Masarykova universita v Brně Ekonomicko ­ správní fakulta Institut veřejné správy Vzdělávání vedoucích úředníků ÚSC Typologie nákladů a užitků a jejich praktický význam pro hodnocení veřejných projektů ,,Rekonstukce místních komunikací" v obci Jevišovka Autor: Ing. Patrik Reichl Mikulov, listopad 2003 2 Obsah Úvod................................................................................................................................................... 3 1. Hodnotící analýza projektu.................................................................................................... 4 2. Finanční analýza CBA........................................................................................................... 6 3. Rozbor nákladů a užitků (příklad metody CBA)................................................................... 8 Závěr ................................................................................................................................................ 13 Příloha č. 1 ....................................................................................................................................... 14 3 Úvod Vzhledem k tomu, že zadané téma je dle mého názoru příliš široké k tomu, aby bylo do určité dostačující míry vysvětleno na několika málo stránkách této práce, rozhodl jsem se předvést jednu z metod hodnocení veřejných projektů. Zvolenou metodou je cost-benefit analýza (CBA). Tuto metodu jsem nevybral náhodou. CBA se totiž používá při zpracovávání projektů ­ studie proveditelnosti (tzv. feasibility study, dále jen FS), jenž je nedílnou součástí žádostí o grant ze strukturálních i předvstupních fondů a iniciativ EU (PHARE, SAPARD, ISPA). Vzhledem k zaměření mé pracovní činnosti je tato oblast jednoznačně nejpraktičtější a nejpotřebnější. Na praktickém příkladu se budu snažit popsat jednotlivé náklady a užitky, které projekt s sebou nese. Záměrně jsem vybral projekt, který jsem s kolegy zpracovával na konci roku 2002, kdy bylo vyhlášeno první řádné kolo pro předkládání projektů z předvstupního fondu SAPARD. Praktickým cílem projektu byla rekonstrukce místní komunikace. Myslím, že tento příklad je velmi zajímavý z hlediska zdravé imaginace a abstraktnosti, kterou musí projektant ,,trpět", aby mohl k tak čistě investičnímu projektu přiřadit patřičné socio-ekonomické užitky a náklady. 4 1. Hodnotící analýza projektu Společným znakem standardních evropských procedur při poskytování podpory z veřejných zdrojů je důraz na: - efektivnost, minimalizaci nákladů, spotřeby práce a materiálu - několikastupňové prokazování, že cíle projektu se dosáhne realizací nejvýhodnější alternativy s největší návratností vynaložených prostředků, s nejmenšími riziky a s největším ziskem nebo společenským prospěchem. Metodicky lze analýzy veřejných projektů provést dvěma způsoby a to dle velikosti projektu či jeho finanční náročnosti. U méně nákladných projektů postačí, když se provede předběžná studie proveditelnosti u náročnějších pak studie proveditelnosti (FS). Cílem FS je prokázání ekonomické efektivnosti (reálnosti) projektu a dále jeho ověření (technická a ekonomická studie). Jak jsem již uvedl výše FS je povinnou součástí dokumentace většiny investičních a organizačních projektů financovaných příspěvkem ze zdrojů EU, popř. s finanční úvěrovou nebo grantovou spoluúčastí EU, OECD, mezinárodních finančních a rozvojových institucí (European Investment Bank, European Bank for Regional Development, World Bank). Předběžná studie proveditelnosti Je tedy určena pro rozsahem menší projektu a její struktura je stejná jako u FS. Musí obsahovat základní části (analýzu problému, analýzu trhu, technickou, ekonomickou a finanční analýzu a analýzu rizik). Text kapitol ale není tak rozsáhlý a podrobný. Studie proveditelnosti (FS) RS je nástrojem pro zdůvodnění návrhu projektu z ekonomického a technického hlediska. Cílem je prokázat, zda: - byla vybrána nejlepší možná