Program rozvoje cestovního ruchu v plzeňském regionu A ­ Analytická část A1 - Profil cestovního ruchu v Plzeňském kraji Ostrava Prosinec 2002 Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 1/59 Obsah 1 Úvodem.........................................................................................................2 2 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu ..................................................4 2.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě........................................ 5 2.2 Rozvoj cestovního ruchu v České republice .................................................. 6 2.3 Základní data o cestovním ruchu v České republice...................................... 9 3 Všeobecná charakteristika Plzeňského kraje.........................................12 3.1 Geografické podmínky ................................................................................. 12 3.2 Socioekonomická charakteristika................................................................. 15 3.2.1 Obyvatelstvo...................................................................................................15 3.2.2 Osídlení ..........................................................................................................16 3.2.3 Dopravní dostupnost ......................................................................................16 3.2.4 Ekonomika......................................................................................................17 3.2.5 Trh práce........................................................................................................18 3.2.6 Volný čas........................................................................................................19 3.3 Plzeňský kraj v datech ................................................................................. 19 3.3.1 Ekonomika a zaměstnanost ...........................................................................20 3.3.2 Lidské zdroje ..................................................................................................23 3.3.3 Doprava..........................................................................................................26 3.3.4 Zdravotnictví a lázeňství.................................................................................29 3.3.5 Bezpečnostní situace .....................................................................................30 4 Cestovní ruch v Plzeňském kraji..............................................................31 4.1 Základní statistika cestovního ruchu v regionu............................................. 31 4.2 Organizační podpora cestovního ruchu ....................................................... 36 4.2.1 Euroregiony a mikroregiony ...........................................................................36 4.2.2 Informační centra ...........................................................................................37 4.2.3 Cestovní kanceláře a agentury.......................................................................39 4.3 Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu ........................................................ 40 4.3.1 Přírodní atraktivita regionu .............................................................................40 4.3.2 Kulturní a historické objekty a instituce v regionu...........................................45 4.3.3 Turistika a rekreace v regionu ........................................................................52 Seznam tabulek..............................................................................................57 Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 2/59 1 Úvodem Cestovní ruch je ve světě považován za odvětví budoucnosti, protože jeho rozvoj provází silný multi- plikační efekt. Představuje komplexní hospodářsko-ekonomické odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubé- ho domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční aktivitu v regionech. Podnikatelské aktivity zaměřené na domácí a aktivní zahraniční cestovní ruch si proto zaslouží podporu. Významným potenciálem rozvoje cestovního ruchu disponuje i Plzeňský kraj, jehož příroda i dosa- vadní infrastruktura poskytuje možnosti pro rozvoj různých typů cestovního ruchu, rekreačními pobyty, různými druhy turistiky a venkovským cestovním ruchem počínaje a sakrálním či incentivním cestov- ním ruchem konče. Z celkového pohledu ale zatím není tento potenciál plně využíván. Hlavními potenciálními podněty pro rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji jsou v různých částech regionu přírodní hodnoty, relativně málo narušené životní prostředí, historické zázemí a kulturní pa- mátky rozptýlené po celém kraji. Málo narušený a krajinně malebný venkovský prostor s prvky lidové a sakrální architektury vyplňující převážnou část kraje nabízí zejména rozsáhlé možnosti rozvoje nená- ročné a klidové turistiky, rekreačních pobytů, pěší turistiky, cykloturistiky, venkovské turistiky, vodní turistiky, kulturně poznávací turistiky a v horských částech i zimních sportů. Velkou předností je pří- hraniční poloha v sousedství Německa. Plzeňský turistický region je pro účely zpracování Programu rozvoje cestovního ruchu vymezen úze- mím Plzeňského kraje. Zvláštní postavení v něm má Šumava, která je z pohledu turistiky často po- kládána za samostatný celek. Do Plzeňského kraje zasahuje ze západu přirozený spádový turistický region ,,Západočeské lázně", východní část je z marketingového pohledu rovněž provázána s okresy sousedního Jihočeského kraje. Jako takový tudíž není Plzeňský kraj totožný s marketingovým turistic- kým regionem vymezeným Českou centrálou cestovního ruchu (ČCCR). Geografické vymezení turistických regionů v České republice podle ČCCR Plzeňsko (na mapě pod číslem 5) nezahrnuje jihozápadní okresy, které ČCCR řadí buďto k Šumavě (okresy Klatovy a Domažlice ­ na mapě turistický region č. 4) nebo k Západočeským lázním (okres Tachov ­ na mapě turistický region č. 6). Plzeňský kraj musí být v budoucnu účelněji marketingově rozdělen, zejm. aby byl vyřešen vztah k šumavskému regionu. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 3/59 Analytické údaje za plzeňský region, tj. území kraje včetně zasahující části Šumavy, jsou proto v dalším textu členěny převážně podle okresů jako základních správních jednotek, zpravidla ve srov- nání s celou Českou republikou. Těmito diferencujícími jednotkami je následujících 7 okresů: ˇ Domažlice ˇ Klatovy ˇ Plzeň ­ jih ˇ Plzeň ­ město ˇ Plzeň ­ sever ˇ Rokycany ˇ Tachov Takto definované území je ovšem vnitřně značně diferencované, takže pro něj nemůže být typický jediný homogenní produkt cestovního ruchu. Ani členění podle okresů nevystihuje marketingová spe- cifika regionu. Nejvíce se svými specifiky vyděluje oblast Šumavy a samotná krajská metropole Plzeň. Ostatní části území kraje mají ovšem také své místní zvláštnosti dané polohou, infrastrukturou, historií apod., další subregionalizace podle nich by ale nebyla účelná. Potenciál cestovního ruchu v plzeňském regionu je velmi diferencovaný a zasahuje různé typy ces- tovního ruchu. Jak již bylo nastíněno výše, rozvíjet lze nabídku především v oblastech: ˇ cestovního ruchu zaměřeného na všechny druhy letní i zimní turistiky a sportu, ˇ poznávacího cestovního ruchu (kulturní, historický, etnický, technický apod.), ˇ rekreačního cestovního ruchu, ˇ venkovského cestovního ruchu a ekoagroturistiky, ˇ městského a nákupního cestovního ruchu (zejm. v krajském městě), ˇ kongresového a komerčního cestovního ruchu, ˇ incentivního cestovního ruchu, ˇ sakrálního cestovního ruchu, jakož i dalších specifických forem cestovního ruchu od nich se odvíjejících (tématické trasy, pobyty s aktivním vyžitím, gastroturistika, formy zaměřené na seniory či juniory apod.). Propojení různých prvků a podob rozvoje cestovního by mělo vést k silnému synergickému efektu při zvyšování prosperi- ty regionu. Celkově lze turistickou destinaci Plzeňského kraje považovat za region se značným nevyužitým po- tenciálem pro rozvoj cestovního ruchu ­ jsou nebo mohou zde být zastoupeny téměř všechny typy cestovního ruchu. Region má šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produktů