Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání Seminární práce z Pojistné ekonomiky Téma: Analýza nákladů pojišťovny Zpracovali: Martin Gregor Andrea Klašková Datum prezentace: 14. 11. 2005 V Brně dne: 7. 11. 2005 1. Cíl 3 2. Úvod. 3 3. Členění nákladů. 4 3.1 Náklady na pojistná plnění 4 3.2 Vlastní náklady pojišťovny. 4 4. Efektivnost nákladů. 6 5. Finanční analýza v pojišťovnictví 7 6. Význam finančního zdraví 7 7. Česká pojišťovna, a. s. 9 8. Kooperativa, pojišťovna, a. s. 10 9. Allianz, a. s. 11 10. Srovnání pojišťoven. 12 11. Závěr 14 12. Literatura. 15 1. Cíl Cílem naší seminární práce je analyzovat náklady pojišťovny, v druhé části se pokusíme porovnat Českou pojišťovnu a. s., pojišťovnu Kooperativa a Allianz. 2. Úvod Hospodářský výsledek účetní jednotky je jedním z důležitých ukazatelů úrovně jejího finančního hospodaření. Jedná se o syntetický ukazatel odrážející všechny pozitivní i negativní výkyvy ve finanční oblasti společnosti v daném účetním období a umožňující posoudit úspěšnost hospodářské činnosti společnosti za toto období. Mohlo by však být velmi zkreslující brát hospodářský výsledek jako absolutní údaj a nezabývat se jeho strukturou a determinanty jeho výše v daném účetním období. Proto je důležité věnovat se analýze výnosů a nákladů. My se budeme podrobněji věnovat analýze nákladů. Nejen jejich výše, ale hlavně struktura nákladů významně ovlivňuje úspěšnost pojišťovny v jednotlivých odvětvích životního a neživotního pojištění. Ke zjištění hospodářského výsledku komerční pojišťovny za dané účetní období slouží výkaz zisku a ztráty, který obsahuje technický účet k životnímu pojištění, technický účet k neživotnímu pojištění a netechnický účet. Výsledky technických účtů, které vzniknou porovnáním příslušných nákladů a výnosů v životním a neživotním pojištění, se přenesou do netechnického účtu, kde jsou k nim navíc přidány náklady a výnosy nesouvisející přímo s prvotním úkolem pojišťoven. Pokud celkové výnosy společnosti převyšují celkové náklady, má hospodářský výsledek charakter zisku, v opačném případě se jedná o ztrátu. Hospodářský výsledek společnosti lze použít jako kriterium při posuzování úspěšnosti řízení podniku z dlouhodobého hlediska, výchozí základnu pro výpočet daně z příjmu účetní jednotky, podklad nezbytný pro rozhodování o budoucím růstu podniku a pro určování výše dividend a v neposlední řadě jako kritérium při posuzování výdělečné schopnosti společnosti v příslušném období pro akcionáře, klienty, věřitele i další externí subjekty. 3. Členění nákladů Základní členění nákladů pojišťovny vychází z činnosti, které pojišťovna vykonává. Na jedné straně jde o náklady na pojišťovací činnost a na druhé straně jde o náklady na jinou podnikatelskou činnost. Rozhodující činností pojišťovny je pojišťovací činnost. Náklady na ni rozdělujeme podle toho, jestli jde o náklady na pojistná plnění, nebo náklady vynaložené na provoz pojišťovny (vlastní náklady). +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | Náklady pojišťovny | |--------------------------------------------------------------------------------------------| | Náklady na pojistná plnění | Vlastní náklady | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ 3.1 Náklady na pojistná plnění První skupina nákladů (náklady na pojistná plnění) je orientovaná na krytí závazků pojišťovny, vyplývajících z uzavřených pojistných smluv, nebo z příslušných právních předpisů. Jedná se o přímé majetkové ztráty, případné následné ztráty, na které má pojištěný nebo poškozený nárok, ztráty způsobené poškozením zdraví, úmrtím nebo dožitím, o vyplácení důchodu apod. Kromě toho se v této položce objevují i plnění, která se neposkytují pojištěnému nebo poškozenému, ale jiným organizacím nebo osobám. Jde v zásadě o náklady spojené s vyšetřováním události, nebo s odstraňováním jejich následků (vypracování znaleckých posudků, soudní poplatky apod.). Poslední položkou, kterou obsahují náklady na pojistná plnění, je tvorba rezerv na pojistná plnění. Náklady na pojistná plnění jsou jednoznačné a sledují se podle pojistných odvětví. Tyto náklady dosahují přibližně objemu netto pojistného, ale jsou závislé na celkovém rozsahu způsobených škod a předpokládané škodovosti. 