varianta - byly přesně odhadnuty potřebné finanční prostředky na realizaci a provoz - byla prokázána trvalá udržitelnost investice - byla identifikována rizika Součástí FS je analýza výnosů a nákladů (CBA ­ cost-benefit analysis). CBA je postupem vyhodnocování potřebnosti projektu porovnáním užitků oproti nákladům. Výsledky se dají vyjadřovat různými způsoby: IRR (vnitřní míra návratnosti), NPV (čistá současná hodnota), poměr užitku k nákladu. Metoda CBA zkoumá náklady projektu od začátku jeho realizace v celém průběhu životního cyklu a výsledky (přínos, užitek, prospěch) dosažitelný projektem. Používá se 5 ve veřejném sektoru k hodnocení prospěchu z realizace záměrů, k ocenění porovnání celkových společenských nákladů a výsledků, které není snadné a přesvědčivé vyjádřit v obvyklých ukazatelích tržeb, výnosů a zisku a od nich odvozených hodnot. Celková indikativní skladba CBA: popis metodiky, zvažované alternativy, přímé a nepřímé náklady a přínosy v průběhu realizace, přímé a nepřímá náklady a přínosy po ukončení vlastní realizace projektu, hlavní předpoklady při ohodnocování nákladů a přínosů, vyhodnocení nákladů a přínosů (které nemohou být plně kvantifikovány), hlavní příjemci prospěchu z projektu a předpokládaná míra využití, výsledky analýzy vyjádřené pomocí IRR, NPV a poměrem přínosů a nákladů, vyhodnocení rizik a nejistot (odhadnutý vliv na výsledky nebo změny v hlavních parametrech) a závěry. Důležitou tezí CBA je hodnocení řešené socio-ekonomické situace v případě S projektem a v případě BEZ projektu. Toto prvotní srovnání má řešiteli dát odpověď na potřebnost či dostačující efektivnost projektu ­ tj. zda projekt realizovat nebo nikoliv. CBA se skládá z dvoufázové kalkulace projektu, tj. z finanční a ekonomické analýzy. Finanční analýza zohledňuje pouze přímé výnosy a náklady nositele projektu (soukromý sektor ­ např. podnikatelský záměr). Ekonomická analýza zohledňuje i nepřímé (socio-ekonomické) výnosy a náklady, tedy ty, které nevznikají přímo nositeli projektu. Z čistě ekonomického pohledu se tedy jedná o pozitivní a negativní externality. Prospěch se dá měřit hodnotou škody, kterou projekt odstraní, nebo které zamezí. Jako protiklad škody je možné jej vyjádřit ochotou cílových osob (např. obyvatel) platit za jeho dosažení. Ochota (subjektivní) platit se dá vyjádřit jako součet částek přijatelných pro cílové subjekty. Náklady projektu financované z veřejných rozpočtových zdrojů a veřejných fondů potřebné na dosažení určitého užitku jsou oprávněné: a) jestliže nepřesahují zjištěnou ochotu platit, b) jestliže přesahují zjištěnou ochotu platit - o částku odpovídající vlivům mimo územní rozsah veřejného rozpočtu, která bude hrazena příspěvkem vyššího )zemního státního nebo jiného veřejného rozpočtu - o výši příspěvku do veřejných rozpočtů z čistých výnosů (plateb za používání po odečtení nákladů provozu) veřejného statku, který bude projektem vytvořen nebo ovlivněn. - o částku odpovídající sekundárním vlivům, které nebyly součástí otázky, na jejímž základě byla zjištěna hodnota vyjadřující ochotu platit. 6 2. Finanční analýza CBA CBA analýza pracuje s časovou hodnotou peněz. Náklady a výnosy se přepočítávají na tzv. současnou hodnotu. Současná hodnota (PV) se vypočítá odúročením dnes známých budoucích hodnot (FV) ať již na straně výnosů či nákladů. PV = FV / (1+r)t r ­ diskontní sazba, tj. úroková míra použitá k odúročení budoucích příjmů. Představuje kapitálové náklady, pokud bychom projekt realizovali (ekonomicky: náklady ztracené příležitosti). Vzhledem k tomu, že hodnocení projektu probíhá v celém průběhu jeho existence (standardně u investičních projektů 20 let), hodnotí se hotovostní tok (cash flow), tj. rozdíl mezi náklady a výnosy v jednotlivých letech hodnotícího období. K přepočtu cash flow na současnou hodnotu pak používáme finanční nástroj NPV (Net present value) ­ čistá současná hodnota. NPV je hodnota budoucích čistých příjmů projektu