jednak v tradičních oblastech sportovní turistiky, poznávacího cestovního ruchu a rekreace, jednak v perspektivních oblastech městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu a venkovské turistiky šetrné k přírodě se svými produkty typu agroturistiky, ekoagroturistiky či ekoturistiky, které zaujímají ve struktuře nabídky zatím jen malý podíl. Nové produkty mohou region významnou měrou ekonomicky oživit. Ekonomický význam cestovního ruchu je zřejmý ­ příjmy z cestovního ruchu ovlivňují nejen platební bilanci státu, ale i místní rozpočty, rozvoj cestovního ruchu přináší vznik nových pracovních míst, je impulsem pro nové investice, zlepšování infrastruktury, rozvoj služeb a zprostředkovaně i pro zvyšo- vání příjmů místního obyvatelstva. Neméně důležitý je však i dopad do sféry sociálně kulturní a envi- ronmentální. Cestovní ruch má význam pro zachování kulturního dědictví, péči o kulturní a přírodní památky, přenášení kulturních hodnot, výstavbu ekologických zařízení apod. Na druhé straně může právě v těchto oblastech působit i kontraproduktivně a přinášet sociální problémy v kontaktech místní- ho obyvatelstva s návštěvníky, narušovat tradiční životní styl, negativně zasahovat do životního pro- středí apod. Proto je dnes prosazován v rámci teze trvale udržitelného života v protikladu k masovému cestovnímu ruchu tzv. šetrný cestovní ruch (soft tourism). V případě rozsáhlých částí plzeňského regi- onu je třeba zhodnotit komparativní výhodu spočívající v málo poškozeném životním prostředí. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 4/59 2 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu Při interpretaci analýzy a k pochopení rozvojové strategie cestovního ruchu je vhodné přihlédnout k tomu, jaké jsou nastoupené celosvětové trendy a jak se mohou promítnout do prognóz rozvoje ces- tovního ruchu v České republice a plzeňském regionu. Proto je do předkládaného materiálu vložena i tato kapitola. Podle studie Světové organizace cestovního ruchu (WTO) ,,Vize cestovního ruchu pro rok 2020" bude dlouhodobé cestování zabírat místo nynějších 24 % celých 32 % v zahraničním cestovním ruchu a každá třetí cesta bude dlouhodobým pobytem v jiném regionu světa. Podle informací WTO předpo- kládá Rada pro cestovní ruch, že turistický průmysl v roce 2020 dosáhne počtu 1,6 mld. příjezdů za- hraničních turistů. To vyžaduje roční přírůstek ve výši 4 ­ 5 % mezinárodních příjezdů. V porovnání s roky 1996 a 1997 je to trojnásobek, přičemž odhady hovoří o dalším velkém rozvoji po roce 2010. Příjmy z mezinárodní turistiky vzrostou více než pětkrát, aby dosáhly 2 triliony USD. Do roku 2020 bude každý den utraceno za zahraniční turistiku více než 5 mil. USD, včetně nákladů na mezinárodní přepravu. Podle populačních projekcí OSN pro WTO po vyřazení lidí, kteří nemohou být považování za reálné potencionální cestovatele (osoby velmi staré a velmi mladé, osoby nemocné a osoby s neadekvátními finančními možnostmi) je zřejmé, že největší podíl na mezinárodním cestovním ruchu budou předsta- vovat Evropané, a to 14 % (tedy jeden ze sedmi), zatímco kupř. v jižní Asii to bude pouze jeden ze sta. Celosvětově se bude v roce 2020 účastnit mezinárodní turistiky 7 % lidí (tedy jeden ze čtrnácti). Předpokládá se, že Evropa bude nadále nejnavštěvovanější destinací na světě. Pravděpodobný pří- sun turistů v roce 2020 se předpokládá 717 mil., což je o 381 mil. více než v roce 1995. V roce 2020 bude mít Evropa podíl na mezinárodních příjezdech 46 %. Největší přísun turistů bude především do oblastí střední a východní Evropy (223 mil.) a do jižního a východního Středomoří (212 mil.). Před rokem 2020 předstihnou země východní Asie a Pacifiku Ameriku a stanou se druhou nejnavštěvova- nější destinací na světě. Do r. 2020 bude jejich podíl na mezinárodních příjezdech činit 25 %. Amerika se na celkovém počtu příjezdů bude podílet 18 %. Podle WTO je současný stav dopravy pod úrovni tržní a průmyslové kapacity. Odhaduje se, že mezi- národního cestovního ruchu se účastní méně než 3,5 % světové populace, tento počet by mohl narůst v příští dekádě až na 7 %. Cestovní ruch se stává zranitelnějším a více podléhá reakcím na ekono- mické problémy, na nedostatek bezpečnosti a jistoty, stejně jako na ohrožení životního prostředí a zdraví. Tyto potíže mají dopad na konkrétní destinace a regiony. Chování spotřebitelů bude ovlivněno narůstajícím znečištěním přírodního prostředí a náklady spojenými s neúměrnou frekvencí dopravy. Většina populace ve vyspělých zemích má zájem o cestování a disponuje prostředky, které jí to umožňují. Počet starších osob v těchto zemích vytvoří vyšší procento celkové populace, což bude pozitivní pro zahraniční cestovní ruch, především pro dlouhodobé pobyty. To umožňuje výrazný růsto- vý potenciál. Pokud jde o mezinárodní trendy v marketingu cestovního ruchu, bude podle průzkumů NTA (Ná- rodních turistických centrál) jedním ze základních požadavků na budoucí marketing odklon od maso- vého marketingu k strukturovaněji zaměřenému přístupu. Řádné propojení mezi produktem a poptáv- kou bude determinovat stupeň konkurenceschopnosti destinace společně s vyvážeností vztahu mezi kvalitou a cenou. Národní turistické centrály jednotlivých států neustále zvyšují své propagační aktivity a jejich kampaně jsou neustále agresivnější. Stále větší počet těchto centrál vstupuje do společných podniků se sou- kromým sektorem a snaží se obohatit svou nabídku o nové produkty cestovního ruchu, aby zasáhly nové trhy a poptávku přesunuly mimo tradiční centra a oblasti. Tato skutečnost představuje výzvu k založení regionálně marketingových iniciativ po celém světě. Technologický pokrok, hlavně v informačních a rezervačních systémech, zrychluje změny a přispívá k větší flexibilitě. Cestovatelé jsou v narůstající míře schopni organizovat si své cesty sami a přáli by si cestovat více, pokud by byl nákup a výběr větší a jednodušší. Jelikož jsou technologie stále přístup- nější jak na pracovištích tak v domácnostech, vzroste počet přímých rezervací. S rozvojem cestovního Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 5/59 ruchu ve vyspělých státech se předpokládá pokles potřeby státní kontroly a vzroste partnerství veřej- ného a soukromého sektoru, především v oblasti marketingu. Respondenti NTA kladou stále větší důraz na potřeby rozvoje cestovního ruchu, který by byl v rámci zachování přírodního prostředí společensky přijatelný a garantoval maximální spokojenost ze strany návštěvníků. To si vyžaduje dlouhodobý strategický přístup. 2.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě V roce 1998 Evropa dosáhla 370 mil. příjezdů a cestovní ruch se stal nejvýznamnější součástí obcho- du a zaměstnanosti na kontinentu. Na základě doporučení ETAG (Evropean Travel and Tourism Ac- tion Group) vydala Evropská komise cestovního ruchu (ETC) zprávu o trendech v evropské turistice: Výdaje: Celkové výdaje na cestování (především na dopravu) rostou rychleji než ostatní rozpočtové položky, a to především díky kratším, ale častějším výjezdům. Denní výdaje se udržují na stejné úrovni díky oče- kávané kvalitě. Konkurence v oblasti služeb a trávení volného času (tématické parky, zábava, kulturní akce, sport) bude ovlivňovat růst výdajů na cestovní ruch a cestování hlavně v období recese. Většina statistik předpovídá pro další desetiletí snižování tempa růstu a pokračující zmenšování podílu Evropy na světovém trhu. Vnější faktory, zejména nerovnoměrný ekonomický vývoj, sníží roční tempa růstu pod 3 %. Tato tempa se budou lišit podle segmentu, destinace a typu služby. Doprava: Pro leteckou dopravu se počítá s větším než 5 % růstem. Osobní automobilová doprava bude omeze- na vzrůstajícími náklady a přetížeností na silnicích. Z této situace může profitovat veřejná doprava ve všech jejích formách, ovšem za podmínek dalších investic do její infrastruktury. Slevy na přepravném a pobídkové jízdné nebudou dosahovat tak lákavé úrovně jako v minulosti, což může snížit poptávku u cenově citlivých klientů, především v určitých regionech v období recese. Růstové segmenty: Senioři budou tvořit výrazný potenciál trhu. U tohoto segmentu je předpokládán růst počtu účastníků, ale i vzrůst cestovních výdajů. Míra výdajů u