1
Implementace I
Jako systémová část politického
procesu
definice
ˇ Není jednoznačná (Winkler s.19)
ˇ Implementace jako proces realizace
politického programu
ˇ ,,...takové aktivity veřejných nebo
privátních aktérů (jedinců a skupin), které
jsou zaměřené na dosahování sestavy cílů
vytvořených v předchozích politických
rozhodnutích" (Van Meter, Van Horn)
Systémový přístup
ˇ David Easton, 1953
ˇ Myšleno jako analytický nástroj
ˇ Implementace jako proces uskutečňování
politiky, na rozdíl od tvorby politiky
ˇ Ve skutečnosti je mnohdy nemožné cíle a
účel veřejných politik poznat na nějakém
,,konci" etapy tvorby politiky.

2
Implementační deficit
ˇ Často dochází k rozdílům mezi původně
koncipovanými cíly a účely veřejné politiky a
dosaženým stavem, resp. dokonce explicitně
formulovanými cíli ve fázi implementace
(reforma veřejné správy)
ˇ Otázka úspěšnosti naplnění cílů politických
programů.
ˇ Nenaplnění původních očekávání
ˇ Rozdíl mezi disponibilními kapacitami skutečné
realizace a kapacitami potřebnými k dosažení
žádoucího cíle
Úspěšnost implementace
ˇ ,,...funkce interakcí mezi tvůrci politických
rozhodnutí, iniciátory poitických programů,
administrativními úředníky, poskytovateli
služeb a členy cílových skupin." (Lane,
1987)
ˇ Přirozenou součástí realizace politického
programu jsou konflikty a hledání
konsensu.
Teoretické modely implementace
ˇ Autoritativní model
ˇ Participativní model
ˇ Model koalice účastníků (coalition of
actors)
ˇ Nekonečně se učící model

3
Autoritativní model
ˇ Zdůrazňuje zejména nástroje typu:
­ Směrnice
­ Nařízení
­ Plánování
­ Řízení
­ Hierarchie
­ Zodpovědnost
Participativní model
ˇ Spoléhá spíše na nepřímé nástroje řízení
jako je:
­ Stanovování cílů
­ Spontánnost
­ Vzdělávání
­ Adaptace
­ Vyjednávání
­ Spolupráce
­ Důvěra
Koalice účastníků
ˇ Vychází z představy plurality ,,hráčů", kteří
se podílejí na aktualizaci konkrétní politiky
a kteří spolu komunikují, vyjednávají,
dosahují kompromisů, ale kteří současně
sdílejí společný soubor hodnot a snaží se
dosáhnout stejných cílů

4
Učící se model
ˇ Ti, kteří ovlivňují politiku, optimalizují
strukturu svých cílů a technik jejich
dosažení ve snaze dosáhnout postupně
co nejlepšího řešení (často metodou
pokusů a omylů či prostou nápodobou)
,,Žádnou politiku není možno
uskutečnit..."
ˇ s.68 (Public Policy in central Europe...)
ˇ Setrvačnost a autonomie společenských
procesů
ˇ Komplexnost příčin a souvislostí
ˇ Nejistota budoucího
Podmínky efektivní implementace
centrálně stanovených cílů
ˇ Jasné a konzistentní cíle programu
ˇ Adekvátní teoretický kauzální model vlivu
(impact-model)
ˇ Právně strukturovaný implementační proces
ˇ Angažovaní, s programem loajální a
kompetentní implementující úředníci
ˇ Podpora zájmových skupin a politických autorit,
politická legitimita programu
ˇ Stabilita sociálně ekonomických podmínek