Vzdělávací politika a Evropská unie Přednáška do předmětu Ekonomika školství 2. prosince 2005 Vzdělávací politika n souhrn konkrétních činností a opatření, kterými zejména stát, ale i další subjekty ovlivňují celou vzdělávací oblast Nejdůležitější problémy n vymezení vazby mezi vzděláváním, pracovní silou a ekonomickými faktory n zohlednění sociálního aspektu vzdělávacího systému n vztah mezi všeobecným přístupem ke vzdělání a kvalitou výuky n evaluace (hodnocení) pedagogického procesu n problematika učitele a jeho vzdělávání n problematika řízení školství a školského managementu n financování školství Nástroje vzdělávací politiky n plánování n legislativa n financování n kurikulární politika n evaluace n monitorování n vzdělávací reforma Subjekty vzdělávací politiky n zvolení politici n školská administrativa n učitelé a jejich organizace n rodiče a jejich asociace n studenti n církve n zaměstnavatelé n vzdělávací experti Principy vzdělávací politiky n princip rovnosti příležitostí ke vzdělání n princip celoživotního vzdělávání n princip individualizace a diferenciace n princip internacionalizace Vzdělávání v pravomocích EU n výlučné - předpisy vydává jen EU, členské státy pouze s povolením EU (např. společná obchodní politika vůči třetím zemím, měnová politika pro země eurozóny) n sdílené -- předpisy mohou vydávat i členské státy, pokud tak ji neučinila EU (např. zemědělství a rybolov, životní prostředí, vízová a azylová politika) n doplňující -- aktivita EU se omezuje jen na podporu členských států (např. vzdělávání, politika zaměstnanosti, kultura, věda a výzkum) n výlučně v pravomoci členských států (např. národní identita, veřejná správa, organizace justice, lékařská péče a pod.) Základní principy EU n subsidiarita -- problémy se řeší na té nejnižší možné úrovni n solidarita -- cílem je zvyšování úrovně všech členů, systematicky vyrovnávat rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími regiony a státy n zajištění lidských práv a vyloučení jakékoliv diskriminace n respektování kultury, tradice a svébytnosti nejen každé země, ale i každého regionu Postupné rozšiřování role EU ve vzdělávání n 1957- Římské smlouvy n 1976- Rada Společenství přijala akční program ve vzdělávání n 1985- ESD potvrzuje, že vysoké školství se považuje za odborné vzdělávání a přípravu n 1992- Maastrichtská smlouva n 1995- Bílá kniha "Vyučování a učení na cestě k učící se společnosti" n 1995- vytvoření nových integrovaných komunitárních programů n 1996- Evropský rok celoživotního učení n 1997- Amsterdamská smlouva: "Europe of knowledge" Smlouva o založení ES Všeobecné a odborné vzdělávání a mládež, článek 149 n Společenství přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů a jejich kulturní a jazykovou rozmanitost. n Činnost Společenství je zaměřena na: n rozvoje evropské dimenze ve vzdělávání n podpora mobility studentů a učitelů, podpora uznávaní akademických diplomů n podpora spolupráce mezi vzdělávacími orgány n podpora rozvoje dálkového vzdělávání Politika odborného vzdělávání, článek 150 Činnost Společenství je zaměřena na: n usnadňování adaptace na průmyslové změny, zejména odborným vzděláváním a rekvalifikací n zlepšování základního a dalšího odborného vzdělávání za účelem usnadnění profesního začlenění a znovuzačlenění do trhu práce n usnadňování přístupu k odbornému vzdělávání, podpora mobility instruktorů a praktikantů n rozvoj výměny informací a zkušeností týkajících se otázek společných systémům odborného vzdělávání Školství je výslovně vyloučeno ze sbližování právních předpisů pomocí aktů Evropských společenství n 1998- zahájení tzv. boloňského procesu s cílem vybudovat "Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání" n 2000 - Lisabonský summit n 2000 - vydáno Memorandum o celoživotním učení a zahájen konzultační proces n 2001 -- Evropský rok jazyků n 2001 -- Stockholmský summit n 2001 -- zahájení procesu vytváření "Evropského prostoru pro odborné vzdělávání a přípravu" a "Evropského prostoru celoživotního učení" n 2002 -- Barcelonský summit: "Program práce do roku 2010" n 2002 -- usnesení Rady EU o celoživotním učení Strategické směry a cíle EU ve vzdělávání n cíl 1: Zvýšit kvalitu a efektivitu vzdělávacích systémů členských zemí n cíl 2: Usnadnit všem přístup ke vzdělávání n cíl 3: Otevřít vzdělávací systémy širšímu světu Lisabonský summit- březen 2000 Konkrétní cíle do roku 2010: n podstatný každoroční nárůst investic do lidských zdrojů n snížení počtu osob ve věku 18 -- 24 let se základním vzděláním na polovinu n přeměna škol na víceúčelová vzdělávací střediska, napojení na internet, vazba na podniky a výzkum n definování nových základních dovedností n rozšíření mobility studentů a učitelů, transparentnost v uznávaní kvalifikací a studia n vypracování společného evropského formuláře pro curriculum vitae k usnadnění mobility Vzdělávací programy EU n SOKRATES vychází ze 3 základních programů: n COMENIUS --Partnerství škol, Vzdělávání pedagogických pracovníků a Tematické sítě n ERASMUS n GRUNDTVIG Navazující programy: n LINGUA n MINERVA n Průzkum a inovace n společné akce n doplňkové aktivity Terciární vzdělávání n Boloňský proces- 6 hlavních cílu: n přijetí srozumitelného a srovnatelného systému titulů n přijetí systému založeného v podstatě na dvou hlavních cyklech n zavedení kreditního systému n podpora mobility n posílení Evropské spolupráce v zajišťovaní kvality n posílení evropské dimenze ve VŠ vzdělávání Vzdělávací politika EU vůči dětem s postižením n Deklarace ze Salamanky z roku 1994: n každé dítě je jedinečnou osobností a jedinečnými vlastnostmi, zájmy, schopnostmi a vzdělávacími potřebami n vzdělávací systém musí respektovat širokou rozmanitost potřeb dětí n děti se zvláštními vzdělávacími potřebami musejí mít přístup do běžného proudu vzdělávání Vzdělávací soustavy zemí EU n jsou rozmanité n zásady rozvoje školství v jednotlivých zemích: n zásada rovného přístupu ke vzdělávání n zvyšování průchodnosti systému n zvyšování kvality vzdělávání n podpora účasti stále širších vrstev populace na vyšších úrovních vzdělávání n budování možností celoživotního učení n sepětí s potřebami společnosti a trhu práce