Link: OLE-Object-Data T – Finanční krytí rizika pojištěním 1. Finanční krytí rizika pojištěním – představuje možnost rozložení rizika mezi více subjektů. Pojištění se v zásadě vztahuje na události, jejichž vznik je závislý na náhodě, je neurčitý, ale pravděpodobný. Pojištění je organizovaná, vysoce efektivní forma vytváření peněžních rezerv, které se tvoří z pojistného. V daném případě nemusí mít pojištěný vlastní peněžní zdroje na krytí ztrát, které mu mohou vzniknout neočekávanou událostí. Výhody: O/ Peněžní zdroje jsou prakticky disponibilní v plné výši škody, podle rozsahu pojistného krytí. O/ Peněžní zdroje nejsou závislé na velikosti vkladů pojištěného subjektu. O/ Výše náhrady je objektivizovaná podle jednotných pravidel likvidace pojistných událostí. O/ Výše náhrady odpovídá rozsahu smluvně sjednaných všeobecnými pojistnými podmínkami a zvláštními pojistnými podmínkami podle jednotlivých skupin pojistných produktů v době a místě pojistné události. O/ Výška pojistného (cena) je tím menší, čím je riziko lépe plošně rozloženo (čím je více pojištěných) a na čím delší dobu je pojištění uzavřené. O/ Pojistné je u podnikatelů daňově uznatelným základem. U fyzických osob je možno, do určité výše ročního pojistného, snížit o tuto částku daňový základ. Hovoříme-li o riziku pro podnikatele a způsobech krytí rizika, včetně krytí rizika pojištěním, nemůžeme zapomenout na rizika, která z objektivních či subjektivních příčin ohrožují vlastní podnikatelskou činnost dané komerční pojišťovny. Proto se v další části výkladu zaměříme na řízení rizika v samotné komerční pojišťovně. 2. Řízení rizika v komerční pojišťovně Komerční pojišťovna jako každý jiný podnikatelský subjekt působící na trhu je do značné míry ovlivněn chováním tohoto trhu a pozitivní či negativní jevy trhu se mohou výrazně promítnout do výsledků podnikatelské činnosti každé pojišťovny. Specifikou komerčních pojišťoven navíc je skutečnost, že spravují nemalé peněžní prostředky pojištěných, které jsou v podobě technických rezerv dále investovány, v souladu se zákonem, na finančním trhu. V případě řízení rizik v komerčních pojišťovnách hovoříme o řízení: O/ Vlastních rizik – znamená vztah rizika k pojišťovně. O/ Cizích rizik(rizik pojištěných) – znamená vztah rizika k pojištěným (klientům). 2.1 Vlastní rizika – představují vztah rizika ke komerční pojišťovně. a) Rizika finančního podnikání · Inflace (růst cen) - projeví se: – zvýšením náhrad pojistných událostí, – zvýšením vlastních nákladů, – snížením zájmu o pojištění, – snížením předepsaného pojistného. · Změna úrokových sazeb – projeví se zvýšením, snížením zisku z investovaných technických rezerv. · Celková hospodářská situace – projeví se zvýšením, snížením zájmu o pojistnou ochranu (ochota investovat do pojištění). · Insolventnost klientů – projeví se v neplacení pojistného klienty a zvýšeným počtem intervencí ze strany pojišťovny. b) Rizika podnikání na finančním trhu · Ztráty z nezaplacených úvěrů poskytnutých pojišťovnou. · Poskytnutí úvěru, kde není záruka návratnosti. · Nižší příjmy z dividend než je běžný úrok z vkladů v bance. · Nákup cenných papírů nad jejich reálnou hodnotu. · Nákup akcií společností, u kterých není správně odhadnutá efektivnost a prosperita. c) Rizika jiné podnikatelské činnosti · Nákup a pronájem nemovitostí. · Vytváření společností vykonávající servisní služby pro pojištěné. · Poskytování služeb – poradenských, školících. d) Rizika pojišťovací činnosti · Sazba pojistného (předepsané pojistné) – projeví se zvýšením, snížením zájmu o pojištění . · Technické rezervy – projeví se ve zvýšením, snížením částky výplaty podílu na zisku. · Pojistná plnění – plnění závazků vůči pojištěným – projeví se ve včasném a dostatečném plnění nebo naopak v opožděném a nízkém plnění. e) Rizika konkurence · V nabídce pojistných produktů – projeví se v širší nabídce pojistných produktů. · V oblasti sazeb pojistného – projeví se zpravidla v nízkých sazbách a tím bezkonkurenční ceně za pojistnou ochranu. Dodatečně se projeví v neschopnosti pojišťovny dostát svým závazkům vůči pojištěným. · V kvalitě poskytovaných služeb včetně služeb doplňkových – projeví se v šíři rozsahu a dostupnosti poskytovaných služeb. · V pracovní síle ovlivňované výškou mezd, provizí za sjednání a správu – projeví se v možnosti „přetahování“ zaměstnanců nebo smluvních partnerů do konkurenční pojišťovny. f) Rizika pracovní síly · Růst nezaměstnanosti – projeví se sníženou schopností platit pojistné. · Změna zaměstnání nebo pracovní pozice. 