Tezaurus vybraných významných pojmů
Veřejná politika ­ mezi její relevantní pojmy zahrnujeme sousloví, pro něž je společným
jmenovatelem slovo veřejný, tj. veřejný zájem, veřejný sektor, veřejné finance, veřejné statky a veřejné
právo.
- zajímá se o sociálně politický proces vedoucí k uspokojování konkrétních, diferencovaných
lidských potřeb určitého společenství, jejichž uspokojení nemůže být zprostředkováno výlučně
soukromým sektorem.
Sociální politika ­ zkoumání procesu tvorby a realizace politiky dotýkající se vztahu jedinců a
sociálních podmínek jejich života.
 SP použita (v komparaci) k vymezení témat VP
Veřejná politika vs. politická věda
 VP, analyzuje formování a prosazování veřejného zájmu veřejným sektorem (zabývá se
věcnými problémy a způsoby jejich řešení, je zde vazba na ekonomii (veřejná a institucionální
ekonomie))
 politická věda, zajímá ji jak zájem soukromý, tak zájem veřejný (zabývá se vykonstruovanými
problémy (bojem o moc))
Vymezení veřejné politiky jako vědní disciplíny: disciplína, která užívá výkladových rámců
ekonomie, politologie, práva, sociologie, antropologie a dalších disciplín k analýze procesů formování
a uplatňování diferencovaných veřejných zájmů. VP je průřezovou vědní disciplínou přesahující
hranice tradičních sociálních věd (tématickou strukturou, výzkumnými metodami....)
Vztah veřejné politiky a veřejné správy
- VS se zabývá zaběhnutými rutinnými činnostmi v rámci předem daných regulativů
- VP si klade pořád náročnější úkoly, hledá nové způsoby řešení nových otázek (potenciál
inovace)
2 klíčové modely ­ koncepty veřejné politiky dle Lindbloma:
1. společnost řízená rozumem ­ model vedený rozumem elity, analýzou, ,,vědou". Odpovídá se na
otázku: ,,Co je nejlepší pro společnost?" Základním regulativem, na který se spoléhá, je správa.
2. lidský intelekt je omezený, je třeba užívat jiných způsobů, jak vést společnost. Model staví na
uplatnění preferencí lidí, na výsledcích jejich sociálních interakcí, které jsou náhražkami závěrů
z analýz. Základní regulativem, na který se spoléhá, je trh.
 2 extrémy: ani jeden nevystihuje životní situaci aktérů ­ realita mezi modely!! ( otázka místa pro
občanský sektor)
Dror ­ lidstvo nevytvořilo zatím odpovídající rozhodovací mechanismy, který by řešily problémy, jež si
lidstvo vytváří (chudoby, ekologie..)
Modely veřejných politik
A. Utilitarismus
B. Rawlsův princip spravedlnosti
C. Neoliberalismus (libertinismus)
D. Úplné rovnostářství
E. Zachování institucionálních hodnot ­ konzervatismus
F. Zmenšení nerovností
G. Kritérium lidské důstojnosti
H. Kultivace a uplatnění lidského potenciálu
I. Trvale udržitelný způsob života
A. Utilitarismus - Bentham vymezil cíl směřování lidské společnosti jako zajištění maximálního
blaha pro maximální počet lidí (kritici poukazují na komplikace spojené s určení užitků a jejich
agregací) ­ ohrožuje dlouhodobou politickou stabilitu
B. Rawlsův princip spravedlnosti ­ kritika předchozího: soustředí se na ty, co dostávají nejméně (tj.
maximální blaho tomu nejméně preferovanému při zachování minimálního standardu ostatním)
C. Neoliberalismus ­ funkce státu je třeba redukovat na minimum, úloha ,,hlídače"
D. Úplné rovnostářství ­ Kambodža (Rudí Khmérové) ­ absolutní rovnost všech
E. Konzervatizmus ­ sází na tradiční instituce (církev, rodina) ­ jsou osvědčené, tak proč riskovat
změnu , vlídnější k regulačním funkcím státu
F. Zmenšení nerovností ­ nebyl popřen trh, ale nestačí!, je třeba určité korekce ( z předpokladu, že
neexistuje přímá úměra mezi přístupem ke zdrojům a štěstím), různě rozdělené zdroje mezi lidmi,
ale čím rovnoměrnější rozdělení sumy statků, tím vyšší hodnota funkce sociálního blaha !!!
G. Kritérium lidské důstojnosti ­ reakce na II. světovou válku ­ cílem společenského rozvoje:
maximální odstranění lidského neštěstí a utrpení; ať je situace jakákoliv, je stát odpovědný za
lidskou důstojnost svých občanů (aby nebyla ohrožena) ... 1948 Charta o lidských právech, v ČR
Základní listina .. ­ nad politickými systémy
H. Kultivace a uplatnění lidského potenciálu ­ lidé se nerodí se stejnými dispozicemi a sklony, je
třeba poskytnout všem rovné šance na uplatnění jejich předpokladů (rovnost příležitostí), ale nikdo
nemůže být nucen, aby těchto podmínek využil
I. Trvale udržitelný způsob života ­ tento model jako jediný není koncentrován jen na život
samotného lidského pokolení, ale na život všech živoucích tvorů na planetě Zemi, je zaměřen na
hledání harmonie mezi člověkem a přírodou