1
Tvorba a hodnocení
projektů
ve veřejném sektoru
Struktura témat
ˇ Projektový přístup
­ Metodika tvorby, účel, struktura projektů
ˇ Stanovení cílů
­ Zájmy, priority, cíle veřejných politik, struktura
cílů..
ˇ Hodnocení projektů ­ uplatnění (a
omezenost) ekonomických metod
ˇ Výběr projektů
Projekt ­ pojem, význam
ˇ Projektový přístup (k veřejným výdajům) se
snaží sledovat účel, cíle a finální efekty
vynakládání prostředků.
ˇ jedna z podmínek dosažení vyšší míry
efektivnosti při vynakládání veřejných finančních
prostředků
ˇ Opak tzv. resortního a institucionální přístupu:
zde je cílem ,,profinancovat" chod konkrétních
organizací a institucí, které mají za úkol
vykonávat potřebné činnosti

2
Co je projekt
ˇ Veřejný projekt: systémový návrh
alokace veřejných zdrojů, který má
(zpravidla) charakter investiční akce
ˇ Je to podstatně širší chápání, než co
rozumí pod ,,projektem" obecná čeština
Projekty v praxi
ˇ Význam zatím spíše omezený (Mertlík,
zavedení ,,projektového rozpočtování")
ˇ Projekty jako ,,stroj na peníze" ­ granty,
(před)strukturální fondy EU
Metodika tvorby projektu
ˇ Pochopení a dodržování filosofie
zadavatele
ˇ Pečlivé podklady
ˇ Koordinace zpracování
ˇ Time management

3
Struktura projektu
ˇ Individuální podle zadavatele ­ vysoce specializovaná
činnost..
ˇ Stručný záměr, hlavní smysl, výsledky
ˇ Vlastní projekt (výchozí analýza, SWOT, identifikace
problému, ,,strom problémů", analýza potřeb, predikce
budoucnosti, možnosti intervence, přednosti řešení, cíle,
zdroje, operace, výstupy, způsob evaluace...
ˇ Finanční a ekonomická analýza
ˇ Studie proveditelnosti a dlouhodobá udržitelnost
ˇ Prezentace předkladatele
ˇ Stanoviska a doporučení ...
Formulace cílů
ˇ Prvním z klíčových momentů uplatňování projektového
přístupu je formulace očekávání, kterých má být
prostřednictvím projektu dosaženo.
ˇ Vyjádření účelu vynakládání prostředků, resp. cílů,
kterých má být dosaženo, je těžší, než by se na první
pohled mohlo zdát. Řada veřejných statků a služeb
poskytovaných občanům veřejnou správou má
nehmotných charakter a extrémně obtížně se dají
kvantifikovat užitky, které přinášejí.
ˇ Cíle projektů by naproti tomu měly být stanoveny
maximálně konkrétně a měl by se dát kvantifikovat
stupeň jejich dosažení. Je to nezbytné pro
vyhodnocování úspěšnosti rozhodování
Formulace cílů 2
ˇ Co vzít v úvahu, abychom se pokud možno vyhnuli
špatně anebo nesprávně stanoveným cílům? Je dobré
odpovědět si na otázky typu:
­ Co je příčinou daného stavu? (Jednorázová živelní pohroma,
dlouhodobé zanedbávání, nedostupnost finančních prostředků,
nedostatečná kvalifikace pracovníků, špatná motivace...?)
­ Jaké jsou jeho důsledky? (Hrozí akutní ,,katastrofa", rozsáhlá
škoda, silné znepokojení a nespokojenost občanů, právní postih
ze strany státních orgánů, náhrada škody soukromým
subjektům...?)
­ Jaká je jeho tendence? (Zlepšuje se, zhoršuje či zůstává
stejný?)
­ Je potřebné danou problémovou situaci řešit? Nelze
předpokládat, že se automaticky upraví?

4
Formulace cílů 3
ˇ Definujeme cíl jako kvantitativní a kvalitativní cílový stav.
ˇ Stanovíme kritéria měření cíle.
ˇ Provedeme verifikaci cílů, tj. klademe si otázku, zda budeme na
konci schopni stanovit, nakolik bylo cíle dosaženo.
ˇ Provedeme hierarchizaci cílů, tj. určujeme, na které organizační
úrovni budou jednotlivé cíle plněny.
ˇ Stanovíme priority jednotlivých cílů.
ˇ Prověříme, zda jsou cíle adekvátní, tj. zda odpovídají problémové
situaci, očekáváním a zda svými důsledky uspokojují relevantní
zájmové skupiny, popřípadě dokonce veřejný zájem.
ˇ Určíme, jakými prostředky budou jednotlivé cíle realizovány.
ˇ Provádíme koordinaci jednotlivých cílů (zde bývá rozlišován
horizontální a vertikální aspekt ­ časové a organizační hledisko)
Zpětná kontrola cílů (pohled
nadřízeného)
ˇ Jsou cíle relevantní? Vztahují se k problému, ovlivní ho
nějak?
ˇ Nejsou cíle redundantní, nadbytečné? Opravdu jsou
nutné?
ˇ Jsou cíle verifikovatelné? Dá se jejich dosažení ověřit a
vyhodnotit?
ˇ Jsou cíle kvantifikovatelné?
ˇ Navazují na sebe? Jsou kompatibilní?
ˇ Byla každému cíli přiřazena priorita?
ˇ Jsou cíle reálné z hlediska zdrojů, času a prostředků?
ˇ Jasně a zřetelně formulované?
ˇ Byly zahrnuty všechny do patřičného realizačního
dokumentu?
Minulé
výsledky
Potřeby a
nerovnosti
Analýza
potenciálu
a perspektiv
dopady
strategie
cíl zdroje výstupy výsledky
operace
Komponenty hodnocení podle
Evropské komise

