Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 1/93
Program rozvoje cestovního ruchu
Olomouckého kraje
Analytická část
Ostrava
Říjen 2003
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 2/93
Obsah
1 Úvodem.........................................................................................................3
2 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu ..................................................4
2.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě........................................ 5
2.2 Rozvoj cestovního ruchu v České republice .................................................. 6
2.3 Základní data o cestovním ruchu v České republice...................................... 9
3 Základní charakteristika Olomouckého kraje .........................................12
3.1 Poloha a geografické podmínky................................................................... 12
3.2 Dopravní infrastruktura................................................................................. 15
3.3 Sociálně ekonomická charakteristika ........................................................... 17
3.3.1 Obyvatelstvo...................................................................................................18
3.3.2 Ekonomika a zaměstnanost ...........................................................................20
3.3.3 Lidské zdroje ..................................................................................................25
3.3.4 Bezpečnost a zdravotní péče .........................................................................27
4 Cestovní ruch a jeho infrastruktura.........................................................29
4.1 Základní statistika návštěvnosti.................................................................... 29
4.2 Potenciál cestovního ruchu .......................................................................... 33
4.2.1 Ubytování a stravování...................................................................................33
4.2.2 Přírodní atraktivita ..........................................................................................37
4.2.3 Podmínky pro turistiku a cykloturistiku ...........................................................41
4.2.4 Kulturně historická atraktivita .........................................................................45
4.2.5 Ostatní turistická infrastruktura.......................................................................54
5 Analýza návštěvnosti a návštěvníků .......................................................61
5.1 Návštěvnost vybraných objektů.................................................................... 61
5.2 Marketingový průzkum návštěvníků............................................................. 65
5.2.1 Metodika průzkumu ........................................................................................65
5.2.2 Profil návštěvníka regionu ..............................................................................66
5.2.3 Hodnocení regionu návštěvníky .....................................................................71
6 Organizace a marketing............................................................................75
6.1 Subjekty v cestovním ruchu ......................................................................... 75
6.1.1 Regiony a mikroregiony..................................................................................75
6.1.2 Informační centra ...........................................................................................77
6.1.3 Cestovní kanceláře a agentury.......................................................................80
6.2 Sektor lázeňství............................................................................................ 82
6.3 Marketing cestovního ruchu ......................................................................... 84
6.4 Investiční příležitosti..................................................................................... 86
7 Konkurenční pozice ..................................................................................90
Seznam tabulek..............................................................................................92
Přílohy č. 1 ­ 4 (marketingový průzkum návštěvníků)
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 3/93
1 Úvodem
Olomoucký kraj má dobré předpoklady pro turistické využití jako region s bohatou kulturní a folklórní
tradicí, nabídkou významných památek a krajinnou různorodostí. Poskytuje možnosti pro rozvoj mno-
ha různých typů cestovního ruchu, od poznávacího a rekreačního, přes lázeňský a sakrální, až po
městský či incentivní. Tato analýza charakterizuje cestovní ruch v kraji jako podklad pro zpracování
strategie a programu jeho rozvoje. Vychází z veřejně dostupných informací a vlastních šetření. Spo-
lečným cílem je vytvoření co nejlepšího prostředí pro turisty a návštěvníky kraje s bohatou nabídkou a
kvalitní turistickou infrastrukturou.
Potenciál cestovního ruchu v Olomouckém kraji má dvě odlišné podoby. Jednak je to nížinná část na
jihu příslušející k Hané, jednak se zcela odlišnými podmínkami severní horská část Jeseníků. Tyto dvě
oblasti jsou i pro účely analýzy a zpracování strategie pojímány za specifické turistické regiony (střed-
ní Morava a Jeseníky). Pro podrobnější diferenciaci v rámci kraje je účelné využít rovněž členění pod-
le bývalých pěti okresů, kterými jsou Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk (nadále existují-
cí NUTS 4 jako diferencující jednotky pro účely statistického zpracování). Případné jiné marketingové
členění území Olomouckého kraje bude navrženo v dalších částech strategie.
Olomoucký kraj jako samosprávná a administrativní jednotka (NUTS 3) není totožný s žád-
ným marketingovým turistickým regionem vymezeným Českou centrálou cestovního ruchu (ČCCR).
Ani turistický region Střední Morava (na mapě č. 13) není celý na území Olomouckého kraje, protože
zahrnuje i okres Kroměříž ze Zlínského kraje (a malou část současného okresu Svitavy). Severní část
kraje pak patří k turistickému regionu Severní Moravy a Slezska (na mapě č. 14). Z toho plyne mimo
jiné nutnost vazby na strategie rozvoje cestovního ruchu v sousedních krajích, zejména Moravsko-
slezském a Zlínském. Se Zlínským krajem tvoří navíc statistickou jednotku NUTS 2.
Geografické vymezení turistických regionů v České republice podle ČCCR
Takto definované území je vnitřně značně diferencované, takže pro něj nemůže být typický jediný
homogenní produkt cestovního ruchu. Region má šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou
produktů v tradičních i perspektivních oblastech, přičemž nové produkty mohou region významnou
měrou ekonomicky oživit. Ekonomický význam cestovního ruchu je zřejmý ­ příjmy z cestovního ruchu
ovlivňují nejen platební bilanci státu, ale i místní rozpočty, rozvoj cestovního ruchu přináší vznik no-
vých pracovních míst, je impulsem pro nové investice, zlepšování infrastruktury, rozvoj služeb a zpro-
středkovaně i pro zvyšování příjmů místního obyvatelstva.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 4/93
2 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu
Při interpretaci analýzy a k pochopení rozvojové strategie cestovního ruchu je důležité přihlédnout
k tomu, jaké jsou nastoupené celosvětové trendy a jak se mohou promítnout do prognóz rozvoje ces-
tovního ruchu v České republice a Olomouckém kraji. Proto je do předkládaného materiálu vložena i
tato kapitola.
Podle studie Světové organizace cestovního ruchu (WTO) ,,Vize cestovního ruchu pro rok 2020"
bude dlouhodobé cestování zabírat místo nynějších 24 % celých 32 % v zahraničním cestovním ruchu
a každá třetí cesta bude dlouhodobým pobytem v jiném regionu světa. Podle informací WTO předpo-
kládá Rada pro cestovní ruch, že turistický průmysl v roce 2020 dosáhne počtu 1,6 mld. příjezdů za-
hraničních turistů. To vyžaduje roční přírůstek ve výši 4 ­ 5 % mezinárodních příjezdů. V porovnání
s roky 1996 a 1997 je to trojnásobek, přičemž odhady hovoří o dalším velkém rozvoji po roce 2010.
Příjmy z mezinárodní turistiky vzrostou více než pětkrát, aby dosáhly 2 triliony USD. Do roku 2020
bude každý den utraceno za zahraniční turistiku více než 5 mil. USD, včetně nákladů na mezinárodní
přepravu.
Podle populačních projekcí OSN pro WTO po vyřazení lidí, kteří nemohou být považování za reálné
potencionální cestovatele (osoby velmi staré a velmi mladé, osoby nemocné a osoby s neadekvátními
finančními možnostmi) je zřejmé, že největší podíl na mezinárodním cestovním ruchu budou předsta-
vovat Evropané, a to 14 % (tedy jeden ze sedmi), zatímco kupř. v jižní Asii to bude pouze jeden ze
sta. Celosvětově se bude v roce 2020 účastnit mezinárodní turistiky 7 % lidí (tedy jeden ze čtrnácti).
Předpokládá se, že Evropa bude nadále nejnavštěvovanější destinací na světě. Pravděpodobný pří-
sun turistů v roce 2020 se předpokládá 717 mil., což je o 381 mil. více než v roce 1995. V roce 2020
bude mít Evropa podíl na mezinárodních příjezdech 46 %. Největší přísun turistů bude především do
oblastí střední a východní Evropy (223 mil.) a do jižního a východního Středomoří (212 mil.). Před
rokem 2020 předstihnou země východní Asie a Pacifiku Ameriku a stanou se druhou nejnavštěvova-
nější destinací na světě. Do r. 2020 bude jejich podíl na mezinárodních příjezdech činit 25 %. Amerika
se na celkovém počtu příjezdů bude podílet 18 %.
Podle WTO je současný stav dopravy pod úrovni tržní a průmyslové kapacity. Odhaduje se, že mezi-
národního cestovního ruchu se účastní méně než 3,5 % světové populace, tento počet by mohl narůst
v příští dekádě až na 7 %. Cestovní ruch se stává zranitelnějším a více podléhá reakcím na ekono-
mické problémy, na nedostatek bezpečnosti a jistoty, stejně jako na ohrožení životního prostředí a
zdraví. Tyto potíže mají dopad na konkrétní destinace a regiony. Chování spotřebitelů bude ovlivněno
narůstajícím znečištěním přírodního prostředí a náklady spojenými s neúměrnou frekvencí dopravy.
Většina populace ve vyspělých zemích má zájem o cestování a disponuje prostředky, které jí to
umožňují. Počet starších osob v těchto zemích vytvoří vyšší procento celkové populace, což bude
pozitivní pro zahraniční cestovní ruch, především pro dlouhodobé pobyty. To umožňuje výrazný růsto-
vý potenciál.
Pokud jde o mezinárodní trendy v marketingu cestovního ruchu, bude podle průzkumů NTA (Ná-
rodních turistických centrál) jedním ze základních požadavků na budoucí marketing odklon od maso-
vého marketingu k strukturovaněji zaměřenému přístupu. Řádné propojení mezi produktem a poptáv-
kou bude determinovat stupeň konkurenceschopnosti destinace společně s vyvážeností vztahu mezi
kvalitou a cenou.
Národní turistické centrály jednotlivých států neustále zvyšují své propagační aktivity a jejich kampaně
jsou neustále agresivnější. Stále větší počet těchto centrál vstupuje do společných podniků se sou-
kromým sektorem a snaží se obohatit svou nabídku o nové produkty cestovního ruchu, aby zasáhly
nové trhy a poptávku přesunuly mimo tradiční centra a oblasti. Tato skutečnost představuje výzvu
k založení regionálně marketingových iniciativ po celém světě.
Technologický pokrok, hlavně v informačních a rezervačních systémech, zrychluje změny a přispívá
k větší flexibilitě. Cestovatelé jsou v narůstající míře schopni organizovat si své cesty sami a přáli by si
cestovat více, pokud by byl nákup a výběr větší a jednodušší. Jelikož jsou technologie stále přístup-
nější jak na pracovištích tak v domácnostech, vzroste počet přímých rezervací. S rozvojem cestovního
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 5/93
ruchu ve vyspělých státech se předpokládá pokles potřeby státní kontroly a vzroste partnerství veřej-
ného a soukromého sektoru, především v oblasti marketingu.
Respondenti NTA kladou stále větší důraz na potřeby rozvoje cestovního ruchu, který by byl v rámci
zachování přírodního prostředí společensky přijatelný a garantoval maximální spokojenost ze strany
návštěvníků. To si vyžaduje dlouhodobý strategický přístup.
2.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě
V roce 1998 Evropa dosáhla 370 mil. příjezdů a cestovní ruch se stal nejvýznamnější součástí obcho-
du a zaměstnanosti na kontinentu. Na základě doporučení ETAG (Evropean Travel and Tourism Ac-
tion Group) vydala Evropská komise cestovního ruchu (ETC) zprávu o trendech v evropské turistice:
Výdaje:
Celkové výdaje na cestování (především na dopravu) rostou rychleji než ostatní rozpočtové položky, a
to především díky kratším, ale častějším výjezdům. Denní výdaje se udržují na stejné úrovni díky oče-
kávané kvalitě. Konkurence v oblasti služeb a trávení volného času (tématické parky, zábava, kulturní
akce, sport) bude ovlivňovat růst výdajů na cestovní ruch a cestování hlavně v období recese.
Většina statistik předpovídá pro další desetiletí snižování tempa růstu a pokračující zmenšování podílu
Evropy na světovém trhu. Vnější faktory, zejména nerovnoměrný ekonomický vývoj, sníží roční tempa
růstu pod 3 %. Tato tempa se budou lišit podle segmentu, destinace a typu služby.
Doprava:
Pro leteckou dopravu se počítá s větším než 5 % růstem. Osobní automobilová doprava bude omeze-
na vzrůstajícími náklady a přetížeností na silnicích. Z této situace může profitovat veřejná doprava ve
všech jejích formách, ovšem za podmínek dalších investic do její infrastruktury. Slevy na přepravném
a pobídkové jízdné nebudou dosahovat tak lákavé úrovně jako v minulosti, což může snížit poptávku u
cenově citlivých klientů, především v určitých regionech v období recese.
Růstové segmenty:
Senioři budou tvořit výrazný potenciál trhu. U tohoto segmentu je předpokládán růst počtu účastníků,
ale i vzrůst cestovních výdajů. Míra výdajů u tohoto segmentu není ovlivněna poklesem čistých příjmů
z důvodů recese, ale reaguje na pokles příjmů způsobený snížením úrokových sazeb.
V kontrastu se segmentem seniorů stojí segment mládeže, u kterého není růst v příštích letech příliš
jistý. Je ohrožen zejména nedostatkem vhodných služeb od dopravy až po různé dodavatele a také
snížením podpor v oblasti vzdělávání.
V ekonomicky vyspělých zemích budou mít větší vliv na výběr místa dovolené pracující ženy.
Roste zájem o venkovskou turistiku, návrat k přírodě a v menší míře také již rozšířené využívání kem-
pů a karavanů.
Narůstání obchodního cestovního ruchu bude záviset na marketingovém úsilí, na nabídce specific-
kých produktů: skupinové (podnikové) package pro různé události, incentivní turistika, kongresová
turistika, obchodní prezentace a kombinace služebních cest a rekreace.
Návštěva městských center, hlavně kvůli sportovním a kulturním akcím, bude růst především ve formě
kratších výletů. Poroste zájem o montánní turistiku.
U široké škály nových specializovaných produktů je třeba zjednodušit nákup, stejně jako u výletů
kombinujících obchod a rekreaci, často spojených se sportem a zálibami.
Dobrodružné cesty a prázdniny do vzdálených míst, nyní odhadované na 19 %, budou přitahovat
stále více klientů, a to i mezi seniory.
Zimní dovolené na slunci a okružní plavby se budou rozvíjet více než klasické letní pobyty u moře a
zimní sporty.
Jednodenní výlety za různým účelem budou stále víc populární.
Skupinové návštěvy organizované pro různé společnosti, profese, podniky či instituce potřebují speci-
alizované organizátory. Většina cest tohoto typu je v současnosti organizována samostatně nebo ne-
podnikatelskými subjekty. Jedná se o rozsáhlý potencionální trh, který by mohl prosperovat, pokud by
se mu dodalo více profesionálního zájmu.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 6/93
Sezónnost:
Na sezónnost se bude pohlížet spíše jako na marketingovou příležitost než jako na problém. Bude
nezbytná spolupráce soukromého a veřejného sektoru, aby bylo možné regulovat přílivy návštěvnosti
a aby nedocházelo k neúnosné koncentraci návštěvníků v daném místě a čase.
Turistické toky:
Mezinárodní a regionální turistické toky se pořád mění. Pohyb ve směrech jih ­ sever, východ ­ zá-
pad, západ ­ východ poroste relativně rychleji než tradiční směr sever ­ jih. Předpokládá se že cesto-
vání po Evropě poroste rychleji než domácí cestovní ruch, který už v některých evropských oblastech
dosáhl svého vrcholu.
Ubytování, stravování:
Ubytování a stravování představují oblasti vysokého růstu, který bude s určitými změnami pokračovat.
Zatímco luxusní hotely se nacházejí v blízkosti svého vrcholu, roste zájem o tříhvězdičkové a ekono-
mické hotely. Hotelové ubytování bude ve větší míře zahrnováno do produktových balíčků, hlavně u
kratších cest. Specializovaná střediska (prázdninové parky, dětské vesničky), sportovní a léčebná
centra a další doplňkové služby se budou těšit růstu, stejně jako využívání různých institucí, např.
univerzit v hlavní sezóně.
Nabídka pokojů a různých služeb bude přizpůsobována měnící se poptávce, např. při obsazování
pokojů, při výběru jídel a dalších služeb z více možností. Ve větší míře se bude využívat hotelem vy-
tvořených balíků určených pro přímý prodej.
Stravování se bude rozvíjet prostřednictvím řetězců a tématických restaurací. Poptávka po kvalitních
malých hostincích a restauracích bude pokračovat. Přetrvávajícím trendem je zájem o kvalitu a novin-
ky ve stravování, výrazný vliv bude mít móda.
Předpokládá se rozvoj ubytování a stravování in-house u široké škály atraktivit, jako jsou tématické
parky, sportovní, kulturní a regenerační střediska, prázdninové vesničky. Populární budou také tzv.
druhé domovy, poroste nabídka objektů k prázdninovému pronájmu.
Organizace a marketing:
Nejvýraznější změny nastanou v organizaci a marketingu. Pokračuje rychlý vývoj informačních a re-
zervačních technologií. Tyto nové technologie mohou ve velké míře ovlivnit i cesty, které nemají ob-
chodní charakter. Efektivnější služby pro individuální cestující se stanou se zlepšením informací a rad
před cestou důležitým požadavkem. Informační služby místního a veřejného sektoru hrají v této oblas-
ti klíčovou roli v souvislosti s tím, jak se zmenšuje úloha obchodních zprostředkovatelů
v zabezpečování potřeb jednotlivců a v prodeji místních služeb, jakými jsou nekomerční ubytování a
speciální akce.
Novým trendem v marketingu jednotlivých zemí a regionů je spojení turistických centrál a agentur
s velkými regionálními firmami. Tyto dva sektory se společně podílejí na propagaci regionu jako desti-
nace cestovního ruchu (tvorba dokumentů, průvodců).
Produktové balíčky a zvláštní nabídky, stejně tak prodej jednotlivých míst prostřednictvím touroperáto-
rů na úkor skupinových zájezdů, se stávají stále populárnější.
Nové produkty šité na míru různým požadavkům každého segmentu s ohledem na jeho zájmy a záliby
nabízejí příležitost pro vytvoření nových turistických toků.
Narůstající povědomí a zájem o otázky životního prostředí ovlivní úspěch při vývoji nových produktů.
Nezbytnou podmínkou při vytváření nových produktů je spolupráce komerčního sektoru s neziskovými
organizacemi.
2.2 Rozvoj cestovního ruchu v České republice
V České republice se stále ne úplně daří realizovat standardizaci kvality poskytovaných služeb, zvy-
šovat kvalifikaci pracovníků v cestovním ruchu či dobudovat infrastrukturu cestovního ruchu, přede-
vším ve venkovských oblastech. Základní podmínkou pro uplatnění českého produktu na mezinárod-
ním trhu cestovního ruchu bude, vedle odpovídající infrastruktury a očekávané úrovně nabízených
služeb, především intenzivní marketing, aktivnější politika a podpora prodeje. Předpokladem úspěchu
je tvorba skutečného produktu cestovního ruchu, komplexu vnitřně skloubených služeb. Vytvoření
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 7/93
opravdu úspěšného udržitelného strategického plánu vyžaduje pohled na turistický produkt očima
klienta (tvůrce vidí hotel ­ klient vidí personál). Při tvorbě nových produktů cestovního ruchu by měly
být zohledněny principy trvale udržitelného rozvoje.
Zahraniční účastník cestovního ruchu v České republice je v zahraničních statistikách na předních
místech ve svých výdajích. V případě českých statistik se dá předpokládat, že se jedná o návštěvníka
na střední nebo dolní hranici středního příjmu. Toto může být ovlivněno větším objemem příjezdů
seniorů v měsících s nižší poptávkou. Ekonomický tlak při koupi služeb cestovního ruchu u střední
příjmové kategorie je obecně větší, a proto se tento zákazník stává výrazně náročnějším v hodnocení
vyváženosti nabízeného produktu, jeho ceny a obdržené kvality.
Profil zahraničního návštěvníka na českém trhu cestovního ruchu (zpracovaný podle údajů ČCCR):
ˇ více než 63 % přijíždí po silnici;
ˇ více než 60 % zahraničních návštěvníků přijíždí přes hranice SRN a Rakouska;
ˇ více než 36 % ubytovaných zahraničních návštěvníků je ze SRN, podíl ostatních nepřevyšuje
jednomístné číslo;
ˇ ubytovaný návštěvník SRN je na prvním místě návštěvnosti ve všech regionech ČR;
ˇ průměrná doba pobytu je 4,2 dne, přičemž průměrná doba pobytu v hotelu je delší než
v privátním ubytování;
ˇ na struktuře výdajů zahraničních turistů se ubytování podílí 13,5 %, stravování 7,7 %, nákupy
25,6 % a doprava 28,5 %;
ˇ nejvyšší podíl hlavních důvodů příjezdu představuje pobytový zájezd a dovolená (37 %), dále
pak poznávací zájezd (15 %), služební cesta (15 %), oficiální akce (12 %), nákupy (6 %),
ostatní důvody (19 %);
ˇ nižší sezónní návštěvnost se v České republice i ve většině regionů projevuje v listopadu,
prosinci, lednu a únoru.
Domácí cestovní ruch představuje nezastupitelnou část poptávky zejména v regionech, které nebyly
zatím zahraničními návštěvníky objeveny nebo nemají potřebnou infrastrukturu. Během dalších let se
dá vzhledem k nepříliš příznivým ekonomickým prognózám předpokládat další nárůst počtu domácích
turistů.
Profil domácího návštěvníka:
ˇ od roku 1996 dochází k postupnému snižování výdajů na cestovní ruch;
ˇ vývoj počtu českých a zahraničních turistů ubytovaných v ubytovacím zařízení v letech 1995
až 1998 vykazuje rychlejší vzestup domácích turistů oproti zahraničním turistům;
ˇ region severní Moravy a východních Čech zaznamenává vyšší přísun návštěvníků, když
ostatní regiony zaznamenávají stagnaci a v případech jižní Moravy a západních Čech dokon-
ce pokles;
ˇ až o 50 % vzrostlo ubytování domácích turistů v hotelových kapacitách vyšších kategorií
v Praze;
ˇ demografický vývoj napovídá rychlejšímu nárůstu skupiny seniorů;
ˇ výjezdy českých občanů do zahraničí měly od r. 1997 do r. 2001 snižující se tendenci.
Vývojové trendy lze charakterizovat i pro různé typy cestovního ruchu. Obecnými trendy ve vybraných
typech cestovního ruchu jsou:
Ekoturistika a venkovský cestovní ruch:
Rok 2002 vyhlásila OSN Rokem ekoturistiky. Komise pro trvale udržitelný turismus se obrací na ná-
rodní centrály a agentury cestovního ruchu o podpůrné akce a programy ekoturistiky.
Cykloturistika:
V letech 2011 ­ 2016 má být dokončen projekt Evropské cyklistické federace (ECF) ,,EuroVelo". Cílem
tohoto projektu je vytvoření celoevropské sítě dálkových tras. Na těchto 12 panevropských tras by
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 8/93
měly navazovat regionální cyklostezky. Novým trendem bude rozvoj infrastruktury a atraktivit
v blízkosti stezek. Standardizace ubytovacích a stravovacích zařízení by měla vycházet z kritérií sta-
novených ADFC (Všeobecný německý cyklistický klub). Jednotlivé trasy v regionu stále více podléhají
konkurenčním tlakům. Podle zjištěných poznatků bývá motivem pro výběr cyklistické trasy touha po
pobytu v přírodě, pohybu a poznání, nikoliv levná dovolená.
Incentivní cestovní ruch:
Incentivní (pobídková) forma turistiky uplatňovaná ve vztahu mezi organizacemi a jejich zaměstnanci,
příp. klienty k motivování a posilování sociálních vazeb. Jedná se kupříkladu o školení, porady či ob-
chodní jednání uskutečňovaná v atraktivním prostředí mimo sídlo organizace, zpravidla
s doprovodným programem. Nové trendy v incentivní turistice lze charakterizovat následovně:
ˇ upouští se od luxusních hotelů, ušetřené peníze se investují do jiných částí programů;
ˇ zmenšuje se velikost skupiny;
ˇ cesty s bližšími cíli nabývají na významu;
ˇ velkou oblibu si získává kombinace dalšího vzdělávání a incentivní cesty;
ˇ životní partneři těch, kteří incentivní cestu získají, se jí účastní také;
ˇ zvětšuje se orientace na střední a nižší management.
V incentivním cestovním ruchu se uplatňují tzv. out-door-activities (aktivity prováděné v přírodě), kdy
je snahou nabízet účastníkům jedinečné zážitky.
Kongresový cestovní ruch:
Podle údajů Unie mezinárodních asociací z roku 1996 se Česká republika umístila na 20. místě
s celkem 94 realizovanými mezinárodními kongresy. Kongresový cestovní ruch se řadí k nejefektiv-
nějším typům turistiky, vyžaduje ale široký okruh služeb a aktivní přístup celého regionu.
V současnosti kongresová turistika zaznamenává trend, kdy účastníci přicházejí s přáním navzájem
se lépe poznat, neúčastnit se masového kongresu, ale menších jednání. Jak vyplynulo ze statistik, je
největší procento konferencí o velikosti 100 ­ 250 osob. Perspektivní pro tento typ cestovního ruchu
budou středně velké až malé konference, sympozia, semináře, workshopy, veletrhy a dlouhodobé
menší semináře v lázeňských a horských střediscích.
Pobyty s aktivním vyžitím:
Pobyty spojující poznání s dobrodružstvím. Výzkum organizací Stanford Research Institute a Angus
Reid shledává, že 10 ­ 15 % turistů chce neobvyklé, netradiční, alternativní zážitky. Tito turisté jsou
obvykle vzdělaní, dobře finančně zajištění, dospělí, zajímající se o životní prostředí, scestovalí, citliví
na společenské a kulturní tradice. Destinace, které navštěvují, odpovídají požadavkům místních sku-
pin být rozpoznán a oceněn.
Cestovní ruch seniorů:
Podle WTO může cestovní ruch seniorů posílit turistický sektor zvláště v období mezi sezónami. WTO
vydala tzv. Lisabonský dokument o seniorské turistice (1999/2000) na jehož základě vyzývá, aby pro-
fesionálové v cestovním ruchu vyvíjeli programy pro seniorskou turistiku, které by kromě jiného zajiš-
ťovaly lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě,
strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také pravdivé a jasné
informace. Se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu.
Cestovní ruch mládeže:
Novým trendem bude vytváření specifických produktů pro tento segment. Produkty pro tuto skupinu
budou značně podléhat módním trendům, budou vyžadovat vlastní image a specifický marketing.
V současnosti je mladým lidem poskytován především systém slev, což bude důležité i nadále, ale pro
rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu nedostačující.
Městský cestovní ruch:
Konkurenční boj mezi jednotlivými městy a rostoucí mobilita obyvatelstva jsou hlavními faktory, které
zvyšují potřebu využívání tzv. městského marketingu. Městský marketing vyžaduje promyšlené pláno-
vání, řízení a kontrolu vztahů městské správy s jednotlivými cílovými skupinami. Omezení městského
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 9/93
marketingu a narušení dlouhodobé koncepce vyplývají především z krátkých volebních období a
z různé orientace v myšlení lidí.
Lázeňství:
Tradiční léčebné pobyty a ozdravné kůry by měly být doplněny fitness a wellness pobyty (tj. zaměře-
nými na fyzickou a psychickou kondici). Neopomenutelný bude rozvoj potřebného kulturního vyžití
návštěvníků.
Tématické trasy:
Stále vzrůstá oblíbenost turistických tras s charakteristickým obsahem. Tyto trasy využívají jak tradic,
tak technických či kulturních památek. Nabízejí možnosti prezentovat další zajímavosti destinace, jako
je folklór, gastronomie, sklářství, tradiční výroba i zemědělství.
Tyto trendy ilustrují globální tendence rozvoje cestovního ruchu pro příští léta a je zapotřebí je znát a
zohlednit i při formulování strategie rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých turistických regionech a
subregionech České republiky.
2.3 Základní data o cestovním ruchu v České republice
V kontextu světového a evropského vývoje cestovního ruchu se Česká republika dosud na přední
místa neřadí. V roce 1999 se Česká republika podílela na celosvětových příjezdech jen 2,4 % (na
evropských příjezdech necelými 5 %). Devizové příjmy dosáhly částky 3 mld. USD, což je necelé 1 %
z celosvětových devizových příjmů z cestovního ruchu. Cestovní ruch se v roce 2001 podílel na tvorbě
HDP 5,3 %, přičemž celosvětově to činí více než 10 %, podíl na celkovém exportu činil 8,9 %, podíl na
příjmech v bilanci služeb pak 42,8 %. Tato čísla dokládají význam cestovního ruchu z hlediska plateb-
ní bilance ČR i to, do jaké míry přispívá k celkové bilanci zahraničního obchodu.
Tab. 1: Základní ukazatele vývoje CR v ČR mezi roky 1990 a 2001
Ukazatel 1990 2001
Počet zahraničních návštěvníků (mil. osob) 36,6 103,1
Počet ubytovaných zahraničních turistů (mil. osob) * 2,6 5,2
Průměrná délka pobytu (ve dnech) * 3,5 4,2
Podíl ČR na evropském trhu CR (v % počtu turistů) ** 3,6 5,0
Podíl ČR na světovém trhu CR (v % počtu turistů) ** 1,6 2,4
Pramen: MMR, ČCCR
* V prvním sloupci údaj za r. 1992
** Ve druhém sloupci údaje za r. 1999
Tab. 2: Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR v r. 1999
Země mld. USD Pořadí
USA 74,4 1.
Španělsko 32,9 2.
Francie 31,7 3.
Itálie 28,4 4.
Velká Británie 21,0 5.
SRN 16,8 6.
Čína 14,1 7.
Rakousko 11,1 8.
Kanada 10,0 9.
Řecko 8,8 10.
Rusko 7,8 11.
Mexiko 7,6 12.
Austrálie 7,5 13.
Švýcarsko 7,4 14.
Česká republika 3,0 36.
Pramen: WTO
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 10/93
Tab. 3: Podíl vybraných evropských zemí na světovém trhu CR (1990/99 v % počtu turistů)
Země 1990 1999
Švýcarsko 2,9 1,6
Portugalsko 1,7 1,7
Řecko 1,9 1,8
Maďarsko 4,5 1,9
Česká republika 1,6 2,4
Rakousko 4,2 2,6
SRN 3,7 2,6
Polsko 0,7 2,7
Velká Británie 3,9 3,9
Itálie 5,8 5,4
Španělsko 7,5 7,8
Francie 11,5 11,0
Evropa 44,8 41,5
Pramen: WTO
Tab. 4: Podíl devizových příjmů z CR v bilanci služeb v r. 1999
Region Podíl v %
Evropská unie 31,3
Střední a východní Evropa 53,0
Česká republika 43,8
Pozn.: EU za r. 1996
Pramen: MMR ­ SOP cestovní ruch a lázeňství 2001
Tab. 5: Vývoj devizových příjmů a výdajů z CR v České republice (v mld. USD)
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Devizové příjmy 2,9 4,1 3,6 3,7 3,0 2,9 3,0
Devizové výdaje 1,6 3,0 2,3 1,9 1,5 1,3 1,4
Saldo 1,3 1,1 1,3 1,8 1,5 1,6 1,6
Pramen: ČNB
Tab. 6: Vývoj podílu devizových příjmů z CR na ekonomice České republiky (v %)
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Podíl na HDP 5,5 7,1 6,9 6,5 5,6 5,6 5,3
Podíl na exportu 13,4 18,6 16,3 14,4 11,6 9,9 8,9
Podíl na příjmech ze služeb 42,8 49,8 50,9 49,6 43,8 42,5 42,8
Pramen: ČNB
Rozvoj cestovního ruchu v České republice 90. let lze charakterizovat takto:
ˇ počet zahraničních návštěvníků se ztrojnásobil, prodloužila se průměrná doba jejich pobytu;
ˇ podíl ČR na světovém trhu CR činí již více než 2 %;
ˇ podíl ČR na evropském trhu CR činí cca 5 %;
ˇ devizové příjmy se v porovnání s rokem 1989 zvýšily téměř desetkrát (z odhadovaných 350
mil. USD v r. 1989 na současné 3 mld. USD);
ˇ roční tempo rozvoje příjezdového cestovního ruchu bylo vysoké, ovšem pouze díky minimální
základně dané politickými poměry před r. 1989.
Změny základních ukazatelů CR byly v 90. létech příznivé.
Od roku 1997 docházelo k poklesu příjezdového cestovního ruchu, nejmarkantněji v r. 2002 (k mírné-
mu nárůstu došlo pouze v r. 2000), což se odrazilo i v celkové devizové bilanci. Dosavadní vývoj od
roku 1995 dokumentují následující údaje:
Tab. 7: Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
V mil. osob 98,1 109,4 107,9 102,8 100,8 104,2 103,1 97,6
Index / předch. rok 97,0 111,6 98,6 95,3 98,0 103,4 98,9 94,7
Pramen: ČCCR
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 11/93
Graf: Vývoj příjezdového cestovního ruchu
Přibližně z poloviny je hlavním důvodem příjezdu do ČR dovolená, rekreace a poznání, asi pětinu
představují služební a obchodní cesty.
Příznivá je pro nás prognóza WTO, podle jejíchž odhadů bude patřit Česká republika v r. 2020
k desítce nejnavštěvovanějších zemí světa. V tomto roce by k nám mělo přicestovat 44 mil. turistů,
což by znamenalo 2,7 % podílu na trhu cestovního ruchu (zajímavostí je, že největší velmocí
v cestovním ruchu by se měla stát Čína se 130 mil. turistů, hranici 100 mil. by měly překročit ještě
Francie a USA).
V r. 2001 bylo v České republice přímo v cestovním ruchu zaměstnáno 112,4 tis. osob (2,4 %), při-
čemž dalších 378,3 tis. pracovních míst (8,0 %) bylo evidováno v souvisejících odvětvích služeb. Při-
bližně každý desátý zaměstnaný člověk je tedy přímo či nepřímo zaměstnán v cestovním ruchu nebo
v souvisejícím odvětví.
Nejvyšší výdaje na osobu a den během pobytu v ČR měli v r. 2001 podle průzkumu zadaného ČCCR
zahraniční turisté z Ruska, Izraele a Španělska (přes 80 USD) následovaní turisty z Velké Británie,
USA, Japonska a Dánska (přes 70 USD). Pro porovnání, výdaje turistů z Polska činily podle tohoto
průzkumu na osobu a den 20,5 USD, ze Slovenska jen 13,6 USD. Nejvýznamnější položkou v těchto
výdajích je ubytování (více než třetina), následované nákupy a stravováním (téměř čtvrtina pro každou
z těchto položek).
90
92
94
96
98
100
102
104
106
108
110
112
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Vmil.osob
Počet příjezdů
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 12/93
3 Základní charakteristika Olomouckého kraje
Olomoucký kraj se rozprostírá na severu střední Moravy. Vzhledem k hlavním koncentracím obyva-
telstva a dopravním tahům zaujímá významnou polohu v rámci střední Evropy, která vytváří předpo-
klady budoucího intenzivního propojení nejen s ostatními regiony České republiky, ale i se sousedními
státy, hlavně Slovenskem a Polskem. V oblasti cestovního ruchu je velmi důležitá především vazba na
Polsko, zejm. v severní části kraje.
Jeho sousedy jsou Pardubický kraj v Čechách a moravské kraje Jihomoravský, Zlínský a Moravsko-
slezský. Na severu sousedí s Polskem, se kterým má 104 km dlouhou státní hranici. Vzhledem
k Praze má okrajovou polohu, nicméně ­ kromě severních oblastí Jeseníků ­ s dobrou dostupností po
železnici i silnici (nejvzdálenější místa jsou přes 300 km od Prahy). Vzhledem k Moravě má kromě
severních oblastí výhodnou centrální polohu s dobrou dostupností Brna, ale s horší dostupností smě-
rem na sever a východ. Hlavní přírodní liniovou osou ve směru sever ­ jih je řeka Morava.
Svou rozlohou necelých 5 140 km2
se Olomoucký kraj řadí mezi středně velké kraje (6,5 % rozlohy
území ČR, osmé místo v pořadí krajů). Podle sčítání lidu z r. 2001 měl 639 369 obyvatel, tj. přes 6 %
obyvatelstva ČR, čímž se rovněž řadí mezi středně velké kraje (šesté místo v pořadí krajů). Počet
obyvatelstva má klesající tendenci. Hustota zalidnění 125 obyvatel / km2
je pouze mírně pod republi-
kovým průměrem.
Olomoucký kraj má bohatou historickou tradici, která se odráží ve velkém množství stavebních a his-
torických památek a kulturních zařízení. Spolu s výjimečnou krajinou, přírodními útvary a pozoruhod-
nostmi vytvářejí z kraje významnou destinaci cestovního ruchu. V kraji je několik specifických území
(hory, chráněné oblasti, jeskyně apod.), poměrně hustá síť cyklostezek, mnoho historicky cenných
objektů s vysokou návštěvností, církevních objektů a kulturních institucí nadregionálního významu,
které mají obzvláště silné propojení na cestovní ruch.
Správním centrem je stotisícové město Olomouc. Nejvíce obyvatel má okres Olomouc (více než třeti-
nu), velmi málo obyvatelstva má okres Jeseník (6,6 %). V kraji je 392 obcí a 24 měst. Od 1. ledna
2003 má 13 měst statut obce s rozšířenou působností. Sídelní struktura je soustředěna hlavně do
nížinných oblastí.
3.1 Poloha a geografické podmínky
Na území Olomouckého kraje se nacházejí všechny typy reliéfů běžných v České republice, od ha-
náckých rovin Hornomoravského úvalu až po Jesenickou hornatinu. Nejvyšším bodem kraje je vrchol
Vysoké hole v Hrubém Jeseníku (1464 m n. m.), nejnižším bodem je hladina řeky Moravy u Kojetína
(190 m n. m.). Územím kraje prochází hlavní evropské rozvodí, které Moravskou branou dosahuje
nejnižší polohy, což ovlivňuje vedení dopravních tahů republikového významu.
Výměra zemědělské půdy činí v Olomouckém kraji téměř 278 tis. hektarů, což představuje více než
polovinu z celkové plochy kultur v kraji (54 %, tedy přesně republikový průměr). Zemědělskou půdu
tvoří přes 76 % orná půda, téměř 18 % tvoří louky a pastviny a to zejména v okrese Jeseník, kde zau-
jímají jednu třetinu zemědělské půdy. Struktura zemědělské půdy se od roku 1990 částečně změnila,
kdy na úkor orné půdy se postupně rozšiřovaly plochy luk a pastvin.Významnou část výměry kraje,
přibližně třetinu, tvoří lesní půda (mírný republikový nadprůměr), a to především na severu kraje
v okrese Jeseník (60 %) a v okrese Šumperk (48 %). Zbývající část výměry kraje tvoří zastavěné plo-
chy a ostatní plochy. Zahrady a sady zaujímají 5,5 % a necelých 0,5 % tvoří chmelnice, které jsou
nejvíce rozšířené v Tršicko ­ Kokorské oblasti na rozhraní Olomoucka a Přerovska. Malý podíl zaují-
mají rybníky a ostatní vodní plochy (1,7 %).
Nejvýznamnějším vodním tokem kraje je řeka Morava, pramenící v oblasti Kralického Sněžníku a
protékající Hanušovicemi, Litovelským Pomoravím, Olomoucí a kolem Kojetína směřující do Zlínského
kraje. Tato řeka vytváří biokoridor nadregionálního významu, který je součástí středoevropské sítě
ekologické stability (EECONET). Jejím největším levostranným přítokem je Bečva protékající Hrani-
cemi, Lipníkem nad Bečvou a Přerovem. Dalších menších přítoků je velké množství a pro vodáckou
turistiku nemají prakticky význam.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 13/93
Největší vodní plochy jsou v okolí Tovačova na Přerovsku. Z vodních nádrží má pro rekreaci, vodní
sporty a rybaření význam Plumlovská přehrada z 30. let minulého století na toku Hloučela (5,6 mil. m3
,
68 ha). Turistickým cílem může být jako unikátní technické a zároveň ekologické dílo přečerpávací
vodní elektrárna Dlouhé Stráně na Divoké Desné v CHKO Jeseníky zprovozněná r. 1996 (největší
energetické dílo v republice). Vodní nádrže Opatovice a Nemilka slouží k vodárenskému odběru. Další
přírodní vodní plochy využitelné pro rekreaci a vodní sporty mají zpravidla lokální význam (např. vodní
nádrž Krásné u Šumperka aj.).
Ze zeměpisného hlediska je nejpodstatnější rozdělení na Hrubý Jeseník s Rychlebskými horami a
Hornomoravský úval (na západě přechází v Zábřežskou vrchovinu, na Prostějovsku z jihozápadu sou-
sedí s Drahanskou vrchovinou). Dále lze vyčlenit Oderské vrchy a jižní část Moravské brány. Tento
geografický prostor je ohraničen ze severovýchodu Nízkým Jeseníkem a ze západu Drahanskou vr-
chovinou. Na jihu přechází Haná na Kroměřížsko.
