Link: OLE-Object-Data T - Solventnost komerční pojišťovny O/ Cílem podnikaní komerční pojišťovny je řídit a vykonávat pojišťovací činnost a ostatní navazující činnosti, aby byla především zohledněna její solventnost, likvidita a rentabilita. O/ Solventnost komerční pojišťovny chápeme jako schopnost pojišťovny nebo zajišťovny trvale zabezpečit vlastními zdroji úhradu závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. O/ Likviditou rozumíme okamžitou schopnost komerční pojišťovny vyplácet pojistná plnění klientům na jejich požádání. O/ Rentabilita je schopnost komerční pojišťovny hradit ze svých peněžních prostředků své vlastní náklady na pojišťovací činnost a jiné činnosti a navíc dosáhnout zisk. Komerční pojišťovna je rentabilní v takovém případě, jestliže výnosy převyšují náklady, resp. její příjmy jsou vyšší než výdaje a tedy dosahuje zisk. O/ Co se týče potřebné solventnosti, je dána povinnost pro pojišťovny a zajišťovny po celou dobu své činnosti disponovat vlastními zdroji nejméně ve výši minimální míry solventnosti. O/ Jedna třetina minimální míry solventnosti tvoří garanční fond. 1. Kapitálová vybavenost komerční pojišťovny O/ Uzavřením pojistné smlouvy se každá pojišťovna zavazuje ke splnění všech závazků, které jí vzniknou ze sjednaného pojištění po dobu jeho platnosti. Z této skutečnosti vycházející z předmětu podnikání a zejména z právních předpisů o pojišťovnictví vyplývá pro pojišťovnu povinnost být solventní. O/ V oblasti krytí závazků vyplývajících ze spravovaných pojistných smluv vyvstávají pro pojišťovnu tyto základní problémy: · problematika okamžité likvidity, která řeší potřeby krytí okamžitých závazků pojišťovny způsobených událostmi vzniklými v běžném účetním roce, jejichž rozsah je znám, · tvorba dostatečného objemu technických rezerv na krytí závazků, které v daném účetním období vznikly, ale budou z různých důvodů řešeny až v následujících účetních obdobích, · tvorba jiných zdrojů ke krytí závazků z pojištění, které musí mít pojišťovna k dispozici při případném nedostatku technických rezerv pro řešení v budoucnu vzniklých mimořádných událostí. O/ Kapitálová vybavenost, tj. solventnost pojišťovny představuje její schopnost splnit stanovené budoucí neznámé závazky. Pojišťovna není solventní, pokud její aktiva nejsou vytvořena v potřebné výši (vysoká zadluženost), nebo z jiných důvodů není schopna hradit vzniklé nároky (nelikvidita). Míra solventnosti určuje kapitálový základ, který lze definovat jako rezervu aktiv převyšující závazky pojišťovny. O/ Evropská komise vytvořila pro solventnost všeobecná kritéria, která stanoví minimální požadavky ve všech členských zemích. Při stanovení výše potřebného kapitálu je třeba brát v úvahu řadu faktorů, zejména pak: · velikost pojišťovny a její vlastní dluh, · poskytované pojistné produkty na trhu, územní působnost, · efektivitu činnosti managementu vyjádřenou rozsahem škodních událostí, kontrolou výdajů a kvalitou prodeje, · riziko nelikvidovaných škod přesahujících vytvořené technické rezervy, · možnost kolapsu investičních hodnot v okamžiku potřeby peněžních prostředků v hotovosti, · negativní dopady růstu míry inflace, jak všeobecné, tak i specifické ve vztahu k obchodu, · stupeň vystavení se riziku změny směnného kurzu, · základy oceňování aktiv a pasiv. O/ Takto vyčleněný kapitál je označován jako „vlastní zdroje“ nebo „skutečná míra solventnosti“ a tvoří součást zvláštního majetku, který je prioritně určen pro plnění závazků vyplývajících z pojištění. O/ Potřeba dostatečné výše volného kapitálu (vlastních zdrojů), kterého je možno použít ke krytí mimořádných výkyvů v pojištění, se posuzuje testem solventnosti. Pro tuto oblast jsou v zemích Evropské unie platné následující direktivy: · Směrnice Rady č. 73/239/EHS z 24. 