tohoto segmentu není ovlivněna poklesem čistých příjmů z důvodů recese, ale reaguje na pokles příjmů způsobený snížením úrokových sazeb. V kontrastu se segmentem seniorů stojí segment mládeže, u kterého není růst v příštích letech příliš jistý. Je ohrožen zejména nedostatkem vhodných služeb od dopravy až po různé dodavatele a také snížením podpor v oblasti vzdělávání. V ekonomicky vyspělých zemích budou mít větší vliv na výběr místa dovolené pracující ženy. Roste zájem o venkovskou turistiku, návrat k přírodě a v menší míře také již rozšířené využívání kem- pů a karavanů. Narůstání obchodního cestovního ruchu bude záviset na marketingovém úsilí, na nabídce specific- kých produktů: skupinové (podnikové) package pro různé události, incentivní turistika, kongresová turistika, obchodní prezentace a kombinace služebních cest a rekreace. Návštěva městských center, hlavně kvůli sportovním a kulturním akcím, bude růst především ve formě kratších výletů. U široké škály nových specializovaných produktů je třeba zjednodušit nákup, stejně jako u výletů kombinujících obchod a rekreaci, často spojených se sportem a zálibami. Dobrodružné cesty a prázd- niny do vzdálených míst, nyní odhadované na 19 %, budou přitahovat stále více klientů, a to i mezi seniory. Zimní dovolené na slunci a okružní plavby se budou rozvíjet více než klasické letní pobyty u moře a zimní sporty. Jednodenní výlety za různým účelem budou stále víc populární. Skupinové návštěvy organizované pro různé společnosti, profese, podniky či instituce potřebují speci- alizované organizátory. Většina cest tohoto typu je v současnosti organizována samostatně nebo ne- podnikatelskými subjekty. Jedná se o rozsáhlý potencionální trh, který by mohl prosperovat, pokud by se mu dodalo více profesionálního zájmu. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 6/59 Sezónnost: Na sezónnost se bude pohlížet spíše jako na marketingovou příležitost než jako na problém. Bude nezbytná spolupráce soukromého a veřejného sektoru, aby bylo možné regulovat přílivy návštěvnosti a aby nedocházelo k neúnosné koncentraci návštěvníků v daném místě a čase. Turistické toky: Mezinárodní a regionální turistické toky se pořád mění. Pohyb ve směrech jih ­ sever, východ ­ zá- pad, západ ­ východ poroste relativně rychleji než tradiční směr sever ­ jih. Předpokládá se že cesto- vání po Evropě poroste rychleji než domácí cestovní ruch, který už v některých evropských oblastech dosáhl svého vrcholu. Ubytování, stravování: Ubytování a stravování představují oblasti vysokého růstu, který bude s určitými změnami pokračovat. Zatímco luxusní hotely se nacházejí v blízkosti svého vrcholu, roste zájem o tříhvězdičkové a ekono- mické hotely. Hotelové ubytování bude ve větší míře zahrnováno do packagů, hlavně u kratších cest. Specializovaná střediska (prázdninové parky, dětské vesničky), sportovní a léčebná centra, Bed&Breakfast a další doplňkové služby se budou těšit růstu, stejně jako využívání různých institucí, např. univerzit v hlavní sezóně. Nabídka pokojů a různých služeb bude přizpůsobována měnící se poptávce, např. při obsazování pokojů, při výběru jídel a dalších služeb z více možností. Ve větší míře se bude využívat hotelem vy- tvořených balíků určených pro přímý prodej. Stravování se bude rozvíjet prostřednictvím řetězců a tématických restaurací. Poptávka po kvalitních malých hostincích a restauracích bude pokračovat. Přetrvávajícím trendem je zájem o kvalitu a novin- ky ve stravování, výrazný vliv bude mít móda. Předpokládá se rozvoj ubytování a stravování in-house u široké škály atraktivit, jako jsou tématické parky, sportovní, kulturní a regenerační střediska, prázdninové vesničky. Populární budou také tzv. druhé domovy, poroste nabídka objektů k prázdninovému pronájmu. Organizace a marketing: Nejvýraznější změny nastanou v organizaci a marketingu. Pokračuje rychlý vývoj informačních a re- zervačních technologií. Tyto nové technologie mohou ve velké míře ovlivnit i cesty, které nemají ob- chodní charakter. Efektivnější služby pro individuální cestující se stanou se zlepšením informací a rad před cestou důležitým požadavkem. Informační služby místního a veřejného sektoru hrají v této oblas- ti klíčovou roli v souvislosti s tím, jak se zmenšuje úloha obchodních zprostředkovatelů v zabezpečování potřeb jednotlivců a v prodeji místních služeb, jakými jsou nekomerční ubytování a speciální akce. Novým trendem v marketingu jednotlivých zemí a regionů je spojení turistických centrál a agentur s velkými regionálními firmami. Tyto dva sektory se společně podílejí na propagaci regionu jako desti- nace cestovního ruchu (tvorba dokumentů, průvodců). Package a zvláštní nabídky, stejně tak prodej jednotlivých míst prostřednictvím touroperátorů na úkor skupinových zájezdů, se stávají stále populárnější. Nové produkty šité na míru různým požadavkům každého segmentu s ohledem na jeho zájmy a záliby nabízejí příležitost pro vytvoření nových turistických toků. Narůstající povědomí a zájem o otázky životního prostředí ovlivní úspěch při vývoji nových produktů. Nezbytnou podmínkou při vytváření nových produktů je spolupráce komerčního sektoru s neziskovými organizacemi. 2.2 Rozvoj cestovního ruchu v České republice V České republice se stále ne úplně daří realizovat standardizaci kvality poskytovaných služeb, zvy- šovat kvalifikaci pracovníků v cestovním ruchu či dobudovat infrastrukturu cestovního ruchu, přede- vším ve venkovských oblastech. Základní podmínku pro uplatnění českého produktu na mezinárod- ním trhu cestovního ruchu bude, vedle odpovídající infrastruktury a očekávané úrovně nabízených služeb, především intenzivní marketing, aktivnější politika a podpora prodeje. Předpokladem úspěchu je tvorba skutečného produktu cestovního ruchu, komplexu vnitřně skloubených služeb. Vytvoření Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 7/59 opravdu úspěšného udržitelného strategického plánu vyžaduje podle WTTC pohled na turistický pro- dukt očima klienta (tvůrce vidí hotel ­ klient vidí personál). Při tvorbě nových produktů cestovního ru- chu by měly být zohledněny principy trvale udržitelného rozvoje. Podle výzkumné zprávy ,,Integrace principů udržitelného rozvoje do cestovního ruchu a turistiky" z roku 2000 je zahraniční účastník cestovního ruchu v České republice v zahraničních statistikách na předních místech ve svých výdajích. V případě českých statistik se dá předpokládat, že se jedná o návštěvníka na střední nebo dolní hranici středního příjmu. Toto může být ovlivněno větším objemem příjezdů seniorů v měsících s nižší poptávkou. Ekonomický tlak při koupi služeb cestovního ruchu u střední příjmové kategorie je obecně větší, a proto se tento zákazník stává výrazně náročnějším v hodnocení vyváženosti nabízeného produktu, jeho ceny a obdržené kvality. Profil zahraničního návštěvníka na českém cestovním ruchu: ˇ více než 63 % přijíždí po silnici; ˇ více než 60 % zahraničních návštěvníků přijíždí přes hranice SRN a Rakouska; ˇ více než 36 % ubytovaných zahraničních návštěvníků je ze SRN, podíl ostatních nepřevyšuje jednomístné číslo; ˇ ubytovaný návštěvník SRN je na prvním místě návštěvnosti ve všech regionech ČR; ˇ průměrná doba pobytu je 4,2 dne, přičemž průměrná doba pobytu v hotelu je delší než v privátním ubytování; ˇ na struktuře výdajů zahraničních turistů se ubytování podílí 13,5 %, stravování 7,7 %, nákupy 25,6 % a doprava 28,5 %; ˇ nejvyšší podíl hlavních důvodů příjezdu představuje pobytový zájezd a dovolená (37 %), dále pak poznávací zájezd (15 %), služební cesta (15 %), oficiální akce (12 %), nákupy (6 %), ostatní důvody (19 %); ˇ nižší sezónní návštěvnost se v České republice i ve většině regionů projevuje v listopadu, prosinci, lednu a únoru. Domácí cestovní ruch představuje nezastupitelnou část poptávky zejména v regionech, které nebyly zatím zahraničními návštěvníky objeveny nebo nemají potřebnou infrastrukturu. Během dalších let se dá vzhledem k nepříliš příznivým ekonomickým prognózám předpokládat další nárůst počtu domácích turistů. Profil domácího návštěvníka: ˇ od roku 1996 dochází k postupnému snižování výdajů na cestovní ruch; ˇ vývoj počtu českých a zahraničních turistů ubytovaných v ubytovacím zařízení v letech 1995 až 1998 vykazuje rychlejší vzestup domácích turistů oproti zahraničním turistům; ˇ region severní Moravy a východních Čech zaznamenává vyšší přísun návštěvníků, když ostatní regiony zaznamenávají stagnaci a v případech jižní Moravy a západních Čech dokon- ce pokles; ˇ až o 50 % vzrostlo ubytování domácích turistů v hotelových kapacitách vyšších kategorií v Praze; ˇ demografický vývoj napovídá rychlejšímu nárůstu skupiny seniorů; ˇ výjezdy českých občanů do zahraničí měly od r. 1997 do r. 2001 snižující se tendenci. Vývojové trendy lze charakterizovat i pro některé vybrané typy cestovního ruchu, které jsou uplatnitel- né i v plzeňském regionu. Možnosti tohoto regionu nenasvědčují rozvoji masové turistiky, což odpoví- dá současným trendům v cestovním ruchu a především zohledněným přístupům v rámci udržitelného rozvoje. Ekoturistika a venkovský cestovní ruch: Rok 2002 vyhlásila OSN Rokem ekoturistiky. Komise pro trvale udržitelný turismus se obrací na ná- rodní centrály a agentury cestovního ruchu o podpůrné akce a programy ekoturistiky. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 8/59 Cykloturistika: V letech 2011 ­ 2016 má být dokončen projekt Evropské cyklistické federace (ECF) ,,EuroVelo". Cílem tohoto projektu je vytvoření celoevropské sítě dálkových tras. Na těchto 12 panevropských tras by měly navazovat regionální cyklostezky. Novým trendem bude rozvoj infrastruktury a atraktivit v blízkosti stezek. Standardizace ubytovacích a stravovacích zařízení by měla vycházet z kritérií sta- novených ADFC (Všeobecný německý cyklistický klub). Jednotlivé trasy v regionu stále více podléhají konkurenčním tlakům. Podle zjištěných poznatků bývá motivem pro výběr cyklistické trasy touha po pobytu v přírodě, pohybu a poznání, nikoliv levná dovolená. Incentivní cestovní ruch: Incentivní (pobídková) forma turismu uplatňovaná ve vztahu mezi organizacemi a jejich zaměstnanci, příp. klienty, k motivování a posilování sociálních vazeb. Jedná se kupříkladu o školení, porady či obchodní jednání uskutečňovaná v atraktivním prostředí mimo sídlo organizace, zpravidla s doprovodným programem. Nové trendy v incentivní turistice lze charakterizovat následovně: ˇ upouští se od luxusních hotelů, ušetřené peníze se investují do jiných částí programů; ˇ zmenšuje se velikost skupiny; ˇ cesty s bližšími cíli nabývají na významu; ˇ velkou oblibu si získává kombinace dalšího vzdělávání a incentivní cesty; ˇ životní partneři těch, kteří incentivní cestu získají, se jí účastní také; ˇ zvětšuje se orientace na střední a nižší management. V incentivní turistice mají převahu tzv. out-door-activities (aktivity prováděné v přírodě). Kongresový cestovní ruch: Podle údajů Unie mezinárodních asociací z roku 1996 se Česká republika umístila na 20. místě s celkem 94 realizovanými mezinárodními kongresy. Kongresový cestovní ruch se řadí k nejefektiv- nějším typům turistiky, vyžaduje ale široký okruh služeb a aktivní přístup celého regionu. V součas- nosti kongresová turistika zaznamenává trend, kdy účastníci přicházejí s přáním navzájem se lépe poznat, neúčastnit se masového kongresu, ale menších jednání. Jak vyplynulo ze statistik, je největší procento konferencí o velikosti 100 ­ 250 osob. Perspektivní pro tento typ cestovního ruchu budou středně velké až malé konference, sympozia, se- mináře, workshopy, veletrhy a dlouhodobé menší semináře v lázeňských a horských střediscích. Pobyty s aktivním vyžitím: Pobyty spojující poznání s dobrodružstvím. Výzkum organizací Stanford Research Institute a Angus Reid shledává, že 10 ­ 15 % turistů chce neobvyklé, netradiční, alternativní zážitky. Tito turisté jsou obvykle vzdělaní, dobře finančně zajištění, dospělí, zajímající se o životní prostředí, scestovalí, citliví na společenské a kulturní tradice. Destinace, které navštěvují, odpovídají požadavkům místních sku- pin být rozpoznán a oceněn. Cestovní ruch seniorů: Podle WTO může cestovní ruch seniorů posílit turistický sektor zvláště v období mezi sezónami. WTO vydala tzv. Lisabonský dokument o seniorské turistice (1999/2000) na jehož základě vyzývá, aby pro- fesionálové v cestovním ruchu vyvíjeli programy pro seniorskou turistiku, které by kromě jiného zajiš- ťovaly lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také pravdivé a jasné informace. Se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu. Cestovní ruch mládeže: Novým trendem bude vytváření specifických produktů pro tento segment. Produkty pro tuto skupinu budou značně podléhat módním trendům, budou vyžadovat vlastní image a specifický marketing. V současnosti je mladým lidem poskytován především systém slev, což bude důležité i nadále, ale pro rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu nedostačující. Městský cestovní ruch: Konkurenční boj mezi jednotlivými městy a rostoucí mobilita obyvatelstva jsou hlavními faktory, které zvyšují potřebu využívání tzv. městského marketingu. Městský marketing vyžaduje promyšlené pláno- vání, řízení a kontrolu vztahů městské správy s jednotlivými cílovými skupinami. Omezení městského Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 9/59 marketingu a narušení dlouhodobé koncepce vyplývají především z krátkých volebních období a z různé orientace v myšlení lidí. Lázeňství: Tradiční léčebné pobyty a ozdravné kůry by měly být doplněny fitness a wellness pobyty. Neopome- nutelný bude rozvoj potřebného kulturního vyžití návštěvníků. Tématické trasy: Stále vzrůstá oblíbenost turistických tras s charakteristickým obsahem. Tyto trasy využívají jak tradic, tak technických či kulturních památek. Nabízejí možnosti prezentovat další zajímavosti destinace, jako je folklór, gastronomie, sklářství, tradiční výroba i zemědělství. Tyto trendy ilustrují globální tendence rozvoje cestovního ruchu pro příští léta a je zapotřebí je znát a zohlednit i při formulování strategie rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých turistických regionech a subregionech České republiky. 2.3 Základní data o cestovním ruchu v České republice Odvětví cestovního ruchu České republiky lze v kontextu světového a evropského vývoje charakteri- zovat následujícími údaji: Tab. 1: Podíl cestovního ruchu ČR na tvorbě HDP Region Podíl Svět 11,0 % Evropská unie 13,5 % Střední a východní Evropa 7 ­ 8 % Česká republika 9 ­ 11 % Pozn.: ČR odhad 1997, svět a EU za 1995 Pramen: MMR ­ SOP cestovní ruch a lázeňství 2001 Tab. 2: Podíl devizových příjmů z CR v bilanci služeb v r. 1999 Region Podíl v % Evropská unie 31,3 Střední a východní Evropa 53,0 Česká republika 43,8 Pozn.: EU za r. 1996 Pramen: MMR ­ SOP cestovní ruch a lázeňství 2001 Tab. 3: Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR v r. 1999 Země mld. USD Pořadí USA 74,4 1. Španělsko 32,9 2. Francie 31,7 3. Itálie 28,4 4. Velká Británie 21,0 5. SRN 16,8 6. Čína 14,1 7. Rakousko 11,1 8. Kanada 10,0 9. Řecko 8,8 10. Rusko 7,8 11. Mexiko 7,6 12. Austrálie 7,5 13. Švýcarsko 7,4 14. Česká republika 3,0 36. Pramen: WTO Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 10/59 Tab. 4: Podíl vybraných evropských zemí na světovém trhu CR (1990/99 v % počtu turistů) Země 1990 1999 Švýcarsko 2,9 1,6 Portugalsko 1,7 1,7 Řecko 1,9 1,8 Maďarsko 4,5 1,9 Česká republika 1,6 2,4 Rakousko 4,2 2,6 SRN 3,7 2,6 Polsko 0,7 2,7 Velká Británie 3,9 3,9 Itálie 5,8 5,4 Španělsko 7,5 7,8 Francie 11,5 11,0 Evropa 44,8 41,5 Pramen: WTO Rozvoj cestovního ruchu v České republice 90. let lze charakterizovat takto: ˇ počet zahraničních návštěvníků se ztrojnásobil, prodloužila se průměrná doba jejich pobytu; ˇ podíl ČR na světovém trhu CR činí již více než 2 %; ˇ podíl ČR na evropském trhu CR činí cca 5 %; ˇ devizové příjmy se v porovnání s rokem 1989 zvýšily téměř desetkrát (z odhadovaných 350 mil. USD v r. 1989 na současné 3 mld. USD); ˇ roční tempo rozvoje příjezdového cestovního ruchu bylo vysoké, ovšem pouze díky minimální základně dané politickými poměry před r. 1989. Cestovní ruch a na něj navazující odvětví se v současnosti podílejí na tvorbě HDP a zároveň na cel- kové zaměstnanosti zhruba 10 procenty. Devizové příjmy z CR v r. 2001 představovaly 5,3 % z HDP, 8,9 % ekvivalence exportu a téměř 43 % příjmů bilance služeb. Změny základních ukazatelů CR byly v 90. létech příznivé: Tab. 5: Základní ukazatele vývoje CR v ČR mezi roky 1990 a 1999 Ukazatel 1990 1999 Počet zahraničních návštěvníků (mil. osob) 36,6 100,8 Počet ubytovaných zahraničních turistů (mil. osob) * 2,6 5,6 Průměrná délka pobytu (ve dnech) * 3,5 4,0 Podíl ČR na evropském trhu CR (v % počtu turistů) 3,6 5,0 Podíl ČR na světovém trhu CR (v % počtu turistů) 1,6 2,4 Pramen: MMR ­ SOP cestovní ruch a lázeňství 2001, ČSÚ * V prvním sloupci údaj za r. 1992 Od roku 1997 do roku 1999 však docházelo k poklesu příjezdového cestovního ruchu (k opětovnému nárůstu došlo v r. 2000), což se odrazilo i v celkové devizové bilanci (devizové příjmy z CR v roce 2001 opět mírně vzrostly). Dosavadní vývoj od roku 1995 dokumentují následující údaje: Tab. 6: Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 V mil. osob 98,1 109,4 107,9 102,8 100,8 104,2 103,1 Index / předch. rok 97,0 111,6 98,6 95,3 98,0 103,4 98,9 Pramen: ČCCR V 1. polovině roku 2002 přijelo přibližně o 1 % osob více oproti stejnému období předchozího roku. Přibližně z poloviny je hlavním důvodem příjezdu do ČR dovolená, rekreace a poznání, asi pětinu představují služební a obchodní cesty. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 11/59 Tab. 7: Vývoj devizových příjmů a výdajů z CR v České republice (v mld USD) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Devizové příjmy 2,9 4,1 3,6 3,7 3,0 2,9 3,0 Devizové výdaje 1,6 3,0 2,3 1,9 1,5 1,3 1,4 Saldo 1,3 1,1 1,3 1,8 1,5 1,6 1,6 Pramen: ČNB Tab. 8: Vývoj podílu devizových příjmů z CR na ekonomice České republiky (v %) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Podíl na HDP 5,5 7,1 6,9 6,5 5,6 5,6 5,3 Podíl na exportu 13,4 18,6 16,3 14,4 11,6 9,9 8,9 Podíl na příjmech ze služeb 42,8 49,8 50,9 49,6 43,8 42,5 42,8 Pramen: ČNB Nejvyšší výdaje na osobu a den během pobytu v ČR měli v r. 2001 podle průzkumu zadaného ČCCR zahraniční turisté z Ruska, Izraele a Španělska (přes 80 USD) následovaní turisty z Velké Británie, USA, Japonska a Dánska (přes 70 USD). Pro porovnání, výdaje turistů z Polska činily podle tohoto průzkumu na osobu a den 20,5 USD, ze Slovenska jen 13,6 USD. Nejvýznamnější položkou v těchto výdajích je ubytování (více než třetina), následované nákupy a stravováním (téměř čtvrtina pro každou z těchto položek). Vývoj příjezdového cestovního ruchu 92 94 96 98 100 102 104 106 108 110 112 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Vmil.osob Počet příjezdů Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 12/59 3 Všeobecná charakteristika Plzeňského kraje 3.1 Geografické podmínky Plzeňský kraj leží na jihozápadě České republiky. Nejdelší hranici na jihozápadě tvoří státní hranice se SRN (Bavorskem). Na severozápadě sousedí s krajem Karlovarským, severovýchodně leží kraj Středočeský a na jihovýchodě kraj Jihočeský. Krátkou hranici má na severu také s Ústeckým krajem. Území kraje doposud tvoří sedm okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov. Plzeňský kraj má dobré přírodní i kulturně-historické předpoklady pro rozvoj ces- tovního ruchu. Tento potenciál však dosud není využíván tak jako v některých sousedních krajích, např. Karlovarském nebo Jihočeském. Sousedství Bavorska, jednoho z nejvyspělejších regionů EU s podobnými přírodními podmínkami, vyvolává potřebu zmírňování přeshraničních socio- ekonomických rozdílů před vstupem do EU. Od roku 1993 okresy Domažlice, Klatovy a Tachov využí- vají evropského programu podpory přeshraniční spolupráce. Města a obce příhraničních území na české a německé straně vytváří Euroregiony Šumava - Bavorský les - Mühlviertel a Egrensis. Svou rozlohou 7 561 km2 je třetím největším krajem v České republice, velikostí srovnatelný s Jihomoravským krajem, avšak počtem obyvatel se řadí na desáté místo v ČR. Vyjmenovaných sedm okresů kraje představuje územní celky výrazně se odlišující krajinným charakterem, počtem i skladbou obyvatelstva, ekonomickým potenciálem, velikostí i hustotou osídlení. Plzeňský kraj má strategicky významnou polohu na dopravním spojení východní a západní Evropy (větev IV. transevropského multimodálního koridoru Norimberk - Praha). Největší význam na území kraje má silniční doprava, která během devadesátých let převzala vůdčí postavení oproti dopravě železniční. Úlohu významného silničního i železničního uzlu nadregionálního významu plní město Plzeň. Téměř dokončena je dálnice D5 Praha - Plzeň - Rozvadov vyjma obchvatu Plzně. V souvislosti se zprovozněním dálnice D5 výrazně vzrostl význam tzv. pošumavské tangenty propojující příhraniční části kraje, jejíž úseky vyžadují rekonstrukci. Dopravní síť regionu je výrazně ovlivněna reliéfem. Je uspořádaná radiálně s orientací na Plzeň. Hraniční pohoří tvoří dopravní bariéru, přesto lze počet hraničních přechodů s Německem hodnotit jako vyhovující. Z hlediska životního prostředí je možno region hodnotit příznivě s vědomím značných rozdílů mezi průmyslovou centrální oblastí a zachovalými příhraničními oblastmi. Nejožehavějšími problémy jsou ochrana vod a řešení střetů mezi ochranou krajiny a těžbou, dopravou nebo jinými rozvojovými aktivi- tami v území. Rozmanitost přírodních podmínek je dána především reliéfem kraje. Přírodní podmínky významně ovlivni- ly vývoj urbanizace území. Z hlediska geografického lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí: ˇ Plzeňská pahorkatina, ˇ Český les, ˇ Šumava (část), ˇ Brdská vrchovina (část) a ˇ hraniční Tepelská vrchovina s Rakovnickou pahorkatinou. Plzeňská pahorkatina se rozkládá z velké části v Plzeňském kraji, pouze menší část na severu za- sahuje do kraje středočeského. Je obklopena Rakovnickou pahorkatinou, Tepelskou vrchovinou, Čes- kým lesem, Středočeskou pahorkatinou, pohořím Brdy a severní konec zasahuje až k Praze. Plzeňská pahorkatina svým geologickým složením představuje oblast mimořádného významu. Území je pře- vážně vápencového původu s množstvím krasových jevů. Reliéf je velmi pestře členěný i když nedo- sahuje vysoké nadmořské výšky. Nejvyššími místy jsou Palcíř (725 m), Radeč (721 m), Brno (718 m), Doubrava (727 m), Běleč (711 m), Krušná hora (608 m), Okrouhlík (707 m), Trhoň (624 m), Hradiště (618 m), Vlastec (611 m). Porost tvoří z větší části lesy jehličnaté i listnaté, rostou zde smrky, jedle i borovice, z listnatých stromů jsou nejvíce zastoupeny lípy, buky, javory, jilmy a duby. Plzeňskou pa- horkatinou protéká několik významnějších vodních toků. Tím největším je po soutoku řek Mže, Rad- buza, Úhlava a Úslava řeka Berounka, do které pak přitékají řeky Střela, Třemošná a Klabava. Kromě řek jsou v této oblasti i četné rybníky a přírodní vodní nádrže. Podle podnebí lze zařadit tento kraj mezi mírně teplé oblasti. V zimních měsících dosahují teploty ­2 až ­4°C, v letním období vystupují na 17 ­ 19°C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je cca 50 ­ 70, počet letních dnů se pohybuje kolem 40 ­ 50. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 13/59 Plzeňská pahorkatina je území bohaté na přírodní krásy, vzácnou flóru i faunu a množství historicko uměleckých pamětihodností. K jejich ochraně a uchování byly v tomto regionu vytvořeny dvě chráně- né krajinné oblasti s množstvím přírodních rezervací, z nichž ale CHKO Český kras do Plzeňského kraje nezasahuje. Do okresů Plzeň-sever a Rokycany zasahuje chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, která je rovněž biosférickou rezervací UNESCO, mající rozlohu 630 km2 (byla vyhlášena v roce 1978). Jsou zde přirozené lesní porosty s hojným výskytem tisu i četné přírodní rezervace. Pro pěší turistiku je zde připraveno mnoho dobře značených turistických tras a naučných stezek. Ob- last kolem řeky Berounky a dále navazující Křivoklátsko poskytují pro letní turistiku, odpočinek i rekre- aci dobré podmínky. Lákají zejména možností chataření a táboření u vody. K dispozici jsou Bolevecké rybníky u Plzně, Hracholuská přehradní nádrž na řece Mži, České údolí na řece Radbuze. Vodáky je velmi vyhledávána řeka Berounka. Přitažlivé a zajímavé trasy vedoucí klidnými oblastmi s velmi ma- lým provozem nabízí tato oblast také vyznavačům cykloturistiky. Český les a Chodsko částečně tvoří státní hranici s Německem, směrem do vnitrozemí je tato oblast lemována Šumavou, Plzeňskou pahorkatinou, Tepelskou vrchovinou, Slavkovským lesem a