Severní část Olomouckého kraje ­ Jeseníky
Nejsevernější část kraje je oddělena od zbytku republiky pásmem Hrubého Jeseníku a Rychlebskými
horami s horší dopravní dostupností. Jde o území jižní části Slezska, které na naše území zasahuje
z Polska. Povrch regionu se postupně snižuje od mohutných hřebenů Hrubého Jeseníku přes Rych-
lebské hory a Zlatohorskou vrchovinu (650 až 850 m n. m.) k rovinám při polských hranicích. U pol-
ských hranic je Vidnavská nížina s rovinným povrchem (250 až 350 m n. m.) a zvlněná krajina Žulov-
ské pahorkatiny (450 až 650 m n. m.). Krajina je zde z více než 50 % pokryta lesy, na severovýchod
od Rychlebských hor je i zemědělská oblast s menším podílem průmyslu. Z pohledu horopisu patří
tato oblast do provincie České vysočiny a subprovincie Krkonošsko-Jesenické.
Jižně přechází Hrubý Jeseník na Šumpersko, kde se těsně pod horským pásmem rozprostírají velké
kotliny a nížiny. V severozápadní části je Kralický Sněžník, pohraniční pohoří o které se dělí Česká
republika s Polskem Jeho středem je mohutná kupa (vrchol Kralický Sněžník, 1424 m n. m.)
s rozsáhlými holemi a pro turisty atraktivními výhledy. Na jižním svahu vrchu Klepý (1143 m n. m.) se
nachází uzel rozvodí tří moří ­ Severního, Baltského a Černého. V této oblasti pramení řeka Morava,
zásobárna vody pro celou Moravu.
Nejmohutnější horstvo Hrubý Jeseník, kterému vévodí Praděd (s 1492 m n. m. nejvyšší hora Moravy)
zasahuje rovněž území Moravskoslezského kraje. Vyplňuje severozápadní část Moravy od polských
hranic na severu po Hanou na jihu. Na západě patří do této oblasti Rychlebské hory, na východě Hru-
bý Jeseník stupňovitě klesá a přechází v Nízký Jeseník. Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím
v ČR. Má 79 vrcholů s výškou nad 1000 m n. m., z nichž nejvýznamnější jsou po Pradědu Vysoká
hole (1464 m), Petrovy kameny (1446 m) a Keprník (1423 m). Rychlebské hory mají 8 vrcholů nad
1000 m n. m., nejvyšší Smrk 1125 m. Jsou málo navštěvované a díky tomu v nich dnes žijí vzácní
ptáci, např. tetřevi.
Jeseníky patří mezi nejlesnatější oblasti ČR, jehličnatý porost tvoří z převážné části smrkové lesy,
z listnatých stromů jsou to většinou buky, objevují se i javory a ve výškách nad 1300 m jsou louky
s klečí a kosodřevinou. Podnebí řadí Jeseníky mezi chladné oblasti, průměrné zimní teploty se pohy-
bují v rozmezí -3 až -6 °C, teploty v letních měsících jsou 14 až 16 °C, počet letních dnů v roce činí 10
až 30, počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 až 140, v polohách nad 1200 m n. m. až 180 dnů
v roce. Srážky činí kolem 1400 mm ročně, v polohách nad 1200 m n. m. přichází polovina ročních
srážek v podobě sněhu. Nejstálejší počasí přináší podzim. Na Pradědu je průměrná roční teplota jen
1 °C s možností mrazů po celý rok, tedy podnebí takřka arktické.
Jeseníky jsou chráněnou krajinou oblastí s velkým množstvím přírodních rezervací a naučných
stezek. K nejatraktivnějším patří např. Velká kotlina s ledovcovým karem, Petrovy kameny, vodopády
Bílé Opavy, rašeliniště Rejvíz s mechovými jezírky, Červenohorské sedlo­Šerák a Kralický Sněžník.
Jeseníky patří mezi vyhledávané turistické oblasti. V zimních měsících je pro vyznavače běžeckého
lyžování připraveno množství značených běžeckých okruhů. Ti, kdo dávají přednost sjezdovému lyžo-
vání, mají k dispozici mnoho zimních středisek s lyžařskými vleky ­ Ovčárna, Vojtíškov, Staroměstsko,
Lipová ­ lázně, Ostružná, Ramzovské sedlo, Červenohorské sedlo, Loučná, Kouty nad Desnou (v létě
možnost lyžování na trávě). Z Ramzovského sedla na Šerák se lze dopravit lanovkou s krásným vý-
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 14/93
hledem. Návštěvníci mohou využít hustou síť značených turistických cest, najdou se zde i terény
vhodné pro cykloturistiku ­ hustá síť silnic v podhůří umožňuje výjezdy až na hlavní hřebeny.
K přírodním zajímavostem této oblasti určitě patří krápníkové jeskyně Na Pomezí se svéráznou vý-
zdobou a jezírky a jeskyně Na Špičáku. Vyvěrající minerální vody daly podnět ke vzniku několika lá-
zeňských komplexů, které k léčbě současně využívají i mimořádně příznivé horské klima s čistým
ovzduším. Voda z vrtu ve Velkých Losinách je nejteplejší známou vodou na Moravě (termální koupa-
liště). Četné pamětihodnosti tohoto regionu mají souvislost s historickými událostmi a hospodářskými
zvláštnostmi (těžba zlata a barevných kovů, výroba ručního papíru ve Velkých Losinách od 16. století,
neblaze proslulé čarodějnické procesy ve druhé polovině 17. století). Dochovalo se také několik lokalit
s vesnickou architekturou, zmínit lze dřevěné kostelíky (Maršíkov, Žárová). Rekreačními místy jsou
např. na Šumpersku údolí řeky Desné a Merty, Vernířovice a Kouty nad Desnou, poblíž Zábřehu je
areál Dolní Bušínov s vodní plochou a jiné.
Střední a jižní část Olomouckého kraje ­ Haná
Region uprostřed Moravy, spádová oblast Olomoucka a Prostějovska, jehož páteří je od severozápa-
du k jihovýchodu údolí řeky Moravy v úrodném Hornomoravském úvalu. V této části jsou vedle úrod-
ných polí zmokřelé louky s jezírky a lužní lesy (CHKO Litovelské Pomoraví), na jihozápadě zvlněná
krajina a na severovýchodě i vyšší kopce se zaříznutými potoky a říčkami, tvořící celek Oderských
vrchů.
Poněkud odlišný ráz má východní část kraje rozprostírající se kolem řeky Bečvy od Hranic na Moravě
k Přerovu. Nachází se na pomezí velkých horopisných oblastí Karpat a České vysočiny, mezi kterými
se táhne úzký pás nížinné oblasti Moravské brány (tzv. vněkarpatská sníženina). Na jihozápadě pře-
chází u Kojetína a Tovačova do údolní nivy Moravy v Hornomoravském úvalu.
Hornomoravský úval se rozkládá z větší části v Olomouckém kraji, pouze menší část na jihovýchodě
zasahuje do Zlínského kraje (prochází Kroměřížskem, kde je na jihu ohraničen pohořím Chřiby a na
východě ho lemují Hostýnské a Vizovické vrchy). Hornomoravský úval je rovinatá oblast kolem horní-
ho toku řeky Moravy. Větší část této oblasti zaujímá nížina Haná s úrodnými poli, ostatní porost tvoří
listnaté lesy, kde je ponejvíce zastoupen habr, olše a dub, místy se kolem toku Moravy vyskytují lužní
lesy. Od severu k jihu protéká Hornomoravským úvalem řeka Morava, která po celé trase do svého
koryta přibírá četné levostranné i pravostranné přítoky, z nichž k největším patří Bečva. V Litovelském
Pomoraví provázejí řeku Moravu lužní lesy s ojedinělou říční mokřadí. Na štěrkopískovém podloží
vznikla ojedinělá jezera a vodní nádrže poskytující domov vzácným rostlinám a živočichům, Poděbra-
dy a Náklo jsou využívány k rekreaci.
Podnebí řadí Hornomoravský úval mezi teplé oblasti. V zimních měsících se teploty pohybují mezi -2
až -3 o
C, v letních měsících dosahují průměrně 17 až 19 o
C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je cca
40 až 50, počet letních dnů se pohybuje kolem 50 až 70. Oblast Hornomoravského úvalu se oproti
Jeseníkům nemůže pochlubit velkým množstvím přírodních zvláštností, kromě Litovelského Pomoraví
jsou významnými atraktivitami Javoříčské a Mladečské jeskyně. Pro zimní sporty nenabízí tato oblast
žádná významnější střediska. Romantická krajina a malebná atmosféra však láká k vycházkám a pěší
turistice jak v zimním období, tak i v létě. Oblast je protkána sítí silniček a polních cest vhodných pro
cyklisty, kteří tak mohou památky a zajímavosti poznávat z bezprostřední blízkosti. Vhodná je pro
mototuristy se zájmem o historii, kulturu a poznání.
Oderské vrchy se rozkládají celé na území Olomouckého kraje. Navazují na severu na pohoří Nízký
Jeseník, východ ohraničuje Moravská brána a západní a jižní část Hornomoravský úval. Oderské vr-
chy dosahují průměrné nadmořské výšky cca 650 m. K nejvyšším vrcholům patří Fidlův kopec (680
m), Strážisko (675 m), Strážná (641 m). Hlavní hřeben Oderských vrchů se nachází ve vojenském
prostoru Libavá, a proto je zde pouze omezený přístup a tím i nižší turistické využití. Oderské vrchy
jsou charakteristické lužními lesy a nivami v přírodním prostředí neregulovaného toku řeky Odry. Osu
tohoto území tvoří řeka Odra, která pramení na svazích Fidlova kopce nedaleko osady Kozlov ve výš-
ce 633 m n. m.
Podnebně jsou Oderské vrchy chladnou oblastí s průměrem teplot v zimních měsících -3 až -6 o
C a
v letním období 14 až 17 o
C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou činí 100 až 140 v roce, počet letních
dnů 10 až 30. V této oblasti se nachází několik chráněných přírodních rezervací, kde je dochováno
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 15/93
původní přírodní prostředí. V mrtvých ramenech řeky Odry hnízdí velký počet ptačích druhů a jsou zde
naleziště vzácných vodních a bahenních rostlin. K nejzajímavějším přírodním rezervacím patří Kotvi-
ce, Na Čermence, Polanský les a Potštátské skalní město.
Pro zimní sporty jsou podmínky v zimním středisku Uhřínov (sjezdové lyžování), velmi dobré podmín-
ky pro běžecké lyžování jsou na Potštátsku. Tyto terény se nacházejí v průměrné nadmořské výšce
560 m a jsou jižně od silnice spojující Velký Újezd a Potštát. V letním období lze ve stejných terénech
provozovat pěší turistiku. Údolí kolem potoka Velička poskytuje dobré podmínky pro cykloturistiku.
Moravská brána je vlastně úval, který vede od Ostravské pánve směrem na Přerov. Východní stranu
lemují Moravskoslezské Beskydy, západní stranu Jeseníky a Oderské vrchy, jih Hornomoravský úval.
Do Olomouckého kraje zasahuje až svou jižní částí od Bělotína. Moravská brána patří k pozoruhod-
ným místům jednak pro svou historii, ale také pro své přírodní krásy. Tento úval je dlouhý 65 km a
široký 4 až 9 km. Vyskytují se zde četné krasové jevy, jeskyně a prameny minerálních vod. Nadmoř-
ská výška této oblasti se pohybuje mezi 250 až 350 m, výjimkou je v jižní části hřeben Maleník (479
m). Vyskytující se porost je tvořen listnatými lesy ­ převládají duby, habry, olše a břízy. Moravskou
bránou protékají dvě řeky, a to Odra a Bečva. K zajímavostem patří, že každá z těchto řek teče do
jiného moře (nachází se zde rozhraní moře Baltského a moře Černého). Teplotně můžeme tuto oblast
zařadit mezi mírně teplé se zimními průměrnými teplotami -3 až -5 o
C a letními teplotami 14 až 17 o
C.
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 100, počet letních dnů 20 ­ 30 v roce.
Moravská brána má bohatou faunu i flóru, zejména v chráněných územích. Některá z nich jsou sou-
částí Hranického krasu ­ národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic, přírodní rezervace Malá a Velká
Kobylanka, přírodní památka Nad kostelíčkem, v mrtvém rameni řeky Bečvy najdeme přírodní rezer-
vaci Škrabalku s rozsáhlými hnízdišti ptactva. Hranickým krasem vede i naučná stezka. V zimním
období je terén vhodný pro běžecké lyžování v návaznosti na nedaleké Oderské vrchy a Beskydy.
Přes letní období nabízí tato oblast ke shlédnutí mnoho zajímavých míst i oblastí vhodných pro rekre-
aci a odpočinek. Nížiny s vodními plochami pozvolna přecházejí v lesnaté pahorky, jejichž scenérii
dotváří hrad Helfštýn s každoročně pořádanými setkáním uměleckých kovářů. Významnou turistickou
atraktivitou jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast v kopci Hůrka (zatím naměřená
hloubka 329,5 m). Prostor od Hranic po Valašské Meziříčí je vhodný pro provozování cykloturistiky.
Poloha a členění území naznačuje určitá geografická omezení cestovního ruchu v kraji. Administra-
tivní hranice kraje omezují vytváření ucelených produktů a nabídek zejména na severovýchodu, kde
hranice kraje vede po hřebenu Hrubého Jeseníku a dělí tuto atraktivní oblast mezi dva kraje, podobně
na severozápadě, kde hranice vede hřebenovou částí masívu Králického Sněžníku tak, že samotný
vrchol a středisko již nejsou na území Olomouckého kraje. Rozdělení z hlediska marketingových turis-
tických celků tak překrývá i dvě krajské hranice. Kromě Jeseníků je to ještě ve střední části průnik do
Zlínského a Jihomoravského kraje.
Jisté omezení představuje i existence vojenského výcvikového prostoru Libavá pro celou oblast Oder-
ských vrchů, dílčí omezení pro využití turisticky zajímavé Drahanské vrchoviny představuje vojenský
výcvikový prostor Dědice, byť leží již za hranicemi kraje (resp. na jeho hranici).
3.2 Dopravní infrastruktura
Hustota silniční sítě v Olomouckém kraji celkem je jen mírně pod průměrem České republiky. Činí
65,5 km na 100 km2
, tj. o 33 km méně než v celé ČR. Krajem procházejí rychlostní komunikace (silni-
ce pro motorová vozidla) z Olomouce směrem na Brno, Mohelnici a Lipník nad Bečvou. Jejich hustota
13 km na 100 km2
přesahuje o 3 km republikový průměr. Tyto komunikace jsou soustředěny do jižní
centrální části kraje.
Při absenci leteckého spojení jsou nejvýznamnějšími silničními tahy nadregionálního významu:
E 442 Děčín ­ Hradec Králové ­ Olomouc ­ Hranice ­ Slovensko
E 462 Brno ­ Olomouc ­ Český Těšín ­ Polsko
Sever kraje je spojen s centrální částí silnicí I. třídy č. 44 vedoucí z Mohelnice přes Šumperk a Jese-
ník k polské hranici (Głuchołazy). Všechna větší města kraje kromě Uničova jsou napojena na silnice
I. třídy, z obcí s rozšířenou působností má spojení jen po silnici II. třídy město Konice. Všechny obce
kraje jsou přístupné po silnicích s bezprašnou úpravou povrchu, stav komunikací je ovšem často ne-
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 16/93
vyhovující, což je dáno především dlouhodobým deficitem finančních prostředků na souvislou i cyklic-
kou údržbu a opravy.
Podle názorů návštěvníků kraje zjištěného průzkumem je kvalitnější dopravní infrastruktura faktorem,
který nejvíce postrádají (častěji než návštěvníci sousedních Moravskoslezského a Zlínského kraje).
Dopravní dostupnost různých míst kraje prostředky hromadné dopravy je hodnocena relativně lépe
než v Moravskoslezském a Zlínském kraji, nicméně nespokojena zůstává třetina návštěvníků.
Tab. 8: Silnice II. A III. třídy podle okesů Olomouckého kraje
Okres délka v km hustota v km/100 km2
Jeseník 721 100,4
Olomouc 228 15,7
Prostějov 889 115,5
Přerov 634 71,8
Šumperk 587 44,6
Olomoucký kraj 3 060 59,5
Česká republika 48 878 62,0
Pramen: ČSÚ
Délce státní hranice s Polskem (104 km) odpovídá počet hraničních přechodů. Do Polské republiky
jsou 3 silniční hraniční přechody a 6 přechodů pro malý pohraniční styk. Mimo to jsou na této hranici 3
přechody na turistických stezkách. Provoz na některých hraničních přechodech je omezen.
Tab. 9: Silniční hraniční přechody s Polskou republikou
Hraniční přechod Režim
Bílý Potok ­ Paczków mimo autobusy, omezení pro nákladní vozidla
Mikulovice ­ Głuchołazy osobní a regionální nákladní doprava do 3,5 t
Zlaté Hory ­ Konradów mimo autobusy, nákladní doprava do 3,5 t
Pramen: Celní správa ČR
Tab. 10: Přechody pro malý pohraniční styk s Polskou republikou
Hraniční přechod Režim
Staré Město ­ Nowa Morawa pěší, cyklisté, malé motocykly, zeměděl. technika
Travná ­ Lutynia pěší, cyklisté, malé motocykly, zeměděl. technika
Bílá Voda ­ Zloty Stok pěší, cyklisté, malé motocykly, zeměděl. technika
Bernartice ­ Dziewietlice pěší, cyklisté, malé motocykly, zeměděl. technika
Vidnava ­ Kalków pěší, cyklisté, malé motocykly, zeměděl. technika
Velké Kunětice - Slawniowice pěší, cyklisté, malé motocykly, zeměděl. technika
Pramen: Celní správa ČR
Tab. 11: Přechody na turistických stezkách s Polskou republikou
Hraniční přechod Režim
Staré Město ­ Nowa Morawa celoročně 6­22 h, pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři
Travná ­ Lutynia celoročně 6­22 h, pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři
Zlaté Hory / Biskupská Kupa - Jarnoltówek léto 8­20, zima 8­18 h, pěší, lyžaři
Pramen: Celní správa ČR
Železniční síť v Olomouckém kraji je svou hustotou téměř na průměru České republiky s 11,3 km na
100 km2
(ČR 12,0 km na100 km2
) a všechna hlavní centra kraje jsou po železnici dostupná. Nadregi-
onální význam s provozem vlaků třídy IC mají dálkové železniční tahy:
Wien/Bratislava ­ Břeclav ­ Přerov ­ Ostrava ­ Katowice
Praha ­ Olomouc ­ Přerov ­ Vsetín ­ Žilina
Přerov je železničním uzlem dvou mezinárodních železničních koridorů (v budoucnosti vysokorych-
lostních). Páteřní tahy jsou elektrifikovány. Všechna města nad 10 tis. obyvatel mají rychlíkové spojení
(Litovel v bezprostřední blízkosti). Na dálková spojení navazují železniční tratě regionálního nebo jen
lokálního významu, jejichž síť je poměrně hustá (byť nedostatečně udržovaná) i v severní části kraje.
Železniční hraniční přechod s Polskem je jen pro nákladní dopravu v Mikulovicích ­ Głuchołazech.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 17/93
3.3 Sociálně ekonomická charakteristika
Olomoucký kraj má převážně průmyslový charakter. Nejvyšší zaměstnanost je vykazována
v sektorech průmyslu a stavebnictví, zaměstnanost v sektoru zemědělství je ale rovněž vysoká, vyšší
než činí průměr České republiky (především v důsledku vysoce bonitní půdy v rovinatých oblastech).
Zaměstnanost v sektoru služeb je nižší než průměr ČR. Dominantní pozici v ekonomice kraje mají
podniky zpracovatelského průmyslu v odvětvích všeobecného strojírenství, kovodělného průmyslu a
v odvětví elektrických a optických přístrojů. V kraji je soustředěna téměř třetina potravinářského prů-
myslu ČR. Z dalších oborů je významný průmysl textilní, dále sklářský průmysl a výroba stavebních
hmot. Hospodářský rozvoj kraje se podobně jako jinde v republice potýká s tržními nedostatky, které
se nejvíce projevují v koncentrovaných výrobních kapacitách, nízkém tržním podílu produkce a nízké
internacionalizaci průmyslu. Problémový je ekonomický rozvoj severní hornaté části kraje dodnes
nesoucí důsledky poválečného vysídlení německého obyvatelstva z pohraničních oblastí.
Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele v roce 2000 činil 148,5 tis. Kč a byl nejnižší ze všech
krajů, ještě za Vysočinou (průměr bez Prahy byl 162,5 tis. Kč). Tuto pozici měl Olomoucký kraj i
v přepočtu na paritu kupní síly. Dynamika jeho růstu byla přitom v 90. letech nižší než za celou repub-
liku. Podíl HDP na obyvatele v relaci k EU činil v Olomouckém kraji 46,7 % průměru Evropské unie,
přičemž celá Česká republika byla na úrovni 60 % průměru EU (Praha 128,3 %). V sousedních krajích
tento ukazatel ukazuje na lepší pozici. Pomineme-li výsadní postavení Prahy, pak Zlínský kraj byl na
úrovni 49,7 % EU (9. místo), Moravskoslezský kraj na úrovni 50,2 % EU (7.-8. místo), Pardubický kraj
na úrovni 50,5 % EU (6. místo) a Jihomoravský kraj na úrovni 54,0 % EU (2. místo). Na posledním
místě mezi kraji byl v roce 2000 Olomoucký kraj i v daňové výtěžnosti, která činila 5924,­ Kč na oby-
vatele oproti průměru České republiky 8222,­ Kč na obyvatele. Záporný rozdíl oproti průměru ČR se
přitom od roku 1998 zvětšil (v r. 1998 byla daňová výtěžnost na jednoho obyvatele 76 % republikové-
ho průměru, v r. 2000 již jen 72 % průměru).
Nezaměstnanost v Olomouckém kraji je 3. nejvyšší v České republice, po Moravskoslezském a Ús-
teckém kraji. Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2001 činila 10,4 %, tj. o 2,4 procentního bodu
více než republikový průměr (8,1 %). Průměrná mzda je v Olomouckém kraji trvale pod průměrem
České republiky.
Jednou z priorit kraje je dobudování infrastruktury, vč. zohlednění ochrany proti povodním v povodí
řek Moravy a Bečvy. Z hlediska dopravní obslužnosti má kraj jen mírně podprůměrnou hustotu že-
lezniční a silniční sítě. Nad celostátním průměrem je ale hustota silnic pro motorová vozidla, které
zajišťují dobrou dostupnost krajského města z jihu a severozápadu. Celkově je silniční síť zastaralá a
ve svých důsledcích brání hospodářskému rozvoji kraje. Značně omezená je především dopravní
dostupnost Jesenicka a severní části Šumperska. V Přerově se nachází důležitý železniční uzel a
křižovatka dvou mezinárodních železničních koridorů. Trvale provozované letiště pro veřejnou dopra-
vu v kraji není.
Demografický vývoj Olomouckého kraje lze za uplynulých deset let (1990 ­ 2000) charakterizovat
pokračujícím úbytkem osob předproduktivního věku (do 14 let) a zvyšujícím se početním stavem po-
produktivní složky obyvatelstva nad 60 let. Po výrazných změnách na počátku 90. let došlo
k prudkému poklesu sňatečnosti a počet rozvodů roste. Vývoj porodnosti v Olomouckém kraji byl do
roku 1995 charakterizován poměrně prudkým poklesem počtu živě narozených dětí, od roku 1996 do
roku 2000 byl pokles mírnější. Počet zemřelých v hodnoceném období klesá, prodlužuje se střední
délka života, muži umírají nejvíce ve věkové skupině 70 ­ 74 let, ženy ve věkové skupině nad 85 let.
V roce 1994 počet zemřelých poprvé převýšil počet narozených a záporné saldo přetrvává i
v následujících letech. V roce 1990 měl Olomoucký kraj 642 731 obyvatel, zatímco při sčítání lidu
v roce 2001 byl počet obyvatel 639 369. V roce 2001 činil celkový úbytek obyvatelstva kraje 945 opro-
ti předchozímu roku.
Péči o vzdělávání zajišťuje stabilizovaná síť základních a středních škol, od roku 1990 poklesl výraz-
něji pouze počet středních odborných učilišť. Olomouc je významným centrem vysokoškolského vzdě-
lávání ­ Palackého univerzita se sedmi fakultami je historicky druhá nejstarší v republice. Tradici
v kraji má také rozvinutá kultura, nadregionální význam mají např. olomoucké Moravské divadlo, Mo-
ravská filharmonie, Státní vědecká knihovna, řada muzeí a galérií, ale také Výstaviště Flora či ZOO na
Svatém Kopečku.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 18/93
Etnograficky výraznou oblastí na Olomoucku je Haná, která se vyznačuje lidovou kulturou nížinného
typu, projevující se v používaném dialektu, lidovém kroji, obydlí, sídlení struktuře, písních a tancích,
zvycích, obyčejích a obřadech atd. Základními vlastnostmi hanáckých lidových staveb je jednodu-
chost, prosté členění ploch i střech, dále účelné a užitkové rozmístění budov kolem dvora a v nepo-
slední řadě i jejich estetická stránka. Typický příklad objektů hanácké lidové architektury se nachází v
Hanáckém skanzenu Příkazy i na mnoha dalších místech (Červenka, Kostelec na Hané aj.). Hanácký
kroj (první doklady o kroji pocházejí z 18. století) snoubí v sobě malebnost s rázovitostí, starobylost
s bohatstvím a je jedním z nejhonosnějších na Moravě. Z tradiční lidové výroby se dodnes zachovala
např. hanácká výzdoba velikonočních vajec, kraslic lepených slámou.
Základní zdravotnickou péči zajišťuje síť ambulantních zařízení a síť lékáren, které odpovídají po-
čtem i strukturou potřebám území. Akutní, následná a rehabilitační péče je zabezpečena stabilizova-
nou sítí devíti nemocnic. U základní akutní zdravotní péče v systému nemocničních zařízení se uvádí
dostupnost do 40 minut. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením Olomouckého kraje je Fakultní
nemocnice při Palackého univerzitě, která tvoří základnu kvalitních i vysoce specializovaných zdravot-
nických služeb a péče. Olomoucký kraj má v republice se svými šesti lázeňskými středisky (Lázně
Jeseník, Lázně Lipová, Lázně Slatinice, Lázně Teplice nad Bečvou, Lázně Velké Losiny, Lázně Blu-
dov) velmi silné postavení v sektoru lázeňství.
Přes nižší životní úroveň má Olomoucký kraj silný potenciál v lidských zdrojích. Díky široké historic-
ky dané odvětvové struktuře má kraj relativně dost volné pracovní síly disponující poměrně širokou
odborností. Citelný nedostatek kvalitně připravených odborníků se ale projevuje pro strojírenský a
elektrotechnický průmysl. Perspektivní je potenciál mladé generace s poměrně dobrým všeobecným i
odborným vzděláním a v porovnání s ostatními kraji i vyšším podílem vysokoškoláků. Pracovní trh
není ale v kraj jednotný. Silný lidský potenciál má především centrální oblast, nižší pak severní část
kraje.
Podrobnější charakteristiky jsou v dalších podkapitolách.
3.3.1 Obyvatelstvo
K posouzení postavení Olomouckého kraje v České republice je zapotřebí znát statistické údaje,
které umožňují mimo jiné srovnání s ostatními regiony.
Základními referenčními ukazateli jsou lidnatost a rozloha, podle nichž lze kvantitativní data relativizo-
vat. Výše uvedené charakteristiky Olomouckého kraje doplňují a dokumentují i další data.
Tab. 12: Obyvatelstvo a rozloha podle krajů
Kraj
Počet obyvatel
(k 1. 3. 2001)
Průměrný
věk
Rozloha
(km2
)
Hustota
obyv. (km-2
)
Počet obcí
Hl. m. Praha 1 169 106 41,2 496 2 357,1 1
Středočeský 1 122 473 39,1 11 015 101,9 1 148
Jihočeský 625 267 38,4 10 056 62,2 623
Plzeňský 550 688 39,2 7 561 72,8 505
Karlovarský 304 343 37,7 3 314 91,8 132
Ústecký 820 219 37,7 5 335 153,7 354
Liberecký 428 184 38,1 3 163 135,4 216
Královéhradecký 550 724 39,0 4 758 115,7 448
Pardubický 508 281 38,4 4 519 112,5 453
Vysočina 519 211 38,1 6 925 75,0 730
Jihomoravský 1 127 718 39,0 7 066 159,6 647
Olomoucký 639 369 38,4 5 140 124,4 394
Zlínský 595 010 38,4 3 964 150,1 304
Moravskoslezský 1 269 467 37,8 5 554 228,6 301
Česká republika 10 230 060 38,8 78 866 129,7 6 256
Podíl OLK / ČR 6,25 % nižší 6,5 % nižší 6,3 %
Pramen: ČSU
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 19/93
Tab. 13: Obyvatelstvo a rozloha Olomouckého kraje podle okresů
Okres
Počet obyvatel
(k 1. 3. 2001)
Průměrný
věk
Rozloha
(km2
)
Hustota
obyv. (km-2
)
Počet
obcí
z toho
měst
Jeseník 42 413 37,3 719 59,2 24 3
Olomouc 224 613 38,6 1 451 155,3 92 4
Prostějov 109 890 39,1 770 142,8 96 5
Přerov 135 886 38,4 884 154,2 104 5
Šumperk 126 567 37,9 1 316 96,4 78 8
Olomoucký kraj 639 369 38,4 5 140 124,7 394 25
Pramen: ČSU
Celkově vzhledem k ČR podprůměrný věk je nejnižší v severní části kraje, nejstarší obyvatelstvo má
Prostějovsko. Na severu kraje je také výrazně nižší hustota osídlení. Sídelní struktura je charakteris-
tická velkým podílem obcí do 1000 obyvatel, kterých je 70 % z celkového počtu obcí v kraji. Nejmenší
obcí je Šléglov u Hanušovic s 26 obyvateli, dále Mutkov na Šternbersku s 43 obyvateli a Janoušov na
Šumpersku s 47 obyvateli. Větších měst nad 15 tis. obyvatel je pouze 5. Do 1500 obyvatel mají 4
města (Plumlov, Němčice nad Hanou, Úsov a Kostelec na Hané).
Tab. 14: Obce nad 3 000 obyvatel v Olomouckém kraji (k 1. 1. 2002)
Nad 10 tis. obyvatel 5 až 10 tis. obyvatel 3 až 5 tis. obyvatel *)
Olomouc 102 246 Mohelnice 9 812 Hlubočky 4 545
Lipník nad Bečvou 8 514 Zlaté Hory 4 491
Prostějov 48 027 Kojetín 6 468 Hanušovice 3 595
Přerov 47 988 Libina 3 457
Šumperk 29 318 Štěpánov 3 330
Hranice 19 655 Postřelmov 3 242
Zábřeh 14 511 Lutín 3 219
Šternberk 14 095 Bludov 3 186
Jeseník 12 617 Loštice 3 070
Uničov 12 390 Javorník 2 964
Litovel 10 039 Tovačov 2 623
Pramen: ČSÚ, databáze obcí MV ČR
*) 6 z těchto obcí nemá statut města
Tab. 15: Obce s rozšířenou působností v Olomouckém kraji (od 2003)
Bývalý okres Obce s RP Bývalý okres Obce s RP
Jeseník Jeseník Přerov
Olomouc Hranice
Litovel
Přerov
Lipník nad Bečvou
Šternberk Šumperk
Olomouc
Uničov Mohelnice
Prostějov
Šumperk
ZábřehProstějov
Konice
Pramen: databáze obcí MV ČR
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 20/93
3.3.2 Ekonomika a zaměstnanost
Ekonomickou aktivitu regionu do jisté míry dokládá počet podnikatelsky činných ekonomických
subjektů sledovaných v rámci organizační struktury národního hospodářství. Následující tabulky do-
volují srovnat pozici regionu vůči ostatním krajům. Absolutní počty jsou relativizovány propočtem na
obyvatelstvo.
Tab. 16: Registrované jednotky k 30. 09. 2001 podle krajů (počet a podíl na 1000 obyv.)
z toho vybrané právní formy (podíl na 1000 obyv.)Registrované
jednotky celkemKraj
počet podíl
soukromí
podnikatelé
akciové
společnosti
ost. obch.
společnosti
družstva
Hl. m. Praha 383 339 327,9 221,2 4,7 61,3 3,9
Středočeský 229 080 204,1 162,5 0,8 14,5 0,8
Jihočeský 126 962 203,1 158,7 1,0 16,0 1,1
Plzeňský 111 601 202,7 155,3 0,8 15,7 0,6
Karlovarský 62 595 205,7 159,5 0,8 14,4 0,4
Ústecký 144 118 175,7 136,6 0,8 14,5 0,5
Liberecký 92 694 216,5 174,3 1,0 18,2 0,7
Královéhradecký 111 767 202,9 161,5 1,3 15,8 1,0
Pardubický 91 384 179,8 140,0 1,0 13,6 0,6
Vysočina 86 225 166,1 130,2 0,8 10,5 1,0
Jihomoravský 230 257 204,2 155,6 1,6 23,8 0,9
Olomoucký 114 811 179,6 146,1 1,0 11,7 0,7
Zlínský 118 365 198,9 160,0 1,2 17,3 0,5
Moravskoslezský 207 407 163,4 130,7 1,0 12,8 0,7
Česká republika 2 110 605 206,3 158,2 1,4 20,8 1,1
Pramen: ČSÚ
Počet ekonomických subjektů v přepočtu na 1000 obyvatel je pod průměrem České republiky, srovna-
telně s Pardubickým krajem, méně je jich ale registrováno v sousedním Moravskoslezském kraji. Po-
čet soukromých podnikatelů podnikajících podle živnostenského zákona je rovněž podprůměrný,ale
vyšší než v Moravskoslezském a Pardubickém kraji, v Jihomoravském a Zlínském kraji je ekonomická
aktivita podle tohoto ukazatele vyšší. V další tabulce jsou ukazatele za střední a velké podniky.
Tab. 17: Vybrané ukazatele za průmyslové podniky nad 100 zam. dle krajů za rok 2000
Kraj Počet podniků
Celkové tržby
(v tis. Kč)
Tržby na 1 obyv.
(v Kč)
Prům. měsíční
mzda (v Kč)
Hl. m. Praha 207 205 020 369 173 956 17 211
Středočeský 229 284 518 097 251 869 16 205
Jihočeský 162 83 895 434 133 132 13 308
Plzeňský 151 89 489 168 161 608 14 083
Karlovarský 93 29 796 403 97 120 12 604
Ústecký 164 190 700 805 230 766 14 698
Liberecký 121 64 162 414 148 949 13 092
Královéhradecký 157 78 047 867 140 792 12 745
Pardubický 120 55 558 483 108 921 12 013
Vysočina 152 55 563 336 106 604 12 234
Jihomoravský 246 119 855 629 105 701 12 633
Olomoucký 142 58 674 539 91 327 12 277
Zlínský 132 62 886 580 105 204 12 825
Moravskoslezský 165 215 915 388 169 068 14 995
Česká republika 2 239 1 594 084 512 154 872 14 055
Pramen: ČSÚ
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 21/93
Tab. 18: Vybrané ukazatele za průmyslové podniky nad 100 zam. dle okresů za rok 2000
Okres Počet podniků
Celkové tržby
(v tis. Kč)
Tržby na 1 obyv.
(v Kč)
Prům. měsíční
mzda (v Kč)
Jeseník 7 1 650 786 38922 11 328
Olomouc 42 18 093 085 80552 12 757
Prostějov 29 11 465 687 104338 10 803
Přerov 35 12 097 062 89024 13 240
Šumperk 31 15 367 919 121421 12 382
Olomoucký kraj 142 58 674 539 91769 12 277
Pramen: ČSÚ
Samotný počet podniků nad 100 zaměstnanců není příliš vypovídající (kraje se různí průmyslovou
strukturou), důležitá je ale výše jejich tržeb. Ta je v poměru k počtu obyvatel nejnižší ze všech krajů,
spolu s Karlovarským krajem pod stotisícovou hranicí.
Na výši tržeb těchto podniků v kraji se nejméně podílí Jesenicko, kde je větších podniků málo a mají
nižší evidenční počet pracovníků, a v nichž jsou také nejnižší průměrné mzdy. Průměrná měsíční
mzda v těchto podnicích je pod celostátním průměrem ve všech regionech kraje, nicméně srovnatelná
se situací v sousedních krajích, kromě Moravskoslezského. Celková průměrná mzda (tedy nejen ve
velkých a středních průmyslových podnicích) je pak ještě nižší.
Výdaje z veřejných rozpočtů na obchod a služby v sobě zahrnují i výdaje související s turismem;
fungující služby i obchod obecně rozvoj cestovního ruchu ovlivňují. Výdaje měst, obcí a okresních
úřadů z kapitoly 2140 (vnitřní obchod, služby a turismus) představovaly v Olomouckém kraji v r. 2000
méně než 55 mil. Kč, což je v přepočtu na velikost kraje republikový nadprůměr vzhledem k počtu
obyvatel i k rozloze. Olomoucký kraj je podle tohoto kazatele srovnatelný s Jihomoravským krajem a
výdaje z kapitoly 2140 jsou zde vyšší než u ostatních sousedů. Použitý ukazatel ovšem nezohledňuje,
jaký podíl těchto výdajů je určen přímo na rozvoj cestovního ruchu.
Výrazně více výdajů na obchod, služby a turismus je vynakládáno v hospodářsky rozvinutějších okre-
sech Olomouc a Přerov, nejméně pak v okrese Šumperk, kde jsou dotace z veřejných rozpočtů ex-
trémně nízké jak vzhledem k rozloze území, tak vzhledem k počtu obyvatel. Dá se konstatovat, že
právě v turisticky atraktivní severní části kraje (a také na Prostějovsku) jsou výdaje podle tohoto uka-
zatele velmi nízké, což dokumentují následující čísla.
Tab. 19: Dotace z veřejných rozpočtů na obchod a služby podle krajů
Kraj Výdaje v tis. Kč Podíl na 1000 obyv. Podíl na 1 km2
Hl. m. Praha 22 583 19,3 45,5
Středočeský 36 865 32,8 3,3
Jihočeský 54 761 87,6 5,4
Plzeňský 46 855 85,1 6,2
Karlovarský 43 214 142,0 13,0
Ústecký 47 206 57,6 8,8
Liberecký 99 983 233,5 31,6
Královéhradecký 42 227 76,7 8,9
Pardubický 31 207 61,4 6,9
Vysočina 26 638 51,3 3,8
Jihomoravský 98 118 87,0 13,9
Olomoucký 55 431 86,7 10,8
Zlínský 29 746 50,0 7,5
Moravskoslezský 73 500 57,9 13,2
Česká republika 708 334 69,2 9,0
Pramen: MF ČR (r. 2000)
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 22/93
Tab. 20: Dotace z veřejných rozpočtů na obchod a služby v okresech Olomouckého kraje
Okres Výdaje v tis. Kč Podíl na 1000 obyv. Podíl na 1 km2
Jeseník 2 537 59,8 3,5
Olomouc 26 276 117,0 18,1
Prostějov 3 103 28,2 4,0
Přerov 22 295 164,1 25,2
Šumperk 1 220 9,6 0,9
Olomoucký kraj 55 431 86,7 10,8
Pramen: MF ČR (r. 2000)
Celkové výdaje na podporu cestovního ruchu vynakládané okresními úřady a statutárními městy
byly zjišťovány výběrovým šetřením Českého statistického úřadu a výše uvedené údaje dokreslují a
upřesňují. Vzhledem k počtu obyvatel a rozloze území jsou tyto výdaje rovněž pod celostátním průmě-
rem. Jsou zhruba poloviční oproti Jihomoravskému kraji, nižší než v Moravskoslezském kraji, ale vyšší
než v sousedních Zlínském a Pardubickém kraji. Celkově činily v r. 2000 cca 7,7 mil. Kč, z čehož té-
měř polovina (48 %) připadala na město Olomouc. Tak jako téměř ve všech ostatních krajích lze i
v Olomouckém kraji konstatovat jejich meziroční nárůst (pokles oproti předchozímu roku byl jen
v Pardubickém a Karlovarském kraji).
Tab. 21: Výdaje na cestovní ruch podle krajů
Kraj Výdaje v tis. Kč Podíl na 1000 obyv. Podíl na 1 km2
Hl. m. Praha 19 917 17,0 40,2
Středočeský 6 439 5,7 0,6
Jihočeský 7 758 12,4 0,8
Plzeňský 6 844 12,4 0,9
Karlovarský 12 019 39,5 3,6
Ústecký 6 969 8,5 1,3
Liberecký 2 169 5,1 0,7
Královéhradecký 6 146 11,2 1,3
Pardubický 4 065 8,0 0,9
Vysočina 2 459 4,7 0,4
Jihomoravský 27 525 24,4 3,9
Olomoucký 7 698 12,0 1,5
Zlínský 5 075 8,5 1,3
Moravskoslezský 20 470 16,1 3,7
Česká republika 135 553 13,3 1,7
Pramen: Údaje OkÚ, magistrátů a MěÚ (r. 2000)
Pokud se týče meziokresních rozdílů, byly výdaje okresních úřadů a statutárních měst na podporu
cestovního ruchu nejvyšší díky městu Olomouc v Olomouckém kraji, s velkým odstupem na druhém
místě v Jesenickém okrese, nejnižší pak v okrese Šumperk (v absolutní hodnotě jen něco přes půl
miliónu korun). K meziročnímu nárůstu došlo pouze v okresech Olomouc, Přerov a Prostějov, velký
pokles o 250 tis. Kč byl v okrese Jeseník.
