Vzdělání z hlediska teorie statků, postavení a význam vzdělání ve VS

                              Přednáška do předmětu Ekonomika školství

                                           14. října 2005



                                            Druhy statků

Institucionální hledisko

-       čisté tržní

-       čisté netržní 

-       smíšené (polotržní)

Ekonomické hledisko

-       čisté soukromé

-       čisté kolektivní

-       smíšené kolektivní statky

                            Členění statků dle Browna a Jacksona (1990)



                             Klasifikace statků podle Mikesella (1986)

                       Charakteristiky smíšeného statku podle Bénarda (1989)

n    vyloučitelnost

n    rivalita

n    růst a nebo pokles kvality v závislosti na růstu rozsahu spotřeby



                   Příklady soukromých a veřejných užitků plynoucích ze vzdělání

Soukromé užitky

-       rozvoj osobních vlastností a schopností

-       zvětšení schopnosti vážit si a rozpoznávat široký rozsah kulturních a jiných hodnot

-       větší pracovní příjmy

-       lepší mobilita na pracovním trhu

-       větší flexibilita při adaptaci na nové životní a pracovní podmínky

Veřejné užitky

     - reprodukce základních demokratických a kulturních hodnot společnosti

-       reprodukce LK jako podmínky dalšího ekonomického růstu

-       -větší daně či příjmy veřejných rozpočtů

-       nižší nezaměstnanost

                                Listina základních práv a svobod (1)

Článek 1:

Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva svobody jsou nezadatelné,
nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Čl. 3:

Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a
náboženství, politického či jiného smyšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k
národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavění.



                                Listina základních práv a svobod (2)

Čl. 33:

n      Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.

n      Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopnosti
občana a možnosti společnosti též na vysokých školách.

n      Zřizovat jiné školy státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem, na
takových školách se může vzdělání poskytovat za úhradu.

n      Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.

Čl. 25:

Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje
též právo na vzdělání v jejich jazyku.

                                    Základní atributy vzdělávání

n    účinnost vzdělávání- optimální množství vzdělání, které bude maximalizovat čistý společenský
užitek

n    spravedlnost při poskytovaní vzdělávání- vyplývá z lidských práv, rovnosti příležitostí,
zakotvené v Ústavě ČR

                                    Minimální množství vzdělání

n    zabezpečený přístup každého občana k minimálnímu množství vzdělání- povinná školní docházka

n    považuje se za společenskou potřebu

n    veřejný statek



                               Stanovení efektivní nabídky vzdělávání

n    Nabídka vzdělávání je efektivní, když součet hraničních měr substituce všech spotřebitelů se
rovná jejich hraniční míře transformace,

   tedy

                        HMS = HMT

                                    Vzdělání jako veřejný statek

                     Proč má být vzdělávání poskytováno a financovano veřejně?

Čistý trh ve vzdělávaní není možný z důvodů:

n    nedokonalosti kapitálového trhu

n    neúplných informací

n    existence externalit

n    možnosti vzniku monopolu

                                     Přínosy vzdělaní (užitky)

n    zkoumáme ve dvou vztazích:

   1. vztah hraničního (mezního) užitku jednotlivce k hraničním nákladům na jeho vzdělání

   2. vztah hraničního (mezního) užitku společnosti k hraničním společenským nákladům na vzdělání

                                 Alokace zdrojů pro rozvoj vzdělání

n    investovat do každého vzdělávajícího  se jedince stejnou sumu- rovnost vstupů na vzdělání

n    investovat více prostředků do nadaných a talentovaných žáků a studentů

n    investovat do vyrovnávajícího vzdělání (méně podporovat nadané žáky)