Cheb- skem. Český les je členitá vrchovina s široce otevřenými údolími, v jejíž jižní části se nachází národo- pisná oblast Chodsko. Horský hřeben je dlouhý asi 82 km a dělí se na Čerchovský les, Kateřinskou kotlinu, Přimdský les a Dyleňský les. Nejvyšší vrcholy této vrchoviny jsou Čerchov (1042 m), Dyleň (940 m), Přimda (847 m), Čupřina (864 m), Havran (894 m), Knížecí strom (828 m), Smrčí (935 m), Škarmanka (887 m) a Sádek (853 m). Oblast je z větší části zalesněna ­ převažuje smrkový porost, v podhůří porostu ubývá a najdeme zde i několik menších rybníků. Horský hřbet Českého lesa tvoří evropské rozvodí Labe a Dunaje. Na svazích Českého lesa pramení několik řek, z nichž některé patří k povodí Labe ­ Mže, Úhlavka, Radbúza, Zubřina a některé k povodí Dunaje, ty však stékají z hor- ských svahů na německé území. Český les patří k mírně teplým oblastem. V zimních měsících se teploty pohybují v rozmezí ­3 až -5°C, v letním období vystupují na 16 až 18°C. Počet dnů se sněho- vou pokrývkou je 60 ­ 100, počet letních dnů 20 ­ 30. Oblast Chodska je o něco teplejší. Přírodní zvláštnosti této oblasti jsou zachovány v mnoha přírodních rezervacích. K návštěvě lze dopo- ručit zejména Netřeb, Přimdu, Jezvinec a Pleš. Za zhlédnutí stojí také několik přírodních parků, které jsou téměř nenarušeny lidskou činností ­ v meandrech Dubeckého potoka je přírodní park Valcha, západně od Plané potom Kosí potok a Hadovka. Podmanivá krajina Českého lesa a místní folklór Chodska lákají četné turisty. V zimě zde najdou vhodné terény milovníci běžeckého lyžování, ale stejně tak i ti, kdo upřednostňují lyžování sjezdové. Těm lze doporučit zejména Přimdu nebo Díly (nedaleko Klenčí pod Čerchovem). V letním období je tato oblast hojně navštěvována vyznavači turistiky, kteří mají k dispozici mnoho zajímavých, dobře značených turistických tras ­ Baarova cesta (11,5 km) aj., nebo naučných stezek ­ Kosí potok, Sed- mihoří, Údolím Úterského a Nezdického potoka a další. Český les a Chodsko jsou také vyhledávanou oblastí pro letní rekreaci. Jsou zde vhodné podmínky pro provozování vodních sportů na četných ryb- nících a přírodních nádržích ­ Babylon, Pila, Podhájí, Mezholeský, Chobot, Bonětický a Regent, který je vhodný zvláště pro jachting. Na řece Mži (od přehrady Lučina) lze provozovat vodní turistiku. K vy- hledávaným rekreačním střediskům patří Sycherák, který leží na jihu v oblasti rybníků. Milovníkům cykloturistiky slouží značená cykloturistická trasa "Údolím Černého potoka" ­ okruh dlouhý 71 km vedoucí částečně též přes německé území. Ideální podmínky dále skýtají silnice podél hranice s Ně- meckem v celém Českém lese. Šumava ležící na území Plzeňského a Jihočeského kraje představuje rozsáhlé horské pásmo na hra- nici s Německem a Rakouskem. Na české straně má charakter horských plání s rozsáhlými rašeliništi a plynule vystupujícími horskými hřebeny. Pro cestovní ruch je významná i celá oblast šumavského podhůří. Nejvyšší body Šumavy na hraničním hřebenu dosahují výšek nad 1300 m n. m. Nejvyššími vrcholy jsou Plechý (1378), Trojmezná (1361), Boubín (1362), Jezerní hora (1343). Na Šumavě se nachází velké množství rašelinových slatí, jejichž celková plocha činí cca 5.000 ha. Směrem do vnitrozemí přechází Šumava v Šumavské podhůří a na východě v Novohradské hory s výškami cca 1000 m n. m. ­ Libín (1096), Kleť (1083), Javorník (1089), Běleč (922), Poluška (919), Myslivna (1049), Vysoká (1034), Kamenec (1072). Lesní porost tvoří z převážné části smrky a malé zbytky smíšeného pralesa, kde jsou nejčastěji zastoupeny buky. Na hřebenech šumavských hor pramení některé známé řeky ­ Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 14/59 Vltava, Lužnice, Otava, Volyňka, Blanice, Úhlava. Nachází se zde několik jezer ledovcového původu, z nichž Černé jezero svou rozlohou 18,4 ha patří k největším jezerům u nás. Podnebí v této oblasti řadí Šumavu mezi chladné oblasti s průměrnými teplotami v zimním období ­5 až ­8°C, v letních mě- sících 14 ­ 16°C, počet dní se sněhovou pokrývkou je 120 ­ 160 a počet letních dní 10 ­ 30. Šumava patří mezi chráněná území v České Republice a je biosférickou rezervací UNESCO. Svou rozlohou je největší chráněnou krajinnou oblastí v Čechách, na jejím území se rozkládá národní park. Během našeho století vzniklo na Šumavě postupně několik přírodních rezervací. Šumava patří mezi nejdůležitější oblasti cestovního s možnostmi celoročního využívání. Milovníkům zimních sportů nabízí své služby vyhledávaná lyžařská střediska, např. Železná Ruda, Špičák, Pancíř, Kubova Huť, Churá- ňov. Poskytují velké množství kvalitních běžkařských tratí a těm, kteří dávají přednost sjezdovému lyžování, nabízí využití četných lyžařských vleků ­ Strážný, Kubova Huť, Kvilda, Modrava, Srní, Kašperské Hory, Železná Ruda, Stachy-Zadov-Churáňov-Nové Hutě, Nýrsko (umělý svah), nebo la- novky na Churáňov a Špičák-Pancíř. Pro letní turistiku se naskýtá rovněž nepřeberné množství mož- ností. Celá Šumava patří k ideálním místům, kde si lze odpočinout, uklidnit duši i mysl a načerpat ztracenou energii v nádherné přírodě. K tomu slouží mnoho turistických tras, ale také síť naučných stezek. A. Stiftera (Horní Planá), Boubínský prales (3,8 km), Medvědí stezka (Jelení vrchy), Hamižná (Hartmanice), Povydří (Antýgl-Čeňkova pila ­ 7 km), Churáňov (7 km) a Sudslavický okruh (3,3 km), ne všechny jsou však na území Plzeňského kraje. Známé jsou rašelinové slatě kde v minulosti vedly stezky pašeráků. Krásou zdejší přírody se návštěvník může pokochat z několika rozhleden - Svatobor (845 m), Javorník (1066 m), Klatovská hůrka (498 m), Pancíř (1214 m), Libín (1096 m) a Helfenburk (663 m). Na své si přijdou i příznivci vodní turistiky sjížděním řek. Pro širší obec milovníků vody slouží rybníky mezi Klatovy a Sušicí. Ze severovýchodu zasahuje do Plzeňského kraje Brdská vrchovina hraničí s Plzeňskou pahorkati- nou. Brdská vrchovina je tvořena náhorními plošinami složenými z břidlic a slepenců, k severovýcho- du přechází v křemencové pásmo Hřebeny. Brdská vrchovina je téměř souvislý pás lesního porostu tvořeného smrky, břízami, olšemi a buky. V této oblasti se nenachází žádný velký vodní tok, pouze drobnější říčky, potoky a rybníky. Brdská vrchovina patří mezi oblasti s mírně teplým podnebím. Tep- loty v zimních měsících dosahují ­3 až ­5C, v letním období 16 ­ 17C. Počet dnů se sněhovou po- krývkou je cca 60 ­ 100, počet letních dnů se pohybuje okolo 20 ­ 40. Brdy zabírají plošně pouze menší území, není zde žádná chráněná krajinná oblast, ale s původní brdskou přírodou se lze setkat v četných přírodních rezervacích. Brdy nabízejí návštěvníkům množství krásných lesů, zajímavých přírodních scenérií i malebných měst. To vše činí tento kraj historicky poutavý a turisticky přitažlivý. Navštěvován je zejména v letním období. Pro milovníky pěší turistiky je v Brdských kopcích připrave- na spousta dobře značených turistických cest. Ze severozápadu zasahuje do Plzeňského kraje Tepelská vrchovina, která je ohraničena Českým lesem, Plzeňskou pahorkatinou, Doupovskými horami a Slavkovským lesem. Tepelská vrchovina za- bírá celkem malé území vzniklé vulkanickou činností, čemuž odpovídá i ráz krajiny. Porost zdejších vrchů je tvořen převážně smrkovými lesy, pouze místy se vyskytují některé druhy listnatých stromů. Na svazích Tepelské vrchoviny pramení malé říčky, většinou přítoky řeky Berounky, najdeme zde i několik větších rybníků a přírodních vodních nádrží. Tepelská vrchovina patří podnebím mezi mírně teplé oblasti s teplotami v zimních měsících ­3 až ­5C, teploty v letním období dosahují 14 ­ 17C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60 až 100, počet letní dnů 20 až 30. V oblasti Tepelské vrchovi- ny se nevyskytují žádná chráněná území ani přírodní rezervace.Tepelská vrchovina nepatří k oblas- tem s výrazným zaměřením na provozování zimních sportů a rekreace. Proto zde nejsou ani žádná význačná zimní rekreační střediska s lyžařskými vleky a sjezdovkami. Pouze při dobrých sněhových podmínkách zde mohou svého koníčka provozovat vyznavači běžeckého lyžování. Jinak láká krajina k překrásným pěším vycházkám. Na severu ohraničuje Plzeňský kraj Rakovnická pahorkatina, částečně zasahující do okresu Plzeň- sever. Na jihovýchodě hraničí s