Tab. 22: Výdaje na cestovní ruch podle okresů
Okres Výdaje v tis. Kč Podíl na 1000 obyv. Podíl na 1 km2
Jeseník 530 12,5 0,7
Olomouc 5 035 22,4 3,5
Prostějov 825 7,5 1,1
Přerov 758 5,6 0,9
Šumperk 550 4,3 0,4
Olomoucký kraj 7 698 12,0 1,5
Pramen: Údaje OkÚ, magistrátů a MěÚ (r. 2000)
Ekonomika Olomouckého kraje se odráží také v údajích o zaměstnancích. Průměrný evidenční po-
čet zaměstnanců je vzhledem k počtu obyvatel Olomouckého kraje druhý nejnižší v republice (spolu
s Ústeckým krajem). Na úrovni průměru ČR není žádný okres kraje, velmi nízká zaměstnanost je na
Jesenicku, ale také v okrese Přerov.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 23/93
Průměrná měsíční mzda je podprůměrná v celém kraji, včetně jeho hospodářsky rozvinutějších částí,
republikového průměru nedosahuje ani v okrese Olomouc. Průměrná mzda v kraji byla v roce 2001
více než o 2 tisíce korun nižší než ve Středočeském kraji, kde jsou mzdy po Praze nejvyšší, takže
Olomoucký kraj zaujal poslední místo v republice.
Tab. 23: Zaměstnanci a průměrné mzdy v krajích ČR (průměr za r. 2001)
Kraj
Počet zaměstnanců
(fyzické osoby)
Podíl zaměstnanců
(v % obyvatelstva)
Průměrná mzda
(v Kč)
Hl. m. Praha 806 106 69,0 18 416
Středočeský 265 962 23,7 14 689
Jihočeský 168 059 26,9 13 200
Plzeňský 149 252 27,1 13 871
Karlovarský 75 899 24,9 12 617
Ústecký 187 022 22,8 13 425
Liberecký 114 059 26,6 13 168
Královéhradecký 148 267 26,9 12 934
Pardubický 131 084 25,8 12 609
Vysočina 136 984 26,4 12 569
Jihomoravský 310 538 27,5 13 080
Olomoucký 150 259 23,5 12 483
Zlínský 149 181 25,1 12 957
Moravskoslezský 325 660 25,7 13 772
Česká republika 3 118 331 30,5 14 642
Pramen: ČSÚ
Tab. 24: Zaměstnanci a průměrné mzdy v okresech Olomouckého kraje (průměr za r. 2001)
Okres
Počet zaměstnanců
(fyzické osoby)
Podíl zaměstnanců
(v % obyvatelstva)
Průměrná mzda
(v Kč)
Jeseník 7 790 18,4 11 034
Olomouc 57 120 25,4 13 150
Prostějov 26 041 23,7 11 633
Přerov 27 789 20,5 12 787
Šumperk 31 519 24,9 12 067
Olomoucký kraj 150 259 23,5 12 483
Pramen: ČSÚ
Dalším vypovídajícím ukazatelem, který se zaměstnaností souvisí, je míra nezaměstnanosti. Její
vývoj v regionu v zásadě kopíruje vývoj nezaměstnanosti v ČR, tj. silný vzestup do roku 1999 a poté
mírnější výkyvy. Celková míra nezaměstnanosti je ale 3. nejvyšší v ČR. Uvnitř kraje je míra neza-
městnanost nejvyšší na Jesenicku. Původně vysoká nezaměstnanost se snížila v okrese Přerov, nej-
nižší je tradičně na Prostějovsku. Postavení kraje v republice ukazuje graf, vývoj v jednotlivých okre-
sech pak tabulka.
Tab. 25: Vývoj míry nezaměstnanosti v regionech kraje od r. 1997
Okres 12/1997 12/1998 12/1999 12/2000 12/2001 12/2002
Jeseník 9,3 10,3 13,0 13,2 14,8 16,9
Olomouc 7,1 9,9 12,1 11,4 11,0 11,6
Prostějov 6,8 9,2 10,7 10,4 10,1 10,0
Přerov 9,0 12,5 14,5 14,2 12,5 12,8
Šumperk 7,0 9,4 12,1 11,3 12,8 13,1
Česká republika 5,2 7,5 9,4 8,8 8,9 9,8
Pramen: MPSV
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 24/93
Graf: Míra nezaměstnanosti v ČR dle krajů k 30. 06. 2002
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
Míra nezaměstnanosti (%)
Hl. m. Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Graf: Vývoj nezaměstnanosti v regionech kraje
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
1997 1998 1999 2000 2001 2002
Míranezaměstnanostiv%
JE
OL
PV
PR
SU
ČR
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 25/93
3.3.3 Lidské zdroje
Vzdělanostní struktura obyvatel Olomouckého kraje je pod průměrem České republiky, pokud ale
vyčleníme Prahu, je vzhledem k ostatním krajům na předním místě spolu se sousedním Jihomorav-
ským krajem, díky tradičně vysoké vzdělanosti lidí na Olomoucku. Úplné střední a vyšší vzdělání má
více než třetina obyvatelstva nad 15 let, v počtu středoškoláků zaostává kromě Prahy hlavně za Krá-
lovéhradeckým krajem a v počtu vysokoškoláků jen za Jihomoravským krajem. Vážným problémem je
vzdělanost obyvatelstva na Jesenicku.
Tab. 26: Vzdělanostní struktura obyvatel nad 15 let podle krajů (v %)
Kraj vysokoškolské vyšší odborné úplné střední ostatní nižší
Hl. m. Praha 18,8 2,3 31,9 47,0
Středočeský 7,0 1,2 25,1 66,7
Jihočeský 7,8 1,2 25,9 65,1
Plzeňský 7,8 1,1 25,6 65,5
Karlovarský 5,6 1,0 23,6 69,8
Ústecký 5,4 1,0 22,9 70,7
Liberecký 7,0 1,1 24,6 67,3
Královéhradecký 7,5 1,3 26,1 65,1
Pardubický 7,0 1,2 25,5 66,0
Vysočina 6,7 1,0 24,9 67,4
Jihomoravský 10,3 1,2 25,4 63,1
Olomoucký 8,1 1,0 25,1 65,8
Zlínský 7,7 1,1 24,6 66,6
Moravskoslezský 7,8 1,0 23,7 67,5
Česká republika 8,9 1,3 25,6 64,2
Pramen: ČSÚ - SLDB
Tab. 27: Vzdělanostní struktura obyvatel nad 15 let podle okresů (v %)
Okres vysokoškolské vyšší odborné úplné střední ostatní nižší
Jeseník 5,8 0,9 21,7 71,6
Olomouc 10,3 1,2 26,4 62,1
Prostějov 7,0 1,0 24,3 67,7
Přerov 7,6 1,0 25,9 65,5
Šumperk 6,5 1,0 23,8 68,7
Olomoucký kraj 8,1 1,0 25,1 65,8
Pramen: ČSÚ - SLDB
Tab. 28: Struktura zaměstnanosti dle sektorů NH v krajích ve 4. čtvrtl. 2001 (v %)
Kraj Zemědělství Průmysl Služby
V tom pohostin-
ství a ubytování
Hl. m. Praha 0,7 22,3 76,6 4,2
Středočeský 5,4 38,0 56,6 3,2
Jihočeský 9,2 41,2 49,6 4,0
Plzeňský 6,6 42,5 50,9 4,1
Karlovarský 2,9 39,6 57,5 5,7
Ústecký 3,5 43,1 53,3 2,8
Liberecký 3,6 51,6 44,8 2,4
Královéhradecký 5,0 44,6 50,4 2,7
Pardubický 6,5 46,5 47,0 2,8
Vysočina 11,2 47,5 41,3 3,5
Jihomoravský 4,8 37,4 57,8 2,8
Olomoucký 6,9 42,4 50,7 2,6
Zlínský 3,2 50,2 46,7 3,3
Moravskoslezský 2,4 43,1 54,2 3,4
Česká republika 4,7 40,2 55,0 3,4
Pramen: ČSÚ (dopočet v řádcích do 100 % ­ nezjištěno)
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 26/93
Olomoucký kraj je orientovaný jak na průmysl, tak na zemědělství, o čemž svědčí výše uvedená
struktura zaměstnanosti s nadprůměrným podílem pracovníků v těchto sektorech národního hospo-
dářství. Ve službách pracuje zhruba polovina zaměstnaných, čímž mezi ostatními kraji zaujímá střední
pozici, pokud odhlédneme od Prahy.
Pro rozvoj cestovního ruchu je významná zaměstnanost v pohostinství a ubytování. V tomto uka-
zateli se Olomoucký kraj řadí na předposlední místo, za ním je jen Liberecký kraj.
Bezprostředněji je spjat se službami pro turismus ukazatel počtu subjektů podnikajících v oblasti
cestovního ruchu. V tomto ukazateli se řadí Olomoucký kraj spolu s celou východní polovinou repub-
liky ke krajům s podprůměrným počtem podnikatelských subjektů v cestovním ruchu na 1000 obyva-
tel. Jejich podíl je nižší než v sousedních Zlínském a Jihomoravském kraji, nicméně vyšší než
v Moravskoslezském a Pardubickém kraji. Vesměs se jedná o fyzické osoby, podíl obchodních spo-
lečností je nižší než ve všech ostatních krajích. Ukazuje se tak, že podnikatelská aktivita v sektoru
cestovního ruchu je málo rozvinutá.
Tab. 29: Podnikatelské subjekty v cestovním ruchu dle krajů (r. 2001)
Kraj
Počet podnikat.
subjektů
Podíl na
1000 obyvatel
Z toho
fyzických osob
Podíl z podnikat.
subjektů (%)
Hl. m. Praha 18 060 15,4 14 733 81,6
Středočeský 11 863 10,6 11 197 94,4
Jihočeský 8 990 14,4 8 319 92,5
Plzeňský 6 607 12,0 6 245 94,5
Karlovarský 5 021 16,5 4 687 93,3
Ústecký 8 803 10,7 8 165 92,8
Liberecký 6 538 15,3 6 106 93,4
Královéhradecký 6 923 12,6 6 363 91,9
Pardubický 4 016 7,9 3 727 92,8
Vysočina 3 774 7,3 3 573 94,7
Jihomoravský 10 387 9,2 9 182 88,4
Olomoucký 5 336 8,3 5 068 95,0
Zlínský 5 404 9,1 5 023 92,9
Moravskoslezský 9 755 7,7 9 065 92,9
Česká republika 111 477 10,9 101 453 91,0
Pramen: Ústav územního rozvoje Brno
Tab. 30: Podnikatelské subjekty v cestovním ruchu dle okresů Olomouckého kraje (r. 2001)
Okres
Počet podnikat.
subjektů
Podíl na
1000 obyvatel
Z toho
fyzických osob
Podíl z podnikat.
subjektů (%)
Jeseník 693 16,3 667 96,2
Olomouc 1 844 8,2 1 746 94,7
Prostějov 744 6,8 693 93,1
Přerov 968 7,1 921 95,1
Šumperk 1 087 8,6 1 041 95,8
Olomoucký kraj 5 336 8,3 5 068 95,0
Pramen: Ústav územního rozvoje Brno
Zdaleka nejvíce vzhledem k počtu obyvatel je subjektů podnikajících v cestovním ruchu na Jesenicku,
kde jsou podnikatelské aktivity méně rozvinuty a kde právě tento sektor je významným zdrojem pra-
covních příležitostí. V absolutních počtech ovšem vede okres Olomouc.
Vzdělávání poskytuje v Olomouckém kraji síť škol srovnatelná s jinými kraji. Pro rozvoj cestovního
ruchu jsou významné školy poskytující vzdělání v oborech hotelnictví, turismus, management cestov-
ního ruchu, gastronomie apod. V Olomouckém kraji jsou takové střední školy pouze čtyři (pro srovnání
ve Zlínském kraji 6 a v Moravskoslezském kraji 12), tedy relativně málo. Uplatnění v cestovním ruchu
mohou mít i absolventi dalších škol s obory zaměřenými na obchod, ekonomiku a podnikání (např.
Soukromá SOŠ, s. r. o. Hranice s oborem Obchodní akademie, který se profiluje v posledních dvou
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 27/93
ročnících v rámci užšího odborného zaměření na cestovní ruch, Soukromá střední škola podnikání
Olomouc, s. r. o. se studijním oborem Podnikání a řízení firem apod.).
Tab. 31: Obory zaměřené na CR ve SOŠ v Olomouckém kraji
Škola Místo Studijní obory Délka studia
Soukromá střední škola služeb Olomouc Služby a cestovní ruch 4 roky
Střední odborná škola Šumperk Služby cestovního ruchu 4 roky
Střední odborná škola Uničov Hotelnictví a turismus 4 roky
Hotelová škola Jeseník Hotelnictví a turismus 4 roky
Pramen: ÚIV
Dále vychovávají pracovníky pro služby v cestovním ruchu střední odborná učiliště s akreditovanými
obory pro společné stravování (kuchař, číšník, servírka) či s obory zaměřenými na podnikání ve služ-
bách, kterých je celkem 14 v 10 městech kraje.
Vysokoškolské vzdělání poskytuje v regionu Univerzita Palackého v Olomouci. Akreditovaným studijní
oborem zaměřeným přímo na cestovní ruch je rekreologie. Katedra rekreologie připravuje v jednoo-
borovém bakalářském i magisterském studiu odborníky pro celkovou koncepční a manažerskou čin-
nost v rekreačních zařízeních pro využívání volného času, fungujících v rámci výchovných institucí,
podniků a jejich rekreačních zařízení, regeneračních středisek, fitness-center, lázní, hotelů apod.
3.3.4 Bezpečnost a zdravotní péče
Turistický ruch ovlivňuje míra bezpečnosti v regionu a dostupnost lékařské péče, která může u někte-
rých návštěvníků významně ovlivnit jejich rozhodování o volbě místa pobytu. Kriminalita má
v posledním období obecně klesající tendenci, což platí i o Olomouckém kraji. V roce 2001 byl za-
znamenán oproti předchozímu roku pokles všech druhů kriminality, vyjma vražd.
Tab. 32: Počet zjištěných trestných činů podle krajů v r. 2001
v tom
Kraj
kriminalita
celkem obecná
kriminalita
hospodářská
kriminalita
loupeže a
vloupání
počet trest.
činů na 1000
obyvatel
Hl.m. Praha 99 966 90 024 6 990 4 767 86,2
Středočeský 41 125 34 136 3 943 1 904 36,6
Jihočeský 16 990 13 629 1 781 468 27,2
Plzeňský 15 510 12 861 1 559 666 28,2
Karlovarský 10 243 8 444 913 402 33,7
Ústecký 29 495 23 944 3 063 1 361 36,0
Liberecký 14 493 11 981 1 478 542 33,9
Královéhradecký 12 978 9 777 2 041 404 23,6
Pardubický 10 609 8 313 1 330 314 20,9
Vysočina 8 435 6 584 1 077 273 16,3
Jihomoravský 31 993 25 766 3 750 1 296 28,5
Olomoucký 16 249 13 005 1 645 633 25,5
Zlínský 12 370 9 285 1 822 346 20,8
Moravskoslezský 37 906 31 074 3 781 1 535 29,9
Česká republika 358 362 298 823 35 173 14 911 35,1
Pramen: Policejní prezidium ČR
Bezpečnostní situace je, měřeno tímto ukazatelem, 5. nejlepší ze všech krajů, avšak horší než
v sousedních krajích Zlínském a Pardubickém. Na poklesu kriminality celkem a zejména obecné kri-
minality oproti předchozímu roku se podílel především okres Olomouc. K nárůstu kriminality došlo
pouze v okrese Jeseník. Nejbezpečnějším okresem zůstává Šumperk.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 28/93
Tab. 33: Počet zjištěných trestných činů podle okresů kraje v r. 2001
v tom
Region
kriminalita
celkem obecná
kriminalita
hospodářská
kriminalita
loupeže a
vloupání
počet trest.
činů na 1000
obyvatel
Jeseník 1 247 965 107 38 29,4
Olomouc 6 489 5 197 729 271 28,9
Prostějov 2 343 1 936 245 84 21,3
Přerov 4 028 3 217 334 153 29,8
Šumperk 2 142 1 690 230 87 17,0
Olomoucký kraj 16 249 13 005 1 645 633 25,5
Pramen: Policejní prezidium ČR
Základní zdravotní péče pro návštěvníky je zajištěna sítí zdravotnických zařízení. V kraji je 14 ne-
mocnic a nemocnic s poliklinikou (bez nemocnice následné péče a LDN), v čele s Fakultní a Vojen-
skou nemocnicí. Řadí se tak ke krajům nejlépe vybaveným, např. v počtu nemocničních lékařů před-
stihují Olomoucký kraj jen Praha a Jihomoravský kraj.
Tab. 34: Nemocnice v Olomouckém kraji (2001)
Oddělení celkem Lůžka celkem Lékaři celkem
Správní jednotka
počet
na 1000
obyvatel
počet
na 1000
obyvatel
počet
na 1000
obyvatel
Olomoucký kraj 88 0,14 3 558 5,56 505 0,79
Česká republika 1 446 0,14 65 544 6,41 7 978 0,78
Pramen: ČSÚ
Zdravotnický servis je pro návštěvníky regionu zajištěn v následujících místech:
Tab. 35: Města s nemocnicí, záchrannou službou a službou první pomoci
Nemocnice (bez LDN) Záchranná služba Lékařská služba první pomoci
Hranice Hanušovice Konice
Jeseník Hranice (výjezdová skupina) Němčice
Lipník nad Bečvou Javorník Olomouc
Olomouc Jeseník Prostějov
Prostějov Libina
Přerov Mohelnice
Šternberk Olomouc
Šumperk Prostějov
Zábřeh Přerov
Šumperk
Zábřeh
Pramen: ÚZIS
Dopravu raněných, nemocných a rodiček zajišťuje 21 zdravotnických středisek. Kromě míst uvede-
ných v tabulce jsou to ještě Brodek u Konice, Kojetín a Loštice. Alespoň jedna lékárna je v 56 obcích
kraje, tj. v každé sedmé obci.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 29/93
4 Cestovní ruch a jeho infrastruktura
Cestovní ruch je ve světě považován za odvětví budoucnosti, protože jeho rozvoj provází silný multi-
plikační efekt. Představuje komplexní hospodářsko-ekonomické odvětví, které významným způsobem
ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubé-
ho domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční
aktivitu v regionech. Podnikatelské aktivity zaměřené na domácí a aktivní zahraniční cestovní ruch si
proto zaslouží podporu.
Potenciál cestovního ruchu Olomouckého kraje je velmi různorodý. Podle typů cestovního ruchu lze
rozvíjet nabídku především v oblastech:
ˇ cestovního ruchu zaměřeného na různé druhy letní a zimní turistiky,
ˇ poznávacího cestovního ruchu (kulturní, historický, etnický, montánní apod.),
ˇ cestovního ruchu orientovaného na sportovní vyžití,
ˇ rekreačního (a volnočasového) cestovního ruchu,
ˇ lázeňského cestovního ruchu,
ˇ sakrálního cestovního ruchu (Olomoucko),
ˇ městského a nákupního cestovního ruchu (Olomouc),
ˇ kongresového (Olomouc) a incentivního cestovního ruchu,
ˇ venkovského cestovního ruchu a ekoagroturistiky,
jakož i dalších specifických forem cestovního ruchu od nich se odvíjejících (tématické trasy, pobyty
s aktivním vyžitím, tzv. adrenalinové aktivity, formy zaměřené na seniory či juniory apod.). Podle Re-
gionální analýzy rozvoje cestovního ruchu zpracované Ústavem územního rozvoje Brno má Olo-
moucký kraj ve srovnání s ostatními kraji vysoký zejména potenciál pěší turistiky, v nížinných a vrcho-
vinných částech cykloturistiky, v severních horských částech zimních sportů a na Olomoucku městské
a církevní turistiky. V parametrech kapacit a počtu hostů k tomu přistupuje ještě lázeňství.
Důležitý je dopad rozvoje turismu do sféry sociálně kulturní a environmentální. Cestovní ruch má vý-
znam pro zachování kulturního dědictví, péči o kulturní a přírodní památky, přenášení kulturních hod-
not, výstavbu ekologických zařízení apod. Na druhé straně může právě v těchto oblastech působit i
kontraproduktivně a přinášet sociální problémy v kontaktech místního obyvatelstva s návštěvníky,
narušovat tradiční životní styl, negativně zasahovat do životního prostředí apod. Proto je dnes prosa-
zován v rámci teze trvale udržitelného života v protikladu k masovému cestovnímu ruchu tzv. šetrný
cestovní ruch (soft tourism). V případě severní horské oblasti Olomouckého kraje je třeba zhodnotit
komparativní výhodu spočívající v málo poškozeném životním prostředí.
4.1 Základní statistika návštěvnosti
Následující údaje charakterizují cestovní ruch se zaměřením na Olomoucký kraj ve srovnání
s ostatními kraji České republiky. Tato statistika znázorňuje též konkurenční pozici kraje v rámci ČR.
Důležité jsou především údaje o návštěvnosti a kapacitách ubytovacích zařízení.
Celková návštěvnost, tuzemských i cizinců, sledovaná podle hostů v ubytovacích zařízeních, je
v Olomouckém kraji pod celostátním průměrem. Vztaženo k velikosti kraje dané počtem obyvatel a
jeho rozlohou se Olomoucký kraj řadí k méně navštěvovaným. Ze sousedních krajů má vyšší ná-
vštěvnost jak Jihomoravský, tak Zlínský kraj a vzhledem k rozloze jej předstihuje i Moravskoslezský
kraj. Srovnatelnou pozici má ze sousedních krajů Pardubický. Výrazně vyšší návštěvnost je kromě
Prahy zejména v Karlovarském, Libereckém a Královéhradeckém kraji. Nejlépe to vystihují přiložené
grafy.
Z pohledu celkové návštěvnosti (podle ubytovaných) je Olomoucký kraj výjimečný délkou pobytu hos-
tů, kdy skončil hned na druhém místě za Karlovarským krajem (vymykajícím se svým lázeňstvím). Ze
sousedních krajů předstihuje výrazně Jihomoravský kraj. U cizinců je tato pozice horší, s posunem na
5. až 6. místo společně s Pardubickým krajem.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 30/93
Návštěvnost v České republice podle krajů (r. 2001)
0 50 100 150 200 250 300
Hl. m. Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Počet návštěvníků na 100 obyvate
Celkem
Cizinci
Návštěvnost v České republice podle krajů (r. 2001)
0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500
Hl. m. Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Počet návštěvníků na 1 km
2
Celkem
Cizinci
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 31/93
Tab. 36: Návštěvnost podle ubytovaných v krajích ČR (r. 2001)
počet hostů počet přenocování průměrná délka pobytu
Kraj
celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci
Hl. m. Praha 2 921 402 2 472 507 8 149 150 7 012 629 3,8 3,8
Středočeský 742 425 283 075 2 458 164 885 185 4,3 4,1
Jihočeský 871 994 270 469 3 193 828 789 235 4,7 3,9
Plzeňský 446 152 165 744 1 567 088 523 011 4,5 4,2
Karlovarský 634 132 361 310 3 789 816 2 273 382 7,0 7,3
Ústecký 465 659 184 233 1 642 320 625 555 4,5 4,4
Liberecký 786 583 278 342 2 935 808 1 026 056 4,7 4,7
Královéhradecký 936 863 298 916 3 829 844 1 114 811 5,1 4,7
Pardubický 297 965 77 171 1 228 717 271 446 5,1 4,5
Vysočina 374 765 87 845 1 384 808 273 212 4,7 4,1
Jihomoravský 875 160 327 657 2 299 008 741 511 3,6 3,3
Olomoucký 370 964 106 269 1 682 117 375 560 5,5 4,5
Zlínský 423 306 110 428 1 788 666 400 331 5,2 4,6
Moravskoslezský 618 617 170 007 2 467 817 541 935 5,0 4,2
Česká republika 10 765 987 5 193 973 38 417 151 16 853 859 4,6 4,2
Pramen: ČSÚ
Vnitřně je Olomoucký kraj z pohledu návštěvnosti rozdělen na dvě části zhruba podle geografických
aspektů (viz charakteristika kraje). Vysoká je návštěvnost na Šumpersku, a Jesenicku, dále pak na
Olomoucku, podstatně nižší je v absolutních i relativních hodnotách na Přerovsku a Prostějovsku.
Tab. 37: Návštěvnost podle ubytovaných v okresech Olomouckého kraje (r. 2001)
počet hostů počet přenocování průměrná délka pobytu
Okres
celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci
Jeseník 81 788 23 261 527 024 103 098 7,4 5,4
Olomouc 92 074 30 818 248 345 79 977 3,7 3,6
Prostějov 37 079 8 486 113 875 26 991 4,1 4,2
Přerov 44 841 15 436 337 791 69 532 8,5 5,5
Šumperk 115 182 28 268 455 082 95 962 5,0 4,4
Olomoucký kraj 370 964 106 269 1 682 117 375 560 5,5 4,5
Pramen: ČSÚ
Počet hostů v Olomouckém kraji od roku 2000 klesl o 27 156, návštěvnost cizinců zůstala na stejné
úrovni. Největší pokles návštěvnosti zaznamenal Šumperský okres, a to o 44 768 hostů, naopak ná-
růstu dosáhl okres Olomoucký, a to o 21 708 hostů. Počet cizinců stoupl hlavně v Olomouckém okre-
se (o 5 359) a v okrese Jeseník (o 3 880).
Oproti roku 2000 klesl počet celkových přenocování o 428 834, největší pokles zaznamenal opět
Šumperský kraj, a to o 179 617 v celkových počtech, u cizinců to činilo 39 128. Naopak ke zvýše-
ní počtu přenocování u cizinců došlo v Jesenickém okrese, kdy rozdíl mezi rokem 2000 a 2001 činil
plus 15 369.
Průměrná délka pobytu ubytovaných návštěvníků Olomouckého kraje v posledních dvou letech kles-
la, tento pokles u pobytu všech hostů činil od r. 2000 téměř 0,8 dne, u cizinců 0,6 dne.
Samostatně je analyzována návštěvnost cizinců. Údaje o zahraničních hostech jsou v závislosti na
velikosti krajů relativizovány vzhledem k počtu obyvatelstva. Z tabulky je patrné, že kromě výsadního
postavení Prahy je konkurentem Olomouckého kraje sousední Zlínský kraj a kraj Vysočina a většina
českých krajů. Délka pobytu zahraničních hostů je pod republikovým průměrem. Spolu s Pardubickým
krajem je na 6. a 7. místě v ČR za rok 2001, kdy průměrná doba pobytu cizinců činila 4,5 dne (nej-
vyšší procento měl kraj Karlovarský se 7,3 dny). Nejčastějším důvodem příjezdu je rekreace a po-
znání.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 32/93
Tab. 38: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních za rok 2001
Kraj
Počet
hostů
podíl na
1 obyvatele
Počet
přenocování
podíl na
1 hosta
Hl. m. Praha 2 472 507 2,11 7 012 629 2,84
Středočeský 283 075 0,25 885 185 3,13
Jihočeský 270 469 0,43 789 235 2,92
Plzeňský 165 744 0,30 523 011 3,16
Karlovarský 361 310 1,19 2 273 382 6,29
Ústecký 184 233 0,22 625 555 3,40
Liberecký 278 342 0,65 1 026 056 3,69
Královéhradecký 298 916 0,54 1 114 811 3,73
Pardubický 77 171 0,15 271 446 3,52
Vysočina 87 845 0,17 273 212 3,11
Jihomoravský 327 657 0,29 741 511 2,26
Olomoucký 106 269 0,17 375 560 3,53
Zlínský 110 428 0,19 400 331 3,63
Moravskoslezský 170 007 0,13 541 935 3,19
Česká republika 5 193 973 0,51 16 853 859 3,24
Pramen: ČSÚ
Nejčastější zemí původu zahraničních hostů v ČR byli v roce 2001 návštěvníci z Německa, Polska,
Itálie, Velké Británie a Nizozemska. Němci,jako nejvýznamnější cílová skupina také vykazují nejdelší
dobu pobytu z prvních deseti zemí (nejdelší dobu pobytu 6,8 dnů měli návštěvníci z Ruska). Následují
je Nizozemci, kteří jsou na 2. místě i v počtu přenocování.
Tab. 39: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR (r. 2001)
Země
Počet
hostů
podíl
(% z celk.)
Počet
přenocování
podíl
(% z celk.)
Průměrná
doba pobytu
Hosté celkem 5 193 973 100 % 16 853 859 100 % 4,2
z toho nejčetnější:
Německo 1 551 353 29,9 5 989 974 35,5 4,9
Polsko 369 883 7,1 949 372 5,6 3,6
Itálie 309 517 6,0 922 367 5,5 4,0
Velká Británie 278 818 5,4 756 218 4,5 3,7
Nizozemsko 270 930 5,2 965 543 5,7 4,6
USA 918 139 4,2 642 119 3,8 3,9
Slovensko 209 348 4,0 609 954 3,6 3,9
Francie 187 118 3,6 520 885 3,1 3,8
Izrael 183 438 3,5 591 911 3,5 4,2
Rakousko 163 748 3,2 350 490 2,1 3,1
Pramen: ČSÚ
Tab. 40: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí v Olomouckém kraji (r. 2001)
Země
Počet
hostů
Podíl
(% z celk.)
Počet
přenocování
Podíl
(% z celk.)
Průměrná
doba pobytu
Hosté celkem 106 269 100 % 375 560 100 % 4,5
z toho nejčetnější:
Německo 35 329 32 % 150 806 39 % 5,3
Polsko 18 035 17 % 62 110 17 % 4,4
Slovensko 8 679 8 % 22 151 6 % 3,6
Nizozemsko 7 279 7 % 32 980 9 % 5,5
Rakousko 5 273 5 % 15 519 4 % 3,9
Itálie 3 864 4 % 8 950 2 % 3,3
USA 2 710 3 % 7 733 2 % 3,9
Velká Británie 2 685 3 % 6 648 2 % 3,5
Francie 2 669 3 % 7 127 2 % 3,7
Rusko 1865 2 % 8 082 2 % 5,3
Pramen: ČSÚ
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 33/93
Struktura zahraničních hostů v ubytovacích zařízeních se v Olomouckém kraji liší od republikových
průměrů. Na prvních dvou místech jsou rovněž návštěvníci z Německa a Polska, jejich podíl je ale
vyšší. Další pořadí je již jiné. Větší zastoupení mají ještě návštěvníci ze Slovenska a Nizozemska
s podílem 7 a více procent, podíly ostatních zemí jsou nižší. Na počtu přenocování zahraničních ná-
vštěvníků se více než třetinou podílejí Němci, na druhém místě jsou hosté z Polska. Průměrná délka
pobytu je však nejvyšší u Nizozemců, po nich následují Rusové a Němci.
4.2 Potenciál cestovního ruchu
4.2.1 Ubytování a stravování
Ubytovací kapacity jsou v regionu jsou oproti jiným krajům většinou nižší. Olomoucký kraj vykazoval
449 ubytovacích zařízení s kapacitou 19 297 lůžek, což je v porovnání s rokem 2000 méně o 11 zaří-
zení a 422 lůžek. To je v přepočtu k rozloze kraje 5. nejnižší hustota lůžek na 1 km.
Tab. 41: Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů (k 31. 7. 2001)
Kraj Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Lůžek na 1 km2
Hl. m. Praha 940 30 714 70 952 143,0
Středočeský 933 12 539 35 358 3,2
Jihočeský 1 888 15 998 49 577 4,9
Plzeňský 741 8 183 23 545 3,1
Karlovarský 623 12 560 28 807 8,7
Ústecký 605 9 318 25 202 4,7
Liberecký 1 778 16 086 49 834 15,8
Královéhradecký 1 562 17 180 51 610 10,8
Pardubický 430 5 663 16 517 3,7
Vysočina 545 6 698 21 457 3,1
Jihomoravský 697 11 669 31 814 4,5
Olomoucký 449 6 729 19 297 3,8
Zlínský 489 7 979 21 677 5,5
Moravskoslezský 627 10 981 31 311 5,6
Česká republika 12 307 172 297 476 958 6,0
Pramen: ČSÚ
Tab. 42: Kapacity ubytovacích zařízení podle okresů Olomouckého kraje (k 31. 7. 2001)
Okres Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Lůžek na 1 km2
Jeseník 181 1 948 6 013 836,3
Olomouc 58 1 137 2 615 180,2
Prostějov 44 581 1862 241,8
Přerov 23 986 2 166 245,0
Šumperk 143 2 077 6 641 504,6
Olomoucký kraj 449 6729 19 297 375,4
Pramen: ČSÚ
Ubytovací kapacity vykazované pro potřeby Českého statistického úřadu byly konfrontovány se sku-
tečností zjišťovanou vlastním šetřením. Provedené zmapování proběhlo pro účely této práce ověřová-
ním v terénu s využitím nabídkových a propagačních materiálů v informačních centrech v r. 2002.
Tab. 43: Kapacity ubytovacích zařízení v Olomouckém kraji dle vlastního šetření (2002)
Počet zařízení Počet lůžek
Region
ČSÚ (2001) Vlastní šetření ČSÚ (2001) Vlastní šetření
Jeseník 181 128 6 013 6 154
Olomouc 58 29 2 615 1 158
Prostějov 44 31 1 862 1 204
Přerov 23 47 2 166 2 924
Šumperk 143 60 6 641 3 278
Olomoucký kraj 449 295 14 297 14 718
Pramen: ČSÚ a vlastní šetření
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 34/93
Údaje zjištěné vlastním šetřením jsou ve srovnání s údaji ČSÚ značně rozkolísané, velké množství
zařízení nebylo dohledáno. Přitom je pravděpodobné, že reálná nabídka ubytovacích kapacit převyšu-
je vykazované hodnoty, zejména v kapacitách letního ubytování v nižších cenových kategoriích. Hlav-
ní příčiny rozdílů lze vysvětlit následovně:
a) Tam, kde probíhají stavební činnosti (opravy, údržba, rekonstrukce, nová investiční výstavba), je
kapacita dočasně vyřazena z provozu, u nových kapacit mohou být údaje publikovány s jistým
zpožděním.
b) Rozšíření kapacit podle okamžitého stavu poptávky (přistýlky, vzájemná výpomoc podnikatelů
apod.).
c) Rozdíly mezi zimní a letní kapacitou, kdy například ubytování v internátech, kolejích, chatkách
apod. je příznačné pro letní období školních prázdnin. Část ubytovatelů, zejména v soukromých
domech, nabízí ubytování pouze na část roku (zima nebo léto), nebo ji rezervuje pro sjednané
skupiny zájemců.
Z hlediska struktury ubytovacích kapacit stojí Olomoucký kraj na 10. ­ 11. místě v republice spolu
s Královéhradeckým krajem v podílu hotelových kapacit. Lépe je na tom v kapacitě penzionů, kdy stojí
na 8. místě v republice a je v nadprůměru. Jeden z nejvyšších podílů (spolu se sousedním Moravsko-
slezským a Zlínským krajem) má i u hromadných ubytovacích zařízení typu turistických chat a rekre-
ačních středisek. Individuální ubytování v soukromí je rozvinuto na lehce podprůměrné úrovni.
Tab. 44: Struktura ubytovacích zařízení podle kategorií a krajů (r. 2001)
Kraj
Hotely,
motely
Pensiony Kempy
Ostatní
hromadné
Indivi-
duální
Hl. m. Praha 15,4 22,0 1,2 10,2 51,2
Středočeský 14,0 25,3 4,7 17,9 38,2
Jihočeský 7,6 23,0 4,8 11,0 53,6
Plzeňský 8,3 34,6 3,8 13,4 39,9
Karlovarský 13,2 41,4 2,3 9,1 33,9
Ústecký 16,3 36,6 3,9 15,9 27,3
Liberecký 7,3 31,5 0,7 9,7 50,8
Královéhradecký 8,7 35,3 1,2 14,9 39,9
Pardubický 15,4 27,5 3,9 17,6 35,5
Vysočina 13,8 22,6 3,2 18,9 41,5
Jihomoravský 12,1 34,1 5,0 15,8 33,0
Olomoucký 8,7 30,1 1,9 20,8 38,4
Zlínský 14,1 22,0 3,1 20,7 40,2
Moravskoslezský 14,1 34,6 2,6 24,2 24,4
Česká republika 11,0 29,8 3,0 14,4 41,8
Pramen: ČSÚ
Většina hotelů poskytuje ubytování a služby střední nebo nižší kategorie (hotely*** a méně). Pro ná-
ročnější klientelu je v kraji jen několik čtyřhvězdičkových hotelů (Lafayette a Gemo v Olomouci, Jana
v Přerově, penzion Tereza v Hranicích).
Čisté i hrubé využití lůžek a pokojů u hotelů a penzionů v Olomouckém kraji nedosahuje republikové-
ho průměru, kraj se v tomto ukazateli řadí na 11. místo za Pardubický kraj. Na celkovém vysokém
využití ubytovacích kapacit se nejvíce podílí Olomouc se svými většími hotely. Nejméně jsou ubytova-
cí kapacity využívány na Přerovsku.
Tab. 45: Využití lůžek a pokojů u hotelů, motelů a penzionů v % podle okresů (r. 2001)
Okres Hrubé využití lůžek Čisté využití lůžek Využití pokojů
Jeseník 23,2 30,7 37,3
Olomouc 33,7 42,6 51,2
Prostějov 28,6 38,0 40,6
Přerov 23,3 25,7 29,6
Šumperk 28,5 36,5 37,6
Olomoucký kraj 27,9 35,2 39,8
Pramen: ČSÚ
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 35/93
Tab. 46: Využití lůžek a pokojů u hotelů, motelů a penzionů v % podle krajů (r. 2001)
Kraj Hrubé využití lůžek Čisté využití lůžek Využití pokojů
Hl. m. Praha 48,9 53,4 59,2
Středočeský 29,9 38,2 43,6
Jihočeský 26,3 37,1 42,2
Plzeňský 30,3 42,9 47,0
Karlovarský 50,6 61,2 65,5
Ústecký 24,9 33,9 38,8
Liberecký 26,7 37,1 42,4
Královéhradecký 31,9 44,6 50,7
Pardubický 28,5 41,4 45,1
Vysočina 28,6 40,0 45,7
Jihomoravský 28,6 35,1 39,2
Olomoucký 27,9 35,2 39,8
Zlínský 39,2 48,1 53,2
Moravskoslezský 33,0 42,6 48,1
Česká republika 35,8 45,1 50,7
Pramen: ČSÚ
Průměrné ceny za ubytování dosažené v r. 2001 ukazují, že Olomoucký kraj patří mezi cenově prů-
měrné (z hlediska celkového průměru 6. nejlevnější). Cenová úroveň je nižší u turistických ubytoven,
kde je Olomoucký kraj třetí nejlevnější (podobně jako Středočeský kraj).
Tab. 47: Průměrné ceny ubytování podle kategorií a krajů v Kč (k 31. 7. 2001)
Kraj Hotely Pensiony Ubytovny Individuální Celkem
Hl. m. Praha 1 451 776 218 354 678
Středočeský 599 317 112 195 269
Karlovarský 773 366 104 226 393
Ústecký 444 314 139 207 275
Liberecký 426 250 118 164 190
Královéhradecký 421 261 126 170 206
Pardubický 370 263 105 169 183
Vysočina 426 242 99 173 189
Jihomoravský 612 271 122 187 250
Olomoucký 505 294 110 152 220
Zlínský 404 272 124 156 209
Moravskoslezský 377 249 123 163 211
Česká republika 612 316 121 196 261
Pramen: ČSÚ
Vedle ubytovacích možností je pro návštěvníky kraje podstatný též stravovací servis v místě ubyto-
vání i v dalších zařízeních. Více než polovina (58 %) ubytovacích zařízení v České republice totiž
stravování neposkytuje. V Olomouckém kraji tento podíl činí 55 %, což je srovnatelné se sousedními
kraji, vyjma Moravskoslezského, kde je stravovací servis poskytován ve více zařízeních.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 36/93
Tab. 48: Podíl ubytovacích zařízení s možností stravování (v %)
Kraj pro hosty i veřejnost pouze pro hosty bez stravování
Hl. m. Praha 14,9 15,7 69,4
Středočeský 29,4 13,2 57,4
Jihočeský 20,2 11,4 68,4
Plzeňský 25,7 14,5 59,8
Karlovarský 24,2 17,4 58,4
Ústecký 44,6 15,4 40,0
Liberecký 20,8 19,3 59,9
Královéhradecký 24,4 25,0 50,7
Pardubický 36,6 15,7 47,7
Vysočina 30,1 12,0 57,8
Jihomoravský 28,3 15,9 55,8
Olomoucký 29,4 15,7 54,9
Zlínský 28,4 17,8 53,9
Moravskoslezský 39,3 16,9 43,8
Česká republika 26,1 16,3 57,6
Pramen: ČSÚ
Hustota sítě pohostinských zařízení vzhledem k počtu zde žijících obyvatel je v kraji mírně nad průmě-
rem České republiky. Méně než polovina z nich však poskytuje stravování, čímž je kraj také pod prů-
měrem ČR. Sezónní provoz má jen 8 % těchto zařízení (jinde i přes 10 %). Řidší síť pohostinských
zařízení vzhledem k lidnatosti (včetně veřejnosti přístupných restaurací v ubytovacích zařízeních) mají
sousední kraje Moravskoslezský a Pardubický, stejnou Jihomoravský a hustší Zlínský.