3.2 Vlastní náklady pojišťovny Druhá skupina nákladů (vlastní náklady) pojišťovny představuje všechny ostatní náklady, které jsou spojeny s provozem pojišťovny. Tyto náklady je třeba sledovat v podrobnějším členění na náklady pořizovací a režijní. Pořizovací náklady pojištění jsou náklady, které byly vynaloženy na vznik pojištění. Představují tu část vlastních nákladů pojišťovny, která souvisí se získáním zákazníka a prodejem pojistných produktů. Jejich součástí jsou náklady spojené s vývojem a vytvořením pojistného produktu, náklady spojené s marketingem, propagací apod. Při sledování pořizovacích nákladů se vychází z činností, které přímo souvisejí se získáním zákazníka a uzavřením pojistných smluv. Pořizovací náklady dále dělíme na: o náklady na tvorbu pojištění o náklady obchodu o nepřímé náklady Režijní náklady dělíme na: o správu pojištění o náklady na likvidační službu o náklady na řízení podniku o náklady na jinou činnost Největší problém vlastních nákladů se objevuje u začínajících pojišťoven a u pojištění, které se zavádí na pojistný trh. Jde o to, že náklady nejsou rovnoměrně rozložené v průběhu celé pojistné doby. Je samozřejmé, že nejvyšší náklady vznikají při zahajování pojišťovací činnosti a při zavádění nového produktu na trh. Náklady v tomto období mají vysokou hodnotu proto, že je nutné investovat prostředky především do marketingu. Určitá část nákladů je spjata např. s tiskem pojistných smluv. Tyto jednorázové náklady jsou poměrně vysoké a vytvářejí v začátcích nepříznivý ekonomický stav. Je typické, že v tomto období dosahuje pojišťovna ztráty. Vlastní náklady pojišťovny jsou omezeny více faktory, přičemž je nutné dosáhnout jejich přiměřené výše. Celkový objem vlastních nákladů by v dlouhém horizontu neměl přesáhnout náklady kalkulované v pojistném. Ze zkušenosti vyplývá, že objem vlastních nákladů dosahuje úroveň 25% - 35% z brutto pojistného, přičemž hladina 25% svědčí o mimořádně úspěšném managementu dosahujícího vysoké úrovně efektivnosti činnosti. Úroveň 35% znamená poměrně vysoké náklady. U nových pojišťoven se tyto náklady mohou pohybovat i na vyšší úrovni. Celkové náklady mohou dosáhnout vyšší hodnoty než celkové příjmy a tak pojišťovny dosahují místo předpokládaného zisku ztráty, což se projeví ve špatném finančním zdraví. Proto je jedním z hlavních cílů podnikání každé komerční pojišťovny optimalizace nákladů se snahou o jejich minimalizaci. Absolutní snaha o minimalizaci často vede k úsporám na tom nejnesprávnějším místě. Tím vzniká situace, že část nevyhnutelných potřeb pojišťovny se nerealizuje a nevytvoří se prostor pro rozvoj podnikatelské činnosti v budoucnosti. Z tohoto hlediska část vynaložených nákladů představuje investici do budoucnosti, která by měla přinést svůj efekt. Jako příklad je možno uvést náklady na školení a výchovu pracovníků, reklamu a podobně. Pokud nebudou dokonale vyškolení pracovníci, není možné od nich očekávat kvalifikovaný výkon v pojišťovací činnosti, pokud nebude vynaloženo dostatek nákladů na reklamu, bude složité získat klienty. A právě získání co největšího počtu klientů je pro pojišťovnu klíčové, neboť finanční prostředky získané od klientů tvoří značnou část finančních zdrojů komerční pojišťovny. I tato skutečnost se v konečném důsledku projevuje na finančním zdraví. 4. Efektivnost nákladů Dosažení přiměřeného hospodářského výsledku vyžaduje maximální efektivnost činnosti pojišťovny, což znamená optimalizaci nákladů se snahou o jejich minimalizaci. Část vynaložených nákladů představuje investici do budoucnosti, která by měla přinést efekt v podobě pokračování podnikatelské činnost v budoucnosti. Šetření nákladů často vyvolá zpětnou reakci zvyšování nákladů. Může se stát, že když někde ušetříme náklady, budou v příštím účetním období vyšší o inflaci nebo jiné přirážky. Šetření na poštovném zase může vyvolat vyšší náklady na cestovné, když bude nutné pro vyřízení záležitosti cestovat. Pokud se zásilka pro úsporu nezašle doporučeně a při její ztrátě nebude možno prokázat, že byla zaslaná, může to znamenat náklady navíc na pojistná plnění, soudní výdaje apod. Při rozhodování o použití nákladů je nutné vytipovat náklady, které se musí nevyhnutelně vynaložit na výkon činnosti pojišťovny. Na prvním místě mezi ně patří fixní náklady bez ohledu na rozsah vykonávané činnosti. Následně se posoudí přiměřenost nákladů z hlediska nevyhnutelnosti pro výkon činnosti. Z uvedeného vyplývá, že úspora nákladů nemusí představovat i absolutní úsporu. Jejím výsledkem může být neefektivnost činnosti se zhoršeným hospodářským výsledkem. Tyto negativní důsledky úspor na nesprávném místě se často projeví až s odstupem času v budoucích účetních obdobích. 