7. 1973, o neživotních pojištěních ve znění pozdějších předpisů, · Směrnice Rady č. 79/267/EHS z 5. 3. 1979, o životních pojištěních. O/ Pro testování solventnosti je nezbytné stanovit hodnoty následujících parametrů: · skutečná míra solventnosti (SMS), resp. disponibilní míra solventnosti (DMS) · minimální míra solventnosti (MMS), resp. požadovaná míra solventnosti (PMS) · minimální míra garančního fondu (MMGF), resp. garanční fond (GF) · absolutní minimum míry solventnosti (AMMS), · absolutní minimum garančního fondu (AMGF). Graf č. 6.1 Vyhodnocení solventnosti v čase t Kapitál (v mil. Kč) SMS (DMS) 90 MMS (PMS) 60 30 MMGF (GF) AMMS 15 AMGF 0 2 4 6 8 Čas (roky) Pramen: vlastní konstrukce O/ Solventnost v oblasti pojištění má i jiný účel, než je stanovení okamžité platební schopnosti pojišťovny. Jde také o posouzení, zda: · volný kapitál pojišťovny je přiměřený rozsahu pojišťovacích závazků měřených objemem předepsaného pojistného nebo vyplacených pojistných plnění, · pojišťovna rozsahem sjednaného pojištění nepřevzala na sebe nepřiměřené závazky, · hospodaření pojišťovny s aktivy je efektivní. O/ Jistota pojistitele poskytnout pojistné plnění v každém okamžiku je odvislá od těchto klíčových faktorů: · odpovědného provádění odhadu všech závazků vyplývajících z pojištění, · investování volných zdrojů do takových aktivit, které odpovídají zásadám bezpečnosti a pohotovosti při umístění prostředků rezerv, a tím pokrytí závazků z pojištění, · odpovídající výši vlastních zdrojů na úrovni realizovaného obchodu tak, aby bylo možno vyrovnat zásadní rozpory v aktivech nebo pasivech. O/ Likvidita pojišťovny je řešena tvorbou technických rezerv. O/ Solventnost je řešena přiměřenou kapitálovou vybaveností pojišťovny. O/ Z testu solventnosti lze zjistit, zda pojišťovna disponuje dostatečným objemem kapitálu pro objektivní budoucí potřebu krytí závazků. O/ Pokud jde o skutečnou míru solventnosti, běžně se předpokládá, že nepoklesne pod úroveň 25 % hrubého předepsaného pojistného. 2. Solventnost neživotní pojišťovny O/ V neživotní pojišťovně se pravidelně zjišťuje stav solventnosti, tedy jejího kapitálového vybavení, a to v závislosti na úrovni dvou rozhodujících ukazatelů: · hrubého předepsaného pojistného, · vyplacených pojistných plnění. 2.1 Skutečná míra solventnosti (vlastní zdroje) O/ Skutečná míra solventnosti představuje disponibilní hodnotu zdrojů, které může pojišťovna navíc použít ke krytí budoucích závazků. Míra solventnosti se stanoví z aktiv a pasiv společnosti, do jejichž hodnoty nelze započítat ty položky, které znamenají jakýkoli závazek pojišťovny. Znamená to, že do pasiv nelze promítat technické rezervy. O/ Pro neživotní pojištění se skutečná míra solventnosti stanoví z těchto hodnot: TH splacený základní kapitál společnosti + polovina nesplaceného základního kapitálu + kapitálové fondy, tj. emisní ážio, ostatní kapitálové fondy a oceňovací rozdíly z majetkových účastí + zákonný rezervní fond + ostatní fondy ze zisku + nerozdělený zisk minulých let - neuhrazená ztráta minulých let ± hospodářský výsledek za účetní období očištěný o výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění + rezervy na ostatní rizika a ztráty - nehmotný majetek, pokud je součástí základního kapitálu + schválené položky z podhodnocení aktiv O/ Součtem všech uvedených ukazatelů stanovíme výslednou hodnotu, kterou vynásobíme poměrem předepsaného hrubého pojistného v neživotním pojištění k celkovému předepsanému hrubému pojistnému. O/ K této hodnotě připočteme roční objem výsledků technického účtu k neživotnímu pojištění, a tím dostáváme skutečnou míru solventnosti neživotního pojištění. 