Tab. 49: Počet pohostinských zařízení podle krajů v r. 2001
Kraj
s podáváním
jídel (%)
s podáváním
nápojů (%)
s ostatními
službami (%)
Celkem
Počet na
1000 obyv.
Hl. m. Praha 60,1 2,8 37,1 2 579 2,21
Středočeský 47,4 2,4 50,2 3 390 3,02
Jihočeský 52,4 1,8 45,8 2 289 3,66
Plzeňský 51,6 2,7 45,7 1 701 3,09
Karlovarský 60,3 1,9 37,8 1 086 3,57
Ústecký 52,1 2,2 45,7 2 175 2,65
Liberecký 60,6 2,3 37,1 1 394 3,26
Královéhradecký 55,4 3,0 41,6 1 625 2,95
Pardubický 46,0 2,4 51,5 1 240 2,44
Vysočina 40,7 2,5 56,8 1 264 2,43
Jihomoravský 49,0 2,1 48,9 2 908 2,58
Olomoucký 43,0 1,6 55,4 1 647 2,58
Zlínský 43,8 2,7 53,6 1 686 2,83
Moravskoslezský 46,4 1,8 51,8 2 887 2,27
Česká republika 50,5 2,3 47,3 27 871 2,72
Pramen: ČSÚ
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 37/93
4.2.2 Přírodní atraktivita
Turistickou atraktivitu Olomouckého kraje pochopitelně zvyšují přírodní podmínky. Přírodní prostředí a
krajinu kraje lze dokumentovat daty.
Tab. 50: Rozloha zemědělské a orné půdy v ČR podle krajů
Kraj
zemědělská
půda (ha)
podíl zeměděl.
půdy (v %)
v tom orná
půda (ha)
podíl orné
půdy (v %)
Hl. m. Praha 21 287 42,9 15 686 31,6
Středočeský 670 279 60,9 560 211 50,9
Jihočeský 496 585 49,4 323 228 32,1
Plzeňský 384 768 50,9 266 559 35,3
Karlovarský 125 561 37,9 59 806 18,0
Ústecký 278 974 52,3 188 772 35,4
Liberecký 141 127 44,6 71 946 22,7
Královéhradecký 280 777 59,0 195 059 41,0
Pardubický 274 794 60,8 202 288 44,8
Vysočina 421 158 60,8 328 200 47,4
Jihomoravský 427 580 60,5 360 262 51,0
Olomoucký 277 598 54,0 212 399 41,3
Zlínský 196 270 49,5 128 128 32,3
Moravskoslezský 285 688 51,4 183 416 33,0
Česká republika 4 282 446 54,3 3 095 960 39,3
Podíl OLK / ČR 9,0 % nižší 8,6 % nižší
Pramen: ČSÚ
Tab. 51: Zalesnění území ČR podle krajů (vč. vojenských lesů)
v tom lesy (v ha)
Kraj
rozloha lesů
(v ha) hospodářské ochranné zvl. určení
lesnatost
(v %)
Hl. m. Praha 4 641 91 92 4 458 9,4
Středočeský 297 099 195 083 9 544 92 471 27,0
Jihočeský 367 041 280 087 8 245 78 708 36,5
Plzeňský 292 264 235 860 16 980 39 423 38,7
Karlovarský 138 716 86 626 6 500 45 590 41,9
Ústecký 155 209 113 365 12 438 29 406 29,1
Liberecký 135 364 93 220 5 691 36 454 42,8
Královéhradecký 143 958 101 585 13 751 28 621 30,3
Pardubický 130 080 115 590 2 298 12 191 28,8
Vysočina 208 703 193 059 1 835 13 809 30,1
Jihomoravský 191 286 131 165 3 405 56 716 27,1
Olomoucký 175 733 137 842 5 930 31 961 34,2
Zlínský 154 320 136 231 316 17 773 38,9
Moravskoslezský 188 423 162 080 2 397 23 946 33,9
Česká republika 2 582 836 1 981 885 89 422 511 529 32,8
Pramen: ÚHÚL (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, 2001)
Zemědělství zaměstnává relativně hodně lidí, protože v centrální a jižní části kraji je značná rozloha
obdělávané zemědělské půdy. Nížinné oblasti Hané jsou přitom velmi úrodné. Naopak velkou příleži-
tostí je rozvoj turismu na bázi horské přírody v severní části kraje, kde je krajina charakteristická vyso-
kou lesnatostí, přičemž lesní porosty jsou relativně málo poškozené. I přes tyto rozdílnosti mezi seve-
rem a jihem kraj vykazuje nadprůměrné hodnoty jak v podílu orné půdy, tak v míře zalesnění.
Z hlediska environmentálního se vyznačuje relativně kvalitním a nenarušeným životním prostředím
severní oblast Jeseníků. V Olomouckém kraji jsou významná biocentra a biokoridory územních sys-
témů ekologické stability a bohaté zásoby povrchových a pozemních vod. Znečištění ovzduší emisemi
škodlivin je v celém kraji relativně nízké, nadlimitní zatížení životního prostředí je jen v některých loka-
litách vlivem intenzity dopravy. V rovinaté centrální zemědělské oblasti se vyskytují území
s narušeným ekosystémem v důsledku starých ekologických zátěží ze zemědělské velkovýroby a
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 38/93
průmyslové činnosti, nedostatečného čištění odpadních vod či likvidace odpadů, čímž je ohrožována
zejména kvalita podzemních vod a vodních toků. Podle údajů Českého statistického úřadu za rok
2001 činily měrné emise tuhých látek celkem 0,52 t/km2
, měrné emise oxidu siřičitého 1,76 t/km2
a
měrné emise dusíku 0,82 t/km2
. Změnami palivové základny došlo v posledních letech k výraznému
snížení exhalací škodlivin z pevných zdrojů, narůstají však emise z mobilních zdrojů.
Míra emisí znečišťujících látek je pro kvalitu životního prostředí a zprostředkovaně pro rozvoj cestov-
ního ruchu významným ukazatelem. Olomoucký kraj má v tomto ohledu dobrou pozici, patří k méně
zatíženým regionům. V roce 2001 došlo v České republice kromě oxidu siřičitého a oxidů dusíku jen
k mírnému poklesu těchto hodnot, v posledních letech se již ovzduší na rozdíl od 90. let radikálně
nezlepšuje.
Přes příznivé hodnoty, zejména oproti Moravskoslezskému kraji, je sousední Jihomoravský kraj zatí-
žen emisemi ještě méně. Nejméně zatíženou oblastí kraje je Jesenicko, ale také Prostějovsko (méně
než Šumpersko). Zdaleka nejvíce emisí je na Přerovsku, ale i tam překračují celorepublikový průměr
jen v hodnotách oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Trend zlepšování zatížení krajiny emisemi základních
znečišťujících látek je nejvýraznější na Olomoucku.
Tab. 52: Emise základních znečišťujících látek podle krajů (v kg/obyvatele/rok)
Kraj tuhé SO2 NOx CO CxHy
Hl. m. Praha 1,2 2,6 3,5 6,1 2,7
Středočeský 5,9 26,0 16,8 27,5 8,0
Jihočeský 5,7 20,0 7,8 27,6 6,5
Plzeňský 6,0 24,0 9,3 29,4 7,8
Karlovarský 8,3 71,5 28,4 32,0 10,2
Ústecký 6,1 89,4 74,8 25,9 10,1
Liberecký 4,8 15,0 6,2 24,9 6,1
Královéhradecký 4,7 17,3 5,9 25,5 6,7
Pardubický 6,3 41,5 28,4 27,2 7,3
Vysočina 4,8 10,4 5,4 23,3 6,3
Jihomoravský 1,4 3,3 4,5 7,4 2,0
Olomoucký 3,0 11,3 6,7 15,2 3,9
Zlínský 2,1 13,9 6,6 12,4 4,1
Moravskoslezský 5,3 23,4 19,3 108,4 4,2
Česká republika 4,3 23,9 16,0 30,9 5,6
Pramen: ČSÚ, Český hydrometeorologický ústav (2001)
Dobrý stav přírodního prostředí se odráží i v jeho ochraně. Na území Olomouckého kraje zasahuje
chráněná krajinná oblast Jeseníky a v pásu kolem řeky Moravy nad Olomoucí chráněná krajinná ob-
last Litovelské Pomoraví. To do jisté míry limituje realizaci některých záměrů v turistické infrastruktuře,
na druhé straně však činí právě tyto oblasti turisticky atraktivními. Národní parky na území kraje ne-
jsou, atraktivitu Olomouckého kraje ale zvyšují v různých oblastech mnohá maloplošná zvláště chrá-
něná území.
Pozici Olomouckého kraje v rámci České republiky dokumentují následující tabulky opírající se o úda-
je Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (k 20. 2. 2001). Je v nich použita u nás obvyklá kategorizace
zvláště chráněných území na velkoplošná a maloplošná v následující struktuře:
V-ZCHÚ ­ Velkoplošná zvláště chráněná území, tj. NP ­ Národní parky
CHKO ­ Chráněné krajinné oblasti
M-ZCHÚ ­ Maloplošná zvláště chráněná území, tj. NPR ­ Národní přírodní rezervace
NPP ­ Národní přírodní památky
PR ­ Přírodní rezervace
PP ­ Přírodní památky
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 39/93
Tab. 53: Zvláště chráněná území
V-ZCHÚ M-ZCHÚ
ZCHÚ
NP CHKO NPP NPR PP PR
Počet v ČR 4 24 101 110 1105 698
Rozloha v ČR (ha) 119 020 1 042 365 2 691 27 873 26 560 33 148
Podíl z rozlohy ČR 1,5 % 13,2 % 0,03 % 0,35 % 0,34 % 0,42 %
Počet v regionu 0 2 10 11 62 49
Podíl z celkového počtu 0 % 8,3 % 9,9 % 10,0 % 5,6 % 7,0 %
Pramen: AOPK ČR
Olomoucký kraj se vyznačuje poměrně velkým počtem maloplošných zvláště chráněných území, ze-
jména přírodních památek a rezervací. Relativně vysoký je i podíl z celkové rozlohy kraje, zejm. u
národních přírodních rezervací (díky Pradědu a Kralickému Sněžníku, které ale neleží celé
v Olomouckém kraji). Přírodní památky a rezervace jsou však malé.
Velkoplošná zvláště chráněná území neleží celá v Olomouckém kraji, CHKO Jeseníky je z velké
části na území Moravskoslezského kraje. Údaje o maloplošných zvláště chráněných územích jsou
lépe vypovídající, protože se nacházejí vesměs plně na území kraje (kromě zmíněných NPR).
Chráněná krajinná oblast je určená k ochraně rozlehlejších území nebo celých geografických oblastí
s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým reliéfem a převahou přirozených, resp. polopřiro-
zených ekosystémů. Významnými estetickými hodnotami takových krajin bývají i dochované památky
historického osídlení.
Tab. 54: Velkoplošná zvláště chráněná území
V-ZCHÚ Okresy
Vyhlášená
rozloha (ha)
Rok založení Počet M-ZCHÚ
CHKO Jeseníky BR, SU, JE 74 000 1969 26
CHKO Litovelské Pomoraví OL, SU 9 600 1990 22
Pramen: AOPK ČR
CHKO Jeseníky: Reliéf oblasti má charakter členité hornatiny s hluboce zaříznutými údolími. Geolo-
gicky je území tvořeno převážně kyselými horninami s nízkým obsahem živin (ruly, svory, fylity). Hlav-
ním zástupcem půd jsou kambizemní podzoly, v nejvyšších polohách převládají humuso-železité pod-
zoly místy zamokřené a zrašelinělé. Potencionální vegetaci představují květnaté a kyselé horské buči-
ny, ve vyšších polohách přirozené smrčiny, alpínská společenstva a vrchoviště. Kleč je zde nepůvodní
dřevinou. Nepřítomnost kosodřeviny v původní vegetaci je jedním z důvodů nesmírného druhového
bohatství některých lokalit v alpínském pásmu. (Například u Sněžné kotliny se uvádí na 450 druhů
vyšších rostlin, je to nejbohatší botanická lokalita v České republice.) Klimaticky je převážná část
území řazena do chladné oblasti, hřebeny pak patří k nejchladnějším oblastem v republice. (Praděd
má roční úhrn srážek 1440 mm a průměrnou roční teplotu 0,9 °C). Významným jevem jsou anemoo-
rografické systémy, které se výrazně uplatnily při vzniku ledovcových karů a jejich floristické bohatosti.
CHKO Litovelské Pomoraví: Mezi Mohelnicí a Olomoucí se řeka Morava vine jako modrá tepna širo-
kou nivou. Její vody omývají ploché štěrkové náplavy, jenž jsou domovem kulíků říčních a pisíků, a
strmé břehy, kde své nory hloubí bobři či ledňáčci. Přirovnáme-li Moravu k tepně, pak srdcem oblasti
jsou lužní lesy, které společně se systémem tzv. selských hrází plnily již od středověku také protipo-
vodňovou funkci. Nejpozoruhodnějšími biotopy lužních lesů jsou bezesporu periodické tůně, ve kte-
rých se na jaře vyskytují vzácní korýši - žábronožky a listonozi. Pro své mimořádné přírodní hodnoty
zde bylo vyhlášeno několik maloplošných zvláště chráněných území (NPR Ramena řeky Moravy a
Vrapač, PR Litovelské luhy), dále je třeba zmínit komplex mokřadních luk na samém okraji Olomouce
(PR Plané loučky a Chomoutovské jezero - významná ornitologická lokalita). Mokřadní část CHKO
byla v roce 1993 zařazena do Ramsarského seznamu významných mokřadů. Druhou polovinu oblasti
tvoří masiv Doubravy, mírně zvlněná pahorkatina, kde se díky rozumnému hospodaření v minulosti
(lichtensteinské panství) zachoval komplex chlumních doubrav. Na jižních svazích nad Moravou (PR
Doubrava) dosahují své severní hranice rozšíření četné teplomilné rostliny. Na druhém břehu Moravy
se zvedá vápencový Třesín - NPP, výrazná krajinná dominanta severozápadní části CHKO, jenž se
svými jeskyněmi a teplomilnými společenstvy luk a lesů na jižních svazích kontrastuje s nivou Moravy.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 40/93
Maloplošná zvláště chráněná území zahrnují národní přírodní památky a rezervace a s nižším stup-
něm ochrany přírodní památky a rezervace, které je vzhledem k jejich množství neúčelné uvádět jme-
novitě.
Tab. 55: Maloplošná zvláště chráněná území (M-ZCHÚ) v krajích ČR
Kraj Počet Plocha (ha)
Podíl z celkové
rozlohy území,
kraje v %
Podíl z celkové
rozlohy M-ZCHÚ
v ČR v %
Hl. m. Praha 88 2 133 4,3 2,4
Středočeský 204 11 942 1,1 13,3
Jihočeský 274 12 570 1,2 14,1
Plzeňský kraj 165 8 297 1,1 9,3
Karlovarský 68 3 328 1,0 3,7
Ústecký 122 2 810 0,5 3,1
Liberecký 103 6 040 1,9 6,8
Královéhradecký 111 11 942 2,5 13,3
Pardubický 91 5 130 1,1 5,7
Vysočina 166 5 267 0,8 5,9
Jihomoravský 253 7 959 1,1 8,9
Olomoucký 132 5 864 1,1 6,6
Zlínský 158 1 664 0,4 1,9
Moravskoslezský 122 4 448 0,8 5,0
Česká republika 1 998 89 394 1,1 100,0
Čísla v tabulce se mírně liší od údajů Agentury ochrany přírody a krajiny vzhledem k jiné metodice.
Pramen: ČSÚ
Tab. 56: Národní přírodní památky Olomouckém kraji kraji
NPP Region Rozloha (ha) Přírodní oblast
Na Špičáku Jesenicko 7,1 Předhoří Hrubého Jeseníku
Park v Bílé Lhotě Olomoucko 2,4 Drahanská vrchovina
Třesín Litovelsko 1,2 Kvartér řeky Moravy
Venušiny misky Vidňavsko 3,9 Předhoří Hrubého Jeseníku
Na skále Olomoucko 4,6 Hornomoravský úval
Jeskyně Na Pomezí Jesenicko 13,8 Hrubý Jeseník
Státní lom Prostějovsko 0,6 Drahanská vrchovina
Růžičkův lom Prostějovsko 1,3 Drahanská vrchovina
Borový Vidňavsko 36,8 Předhoří Hrubého Jeseníku
Hrdibořické rybníky Prostějovsko 37,1 Kvartér řeky Moravy
Pramen: AOPK ČR
Pozn.: Od r. 2003 jsou nově vyhlášenou NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně.
Tab. 57: Národní přírodní rezervace v Olomouckém kraji
NPR Region Rozloha (ha) Přírodní oblast
Hůrka u Hranic Hranicko 37,5 Hornomoravský úval
Rašeliniště Skřítek Šumpersko 166,7 Hrubý Jeseník
Rejvíz Jesenicko 331,3 Hrubý Jeseník
Šerák ­ Keprník Jesenicko 800,1 Hrubý Jeseník
Špraněk Olomoucko 28,7 Drahanská vrchovina
Zástudánčí Kojetínsko 100,6 Kvartér řeky Moravy
Žebračka Přerov 234,1 Hornomoravský úval
Vrapač Litovelsko 80,7 Kvartér řeky Moravy
Ramena řeky Moravy Litovelsko 71,2 Kvartér řeky Moravy
Kralický Sněžník Hanušovicko 1694,7 Hrubý Jeseník
Praděd Jesenicko 2031,4 Hrubý Jeseník
Pramen: AOPK ČR
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 41/93
Tab. 58: Přírodní památky a rezervace v okresech Olomouckého kraje
Okres Počet přírodních památek Počet přírodních rezervací
Jeseník 5 6
Olomouc 17 12
Prostějov 31 12
Přerov 6 6
Šumperk 6 11
Olomoucký kraj 65 47
Pramen: AOPK ČR
Vcelku málo ve srovnání s jinými regiony jsou v Olomouckém kraji přírodní parky, jejichž počet dosa-
huje pouze 6 z celkového počtu 122 registrovaných v ČR, přičemž jeden z nich zasahuje do soused-
ního kraje. Přírodními parky jsou:
Březná (SU)
Terezské údolí (OL)
Údolí Bystřice (OL + BR)
Kladecko (PV)
Velký Kosíř (PV + OL)
Sovinecko (SU + OL)
Přírodní parky vyhlašují orgány ochrany přírody k ochraně území (které není zvláště chráněným úze-
mím), kde je třeba chránit místní krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty.
Specifickým chráněným územím s významem pro cestovní ruch je Arboretum Bílá Lhota, které bylo
na místě původního zámeckého parku vybudováno dendrologem a botanikem Quido Riedlem.
V současné době v něm roste na 300 druhů a forem dřevin. V roce 2000 bylo založeno
v Bystrovanech Arboretum Přírodní ráj, kde na rozloze 3 hektarů je k vidění 200 druhů cizokrajných
rostlin a dřevin. Vzácností arboreta je jehličnan araucaria araucana u Patagonie či asijský strom cy-
cas, který jako jediný přežil výbuch atomové pumy v Hirošimě.
4.2.3 Podmínky pro turistiku a cykloturistiku
Pro pěší turistiku jsou v Olomouckém kraji vhodné podmínky zejména v hornatých a podhorských
částech, kde je také turistické značení nejhustší. Značení turistických tras a jejich údržbu zabezpečuje
Klub českých turistů jako jednu ze svých nejvýznamnějších aktivit vůči veřejnosti. Od roku 1889 vytvo-
řená síť pěších značených cest je svou hustotou, kvalitou a tím, že pokrývá beze zbytku celé území
České republiky, jednou z nejlepších v Evropě.
Tab. 59: Rozsah značení pěších turistických tras podle krajů (r. 2001)
Kraj Délka (km)
Hustota
(km/km2
)
Počet
směrovek
Směrovek
na 1 km tras
Počet
velkých map
Středočeský + Praha 5 672 0,493 9 640 1,70 64
Jihočeský 4 971 0,494 7 818 1,57 206
Plzeňský 3 809 0,504 5 606 1,47 235
Karlovarský 1 305 0,394 1 657 1,27 76
Ústecký 2 312 0,433 2 379 1,03 99
Liberecký 2 194 0,694 3 027 1,38 87
Královéhradecký 3 410 0,717 5 754 1,69 247
Pardubický 1 927 0,427 2 574 1,34 69
Vysočina 2 716 0,392 3 407 1,25 115
Jihomoravský 2 606 0,369 3 381 1,30 122
Olomoucký 2 407 0,468 4 169 1,73 80
Zlínský 1 930 0,487 2 790 1,45 155
Moravskoslezský 2 777 0,500 3 603 1,30 120
Česká republika 38 036 0,482 55 805 1,47 1 675
Pramen: KČT
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 42/93
V Olomouckém kraji je hustota sítě značených tras vzhledem k velkým nížinným plochám na úrovni
podprůměru České republiky, řadí se na 8. místo v republice a ze sousedních krajů jej předstihují Mo-
ravskoslezský a Zlínský.
Mezi pěší trasy lze zařadit i naučné stezky vedoucí přes přírodně cenná území, doplněné zastávkami
s vysvětlujícím textem. V České republice je podle kvalifikovaných odhadů asi 300 naučných stezek,
z nich ale jen některé jsou i v Olomouckém kraji. Z počtu 23 podchycených naučných stezek je jich
nejvíce v okolí Olomouce a v CHKO Jeseníky nebo Litovelské Pomoraví. Často jsou zaměřeny na
geologii. Údržba a popis naučných stezek jsou na rozdílné úrovni a jejich přesné zmapování je obtíž-
né, uvedeny jsou proto jen nejznámější evidované. Dalším druhem pěších tras jsou v poslední době
se rozvíjející okružní a místní trasy, které doplňují nabídku v lokalitě, přičemž ale nespojují více turis-
ticky atraktivních míst. Naučné stezky a jiné okružní trasy by měly být z pohledu cestovního ruchu
součástí komplexně nabízených turistických produktů, např. v rámci větších projektů tzv. zelených
stezek (greenways), které obsahují kromě turistických cílů i nezbytnou síť služeb.
Tab. 60: Podchycené naučné stezky v Olomouckém kraji
Název naučné stezky km
poč.
zast.
místo zaměření
Červenohorské sedlo ­
­ Šerák-Ramzová 9 8 Jeseníky (JE/SU) ohrožené druhy, půdní sesuvy
Hornická naučná stezka 16 12 Zlaté Hory hornictví, historie, geologie
Rejvíz 3 5 NPR Rejvíz mechová jezírka, rašeliniště
Mineralogická NS 12 6 Sobotín - Maršíkov mineralogické lokality
Branná ­ Pasák 12,5 14 CHKO Jeseníky polytematická, geomorfologie
Lesní ekostezka Švagov 4,5 12 Šumpersko staré štoly, příroda, ekologie
Luhy Litovelského Pomoraví 13 13 CHKO, Horka n. M. lužní lesy
Romantický areál 9 9 Nové Zámky krajinářský areál
Třesín 5,5 9 Litovelské Pomoraví krasová část CHKO
Velký Kosíř 10 19 Čelechovické lomy geologie, ekologie, archeologie
Hůrka 4 6 Hranice ­ Teplice n. B. geologie, botanika
Lovci mamutů 3 5 Předmostí u Přerova paleolontologie, archeologie
Králický Sněžník 14 15 Králický Sněžník alpínské louky, lesy, kras
Špraněk 5 7 Javoříčko Mladečsko-Javoříčský kras
Terezským údolím 6 10 Náměšť n. H., Laškov údolí říčky Šumice, louky
Prabába 4,5 9 Šternberk lesní společenstva, krajina
Henička 2,2 8 Šternberk rostliny a zvířata v lese
Zelená stezka 9 9 Šternberk údolí Těšíkovské kyselky
Svatý Kopeček 7 9 Svatý Kopeček krajina, lesní společenstva
Kladecko 8 12 Šubířov, Jesenec údolní louky, těžba železné rudy
Škrabalka 0,6 4 Lipník nad Bečvou slepé rameno Bečvy
Černovírské slatiniště 2 5 Černovír slatiniště, slatinné louky
Kol kolem Olomouce
(ve výstavbě)
9,5 12 Olomouc, Horka n. M.,
Chomutov
PR Plané Loučky,
PR Chomutovské jezero
Pramen: Naučné stezky Olomouckého kraje (publikace Olomouckého kraje)
Výrazným fenoménem dnešní doby je cykloturistika, která se silně podílí na návštěvnosti oblastí
vhodných pro tento typ cestovního ruchu. Rozvoj cyklistické dopravy je podporován na mezinárodní
úrovni a stal se součástí Charty o dopravě, životním prostředí a zdraví přijaté Světovou zdravotnickou
organizací. Proto je součástí dopravní politiky České republiky i cyklistická doprava a budování cyklis-
tických tras a stezek jako nedílná součást dopravního systému. Cyklistická doprava má být rozvíjena
jako součást zdravého životního stylu šetrného k životnímu prostředí.
Pro cykloturistiku jsou v Olomouckém kraji příhodné podmínky. Podle databáze Klubu českých turistů
bylo v ČR v roce 2002 evidováno 17 156 km cyklotras, z toho plná desetina v Olomouckém kraji, který
se hustotou cyklotras řadí na 4. místo v republice. V porovnání se sousedními kraji je vyšší kilometráž
v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji, vyšší hustota v Moravskoslezském a Zlínském kraji, jak
ukazuje tabulka.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 43/93
Do kategorie cyklotras nepatří místní cyklostezky a cyklistické okruhy, jejichž zřizování není koordino-
váno centrálně a je v kompetenci místních orgánů (se snahou využít lokální možnosti, vč. napojení na
cyklotrasy).
Tab. 61: Rozsah cyklotras v České republice podle krajů (r. 2002)
Kraj Délka (v km)
Hustota
(km tras / 100 km2
)
Středočeský + Praha 1 320 11,5
Jihočeský 2 756 27,4
Plzeňský 1 299 17,2
Karlovarský 365 11,0
Ústecký 542 10,2
Liberecký 1 054 33,3
Královéhradecký 607 12,8
Pardubický 1 428 31,6
Vysočina 765 11,0
Jihomoravský 1 891 26,8
Olomoucký 1 658 32,3
Zlínský 1 400 35,3
Moravskoslezský 2 071 37,3
Česká republika 17 156 21,8
Pramen: KČT
Cyklotrasy jsou v České republice kategorizovány do čtyř tříd, přičemž cyklotrasy I. třídy mají meziná-
rodní význam s propojením velkých měst s vazbou na evropská velkoměsta, cyklotrasy II. třídy nadre-
gionálního významu propojují významné cíle ze vzdálenějších oblastí, cyklotrasy III. třídy propojují
regionální cíle a cyklotrasy IV. třídy pak zajišťují lokální propojení (pouze cyklotrasy této nejnižší kate-
gorie mohou vést i po nezpevněných cestách).
Z cyklotras I. třídy prochází Olomouckým krajem přes Prostějov a Olomouc cyklotrasa č. 5 z Brna do
Ostravy a k polské hranici. Nadregionální význam má cyklotrasa II. třídy č. 47, tzv. Moravská stezka,
z Hodonína přes Uherské Hradiště a Kroměříž do Olomouce. Z této kategorie II. třídy mají regionální
význam ještě cyklotrasy:
č. 51 Olomouc ­ Litovel ­ Mohelnice ­ Bludov ­ Hanušovice (85 km) a další 3 v jesenické části
č. 53 Hanušovice ­ Jeseník ­ Písečná (43 km),
č. 54 Písečná ­ Mikulovice, CZ/PL (10 km) a do kraje zasahující
č. 55 Úvalno ­ Krnov ­ Město Albrechtice ­ Heřmanovice ­ Jeseník (celkem 59 km).
Regionální význam mají dále 3 cyklotrasy III. třídy:
č. 511 Litovel ­ Paseka ­ Sovinec ­ Jiříkov,
č. 512 Nové Mlýny ­ Bouzov ­ Kozov ­ Městečko Trnávka a
č. 521 Moravská Třebová ­ Hoštejn ­ Štíty.
Zatím nejdelší je síť cyklotras IV. třídy propojující místní cíle.
Tab. 62: Cyklotrasy IV. třídy zasahující do Olomouckého kraje
Číslo Průběh trasy km
5028 Prostějov - Čechy p.K. - Skřípov - Pohora 37
5030 Konice - Ospělov - Bouzov 24
5031 Konice - Stražisko - Vícov - Plumlov 19
5032 Kladky - Březinky - Chornice 10
5039 Čelechovice - Kostelec n. H. - Lipová - Horní Štěpánov 27
5040 Plumlov - Brodek u P. - Kojetín - Lobodice 40
5042 Prostějov - Věrovany - Cítov - Rokytnice - Přerov 32
5075 Plumlov - Repešský Žleb - Niva - Sloup 27
5084 Víceměřice - Nezamyslice - Uhřice - Měrovice 24
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 44/93
Číslo Průběh trasy km
6009 V. Bystřice - Hlubočky - Šternberk - Paseka 52
6025 Bouzov - Slavětín - Náměšť - Olomouc 46
6026 Hrabová - Úsov - Červenka 20
6027 Litovel - Náklo - Poděbrady 26
6028 Úsov - Uničov - Brníčko 15
6029 Olomouc - Bohuňovice - Dětřichov - Bruntál - Vrbno p. P. 85
6030 Mar. Údolí - Kopeček - Dolany - Hlušovice 14
6031 Úsov - Veleboř - Lipinka - Troubelice 12
6032 Uničov - Troubelice - Nová Hradečná - Oskava - Rabštejn 24
6033 Pěnčín - Mladeč - Nový Dvůr 23
6034 Čechy p. Kosířem - Slatinice - Těšetice 15
6035 Radslavice - Pavlovice - Pod Krásnicí 12
6036 Javoříčko - Bouzov, Doly 6
6037 Ješov - Nové Pole - Krakovec 10
6038 Těšetice ­ Lutín ­ Slatinky 4
6041 Bílá Voda, CLO - Javorník - Vidnava 24
6042 Žulová - Bernartice, CLO 13
6043 Žulová - Javorník - Bílý potok, CLO 24
6044 Bílá Voda, CLO - Javorník - Hraničky 37
6045 H. Heřmanice - Hraničky - Dolní Fořt 24
6047 Vidnava - Černá Voda 9
6049 Grygov - Brodek u Př. - Cítov 9
6050 Okruh Bradlo 9
6051 Spojka u Nových Mlýnů 2
6052 Troubelice - Šumvald - Dlouhá Loučka 10
6053 Haukovice - Rešov - Sovinec - Rešov - Jiříkov, rozc. 37
6056 Lhota n.Mor. - Náklo - Příkazy 5
6058 Hranice - Bohuslávky - Veselíčko - Tršice 30
6059 Lipník n.B. - Loučka 4
6061 Blatec - Grygov - Přestavlky - Lipňany - Tršice 17
6071 Zlaté Hory - Rejvíz 9
6072 Heřmanovice - Zlaté Hory, CLO 13
6102 Bělkovice - Sv. Kopeček, rozc. 6
6103 Bělkovice, Lašťany - Sv. Kopeček - Bystrovany 14
6104 Šternberk - Mor. Huzová - Bohuňovice 13
6105 Dalov - Huzová - Babice - Šternberk 28
6106 Šternberk - Huzová - Jiříkov 20
6107 Šternberk - Štěpánov - Lhota n.Mor. 16
6108 Hr. Petrovice - Hr. Voda 21
6114 Nedvězí, rozc. ­ Šumperk ­ Staré Město ­ Kladské sedlo (CZ/PL) 66
6129 Bělkovice - Horní Loděnice 16
6130 Dalov - Hrádek Mutkov 4
6137 Helfštýn - Soběchleby - Blazice 14
Pramen: KČT
Zimní turistika a zimní sporty se soustřeďují především do oblasti Jeseníků, které poskytují pro lyžo-
vání velmi příhodné podmínky. Je zde množství vleků (nejdelší má Červenohorské sedlo), lanová
dráha (Ramzová) i dobré lyžařské běžecké trasy.
V omezenějším rozsahu mají podmínky pro zimní turistiku Oderské vrchy, zejména pro běžecké lyžo-
vání na Potštátsku. Nachází se zde také zimní středisko Uhřínov, kde je možné i sjezdové lyžování.
Pro lyžařskou turistiku je v Olomouckém kraji vyznačeno celkem 457,8 km lyžařských turistických
značených tras. Z toho je 8,5 km čistě lyžařského značení a 449,3 km provedeno souběhem s pěšími
turistickými značenými trasami, které jsou vybaveny přelepkami lyžařského značení.Tyto lyžařské
turistické trasy jsou v oblasti Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor a Králického Sněžníku. Mají regio-
nální význam a slouží pro běžecké lyžování. Silnou konkurencí jsou Beskydy.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 45/93
Největšími lyžařskými středisky v Jeseníkách jsou:
Tab. 63: Největší lyžařská střediska v Jeseníkách
Lokalita
Počet
vleků
Celková
délka
Přepravní
kapacita
Praděd - Ovčárna 7 3 100 5 100
Červenohorské sedlo (S a J svahy) 7 4 130 4 800
Ostružná 7 2 565 2 850
Petříkov 4 2 180 2 400
Ramzová 5* 5 170 3 200
Staroměstsko (Kunčice, Stříbrnice, Velké Vrbno, Paprsek) 10 4 420 4 250
Lyžařské středisko Klepáčov 4 1 200 1 950
SKI centrum Horní Morava 4 1 850 2 600
Hynčice pod Sušinou 2 900 1 300
Pramen: vlastní šetření
* lanová dráha
V Olomouckém kraji jsou podmínky i pro vodní turistiku, protože jeho územím vedou i mírně proudící
toky řek Morava a Bečva s nižším stupněm obtížnosti. Morava je v dolním úseku, tzn. již od Olomou-
ce, sjízdná celoročně pro všechny typy lodí i pro úplné začátečníky. Existuje ideový záměr vybudovat
od Olomouce severní větev Moravské vodní cesty (jižní větví je Baťův kanál) jako obsluhované turis-
tické, poznávací a vodní trasy po toku Moravy. Bečva je sjízdná skoro celoročně a vhodná i pro začá-
tečníky. Celkově nejsou příležitosti pro provozování vodních sportů v kraji jeho silnou stránkou.
4.2.4 Kulturně historická atraktivita
Snad nejvýznamnějšími kulturními objekty jsou památky zapsané do Seznamu světového dědictví
UNESCO. V roce 1972 přijala generální konference UNESCO v Paříži Úmluvu o ochraně světového
kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tento dokument vytváří systém mezinárodní ochrany kul-
turního a přírodního dědictví výjimečné universální hodnoty, které by mělo být zachováno pro budoucí
generace. Každý stát má především sám pečovat o nejvýznamnější statky, které budou zahrnuty do
Seznamu světového dědictví. V rámci UNESCO byl ustaven Mezinárodní výbor pro světové dědictví,
který schvaluje nejhodnotnější památky navrhované členskými státy. Česká a Slovenská federativní
republika přistoupila k této úmluvě dnem 15. 2. 1991 a závazky převzala Česká republika k 1. 1. 1993.
Na základě návrhů české strany zařadil mezinárodní výbor na Seznam světového dědictví postupně
jedenáct památek.
V Olomouckém kraji je zapsán do seznamu Světového dědictví UNESCO Sloup Nejsvětější Trojice.
Tato památka má zcela výjimečné postavení v barokní sochařské a architektonické tvorbě 1. poloviny
18. století. Jeho architektonická koncepce, rozsah sochařské výzdoby a monumentalita (výška 35 m),
nemá srovnání v evropském kontextu. Byl vybudován v letech 1716 ­ 1754 pod vedením autora a
kameníka Václava Rendera a jeho nástupců, roku 1754 byl za účasti Marie Terezie vysvěcen. Ve své
době byl vybudován jako výraz vztahu k městu a jeho tradicím a je vyjádřením hlavních duchovních
hodnot období vrcholného baroka.
Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. Počet památkově chráněných objektů je vzhle-
dem k rozloze Olomouckého kraje v pásmu podprůměru České republiky. V bližším okolí je konkuren-
cí zejména Jihomoravský kraj. V Moravskoslezském a Zlínském kraji je počet i hustota památkové
chráněných objektů ještě nižší, čímž se řadí na dvě poslední místa v republice.
Nejvýznamnějšími památkově chráněným objekty jsou národní kulturní památky, jejichž počet se
v roce 2002 nařízením vlády z 28. března 2001 značně rozšířil (o 56 v ČR). Z téměř 200 národních
kulturních památek v ČR je jich na území Olomouckého kraje 10, tedy pouze 5 %.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 46/93
Tab. 64: Památkově chráněné objekty podle krajů
Kraj Počet pam. chráněných objektů Pam. chráněné objekty na 100 km2
Hl. m. Praha 2 065 416,3
Středočeský 4 174 37,9
Jihočeský 5 387 53,6
Plzeňský 3 049 40,3
Karlovarský 1 321 39,8
Ústecký 3 455 64,8
Liberecký 2 123 67,1
Královéhradecký 2 774 58,3
Pardubický 1 963 43,4
Vysočina 3 033 43,8
Jihomoravský 4 093 57,9
Olomoucký 2 143 41,7
Zlínský 1 323 33,4
Moravskoslezský 1 862 33,5
Česká republika 38 765 49,2
Pramen: Státní ústav památkové péče
Národními kulturními památkami v Olomouckém kraji jsou:
JAVOŘÍČKO ­ Památník vyhlazení obce (NKP 1978)
V roce 1945 fašisté vypálili osadu Javoříčko, jejíž obyvatelé pomáhali partyzánům. Téměř všichni muži
byli zastřeleni. Na původním místě osady je dnes upravena plošina s monumentálním skupinovým
sousoším, doplněným nápisovými deskami.
OLOMOUC ­ Klášterní Hradisko (NKP 1995)
Nejstarší moravský klášter, založen Přemyslovci roku 1078 pro benediktýny, převzali v pol. 12. století
premonstráti. Dnešní podoba je barokní (1686 - 1736). Impozantní budova čtyřkřídlé dispozice s ná-
rožními rondely a třemi příčnými trakty. Klášterní kostel byl umístěn ve středním traktu. Kaple sv. Ště-
pána je připisována J. Santinimu. Klášter byl zrušen roku 1784 a přeměněn na nemocnici.
OLOMOUC ­ Areál bývalého Přemyslovského hradu (NKP 1962)
Olomoucký hrad je zmiňován v Kosmově kronice k roku 1055. Románská bazilika sv.Václava byla
dokončena roku 1141 za biskupa Jindřicha Zdíka v jehož sousedství byl vybudován románský palác,
z něhož se dochovaly jen některé obvodové zdi s bohatě zdobenými sdruženými okny, které byly za-
hrnuty do stavby vrcholně gotického ambitu se souborem pozdně gotických nástěnných maleb
s biblickými náměty. Románské budovy postupně zanikaly při stále se opakujících přestavbách, ka-
tedrála byla koncem 19. století necitlivě regotizována.
OLOMOUC ­ Kostel sv. Mořice (NKP 1995)
Pozdně gotická stavba z 15. a z počátku 16. století. Mohutné síňové trojlodí se třemi samostatně
ukončenými chóry a dvouvěžovým západním průčelím. Jednotlivé části jsou sklenuty žebrovou klen-
bou několika typů: křížovou, síťovou, obkročnou, krouživou. Na severní straně byla přistavěna rene-
sanční kaple s bohatou kamenickou výzdobou (1572). Známý velkými Englerovými varhanami.
OLOMOUC ­ Soubor barokních kašen a sloupů (NKP 1995)
Dekorativní soubor šesti barokních kašen a dvou morových sloupů kompozičně ovládá obě hlavní
olomoucká náměstí. Téměř všechny kašny a oba sloupy jsou spojovány s jménem V. Rendera, který
byl většinou autorem návrhů i kamenického zpracování.
BOUZOV ­ Hrad Bouzov (NKP 1999)
Typické romantické sídlo, působivá dominanta se všemi znaky adaptace z konce 19. století, zvýraz-
něné cimbuřím, arkýři, střílnami, chrliči, tvarem komínů. Všechny budovy nesou znaky četných přesta-
veb od gotiky až do 19. století, které se je pokusilo sjednotit v romanticky působivý celek.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 47/93
VELKÉ LOSINY ­ Zámek (NKP 1995)
Koncem 16. století vybudovali Žerotínové na místě starší tvrze renesanční arkádový zámek. Hodovní
síň zámku patří k nejpozoruhodnějším zámeckým interiérům s původním zařízením. Soudní místnost
druhého patra připomíná inkviziční procesy s nevinnými lidmi nařčenými z čarodějnictví.