odúročená k datu hodnocení. Konečným výsledkem a zároveň směrodatným měřítkem a kritériem přijetí či nepřijetí projektu k realizaci je tzv. vnitřní výnosové procento (IRR ­ Internal rate of return). NPV je taková sazba úrokové míry, která při diskontování budoucích čistých příjmů dává nulovou NPV. Jak již bylo výše uvedeno, CBA se provádí ve dvou fázích: finanční a ekonomické. Proto se také vypočítává NPV pro oba případy. Možnosti výsledu a rozhodnutí zadavatele projektu (veřejného orgánu) jsou uvedeny v tabulce. Rozhodnutí? Výsledek NPV finanční a. Výsledek NPV ekonomická a. Výsledek NPV finanční a. Výsledek NPV ekonomická a. Rozhodnutí? A + + - + C B + - - - D 7 A ­ projekt je trvale udržitelný, životaschopný. Generuje čistý příjem z finančního i ekonomického hlediska. Otázkou zůstává, zda má být podpořen z veřejných prostředků, neboť se jedná o projekt, který se sám ,,uživí". B ­ projekt generuje čistý příjem z finančního hlediska, ovšem z ekonomické stránky je neudržitelný. Tzn. přináší více negativních externalit než socioekonomických užitků. Projekt by neměl být podpořen a ani realizován v prostoru veřejného rozhodování. C ­ projekt je trvale udržitelný z ekonomického hlediska, ale z finančního převyšují náklady. V podstatě se jedná o projekt, jenž by měl být podporován veřejnými zdroji, neboť čistě z finančního hlediska, které je směrodatné pro soukromou sféru, je nerealizovatelný, přesto však generuje pro cílovou skupinu více užitků (převažují pozitivní externality). D ­ projekt je nerealizovatelný. Přednost dostává stav BEZ projektu. Analýza citlivosti vs. citlivostní analýza I v případě, že nemáme jinou variantu řešení problému než realizaci daného projektu, provádí se oponentské analýzy daných výsledků NPV a IRR. U předpokládaného cash flow navýšíme výdaje o 10 %, čemuž říkáme analýza citlivosti. Druhým testem je snížení výnosů taktéž o 10 % a opět sledujeme nový výsledek NPV. Tato analýza se nazývá citlivostní analýza. Obě analýzy by nám měli odpověď, nakolik je daný projekt náchylný k neúspěchu v případě neočekávaných výkyvů v odhadech cash flow (politické, sociální, hospodářské důvody apod.). V další kapitole této práce je uveden příklad projektu rekonstrukce komunikace v obci Jevišovka. 8 3. Rozbor nákladů a užitků (příklad metody CBA) Identifikace projektu Název projektu : JEVIŠOVKA ­ REKONSTRUKCE MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ Obec : Jevišovka Mikroregion : Hrušovansko Předkladatel : Obec Jevišovka Celkové investiční náklady : 4,681 mil. Kč (přijatelné náklady bez DPH) Popis metodiky Použitá metodika vychází ze standardních postupů metody Cost-Benefit Analysis doporučované Evropskou komisí pro hodnocení projektů předkládaných do rozvojových programů strukturálních fondů. Pro doložení životaschopnosti projektu je provedena finanční analýza s projektovaným Cash Flow v horizontu 20-ti let s použitím ukazatele finanční vnitřní míry návratnosti investice FRR. Pro stanovení účinnosti projektu na sociální a ekonomickou situaci mikroregionu je provedena ekonomická analýza (analýza nákladů a užitků) s projektovaným Cash Flow v horizontu 20-ti let s použitím ukazatele ekonomické vnitřní míry návratnosti investice ERR. Zvažovaná variantní řešení Projekt není řešen ve variantách. Hlavním kritériem pro návrh obsahu byla naléhavost technických opatření na vybraných komunikacích a rovněž limit použitelných finančních prostředků za strany obce. Předpoklady V současné době jsou dotčené místní komunikace ve špatném technickém stavu. Problémem je zvýšená prašnost, vlivem dopravní zátěže dochází k otřesům půdy, které mohou mít nepříznivý vliv na blízké stavební konstrukce domů. Po uvedení investice do provozu je předpokládán zvýšený zájem občanů o výstavbu na přilehlých pozemcích a úspora nákladů na údržbu. Předpokládáme, že během následujících let budou zastavěny volné stavební parcely ˇ Počet volných parcel k výstavbě - 15 9 ˇ Předpokládáme