2.2 Stanovení minimální míry solventnosti O/ Minimální míra solventnosti představuje minimální hranici volného kapitálu, který by měla mít pojišťovna k dispozici s ohledem na realizovaný objem předepsaného pojistného, příp. na částku skutečně vyplacených pojistných plnění. O/ Obecně lze uvést, že minimální míra solventnosti představuje fiktivní hladinu, kterou by měl dosáhnout volný kapitál při dosažené úrovni předepsaného pojistného a pojistných plnění. O/ Pokud je volný kapitál nižší jak minimální míra solventnosti, ukazuje to na nepříznivý vývoj hospodaření pojišťovny a tím také na potřebu realizace nápravných opatření. O/ Minimální míra solventnosti neživotních pojištění se stanovuje výpočtem: · z objemu hrubého předepsaného pojistného, · z nákladů na pojistná plnění. O/ Do výpočtu jsou zahrnuty celkové náklady na pojistná plnění za sledované účetní období a náklady na pojistná plnění na vlastní vrub. Pro potřebu výpočtu z nákladů na pojistná plnění je stanoveno referenční období, které je zpravidla určeno délkou 3 let. Pro výpočet jsou pak použity náklady na pojistná plnění za celé referenční období a rozdíl hrubé výše rezervy na pojistná plnění na konci a na počátku referenčního období. O/ Provedenými výpočty jsme získali dvě rozdílné hodnoty s tím, že za minimální míru solventnosti se bere hodnota vyšší. O/ Tento postup je dán předpokladem, že právě vyšší hodnota se může rovnat budoucímu závazku, který by měla pojišťovna uhradit z titulu spravovaných pojistných smluv. Důvody pro uvedený postup jsou následující: · minimální míra solventnosti se v prvé řadě posuzuje podle hrubého předepsaného pojistného, které určuje základní orientaci budoucích závazků pojišťovny, · minimální míra solventnosti posuzovaná podle skutečně vyplacených pojistných plnění představuje skutečnou úroveň nákladů na pojistné plnění, a proto je posuzování závazků objektivnější, · vyšší hodnota minimální míry solventnosti vychází z principu opatrnosti z toho důvodu, že pojišťovna se musí zabezpečit také pro případy mimořádných událostí. 3. Solventnost životní pojišťovny O/ Na rozdíl od neživotních pojištění vstupují do výpočtu velikosti vlastních zdrojů pro životní pojištění další položky dotýkající se kapitálu vytvořeného z příjmů ze životního pojištění. O/ Jedná se o tyto hodnoty: TH splacený základní kapitál společnosti + polovina nesplaceného základního kapitálu + kapitálové fondy, tj. emisní ážio, ostatní kapitálové fondy a oceňovací rozdíly z majetkových účastí + zákonný rezervní fond + ostatní fondy ze zisku + nerozdělený zisk minulých let - neuhrazená ztráta minulých let ± hospodářský výsledek za účetní období očištěný o výsledek technického účtu k životnímu pojištění + rezervy na ostatní rizika a ztráty + schválené položky z podhodnocení aktiv O/ Součtem všech uvedených ukazatelů stanovíme hodnotu, kterou vynásobíme poměrem předepsaného hrubého pojistného v životním pojištění k celkovému předepsanému hrubému pojistnému. O/ K této hodnotě připočteme roční objem výsledků technického účtu k životnímu pojištění, dále nejvýše 50 % budoucích zisků ze životního pojištění (polovina násobku předpokládaného ročního zisku a průměrné zbývající životnosti pojistných smluv) a částku plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění (výše rozdílu po odpočtu neamortizovaných pořizovacích nákladů v aktivech). Tím dostáváme skutečnou míru solventnosti životního pojištění. 