VELKÉ LOSINY ­ Papírna Velké Losiny (NKP 2002)
Papírenská manufaktura založená rodem Žerotínů r. 1596, dnes v barokním stylu. Nejstarší dosud
pracující ruční papírna ve střední Evropě. Muzeum dějin manufakturní papírenské výroby (400 let
tradice ruční výroby papíru ve Velkých Losinách, minulost a tradice výrobní techniky, nástroje, nářadí,
suroviny, ruční papír a jeho užití na přelomu tisíciletí). Nově zpřístupněna muzejní galerie.
ŠTERNBERK ­ Hrad Šternberk (NKP 2002)
Romantický hrad, jehož původ sahá do 13. století. Horní budova předhradí s mostem, která tvoří
vstupní část do vlastního jádra, je renesanční. Dřevěné vyřezávané stropy Rytířského sálu, Velké
ložnice a dalších místností byly převážně obnoveny v 19. století. Na stěnách se zachovaly zbytky
maleb ze 14. století, původní vybavení však pouze částečně. Vzácný je soubor kamenných detailů,
dále četné dřevěné sochy, deskové obrazy, malby na skle a sbírka loveckých trofejí.
JAVORNÍK ­ Zámek Jánský Vrch (NKP 2002)
Barokní zámek Jánský Vrch na místě někdejšího hradu ze 13. stol. tvoří spolu s krajinářským parkem
výraznou dominantu městské památkové zóny Javorník. Dva návštěvnické okruhy. K nejcennějším
uměleckým památkám zámku patří plastiky a obrazy ve vybavení horní zámecké kaple. Zajímavým
obohacením prohlídky je také největší vystavená sbírka dýmek a kuřáckých potřeb v České republice.
Památkově chráněná území
Území, jehož charakter je určován zpravidla větším počtem nemovitých kulturních památek a vztahy
mezi nimi a jejich prostředím, příp. mimořádně významnými archeologickými nálezy, prohlašuje vláda
za památkové rezervace. Území se zpravidla menším podílem kulturních památek, území
s dochovaným historickým prostředím, příp. území s větším počtem archeologických nálezů nebo část
krajinného celku vykazujícího významné kulturní hodnoty prohlašuje Ministerstvo kultury za památko-
vé zóny. Památkové rezervace a památkové zóny jsou městské nebo vesnické. V Olomouckém kraji
zahrnuje systém plošné památkové ochrany 3 památkové rezervace, 14 městských a 7 vesnických
památkových zón:
Tab. 65: Přehled památkově chráněných území podle regionů
Olomoucko Prostějovsko Jesenicko Šumpersko Přerovsko
Městské památkové
rezervace
Olomouc Lipník n/B.
Vesnická památková
rezervace
Příkazy
Městské památkové
zóny
Litovel
Šternberk
Uničov
Prostějov Vidnava
Javorník
Zlaté Hory
Braná
Mohelnice
Štíty
Šumperk
Přerov
Tovačov
Hranice
Vesnické památkové
zóny
Rataje
Senička
Dlouhomilov
Jakubovice
Palonín
Stará Ves
Lhotka u Pře-
rova
Pramen: SPÚ Olomouc
Kulturní a historické památky a instituce v Olomouckém kraji
Na území Olomouckého kraje je mnoho kulturních a historických památek, které jsou ale často ve
špatném stavu, takže nejsou přístupny veřejnosti. Zvláště hrady a zámky jsou častými dominantami
krajiny v oblasti turistického ruchu. I když je ve srovnání s jinými kraji České republiky (kde je celkově
evidováno 247 hradů a zámků) jejich počet nižší, je dnes na Olomoucku zpřístupněno 16 hradů a
zámků. Historii přibližují také četná muzea, která jsou různého zaměření a stylu a mnoho dalších sa-
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 48/93
králních a jinak zajímavých objektů. Nejvíce těchto objektů je v Olomouckém okrese, nejméně
v Přerovském a Prostějovském. Výčet a popis dohledaných objektů a institucí majících vztah
k nabídce kraje (výběr 151 objektů) je uveden v následujících tabulkách.
Tab. 66: Přehled vybraných kulturních a historických objektů podle regionů
Objekt Olomoucko Prostějovsko Jesenicko Šumpersko Přerovsko
Hrady 3 - 1 1 -
Zámky 1 5 1 2 2
Zříceniny 1 - 2 - 1
Muzea 9 4 9 9 5
Hvězdárny 1 1 - - 1
Jeskyně 2 - 2 - 1
Objekty celkem 17 10 15 12 10
Pramen: vlastní šetření
Tab. 67: Hrady
Okres Místo Název objektu Popis
Olomouc
Přemyslovský
hrad
Na starším hradišti založen v 11. stol. Přemyslovský
hrad s kostelem sv. Václava. Při něm gotický ambit,
přestavěný z románského paláce, s okny vzácné ka-
menické práce z doby po r. 1200; r. 1306 zde zavraž-
děn poslední Přemyslovec Václav III.
Bouzov hrad Bouzov
Gotický hrad z doby kolem r. 1300, poprvé připomína-
ný r. 1317, později rozšířen, tzv. poršdorfské křídlo je
z 1. pol. 17. stol. Hrad přestavěn v letech 1896-1901
v opožděné romantice velikým nákladem velmistrem
řádu německých rytířů.
Olomouc
Šternberk hrad Šternberk
Pův. gotický hrad s válcovou věží z 2. pol. 13. stol. a
kaplí z konce 14. stol. Přestavěn po r. 1560, dnešní
stav z doby úprav v r. 1886. Sbírky.
Jeseník Jeseník Vodní tvrz
Plnila obrannou funkci,Na místě tvrze stála pův. věž
ze 14. stol. obklopená vodním příkopem, později pře-
stavována a rozšiřována (v renesanci i baroku). Stálé
expozice.
Šumperk Branná hrad Kolštejn
Založen ve 14. stol., v 17. stol. vybudována zámecká
budova tzv. Středního a Dolního hradu. Dodnes do-
chována vstupní Černá věž.
Pramen: vlastní šetření
Tab. 68: Zámky
Okres Město Název objektu Popis
Olomouc
Náměšť na
Hané
Horní zámek
V pozdně barokním slohu obklopuje kruhový fran-
couzský park s alejemi, tvořenými 200 let starými lí-
pami. Sbírka kočárů.
Jeseník Javorník
zámek
Jánský Vrch
Původně raně gotický hrad ze 13. stol., rozbořen za
uherských válek, znovu postaven pozdně goticky r.
1505-09, pozdně barokní úpravy z let 1798-99. Sbírky.
Úsov
hrad a zámek
Úsov
Původně raně gotický hrad z pol.13. stol., rozšířen a
opevněn pozdně goticky v 15. stol. Raně barokní zá-
mek z r. 1691. Lovecké sbírky.
Šumperk
Velké
Losiny
zámek
Velké Losiny
Renesanční arkádový zámek z let 1580-89, rozšířený
koncem 17. stol. o raně barokní část. Klenotem mezi
zámeckými interiéry je rytířský sál s renesančním
kasetovým stropem. Zámecká galerie.
Prostějov Prostějov
Prostějovský
zámek
Renesanční zámek s hodnotným portálem. Zbytek
gotické městské hradby ze 14. stol. (V rekonstrukci,
dočasně nepřístupný.)
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 49/93
Okres Město Název objektu Popis
Čechy pod
Kosířem
zámek Kosíř
Barokní zámek z let 1708-16, přestavěn v 19. stol.
Známý pobytem Josefa Mánesa.
Brodek u
Prostějova
zámek Brodek
Raně barokní zámek z r. 1685, s vnitřními úpravami
z poloviny 18. stol. (malby z r. 1757).
Plumov Plumovský zámek
Raně barokní zámek z let 1680-88. Předzámčí ze
začátku 17. stol., v nádvoří zbytky gotického hradu
z 2. pol. 13. stol.
Mořice
Zámecký areál
s kaplí sv. Martina
Zámek postaven 1526-30, bohatě zdoben kamennými
arkádami a renesančním portálem (dnes využíván
k bydlení). Zpřístupněna kaple sv. Martina ­ jedinečná
stavba s centrální dispozicí, v interiéru vyzdobena
freskami a na ochozu sakrálními sochami.
Přerov Přerovský zámek
Renesanční zámek s hodnotným portálem. Zbytek
gotické městské hradby ze 14. stol.
Přerov
Tovačov
Tovačovský
zámek
Původně gotický hrad ze 14. stol. s renesančním por-
tálem z r. 1492, renesančně upravován v 16. stol. a
znovu koncem 17. stol., novorenesanční křídlo z r.
1890. Jeho tzv. Spanilá věž je dominantou kraje.
Pramen: vlastní šetření
Tab. 69: Zříceniny
Okres Místo Název objektu
Bedřichov Zřícenina hradu Rabštejn
Šumperk
Kopřivná Zřícenina hradu Nový Hrad
Rychleby Zřícenina hradu Rychleby
Žulová Zřícenina hradu Žulová
Zlaté Hory Zřícenina hradu Edelštejn (nepatrné zbytky zdí)
Zlaté Hory Zřícenina hradu Leuchtenštejn (nepatrné zbytky zdí)
Rejvíz Zřícenina hradu Kobrštejn (Koberštejn)
Jeseník
Černá Voda Zřícenina hradu Kaltenštejn (též Biskupská čepice)
Týn nad Bečvou Zřícenina hradu Helfštýn
Přerov
Potštát Zřícenina hradu Puchart
Pramen: vlastní šetření
Tab. 70: Jeskyně
Okres Místo Název objektu
Javoříčko Javoříčské jeskyně
Olomouc
Mladeč Mladečské jeskyně
Lipová - lázně Na Pomezí
Jeseník
Písečná Na Špičáku
Přerov Teplice nad Bečvou Zbrašovské aragonitové jeskyně
Pramen: vlastní šetření
Tab. 71: Hvězdárny
Okres Město Název Instituce
Olomouc Olomouc-Lošov Hvězdárna Univerzity Palackého
Prostějov Prostějov Lidová hvězdárna
Přerov Přerov Hvězdárna Přerov
Pramen: vlastní šetření
Do jisté míry mohou být turisticky přitažlivé různé technické památky a zajímavosti, jako např. větrné
mlýny, které v některých oblastech dotvářejí kolorit Olomouckého kraje. Tento typ atraktivit ilustruje
následující tabulka.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 50/93
Tab. 72: Technické památky ­ výběr
Okres Místo Název objektu
Olomouc Parní vodárna
Olomouc Terezská brána
Olomouc Skleníky
Libavá Větrný mlýn
Olomouc
Kozlov Pramen Odry
Velké Losiny Ruční papírna
Bludov Bludovský mlýnŠumperk
Zábřeh Nádraží s přijímací halou
Hačky Větrný mlýn
Suchdol Větrný mlýn
Přemyslovice Větrný mlýn
Prostějov
Rozstání Větrný mlýn
Hranice Viadukt
Slavíč Bývalý tunel Severní dráhy Ferdinandovy
Partutovice Větrný mlýn
Kladníky Větrný mlýn
Skalička Větrný mlýn
Přerov
Hustopeče n. Bečvou - Poruba Větrný mlýn
Pramen: vlastní šetření
Velmi významným technickým dílem a zároveň turisticky přitažlivým místem je přečerpávací vodní
elektrárna Dlouhé Stráně vybudovaná v CHKO Jeseníky nedaleko Loučné nad Desnou. Je to nej-
větší vodní energetické dílo v naší republice, instalovaný výkon je srovnatelný se všemi vodními elek-
trárnami na Vltavě dohromady a výkon jednoho soustrojí je největší svého druhu v Evropě. Obě Fran-
cisovy turbíny, největší reverzní soustrojí na přečerpávacích elektrárnách v Evropě, každé o výkonu
325 MW, jsou umístěny v mohutném prostoru, tzv. kaverně. V rámci exkurze, kterou je možné dopře-
du telefonicky objednat (vjezd do areálu PVE Dlouhé Stráně není povolen), si lze kavernu s turbínami
prohlédnout. Pro návštěvníky je v objektu elektrárny určeno velice dobře vybavené informační středis-
ko. Celý projekt je řešen s velkou ohleduplností k okolní krajině. Správní budovy, včetně informačního
centra, mají vizáž podobnou horským hotelům, takže ráz krajiny zůstal ušetřen.
Na území Olomouckého kraje je poměrně velké množství různých muzeí a galérií, která návštěvní-
kům přibližují život, zvyky a prostředí v minulosti. Jejich počtem se ale řadí mezi ostatními kraji do
pásma průměru. Nicméně je v kraji evidováno Asociací muzeí a galérií 35 těchto zařízení, z nichž
mnohá jsou nejenom odborným pracovištěm, ale i významným turistickým cílem. Vlastním šetřením
byla dohledána další dvě muzea. Asociace muzeí a galérií ale neeviduje všechny instituce, mnohé
expozice či výstavy jsou i na dalších místech, zejména v zámcích. Kromě toho je hlavně ve větších
městech řada galerií výtvarného umění.
Tab. 73: Muzea a galerie v ČR (vč. samostatných pracovišť) podle krajů
Kraj Počet muzeí a galérií Počet na 1000 km2
Hl. m. Praha 116 233,9
Středočeský 125 11,3
Jihočeský 61 6,1
Plzeňský 46 6,1
Karlovarský 31 9,4
Ústecký 46 8,6
Liberecký 37 11,7
Královéhradecký 64 13,5
Pardubický 58 12,8
Vysočina 49 7,1
Jihomoravský 83 11,7
Olomoucký 35 6,8
Zlínský 39 9,8
Moravskoslezský 74 13,3
Česká republika 864 11,0
Pramen: Asociace muzeí a galérií
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 51/93
Tab. 74: Muzea
Okres Místo Název instituce
Olomouc Vlastivědné muzeum
Olomouc Muzeum umění
Litovel Městské muzeum
Litovel Pivovarské muzeum
Tršice Venkovské muzeum
Cholina Muzeum v Cholině
Náměšť na Hané Muzeum malířství, kočárů
Uničov Muzeum U vodní branky
Střelice Vesnické muzeum
Olomouc
Příkazy Hanácký skanzen
Jeseník Vlastivědné muzeum
Jeseník Muzeum Priessnitze
Jeseník Církevní muzeum
Zlatý Chlum Muzeum veteránů
Zlaté Hory Městské muzeum
Javorník Muzeum dýmek (největší sbírka v ČR)
Javorník Městské muzeum
Zlaté Hory Muzeum hornictví
Česká Ves Muzeum veteránů
Jeseník
Bělá pod Pradědem Zbytky lidové architektury
Šumperk Vlastivědné muzeum
Šumperk Zemědělský skanzen
Velké Losiny Muzeum papírnictví
Rapotín Muzeum veteránů
Úsov Lovecké muzeum
Mohelnice Vlastivědné muzeum
Těchotín Muzeum Československého opevnění
Vikýřovice Veterán muzeum ,,U Havlíčků"
Loštice Památník A. Kašpara
Loštice Muzeum tvarůžků
Zábřeh Farní muzeum
Šumperk
Zábřeh Vlastivědné muzeum
Prostějov Muzeum Prostějovska
Čechy pod Kosířem Památník J. Mánesa
Čechy pod Kosířem Hasičské muzeum
Prostějov
Kostelec na Hané Památník P. Bezruče
Přerov Muzeum Komenského
Týn nad Bečvou Muzeum kovářství
Hranice Městské muzeum
Přerov
Tovačov Malá expozice židovství
Pramen: vlastní šetření
Tab. 75: Jiné historické a kulturní objekty a zajímavosti
Okres Místo Název objektu
Olomouc * Městská památková rezervace
Olomouc Botanická zahrada, Výstaviště Flora, Palmový skleník
Litovel Kaple sv. Jiří
Bílá Lhota Arboretum
Náměšť na Hané Keltská svatyně
Bílsko Smírčí kříž
Uničov Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Uničov Medelská brána
Uničov Starobylá radnice
Dolany Archeologické výkopy
Olomouc
Samotíšky ZOO ­ Svatý Kopeček
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 52/93
Okres Místo Název objektu
Samotíšky Svatý Kopeček, rozhledna
Radíkov Radíkovská pevnůstka
Červenka Hanácká lidová architektura
Dubčany Sloup Panny Marie Immaculaty
Dubčany Kaple sv. Isidora
Haňovice Kaple sv. Cyrila a Metoděje
Příkazy Archeologické naleziště
Litovel Svatojánský most (3. nejstarší v ČR)
Litovel Morový sloup
Javoříčko Zkamenělý zámek (mohutná skalní brána)
Loučany Kaple sv. Floriána a Isidora
Jeseník Hrobka V. Priessnitze
Jeseník Měšťanský dům ,,Katovna"
Zlatý Chlum Rozhledna
Zlatý Chlum Kostel sv. Josefa
Javorník Kaple v Travné
Zlaté Hory Biskupská kupa
Bělá pod Pradědem Archeologické naleziště
Bělá pod Pradědem Zbytky lidové architektury
Bílá Voda Piaristické gymnázium s kolejí (1690)
Bílá Voda Klášter piaristů
Hradec-Nová Ves Kaple sv. Anny
Mikulovice Kostel sv. Mikuláše
Jeseník
Šumperk Karlův Dvůr
Šumperk Skřivánčí Dvůr
Šumperk Dominikánský klášter
Háj Rozhledna
Úsov Židovský památník
Loštice Židovský památník
Mohelnice Mohyly
Soudkov Archeologické naleziště
Žárová Archeologické naleziště
Šumperk
Hanušovice-Hynčice Pivovar
Prostějov Kostel sv. Petra a Pavla
Prostějov Kostel sv. Jana Nepomuckého s klášterem
Prostějov Bašta u městských hradeb
Prostějov Národní dům
Štarnov Barokní kostel sv. Mikuláše
Kostelec na Hané Lidová architektura
Kostelec na Hané Archeologické naleziště Na Hradě
Průchodnice Skalní monument ­ jeskyně
Ochoz Ochozská kyselka
Jesenec Kostel sv. Libora
Stražisko Kostel Andělů strážných
Brodek u Prostějova Kostel povýšení sv. Kříže
Prostějov
Krakovec Kaple sv. Antoníčka
Lipník nad Bečvou Městská památková rezervace
Přerov Městská památková zóna (Korvinský dům aj.)
Tovačov Městská památková zóna, kostel sv. Václava, mohyla
Lipník nad Bečvou Kostel sv. Jakuba Většího, bývalá piaristická kolej
Lipník nad Bečvou Renesanční zámek (sídlo MěÚ)
Olšovec Zvonice
Hrabůvka Zvonice
Hranice Židovský památník, židovský hřbitov
Hranice Kostel Stětí sv. Jana Křtitele
Hranice Renesanční zámek (sídlo MěÚ)
Přerov
Přerov-Předmostí Archeologické naleziště
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 53/93
Okres Místo Název objektu
Hlinsko Neolitické hradiště
Horní Moštěnice Švédské šance
Kojetín Židovský hřbitov, kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kojetín Morový barokní sloup
Hustopeče n. B. Kostel Povýšení sv. Kříže, renes. zámek (nepřístupný)
Potštát Náměstí, renes. zámek (částečně zpřístupněný)
Potštát Hodinová věž, kašny, morový sloup, barokní sochy
Dřevohostice Renes. zámek a zvonice, kostel sv. Havla
Dřevohostice Záhorský žudr (hanácká lidová stavba)
Lipná Kostel sv. Jana Křtitele (dřevěná lidová stavba)
Pramen: vlastní šetření
* Město Olomouc je samo o sobě významným turistickým cílem s množstvím atraktivit, jako např. kromě zmíně-
ných národních kulturních památek katedrála sv. Václava, chrám Panny Marie Sněžné, kostel sv. Michala, rad-
nice s orlojem, barokní kašny a fontány, Arcibiskupský palác, Sarkandrova kaple, Tereziánská zbrojnice aj.
Dalšími subjekty majícími reálný nebo potenciální dopad na cestovní ruch v kraji jsou různé umělecké
soubory (hudební, divadelní, folklórní apod.) a vystoupení jimi pořádaná. Návštěvnost kraje zvyšují
nejrůznější festivaly, od hudebních až po Olomoucký pivní festival, podobně jako akce typu meziná-
rodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston na Helfštýně. Každoročně pořádané kulturní akce, osla-
vy či národopisné slavnosti se dají počítat na desítky.
Hlavní divadelní scénou je Moravské divadlo Olomouc se zhruba 100 tisícovou návštěvností (z hle-
diska návštěvnosti v r. 2001 na 20. místě v pořadí divadel, se 44 uváděnými tituly na 11. ­ 13. místě).
V Olomouci ­ Hodolanech je Moravské divadlo ­ Studio Hořící žirafy. V Olomouci je rovněž Divadlo
hudby. Z regionálních divadel je to ještě Divadlo Šumperk, s. r. o., Městské divadlo v Prostějově a
Loutkové divadlo Sokol v Přerově. Hostující soubory mohou vystupovat na scénách Tylova divadla,
Městského klubu ve Šternberku, Městského domu v Přerově a Divadla Petra Bezruče v Jeseníku.
Pravidelně jsou v kraji organizovány festivaly Divadelní Flora Olomouc a Divadlo v parku Šumperk.
Významnou kulturní institucí je Moravská filharmonie Olomouc.
Folklór Olomouckého kraje umožní poznat tento region také ze strany starých zvyků, lidových tradic a
přiblíží způsob života zdejších lidí v minulosti. Vyhlášena je také bohatost lidových krojů, zvláštnosti a
zvyky v trávení volného času, ve stravování a lidových slavnostech.
Z nejznámějších, pravidelně se opakujících folklorních slavností jsou to např.:
Folklorní festival Lidový rok, Velká Bystřice, Olomouc
Hanácké slavnosti ­ Prostějov, Tovačov, Troubky, Náměšť na Hané, Jízda králů v Doloplazích
Svatojakubské hody, Lipník nad Bečvou
Kojetínské hody s Jízdou králů
Mezinárodní folklorní festival, Šumperk
Zpěváčci, Velké Losiny, Šumperk.
V Olomouckém kraji působí, podle statistiky Folklorního sdružení České republiky, zhruba 29 folklor-
ních souborů a klubů, kde v okrese Olomouc je jich 11, Prostějov 4, Přerov 9, Šumperk 4 a v okrese
Jeseník 1. Některé z těchto souborů jsou známy po celé republice a úspěchy slaví i v zahraničí.
Kromě již uvedených církevních památek je v kraji množství kostelů, klášterů a dalších církevních
staveb, z nichž mnohé jsou památkově chráněny. Pro sakrální turistiku mají vedle velké koncentrace
církevních staveb význam také poutní místa, z nichž nejproslulejší je poutní areál na Svatém Kopeč-
ku (pouť k Panně Marii Svatokopecké). Další poutní místa jsou především ve střední a jižní části kraje
(další pak ve Zlínském kraji, se kterým by měla být sakrální turistika propojena). Z ostatních poutních
míst lze jmenovat kupříkladu na Olomoucku kapli sv. Jana Sarkandra v Olomouci, Dub nad Moravou
(pouť k Panně Marii Dubské), Cholinu (pouť k Panně Marii Cholinské), Starou Vodu na Libavé (pouť
ke sv. Anně), na Prostějovsku Jesenec (pouť ke sv. Liborovi) a Suchdol-Jednov (pouť k Panně Marii).
V Jeseníkách je nedaleko Zlatých Hor poutní místo zasvěcené Panně Marii Pomocné (Maria Hilf).
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 54/93
4.2.5 Ostatní turistická infrastruktura
Dalším ukazatelem cestovního ruchu je vybavenost regionu pro jednotlivé druhy cestovního ruchu a
pro aktivity s tím spojené.
Kongresová turistika, která se odehrává v rámci velkých zpravidla oborově zaměřených setkání
odborníků a vyžaduje náročné zázemí ve vybavených kongresových centrech, nesehrává
v Olomouckém kraji významnější roli. Zařízení, která mohou pořádat akce tohoto typu je totiž v kraji
málo, při stolovém uspořádání nepřesahují kapacitu 250 míst. Pro pořádání menších kongresů připa-
dají v zásadě v úvahu Hotel Flora v Olomouci, Hotel Jana v Přerově a Priessnitzovy léčebné lázně
Jeseník. Pro konferenční, vzdělávací či jiné akce v rámci incentivní turistiky lze ovšem využít služeb
dalších větších hotelů, penzionů či rekreačních zařízení v kraji (např. Bohema Zlaté Hory, Hotel Dlou-
hé Stráně, Hotel Diana ve Velkých Losinách aj.).
Podle statistických výkazů služeb poskytovaných v ubytovacích zařízeních nabízí v Olomouckém kraji
pořádání kongresů přes 14 hotelů, pořádání kurzů a seminářů má v nabídce přes 100 ubytovacích
zařízení (sekretářské služby nabízí přes 20 zařízení). Jejich nabídka však náročnější klienty nemusí
vždy uspokojit (zejm. možnost pořádání kongresů je chápána v příliš širokém smyslu a u mnoha sub-
jektů vykazujících tuto nabídku nejsou splněny kvalitativní nároky na kongresové zázemí, podobně to
platí i pro nabídku kurzů, seminářů či sekretářských služeb). Postavení kraje v kongresové a incentivní
turistice v rámci České republiky podle kritérií vykazovaných pro statistiku ukazuje tabulka.
Tab. 76: Nabídka ubytovacích zařízení pro pořádání kongresů a školení dle krajů
Pořádání kongresů
Pořádání kurzů,
seminářů apod.
Obchodní (sekretářské)
službyKraj
poč. zaříz. na 100 km2
poč. zaříz. na 100 km2
poč. zaříz. na 100 km2
Hl. m. Praha 55 11,1 154 31,0 106 21,4
Středočeský 43 0,4 209 1,9 49 0,4
Jihočeský 32 0,3 206 2,0 39 0,4
Plzeňský 13 0,2 139 1,8 25 0,3
Karlovarský 20 0,6 95 2,9 33 1,0
Ústecký 23 0,4 178 3,3 25 0,5
Liberecký 30 0,9 245 7,7 36 1,1
Královéhradecký 24 0,5 284 6,0 41 0,9
Pardubický 11 0,2 98 2,2 19 0,4
Vysočina 21 0,3 137 2,0 22 0,3
Jihomoravský 33 0,5 158 2,2 40 0,6
Olomoucký 14 0,3 106 2,1 21 0,4
Zlínský 26 0,7 128 3,2 23 0,6
Moravskoslezský 25 0,5 200 3,6 42 0,8
Česká republika 370 0,5 2 337 3,0 521 0,7
Pramen: ČSÚ (k 31. 7. 2001)
Z tabulky je patrné, že Olomoucký kraj má oproti ostatním krajům většinou průměrnou nebo horší
pozici. Ze sousedních krajů jej předstihují všechny, kromě Pardubického. V incentivní turistice jsou
největšími konkurenty Moravskoslezský a Jihomoravský kraj.
V kraji působí také relativně málo cestovních kanceláří a agentur zabývajících se kongresovou a in-
centivní turistikou. Podle údajů Českého statistického úřadu je jich v Olomouckém kraji 18, z toho 6
zaměřených na kongresovou turistiku a 12 zaměřených na incentivní cestovní ruch. Více cestovních
kanceláří a agentur zabývajících se kongresovou a incentivní turistikou je v Moravskoslezském i Ji-
homoravském kraji (více než 60), ostatní sousední kraje jsou srovnatelné.
Důležitou roli v turistice kraje sehrává výstavnická činnost přitahující velké množství návštěvníků.
Centrem výstavnictví je Olomouc, kde jej provozuje společnost Výstaviště Flora Olomouc, a. s., která
celoročně naplňuje programem desítky různorodých výstav a pečuje o 47 ha olomouckých parků
(Smetanovy, Čechovy a Bezručovy sady, které jsou volně přístupné veřejnosti). Nejčastěji návštěvníky
přitahují, hlavně v době konání výstav FLORA OLOMOUC, záhony rozkvetlých tulipánů, v letních mě-
sících jsou pak parky zkrášlovány tradičními letničkami a dvouletkami. Areál Botanické zahrady s Al-
pinem, Rozáriem, expozicí aromatických a léčivých rostlin, trvalek a jarních hájových rostlin je na Ko-
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 55/93
runní pevnůstce. Jeho součástí jsou i sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Nejzajímavějším je
Palmový skleník, který je spolu se Smetanovými a Bezručovými sady kulturní památkou. Kromě toho
má pro kraj význam Výstaviště Přerov, kde se pořádají významné regionální i celostátní akce (např.
Mezinárodní výstava hospodářských výstav a zemědělské techniky). Menší výstavní prostory jsou i
v Prostějově a jinde.
Podobně jako kulturně historický potenciál v předchozí části lze analyzovat i potenciál pro sportovní
vyžití. I v této oblasti přitahují návštěvníky příležitosti a možnosti, jakož i pořádané sportovní akce.
Sportovní infrastruktura je zpravidla vázána na aktivitu místních subjektů a na přírodní podmínky pro
provozování daných sportů. Podmínky pro letní a zimní turistiku byly analyzovány samostatně
v předchozí části, na tomto místě jsou uvedeny doplňkové charakteristiky.
Možnosti pro hipoturistiku jsou největší v oblasti Jeseníků, zejména v podhorské části Šumperska,
kde je relativně hojná nabídka vyjížděk na koni, výuky jízdy na koni či hipoterapie. Příkladem jsou
Ranč M Vernířovice, SOU Horní Heřmanice, stáj Penzion Omega Sobotín, PS Club Slavoňov, stáj
Petra Velké Losiny, stáje v Loučné nad Desnou, ve starém Městě pod Sněžníkem Jízdárna Ligra,
Jezdecký klub Černý kůň, Středisko chovu koní a agroturistiky a další. Na Jesenicku nabízí veřejnosti
vyžití ve westernovém stylu např. Jezdecké centrum Jeseník či Ranč Česká Ves. Ve střední a jižní
části kraje je možností rovněž hodně, i tam je řada jezdeckých stájí, oddílů a klubů, které ve větší či
menší míře mají význam i pro cestovní ruch (JO Olomouc-Řepčín, jízdárna Stáj Pokorný Bouzov,
jízdárna Cavalo Prostějov, JK Farma Lošov, Ranch Alandr Mořice, JUKO dostihová stáj Rouské, JO
Beňov, JO Pohoda Litovel, PS Club Slavoňov, dostihová a jezdecká stáj Radkova Lhota, stáj Théta
Chválkovice, stáj Arka Lhota u Konice a některé další). Příležitosti pro hipoturistiku jsou často prová-
zány na SOU zemědělská nebo hřebčince a chovy koní.
Projížďky na koních mohou být jedním z doprovodných programů venkovské turistiky bezprostředně
spjaté s přírodou, krajinou a venkovským prostředím, mající své zázemí hlavně v horských a podhor-
ských oblastech mimo velká turistická centra, resp. agroturistiky jako její specifické formy bezpro-
středně vázané na zemědělské farmy. Příkladem mohou být ZD Mír Adolfovice na Jesenicku
s chovem ovcí a koz, výrobou sýrů a prohlídkami (ubytování v okolí) či Ekofarma Opatovice na Pře-
rovsku s prodejem mléčných výrobků vyprodukovaných bez chemie (ubytování v kempu). Tato forma
cestovního ruchu je teprve ve svých začátcích, ani v Olomouckém kraji dosud není cílevědomě rozví-
jena a její nabídka je ojedinělá.
Podmínky pro golfovou turistiku nejsou příliš rozvinuté, uvést lze pouze nové devítijamkové golfové
hřiště otevřené v roce 2000 v zajímavém kopcovitém terénu nedaleko Olomouce. Jedná se o hřiště
par 3 o délce 2 230 m s kompletní golfovou akademií (cvičná louka s krytým odpalištěm, putting gre-
en, chipping green). Hřiště je koncipováno tak, aby bylo dostatečně náročné i pro vyspělé golfisty. Pro
začátečníky je k dispozici trenér.
Podmínky pro tenis jsou příznivé, protože tento sport má na Hané tradici a z regionu vzešly i některé
naše tenisové hvězdy. Tenisové kurty jsou téměř ve všech větších obcích a u mnoha rekreačních a
ubytovacích zařízeních, přičemž v poslední době se rozšiřuje i nabídka krytých tenisových hal. Vyhlá-
šenými středisky tenisu jsou Přerov a Prostějov. Mnohé tenisové kluby nabízejí návštěvníkům i širo-
kou škálu výcvikových kurzů. Největší tenisové areály (s více než dvaceti kurty, rozsáhlým zázemím a
službami) mají TK Precolor Přerov, Hotel Tennis Club Prostějov a TJ Milo Olomouc.
Pro sportovní létání a vyhlídkové lety jsou možnosti v Olomouckém kraji srovnatelné s ostatními
moravskými kraji (v Čechách je nabídka relativně vyšší). V České republice je více než sto civilních
letišť, z nich sedm je v Olomouckém kraji. V Olomouci ­ Neředíně je veřejné mezinárodní letiště pro-
vozované Magistrátem města Olomouc, kde působí Hanácký aeroklub Olomouc; veřejné letiště urče-
né pro sportovní činnost, zemědělství a nepravidelnou přepravní činnost s Aeroklubem Šumperk je na
k. ú. Nový Malín; letiště pro malé a sportovní létání a vyhlídkové lety Aeroklubu Jeseník je v Nové Vsi;
v Prostějově působí Aeroklub Prostějov ­ Stichovice, o. s. a Aeroklub Josefa Františka, o. s.;
v Hranicích Aeroklub Hranice; v Bohuňovicích je soukromé vnitrostátní letiště společnosti Mamba Air.
Také na části vojenského letiště v Přerově je provozován civilní provoz. Většina letišť pořádá i pilotní
kurzy.
Lokality a terény vhodné pro závěsné létání jsou v Jeseníkách (kde je jediná tzv. ,,dlouhá vlna" v ČR).
Nacházejí se v geografickém prostoru Červená hora, Jakubovice, Kamenec, Městské skály, Mohyla,
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 56/93
Mravenečník, Sviní hora, Šerák, Šerák ­ Mračná hora a Tetřeví hora. Výcvik nabízí škola paraglidingu
X-pert v Olomouci.
Pro horolezectví jsou vhodné lokality v Jeseníkách. Nejznámější jsou skalní terény Rabštejn u Bedři-
chova, kde je více než sto cest s různým stupněm obtížnosti. Menší skály jsou roztroušeny po hřebe-
nech hor a údolích horských potoků a říček. Patří sem skalní oblast Kobrštejn u Rejvízu, obří skály u
Šeráku, skály v okolí Branné u Ostružné a další. V ostatních částech kraje doplňují terény vhodné pro
horolezectví skalní oblasti Bradla a Tři kameny u Bradla nad obcí Libina, Potštátské skály a skály leží-
cí na úbočí svahu pod hradem Helfštýn. Atraktivitou kraje je Lanové centrum PROUD v Olomouci,
první středisko tohoto druhu ve střední Evropě vybudované v r. 1999 (systémy lanových překážek
umístěných cca 8 m nad zemí s různým stupněm obtížnosti).
Možnosti pro ostatní sportovní vyžití a péči o fyzickou kondici závisejí na vybavenosti infrastrukturou
v konkrétních místech kraje a jsou značně různorodé (hodně záleží na úrovni podnikatelských aktivit
v daném místě). Nabídka zpravidla nepřesahuje úroveň obvyklou jinde v republice (hřiště, tělocvičny,
stadiony, bazény, koupaliště, fit-centra, sauny, squash, bowling, kuželny, minigolf atd. jako součást
lokální vybavenosti, často při hotelových komplexech nebo rekreačních zařízeních). Centra pro fitness
a wellness jsou hlavně ve velikých městech, především v Olomouci (např. Sportcentrum Sajm, Helk
fitness prestige, Fitness Victory, Wellnes centrum Jurop, Relax a další). Jako příklad kvalitnějšího
zázemí pro sport lze uvést sportovně rekreační areál BOHEMA Zlaté Hory v Jeseníkách. Zajímavostí
je letní lyžování a horské minikáry ve Ski-areálu Kareš (Kouty nad Desnou).
Podobně možnosti pro společenskou zábavu jsou velmi různorodé, vázané na lokální podmínky a
místní iniciativy. V Olomouckém kraji nejsou zábavní centra nadregionálního významu. Příležitosti
pro zábavu přitom návštěvníkům kraje citelně chybí, zejména v Jeseníkách (viz marketingový prů-
zkum návštěvníků v následující části).
Návštěvníky přitahují rekreační centra, poskytující zázemí i příležitosti pro odpočinek, sport a zábavu.
Z celkového pohledu lze uvést, že nejvíce rekreačních center se nachází na severozápadě a jihozá-
padě Olomouckého kraje. Pro rekreaci u vody přitahuje návštěvníky především Plumlovská přehrada,
která poskytuje kromě koupání i bohaté možnosti k provozování vodních sportů (jachting, windsurfing)
či dalších rekreačních aktivit (jako tenis, minigolf apod.). Vhodným místem k odpočinku, koupání, ry-
bolovu a sportovnímu či společenskému vyžití jsou oblasti jako pískovny Náklo, Hustopeče nad Beč-
vou, areál v Dolním Bušínově na Zábřežsku, přírodní koupaliště Poděbrady, lom ve Výklekách, lom
v Nové Vsi nedaleko Litovle a lomy na Jesenicku (např. Vycpálek, Vaněk, Biskupák, Kaolinka, Štach-
lovice, Ostrůvek či Rampa). Návštěvnost horských středisek Jeseníků v teritoriu Olomouckého kraje
činí podle kvalifikovaného odhadu pracovníků Horské služby Jeseníky cca 400 tis. návštěvníků ročně
(celkem letní i zimní návštěvnost). Zimní střediska jsou uvedena v tabulce č. 63.
Z hlediska celkového potenciálu jsou hlavními centry cestovního ruchu přitahujícími návštěvníky
krajská metropole Olomouc a horská oblast Jeseníků s podhůřím (s nejvyššími počty ubytovaných
návštěvníků). K nim přistupují jednotlivá místa se svými turistickými atraktivitami popsaná v této zprá-
vě v rámci analýzy turistické infrastruktury a lázeňství. Z pohledu sledované návštěvnosti jsou neja-
traktivnějšími centry cestovního ruchu ZOO na Svatém Kopečku, hrady Bouzov a Helfštýn, Velké Lo-
siny a jeskyně (Na Pomezí, Javoříčské a Zbrašovské aragonitové). Možnosti sledování frekvence
návštěvníků center cestovního ruchu jsou v současné době omezené na statistické výkaznictví podle
počtu prodaných vstupenek nebo na kvalifikované odhady pracovníků v cestovním ruchu (blíže viz
kap. 5.1 této části). Z veřejně dostupných zdrojů o návštěvnosti nelze blíže centra CR specifikovat.
Předmětem vlastního šetření byly lokality individuální rekreace. Počet staveb, lůžek a návštěvníků
je uveden v součtech za vytipované lokality na základě odhadů vyplývajících z konzultací v místě.
K tomu uvádíme následující věcná vysvětlení.
Lokality individuální rekreace jsou zpravidla vázány na lokality obecně vyhledávané jako přitažlivé
turistické cíle. Proto jsou uvedené počty návštěvníků spíše vyjádřením údaje o celkové návštěvnosti
lokality a tento údaj lze jen s velkými obtížemi oddělit od údaje o počtu ,,ryze" individuální rekreace
v dané lokalitě.
Lůžková kapacita v objektech pro individuální rekreaci výrazně zvyšuje celkovou ubytovací kapacitu a
přispívá k návštěvnosti dané turistické oblasti. Tento trend je podpořen tím, že významné turistické
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 57/93
lokality jsou zpravidla dobře vybaveny obchodními jednotkami, které usnadňují chatařům a chalupá-
řům zásobování v komoditách potřebných i pro dlouhodobější pobyt. Navíc jsou zpravidla v blízkosti
chatových a chalupářských lokalit dobře dostupná zařízení poskytující stravování i zábavu.
Samotné zmapování objektů individuální rekreace z hlediska ubytovací kapacity pro turistickou veřej-
nost však možné není. Turistou, o kterého je z pohledu přilákání do regionu a zvyšování návštěvnosti
zájem, je i soukromá osoba ubytovaná u příbuzných či známých (pokud by tuto možnost neměl, byl by
ubytován a evidován v jiném ubytovacím zařízení nebo by nepřijel), statistickému podchycení se však
z pochopitelných důvodů vymyká. Pokud jde o pronajímání chat a chalup za úplatu, statistické sledo-
vání by bylo možné přes obce, kde mají být pronajímané lůžkodny sledovány z daňových důvodů.
Tato povinnost je ale často obcházena nebo se ubytování v těchto objektech děje v rámci ,,šedé eko-
nomiky". Pro účely sledování návštěvnosti tak tyto kapacity zůstávají mimo věrohodnou evidenci.
Šetření sledovalo údaje o charakteru osídlení a sezónnosti využití. Zmapována byla i kapacita objektů
a charakter uživatelů. Z infrastruktury byly podchyceny možnosti zásobování. Tyto údaje doplňují cha-
rakteristiku možností rekreace v kraji.
