T - Pojištění a riziko 1. Definice rizika Objektivní realitou existence přírody, lidského života a každé lidské činnosti je existence rizik, nebezpečí, která neustále ohrožují jejich stav a výsledek. Pro většinu lidí představuje riziko určitý druh nejistoty z výsledku v konkrétní situaci, případně obavu z budoucnosti a také skutečnost, že výsledek nás může dostat do horší situace než v jaké se momentálně nacházíme. Jako příklad lze uvést rozdílný stav před a po: n požáru, n povodni a záplavě, n zemětřesení, n havárii dopravního prostředku, n havárii energetického zařízení, n ekologické havárii, n teroristickém útoku, ... Přitom paradoxem jistě je uvědomění si skutečnosti, že s rozvojem společnosti a růstem ekonomické vyspělosti, zdokonalováním technologií a technických zařízení se zvyšuje „schopnost“ člověka „přinášet“ větší újmy na svém životě, zdraví a poškození životního prostředí než tomu bylo historicky v dřívějších dobách. Hovoříme-li o změně stavu či výsledku v lidské činnosti, pak zpravidla dojde k odchylce od rovnovážného stavu. Pokud vyjdeme z teorie pravděpodobnosti, která se kromě jiného zabývá odchylkou od rovnovážného stavu, pak můžeme říci, že tato odchylka může být buď kladná nebo záporná. Z hlediska pojištění definujeme riziko (z arabského slova „risk“) jako zápornou odchylku od normálu, jako nepříznivou událost v lidském životě. Událost podléhající pojištění musí splňovat následující podmínky: o riziko musí být identifikovatelné, o samotná škoda musí být vyčíslitelná, o vznik události musí být náhodný, o pojištění musí být ekonomicky přijatelné pro pojistníka i pro pojišťovnu. Z uvedeného vyplývá, že riziko je jen možnost vzniku záporné odchylky od rovnovážného stavu či normálu a ne samotná odchylka. Až záporný projev rizika jako potencionální možnosti znamená vznik odchylky a může se , ale také nemusí, projevit vznikem škod. 2. Klasifikace rizik Rizika můžeme dělit podle různých kriterií. Rozdílnost klasifikace vychází z celkové koncepce rizika a seskupení podobných druhů rizik. Proto můžeme dělit rizika následovně: 1. Rizika přírodní a rizika způsobená lidskou činností. * Riziko přírodní – jsou vyvolaná přírodními silami, kdy jejich vznik a vývoj je poměrně těžké předvídat ale především také ovlivnit. * Riziko způsobené lidskou činností – můžeme je dále ještě rozlišit na rizika způsobená samotnými lidmi, ale také na rizika technická, způsobená technickými prostředky, kterých je nakonec také člověk tvůrcem a zhotovitelem. 2. Rizika fyzická a morální. * Fyzické riziko se vztahuje k fyzickým vlastnostem osob nebo předmětů. o Poškození zdraví (na velikost rizika může mít vliv nebezpečnost povolání jednotlivých osob nebo skutečnost, že trpí opakující se chorobou) . o Ztráta, zničení nebo poškození majetku (např. odcizení movitého majetku. Poškození budovy nebo sestavy objektů z nehořlavého nebo hořlavého materiálu a protipožárně více či méně zabezpečená nebo nezabezpečená). o Ztráta, zničení nebo poškození motorového vozidla (riziko se zvyšuje úměrně velikosti města, hustější dopravě, stupni zabezpečení vozidla proti odcizení). o Odpovědnost za škodu – představuje povinnost uhradit způsobené škody jiným (třetím) osobám (např. výše náhrady škody v případě poškození zdraví se odvíjí, kromě jiného, od měsíčního příjmu poškozeného. V případě poškození majetku náhrada škody vychází z hodnoty majetku fyzických nebo právnických osob.) * Morální riziko se týká lidských aspektů, které mohou ovlivnit výsledek (např. nedostatek péče ze strany pojištěného jako důsledek nerespektování právních norem závazných pro všechny občany v povinnosti předcházet rizikům a škodám, které mohou způsobit). 