3.1 Stanovení minimální míry solventnosti O/ Minimální míra solventnosti životního pojištění, kromě životního pojištění s investičním rizikem pojistníka se určuje dvěma výpočty: · z objemu technických rezerv - základem je stanovení úrovně rizika a mimořádných závazků vyplývajících z vytvořených technických rezerv. Předpokládá se, že určitá výše rezerv vytváří jistotu, že při odpovídajícím vývoji škodovosti nevzniknou problémy s úhradou závazků. · z hrubého rizikového kapitálu - základem je stanovení úrovně rizika a mimořádných závazků vyplývajících z hodnoty hrubého rizikového kapitálu. Tato veličina představuje rozdíl mezi dohodnutou pojistnou částkou splatnou při vzniku pojistné události a částkou vytvořené rezervy pojistného a přebytku pojistného, které se sníží o nákladové podíly. O/ Hodnota hrubého rizikového kapitálu může být kladná i záporná a ve výpočtu se uvádí jen v případě, že je kladná. O/ Výsledky výpočtu z technických rezerv a výpočtu z hrubého rizikového kapitálu poté sečteme, čímž dostaneme hodnotu minimální míry solventnosti. 4. Další parametry pro určení solventnosti O/ Na pojistném trhu České republiky působí vedle pojišťoven s miliardovými objemy předepsaného pojistného také řada menších pojišťoven, jejichž pojistné se pohybuje do půl miliardy Kč. U nich lze předpokládat, že objem volného kapitálu vytvořeného dosavadní pojišťovací činností není velký. O/ V takových případech je třeba míru solventnosti porovnávat s dalšími parametry. Jedná se o minimální míru garančního fondu, absolutní minimum míry solventnosti a absolutní minimum garančního fondu. 4.1 Minimální míra garančního fondu O/ Pro potřebu solventnosti působí garanční fond jako limit, nikoli jako objemový ukazatel. O/ Minimální míra garančního fondu graficky vyjadřuje jednu třetinu minimální míry solventnosti. O/ Jedná se o hodnotu, pod kterou by neměl klesnout volný kapitál u nových a menších pojišťoven. Přitom se vychází z toho, že i nový pojišťovací subjekt při malé výkonnosti se vystavuje možnosti vzniku nepředvídaných závazků, které bude muset realizovat. O/ V počátečním období realizace pojišťovací činnosti má pojišťovna malé a nedostatečně vyvážené portfolio smluv a není finančně stabilní. O/ Z těchto důvodů je proto nutné, aby došlo ke zlepšení finanční situace, která bude zárukou schopnosti pojišťovny splnit případné mimořádné závazky. 4.2 Absolutní minimum míry solventnosti a absolutní minimum garančního fondu O/ Oba tyto parametry míry solventnosti představují nejnižší možné hodnoty volného kapitálu, který by měla mít pojišťovna, pokud realizuje pojištění konkrétních rizik. Přicházejí v úvahu u těch pojišťoven, které se na přechodnou dobu dostaly do ekonomických potíží, nebo v případech postupného rozvoje pojišťovny s předpokladem dosažení takové úrovně, umožňující postupně vytvořit dostatečně velké peněžní zdroje. O/ Hodnoty těchto dvou parametrů jsou na základě dohody expertů Evropské unie stanoveny v absolutních hodnotách EUR pro jednotlivá odvětví. Z hlediska jejich vzájemného poměru platí, že absolutní minimum garančního fondu je jedna třetina absolutního minima míry solventnosti. O/ Hodnoty absolutního minima míry solventnosti v jednotkách EUR pro neživotní pojištění jsou následující: · pojištění pro případ různých škod a pro případ právní pomoci 100 000 · pojištění pro případ úrazu a