výši ročních nákladů na údržbu rodinných domů na úrovni 30 tis. Kč/rok a úsporu vlivem rekonstrukce místních komunikací ve výši 15 %/rok (nátěry, čištění, sanace případných statických poruch apod.) ˇ Nezanedbatelné přímé úspory se týkají obecního rozpočtu, kdy je každoročně vydáváno cca 20 tis. Kč na opravy prašného povrchu vozovek, štěrkování výmolů, zarovnávání terénu apod. Další s tím úzce spojené náklady jsou na čistění již zrekonstruovaných vozovek obce, kdy je z prašných vozovek (týkajících se tohoto projektu) zejména ve vlhkém počasí projíždějícími vozidly nanášen blátivý nános. Roční úklid stojí obec cca 30 tis. Kč. Úspora se dá očekávat ve výši 50 % této částky. ˇ Další nepřímé přínosy pro hospodaření obce předpokládáme po zlepšení celkového vzhledu obce, jistého snížení respiračních nemocí dále pak daňových výnosů z nové výstavby, která bude nahrazovat dosluhující domovní fond. Kvalitní místní komunikace by měly usnadnit rozhodování o rekonstrukci domů a zakládání podnikatelských aktivit zejména v oblasti cestovního ruchu. Může se také projevit snížení obratu autoopraven z důvodu snížení počtu oprav podvozků automobilů místních občanů. Předkladatelem a současně investorem projektu je obe, která předpokládá 90 % úhradu nákladů na pořízení investice z dotačních zdrojů programu SAPARD. Obec vykazuje dluhovou službu ve výši 0,0 %. Je schopna dočasně krýt náklady celé investice z vlastních rozpočtových zdrojů a s použitím bankovního úvěru s tím, že po ukončení projektu a jeho závěrečném schválení ji bude tato finanční pohledávka uhrazena z dotačních zdrojů programu. Provozovatelem investice bude obec. V projektu je počítáno s meziročním nárůstem inflace odpovídajícím vývojovým trendům ekonomiky. Cílové skupiny a předpokládaná míra využití Cílovými skupinami projektu jsou především obyvatelé Jevišovky a rekonstruovaných ulic. Významnou cílovou skupinu tvoří občané mikroregionu a turisté, kteří přijíždějí do obce po cyklistických stezkách Brno ­ Vídeň a Moravské vinné. Dále jsou to návštěvníci z měst především z Brna, kteří vlastní v obci ,,víkendové domky". Analýza nákladů, příjmů a užitků ve výstavbové fázi Investiční náklady Celkové investiční náklady projektu činí 4,581 mil. Kč, z toho přijatelné náklady SAPARD 4,681 mil. Kč. Investice bude realizována v průběhu druhého a třetího čtvrtletí roku 2003 10 s předpokládaným zahájením provozu nejpozději v říjnu. Projekt bude řešen jako jedna dodávka stavebních prací. Vzhledem k tomu, že je projekt podporován ze zdrojů Evropské unie, výběrové řízení bude uskutečněno podle závazných postupů vydaných Evropskou komisí. Provozní náklady, příjmy a užitky Vzhledem k předpokládanému zahájení provozu v říjnu roku 2003 vykazuje investice ve výstavbovém roce jen minimální provozní náklady. Analýza nákladů, příjmů a užitků v provozní fázi Provozní náklady Náklady na údržbu jsou odvozeny z dosavadní praxe, kdy je velká část prací realizována svépomocí. Největší nároky jsou kladeny v zimě, pokud je třeba udržovat sjízdnost zasněžených nebo kluzkých povrchů. Meziroční nárůst cen údržby se vyvíjí v souladu s inflačním nárůstem. Provozní příjmy Přímé příjmy z provozované investice nejsou. Příjmy z pronájmu komunikací jsou minimální pouze v případě nárazových potřeb manipulace s materiálem apod., mohou vzrůst v době výstavby nových objektů. Snahou obce je ovšem tyto případy neomezovat. Sociálně ekonomické přínosy (užitky) Sociálně ekonomické přínosy (užitky) investice nejsou kalkulovány. Zvýšená daňová výtěžnost obce může být odvozena z vyšších příjmů místních provozoven stravování, restaurací, ubytování apod. až ve vzdálenějším časovém horizontu. V návaznosti mohou vzniknout i nová pracovní místa. Připravená stavební místa povzbudí zájem stavebníků o novou výstavbu, žádoucí regeneraci a stabilizaci osídlení. Obec bude podporovat stavební činnost zejména mladých lidí tak, aby se udržoval věkový průměr obyvatel na přijatelné úrovni a docházelo ke zlepšení demografických trendů. 