5. Finanční analýza v pojišťovnictví Finanční analýza zahrnuje posouzení finanční situace firmy v minulosti i přítomnosti a anticipuje budoucí finanční vývoj. Jejím cílem je identifikovat jakoukoli slabost ve finančním zdraví, která by mohla vést k budoucím finančním potížím a určit silnou stránku, kterou lze v dané firmě zužitkovat v budoucnu. Podstatné v tomto směru je, kdo analýzu zpracovává a pro koho je určena. Soustředíme-li se na pojišťovnictví, tak finanční analýzu provádí dozorčí orgány nad pojišťovnictvím. Hlavní cíl takové analýzy je posoudit schopnost pojišťoven trvale plnit své závazky. Pojišťovny používají vnitropodnikovou analýzu jako nástroj plánování, kontroly a řízení. Je proti externí analýze doplněna řadou dalších ukazatelů. Externí analýza je určena pro akcionáře, dozorčí orgány, zákazníky apod. a vychází ze zveřejňovaných údajů (tj. roční účetní závěrky). Základním nástrojem finanční analýzy jsou poměrové finanční ukazatele, které mohou dát odpověď na řadu otázek týkajících se finančního zdraví. Finanční analýza je potřebná a perspektivní záležitost. 6. Význam finančního zdraví Finanční zdraví pojišťovny je přehled o finanční situaci a finančních souvislostech jejího hospodaření. Jde o výsledek posouzení všech dostupných informací o pojišťovně jakož i jiné okolnosti související s provozováním činnosti pojišťovny. Podává tak celkový obraz o efektivnosti podnikání. Na finančním zdraví komerční pojišťovny se podílí celá řada faktorů, které mohou mít jak pozitivní , tak negativní vliv. Tyto faktory se pojišťovny snaží eliminovat tak, aby jejich výsledná finanční situace byla co nejpříznivější. Dobré finanční zdraví je výsledkem dlouhodobé ekonomické prosperity komerční pojišťovny. Základy ekonomické prosperity pojišťovny vznikají už při tvorbě pojistných produktů, jejich pojistných podmínek, sazeb pojistného a zásad likvidace škol. Významnou úlohu hraje rovněž efektivní organizační struktura, efektivnost řízení, úroveň nákladovosti a nakonec i cenová úroveň produktů. Pojištění patří do sféry peněžních služeb a aby bylo zaručené poskytnutí náhrad po celou dobu trvání pojištění je nevyhnutelné dosáhnout ekonomickou vyrovnanost jednotlivých druhů pojištění, tzn. stav, kdy za delší časové období nebude celková suma vyplacených pojistných plnění přesahovat kalkulované netto pojistné a mít dostatečně vysoké technické rezervy. Ekonomická efektivnost pojišťování je dána i tím, že pojišťovna musí dlouhodobě dosahovat pozitivních hospodářských výsledků (zisku). V opačném případě vzniká problém postupné nedostatečnosti finančních zdrojů ke krytí závazků ze sjednaných pojistných smluv. Finanční zdraví pojišťovny souvisí úzce s bezpečností podnikání. Bezpečnost ekonomiky pojišťoven znamená dosáhnout vysokou bonitu finančních zdrojů pojišťovny, dostatečnou míru likvidity peněžních zdrojů a dlouhodobé schopnosti plnit svoje závazky vyplývající z dojednaných pojistných smluv. O finanční situaci pojišťovny a o jejím hospodaření mají zájem se dozvědět podrobněji zejména tyto skupiny: - akcionáři (zajímá je zejména růst tržní hodnoty a vyplácení dividend), - věřitelé (zajímají se o splácení dluhů a úroků v dohodnutých lhůtách), - zaměstnanci (mají zájem na vyplácení dohodnutých mezd), - klienti (zaměřují se především na dodržování pojistných podmínek, výplatu pojistného plnění apod.), - státní orgán (zajímá ho především míra solventnosti a výše technických rezerv). 7. Česká pojišťovna, a. s. +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |ČESKÁ POJIŠŤOVNA | 2004 | 2003 | |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| | | | | |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Předepsané pojistné NP | 14 286 703| 21 321 929| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Náklady na PP | 8 542 035| 11 894 011| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Pořizovací náklady | 4 052 614| 3 220 630| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Správní režie | 2 705 205| 2 321 388| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Provize od zajišťovatelů | 1 144 714| 307 964| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Ostatní technické náklady | 1 339 030| 1 436 896| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| | | | | |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Předepsané pojistné ŽP | 14 849 412| 14 282 539| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Náklady na PP | 15 435 916| 9 667 742| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Pořizovací náklady | 2 259 798| 1 649 328| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Správní režie | 1 415 578| 1 387 809| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Provize od zajišťovatelů | 98 400| 23| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Náklady na finanční umístění | 2 162 824| 46 463 618| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Ostatní technické náklady | 83 456| 167 408| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| | | | | |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Netechnický účet | | | |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Náklady na finanční umístění | 636 233| 26 626 826| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Ostatní náklady | 649 995| 1 721 615| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| | | | | |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Zisk/ztráta | 4 174 789| 3 137 845| +--------------------------------------------------------------------------------------------+ V tisících Kč V oblasti neživotního pojištění se České pojišťovně podařilo snížit náklady na pojistná plnění téměř o jenu třetinu z necelých 12 mld. v roce 2003 na 8,5 mld. v roce 2004. Naopak téměř o třetinu vzrostly pořizovací náklady na více než 4 mld. Správní režie a ostatní technické náklady se za sledované období téměř nezměnily. V oblasti životního pojištění je na první pohled patrný značný nárůst nákladů na pojistná plnění z 9,7 mld. v roce 2003 na 15,5 mld. v roce 2004. Podobně jako v oblasti neživotního pojištění, došlo i zde k nárůstu pořizovacích nákladů. Naproti tomu došlo k razantnímu snížení nákladů na finanční umístění a to jak na technickém účtu k ŽP, tak na netechnickém účtu. Celkově můžeme říci, že Česká pojišťovna je při řízení výnosů a nákladů úspěšná, její čistý zisk meziročně vzrostl o 1 mld. na 4,1 mld. Kč. 8. Kooperativa, pojišťovna, a. s. +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |KOOPERATIVA | 2004 | 2003 | |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| | | | | |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Předepsané pojistné NP | 13 747 378| 9 625 945| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Náklady na PP | 8 281 844| 5 590 874| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Pořizovací náklady | 2 427 995| 1 923 860| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Správní režie | 2 116 264| 1 549 517| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Provize od zajišťovatelů | 1 178 909| 1 072 082| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Ostatní technické náklady | 1 886 951| 1 865 137| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| | | | | |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Předepsané pojistné ŽP | 5 342 268| 4 241 584| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Náklady na PP | 723 490| 440 273| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Pořizovací náklady | 1 216 155| 1 456 623| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Správní režie | 270 489| 403 207| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Provize od zajišťovatelů | -1 126| -32 457| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Náklady na finanční umístění | 466 990| 594 313| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Ostatní technické náklady | 143 495| 137 418| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| | | | | |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Netechnický účet | | | |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Náklady na finanční umístění | 2 348 376| 4 874 273| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Ostatní náklady | 54 697| 67 508| |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| | | | | |--------------------------------------+--------------------------+--------------------------| |Zisk/ztráta | 490 288| 448 195| +--------------------------------------------------------------------------------------------+ V tisících Kč V oblasti neživotního pojištění si můžeme všimnout růstu nákladů na pojistná plnění také u pojišťovny Kooperativa, z 5,6 mld. v roce 2003 na 8,6 mld. v roce 2004. Nárůst zaznamenaly rovněž pořizovací náklady a správní režie. Provize od zajišťovatelů a ostatní technické náklady zůstaly téměř na stejné úrovni jako v roce 2003. V oblasti životního pojištění tvoří největší nákladovou položku pořizovací náklady, které jsou téměř dvojnásobné oproti nákladům na pojistná plnění. Správní režie se na rozdíl od NP snížila o více než čtvrtinu na 270 mil. Kč. Na netechnickém účtu se pojišťovně Kooperativa podařilo o polovinu snížit náklady na finanční umístění z necelých 5 mld. na 2,3 mld. v roce 2004. 