choroby 150 000 · pojištění dopravy, pro případ požáru a jiných živelních rizik, pro případ peněžních ztrát a pro cestovní pojištění 150 000 · pojištění zákonné odpovědnosti za škodu 200 000 · pojištění kauce 200 000 · pojištění úvěru 700 000 O/ Pro životní pojištění je stanovena hodnota absolutního minima míry solventnosti ve výši 400 000 EUR. 5. Aktualizovaná úprava solventnosti O/ V návaznosti na novelu Zákona o pojišťovnictví a příslušné vyhlášky (Zákon č.39/2004 Sb. o pojišťovnictví a Vyhláška č. 303/2004 Sb.) dochází ke změnám, které se týkají zejména: · vymezení hodnoty vlastních zdrojů, · výpočtu solventnosti životního a neživotního pojištění, · přesnějšího vymezení působnosti odpovědného pojistného matematika. O/ Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši požadované míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem, který stanoví ministerstvo vyhláškou. O/ Vlastní zdroje musí být po celou dobu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny kryty odpovídající hodnotou jejích aktiv. O/ Jedna třetina požadované míry solventnosti tvoří garanční fond. Garanční fond však nesmí být nižší než: · 90 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění; · 90 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, a to: pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového vozidla a jeho přípojného vozidla, z provozu drážního vozidla, z činnosti dopravce; pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce; pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce; všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu (kromě již uvedeného); pojištění úvěru a pojištění záruky (kauce); · 60 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více ostatních pojistných odvětví neživotních pojištění. O/ Určení hodnoty vlastních zdrojů, položky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond a způsob vykazování solventnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. O/ Pojišťovna i zajišťovna je povinna vykazovat Úřadu dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění svou solventnost do 30 dnů ode dne vypracování zprávy o auditu nebo kdykoliv na žádost Úřadu. 5.1 Určení hodnoty vlastních zdrojů O/ Pojišťovna určuje hodnotu vlastních zdrojů (dále jen „disponibilní míra solventnosti“) zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. O/ Pojišťovna se smíšenou činností použije část základního kapitálu ve výpočtu disponibilní míry solventnosti pro životní pojištění a část základního kapitálu pro neživotní pojištění tak, aby zákonné požadavky na minimální výši základního kapitálu byly splněny. O/ Ostatní položky užité ve výpočtu disponibilní míry solventnosti, které nejdou jednoznačně přiřadit jednotlivým činnostem, pojišťovna rozdělí mezi životní a neživotní pojištění v poměru výší částí základního kapitálu pro jednotlivé činnosti. O/ Zajišťovna určuje hodnotu vlastních zdrojů obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění. O/ Disponibilní míra solventnosti se určuje z těchto položek (tvořících garanční fond): · splacený základní kapitál, · rezervní fondy, · přenosy zisku, · jiné položky, · ziskové rezervy (v životním pojištění). O/ Od disponibilní míry solventnosti se odečte hodnota nehmotného majetku, který je součástí základního kapitálu. Na žádost pojišťovny může Úřad povolit přičíst k součtu disponibilní míry solventnosti ještě jednu nebo více následujících položek: · polovina nesplaceného základního kapitálu, · skryté rezervy vzniklé z podhodnocení aktiv, · budoucí zisky plynoucí z životního pojištění