V lokalitách, které byly předmětem průzkumu a které jsou uvedeny v tabulce, bylo zaznamenáno:
- cca 4 800 objektů pro přenocování, tj. chat, chalup, stanových míst s podsadami a míst pro umís-
tění obytných přívěsů v kempech. Tento údaj byl vyhodnocen jako nejpravděpodobnější z údajů
v terénním šetření. Může být ovlivněn meziročně i sezónně (odchylka může činit cca 200 objektů);
- cca 21 000 lůžek pro přenocování, tj. lůžek v chatách, chalupách, v táborových stanech a
v karavanech;
- cca 2,4 milionu uživatelů těchto lokalit ročně (průměrná délka pobytu nebyla zjišťována).
Následující tabulky uvádějí 38 lokalit individuální rekreace ­ chatové oblasti, chalupářské lokality vět-
šího rozsahu, lokality campů (karavany) a táborů (stany s podsadami). Při průzkumu byly některé
lokality, které jsou oddělené malými vzdálenostmi, spojeny do jediného údaje. V Olomouckém kraji se
nachází lokalit individuální rekreace více, nežli udává předložený přehled, avšak lokality, které nebyly
do přehledu zahrnuty, nejsou z hlediska počtu objektů významné. Do přehledu nebyly zahrnuty další
lokality individuální rekreace typu zahrádek a chatek v těchto zahrádkách, i když tvoří další velkou
skupinu pozemků a staveb, zejména v příměstských oblastech. Průzkum se netýkal ani rekreace
v místech kolem rekreačních zařízení, vodních nádrží apod., která mají jiný charakter než lokality typu
chatových oblastí.
Tab. 77: Charakteristiky rekreačních oblastí ­ osídlení
Charakter osídleníLokalita ­ obce/místní
názvy chalupy chaty kempy tábory
Počet
staveb
Pozn.
Okres Jeseník
Javorník x cca 20 Zastarávající
Zlaté Hory-Dolní údolí x x cca 30 Zastarávající
Rejvíz x x x 50 Nová, 80 % zastarává
Dětřichov x x cca 200 Rozvíjí se
Nýznerov x x x 50 Klesající užívání
Lipová ­ lázně x x cca 300 Zastarávající
Ramzová x x cca 100 Zastarávající
Ostružná-Petříkov x x cca 200 Rozvíjí se
Okres Šumperk
Branná x cca 100 Zastarávající
Kunčice x x cca 200 Rozvíjí se
Stříbrnice x x 25 Zastarávající
Hynčice pod Sušinou x x cca 150 Roste, nová výstavba
Chrastice x x 35 Rostoucí
Vysoké Žibřidovice x x 45 Zastarávající
Ruda nad Moravou x x cca 30 Starší zástavba
v rekonstrukci
Štědrákova Lhota x x x cca 40 Starší zástavba
Loučná nad Desnou x x x cca 140 Zastarávající
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 58/93
Charakter osídleníLokalita ­ obce/místní
názvy chalupy chaty kempy tábory
Počet
staveb
Pozn.
Vernířovice x x x cca 100 Starší zástavba
Žárová x x cca 30 Zastarávající
Štíty, Horní Studénky x x x 160 Nová výstavba, rozvoj
Bludov, Vlčí Důl x x cca 30 Záchytná oblast pro
pasanty
Hraběšice, Krásná x x cca 70 Příměstská oblast
Jedlí-Svébohov x x 11 Zachovalý, opuštěný
objekt
Drozdovská pila, Hoštejn x x 12 Zachovalý, opuštěný
objekt
Svojanov, Maletín, Mírov x x x 50 Nová výstavba a re-
novace
Bušín x x x cca 250 Vzestup, regenerace
Zábřeh-Jestřebí x x x 15 Opuštěný objekt
Mohelnice x cca 30 Velmi aktivní lokalita
Libina, Václavov
u Oskavy
x x cca 30 Zachovalá lokalita
Okres Prostějov
Bílovice, Zdětín, Hluchov,
Ptení, Stražisko, Čunín
x x 1 135 Stabilní, zvyšování
osídlení
Mostkovice, Plumlov,
Žarovice, Hamry
x x 710 Dobré zásobování,
příměstská oblast
Lipová, Seč, Hrochov,
Malé Hradisko, Okluky
x x x 310 Rostoucí zájem o zim-
ní pobyty
Okres Olomouc
Uničov, Střelice, Medlov
Dlouhá Loučka
x 20 Příměstská zóna
Náklo, Příkazy, Unčovice x 20 Vzdálenější příměst-
ská zóna Olomouce
Horka nad Moravou,
Křelov
x 20 Blízká příměstská
zóna Olomouce
Svatý Kopeček, Samotiš-
ky, Radíkov
x x 40 Blízká příměstská
zóna Olomouce
Okres Přerov *
Čekyně u Přerova x x 100 Atraktivní zóna, růst
Veselíčko, Dolní Újezd x x 15 Růst, v létě atraktivní
Pramen: vlastní šetření
* Rekreační oblast se vytváří také kolem Jadranu v Oseku nad Bečvou, v letní sezóně je hojně navštěvovaná vodní plocha
,,štěrkopísky" v Hustopečích nad Bečvou.
Šetření sledovalo údaje o charakteru osídlení a sezónnosti využití. Zmapována byla příjezdová vzdá-
lenost návštěvníků v rámci individuální rekreace a z infrastruktury byly podchyceny možnosti zásobo-
vání. Tyto údaje doplňují charakteristiku možností rekreace v regionu.
Tab. 78: Charakteristiky rekreačních oblastí ­ využití, kapacity
Sezónnost využitíLokalita ­ obce/místní
názvy
Návštěvníci
(počet za rok) letní zimní celoroční
Kapacita pro
přenocování
Okres Jeseník
Javorník 800 x cca 100
Zlaté Hory-Dolní údolí 200 x cca 80
Rejvíz 1 000 x cca 300
Dětřichov 1 000 x cca 500
Nýznerov 500 x cca 120
Lipová ­ lázně 5 000 x cca 800
Ramzová 3 000 x cca 800
Ostružná-Petříkov 5 000 x cca 600
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 59/93
Sezónnost využitíLokalita ­ obce/místní
názvy
Návštěvníci
(počet za rok) letní zimní celoroční
Kapacita pro
přenocování
Okres Šumperk
Branná 500 x cca 200
Kunčice 1 000 x cca 500
Stříbrnice 700 x cca 300
Hynčice pod Sušinou 800 X
Chrastice 200 x cca 40
Vysoké Žibřidovice 300 x cca 50
Ruda nad Moravou 200 x cca 50
Štědrákova Lhota 250 x x cca 100
Loučná nad Desnou 2 000 x cca 500
Vernířovice 2 000 x cca 500
Žárová 500 x cca 80
Štíty, Horní Studénky 10 000 x x x cca 400
Bludov, Vlčí Důl 2 000 x x cca 200
Hraběšice, Krásná 3 000 x x cca 300
Jedlí-Svébohov mimo provoz
Drozdovská pila, Hoštejn mimo provoz
Svojanov, Maletín, Mírov 2 000 x x x cca 150
Bušín 10 000 x x x cca 600
Zábřeh-Jestřebí mimo provoz
Mohelnice 5 000 x x 200
Libina, Václavov
u Oskavy
1 500 x x x cca 150
Okres Prostějov
Bílovice, Zdětín, Hluchov,
Ptení, Stražisko, Čunín
110 000 x x cca 6 500
Mostkovice, Plumlov,
Žarovice, Hamry
40 000 x x cca 4 500
Lipová, Seč, Hrochov,
Malé Hradisko, Okluky
14 000 x x cca 1 200
Okres Olomouc
Uničov, Střelice, Medlov
Dlouhá Loučka
x x
Náklo, Příkazy, Unčovice x x
Horka nad Moravou,
Křelov
x x
Svatý Kopeček, Samotiš-
ky, Radíkov
5 000 x x cca 300
Okres Přerov
Čekyně u Přerova 8 000 x x cca 300
Veselíčko, Dolní Újezd 1 000 x x cca 100
Pramen: vlastní šetření
Tab. 79: Charakteristiky rekreačních oblastí ­ příjezdová vzdálenost, zásobování
Uživatelé převážně ZásobováníLokalita ­ obce/místní
názvy místní vzdálení sezónní v místě jinde
Okres Jeseník
Javorník x x
Zlaté Hory-Dolní údolí x x
Rejvíz x x
Dětřichov x x
Nýznerov x x
Lipová ­ lázně x x x
Ramzová x x
Ostružná-Petříkov 30 % 70 % x
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 60/93
Uživatelé převážně ZásobováníLokalita ­ obce/místní
názvy místní vzdálení sezónní v místě jinde
Okres Šumperk
Branná x x
Kunčice x x
Stříbrnice x x x
Hynčice pod Sušinou x x x x
Chrastice x x
Vysoké Žibřidovice x
Ruda nad Moravou x x
Štědrákova Lhota 80 % 20 %
Loučná nad Desnou 20 % 30 % 50 % x
Vernířovice x x x x
Žárová x x x
Štíty, Horní Studénky 60 % 20 % 20 % x
Bludov, Vlčí Důl 70 % 10 % 20 % x
Hraběšice, Krásná 80 % 20 % x
Jedlí-Svébohov
Drozdovská pila, Hoštejn
Svojanov, Maletín, Mírov 25 % 25 % 50 % x
Bušín 70 % 20 % 10 % x
Zábřeh-Jestřebí
Mohelnice x x
Libina, Václavov u Oskavy 30 % 20 % 50 % x
Okres Prostějov
Bílovice, Zdětín, Hluchov,
Ptení, Stražisko, Čunín
90 % 10 % x
Mostkovice, Plumlov,
Žarovice, Hamry
90 % 10 % x
Lipová, Seč, Hrochov,
Malé Hradisko, Okluky
x x
Okres Olomouc
Uničov, Střelice, Medlov
Dlouhá Loučka
60 % 40 % x
Náklo, Příkazy, Unčovice x x
Horka nad Moravou,
Křelov
x x
Svatý Kopeček, Samotiš-
ky, Radíkov
x x
Okres Přerov
Čekyně u Přerova 60 % 20 % 20 % x
Veselíčko, Dolní Újezd x x
Pramen: vlastní šetření
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 61/93
5 Analýza návštěvnosti a návštěvníků
5.1 Návštěvnost vybraných objektů
Návštěvnost kulturních a historických objektů se značně různí podle jejich popularity, velikosti a dru-
hu. Nižší je obecně v malých muzeích a méně známých památkách menšího rozsahu, kde se pohybu-
je v řádu stovek, maximálně několika tisíc návštěvníků za rok. Vyšší je ve státních hradech a zámcích
a velkých muzeích, které jsou propagované a mají pro návštěvníky vytvořené zázemí.
Návštěvnost kulturních a památkových zařízení je statisticky sledována jen u některých subjektů, po-
kud jsou jejich zřizovatelem stát, města, obce nebo organizace jiných resortů, církve, nadace či sdru-
žení podle zákona 83/90 Sb. Vyhodnocování zabezpečuje Informační a poradenské středisko pro
místní kulturu (IPOS). Například velikou návštěvnost zaznamenává jediná olomoucká památka za-
psaná do Seznamu světového dědictví UNESCO, sloup Nejsvětější Trojice, která činí cca 150 000
turistů ročně.
Počet galerií, muzeí a památníků zřizovaných Ministerstvem kultury, orgány státní správy, kraji, měs-
ty a obcemi, za něž je návštěvnost sledována, činil v roce 2001 v České republice 342 celkem. Z nich
13, tj. 4 %, je v Olomouckém kraji (8 muzeí, 1 galerie a 4 památníky, přičemž muzea mají ještě dalších
8 poboček). Sledována je návštěvnost expozic a uspořádaných výstav. Jak ukazují tabulky, počet
návštěvníků galerií je v porovnání s ostatními kraji relativně vysoký, počet návštěvníků muzeí a pa-
mátníků naopak nízký (opačně než v sousedním Zlínském kraji). Vzhledem k předchozímu roku je
patrný pokles, resp. stagnace návštěvnosti.
Tab. 80: Počet galerií a muzeí v České republice podle krajů za rok 2000 a 2001
galerie (počet) muzea (počet)
Kraj
2001 2000 2001 2000
Hlavní město Praha 3 4 8 8
Středočeský kraj 5 5 34 34
Jihočeský kraj 3 3 17 17
Plzeňský kraj 4 3 20 19
Karlovarský kraj 2 2 7 6
Ústecký kraj 4 4 14 12
Liberecký kraj 3 3 14 14
Královéhradecký kraj 5 5 24 25
Pardubický kraj 6 5 20 20
Kraj Vysočina 3 3 19 18
Jihomoravský kraj 6 6 22 22
Olomoucký kraj 1 1 8 11
Zlínský kraj 1 1 13 13
Moravskoslezský kraj 1 1 14 14
Celkem 47 46 234 233
Pramen: IPOS
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 62/93
Tab. 81: Návštěvnost galerií v krajích (2001)
expozice a výstavy počet návštěvníků
Kraj
2001 2000 2001 2000
Hl. m. Praha 50 73 528 436 614 261
Středočeský 72 96 47 287 64 911
Jihočeský 40 37 137 157 141 300
Plzeňský 76 68 55 858 68 862
Karlovarský 34 33 20 609 28 599
Ústecký 34 33 34 358 36 374
Liberecký 40 27 28 189 30 791
Královéhradecký 44 41 46 887 39 567
Pardubický 47 41 33 720 25 585
Vysočina 43 44 57 831 50 548
Jihomoravský 113 98 166 890 155 916
Olomoucký 25 15 143 339 150 409
Zlínský 15 16 10 325 13 895
Moravskoslezský 26 30 16 875 30 958
Česká republika 659 652 1 327 761 1 451 976
Pramen: IPOS
Tab. 82: Přehled výstav uspořádaných muzei a památníky a jejich návštěvnost (2001)
expozice a výstavy počet návštěvníků
Kraj
2001 2000 2001 2000
Hl. m. Praha 307 329 1 145 161 1 093 313
Středočeský 565 564 505 706 526 050
Jihočeský 233 240 355 385 369 768
Plzeňský 192 202 235 202 225 824
Karlovarský 137 116 213 679 215 246
Ústecký 236 211 423 631 426 626
Liberecký 227 236 199 917 197 230
Královéhradecký 234 234 340 556 357 006
Pardubický 247 251 213 810 203 296
Vysočina 259 257 188 180 196 175
Jihomoravský 371 399 660 379 651 598
Olomoucký 181 232 287 549 341 189
Zlínský 219 203 626 294 567 279
Moravskoslezský 246 236 459 447 497 839
Česká republika 3 654 3 710 5 854 896 5 868 439
Pramen: IPOS
Postavení nejvýznamnějších galerií a muzeí v Olomouckém kraji podle návštěvnosti vyjadřuje jejich
umístění v celkovém pořadí za celou Českou republiku, kdy návštěvnost Muzea umění v Olomouci
byla v hodnocení na druhém místě s 143 339 návštěvníky, hned za Národní galerií v Praze, kterou
navštívilo 405 822 návštěvníků. Jen pro srovnání, na třetím místě se umístila Alšova jihočeská galerie,
Hluboká nad Vltavu se 135 180 návštěvníky.
Do přehledu o počtu uspořádaných výstav galeriemi v ČR v roce 2001 se do pořadí započitatel-
ných institucí zařadila na prvním místě Moravská galerie v Brně, která uspořádala celkem 41 výstav.
Za Olomoucký kraj se Muzeum umění Olomouc umístilo na 6. ­ 7. místě z 36 započtených. Toto mu-
zeum uspořádalo 22 výstav, z toho 2 byly putovní. Do celkového počtu se nezapočítávaly galerie,
které uspořádaly méně než 6 výstav.
Podle počtu uspořádaných výstav v muzeích České republiky za rok 2001 se na prvním místě
umístilo Národní muzeum Praha, které uspořádalo 93 výstav. Za Olomoucký kraj se nejlépe umístilo
Okresní vlastivědné muzeum Šumperk (3. ­ 4. místo) s 41 uspořádanými výstavami, dále Muzeum
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 63/93
Prostějovska (36. ­ 38. místo) s 20 uspořádanými výstavami. Počet hodnocených muzeí činil 38. Do
tohoto počtu nespadají muzea, která uspořádala méně než 20 výstav.
Počet statisticky sledovaných zpřístupněných památkových objektů (hrady, zámky apod.) činil v ČR
v roce 2001 celkem 222, z toho z Olomouckého kraje 8, tj. 4 %. Jejich celková návštěvnost byla rela-
tivně nízká. Postavení kraje v rámci republiky je patrné z další tabulky.
Tab. 83: Návštěvnost památkových objektů v krajích a vybrané vstupné (2001)
Kraj Počet památk. objektů Návštěvnost Vybrané vstupné
Hl. m. Praha 14 2 964 533 33 621 000
Středočeský 40 1 600 587 66 909 000
Jihočeský 23 1 071 013 62 102 000
Plzeňský 16 453 856 10 829 000
Karlovarský 7 104 405 4 441 000
Ústecký 22 200 374 4 834 000
Liberecký 16 584 076 15 984 000
Královéhradecký 18 623 215 1 479 000
Pardubický 13 252 016 18 044 000
Vysočina 11 290 675 8 860 000
Jihomoravský 21 530 154 16 092 000
Olomoucký 8 222 435 8 949 000
Zlínský 7 388 013 9 473 000
Moravskoslezský 6 131 544 1 699 000
Česká republika 222 9 416 896 263 316 000
Pramen: IPOS
Z hradů, zámků a památkových objektů Olomouckého kraje měl, podle základních statistických údajů
o kultuře v České republice zpracovaných firmou IPOS návštěvnost nad 50 000 pouze hrad Bouzov,
okr. Olomouc (19. místo z 52) s počtem 117 287 návštěvníků. Pro srovnání: Karlštejn měl návštěvnost
267 tis., Lednice 199 tis., ale Opočno jen 50,5 tis. návštěvníků.
Sledována je rovněž návštěvnost kulturních akcí, které se uskutečňují v památkových objektech. Ta-
bulka ukazuje pozici Olomouckého kraje z hlediska počtu významných akcí v těchto památkových
objektech a jejich návštěvnosti v absolutních údajích (musí se zohlednit velikost kraje).
Tab. 84: Přehled o kulturních akcích v památkových objektech dle krajů (2001)
Kraj Kulturní akce Návštěvnost
Průměrná návštěvnost
na jednu kulturní akci
Hlavní město Praha 14 2 964 533 211 752
Středočeský kraj 40 1 600 587 40 015
Jihočeský kraj 23 1 071 013 46 566
Plzeňský kraj 16 453 856 28 366
Karlovarský kraj 7 104 405 14 915
Ústecký kraj 22 200 374 9 108
Liberecký kraj 16 584 076 36 505
Královéhradecký kraj 18 623 215 34 623
Pardubický kraj 13 252 016 19 386
Kraj Vysočina 11 290 675 26 425
Jihomoravský kraj 21 530 154 25 245
Olomoucký kraj 8 222 435 27 804
Zlínský kraj 7 388 013 55 430
Moravskoslezský kraj 6 131 544 21 924
Celkem 222 9 416 896 598 064
Pramen: IPOS
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 64/93
Dále byla vlastním šetřením zjišťována návštěvnost ve vybraných turisticky přitažlivých místech, láz-
ních a jeskyních Olomouckého kraje, kterou přibližují následující tabulky.
Výsledky zmapování návštěvnosti na základě vlastních zjištění v místě vycházejí buď z počtu proda-
ných vstupenek nebo jinak měřitelného počtu návštěvníků, případně podle odhadu provozovatelů na
základě několikaletých zkušeností. Celkově lze označit uvedené údaje o návštěvnosti za spíše pod-
hodnocené oproti reálné skutečnosti. Protože množství návštěvníků se pohybuje v oblastech, kde je
volný přístup, nebo se nesleduje počet prodaných vstupenek (zříceniny, poutní místa apod.), může se
součet návštěvnosti zjištěné firmou IPOS a naším vlastním šetřením i více lišit.
Tab. 85: Návštěvnost hradů a zámků ­ vlastní šetření
Okres Místo Název objektu Počet návštěvníků (2001)
Bouzov hrad Bouzov 150 000-200 000
Olomouc
Náměšť na Hané Horní zámek 17 000 ­ 18 000
Týn nad Bečvou zřícenina Helfštýn 100 000
Přerov
Tovačov Tovačovský zámek 18 000-23 000
Velké Losiny zámek Velké Losiny 40 000-43 000
Šumperk
Úsov hrad Úsov 17 000-18 000
Jeseník Jeseník Vodní tvrz 10 400
Pramen: vlastní šetření
Tab. 86: Návštěvnost muzeí ­ vlastní šetření
Okres Místo Název objektu Počet návštěvníků (2001)
Olomouc Vlastivědné muzeum 50 000
Olomouc Muzeum umění 150 000
Příkazy Hanácký skanzen cca 2 000
Uničov Městské muzeum cca 2 000
Olomouc
Cholina Muzeum v Cholině cca 2 000
Přerov Muzeum Komenského 13 000
Přerov
Hranice Městské muzeum 5 000
Prostějov Prostějov Prostějovské muzeum 22 000
Jeseník Jeseník Muzeum V. Priessnitze 3 500
Pramen: vlastní šetření
Tab. 87: Návštěvnost jeskyní v Olomouckém kraji
Počet návštěvníků
Okres Místo Název objektu
2001 do 09/2002
Javoříčko Javoříčské jeskyně 57 924 51 141
Olomouc
Mladeč Mladečské jeskyně 22 407 18 803
Lipová ­ lázně Na Pomezí 70 911 64 563
Jeseník
Písečná Na Špičáku 16 485 14 891
Přerov Teplice nad Bečvou Zbrašovské aragonitové jeskyně 46 730 52 195
Pramen: vlastní šetření
Tab. 88: Návštěvnost ostatních atraktivit
Okres Místo Název objektu Počet návštěvníků
Samotíšky Zoologická zahrada 360 000 - 400 000
Olomouc
Bílá Lhota Arboretum 8 000 - 9 000
Přerov Brodek Zvonařská dílna pí Dytrychové 2 700 - 3 000
Šumperk Loštice Muzeum tvarůžek cca 2 000
Pramen: vlastní šetření
Za vysokou lze považovat návštěvnost nad 50 000, takže z přehledu je patrné, že Olomoucký kraj má
celkem vysoký počet atraktivním míst. K plnému využití turistického potenciálu kraje však chybí cíle-
nější propagace, zlepšení informačních systémů, lepší doprovodné služby (sociální zařízení, občer-
stvení, popř. ubytování) a koordinovaněji prováděný marketing, který by sjednotil množství roztříště-
ných aktivit v jednotlivých lokalitách, vč. spolupráce regionů a mikroregionů.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 65/93
5.2 Marketingový průzkum návštěvníků
Součástí analýzy poptávky byl primární průzkum trhu cestovního ruchu v Olomouckém kraji provede-
ný výběrovým šetřením návštěvníků regionu. Jeho cílem bylo poskytnout informační podklady pro
návrhovou část Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje. Umožnil stanovit profil ná-
vštěvníků kraje a zjistit jejich postoje ke kvalitě nabídky v oblasti cestovního ruchu.
5.2.1 Metodika průzkumu
Průzkum byl proveden metodou osobního dotazování se standardizovaným dotazníkem na území
celého kraje ve třech etapách. Dotazník byl zpracován ve čtyřech jazykových mutacích, a to v češtině,
angličtině, němčině a polštině. Použita byla tazatelská síť z řad proškolených studentů středních škol
zaměřených na cestovní ruch. Zpracování bylo provedeno s využitím statistického software SPSS for
Windows v. 10.1 (licence č. 3122455).
Obsahová struktura průzkumu respektuje stanovené cíle a metodiku doporučenou Českou centrálou
cestovního ruchu. V dotazníku zformulované otázky (viz příloha č. 4) postihují tyto oblasti:
1. Identifikace respondenta (včetně místa bydliště a doprovodu)
2. Identifikace místa a délky pobytu, ubytování a stravování
3. Způsob dopravy do regionu
4. Způsob zajištění pobytu (organizovaný, neorganizovaný)
5. Zdroje informací o regionu
6. Specifikace motivů k pobytu, zaměření realizovaných aktivit a jejich očekávání
7. Hodnocení atraktivnosti regionu z pohledu cestovního ruchu
8. Hodnocení služeb cestovního ruchu a infrastruktury
9. Hodnocení cenové image regionu
10. Zájem o opakování návštěvy (míra věrnosti regionu)
Metodika umožňuje porovnání s obdobnými průzkumy v jiných turistických regionech (viz příloha č. 3).
Za základní třídící kritéria byly zvoleny identifikační znaky sezónnost, subregion, příjezdová vzdále-
nost, věk a doprovod (viz kontingenční tabulky v příloze č. 1).
Časové etapy průzkumu respektovaly předpokládané rozdíly profilu návštěvníků v sezónním a mi-
mosezónním období. Průzkum návštěvníků Olomouckého kraje byl realizován ve třech etapách:
1. léto ­ červenec / srpen 2002
2. podzim ­ říjen / listopad 2002
3. zima ­ únor / březen 2003
Výsledky byly vyhodnocovány (a zadavateli prezentovány) postupně za každou etapu.
Místa sběru dat výběrově reprezentují turisticky atraktivní oblasti Olomouckého kraje. Pro účely zpra-
cování respektují členění kraje na subregiony podle marketingové strategie:
1. Jeseníky
2. Střední Morava - Haná
Tyto subregiony představovaly zároveň třídící kritérium pro srovnávací analýzu. Lokalitami sběru dat
v subregionech byly:
Tab. 89: Lokality sběru dat průzkumu návštěvníků
Jeseníky
Bludov, Branná, Hrabešice, Javorník, Jeseník, Jeskyně na Pomezí, Kunčice, lázně
Jeseník, Lipová ­ lázně, Loučná nad Desnou, Ostrožná, Petříkov, Praděd, Ramzo-
vá, Rejvíz, Stříbrnice, Šléglov, Šumperk, Velké Losiny
Střední Morava ­ Haná
Helfštýn, hrad Bouzov, Hranice, Jezernice, Lipník nad Bečvou, Loučka, Olomouc,
Plumlov, Prostějov, Přerov, Svatý Kopeček, Teplice nad Bečvou, Tovačov, zámek
Úsov
Velikost výběrového souboru byla stanovena na 1 200 ­ 1 400 respondentů, skutečnost činila 1 395
oslovených respondentů, resp. platných a do vyhodnocení zařazených dotazníků. Střední kvadratická
chyba tohoto souboru M = 0,013 (interval spolehlivosti činí 0,026 na hladině významnosti 0,05 u nor-
málního rozdělení). Znamená to, že relativní četnosti za celý soubor jsou zatíženy chybou menší než
 3 % (např. naměřená hodnota 33,3 % leží v intervalu 30,7 až 35,9 %), u podsouborů nad 380 re-
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 66/93
spondentů pak chyba nepřesahuje  5 %. Výběr respondentů byl prováděn formou náhodného oslo-
vování při dodržení předem stanovených instrukcí.
Tab. 90: Počty zpracovaných dotazníků podle subregionů a etap průzkumu
Subregion/etapa léto podzim zima celkem
Jeseníky 201 210 229 640
Střední Morava ­ Haná 396 196 163 755
Celkem 597 406 392 1 395
Struktura výběrového souboru podle pohlaví byla rovnoměrná, jen se zanedbatelnou převahou
mužů (51,6 %). Ve věkové kategorii ,,mladších" do 30 let bylo 34 % respondentů, věkovou kategorii
seniorů nad 60 let zastupovalo jen 95 (6,8 %) respondentů, skoro 60 % tedy tvořili respondenti střední
věkové kategorie od 30 do 60 let. Každý pátý návštěvník byl sám, bez dalšího doprovodu. S větší
skupinou (zájezd, soustředění apod.) navštívilo region jen 5 % respondentů. Více než polovina
z tuzemských návštěvníků přijela z větší vzdálenosti než 50 km. Blíže viz kontingenční tabulky
v příloze č. 1. Kvótní výběr nebyl předepsán.
Počet cizinců ve výběrovém souboru činil 142, tedy 10,2 %. Zahraniční návštěvníci byli jedinou sku-
pinou, která byla při oslovování preferována (tazatelé měli instrukci získat co nejvíce dotazníků od
cizinců). Nejvíce bylo mezi zahraničními návštěvníky Poláků.
V kategorii ostatních byli návštěvníci z Velké Británie (5), USA (4), Francie, Rakouska, Japonska,
Tunisu a Mexika (po dvou), Belgie, Itálie, Nizozemí, Maďarska, Slovinska a Srí Lanky (po jednom).
Struktura zahraničních návštěvníků neodráží statisticky vykazované počty ubytovaných, neboť prů-
zkum na ně nebyl cíleně zaměřen a nesledoval návštěvnost ve smyslu zjištění počtu návštěvníků.
Vyhodnocení průzkumu sleduje jeho obsahovou strukturu danou dotazníkem. Zpracování vypovídá
o sledovaných charakteristikách návštěvníků a o hodnocení regionu návštěvníky. Celkový profil cha-
rakterizující návštěvníka Olomouckého kraje je součástí strategické části Programu (viz jeho část
Charakteristika současných cílových skupin návštěvníků kraje). Za návštěvníka je považován každý
respondent, tedy i ,,turista" pobývající v kraji alespoň přes jednu noc (identifikováno délkou pobytu).
5.2.2 Profil návštěvníka regionu
V Olomouckém kraji mírně převažují návštěvníci s příjezdovou vzdáleností nad 50 km. Delší je u
návštěvníků Jeseníků, kde bylo podchyceno i více cizinců, kratší v zimní sezóně.
Necelá polovina tuzemských návštěvníků má bydliště v NUTS 2 Střední Morava, dalších 20 % přijíždí
z Moravskoslezského kraje. Okolo 10 % návštěvníků přijíždí z jižní Moravy a jen o něco méně ze
Středních Čech a Prahy. Nízká návštěvnost je ze severozápadu a jihozápadu republiky (pod 5 % do
obou subregionů kraje).
Nejčastější je příjezd do regionu s rodinou (28 %) nebo s partnerem či partnerkou (27 %). Rodiny
s dětmi tvoří velmi významnou skupinu návštěvníků zejména v létě (plná třetina) a zaslouží si proto
speciální pozornost. Každý pátý návštěvník (u seniorů až 40 %) přijel sám. Rovněž individuálně cestu-
jící turisté jsou tedy silnou skupinou, hlavně v mimosezónním období a o něco více v oblasti Hané.
Slovensko
23%
Německo
20%
Ostatní
18%
Polsko
39%
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 67/93
Rozhodujícím dopravním prostředkem pro cestu do regionu je pro návštěvníky automobil (za celý
soubor 58 %). V létě a do Jeseníků je o něco častějším (přes 60 %), rodiny s dětmi přijíždějí autem až
z 80 %. V mimosezónním období automobil využívá jen polovina návštěvníků, každý pátý přijíždí au-
tobusem (celkově ve všech obdobích 15 %). Po autobusu je na třetím místě doprava vlakem, kterým
přijíždí celkově 12 % návštěvníků. Kolo jako dopravní prostředek se vyskytlo u méně než 5 % respon-
dentů, v létě pak u 7 % a ve věkové kategorii do 29 let rovněž u 7 %, přičemž o něco více je využívá-
no v subregionu Haná.
0
10
20
30
40
50
Procent
blízké okolí do 50 km nad 50 km cizinci
Příjezdová vzdálenost
Jeseníky Haná
0
10
20
30
40
50
60
Procent
blízké okolí do 50 km nad 50 km cizinci
Příjezdová vzdálenost
léto podzim zima
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 68/93
Pokud se jedná o délku pobytu, celkově jde u návštěvníků z jedné třetiny o jednodenní pobyt
v regionu (bez noclehu). I mezi návštěvníky ze vzdálenosti nad 50 km je pětina těch, kteří v regionu
pobývají jen jeden den. U necelé pětiny návštěvníků jde o víkendové pobyty, u ostatních o pobyty
delší. Pobyty přesahující týden se týkají necelé pětiny návštěvníků (nejvíce u individuálních návštěv-
níků díky lázeňským pobytům). V Jeseníkách je pobyt návštěvníků delší než na Hané, s výjimkou
dlouhodobých pobytů přesahujících týden (Jeseníky 15 %, Haná 21 %).
Pro návštěvníky Olomouckého kraje není navštívený region zpravidla neznámý, téměř ze tří čtvrtin
totiž přijeli již poněkolikáté. Frekvence návštěv je nejvyšší v zimní sezóně, kdy do regionu přijíždí
60 % návštěvníků nejméně po čtvrté (v létě je jich jen 35 %). Ti, kteří jsou v regionu poprvé, tvoří stej-
ně velkou skupinu okolo 28 % jak v Jeseníkách, tak na Hané. U zahraničních návštěvníků jejich podíl
přesahuje polovinu (57 %). Nejčastější jsou pobyty v regionu u návštěvníků, kteří přijeli sami (60 %
jich bylo v regionu čtyři a vícekrát).
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
Procent
auto vlak bus kolo komb. jinak
Dopravní prostředek
Způsob dopravy
léto podzim zima
0
10
20
30
40
50
Procent
jednodenní 1­2 noclehy 3­6 noclehů delší
Délka pobytu v regionu
Jeseníky Haná
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 69/93
Jako hlavní důvod návštěvy v regionu je nejčastěji uváděn sport (22 % respondentů) a poznání
regionu (20 % respondentů). Jak ukazují grafy, tyto důvody jsou značně odlišné v závislosti na sezóně
i na navštíveném subregionu. V létě k těmto důvodům přistupuje ještě odpočinek a celková relaxace,
na podzim a na Hané ještě návštěvy příbuzných a známých. Z ostatních důvodů je ještě významná
péče o zdraví u seniorů (téměř 40 %). Zahraniční návštěvníci kladou větší důraz než tuzemští na po-
znávací turistiku.
0
10
20
30
40
50
60
70
Procent
poprvé 1 až 3 krát vícekrát
Po kolikáté navštívili respondenti region
léto podzim zima
Důvod návštěvy regionu
0% 10% 20% 30% 40% 50%
sport
poznání regionu
celková relaxace
zdraví
komerční důvody
návštěva příb./známých
pouze projíždějí
léto
podzim
zima
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 70/93
Návštěvníci Olomouckého kraje, tak jak je tomu ostatně i jinde, silně preferují personální zdroje
informací před nepersonálními. Celkově se ze 40 % spoléhají na vlastní poznání a zkušenosti,
v dalších 23 % pak čerpají z ústních informací od známých. Více než v jiných krajích je pro ně vý-
znamným informačním zdrojem internet, který uvedlo 13 % respondentů, zejména ze subregionu Je-
seníky (každý pátý) a ve skupině cizinců (téměř čtvrtina). Naopak málo jsou jako zdroj informací uvá-
děna informační centra (6 %).
Z celkového souboru respondentů bylo v regionu ubytovaných okolo 60 %. Nejčastější formou je uby-
tování v soukromí u příbuzných či známých a v penzionech, v obou případech po 30 % z ubytovaných
(ubytování v penzionu je přitom v Olomouckém kraji výjimečně vysoké oproti sousedním krajům). Uby-
tování v penzionech je třikrát častější v Jeseníkách než v oblasti Hané a je využíváno dvakrát častěji
návštěvníky staršími než 30 let oproti mladším. Ubytování v hotelech je častější pouze u účastníků
zájezdů a u cizinců (v obou případech spíše v hotelech kvalitnějších).
Důvod návštěvy regionu
0% 10% 20% 30% 40%
sport
poznání regionu
celková relaxace
zdraví
komerční důvody
návštěva příb./známých
pouze projíždějí
Jeseníky
Haná
Zdroje informací o regionu
0% 10% 20% 30% 40%
informační centra
propagační materiály
články v tisku, brožury
z rozhlasu či televize
z Internetu
ústní informace přátel
vlastní zkušenosti
Jeseníky
Haná
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 71/93
Využívání stravovacích služeb je výrazně funkcí příjezdové vzdálenosti a délky pobytu v regionu.
Čím kratší je příjezdová vzdálenost a délka pobytu, tím více je zabezpečováno stravování z vlastních
zdrojů. Využívání restauračních služeb je častější v létě a zejména u cizinců, účastníků zájezdů a
starších návštěvníků.
Pokud jde o využívání placených služeb cestovních kanceláří a agentur k zabezpečení pobytu, je u
tuzemských návštěvníků jen velmi sporadické. Bez těchto služeb se z celého souboru obejde 85 %
návštěvníků, celý pobyt nebo zájezd si koupilo jen okolo 5 % návštěvníků. Ze zahraničních návštěvní-
ků nevyužilo žádných služeb cestovních kanceláří nebo agentur 70 %, jen každý desátý si koupil celý
pobyt nebo zájezd (18 % pouze doplňkové služby). Zájem o služby cestovních kanceláří roste
s věkem, příjezdovou vzdáleností a s délkou pobytu.
5.2.3 Hodnocení regionu návštěvníky
Celkovou atraktivnost navštíveného regionu z pohledu cestovního ruchu posuzují návštěvníci pře-
vážně příznivě. Více než u poloviny splňuje jejich očekávání, téměř u každého pátého dokonce region
očekávání předčil. Podíl těch, pro které region nesplnil jejich očekávání činí 9 % (zhruba 20 % se ne-
vyjádřilo), přičemž více se jednalo o návštěvníky Hané (plných 13 %).
Nejlákavějšími aktivitami pro návštěvníky Olomouckého kraje (kdyby měli čas a prostředky) jsou
zimní sporty, v zimě a v Jeseníkách je uvádí až čtvrtina respondentů. Na dalších místech jsou cyklotu-
ristika a pěší turistika, opět více v Jeseníkách. Na Hané převažují vodní sporty a koupání následované
poznávací turistikou a zábavou. Další aktivity preferovalo méně než 10 % respondentů. Za zmínku
stojí ještě to, že mladší návštěvníci do 29 let kladou na první místo společenský život a zábavu jako
to, co by je nejvíce lákalo (18 %).
Využití turistického potenciálu kraje však brání různé nedostatky, které sami návštěvníci pociťují ná-
sledovně. Podle vyjádření respondentů regionu nejvíce schází kvalitnější dopravní infrastruktura, což
uvedl každý pátý. Na druhém místě je nedostatek společenských a zábavních center (13 %), což se
projevilo výrazně ve všech sledovaných podskupinách respondentů, u mladých zvlášť výrazně (po-
strádají je více než lepší dopravní infrastrukturu). K ostatním nedostatkům se vyjadřovalo jen okolo
deseti procent a méně oslovených návštěvníků. Nedostatek spočívající v malém počtu míst poskytují-
cích informace uvedlo jen 8 % respondentů, tedy méně než v sousedních krajích (nejvíce ve skupině
účastníků zájezdů a zahraničních hostů). U některých sledovaných faktorů se projevují sezónní výky-
vy a vzájemně se liší také oba turistické subregiony, jak je patrné z grafů.
Nejlákavější aktivity v regionu
0 5 10 15 20 25
pěší turistika
cykloturistika
hipoturistika
koupání
zimní sporty
kulturní akce
návštěvy památek
zábava
péče o zdraví
procenta
Jeseníky
Haná
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 72/93
Přes pociťované nedostatky, v souladu s celkově ladným hodnocením atraktivnosti navštívených míst,
deklaruje většina respondentů věrnost regionu. Zájem o opakování návštěvy projevilo 82 % respon-
dentů (jinde bývá toto procento ještě vyšší; 13 %, tedy hodně, jich neodpovědělo), přitom 55 % určitě
a 28 % spíše ano.
Služby poskytované návštěvníkům a turistická infrastruktura byly respondenty hodnoceny v několika
předem daných oblastech, kde měli možnost vyjádření na čtyřstupňové škále. U žádného faktoru ne-
došlo při celkovém vyhodnocení k převaze negativního hodnocení stupni spíše špatně nebo velmi
špatně. Hodnocení je vyjádřeno indexem, jehož hodnota je dána váženým průměrem z platných od-
povědí (bez respondentů, kteří se nedokázali vyjádřit, resp. nemohli se vyjádřit, např. ke kvalitě ubyto-
vacích služeb, pokud ubytovaní nebyli) a je tím vyšší, čím je hodnocení horší. Hodnota indexu nad 2,5
tedy již znamená převahu záporného hodnocení a naopak (čím nižší hodnota, tím lepší hodnocení).
Ke kritické hodnotě 2,5 se nejvíce blíží index hodnocení příležitostí pro zábavu (s hodnotou 2,40).
Co regionu nejvíce schází
0 5 10 15 20 25
více host. zařízení
špičková zařízení
péče o památky
dopravní infrastruktura
lepší dostupnost
informační centra
sportovní vybavenost
zábavní centra
atrakce pro děti
procenta
léto
podzim
zima
Co regionu nejvíce schází
0 5 10 15 20 25
více host. zařízení
špičková zařízení
péče o památky
dopravní infrastruktura
lepší dostupnost
informační centra
sportovní vybavenost
zábavní centra
atrakce pro děti
procenta
Jeseníky
Haná
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 73/93
Celkové hodnocení kvality služeb poskytovaných návštěvníkům regionu ukazují následující grafy
s vnitroregionálním porovnáním a podle příjezdové vzdálenosti (kde je podchycena i skupina zahra-
ničních návštěvníků).