9. Allianz, a. s. +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |ALLIANZ | 2004 | 2003 | |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| | | | | |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Předepsané pojistné NP | 4 374 161| 3 941 767| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Náklady na PP | 2 874 954| 2 590 158| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Pořizovací náklady | 718 387| 631 580| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Správní režie | 763 549| 931 816| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Provize od zajišťovatelů | 565 400| 700 476| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Ostatní technické náklady | 842 750| 1 089 976| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| | | | | |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Předepsané pojistné ŽP | 1 669 541| 1 351 362| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Náklady na PP | 572 593| 332 164| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Pořizovací náklady | 179 188| 141 426| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Správní režie | 292 257| 277 235| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Provize od zajišťovatelů | 12 137| 16 444| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Náklady na finanční umístění | 6 925 320| 6 344 988| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Ostatní technické náklady | 126 530| 89 790| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| | | | | |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Netechnický účet | | | |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Náklady na finanční umístění | 164 219| 106 073| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Ostatní náklady | 6 729| 128 578| |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| | | | | |------------------------------------+---------------------------+---------------------------| |Zisk/ztráta | 648 400| 236 739| +--------------------------------------------------------------------------------------------+ V tisících Kč U pojišťovny Allianz jsou meziroční změny nákladů jen nepatrné. U některých položek došlo ke snížení, např. v oblasti NP: správní režie, ostatní technické náklady; a u některých naopak ke zvýšení, např. pořizovací náklady v oblasti NP i ŽP, náklady na finanční umístění. Rovněž hospodaření pojišťovny Allianz můžeme celkově označit za úspěšné, neboť došlo k růstu zisku o více než 100%. 10. Srovnání pojišťoven Největší podíl pojistných plnění na předepsaném pojistném v NP má Allianz, ale rozdíl mezi ní a ostatními pojišťovnami není nijak velký. Naproti tomu Česká pojišťovna má výrazně vyšší podíl provozních nákladů - 40%, což je téměř dvojnásobek pojišťovny Allianz. Výrazně nejvyšší podíl pojistných plnění v ŽP má ČP, což může být ale dáno nepříznivým vývojem v daném roce, nejnižší podíl má pojišťovna Kooperativa. Provozní náklady v oblasti ŽP tvoří u všech srovnávaných pojišťoven zhruba čtvrtinu předepsaného pojistného, nejlépe je na tom Česká pojišťovna. Nejmenší podíl netechnických nákladů na celkovém předepsaném pojistném má pojišťovna Allianz, jen o něco hůře je na tom Česká pojišťovna, u pojišťovny Kooperativa tyto náklady přesahují hranici 10% z celkového předepsaného pojistného. 11. Závěr Má-li být dosaženo efektivnosti pojišťovací činnosti, je nutné zajistit optimalizaci nákladů pojišťovny a ekonomickou vyrovnanost pojištění. Posuzování finančního zdraví není zdaleka významné jen pro pojišťovnu samotnou, ale především pro ostatní subjekty přicházející do styku s pojišťovnami. Finanční zdraví pojišťovny bývá často nástrojem, který používají ekonomické subjekty ke svému rozhodování na pojistném trhu. Pomocí finančního zdraví si mohou tyto subjekty učinit celkový obraz o hospodaření dané pojišťovny a posoudit tak možná rizika, která by pro něj mohla vyplývat v případě navázání kontaktu s touto pojišťovnou. 12. Literatura Monografie: CHOVAN, P., ČEJKOVÁ, V.: Malá encyklopédia poistenia a poisťovnictva, 1. vydání, Bratislava: ELITA, 1995. 352s. ISBN 80-85323-69-9 CHOVAN, P.: Poistná ekonomika II. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. 210s. ISBN 80-210-1511-X. Diplomové práce: VOJTKOVÁ, A.: Posouzení finančního zdraví komerční pojišťovny, Brno: ESF MU, 2003 VÉMOLA, L.: Finanční hospodaření vybrané komerční pojišťovny, Brno: ESF MU, 2003 SVOBODOVÁ, K.: Vybrané ekonomické ukazatele hospodaření v komerční pojišťovně, Brno: ESF MU, 2000 Internetové zdroje: Stránky pojišťovny Kooperativa, a. s. www.koop.cz Stránky pojišťovny Allianz, a. s. www.allianz.cz Stránky České pojišťovny, a. s. www.cpoj.cz