a · rozdíl plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění. O/ V rámci směrnic Evropské unie jsou minimální hranice garančního fondu stanoveny takto: · 800 000 EUR, pokud je provozováno životní pojištění, · 400 000 EUR, pokud je provozováno pojištění odpovědnosti, úvěrové pojištění nebo pojištění záruky, · 300 000 EUR, pokud je provozováno úrazové, nemocenské, dopravní, požární pojištění, pojištění finančních ztrát, · 200 000 EUR, pokud je provozováno pojištění právní ochrany a pojištění jiných škod na majetku. 6. Ekonomická vyrovnanost pojištění O/ Jednou z nevyhnutelných podmínek zabezpečení dlouhodobé efektivnosti komerčních pojišťoven je dosažení ekonomické vyrovnanosti pojištění. O/ Pod ekonomickou vyrovnaností pojištění (ekvivalence) chápeme dlouhodobou vyrovnanost nákladů na skutečné pojistné plnění (Ppl[s]) s předepsaným pojistným (PP) případně s netto pojistným (P[n]). Matematicky se vztah může vyjádřit takto: nebo O/ Ekonomická nevyrovnanost pojištění může způsobit, že pojištění přestane plnit svůj původní účel. V zásadě jde o dva problémy: · v případě vyšších pojistných plnění (náhrad) se pojišťovna dostává do ztráty, která může ohrozit její solventnost, · v opačném případě, tedy v případě nízkých náhrad, je pojištění neadekvátně drahé v porovnání s poskytovanou pojistnou ochranou a ztrácí pro pojištěné svůj význam. O/ Ze základního vztahu ekonomické vyrovnanosti pojištění, jakož i matematického vyjádření modelu tvorby pojistného (základního kalkulačního vzorce), vyplývá, že pojistné by mělo být tak vysoké, aby pokrylo: · skutečné pojistné plnění všech pojistných odvětví vyplacené komerční pojišťovnou, · tvorbu technických rezerv na pojistné plnění, · vlastní náklady komerční pojišťovny, · přiměřený zisk, · tvorbu fondu zábrany škod. 7. Odpovědný pojistný matematik O/ Odpovědným pojistným matematikem je podle zákona bezúhonná osoba, která ukončila vysokoškolské vzdělání v oboru matematiky, má alespoň tříletou praxi v oboru pojistné matematiky, má osvědčení k výkonu této funkce vydané profesní organizací pojistných matematiků akreditované u Mezinárodní aktuárské asociace a je zapsána v seznamu odpovědných pojistných matematiků vedeném ministerstvem (seznam a změny jsou zveřejňovány ve Věstníku MF). O/ Odpovědný pojistný matematik schvaluje: a) rozdělení výnosů z finančního umístění v životním pojištění mezi pojištěným a pojišťovnou, b) výpočet sazeb pojistného, c) výši technických rezerv, d) výpočet minimální (požadované) míry solventnosti a e) pojistně matematické metody používané při provozované pojišťovací činnosti. O/ Obdobně je to i u zajišťovny, s výjimkou rozdělení výnosů a výpočtu sazeb. Pozitivním rysem je, že zmíněné položky podléhající kontrole zahrnují životní i neživotní pojištění. V minulosti se totiž činnost aktuára omezovala pouze na oblast životního pojištění. O/ Pojišťovací instituce je ze zákona povinna umožnit odpovědnému pojistnému matematikovi trvalý přístup k informacím o její činnosti, které si v souvislosti s plněním povinností podle zákona vyžádá. O/ Provozuje-li pojišťovna pojišťovací činnost současně pro neživotní i životní pojištění, může mít pro každou z těchto činností jiného odpovědného pojistného matematika. O/ V případě vzniku situace vedoucí k ohrožení finančního zdraví pojišťovny nebo zajišťovny (resp. splnitelnosti jejích závazků) je pojistný matematik povinen včas informovat ministerstvo. Tento krok však nastává až v případě neodstranění nedostatků a po upozornění statutárního orgánu instituce na tyto nedostatky.