11 Výsledky finanční a ekonomické analýzy Výsledky finanční analýzy Výsledkem finanční analýzy je kladná hodnota ukazatele vnitřní míry návratnosti investice (FRR = 2,09 %). Investice negeneruje ve sledovaném období potřebné přímé čisté výnosy na svoji obnovu. Z tohoto důvodu musí obec hradit ze svého rozpočtu náklady na údržbu, opravy, či následnou celkovou rekonstrukci. Vlastníkem investice a garantem její životaschopnosti je obec, která bude zajišťovat provoz vlastními silami. Výsledky ekonomické analýzy Výsledkem ekonomické analýzy je hodnota ukazatele vnitřní míry návratnosti investice ERR = 7,91 %. Ekonomická analýza zohledňuje nepřímé přínosy pro obec na úsporách nákladů obyvatel dotřených místních komunikací perspektivy zlepšení celkové společenské i ekonomické situace, včetně nově vytvořených pracovních míst a daňové výtěžnosti obce spojenou s rozvojem služeb v oblasti cestovního ruchu a drobného podnikání. Realizace zlepší perspektivu sociálně ekonomické situace občanů obce, ale také mikroregionu. Projekt také přispěje ke stabilizaci mladé generace, která často opouští malé obce z důvodu jejich špatné technické a občanské vybavenosti. Vyhodnocení rizik Projekt je veřejného neziskového charakteru s rozvojovým potenciálem. Obec však není schopna v nejbližších letech hradit počáteční investiční náklady ze svých rozpočtových zdrojů. Výsledky analýzy prokazují reálnost investice pouze za předpokladu získání finančních zdrojů formou nenávratné dotace z rozvojového programu. Určitým rizikem je možnost nedostatečného ekonomického rozvoje obce v budoucnosti. To by znamenalo vyšší relativní finanční zátěž pro místní rozpočet a omezení jiných rozvojových projektů. Pro snížení tohoto rizika je nezbytné pěstovat a podporovat všestranně dlouhodobé ekonomické a kulturní aktivity v obci. 12 Hodnocení vlivu na životní prostředí Životní prostředí nebude v průběhu výstavby nijak významně ovlivněno. Realizací projektu nedojde v dané lokalitě ke zhoršení stavu životního prostředí. Předmět projektu není uveden v přílohách 1 a 2 zákona 100/2001 Sb. ani se nedotýká citlivých oblastí z hlediska ochrany přírody. Z toho důvodu nebylo vyžádáno zjišťovací řízení Ministerstvem životního prostředí. 13 Závěr V této práci jsem se skutečně pokusil na konkrétním příkladu ukázat pouze malou část možností, kterými lze hodnotit rozhodování ve veřejné ekonomice, kde je nutné brát v potaz i jiné než pouze finanční dopady. Těmito dopady mám na mysli především externality. O těchto vedlejších produktech činností bychom mohli napsat celou knihu, ovšem rozsah této práce mi to nedovoluje. Závěrem chci říci, že je velmi potřebné zavést do rozhodování o alokaci veřejných prostředků techniky hodnotící jejich smysluplnost a efektivnost. Jak je vidět v posledních letech, chybám v nekvalitním projektovém řízení se často dopouštěla i samotná česká vláda, např. projekty ,,internet do škol", ,,dálnice D47". V těchto případech se jednalo jednoznačně o politická rozhodnutí, ale i ta by již konečně měla mít svá objektivní východiska v podobě profesionálně zpracovaných analýz potvrzujících správnost těchto rozhodnutí. Vstup České republiky do EU nám přináší know-how při rozhodování o investování ve veřejných projektech, ba dokonce je to po nás požadováno. Měli bychom se toto co nejdříve naučit a zavést do praxe. Přílohou této práce je i ukázka CBA k výše uvedenému projektu. 