3. Rizika čistá a spekulativní. * Čisté riziko – představuje takový stav po události, kdy výsledek pro nás může být pouze nepříznivý anebo se nejvýše ocitneme ve stejné situaci jako před vznikem dané události. * Spekulativní riziko – představuje stejnou možnost pro získání příležitosti dosáhnout ztrátu jakož i zisk ( např. investování do akcií). 4. Rizika finanční – představují možnost měření výsledku v peněžním vyjádření při kterém je možné stanovit určitou peněžní hodnotu jako výsledek působení rizika (např. ztráta zisku v důsledku požáru nebo přerušení provozu v důsledku poškození strojů a zařízení firmy). 5. Rizika pojistitelná a nepojistitelná. 3. Vztah pojištění a rizika Proč hovoříme o riziku? Z důvodů poznání rizika a jeho případnému snížení až úplné eliminace. Při důkladné znalosti rizika a pravděpodobnosti vzniku negativní události bychom mohli snižovat: n možnost vzniku události, n velikost škod V praxi rozlišujeme u jednotlivých druhů pojištění různá rizika, která mají bezprostřední vliv na kvalitu pojistné ochrany. Právě rozmanitost a variabilita pojistné ochrany představovaná využitím široké škály rizik skýtá pojištěnému buď vysoký, dostatečný nebo nedostatečný stav pojistné ochrany před potencionálním vznikem různých rizik a z toho vyplývajících malých, středních nebo velkých škod. V životním pojištění můžeme rozlišovat následující rizika: o pojištění rizika dožití, o pojištění rizika smrti, o pojištění rizika dožití a smrti. V úrazovém pojištění rozlišujeme rizikové skupiny zpravidla s hledem na : o převažující pracovní činnost pojištěného, o převažující zájmovou činnost pojištěného. V pojištění majetku a odpovědnosti za škodu se posuzuje výška rizika individuálně s ohledem na: o hodnotu movitého a nemovitého majetku, o místo pojištěného majetku (město – vesnice; na kopci - u řeky), o podnikatelské zaměření činnosti, o technické, technologické, provozní podmínky podnikání živnostníka nebo firmy, o konstrukční, požární, vodovodní odolnost budov, strojů, materiálů, o bezpečnost práce, o ekologii provozu firmy, o profesní specializaci,… Na vznik nahodilé události či jevu může v přírodě nebo lidské činnosti působit hodně příčin, které mohou ovlivnit nejen velikost odchylky od rovnovážného stavu ale také velikost škody. Škodou rozumíme zdravotní, majetkovou nebo morální újmu, která může ale i nemusí být peněžně vyčíslitelná. Z hlediska pojištění nás zajímá taková škoda, která je peněžně vyčíslitelná. Velikost rizika a v případě vzniku nahodilé pojistné události z toho vyplývající případná velikost škody má přímý vliv na výši pojistného a s tím související sazbu pojistného. Vychází se přitom z principu, že pojistné jako cena pojistné ochrany nebo pojistné služby odráží především cenu rizika. 4. Cena pojištění Každé zboží nebo služba se na trhu prodává za určitou cenu. V případě pojištění cenu pojistné služby představuje pojistné, které odráží objektivní cenu rizika obsaženou v „netto pojistném“. TH Pojistná hodnota představuje hodnotu předmětu pojištění v době pojištění. o Nová cena - tj. reprodukční cena - jedná se o pojištění na částku, kterou je nutno vynaložit na znovupořízení věci téhož typu, rozsahu a kvality v daném čase a místě. o Časová cena - jedná se o novou cenu sníženou o částku, která odpovídá stupni opotřebení nebo jinému znehodnocení. o Cena odhadem - „pojistná částka“ - znamená možnost stanovení pojistné hodnoty odhadem a vždy