Nejhůře je hodnoceno poskytování informací o regionu, zejména cizinci a na Hané, hůře také v letní a
zimní sezóně. Velký rozdíl mezi oběma turistickými subregiony je také v hodnocení čistoty a pořádku
a přátelskosti místních lidí k návštěvníkům (Haná je vždy hodnocena hůře než Jeseníky). Věkově
mladší návštěvníci jsou vždy kritičtější, senioři se naopak projevují jako méně náročná klientela.
Horší než u poskytovaných služeb bylo hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu, opět pod-
le předem daných faktorů. Z jiného pohledu se potvrdily nedostatky pociťované návštěvníky regionu
ohledně příležitostí pro zábavu, vybavení pro sport a dopravní dostupnosti (tři nejhůře hodnocené
faktory). Situaci ilustrují stejně zpracované grafy jako u hodnocení služeb.
Hodnocené faktory kvality služeb
1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50
ubytování
stravování
personál
informace
čistota
přátelskost lidí
Vysoký index znamená nízké hodnocení
Jeseníky
Haná
Hodnocené faktory kvality služeb
1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50
ubytování
stravování
personál
informace
čistota
přátelskost lidí
Vysoký index znamená nízké hodnocení
do 50 km
nad 50 km
cizinci
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 74/93
Ukazuje se, že Jeseníky jsou v některých faktorech vybavenosti hodnoceny hůře než oblast Hané.
Týká se to především možností pro zábavu, kde byla překročena hranice indexu 2,5 znamenající pře-
vahu negativního hodnocení. Nejkritičtější skupinou jsou opět mladší návštěvníci do 29 let. Sezónní
rozdíly se projevily u hodnocení vybavenosti pro sport, kdy v létě je hodnocení lepší, drobný prodej
(občerstvení, suvenýry) je naopak v létě hodnocen hůře, stejně jako rozsah stravovacích a ubytova-
cích kapacit. V zimní sezóně jsou nejhůře hodnoceny příležitosti pro zábavu, v letní sezóně je nejhůře
hodnoceno orientační značení turistických atraktivit.
Pro úplnost byla sledována také cenová image regionu. Je vcelku příznivá, protože 20 % návštěvníků
pokládá region za levnější než jinde v republice. Léto je pokládáno za levnější než zima, Haná za
dražší než Jeseníky.
Pozici Olomouckého kraje vůči Moravskoslezskému a Zlínskému lze vyčíst z grafů v příloze č. 3.
Hodnocené faktory vybavenosti regionu
1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75
hostinské kapacity
dostupnost regionu
značení tras
značení atraktivit
vybavení pro sport
drobný prodej
možnosti zábavy
Vysoký index znamená nízké hodnocení
Jeseníky
Haná
Hodnocené faktory vybavenosti regionu
1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75
hostinské kapacity
dostupnost regionu
značení tras
značení atraktivit
vybavení pro sport
drobný prodej
možnosti zábavy
Vysoký index znamená nízké hodnocení
do 50 km
nad 50 km
cizinci
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 75/93
6 Organizace a marketing
6.1 Subjekty v cestovním ruchu
V Olomouckém kraji dosud není vytvořen destinační management cíleně zaměřený přímo na rozvoj
cestovního ruchu. Centrální podpory by se mělo turismu dostávat z Krajského úřadu, kde je zřízeno
oddělení cestovního ruchu, jehož činnost v této oblasti se rozbíhá obdobně jako v jiných krajích. Za-
střešující je Olomoucký kraj, do roku 2002 v této oblasti spolupůsobily okresní úřady se svými referáty
regionálního rozvoje.
Na organizaci cestovního ruchu se podílejí v zásadě: regiony a mikroregiony, města a obce (jen ně-
která větší města mají pro tuto oblast vyčleněny samostatné referenty), jejichž nástrojem jsou zřizova-
ná informační centra (některá infocentra jsou provozována jako soukromě subjekty), v menší míře pak
podnikatelské subjekty jako cestovní kanceláře a agentury, provozovatelé turistických zařízení a atrak-
tivit. Působení podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu je doposud málo koordinované,
vesměs založené na účelové spolupráci a individuální iniciativě. V sektoru lázeňství jsou to lázeňské
organizace.
Agenturou profesně orientovanou na sektor cestovního ruchu je Sdružení cestovního ruchu Šumper-
sko ­ Jeseníky. Její aktivity jsou však limitovány dostupnými finančními prostředky. Rozvoj cestovního
ruchu je dále součástí činnosti rozvojových agentur (např. Regionální agentura pro rozvoj Střední
Moravy, Evropské poradenské a informační centrum Olomouc, Společnost pro regionální rozvoj Šum-
perk, Regionální centrum ICN Olomouc, Centrum pro komunitní práci Střední Morava) a různých
sdružení (např. Sdružení obcí Střední Moravy, Sdružení měst a obcí Jesenicka). Podpora podnikatel-
ských aktivit, tedy i aktivit v oblasti cestovního ruchu, je v působnosti Hospodářských komor.
Subjekty vstupujícími do procesu organizace a řízení cestovního ruchu jsou také kulturní a vzdělávací
instituce, orgány a instituce ochrany přírody, památkové péče, příp. horská služba, Povodí Moravy a
orgány vstupující do procesu realizace projektů v cestovním ruchu. Kromě toho působí na území kraje
různé další neziskové a dobrovolné organizace, jako např. Klub českých turistů, Země děda Praděda,
zájmová vodní turistika, organizace důchodců, nadace, profesní svazy apod., jejichž role při realizaci
rozvojových záměrů v cestovním ruchu je často nezastupitelná.
Účinnost aktivit těchto subjektů je zatím nízká, resp. obtížně vyhodnotitelná vzhledem k absenci pri-
márních dat sledovaných speciálně v zájmu zjišťování zpětné vazby dopadu na cestovní ruch (dopo-
sud je nutno opírat se pouze o globální statistické údaje uvedené v části 4.1). K tomu lze dále konsta-
tovat, že ucelené produkty cestovního ruchu nejsou v širší míře nabízeny, cestovní ruch se vyvíjí ví-
ceméně spontánně, standardní úroveň služeb a produktů cestovního ruchu není všeobecně zajišťová-
na, marketing zaměřený na prosazování regionu jako turistické destinace má rovněž velké rezervy.
Homogenní není ani síť informačních center ­ jedná se o různorodý konglomerát subjektů bez vzá-
jemné propojenosti při celoplošné nabídce produktů cestovního ruchu (pokud je co nabízet). Značnou
brzdou rozvoje cestovního ruchu v kraji je také nedostatečná kooperace mezi hlavními turistickými cíli
a jejich zázemím při vytváření turistických produktů. Role veřejného sektoru je z tohoto pohledu málo
viditelná. Koordinaci subjektů v cestovním ruchu a prosazování společných zájmů by měl zabezpečo-
vat právě dosud chybějící destinační management.
6.1.1 Regiony a mikroregiony
Rozvoj cestovního ruchu je vázán na přírodní, historické, sociální, geografické a jiné aspekty konkrét-
ních území, kde je žádoucí co nejvyšší míra spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Jádrem
regionální organizace jsou sdružení obcí vytvářející síť mikroregionů pokrývající prakticky celé území
kraje. Samostatně lze jako region označit Hanou, do území kraje také zasahují dva Euroregiony Pra-
děd a Glacensis.
Region Haná je relativně samostatnou oblastí na území kraje, která vytváří vlastní produkty v nabídce
cestovního ruchu. Vychází z památek na území regionu a tradic, které má jako cílová oblast turistů.
Územně byla tato oblast zahrnuta do nabídkového produktu ,,Střední Morava", který je z větší části
v Olomouckém kraji, další částí pak ve Zlínském kraji (Kroměřížsko). Hlavním cílem pro Region Haná
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 76/93
je rozvinout soutěživost s maximálním využitím lidských zdrojů, zavedením nových technologií a ino-
vací s následnou politikou stálého rozvoje. Pro rozvoj regionu Haná je určen pilotní projekt dotovaný
PHARE a MMR ČR. Obdobný pilotní projekt se realizuje v mikroregionu Jeseníky.
Euroregion Praděd založený v roce 1997 zasahuje na území Olomouckého kraje jen částečně. Je
dobrovolným sdružením českých a polských spolků a sdružení měst a obcí, které se nacházejí na
území okresů Bruntál a Jesení v České republice a na území jižní části Opolského Slezska (vojvodství
Opole) v Polské republice. Euroregion podporuje spolupráci v příhraničních územích především
v oblastech plánování územního rozvoje, ochrany životního prostředí, rozvoje hospodářství, obchodu
a služeb, turistiky, sportu a rekreace. Z pěti sdružení obcí na české straně jsou jeho členy
z Olomouckého kraje Sdružení obcí Jesenicka a Sdružení obcí Praděd.
Euroregion Glacensis zasahuje území Olomouckého kraje jen svou malou částí na Šumpersku a
Jesenicku. Vznikl na pomezí Čech, Moravy a Kladska v roce 1996 na základě smlouvy uzavřené mezi
českou a polskou stranou. Česká část Euroregionu Glacensis je tvořena sdružením měst a obcí
s názvem Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska ­ Euroregion Glacensis se sídlem v Rychnově
nad Kněžnou. V současné době má 65 členských měst a obcí, rozlohu 8 351 km a cca 500 tis. obyva-
tel, čímž je největším česko-polským euroregionem. Jeho hlavními cíli jsou otevírání nových hranič-
ních přechodů, rozvoj dopravní infrastruktury, všestranný rozvoj příhraničních obcí, rozvoj spolupráce
obou částí Euroregionu v souladu s Evropskou chartou přeshraničních regionů (hospodářství, územní
plánování, kultura a sport, vzdělání atd.).
Mikroregiony dnes sdružují převážnou část měst a obcí. Řada z nich již rozpoznala význam cestov-
ního ruchu pro hospodářský rozvoj regionu a zaměstnanost místních obyvatel. Základem pro vznik
mikroregionů je dobrovolná spolupráce obcí, která je dána spádovostí, historickými i současnými vaz-
bami, společně řešenými problémy apod. Velký význam mají mikroregiony nejen pro rozvoj obcí a
v jeho rámci cestovního ruchu, ale i pro čerpání prostředků z různých fondů, protože umožňují zaklá-
dat větší a významnější projekty.
Geografické území Olomouckého kraje je pokryto sítí více než 30 mikroregionů, sdružení či svazků
obcí (mohou se překrývat nebo zasahovat do sousedních krajů), které mají kromě jiných účelů priority
i v oblasti rozvoje cestovního ruchu, zpravidla zapracované do rozvojových plánů.
Tab. 91: Mikroregiony a sdružení v Olomouckém kraji
Okres Mikroregion / sdružení Sídlo
Jesenicko Jeseník
Žulovsko Žulová
Zlatohorsko Zlaté Hory
Javornicko Javorník
Jeseník
Sdružení měst a obcí Jesenicka Jeseník
Olomoucko Olomouc
Šternbersko Šternberk
Litovelsko Litovel
Království Grygov
Bystřička Velká Bystřice
Uničovsko Uničov
Olomouc
Kosířsko Lutín
Sdružení obcí Střední Moravy Prostějov
Němčisko Němčice na Hané
Protivanovsko (Drahanská vrchovina) Protivanov
Konicko Konice
Prostějov
Kostelecko Kostelec na Hané
Přerovsko Přerov
Hranicko Hranice
Střední Haná Kojetín
Podlesí Radíkov, Milenov
Pobečví Prosenice
Přerov
Dolek Rokytnice
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 77/93
Okres Mikroregion / sdružení Sídlo
Záhoří ­ Helfštýn Soběchleby
Moštěnka Domaželice
Sdružení CR Šumpersko ­ Jeseníky Šumperk
Mohelnicko Mohelnice
Zábřežsko Zábřeh
Hanušovicko Hanušovice
Rohelnice Třeština
Šumperk
Svazek obcí regionu Ruda Ruda nad Moravou
Pramen: vlastní šetření
Některá další sdružení jsou vytvořena účelově, např. svazek obcí Pitná voda (Postřelmov, Povalová
za účelem plynofikace (Polkovice), Svazek obcí údolí Desné za účelem privatizace železniční tratě
(Rapotín), Sdružení měst a obcí dotčených činností VVP Libavá (Potštát), Svazek obcí Luže za úče-
lem poskytování sociálních služeb v areálu nemovitostí Šumperk-Luže apod. Mírou aktivity a přínosu
pro cestovní ruch se ovšem mikroregiony liší.
6.1.2 Informační centra
Síť informačních center je prověřeným účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu zabezpečujícím
kontakt návštěvníků se subjekty cestovního ruchu v regionu. Informační centra poskytují v místě své-
ho působení informační servis a různé služby spojené se zajištěním cestovního ruchu, jejichž rozsah
se individuálně liší. Obecným posláním informačních center je nabízet bezplatný informační servis
turistům a místním občanům, podrobné informace o příslušném místě a jeho okolí, kapacity ubytova-
cích zařízení, přehled penzionů, hotelů, restaurací, kulturní památky, zajímavá turistická místa, tipy na
výlety, sportovní a kulturní akce, provozní dobu sportovních a kulturních zařízení, případně další akti-
vity cestovního ruchu, jako např. informace o odjezdech autobusů a vlaků či prodej obchodního a do-
plňkového zboží (knihy, mapy, průvodce, upomínkové předměty).
V České republice je dle údajů České centrály cestovního ruchu 362 míst poskytujících tyto služby,
přičemž v Olomouckém kraji je jich evidováno 20, reálně jich je ale více, neboť ne všechna se ČCCR
přihlásila. Funkci informačních center v regionu mohou plnit i některá další místa, která nejsou ČCCR
evidována. Vzhledem k počtu obyvatel i rozloze je hustota informačních center v kraji mírně podprů-
měrná. Rozsah informačních center dokumentuje následující přehled.
Tab. 92: Počty informačních center podle krajů
Kraj Počet inf. center IC na 1000 km2
IC na 100 000 obyv.
Hl. m. Praha 7 14,1 0,6
Středočeský 32 2,9 2,9
Jihočeský 32 3,2 5,1
Plzeňský 25 3,3 4,5
Karlovarský 23 6,9 7,6
Ústecký 31 5,8 3,8
Liberecký 31 9,8 7,2
Královéhradecký 37 7,8 6,7
Pardubický 20 4,4 3,9
Vysočina 21 3,0 4,0
Jihomoravský 32 4,5 2,8
Olomoucký 20 3,9 3,1
Zlínský 14 3,5 2,4
Moravskoslezský 37 6,7 2,9
Česká republika 362 4,6 3,5
Pramen: ČCCR
Města a obce přispívají k organizaci cestovního ruchu zřizováním a příspěvkem na provoz městských
turistických a informačních center. Ta pokrývají území celého kraje a vytvářejí tak základní informační
síť. V Asociaci turistických informačních center ČR je sdruženo 114 těchto institucí, z toho
z Olomouckého kraje je jich 8, tj. 7 %. Vlastním šetřením bylo v kraji zjištěno přes 50 míst, kde jsou
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 78/93
informační střediska, tedy podstatně více, než je jich evidovalo v databázi ČCCR, neboť mezi ně byla
zařazena i informační místa mimo oficiální síť. Nejvíce jich je na Šumpersku, nejméně na Prostějov-
sku. Mezi informační střediska byla zahrnuta:
a) městská nebo obecní informační centra, která jsou financována ponejvíce z rozpočtů místních
samospráv,
b) hotelová informační střediska a střediska ve větších turistických centrech, která provozují jiné
organizace, mimo okruh místních samospráv,
c) informační místa v cestovních kancelářích,
d) lázeňská informační střediska.
Informační aktivity neziskových, zájmových a dobrovolných organizací v cestovním ruchu nebyly do
šetření zahrnuty.
Tab. 93: Přehled míst poskytujících turistické informace
Olomoucko Prostějovsko Přerovsko Šumpersko Jesenicko
Bílá Lhota
Bouzov
Grygov
Chudobín
Javoříčské jeskyně
Kozov
Litovel *
Mladečské jeskyně
Olomouc *
Příkazy
Šternberk *
Uničov *
Velká Bystřice
Konice
Krasice
Plumlov
Prostějov *
Drahotuše
Hranice
Kojetín
Lipník nad Bečvou *
Přerov
Tovačov
Bludov
Červenohorské sedlo
Hanušovice
Chrastice
Kouty nad Desnou
Libina
Loštice
Loučná nad Desnou
Mohelnice
Oskava
Praděd
Ruda nad Moravou
Sobotín
Staré Město
Štíty
Šumperk *
Velké Vrbno
Velké Losiny
Vernířovice
Vikýřovice
Zábřeh
Bělá p.Bezd.
Dětřichov
Javorník
Jeseník
Lipová ­ lázně
Mikulovice
Ostružná
Ramzová
Šerák
Zlaté Hory *
Žulová
Pramen: vlastní šetření (v některých obcích je více než jedno místo, kde lze získat informace)
* Členové A.T.I.C.: Turistické informační centrum Litovel
Informační, kulturní a turistické středisko Olomouc
Městské informační centrum Šternberk
Městské informační centrum Uničov
Městské informační středisko Prostějov
Informační středisko při středisku volného času Lipník nad Bečvou
Regionální a městské informační centrum při VM Šumperk
Informační centrum Bohema Zlaté Hory
Z pohledu informatiky a informovanosti mohou mít pro cestovní ruch význam knihovny, které jsou
důležité také jako instituce, při kterých mohou být zřizována turistická informační centra, příp. jako
instituce zajišťující průvodcovskou službu nebo vycházky či zájezdy s literárně-vlastivědným zaměře-
ním. Nepominutelná je skutečnost, že zpravidla disponují kvalifikovaným personálem znalým regio-
nální problematiky. Zprostředkovaně mají knihovny význam pro cestovní ruch v tom, že budují (nebo
mohly by budovat) knihovní fondy regionální, historické a vlastivědné literatury, jakož i různé regionál-
ní databáze (památek, historie, pověstí, osobností apod.). Obecně mají jejich služby význam přede-
vším v turisticky atraktivních oblastech pro návštěvníky s dlouhodobějším pobytem nebo pro pravidel-
ně se navracející návštěvníky (chataři, chalupáři, letní hosté).
Z hlediska kvality a komplexnosti informačních služeb CR vykazují nejlepší výkon městská informační
střediska, založená na příspěvkovém principu ze zdrojů místních samospráv. Kromě informací týkají-
cích se přímo cestovního ruchu poskytují také široké spektrum dalších informací, které místně neznalí
příchozí potřebují k tomu, aby svůj pobyt hodnotili pozitivně (kde se dobře vaří, místní kulinářské spe-
ciality, kde najít holiče, opravnu kol apod.).
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 79/93
Jazyková vybavenost angličtinou a němčinou je standardní, počet pracovníků 2 až 4, denně obslouží
50 až 300 klientů, v závislosti na místě a roční době. Centra jsou připojena na internet, většina z nich
má vlastní prezentaci na www stránkách.
Nabízené produkty cestovního ruchu a vzájemná spolupráce
Nabídka produktů cestovního ruchu je značně široká. Městská informační centra nabízejí 150 až 300
produktů a akcí kulturního, poznávacího, sportovního a vlastivědného charakteru ročně. Své místo má
i nabídka pro incentivní turistiku formou zprostředkování informací od příslušných zařízení poskytují-
cích tyto služby, podobně jako nabídka produktů pro specifické cílové skupiny (školní mládež, senioři,
tělesně postižení apod.). Tyto průběžně obnovované nabídky jsou navíc doplňovány stálými progra-
my, které mají na území Olomouckého kraje dva charakteristické rysy:
a) Severní část kraje (Jeseníky) se po odlivu první vlny turistů z Německa stále více orientuje na
klientelu z Polska a tento trend je oboustranný. Výhodné jsou zejména produkty horských pá-
sem Jeseníků oproti velkým vodním plochám Otmuchovského a Nyského jezera v Polsku.
Nabídky těchto produktů ve větší části nahrazují úbytek ,,nákupní turistiky" z minulých let a
obdobné hledisko platí i pro kraj ,,na opačné straně hranice".
b) Jižní část kraje se z hlediska nabídky produktů cestovního ruchu orientuje na turistický region
Střední Morava, který překračuje hranice kraje. Tento region umožňuje širší nabídku ve srov-
nání s nabídkou pouze v rámci územního teritoria kraje.
Produkty cestovního ruchu jsou marketingově prezentovány jednak v tištěných materiálech v rozsahu
desítek titulů, jednak prezentací na internetových stránkách, odhadem ve stovkách až tisících stran a
samozřejmě též při osobním jednáním s klienty v infocentrech.
Vzájemná spolupráce mezi informačními centry (obecně i mezi ostatními subjekty působícími na trhu
cestovního ruchu) je v podstatě vynucena charakterem nabídky produktů, pokud přesahují teritorium
krajských hranic nebo turistického regionu. Je zřejmé, že oblast Jeseníků nutně vyžaduje také pra-
covní kontakty na Bruntálsku, oblast Staroměstsko je provázána na okolí Králíků, oblast jižní části
kraje na území celého turistického regionu Střední Morava s přesahem zejména na Kroměřížsko.
V infocentrech Jeseníků nalezne zájemce informace a nabídku zajímavostí z Olomouce, jakož i
v infocentrech Olomouce, Přerova či Litovle lze najít informace o oblasti Jeseníků. Vzhledem k tomu,
že informační centra jsou často vybavena veřejně přístupnými terminály internetu, mohou zájemci
potřebné informace vyhledat podle vlastního uvážení, nicméně služby při osobním jednání pracovníků
infocentra s klienty jsou stále vyhledávány. Informační centra si sice vyměňují aktuální informace, činí
tak však na základě konkrétního dotazu konkrétního klienta, případně na základě vlastního uvážení
(zimní období v centrech na Hané ­ informace o stavu sněhových podmínek v Jeseníkách apod.).
Trvale sjednané ,,informační balíčky" pro výměnu mezi centry nebyly zjištěny.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 80/93
6.1.3 Cestovní kanceláře a agentury
Na organizovaném cestovním ruchu se podílejí různé cestovní kanceláře a agentury. Jejich zájem je
často orientován jen na pasivní zahraniční cestovní ruch, ale mnohé z nich se významně podílejí i na
rozvoji domácího cestovního ruchu. Cestovní kanceláře v České republice jsou sdruženy ve dvou
profesních asociacích hájících hospodářské zájmy svých členů a rozvíjejících jejich činnost. Asociace
cestovních kanceláří ČR sdružuje 145 členů (v drtivé většině z Prahy). Další profesní sdružení Asoci-
ace českých cestovních kanceláří a agentur má po celém území České republiky 250 členů.
Vedle toho působí na trhu cestovního ruchu velké množství profesně nesdružených cestovních kance-
láří. V současné době musejí splňovat podmínky dané zákonem č. 159/1999 Sb., o některých pod-
mínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tento zákon upravil podmínky pro podnikání v oblasti
cestovního ruchu v tom směru, že provozovat cestovní kancelář mohou pouze podnikatelské subjekty
na základě koncesní listiny, jejíž vydání je vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek a na
kladné stanovisko příslušného ústředního orgánu ­ Ministerstva pro místní rozvoj. Vydání koncese pro
cestovní kancelář je pro její zákazníky zárukou, že cestovní kancelář má sjednáno povinné smluvní
pojištění zákazníků a splnila další podmínky stanovené zákonem.
Podle údajů ČSÚ bylo v r. 2000 v ČR podchyceno celkem 1955 cestovních kanceláří a agentur, z nich
55 v Olomouckém kraji. V přepočtu na velikost kraje region za ostatními kraji zaostává. Na aktivní
cestovní ruch (příjezdový) jich byla orientovaná jen třetina, což je rovněž pod republikovým průměrem,
ale stejně jako v sousedním Jihomoravském kraji a více než v Pardubickém a Zlínském kraji.
V rámci své činnosti bylo z uvedených cestovních kanceláří a agentur v Olomouckém kraji zaměřeno
na incentivní turistiku 12, na lázeňskou turistiku 13, na kongresovou turistiku 6, na organizování pra-
covních cest 19 a na loveckou turistiku 5 z nich.
Cestovní kanceláře a agentury poskytují různé služby, přičemž převažuje zprostředkování prodeje
pobytových a poznávacích zájezdů (za provizi). Organizováním pobytových a poznávacích zájezdů
(vlastní produkty) se zabývá asi 60 % z nich. Z dalších nejčastěji poskytovaných služeb to jsou služby
ubytovací a stravovací, zabezpečování vstupenek na sportovní a kulturní akce, průvodcovské služby,
okružní jízdy a jednodenní výlety, prodej dopravních cenin a informační služby pro turisty (třetina až
polovina z nich). Každá pátá zabezpečuje přepravní služby a prodej suvenýrů, turistických průvodců a
map. Méně než každá desátá poskytuje směnárenskou činnost pro turisty a půjčování automobilů.
Tab. 94: Cestovní kanceláře a agentury podle zaměření činnosti v krajích
v tom zaměření na
Kraj
Počet
celkem aktivní CR pasivní CR domácí CR
Podíl na
10 tis. obyv.
Hl. m. Praha 630 52,5 57,3 49,2 5,4
Středočeský 185 39,5 61,6 53,0 1,6
Jihočeský 98 35,7 63,3 48,0 1,6
Plzeňský 87 33,3 69,0 63,2 1,6
Karlovarský 96 47,9 55,2 54,2 3,2
Ústecký 101 40,6 57,4 60,4 1,2
Liberecký 63 42,9 65,1 50,8 1,5
Královéhradecký 99 44,4 65,7 60,6 1,8
Pardubický 55 20,0 65,5 49,1 1,1
Vysočina 50 24,0 68,0 50,0 1,0
Jihomoravský 172 36,6 61,6 52,9 1,5
Olomoucký 55 36,4 74,5 60,0 0,9
Zlínský 65 24,6 61,5 49,2 1,1
Moravskoslezský 199 43,2 70,9 61,3 1,6
ČR celkem 1 955 42,7 62,0 53,5 1,9
Pramen: ČSÚ (za rok 2000)
Od oficiálních údajů Českého statistického úřadu se liší počty cestovních kanceláří zapsaných v živ-
nostenském rejstříku. V červnu 2002 bylo v živnostenském rejstříku uvedeno dle agentury MAG Con-
sulting celkem 992 cestovních kanceláří (bez cestovních agentur), kterým byla schválena koncese
k provozování činnosti ,,cestovní kancelář". Pro srovnání s ostatními kraji můžeme z tohoto údaje vy-
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 81/93
cházet, i když je možné, že zákonné podmínky dnes splňují i další (pokles počtu CK se po nabytí
účinnosti zák. č. 159/99 očekával, oproti r. 2000 činil v r. 2002 pokles přibližně 260).
Tab. 95: Koncesované cestovní kanceláře v ČR podle krajů (k 30. 6. 2002)
Kraj Počet CK Podíl na 10 000 obyv.
Hl. m. Praha 194 1,67
Středočeský 57 0,51
Jihočeský 50 0,80
Plzeňský 41 0,75
Karlovarský 23 0,76
Ústecký 64 0,78
Liberecký 53 1,24
Královéhradecký 49 0,89
Pardubický 35 0,69
Vysočina 52 1,00
Jihomoravský 125 1,11
Olomoucký * 38 0,60
Zlínský 67 1,13
Moravskoslezský 144 1,14
Česká republika 992 0,97
Pramen: MAG Consulting
* Těmito koncesovanými cestovními kancelářemi v Olomouckém kraji s vydaným živnostenským oprávněním byly:
Ing. Lubor Souček - SOUČEK Kratochvílova 43 750 00 Přerov
Miroslava Mlčáková Palackého 46 750 00 Přerov
OMEGA TOUR s. r. o. Škodova 96/11 750 00 Přerov
EURO-TOUR Group s. r. o. Wilsonova 102/12 750 02 Přerov
GONG TOUR spol. s r. o. Blahoslavova 73/6 750 02 Přerov
PhDr. Josef Dalecký Jižní čtvrť 2457/2 750 02 Přerov I
Richard Šiška - RIALTO cestovní kancelář Bratrská 4 750 02 Přerov I
Křesťanská cestovní kancelář MISIE Masarykovo náměstí 46 751 03 Brodek u Přerova
Helena Grygarová - G-TOUR 28. října 602 751 31 Lipník nad Bečvou
Ing. Jan Pohanka Národních hrdinů 908 751 31 Lipník nad Bečvou
BON TON, s. r. o. Masarykovo náměstí 17 753 01 Hranice
VV sport club v. o. s. Sklený kopec 1852 753 01 Hranice
Růžena Halmanová CK H - Tour Švermova 344 753 01 Hranice I
Ing. Zdeněk Přikryl - America West Travel Stiborova 17 771 00 Olomouc
CK PRESSBURG s. r. o. Železniční 469/4 772 00 Olomouc
CK REKOS s. r. o. Slovenská 539/12 772 00 Olomouc
Ing. Zdeněk Wolf - Peřej Tours Olomouc Jiráskova 11 772 00 Olomouc
AKVILA TRAVEL s. r. o. Václavkova 1181/2a 779 00 Olomouc
MOREA - cestovní kancelář, s. r. o. Dolany č. p. 326 783 16 Dolany u Olomouce
MINITRANS, spol. s r. o. Slatinice č. p. 307 783 42 Slatinice
Jana Eliášová - JANATOUR Horní náměstí 2 785 01 Šternberk
Bc. Marta Kaniová - CK Istria Hlavní třída 787 01 Šumperk
Cestovní kancelář ITALIA TOUR (J. Matějčková) Anglická 4 787 01 Šumperk
CK EUROTRAVEL s. r. o. Hlavní třída č. 3/13 787 01 Šumperk
HERBA - LÉČIVÉ ROSTLINY, s. r. o. Temenická 29 787 01 Šumperk
Ing. Jiří Suchánek ALFA ZET Radniční 25 787 01 Šumperk
Ladislav Stratil ­ CK Ancora Fialova 12a, 787 01 Šumperk
PaedDr. Karel Zita Janáčkova 26 787 01 Šumperk
Zdenka Kubová - JESENIATOUR Jiřího z Poděbrad 14 787 01 Šumperk
Radim Sršeň - CK Hornet Tour Dolní Studénky 155 788 20 Dolní Studénky
František Jašek Žerotínov 6/II 789 01 Zábřeh
Jitka Vývodová - Cestovní kancelář Maxima Nám. Osvobození 2 789 01 Zábřeh
Marie Suchánková Lipovská 1162/40 790 01 Jeseník
MONDI - Tour Věra Umlaufová Náměstí Svobody 822 790 01 Jeseník
Marie Večerková - LUKI Tour Mikulovice - Široký Brod 65 790 83 Mikulovice
CK EURO CLUB s. r. o. Hlaváčkovo nám. - ATRIUM 217/1 796 01 Prostějov
Zoja Šebková - CK Jadran Tour Kostelní 17 796 01 Prostějov
FTL - First Transport Lines, a. s. - CK PTA T. G. Masaryka 12 796 01 Prostějov
Jak je patrno z uvedeného přehledu, v Olomouckém kraji je tato podnikatelská činnost v cestovním
ruchu silně pod republikovým průměrem. I v tomto ukazateli se odráží nižší podnikatelská aktivita
v Olomouckém kaji popsaná výše.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 82/93
Kromě uvedených 38 cestovních kanceláří bylo v Olomouckém kraji podchyceno v registru ekonomic-
kých subjektů podle MAG Consulting ještě 186 cestovních agentur (prodejců produktů vytvořených
CK) s vydaným živnostenským oprávněním, z nichž ale velký podíl činnost aktuálně neprovozuje.
Dalším doplňujícím orientačním ukazatelem je počet pojištěných cestovních kanceláří. V seznamu
pojištěných cestovních kanceláří je jich uvedeno v Olomouckém kraji 33 (pouze ty, které daly ke zve-
řejnění souhlas). Uvedené statistiky ukazují na rozsah podnikatelských aktivit v této oblasti cestovního
ruchu, nevypovídají ovšem o tom, jaký skutečný podíl na trhu podchycené cestovní kanceláře mají.
Kromě nich jsou totiž v regionu i expozitury velkých cestovních kanceláří sídlících v jiných městech
republiky, jejichž podíl na trhu je zásadní. To je důvodem toho, že vlastním šetřením bylo
v Olomouckém kraji zjištěno celkem 95 cestovních kanceláří a agentur, protože do nich byla zahrnuta
všechna prodejní místa na území kraje. Celkově lze tedy konstatovat, že pozice Olomouckého kraje
na trhu cestovních kanceláří není příznivá.
6.2 Sektor lázeňství
Lázeňství je další významnou součástí cestovního ruchu. Státní program podpory cestovního ruchu a
lázeňství byl v r. 2001 zaměřen prioritně na zlepšení jeho materiálně technické základny, vč. rozvoje
nových forem nabídky lázeňské turistiky pro specifické skupiny klientů a doplňkových služeb. Pro ten-
to rok byla schválena celková podpora ve výši 185 mil. Kč.
Počet lůžek v lázních ČR od roku 1996 neustále roste, nicméně dosud nedosáhl úrovně roku 1990.
Na tomto růstu se nejvíce podílí nestátní sektor, který se na lázeňství podílí více než 80 %. Roste také
počet domácích samoplátců (v r. 2000 podíl cca 10 %), ale zejména cizinců v lázních (zhruba třetino-
vý podíl, od r. 1995 vzrostl jejich počet více než dvojnásobně).
V České republice je 49 lázeňských léčeben, z toho v Olomouckém kraji je jich 6 (což činí 12,2 %).
Lázeňskými zařízeními jsou:
Priessnitzovy léčebné lázně, a. s. - lůžk. kapacita: 789 - poč. hostů: 12 000
Lázně Dolní Lipová, Schroth spol. s. r. o. - lůžk. kapacita: 240 - poč. hostů: 2 450
Státní léčebné lázně Velké Losiny, s. p. - lůžk. kapacita: 336 - poč. hostů: 2 238
Státní léčebné lázně Bludov, s. p. - lůžk. kapacita: 169 - poč. hostů: 756
Lázně Slatinice, a. s. - lůžk. kapacita: 157 - poč. hostů: neuveden
Lázně Teplice nad Bečvou, a. s. - lůžk. kapacita: 741 - poč. hostů: 9 200
Kapacita lázní a počet hostů v minulém roce byly zjišťovány vlastním šetřením. Kromě toho jsou v kraji
ještě dvě menší zařízení lázeňského typu, která nejsou zařazena do kategorie lázní léčebných
s lékařským dozorem. Jedná se o lázně Skalka nedaleko Prostějova s kapacitou 32 lůžek (180 hostů)
se sezónním provozem a lázně Bochoř nedaleko Přerova s kapacitou 18 lůžek (125 hostů).
Z pohledu lázeňských kapacit lze označit Olomoucký kraj v rámci České republiky za rozvinutý, pro-
tože se řadí na 2. místo za Karlovarský kraj (se svým výsadním postavením s kapacitami převyšující-
mi i Olomoucký kraj zhruba trojnásobně). Spolu s Moravskoslezským krajem poskytuje v tomto sekto-
ru také nejvíce pracovních příležitostí.
Tab. 96: Kapacity lázeňských zařízení podle krajů (k 31. 7. 2001)
Kraj Počet pokojů Počet lůžek Počet zaměstnanců
Středočeský 484 933 300
Jihočeský 625 1 065 613
Karlovarský 4 409 8 199 3 991
Ústecký 669 1 227 645
Královéhradecký 799 1 554 732
Olomoucký 1 259 2 802 1 149
Zlínský 1 007 2 084 787
Moravskoslezský 1 109 2 116 1 144
Česká republika 11 362 21 946 10 090
Pramen: ČSÚ
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 83/93
Na druhém místě v republice je s převahou Olomoucký kraj i v počtech hostů lázeňských zařízení, je
však mezi nimi méně cizinců než v lázních českých krajů. Lázeňství Olomouckého kraje se vyznačuje
také nadprůměrným počtem přenocování lázeňských hostů (to neplatí o cizincích). Dobrá pozice lá-
zeňství v Olomouckém kraji je patrná z následujících tabulek.
Tab. 97: Hosté celkem v lázeňských zařízeních v r. 2001 podle krajů
Kraj Počet příjezdů
Průměrný počet
přenocování
Průměrná doba
pobytu (dny)
Středočeský 14 909 11,9 12,9
Jihočeský 18 269 16,8 17,8
Plzeňský 5 782 19,2 20,2
Karlovarský 145 701 12,2 13,2
Ústecký 13 962 16,9 17,9
Liberecký 8 267 17,0 18,0
Královéhradecký 17 130 28,6 29,6
Olomoucký 37 906 17,2 18,2
Zlínský 28 611 14,2 15,2
Moravskoslezský 23 017 25,7 26,7
Česká republika 324 861 15,7 16,7
Pramen: ČSÚ
Tab. 98: Cizinci v lázeňských zařízeních v r. 2001 podle krajů
Kraj Počet příjezdů
Podíl z hostů
celkem (v %)
Průměrná doba
pobytu (dny)
Středočeský 4 470 30,0 7,4
Jihočeský 3 680 20,1 11,9
Plzeňský 2 374 41,1 14,9
Karlovarský 96 096 66,0 11,9
Ústecký 6 418 46,0 14,8
Liberecký 2 845 34,4 14,2
Královéhradecký 2 053 12,0 12,3
Olomoucký 5 609 14,8 10,0
Zlínský 3 887 13,6 12,6
Moravskoslezský 672 2,9 46,1
Česká republika 128 244 39,5 12,1
Pramen: ČSÚ
Charakteristika lázeňských zařízení v Olomouckém kraji:
Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku (Gräfenberg) jsou klimatické lázně ležící ve výšce 620 m
nad mořem na hornatém úbočí Rychlebských hor. Svým architektonickým uspořádáním tvoří výraznou
dominantu širokého údolí města Jeseník, které je od lázní vzdáleno 2 km. Poskytují kompletní ústavní
a ambulantní lázeňskou péči a doplňkové služby. Léčí se zde choroby dechové, choroby srdečně
cévní, choroby štítné žlázy, choroby duševní, choroby ženské a choroby kožní. Standard léčebných
procedur je vhodně kombinován s výjimečnými klimatickými a geografickými podmínkami jesenických
lázní, součástí léčby je aktivní pobyt na zdravém vzduchu. Velmi zajímavou náplň mají krátkodobé
ozdravné pobyty za účelem zvýšení duševní a tělesné kondice. Lázeňská léčba je založena na klima-
tických podmínkách prostředí s využitím přírodních léčivých zdrojů v kombinaci s moderními léčebný-
mi a rehabilitačními metodami.
K lázním Priessnitz patří také Vojenská lázeňská léčebna Jeseník. Jedná se o lázeňský areál, kde
se provádí celá škála fyziatrických a balneologicklých procedur. Dále se zde provádí individuální a
skupinová tělovýchovná a kondiční léčba, kondiční příprava pilotů s možností aplikace i na ostatní
pacienty, léčení poruch pohybového aparátu (hlavně vertebrogenní poruchy), komplexní léčba nad-
váhy a hypertenze I. a II. K léčbě se používá i relaxační cvičení za pomoci muzikoerapie, perličkové,
uhličité a přísadové koupele a elektroléčba.
Lázně Dolní Lipová (Schroth, s. r. o.) jsou klimatické lázně s celoročním provozem, založené Johan-
nem Schrothem v r. 1829 a povoleny dekretem dvorské kanceláře ve Vídni 1840. Znárodněny byly po
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 84/93
2. světové válce a v roce 1992 zakoupeny společností SCHROTH, spol. s r.o. s cílem obnovit u nás i
bez zahraničního kapitálu 150 letou tradici léčebné kúry podle Johanna Schrotha, která získala v mi-
nulosti velkou oblibu pro své léčebné výsledky. V současnosti jsou Lázně Dolní Lipová odborným lé-
čebným lázeňským ústavem zaměřeným na léčení chronických neinfekčních kožních chorob, hlavně
psoriázy a atopického ekzému, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí a metabolických poruch. Léčba
obezity, v současnosti realizovaná podle nových poznatků moderní medicíny, zůstala tradiční indikací
lázní.
Lázně Velké Losiny leží v podhůří Jeseníků v údolí řeky Desná. Díky své poloze nabízejí návštěvní-
kům nejen léčení, ale i pobyt na čistém vzduchu v krásné přírodě a možnosti aktivního odpočinku.
Řadí se k nejstarším moravským lázním, místní vody byly odedávna využívány obyvateli z blízkého i
vzdálenějšího okolí k léčebným účelům. Tyto lázně jsou zaměřeny na dospělé pacienty a na děti. U
dospělých se léčí nemoci nervové, u dětí netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí (ve věku 3 - 18 let),
nemoci nervové (ve věku 1 - 18 let) a nemoci pohybového aparátu (ve věku 3 - 18 let).
Lázně Bludov jsou zaměřeny na poskytování komplexní ústavní a ambulantní lázeňské péče (pre-
ventivní, kurativní a rehabilitační), při níž se využívá především místních přírodních léčivých zdrojů, a
to na úrovni nejnovějších vědeckých a medicínských poznatků. Současně se předmět jejich podnikání
vztahuje na léčebně preventivní péči se zajištěním pohotovostní služby v rozsahu praktického, resp.
interního lékařství. Další činností je správa a využití přírodních léčivých zdrojů v součinnosti s Českým
inspektorátem lázní a zřídel, včetně jejich ochrany.