14 Příloha č. 1 Rozbor nákladů a užitků (metoda CBA) Jevišovka - rekonstrukce místních komunikací VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY Investiční náklady 2003 Celkem Harmonogram realizace Rekonstrukce komunikací Zahájení projektu 03/2003 Stavební náklady tis. Kč 4 681 4 681 Ukončení projektu 09/2003 tis. Kč tis. Kč 0 Doba posuzování projektu 20 let tis. Kč 0 tis. Kč 0 Finanční zdroje tis. Kč Podíl Celkem tis. Kč 4 681 4 681 Přijatelné náklady projektu 4 681 Obec 468 10% Dotační zdroje (EU+SR) 4 213 90% Bankovní úvěr Celkem přijatelné náklady 4 681 100% Dlouhodobý úvěr tis. Kč 4 388 Nepřijatelné náklady 0 Doba splácení úvěru rok 1 Celkem náklady projektu 4 681 Úroková sazba % 5,6 Ostatní předpoklady 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Očekávaná míra inflace % 5% 4% 4% 4% 3% 3% 3% 3% 3% 3% Podíl příjmů určený na mzdy a daně 25% Daňová výtěžnost obce 20% Náklad státu na nově vytvořené pracovní místo Kč/ rok 150 000 156 000 162 240 168 730 173 791 179 005 184 375 189 907 195 604 201 472 Využití objektu Úspora nákladů majitelů objektů 38 38 39 41 41 43 43 44 44 45 osob/ rok 0 15 Ostatní předpoklady 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Meziroční nárůst výstavby nových domů domů/rok 0 0 1 2 0 2 0 1 0 1 FINANČNÍ ANALÝZA Objem úspor 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Úspora nákladů Kč/rok 4 500 4 680 4 867 5 062 5 214 5 370 5 531 5 697 5 868 6 044 Příjem z poskytovaných služeb 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 +Úspora nákladů majitelů objektů Kč 171 000 177 840 189 813 207 542 213 774 230 910 237 833 250 668 258 192 271 980 Celkem přímý příjem Kč 171 000 177 840 189 813 207 542 213 774 230 910 237 833 250 668 258 192 271 980 Celkem nepřímý příjem Kč 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Náklady spojené s údržbou a provozem +opravy a údržba Kč 1 000 10 000 10 400 10 816 11 249 11 586 11 934 12 292 12 660 13 040 Celkem Kč 1 000 10 000 10 400 10 816 11 249 11 586 11 934 12 292 12 660 13 040 Přímé čisté výnosy +Přímé výnosy Kč 171 000 177 840 189 813 207 542 213 774 230 910 237 833 250 668 258 192 271 980 - Náklady spojené s údržbou a provozem Kč 1 000 10 000 10 400 10 816 11 249 11 586 11 934 12 922 12 660 13 040 Celkem Kč 170 000 167 840 179 413 196 726 202 525 219 324 225 899 237 746 245 532 258 940 16 Cash Flow investičního projektu (finanční) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 +Přímé čisté výnosy Kč 170 000 167 840 179 413 196 726 202 525 219 324 225 899 237 746 245 532 258 940 - Investice do stálých aktiv Kč -4 681 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 - Úroky z úvěru Kč 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Cash Flow Kč -4 511 000 167 840 179 413 196 726 202 525 219 324 225 899 237 746 245 532 258 940 Finanční vnitřní míra návratnosti (FRR) = 2,09% Finanční čistá současná hodnota (NPV) = -1 135 075 Kč EKONOMICKÁ ANALÝZA Socio-ekonomické přínosy projektu/užitky 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 + Daňová výtěžnost obce Kč 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Počet vytvořených prac. míst osob/rok 0,2 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 + Úspory nákladů státu na nově vytvořené pracovní místo Kč 30 000 156 000 162 240 168 730 173 791 179 005 184 375 189 907 195 604 201 472 Celkem Kč 30 000 156 000 162 240 168 730 173 791 179 005 184 375 189 907 195 604 201 472 Cash Flow investičního projektu (ekonomické) + Socio-ekonomické přínosy (užitky) Kč 30 000 156 000 162 240 168 730 173 791 179 005 184 375 189 907 195 604 201 472 + Přímé čisté výnosy Kč 170 000 167 840 179 413 196 726 202 525 219 324 225 899 237 746 245 532 258 940 - Investice do stálých aktiv Kč -4 681 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Cash Flow Kč -4 481 000 323 840 341 653 365 456 376 316 398 329 410 274 427 653 441 136 460 412 Ekonomická vnitřní míra návratnosti (ERR) = 7,91% 17 Seznam použité literatury Knihy: [1] Coombes, D., Verheijen, T.: Reforma verejnej správy ­ porovnanie skúseností východu a západu. NISPAcee, Bratislava 1997 [2] Wright, G., Nemec, J.: Management veřejné správy, teorie a praxe. Ekopress, Praha 2003 Internet: [3] www.mvcr.cz [4] www.obce.cz [5] www.města.cz [6] www.mmr.cz [7] www.strukturalni-fondy.cz Ostatní materiály: [8] Studijní a podkladové materiály ­ podpora vzdělávání projektových manažerů, MODUL IV., Eurion, 2003 Zákony: zák. č. 128/2000 Sb. o obcích