představuje maximální pojistné plnění. Novou a časovou cenu používáme zpravidla u majetkových pojištění včetně pojištění motorových vozidel. Pojistnou částku používáme zpravidla v pojištění životním, důchodovém, úrazovém a v pojištění odpovědnosti za škodu. TH Podpojištění – představuje skutečnost, kdy je klientem stanovena hodnota majetku nebo pojištěné věci nižší než požadovaná hodnota k obnově věci. Pak může dojít k výplatě pojistného plnění ze strany pojistitele poměrně sníženého o výši podhodnocené částky. TH Forma poskytnutí pojistného plnění o Peněžní plnění - každá škoda se dá vyjádřit v peněžní hodnotě. o Věcné plnění – uplatňuje se v případě asistenčních služeb (ošetření u lékaře, poskytnutí právní služby,…) TH Pojistné představuje cenu za poskytnutí pojistné ochrany. Pojistné musí být dostatečné, aby: o umožnilo vytvořit technické rezervy (pokrývají oprávněné nároky pojištěných na výplatu pojistného plnění včetně následných období), o umožnilo pokrýt všechny výdaje komerční pojišťovny (rozlišujeme v podstatě počáteční náklady na vznik pojištění a běžné správní náklady po celou dobu pojištění), o umožnilo vytvořit zisk, o reagovalo na inflaci (zvýšení cen zboží, materiálu, náhradních dílů, služeb,…) - v praxi se používá indexace pojistného nebo pojistné částky, o reagovalo na změnu úrokové míry (prudký pokles znamená snížení výnosů z depozit v bankách a výnosů z investování technických rezerv), o reagovalo na konkurenci (nepodlehnout tlaku konkurenčních pojišťoven na snížení pojistného – pojistných sazeb, pod únosnou míru). TH Kalkulační vzorec pojistného * Pro výpočet pojištění majetku a odpovědnosti za škodu: P[b ] = P[N] + N[V] + Z + Z[Š] + P[R ]P[b ] - pojistné brutto P[N -] pojistné netto N[V] - náklady vlastní Z - zisk Z[Š] - příspěvek na zábranu škod P[R] - jiné přirážky * Pro výpočet životního pojištění: P[b] = P[N] + a + b + c + d + Z + P[R ]P[b] - pojistné brutto P[N] - pojistné netto a - jednorázové počáteční náklady b - běžné správní náklady po celou dobu pojištění c - běžné inkasní náklady d - běžné správní náklady spojené s výplatou důchodu Z - zisk P[R] - jiné přirážky TH Snížení nákladů na pojištění: o Spoluúčast – představuje v pojistné smlouvě dohodnutou výši škody vyjádřené v peněžní podobě, kterou pojišťovna v případě pojistné události nevyplácí a kterou si pojištěný hradí sám. Škodu nad rámec této spoluúčasti již pak hradí pojistitel v souladu s podmínkami podle smluvního rámce všeobecných pojistných podmínek a zvláštních pojistných podmínek daného konkrétního druhu pojištění nebo skupiny pojištění. TH Slevy na pojistném: o za příznivý škodní průběh – představuje dlouhodobý bezeškodní průběh zpravidla v pojištění majetku a odpovědnosti za škodu, o za komplexnost pojištění – představuje plošné rozložení rizika v případě více druhů pojištění nebo pojištění souboru objektů a věcí u jednoho klienta. Zjednodušená možná varianta vyjádření podstaty vybraných peněžních služeb 1. Komerční banky - pasivní služby - spoření - aktivní služby - poskytnutí půjčky nebo úvěru 2. Stavební spořitelny - spoření za účelem pořízení bytu nebo domu 3. Hypoteční banky - čerpání úvěru za účelem pořízení bytu, domu 4. Penzijní fondy - spoření na důchod 5. Investiční společnosti - investování volných peněžních prostředků na trhu akcií,obligací, nemovitostí, komodit,… 6. Leasingové společnosti - poskytování půjčky nebo úvěru na pořízení dopravního prostředku nebo strojního zařízení 7. Komerční pojišťovny - poskytování pojistné ochrany založené na krytí nahodilého vzniku rizika