Plzeňskou pahorkatinou, na severu s Polabím a na západě s Mostec- kou pánví, Doupovskými horami a Tepelskou vrchovinou. Rakovnická pahorkatina představuje oblast s pestrou geomorfologickou stavbou, je z větší části zalesněna. Lesy jsou smíšené, zastoupeny jsou smrky, borovice, buky, duby a olše. Přes Rakovnickou pahorkatinu protékají menší říčky a potoky, které se vlévají do řeky Berounky. Podnebí řadí tento kraj mezi mírně teplé oblasti. V zimních měsí- cích se teploty pohybují od ­2 do ­4C, v letním období vystupují na 17 ­ 19C. Počet dnů se sněho- vou pokrývkou je cca 40 ­ 60, počet letních dnů je asi 40 ­ 50. Rakovnická pahorkatina je plná přírod- ních zvláštností a zajímavostí. Najdeme zde mnoho národních přírodních památek, naučných stezek i Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 15/59 přírodních parků, které byly zřízeny k ochraně krajinných a přírodovědných hodnot této oblasti. K provozování zimních sportů nejsou v tomto regionu dobré podmínky. V letních měsících ale nabízí široké možnosti pro pěší turistiku i rekreaci a odpočinek, krásné lesy i zajímavé přírodní scenérie, které činí tento kraj turisticky přitažlivým. Řeka Berounka poskytuje výborné podmínky pro vodní turis- tiku a je proto velmi vyhledávána vodáky. Klimatické, geologické a hydrologické podmínky jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné. Zásoby nerostných surovin, které představují základní potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmys- lu, se v Plzeňském kraji soustřeďují zejména do vnitrozemí (oblast kolem Plzně). Jedná se o zásoby černého uhlí, žáruvzdorné a keramické jíly a stavební kámen. V oblasti podhůří Šumavy se nalézá vápenec. Pro zemědělství v kraji jsou celkem příznivé podmínky. Zemědělská půda pokrývá cca 51 % celkové rozlohy kraje (z toho podíl orné půdy 35 %). Lesní hospodářství je charakteristické dostateč- nými přírodními zdroji dřeva. Podíl zalesněné plochy na celkové rozloze kraje činí 39 % (zejména vlivem lesnatých ploch Šumavy, Českého lesa a Brdské vrchoviny). Z celkového objemu těžební čin- nosti v ČR zaujímá Plzeňský kraj druhé místo, hned za krajem Jihočeským (s převažující těžbou jeh- ličnatého dřeva). Životní prostředí Plzeňského kraje v rámci České republiky můžeme hodnotit příznivě s vědomím značných rozdílů mezi průmyslovou centrální oblastí a zachovalými příhraničními oblastmi. Ožehavým problémem je ochrana vod. Hodnoty měrných emisí v Plzeňském kraji dosahují nižších hodnot než jinde v ČR. K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Ochranu přírody na Šumavě zabezpečuje NP A CHKO Šumava. Připravuje se vyhlášení CHKO Český les. Na území se nachází 165 maloplošných chráněných území. Pro zachování rozmanitosti krajiny jsou vyhlášeny přírodní parky. Výjimku tvoří Plzeň a její okolí, kde je životní prostředí extrémně narušeno. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň - město mnohonásobně převyšují hodnoty měrných emisí v ČR. Plzeň se svým okolím je zatížena vysokou koncentrací prů- myslových aktivit a silniční dopravou. Devastace krajiny po těžbě je nejrozsáhlejší v prostorech Nýřa- ny-Tlučná-Vejprnice, Břasy-Radnice, Stříbrska a Ejpovicka. 3.2 Socioekonomická charakteristika 3.2.1 Obyvatelstvo Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním, chybí zde města střední velikosti, struktura středisek je v porovnání s ČR atypická. Město Plzeň se svými 166 tisíci obyvateli představuje protiklad k malým sídlům, neboť je po Praze druhým nejvýznamnějším centrem v Čechách. Plzeňský kraj má 46 měst, ve kterých žije 67,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Plzeňský kraj je s počtem obyvatel 553 741 osob (k 1. 3. 2001) šestým nejmenším krajem v České republice a tvoří tak 5,4 % z celkového počtu obyvatel ČR. Rozložení obyvatel v rámci kraje je značně nerovnoměrné. Více než 30 % obyvatel žije v Plzni a další více než pětina obyvatel je soustředěna do 13 měst s více než 5 tisíci obyvateli. Zbývající necelá polovina obyvatel je potom rozptýlena do men- ších měst či obcí. Plzeňský kraj je v ČR druhým nejřidčeji zalidněným krajem. Hustota obyvatel v kraji je 73 obyvatel na km2 (hustota ČR 131 obyvatel na km2 ). Nejnižší hustoty v Plzeňském kraji dosahují okresy Tachov (hustota 38 obyvatel na km2 ) a Klatovy (hustota 46 obyvatel na km2 ). Z hlediska věko- vé struktury patří Plzeňský kraj k územím s nejstarším obyvatelstvem v ČR, průměrný věk obyvatel kraje dosáhl v r. 2000 výše 39,2 let, v okresu Plzeň ­ město dokonce 40,3 let, naproti tomu v okrese Tachov pouhých 36,5 roku. Vysoký podíl staršího obyvatelstva v Plzeňském kraji je patrný též z inde- xu stáří (počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 0 ­ 14 let). V roce 2000 zde tento in- dex dosáhl výše 121,65, což je po Praze 2. nejvyšší hodnota v ČR (průměr za ČR 113,87) a neustále se zvyšuje (v Plzeňském kraji činil v r. 1998 113,7 a v r. 1999 již 117,4). V rámci kraje dosáhl index stáří nejvyšších hodnot v okresech Plzeň ­ město (142,60), Rokycany (128,74) a Plzeň ­ jih (125,60), naopak velmi nízký je v okrese Tachov (81,85). V průběhu devadesátých let 20. století začalo docházet k mírnému poklesu počtu obyvatel v celé ČR, který trvá dodnes. Plzeňský kraj měl po hl. m. Praze relativně nejvyšší úbytek obyvatel (v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu), avšak v posledních třech letech se situace mírně zlepšila a Plzeňský kraj se tak v roce 2000 dostal na celorepublikový průměr. Úbytek obyvatelstva je způsoben zejména Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 16/59 nízkou porodností, která je nejcharakterističtějším rysem současné populační situace celé České re- publiky. Přirozený přírůstek obyvatel je záporný téměř ve všech okresech Plzeňského kraje s výjimkou okresu Tachov. Přirozený úbytek v kraji je částečně kompenzován migračním přírůstkem (přirozený úbytek činil v roce 2000 celkem 1 083 obyvatel, přírůstek stěhováním byl 494 obyvatel a celkový úby- tek tedy činil 589 obyvatel). V rámci kraje dochází v posledních letech k odlivu obyvatel z okresu Plzeň ­ město zejména ve prospěch okresů Plzeň ­ jih a Plzeň ­ sever. Vzhledem k věkovému složení oby- vatelstva a nízké porodnosti lze v nejbližších letech očekávat, že se počet obyvatel Plzeňského kraje bude i nadále mírně snižovat. Podle předběžných výsledků SLDB 2001 žije v Plzeňském kraji více než 95,3 % obyvatel české ná- rodnosti, což je o 5,2 procentního bodu více než v ČR. Další nejpočetnější skupinu tvoří občané slo- venské (1,3 %), německé (0,4 %) a romské národnosti (0,1 %). Od celokrajského průměru se nejvíce odlišuje okres Tachov, kde podíl obyvatel s českou národností tvoří 91,8 %, občanů slovenské národ- nosti zde žije 3,4 % a německé 0,6 %. 3.2.2 Osídlení Plzeňský kraj je tvořen 7 okresy s 505 obcemi, které se dále člení na 1537 sídelních jednotek (částí obcí). Průměrná rozloha obcí (14,97 km2 ) je větší než celostátní průměr (12,60 km2 ), avšak na jednu obec připadá v průměru pouze 1094 obyvatel oproti 1648 v celé České republice. Pro kraj je typický vysoký počet malých sídel. S průměrným počtem 360 obyvatel na část obce se spolu s Jihočeským krajem a krajem Vysočina řadí mezi kraje s nejnižší hustotou obyvatelstva a nejrozdrobenější sídelní strukturou. V sídelní struktuře kraje navazuje drobná struktura na metropolitní strukturu osídlení a chybí zde měs- ta střední velikosti. Ve městě Plzni žije, jak již bylo uvedeno, zhruba 30 % obyvatel kraje, ve městě Klatovy cca 4 % obyvatel a ve zbývajících čtyřech městech s více než 10 tis. obyvateli (Rokycany, Tachov, Sušice, Domažlice) žije celkem asi 9 % obyvatel. V obcích do 2000 obyvatel žije 32 % obyva- telstva kraje. Velikostní nevyváženost sídelní struktury regionu je prohlubována nerovnoměrným roz- místěním sídel. Hierarchická struktura středisek je v porovnání s ČR rovněž atypická. Plzeň je s ohledem na své funk- ce i populační velikost mezoregionální metropolí, po Praze nejvýznamnější v Čechách. Kromě Plzně tvoří funkci center elementárních sociálně ekonomických regionů okresní města Klatovy, Domažlice, Rokycany a Tachov, dále pak Sušice a Stříbro. Vzhledem k relativně nízké hustotě zalidnění mají pro systém osídlení kraje význam i malá města s 5­10 tisíci obyvateli, která plní (v omezené