Lázně Slatinice jsou menší léčebné lázně nacházející se v klidném prostředí lesů a zahrad 13 km od
Olomouce s minerálními prameny přírodní sirné vody vyvěrajícími z hloubky 700 m s nejvyšší tzv.
radiovou emanací z moravských lázní. Známé byly již v 16. století. Léčí se zde zejména nemoci pohy-
bového ústrojí (klouby), onemocnění páteře, pooperační stavy a nemoci z povolání. Nabízejí také
pobyty pro snížení nadváhy, rekondiční a rekreační pobyty.
Lázně Teplice nad Bečvou jsou jedny z nejstarších moravských lázní. Je to poklidné lázeňské místo
uprostřed nedotčené přírody. V moderních sanatoriích se pomocí moderních léčebných metod úspěš-
ně léčí srdeční a cévní onemocnění a poruchy pohybového aparátu. Vynikajících účinků léčebných
procedur se s úspěchem využívá k poskytování lázeňské péče u nemocí srdce a cév. Vedle zásad
současné moderní kardiorehabilitace je základním léčebným prostředkem koupel v termální alkalické
zemité kyselce s vysokým obsahem oxidu uhličitého a stálé teploty 22,5 °C, která pramení ve velkých
hloubkách a je zachycena ve třech velmi vydatných pramenech. Kyselka se přivádí přímo do balneo-
logických van lázeňských sanatorií Moravan, Janáček, Bečva a Radost, kde se přihřívá na 33 ­ 35 °C
a používá k celkovým koupelím. Děti ve věku od 3 do 18 let si zde léčí nemoci oběhového aparátu a
v poslední době také zánětlivá onemocnění kloubů, kožní choroby a především ekzémy.
Dalšími léčebnými zařízeními v Olomouckém kraji jsou Sanatorium Edel, spol. s. r. o. Zlaté Hory,
Dětská ozdravovna Čs. speleologické spol. Hvozd, Vojtěchov a Mladeč, Léčebna tuberkulózy a respi-
račních nemocí, Paseka u Šternberka.
Lze konstatovat, že v regionu je velmi vysoký potenciál lázeňského cestovního ruchu.
6.3 Marketing cestovního ruchu
Absence zastřešující organizace pověřené koordinací aktivit v cestovním ruchu (destinační manage-
ment) a chybějící propojení podnikatelské a veřejné sféry se odráží i v málo rozvinuté marketingové
podpoře cestovního ruchu (propagace, vytváření turistických produktů, podpora prodeje, poradenství,
informační a rezervační systémy). Důsledkem je i mnohdy nižší profesní úroveň manažerů
v cestovním ruchu a zanedbávání vzdělání a školení profesního personálu. Chybí rovněž systém pra-
videlného sledování a zpracovávání dat z oblasti cestovního ruchu (lokální a regionální statistika).
Jistým problémem majícím dopad na rozvoj cestovního ruchu je to, že turistické subregiony kraje ne-
mají zavedenou a v širokém povědomí akceptovanou marketingovou značku, pod kterou by se pre-
zentoval navenek.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 85/93
Nabídka ucelených turistických produktů (tj. komplexní nabídka v určitém turistickém segmentu se
zajištěnými a garantovanými službami, např. turistické programy pro déletrvající pobyt v regionu
s určitým tématickým zaměřením) je v Olomouckém kraji z pohledu evropských standardů málo rozvi-
nutá, účinná spolupráce mezi municipální sférou, institucemi veřejné správy a podnikatelskými subjek-
ty při jejich tvorbě je ojedinělá. Konstatovat lze roztříštěnost různých aktivit a projektů bez vzájemné
návaznosti. Jako příklad komplexního turistického produktu lze uvést výjimečný projekt realizovaný
v Olomouci, kterým je Olomouc card (turistická karta umožňující výhodně navštívit vybrané turistické
atraktivity, využívat slev ve vybrané síti hotelů, restaurací a obchodů a bezplatně jezdit prostředky
městské hromadné dopravy). Některá informační centra či cestovní kanceláře jsou ale na konkrétní
individuální požadavky schopna reagovat a program na místě sestavit (zejm. pokud jde o organizová-
ní skupinových pobytů s tématickým zaměřením). Informační centra jsou také zpravidla schopna rea-
govat na dotazy týkající se možných tras výletů nebo míst, která stojí za návštěvu.
Mezi způsoby prodeje převažuje prodej přímý. Většina turistů tuzemských i zahraničních si organizuje
cestu a pobyt sama, bez pomoci zprostředkovatelů, jen někteří využívají služeb cestovních kanceláří a
agentur (viz též průzkum návštěvníků). Využívání zprostředkovaného prodeje přes cestovní kanceláře
je časté u poskytovatelů ubytovacích služeb. Prodej přes internet zatím není příliš rozšířený, neboť
naráží na nedůvěru zákazníků v elektronické bankovní služby a na malou šíři informačních a rezer-
vačních systémů.
Podobně lze konstatovat, že na žádoucí úrovni není v Olomouckém kraji komplexní rozvinutý systém
nejen prodeje turistické nabídky mikroregionů, měst a obcí nebo kraje jako celku, ale ani systém pro-
pagace turistického regionu. Tuto činnost zatím v různé podobě a více či méně úspěšně suplují někte-
rá města a jejich infocentra, sdružení obcí, hotely, lázně, cestovní kanceláře a agentury nebo přímo
kraj vydáváním informačních letáků, map, pohledů, prospektů, publikací a podobných propagačních
materiálů. Nekomerční subjekty často s pomocí skružených prostředků a různých grantů. Málo koor-
dinovaná je i internetová prezentace kraje a jeho turistických oblastí. Pouze účelové zaměření má
inzerce v tisku či turistických katalozích.
Prezentace nabídky cestovního ruchu na internetu je na stovkách stránek měst, obcí, mikroregionů a
podnikatelských subjektů z této oblasti. Oficiální stránky zaměřené výlučně na cestovní ruch v kraji a
jeho turistických subregionech zatím ale nejsou. Není také jednotný standard, kterým by se výstavba
internetových stránek řídila ve vztahu k poskytování informací pro návštěvníky a turisty dané oblasti.
Turistické informace např. o ubytování je nutno na mnohých stránkách obtížně vyhledávat, protože ne
vždy jsou přístupné z hlavní stránky a jsou zařazovány případ od případu do různých sekcí. Obecně
poskytují více komplexních informací pro turisty oficiální stránky měst a obcí než stránky mikroregio-
nů. Přehlednost informací a způsob jejich zpracování je na různé úrovni ­ základní informace o historii
místa, památkách, turistických cílech, kultuře, sportu, ubytování, stravování atd. lze ale zpravidla vy-
hledat obdobně jako v jiných regionech republiky.
Ze třinácti obcí s rozšířenou působností jako současných správních center má sekci zaměřenou spe-
ciálně na turisty na svých oficiálních webových stránkách asi polovina (pod názvem turistické informa-
ce, turistika a sport, turistický průvodce či v jinak obdobně identifikovatelné sekci). U ostatních je vy-
hledávání turistických informací komplikovanější. Vzhledem k tomu, že pro obsah turistických www
stránek měst a obcí není vytvořen žádný standard, je jejich posuzování a srovnávání obtížné. Téměř
všude jsou dobře prezentovány turistické atraktivity, horší je to s lokalizací sídla, kalendáři akcí, infor-
macemi o službách a odkazy na jiná informační místa (jízdní řády, informační centra, celostátní infor-
mační servery apod.). Příkladem kvalitního zpracování jsou webové stránky informačního centra jese-
nického regionu.
Propagační materiály v kvalitnějším zpracování mají zejména větší města. Zpravidla zahrnují i jejich
spádové okolí. Nejlépe je propagována krajská metropole Olomouc, své propagační materiály mají ale
i další města, jako např. Přerov, Prostějov, Šternberk, Hranice, Lipník nad Bečvou, Jeseník, Šumperk,
Zábřeh, Uničov, Mohelnice a mnohé jiné obce a mikroregiony. V minulých letech vyšly výpravné publi-
kace věnované turistickému regionu Střední Morava (ve spolupráci okresních úřadů, měst a RARSM).
Tyto materiály mají různorodou podobu i obsahové zaměření (pro ilustraci např. Putování po Jesení-
kách ­ balíček na cesty, kolekce prospektů Šumperské toulání ­ průvodce Šumperka, Průvodce lyžo-
vání pro oblast Jeseníků, Historická Olomouc, obrazová publikace Lipník nad Bečvou ­ Klíč
k Moravské bráně a jiné typy průvodců, image materiálů, kalendářů akcí, kolekcí prospektů a letáků).
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 86/93
Mnohdy jsou v různých jazykových mutacích (v regionu jsou užívány kromě češtiny především anglič-
tina, němčina a polština). Zatím nejucelenější je nabídka příruček a map pro turisty a cykloturisty.
Na podporu image celého regionu jsou vydávány v poslední době propagační materiály péčí Olo-
mouckého kraje. Nejnověji jsou členěny podle obou turistických subregionů (vzhledem k jejich odliš-
nosti) na části týkající se Střední Moravy a Jeseníků. Jsou to vydané nebo připravované publikace:
Olomoucký kraj ­ Více než očekáváte (realizovaná rovněž v podobě multimediálního CD)
Střední Morava ­ Srdce a brány dokořán spolu s Jeseníky ­ Horský ráj v létě i v zimě
Střední Morava & Jeseníky ­ Aktivní dovolená
Střední Morava & Jeseníky ­ Služby, ubytování, kulturní a sportovní události (katalogová řada)
Lázně ­ Zdraví na každém kroku
Střední Morava ­ Jeseníky (připravovaný produkt)
Materiály mají jednotný grafický styl a jsou vydávány v několika jazykových mutacích. Další občasná
prezentace kraje je v tisku, odborných časopisech cestovního ruchu, v tématicky zaměřených časopi-
sech, na odborných akcích (semináře, konference) a v rámci akcí konaných na podporu cestovního
ruchu v regionech. Kraj disponuje propagačními videosnímky ,,Nové turistické příležitosti Olomoucké-
ho kraje" a ,,30 minut pro Olomoucký kraj a víte všechno".
Významnou roli sehrává prezentace kraje na veletrzích a výstavách cestovního ruchu. Olomoucký
kraj se zúčastňuje tuzemských i zahraničních akcí:
Regiontour Brno
Holiday World Praha
Tourism Expo Olomouc
Madi Travel Market Praha
CMT Stuttgart (Německo)
ITB Berlin (Německo)
Salon des vacances Brusel (Belgie)
Za sluncem Opole (Polsko)
Tour Salon Poznaň (Polsko)
Senioren Messe Vídeň (Rakousko)
Plánována je účast na Slovakiatour Bratislava. Se svými videosnímky se kraj prezentuje na Tour Re-
gion Film v Písku a Tourfilm v Karlových Varech. Další formou jsou prezentace v zahraničních čes-
kých centrech, které se uskutečnily ve spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu ve Vídni a
v Bruselu.
Z výše uvedeného vyplývá, že marketing cestovního ruchu je roztříštěný, protože jeho rozhodující
prvky nejsou organizačně zastřešeny příslušnými úrovněmi destinačního managementu. Nedostatky
jsou patrné jak na lokální úrovni (informovanost návštěvníků, provoz informačního a rezervačního
systému, koordinace nabídky, propagace, vytváření produktů atd.), tak na regionální úrovni (organiza-
ce, činnost a obsluha turistických trhů, profilace marketingové značky regionu, koordinace účasti na
veletrzích, podpora zájmu o rozvoj cestovního ruchu u obyvatelstva, certifikace služeb atd.). Z různých
faktorů a nástrojů marketingu (produkt, umístění na trhu, propagace, příprava programů, tvorba pa-
ckagů, lidé, cena programů a služeb, kooperace) jsou využívány jen některé segmenty.
6.4 Investiční příležitosti
a) Investiční aktivity na trhu s nemovitostmi
Trh s nemovitostmi v oblasti cestovního ruchu ­ Jesenická oblast (vlastní šetření)
V oblasti působí 16 realitních kanceláří. Podle odhadu jejich majitelů zobchodují na trhu nemovitostí
pro cestovní ruch pouze 35 až 40 % všech realizovaných obchodů tohoto druhu. Zbývající objem
obchodů se realizuje přímo, bez účasti realitních agentů. (Stručně: teprve ten kdo nenajde kupce nebo
prodávajícího přes známosti, jde do realitní kanceláře). Obchoduje se s chatami, chalupami a staršími
domy vhodnými pro přestavbu na rekreační objekty. Přesné zjištění počtu ročních obchodů je možné
pouze zjišťováním v katastru nemovitostí, kde však tyto objekty nejsou individuálně statisticky sledo-
vány. Odhady roční počtu realizovaných obchodů v oblasti se pohybují od 500 do 850, finanční objem
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 87/93
není reálně a hodnověrně zjistitelný. Kupujícími byly až do nedávné doby převážně investoři
z Brněnského kraje, v poslední době se však na trhu objevují také investoři z Prahy a z regionu střed-
ních Čech. Jako důvod zájmu uvádějí výhodnější ceny ve srovnání s oblastí pohraničních hor
v Čechách a přeplněnost těchto tradičních regionů. Mezi těmito investory nechybí ani zájemci o koupi
několika objektů, a to i v různých lokalitách ­ vznikají řetězce rekreačních objektů vlastněných jedním
investorem.
Trh s nemovitostmi v oblasti cestovního ruchu ­ Olomoucko, Prostějovsko, Přerovsko
V této oblasti působí 62 realitních kanceláří, kromě nich se zprostředkovaně trhem s nemovitostmi
zabývají také odhadci a notáři. Při průzkumu investičních aktivit s nemovitostmi pro turistiku a cestovní
ruch byla všeobecně konstatována výrazně nižší aktivita ve srovnání s Jesenickou oblastí. Trh
s nemovitostmi pro turistiku a cestovní ruch tvoří nepodstatnou složku celkového trhu s nemovitostmi
a je pouze doplňkem jiných tržních aktivit. Oproti Jesenické oblasti však bylo zjištěno, že makléři rea-
litních kanceláří udávají vyšší podíl nemovitostí zobchodovaných jejich prostřednictvím, někteří uvádě-
jí, že trh s nemovitostmi pro cestovní ruch je realizován výhradně přes realitní kanceláře, tj. prodeje
v rodině, blízkém okolí známých nebo v hospodských posezeních nakonec stejně končí v realitních
kancelářích. Tato skutečnost zřejmě souvisí i s nižší poptávkou po nemovitostech tohoto druhu. Rea-
litní kanceláře (dotázané v krátkém anketním šetření) odhadují, že ročně se v celé oblasti zobchodují
desítky nemovitostí, většinou se uvádí ,,ne stovky". Lze proto odhadnout, že roční počet obchodů ne-
movitostí pro cestovní ruch nepřesáhne 150, pravděpodobnější je údaj blízký 100 nemovitostí ročně.
Investoři, kteří tyto nemovitosti nakupují, pochází většinou z regionu Olomoucka, nákupy investorů
z jiných regionů jsou pouze ojedinělé.
b) Investiční aktivity podporované dotacemi
Investiční aktivita je podporována z grantových programů Evropské unie a Ministerstva pro místní
rozvoj. V rámci Státního programu podpory cestovního ruchu přidělilo Ministerstvo pro místní rozvoj
v letech 2001 až 2002 do různých míst kraje (zejm. lázeňských) dotace v celkové výši necelých 50 mil.
Kč. Celková investovaná částka je vyšší, protože přidělená dotace pokrývá v rámci spolufinancování
jen část celkových nákladů.
Tab. 99: Dotace MMR z programu rozvoje CR pro Olomoucký kraj
rok 2001 rok 2002
Lokalita dotace v tis. Kč Lokalita dotace v tis. Kč
Jeseník 5 859 Jeseník 5 655
Lipová ­ lázně 3 094 Lipová ­ lázně 1 184
Teplice nad Bečvou 3 417 Slatinice 4 100
Bludov 288 Teplice nad Bečvou 775
Velké Losiny 1 924 Velké Losiny 2 234
Slatinice 9 615 Bludov ­ lázně 2 009
Bělá pod Pradědem 606
Štíty 1 292
Ostružná 1 909
Náměšť na Hané 1 882
Kouty nad Desnou 800
Pramen: MMR ČR
V rámci pilotního programu pro rozvoj mikroregionů Haná a Jeseníky byly z prostředků PHARE a
MMR ČR poskytnuty v letech 2000 ­ 2001 finanční prostředky na podporu turistiky a cestovního ruchu
a na podporu dopravní obslužnosti pro vybrané investory z lokalit, kterých se program týká.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 88/93
Tab. 100: Pilotní program rozvoje MR Haná a Jeseníky ­ podpora cestovního ruchu
Lokalita dotace v tis. Kč Lokalita dotace v tis. Kč
Javorník 8 815 Litovel 2 056
Zlaté Hory 921 Náměšť na Hané 2 095
Zámek Jánský Vrch 1 200 Šternberk 1 000
SKI Klub Šumperk 1 447 Olomouc 2 870
Plavecký areál Zábřeh 616 RARSM Olomouc 468
Sdruž. mor. lyžařských škol 723 Prostějov 1 910
DMM Vila Doris Šumperk 247 Lipník nad Bečvou 2 414
CFSAC o. p. s. Štíty 3 238 Univerzita Palackého Ol. 204
Město Šumperk 210 Smržice 3 450
Město Zábřeh 5 367 Muzeum Přerov 1 403
Klub vytrvalost. sportů Šumperk 171 TJ Sokol Kladky 1 000
OVM Šumperk 468 Mikroregion Němčicko 489
OHK Šumperk 44 Mikroregion Království 512
Obec Rapotín 167 Kojetín 3 497
OkÚ Šumperk 500 Bystrovany 128
Svazek obcí údolí Desné 338 Senice na Hané 29
Lázně Skalka 560 Teplice nad Bečvou 598
Bohuňovice 6 100 Radslavice 46
Drahany 1 130 Střítež nad Ludinou 35
Majetín 30 Celkem 56 496
Pramen: MMR ČR
Tab. 101: Pilotní program rozvoje MR Haná a Jeseníky ­ podpora dopravní obslužnosti
Lokalita dotace v tis. Kč Lokalita dotace v tis. Kč
Šumperk 998 Prostějov 8 145
Úsov 2 717 Přerov 7 990
Zábřeh 1 819 Šternberk 6 109
Ředitelství silnic a dálnic 13 233 Kojetín 555
Lipová ­ lázně 1 903 RARSM Olomouc 1 000
Svazek obcí údolí Desné 1 914 Senice na Hané 2 183
Přemyslovice 2 582 Mladeč 5 226
Olomouc 12 823 Celkem 56 496
Pramen: MMR ČR
Účinnost stávajících programů a zásahů veřejné správy z hlediska dopadu na rozvoj cestovního ru-
chu je obtížné jednoznačně vyhodnotit, neboť investiční aktivity jsou směrovány do mnoha oblastí,
z nichž jen některé mohou mít přímý dopad na návštěvnost nebo spokojenost s poskytovanými služ-
bami (takovými jsou např. rozšíření ubytovacích kapacit, cyklostezky, informační a orientační systé-
my). Ještě obtížnější je posoudit sekundární nebo potenciální vliv na cestovní ruch, jako např. u pro-
jektů týkajících se místní dopravní infrastruktury v obcích málo navštěvovaných turisty, rozvoje malého
a středního podnikání či životního prostředí, které jsou zpravidla primárně iniciovány potřebami míst-
ního obyvatelstva. Jednoznačná kritéria v tomto případě nelze stanovit. Samotné zařazení některých
dílčích projektů proklamovaných jako opatření k podpoře cestovního ruchu může být v jednotlivých
případech z pohledu účinnosti diskutabilní.
Ilustrovat to lze na analýze projektů realizovaných v rámci pilotních programů investiční podpory MR
Haná a Jeseníky. Jistý dopad na rozvoj cestovního ruchu (někdy dost vzdálený, např. u vzdělávacích
programů pro podnikatele) mělo cca 65 % projektů, bezprostředněji provázaných na cestovní ruch jen
cca 30 % projektů. Z hlediska finančních nákladů byl podíl prostředků vynakládaných na rozvoj ces-
tovního ruchu ještě nižší. U projektů s určitým dopadem na podporu turistiky tento podíl nedosáhl
60 %, u projektů úžeji provázaných na cestovní ruch pak byl pod 20 % z celkového objemu vynalože-
ných prostředků. Jednalo se o desítky milionů více či méně efektivně vynaložených korun, jejichž vliv
na rozvoj turismu je ale nezměřitelný (jistým řešením může být až zavedení tzv. ,,satelitních účtů").
Celkové vyhodnocení Pilotního programu investiční podpory pro mikroregiony Haná a Jeseníky je
k dispozici na internetových stránkách Centra pro regionální rozvoj ČR (www.crr.cz v sekci ,,Regionál-
ní programy").
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 89/93
Dlouhodobě lze sledovat účinnost opatření a vynakládaných investic do cestovním ruchu prostřednic-
tvím údajů o počtech a struktuře návštěvníků a o ubytovacích kapacitách kraje, případně o stravova-
cích zařízeních podchycovaných Českým statistickým úřadem. Tyto údaje jsou uvedeny ve 4. části
této zprávy v tabulkách č. 36 až 49 (str. 31 ­ 36). Vývoj podílu Olomouckého kraje na celkových po-
čtech turistů je dokumentován rovněž tabulkou v části B ­ Syntéza tohoto materiálu (kap. 4 Definice
současných cílových marketingových skupin, str. 12 ­ 13).
c) Investiční příležitosti v oblasti cestovního ruchu
V uplynulém období byly zpracovány mnohé investiční záměry , které nebyly předmětem provedeného
šetření. Podléhají změnám a obnově cílů, záměrů i finančních prostředků, které jsou uvolňovány
k jejich realizaci, minimálně ve čtyřletém cyklu obnovy místních samospráv. Spolehlivější měřítko pro
úspěšnou alokaci investic poskytuje výše uvedený přehled již realizovaných projektů, vesměs se stát-
ní podporou, případně s podporou z fondů EU. Důvodem je skutečnost, že přidělení podpory je vázá-
no na poměrně náročné a věrohodné zpracování podnikatelského záměru, marketingové studie, roz-
počtu a zajištění vlastních zdrojů. Rovněž tak i následná kontrola účelnosti vynaložených prostředků je
měřítkem schopnosti příjemce podpory realizovat investiční záměr úspěšně a podle předem napláno-
vaného programu. Z výše uvedených tabulek vyplývají lokality měst a obcí, které své schopnosti a
zdatnost v investičních akcích na podporu CR již prokázaly. Náleží k nim:
- Javorník ­ Jánský vrch
- Jeseník ­ město a Priessnitzovy léčebné lázně, sportovní a turistické organizace, mikroregion
- Lipová ­ lázně
- Šumperk ­ město, mikroregion, sportovní kluby, muzeum
- Svazek obcí údolí Desné
- Bludov ­ obec a lázně
- Zábřeh ­ město, plavecký areál, mikroregion Zábřežsko, obec Štíty
- Velké Losiny ­ obec a lázně
- Litovel, Mladeč, Náměšť na Hané, Senice na Hané
- Teplice nad Bečvou
- Trojměstí Olomouc, Prostějov, Přerov se zázemím mikroregionů, odborných institucí a zdatný-
mi místními samosprávami, lázněmi Skalka a Slatinice
Investiční příležitosti lze dokumentovat na příkladu lázeňského místa Velké Losiny, pro které byla
zpracována studie na výstavbu areálu zdraví (v současné podobě je příliš rozsáhlá a bude reduková-
na, protože investiční nároky přesáhly částku 300 mil. Kč). Věcně zahrnuje tento záměr aquapark,
golfové hřiště a penzion, vše v lokalitě pozemku u zámku, který je v majetku obce. Dalšími investiční-
mi záměry obce jsou dokončení ubytovny v areálu TJ Sokol (45 lůžek, předpokládaná investice 10 mil.
Kč) a výstavba rozhledny (probíhá výběr vhodné lokality). Pro tyto záměry hledá obec Velké Losiny
strategického partnera.
V širším kontextu lze za lokality s investičními zkušenostmi v oblasti cestovního ruchu považovat
všechny lokality uvedené v předchozích seznamech. Naproti tomu můžeme také odhadnout lokality,
které pro rozvoj cestovního ruchu mají předpoklady, ale dosud u nich investiční aktivity s grantovou
podporou zaznamenány nebyly. K takovým lokalitám náleží zejména:
- Hanušovice, Staré Město pod Sněžníkem a pásmo Rychlebských hor
- Uničov, Šternberk
Tyto lokality, města a obce v nich, lze doporučit k pozornosti zejména odborným konzultantským fir-
mám, které v nich mohou připravit projekty, mající naději na grantové podpory.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 90/93
7 Konkurenční pozice
Konkurenční pozice kraje v rámci České republiky je patrná ze srovnávacích údajů průběžně uvádě-
ných v textu této analýzy a doplňují ji ještě data z vyhodnocené návštěvnosti v další části. Postavení
kraje je v množství uváděných ukazatelů přirozeně velmi různorodé. Společně tyto ukazatele ukazují
na slabé a silné stránky, které se promítají do SWOT analýzy. V mnoha směrech je cestovní ruch
rozvíjen málo razantně, jeho velký potenciál zůstává často nevyužit.
Blízké konkurenční regiony:
Severovýchod kraje: Konkurují nabídky z regionu Nízký Jeseník, od Vrbna pod Pradědem přes Kar-
lovu Studánku, Karlov pod Pradědem, Malou Morávku, Rýmařov, po Moravský
Beroun. Tato lokalita je pro cestovní ruch zajímavá nejen jako nástupní prostor
pro hřebeny Hrubého Jeseníku, ale také blízkou dostupností Slezska s vodními
nádržemi a s centrem Opavou. Pracovníci z oblasti cestovního ruchu v regionu
Jeseníků uvádějí, že orientace regionu Jeseník byla vždy bližší směrem
k Opavě, než na jižní stranu regionu.
Jihovýchod kraje: Konkurují regiony Vsetínských vrchů, Hostýnských vrchů a Moravskoslezských
Beskyd. Z hlediska nabídky produktů cestovního ruchu velmi silné konkurenční
regiony s lepší infrastrukturou a dopravní přístupností.
Jih kraje: Chřiby a Moravské Slovácko, Drahanská vrchovina a Moravský Kras. Jedny
z nejatraktivnějších nabídek na trhu cestovního ruchu v celé České republice
konkurují bezprostředně na hranicích Olomouckého kraje.
Vzdálené konkurenční regiony:
Konkurenceschopnost cestovního ruchu v Olomouckém kraji má dvě územně diferencovaná hlediska:
Sever kraje: Dominantní negativní vliv má dopravní dostupnost. Odvozeně je ekonomická nedosta-
tečnost, podvazující investiční aktivity podnikatelů v regionu. Vyřešení dopravní do-
stupnosti jako cestu ke zvýšení návštěvnosti uvádí všechna dotázaná informační cent-
ra na prvním místě.
Jih kraje: Dopravní dostupnost je na lepší úrovni a není chápána jako dominantní omezující vliv.
Vyšší návštěvnost omezují hlavně atraktivnější konkurenční blízké regiony, i když
kromě turistů, kteří touto částí kraje pouze projíždějí, jsou zde také zájemci o alespoň
krátkodobý pobyt. Jako základní problém je uváděn nedostatek ubytovacích kapacit
střední a vyšší kategorie a nedostatek restauračních zařízení.
Při posuzování konkurenceschopnosti cestovního ruchu v kraji je nutno vzít v úvahu také změny, ke
kterým dochází výstavbou nových průmyslových zón, ve kterých jsou vytvářena nová pracovní místa.
Pokud je známo, dopad změn v mapě osídlení kraje, které budou důsledkem výstavby těchto zón,
nebyl analyzován a může ovlivnit poptávku po produktech cestovního ruchu.
Další faktory omezující poptávku po produktech cestovního ruchu v Olomouckém kraji:
- Nebyly vytvořeny jednoduché, snadno pochopitelné a pro atraktivní oblasti výstižné slogany,
obdoby typu ,,Valašské království". Možné příklady: Země děda Praděda není dominantně na
území kraje, Ječmínkovo království není v širším povědomí. Kolem těchto heslovitých pojmů
nebyl vytvořen komplex nabídky, podpořený například obecně populárními osobnostmi.
- Není vytvářena širší povědomost o nabídce místních zvláštností, které nelze naleznout nikde
jinde na území ČR, případně ani v širším teritoriu. Příklady: Veteran muzeum v Rapotíně u
Šumperka znají filmaři z Japonska, kteří tento malý skanzen již navštívili, ale v širším povědo-
mosti turistů v ČR není. Uprostřed Hané, v tradiční pivařské oblasti, lze navštívit vinný šenk
s velmi kvalitními moravskými víny, navíc v prostředí, které se historicky podloženě datuje do
roku 1240. Katalog nabídky těchto lokálních jedinečností s vytipováním doporučených tras,
ubytování a dalších produktů nabídky cestovního ruchu by bylo vhodné iniciovat.
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 91/93
- Není dostatečně využito možnosti nabídky lázeňské turistiky a lázeňství na Moravě. Moravský-
mi lázněmi projdou ročně desetitisíce návštěvníků z jiných oblastí ČR i ze zahraničí, kteří mo-
hou být využiti k propagaci tohoto produktu cestovního ruchu, rovněž tak lázeňští pacienti.
U vnější konkurence lze vysledovat, že i samotné území Olomouckého kraje představuje výraznou
konkurenční oblast pro sousedící i pro vzdálenější turistické regiony. Tato konkurence území kraje je
vzhledem k nim v mnoha směrech převažující v jeho prospěch.
Postavení Olomouckého kraje v rámci České republiky lze ilustrovat kartogramem celkového poten-
ciálu cestovního ruchu převzatým z Ústavu územního rozvoje Brno. Konkurenčně slabší oblasti jsou
vybarveny v odstínech modré až zelené, oblasti s vysokým až velmi vysokým potenciálem pak
v odstínech žluté až červené a hnědé. Je z něj také opticky patrné, že celkový potenciál je vyšší
v severní části kraje. Nejvyšší potenciál (fialové zbarvení) má Olomouc se Svatým Kopečkem a lázeň-
ské město Jeseník.
Mapa celkového potenciálu cestovního ruchu v České republice
V mezinárodním měřítku je pozice kraje těžko srovnatelná se západoevropskými státy a světem, vůči
nimž jde o pozici České republiky jako celku. Jako konkurenční regiony lze ale chápat některé oblasti
kandidátských zemí pro vstup do EU ­ střední a jihozápadní Polsko, jihozápadní Slovensko, střední
Maďarsko a střední Slovinsko. Ve vazbě na Polsko a Slovensko je však důležitější prosazovat principy
kooperace než konkurence.
Pozice Olomouckého kraje z pohledu cestovního ruchu je uvedena také v tzv. konkurenční mapě,
která je obsažena v návrhové části zpracování Programu.
výjimečný potenciál201 a více
velmi vysoký potenciál
vysoký potenciál
zvýšený potenciál
základní potenciál
151 - 200
101 - 150
81 - 100
61 - 80
51 - 60
41 - 50
36 - 40
31 - 35
26 - 30
16 - 20
21 - 25
1 - 15
Bodová hodnota a intenzitní zóny:
0 bez potenciálu
Kartogram 1
Celkový potenciál cestovního ruchu
Zpracoval: Ústav územního rozvoje
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 92/93
Seznam tabulek
Tab. 1: Základní ukazatele vývoje CR v ČR mezi roky 1990 a 2001.......................................................9
Tab. 2: Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR v r. 1999..................................................................9
Tab. 3: Podíl vybraných evropských zemí na světovém trhu CR (1990/99 v % počtu turistů) ..............10
Tab. 4: Podíl devizových příjmů z CR v bilanci služeb v r. 1999............................................................10
Tab. 5: Vývoj devizových příjmů a výdajů z CR v České republice (v mld. USD)..................................10
Tab. 6: Vývoj podílu devizových příjmů z CR na ekonomice České republiky (v %).............................10
Tab. 7: Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR.............................................................................10
Tab. 8: Silnice II. A III. třídy podle okesů Olomouckého kraje................................................................16
Tab. 9: Silniční hraniční přechody s Polskou republikou........................................................................16
Tab. 10: Přechody pro malý pohraniční styk s Polskou republikou........................................................16
Tab. 11: Přechody na turistických stezkách s Polskou republikou.........................................................16
Tab. 12: Obyvatelstvo a rozloha podle krajů..........................................................................................18
Tab. 13: Obyvatelstvo a rozloha Olomouckého kraje podle okresů.......................................................19
Tab. 14: Obce nad 3 000 obyvatel v Olomouckém kraji (k 1. 1. 2002) ..................................................19
Tab. 15: Obce s rozšířenou působností v Olomouckém kraji (od 2003)................................................19
Tab. 16: Registrované jednotky k 30. 09. 2001 podle krajů (počet a podíl na 1000 obyv.)...................20
Tab. 17: Vybrané ukazatele za průmyslové podniky nad 100 zam. dle krajů za rok 2000....................20
Tab. 18: Vybrané ukazatele za průmyslové podniky nad 100 zam. dle okresů za rok 2000.................21
Tab. 19: Dotace z veřejných rozpočtů na obchod a služby podle krajů.................................................21
Tab. 20: Dotace z veřejných rozpočtů na obchod a služby v okresech Olomouckého kraje.................22
Tab. 21: Výdaje na cestovní ruch podle krajů ........................................................................................22
Tab. 22: Výdaje na cestovní ruch podle okresů .....................................................................................22
Tab. 23: Zaměstnanci a průměrné mzdy v krajích ČR (průměr za r. 2001)...........................................23
Tab. 24: Zaměstnanci a průměrné mzdy v okresech Olomouckého kraje (průměr za r. 2001).............23
Tab. 25: Vývoj míry nezaměstnanosti v regionech kraje od r. 1997 ......................................................23
Tab. 26: Vzdělanostní struktura obyvatel nad 15 let podle krajů (v %)..................................................25
Tab. 27: Vzdělanostní struktura obyvatel nad 15 let podle okresů (v %)...............................................25
Tab. 28: Struktura zaměstnanosti dle sektorů NH v krajích ve 4. čtvrtl. 2001 (v %)..............................25
Tab. 29: Podnikatelské subjekty v cestovním ruchu dle krajů (r. 2001).................................................26
Tab. 30: Podnikatelské subjekty v cestovním ruchu dle okresů Olomouckého kraje (r. 2001)..............26
Tab. 31: Obory zaměřené na CR ve SOŠ v Olomouckém kraji.............................................................27
Tab. 32: Počet zjištěných trestných činů podle krajů v r. 2001 ..............................................................27
Tab. 33: Počet zjištěných trestných činů podle okresů kraje v r. 2001 ..................................................28
Tab. 34: Nemocnice v Olomouckém kraji (2001) ...................................................................................28
Tab. 35: Města s nemocnicí, záchrannou službou a službou první pomoci...........................................28
Tab. 36: Návštěvnost podle ubytovaných v krajích ČR (r. 2001)...........................................................31
Tab. 37: Návštěvnost podle ubytovaných v okresech Olomouckého kraje (r. 2001).............................31
Tab. 38: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních za rok 2001..........................................................32
Tab. 39: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR (r. 2001) ...................................32
Tab. 40: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí v Olomouckém kraji (r. 2001) ...........32
Tab. 41: Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů (k 31. 7. 2001) ......................................................33
Tab. 42: Kapacity ubytovacích zařízení podle okresů Olomouckého kraje (k 31. 7. 2001)...................33
Tab. 43: Kapacity ubytovacích zařízení v Olomouckém kraji dle vlastního šetření (2002)....................33
Tab. 44: Struktura ubytovacích zařízení podle kategorií a krajů (r. 2001) .............................................34
Tab. 45: Využití lůžek a pokojů u hotelů, motelů a penzionů v % podle okresů (r. 2001) .....................34
Tab. 46: Využití lůžek a pokojů u hotelů, motelů a penzionů v % podle krajů (r. 2001) ........................35
Tab. 47: Průměrné ceny ubytování podle kategorií a krajů v Kč (k 31. 7. 2001) ..................................35
Tab. 48: Podíl ubytovacích zařízení s možností stravování (v %) .........................................................36
Tab. 49: Počet pohostinských zařízení podle krajů v r. 2001.................................................................36
Tab. 50: Rozloha zemědělské a orné půdy v ČR podle krajů................................................................37
Tab. 51: Zalesnění území ČR podle krajů (vč. vojenských lesů) ...........................................................37
Tab. 52: Emise základních znečišťujících látek podle krajů (v kg/obyvatele/rok) ..................................38
Tab. 53: Zvláště chráněná území...........................................................................................................39
Tab. 54: Velkoplošná zvláště chráněná území.......................................................................................39
Tab. 55: Maloplošná zvláště chráněná území (M-ZCHÚ) v krajích ČR .................................................40
Tab. 56: Národní přírodní památky Olomouckém kraji kraji...................................................................40
Tab. 57: Národní přírodní rezervace v Olomouckém kraji .....................................................................40
Tab. 58: Přírodní památky a rezervace v okresech Olomouckého kraje ...............................................41
Rozvoj CR Olomouckého kraje Analýza
Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc, s. r. o. str. 93/93
Tab. 59: Rozsah značení pěších turistických tras podle krajů (r. 2001) ................................................41
Tab. 60: Podchycené naučné stezky v Olomouckém kraji.....................................................................42
Tab. 61: Rozsah cyklotras v České republice podle krajů (r. 2002).......................................................43
Tab. 62: Cyklotrasy IV. třídy zasahující do Olomouckého kraje.............................................................43
Tab. 63: Největší lyžařská střediska v Jeseníkách ................................................................................45
Tab. 64: Památkově chráněné objekty podle krajů ................................................................................46
Tab. 65: Přehled památkově chráněných území podle regionů.............................................................47
Tab. 66: Přehled vybraných kulturních a historických objektů podle regionů ........................................48
Tab. 67: Hrady........................................................................................................................................48
Tab. 68: Zámky.......................................................................................................................................48
Tab. 69: Zříceniny...................................................................................................................................49
Tab. 70: Jeskyně ....................................................................................................................................49
Tab. 71: Hvězdárny ................................................................................................................................49
Tab. 72: Technické památky ­ výběr .....................................................................................................50
Tab. 73: Muzea a galerie v ČR (vč. samostatných pracovišť) podle krajů.............................................50
Tab. 74: Muzea.......................................................................................................................................51
Tab. 75: Jiné historické a kulturní objekty a zajímavosti........................................................................51
Tab. 76: Nabídka ubytovacích zařízení pro pořádání kongresů a školení dle krajů ..............................54
Tab. 77: Charakteristiky rekreačních oblastí ­ osídlení .........................................................................57
Tab. 78: Charakteristiky rekreačních oblastí ­ využití, kapacity ............................................................58
Tab. 79: Charakteristiky rekreačních oblastí ­ příjezdová vzdálenost, zásobování ..............................59
Tab. 80: Počet galerií a muzeí v České republice podle krajů za rok 2000 a 2001...............................61
Tab. 81: Návštěvnost galerií v krajích (2001).........................................................................................62
Tab. 82: Přehled výstav uspořádaných muzei a památníky a jejich návštěvnost (2001) ......................62
Tab. 83: Návštěvnost památkových objektů v krajích a vybrané vstupné (2001)..................................63
Tab. 84: Přehled o kulturních akcích v památkových objektech dle krajů (2001)..................................63
Tab. 85: Návštěvnost hradů a zámků ­ vlastní šetření..........................................................................64
Tab. 86: Návštěvnost muzeí ­ vlastní šetření ........................................................................................64
Tab. 87: Návštěvnost jeskyní v Olomouckém kraji ................................................................................64
Tab. 88: Návštěvnost ostatních atraktivit ...............................................................................................64
Tab. 89: Lokality sběru dat průzkumu návštěvníků................................................................................65
Tab. 90: Počty zpracovaných dotazníků podle subregionů a etap průzkumu........................................66
Tab. 91: Mikroregiony a sdružení v Olomouckém kraji..........................................................................76
Tab. 92: Počty informačních center podle krajů.....................................................................................77
Tab. 93: Přehled míst poskytujících turistické informace.......................................................................78
Tab. 94: Cestovní kanceláře a agentury podle zaměření činnosti v krajích...........................................80
Tab. 95: Koncesované cestovní kanceláře v ČR podle krajů (k 30. 6. 2002) ........................................81
Tab. 96: Kapacity lázeňských zařízení podle krajů (k 31. 7. 2001)........................................................82
Tab. 97: Hosté celkem v lázeňských zařízeních v r. 2001 podle krajů ..................................................83
Tab. 98: Cizinci v lázeňských zařízeních v r. 2001 podle krajů..............................................................83
Tab. 99: Dotace MMR z programu rozvoje CR pro Olomoucký kraj......................................................87
Tab. 100: Pilotní program rozvoje MR Haná a Jeseníky ­ podpora cestovního ruchu..........................88
Tab. 101: Pilotní program rozvoje MR Haná a Jeseníky ­ podpora dopravní obslužnosti....................88