2.2 Cizí rizika – představují vztah rizika k pojištěným (klientům). Na snížení cizího rizika komerční pojišťovna působí prostřednictvím: a) prevence u pojištěných, b) snižováním míry rizika převzatého do pojištění pojistně-technickými metodami. Ovlivňovat pojištěné (klienty) je poměrně složité a možné pouze v omezené formě. Pokud se tak děje, tak hlavně stanovením podmínek ochrany osob a majetku při sjednávání pojištění (například pomocí uplatnění technických podmínek v zabezpečení movitého a nemovitého majetku proti krádeži; vymezením preventivních a zábranných opatření proti vzniku živelných škod, apod.) a následnou kontrolou dodržování těchto podmínek v činnosti fyzických i právnických osob po dobu komerčního pojištění. Ke snižování míry rizika komerční pojišťovna využívá preventivních, represivních a ekonomických podmínek přímo zapracovaných do pojistných smluv. Dále také rozložení rizika pojišťovny formou soupojištění nebo zajištění. V pojistné praxi stále více nabývá na významu využívání ekonomických nástrojů pro zvýšení zainteresovanosti pojištěných (klientů) na výšce rizikovosti, která se odráží ve velikosti pojistných škod. Mezi tyto nástroje lze zařadit: O/ spoluúčast, O/ slevy na pojistném (bonus), O/ přirážky k pojistnému (malus), O/ doplňkové služby a programy k jednotlivým pojistným produktům. Komerční pojišťovna pro stanovení přesných podmínek ke snížení cizích rizik plně využívá textace pojistných smluv, včetně všeobecných pojistných podmínek a zvláštních pojistných podmínek. 3. Ekonomická vyrovnanost pojištění Jednou z nevyhnutelných podmínek zabezpečení dlouhodobé efektivnosti komerčních pojišťoven je dosažení ekonomické vyrovnanosti pojištění. Pod ekonomickou vyrovnaností pojištění (ekvivalence) chápeme dlouhodobou vyrovnanost nákladů na skutečné pojistné plnění (Ppl[s]) s předepsaným pojistným (PP) případně s netto pojistným (P[n]). Matematicky se vztah může vyjádřit takto: nebo Ekonomická nevyrovnanost pojištění může způsobit, že pojištění přestane plnit svůj původní účel. V zásadě jde o dva problémy: O/ V případě vyšších pojistných plnění (náhrad) se pojišťovna dostává do ztráty, která může ohrozit její solventnost. O/ V opačném případě, tedy v případě nízkých náhrad, je pojištění neadekvátně drahé v porovnání s poskytovanou pojistnou ochranou a ztrácí pro pojištěné svůj význam. Z toho vyplývá, že oba případy budou mít negativní dopad na hospodářský výsledek komerční pojišťovny. O/ V prvním případě se dostane pojišťovna přímo do ztráty v důsledku placení vyšších pojistných plnění. O/ V druhém případě se dostane do horších hospodářských výsledků následně po určité době, a to tím, že o pojištění nebude zájem, a tím i výše pojistného bude klesat. 4. Pojistná potřeba a pojistný zájem Pojistná potřeba: O/ vyvolává ji objektivní existence rizika, např. vlastnictví domu popř. vozu, O/ bez této existence by potřeba neměla reálné opodstatnění. Pojistný zájem: O/ představuje vyvrcholení pojistné potřeby, O/ představuje reálné právo pojistit si určitý předmět, činnost nebo zdraví (klient tedy musí mít k předmětné věci nebo činnosti vztah vlastníka, popř. nájemce), O/ je ovlivňován nejen objektivní existencí konkrétního rizika, ale i výší pojistného. Pojistný zájem je ovlivňován nejen objektivní existenci konkrétního rizika, ale i výší pojistného. Na schématu číslo 1 uvádíme znázornění vztahu, při kterém se snižování pojistného projeví zvýšením zájmu o pojištění. Pak se pojištění stane dostupným a ekonomicky přijatelným i pro ekonomicky slabší vrstvy obyvatelstva, které jsou ohroženy stejným rizikem. Zvýšení pojistného zájmu přinese další rozvoj pojištění a projeví se lepším rozložením rizika a následným snížením škodovosti. Celkově pak nastane pro komerční pojišťovnu růst příjmů s následnou možností dalšího snižování pojistného. Schéma č. 1 Vliv snížení škodovosti na snížení pojistného Na schématu číslo 2 je vyjádřen opačný trend ve vývoji pojistného zájmu. Zvýšení pojistného může mít za následek pokles zájmu o pojištění a tím i snížení a zhoršení struktury portfolia pojistných smluv. Tím se zhorší plošné a časové rozložení rizika, které se pak projeví zvýšením škodovosti a zhoršením hospodářského výsledku komerční pojišťovny, včetně poklesu inkasovaného pojistného. Schéma č. 2 Vliv zvýšení škodovosti na zvýšení pojistného