5
Hodnocení projektů podle UNIDO
ˇ Kritéria: hospodárnost, účelnost, účinnost,
dopad-udržitelnost-význam
ˇ Struktura: vstupy, činnosti, výstupy,
bezprostřední cíl, strukturální cíle
ˇ Výsledky: mezníky, efekty, výstupy, dopad
Podstata ekonomického
hodnocení
ˇ Podstatou ekonomického přístupu k analýze a
hodnocení je použití kritéria racionality jednání
zúčastněných subjektů ve smyslu představy, že
racionální činnost spočívá v efektivním využití
omezených zdrojů za účelem maximálního dosažení cílů,
resp. žádoucích užitků.
ˇ Metody ekonomického hodnocení si kladou za cíl
měřitelně prokázat, jaké jsou užitky a náklady
různých variant rozhodnutí a na základě toho vybrat
ty projekty nebo činnosti, které jsou schopné nejlépe
přispět k růstu společenského blahobytu. Jinými
slovy, ekonomické analýzy v pravém slova smyslu
pracují jak s inputy (náklady), tak i outputy (důsledky)
jednotlivých variantních programů a zabývají se volbou.
Proč metody ekonomického hodnocení
ˇ Nejde o snahou o omezení procesu veřejné volby, resp.
demokracie. Nejde o to, odebírat demokratickým
institucím jejich rozhodovací pravomoce či omezovat
jejich možnost uvážení a nahradit je nějakým
technokratickým, více či méně direktivně prosazovaným
rozhodnutím nezávislým na společenských preferencích.
ˇ Smyslem a posláním ekonomických analýz je zvýšit
míru informovanosti o daném předmětu rozhodnutí,
o možných variantách a o jejich společenských
nákladech a užitcích.
ˇ Ve své podstatě se jedná o zkvalitnění předpokladů
efektivního uskutečňování veřejné volby, které sice
samo o sobě nezaručuje výběr optimální varianty, ale
snižuje nebezpečí zcela nesprávného či svévolného
rozhodnutí.

6
Potřeba prokazatelnosti
ˇ Zajišťování veřejných projektů si vynucuje existenci
veřejných příjmů na úkor soukromého sektoru. To mimo
jiné snižuje jeho investiční možnosti, což má
pochopitelně negativní dopad na rozvoj ekonomiky. Je
tedy zřejmé, že jestliže stát či jiná veřejná moc tyto
prostředky podnikatelské sféře odčerpá, měla by je
využít lépe a měla by mít v rukou důkazy, fakta, které
to mohou potvrdit. Pokud stát nedokáže prokazovat
efektivnost svých výdajů, bude narážet na stále vyšší
míru neochoty participovat na vytváření zdrojů.
Ekonomické analýzy mohou sloužit jako argumenty pro
získání podpory veřejnosti a jako důkazy o správnosti
přijatého rozhodnutí.
Z historie analýz
ˇ Historie analýz veřejných projektů začíná
na počátku našeho století. Roku 1902
vstoupil v USA v platnost zákon ,,River and
Harbor Act", který poprvé právem
upravoval povinnost státu vyhodnocovat
náklady a užitky říčních a přístavních
zařízení projektovaných tzv. Sborem
inženýrů.
ˇ ,,Flood Control Act" (zákon o zvládání
povodní)... 1936
ˇ systém plánování-programování-
rozpočtování (PPBS) v armádě ...1961
ˇ Rozšířeno na další ministerstva 1965
ˇ Francie 1967 ­ systém rozpočtových voleb

7
Oblast aplikace analýz veřejných
projektů
ˇ Nejprve se analýzy týkaly velkých veřejných investic,
a to jednak do infrastruktury dopravy (mosty, kanály,
přístavy, silnice, železnice, letiště), jednak do
vodohospodářských zařízení sloužících současně pro
energetiku, regulaci záplav a zavlažování.
ˇ Poté se rozšířily na projekty ve výrobě energie,
ˇ Následovaly projekty s výrazným charakterem externalit
(životní prostředí, urbanismus) a projekty výrobního
rázu v rozvojových zemích
ˇ V relativně nedávné době se studie rozšířily na veřejné
netržní sektory (národní obrana, vzdělávání,
zdravotnictví, soudnictví a policie), ale také na problémy
reglementace a veřejných zásahů nebo naopak
dereglementace.
Rozhodovací procedura
kroky:
ˇ Identifikace souboru možných projektů, které
přicházejí v úvahu
ˇ Identifikace všech významů těchto projektů
(všech jejich vstupů a výstupů)
ˇ Odhad ceny jednotlivých vstupů a výstupů
ˇ Převedení všech cen na současnou
diskontovanou hodnotu
ˇ Sečtení všech nákladů a výnosů jednotlivých
projektů s cílem odhadnout celkovou ziskovost
projektu
Druhy jednokriteriálních analýz
Jsou analyzovány jak náklady, tak i důsledky programu?
Analýza minimalizace nákladů
Analýza účinnosti nákladů
Analýza nákladů a užitečnosti
Analýza nákladů a výnosů (užitků)
Analýza nákladůHodnocení
efektivnosti
A
N
O
varianty?
4 PLNÉ EKONOMICKÉ HODNOCENÍ3B HODNOCENÍ3A ČÁSTEČNÉalespoň dvě
Popis nákladů a výstupuPopis nákladůPopis výstupuporovnávány
2 ČÁSTEČNÉ HODNOCENÍ1B HODNOCENÍ1A ČÁSTEČNÉEJsou
Vyšetřovány pouze
náklady
Vyšetřovány
pouze důsledky
N
A N O
N E

8
Metoda nákladů a výnosů (užitků)
(CBA)
ˇ hlavním znakem, ale i předpokladem pro
použití CBA je možnost vyjádřit veškeré
její náklady a užitky v penězích. Právě
tento požadavek je zdrojem nejčastějších
problémů vyskytujících se při jejím
zpracování.
Náklady
ˇ Náklady jsou souhrnem peněžních výdajů a
nepeněžních prvků nutných k využití různých
zdrojů pro získání specifického produktu. Mezi
nepeněžní prvky lze zahrnout omezení plynoucí
ze státních regulačních opatření, škody
pociťované jinými subjekty nebo znehodnocení
životního prostředí (negativní externality) a
,,náklady příležitosti", které označují výhody
plynoucí z jiného použití týchž zdrojů.
Výnosy - užitky
ˇ Výnosy jsou v tomto pojetí souhrnem
uspokojení (užitků) jednot-livců, skupiny
jednotlivců či komunity, které generuje nějaký
program či veřejné opatření. Mohou mít
primárně peněžní i nepeněžní formu. V prů-běhu
zpracování CBA se snažíme všechny převádět
na peněžní jednotky a takto vyjadřovat. U
některých je to krajně obtížné, avšak mimořádně
škodlivé může být vyloučení neměřitelných
výnosů z analýzy.

9
OBECNÝ POSTUP OCEŇOVÁNÍ
NÁKLADŮ A UŽITKŮ
Náklady / užitky
Rektifikace tržních
cen
Výsledek
Existuje tržní
cena?
Existuje tržní
substitut?
Techniky ocenění
nehmotných položek
Diskontování a další
úpravy
ANO
ANO
NE
NE
.
Rektifikace tržních cen
ˇ nedokonalost konkurence
ˇ neúplné využití zdrojů
ˇ daně, subvence a veřejná reglementace
ˇ vnější obchodní a finanční ochrana
Oceňování nehmotných užitků
ˇ Na otázku, jak dalece usilovat o ocenění
netržních položek, není snadná odpověď. Při
rozhodování však mohou pomoci následující
kritéria:
­ Je pravděpodobné, že shromáždění dalších informací
o netržních položkách změní výsledek analýzy?
­ Můžeme si dovolit vynaložit náklady potřebné k
získání těchto informací?
­ Jestliže netržní náklady a užitky oceníme, zvýší se
tím kvalita našeho rozhodování?

10
Diskontování
ˇ FV = PV . (1+ i)n
ˇ Problémem je volba diskontní sazby
(míry aktualizace)
ˇ Nižší upřednostňuje projekty s dlouhou
životností, vyšší je diskriminuje
ˇ Soukromá (tržní) a ,,společenská"
sazba
Projekty X Y Z
náklady (C) 12500 12500 12500
roční užitky 3000 1300 985
doba využití 5 15 25
celkem 15000 19500 24625
Současná hodnota budoucích užitků
použitá diskontní sazba (i)
2% 14140 16704 19231
4% 13355 14454 15388
6% 12637 12626 12592
8% 11978 11127 10515
10% 11372 9888 8941
12% 10814 8854 7725
14% 10299 7985 6770
0
5000
10000
15000
20000
2%
6%
10%
14%
projekt
X
projekt
Y
projekt
Z
Výběr projektů
100125G
330305F
420300E
12550D
10480C
175145B
400200A
užitek B
(mil
Kč.)
náklady C (mil.
Kč.)
projekt