míře středis- kové) funkce center venkovského osídlení pro svá zázemí. Z hlediska makroekonomické integrace plzeňského regionu je klíčová nadregionálně významná západní radiální osa propojující Prahu s Plzní a směřující koridorem dálnice D5 k hranici s Německem. V rámci kraje existuje řada dalších rozvojo- vých os regionálního významu, na kterých leží většina rozvojových sídel kraje. Mimo rozvojové osy se nachází rozsáhlá území označená jako nestabilní územní celky. Jedná se zpravidla o řídce zalidněná území s převažující obytnou a zemědělskou funkcí, nedostatečně vyvinu- tou sociální a technickou infrastrukturou a omezenou dopravní obslužností. Hrozí zde postupné vylid- ňování území, včetně zániku některých sídel, úbytku pracovních příležitostí, zhoršování dostupnosti některých služeb a celkový pokles životní úrovně. V těchto územích se nacházejí sídla, u kterých je žádoucí stabilizace nebo posílení jejich pozice v systému osídlení, neboť mají zásadní význam pro zachování sídelní struktury ve venkovských oblastech. K obnově venkova by měla přispět opatření pro obnovu a rozvoj venkovských sídel, rozvoj venkovské infrastruktury a harmonický rozvoj zemědělství, lesnictví a rybářství. Venkov je třeba oživit a ekonomicky posílit také rozvojem dalších ekonomických aktivit (vznik malých podniků, obnova řemesel, rozvoj služeb vázaných na cestovní ruch apod.). 3.2.3 Dopravní dostupnost S geografickou polohou regionu souvisí problematika dopravy. Plzeňský kraj zaujímá strategicky vý- znamnou polohu ve spojení východ ­ západ Evropy. Větší význam než železniční doprava má na území kraje silniční doprava. Stupeň automobilizace v kraji je v rámci ČR průměrný až podprůměrný s výjimkou Plzně, která zaujímá z tohoto hlediska jedno z předních míst v republice. Silniční síť v regionu má výrazné radiální uspořádání. Město Plzeň je významným dopravním uzlem a na jejím území se koncentrují dopravní problémy dotýkající se širšího okolí. Zásadním nedostatkem silniční Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 17/59 sítě je nedokončená trasa dálnice D5 v úseku kolem Plzně, protože zprovoznění návazného úseku na německé straně v roce 2003 problémy v okolí Plzně ještě prohloubí. Nedořešeny zůstávají obchvaty sídel na hlavních dopravních tazích s extrémním nárůstem dopravy, která ovlivňuje jejich funkčnost. Tento problém vyžaduje koncepční řešení celých úseků. Také tech- nická kvalita silniční sítě neodpovídá nárůstu provozu. Nedostatek finančních prostředků tento stav ještě zhoršuje a ve svých důsledcích může omezovat hospodářský rozvoj. Zanedbaná je údržba a rozvoj místních cestních sítí na venkově. Železniční síť má obdobné uspořádání jako síť silniční. Tvoří jí převážně jednokolejné tratě. Hlavní železniční tratě vyžadují optimalizaci (elektrifikace, zdvojkolejnění) pro splnění parametrů mezinárod- ního provozu. Regionální železniční tratě stále ztrácejí na významu. Stav železnic a trvalý pokles zá- jmu o tento druh dopravy zhoršují využitelnost železnice jako páteře veřejné hromadné dopravy. Dopravní obslužnost je zajišťovaná především autobusy a nedostatečná je hlavně v menších a okra- jových sídlech. Problémem je vytvoření účinných vazeb mezi osobní silniční, železniční, popř. měst- skou hromadnou dopravou. Integrovaný dopravní systém (IDS) je pilotně zaváděn v okolí města Plz- ně, která je dominantním přestupním uzlem hromadné dopravy osob a má i vhodnou konfiguraci do- pravní sítě. Rozšíření IDS do míst vzdálenějších od Plzně si vyžádá zavedení kyvadlové železniční dopravy. Síť pro cyklistickou dopravu je budována v jednotlivých částech regionu, připravuje se ucelená síť tras s mezinárodními návaznostmi. Je připravován záměr na civilní využití letiště v Líních. Vodní doprava nemá v regionu význam. 3.2.4 Ekonomika Město Plzeň představuje spolu s blízkým okolím dominantní průmyslové centrum s řadou podniků evropského i světového významu. Jeho atraktivita pro lokalizaci nových výrobních investic postupně vyvažuje značnou závislost na odvětví těžkého průmyslu. Plzeňská aglomerace je průmyslovým cen- trem kraje, jižní a jihozápadní část kraje představuje příhraniční území atraktivní pro cestovní ruch, zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou především zemědělsky orientované. Plzeňský kraj se na tvorbě HDP České republiky podílí více než 5 %, a to díky vysoké ekonomické výkonnosti města Plzně, které dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny HDP Plzeňského kraje. V Plzni je soustředěna téměř třetina průmyslových subjektů. Porovnáme-li jednotlivá průmyslová odvětví z hle- diska objemu tržeb v kraji, zaujímá významné postavení průmysl potravinářský a elektrotechnický. K významným potravinářským podnikům Plzeňského kraje patří: Plzeňský Prazdroj a. s., Stock Plzeň a. s., Bohemia Sekt Českomoravská vinařská a. s. ve Starém Plzenci. Dalšími důležitými průmyslo- vými podniky, které ovlivňují ekonomiku kraje, jsou: Škoda Plzeň, Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza, Dioss Nýřany, Železárny Hrádek. Plzeňský kraj je díky své poloze přitažlivý pro zahraniční investory. Zahraničním investicím dominuje japonský závod Matsushita Television Central Europe na výrobu televizorů Panasonic v Plzni, Meindl ve Stodě, který vyrábí střešní krytiny. Význam- nou firmou na výrobu komponentů pro automobilový průmysl je AFL ve Stříbře, v Plzni a v Přešticích a firma Vishay Electronic s. r. o., zabývající se výrobou elektronických součástek. Zásoby nerostných surovin představují základ pro zpracovatelský průmysl. Nejvýznamnější těžební podniky jsou zaměře- ny na dobývání kaolinu, vápence, cihlářských a keramických jílů. V Plzeňském kraji je evidováno přes 90 tisíc ekonomických subjektů, z toho nejvíce soukromých pod- nikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku (tento počet zahrnuje veškeré subjekty, včetně subjektů netržních služeb). Odhaduje se, že cca 40 % podnikatelů podnikajících jako fyzické osoby nevyvíjí žádnou ekonomickou aktivitu. Dle údajů ČSÚ nejmenší počet ekonomických subjektů připadající na 1000 obyvatel vykazují okresy Domažlice (142) a Plzeň-jih (148). Nejvyšší počet ekonomických sub- jektů v přepočtu na 1000 obyvatel v kraji má město Plzeň, což se projevuje na hodnotách příslušné daňové výtěžnosti, převyšujících hodnoty dalších okresů v kraji. Plzeňský kraj má o něco nižší prů- měrné celkové příjmy veřejných rozpočtů na obyvatele než činí průměr ČR. Výrazně nadprůměrné hodnoty celkových příjmů ve srovnání s republikovým průměrem vykazuje pouze město Plzeň, zcela odlišná je situace okresů Plzeň-sever, Plzeň-jih, Rokycany a Domažlice, které zaznamenaly výrazně Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 18/59 podprůměrné hodnoty. Daňové příjmy, rozhodující příjmová složka obecních rozpočtů, představují rozvojový stimul místní ekonomiky a zároveň jsou nepřímým ukazatelem místní ekonomické aktivity. Průměrné daňové příjmy na obyvatele v okresech Plzeň-sever a Plzeň-jih, které nemají okresní měs- ta, vykazují v rámci kraje dlouhodobě výrazně podprůměrné hodnoty. Dostupné údaje o daňových příjmech měst a obcí na obyvatele ve vybraných mikroregionech dokládají, že i v rámci okresů existují značné rozdíly. V oblastech mimo póly rozvoje průmyslu má rozhodující význam zemědělství, v některých územích jako jediný zdroj pracovních příležitostí. Přírodní podmínky pro zemědělské podnikání v Plzeňském kraji patří v rámci ČR mezi průměrné. Cena zemědělské půdy je ve srovnání s průměrem ČR nižší o více než 20 %. Z hlediska množství orné půdy na pracovníka zemědělství nevykazuje region podstat- né diference oproti ČR. Podíl orné půdy na celkové výměře zemědělské půdy dlouhodobě klesá, roste podíl luk a pastvin. Zaměstnanost v zemědělství v kraji je při porovnání s průměrem ČR stále ještě vysoká (zejména pak v okresech Domažlice, Plzeň-jih a Plzeň-sever), ale lze očekávat její další po- kles. Také pokračující stagnace vývoje průměrných mezd v zemědělství a aktuální údaje o ekonomic- kých výsledcích rozhodujících zemědělských podniků potvrzují pokračování dosavadního nepříznivé- ho vývoje, což může negativně ovlivňovat sociální situaci na venkově. Nástroje používané pro změnu orientace zemědělské výroby na vyšší podíl na procesu výroby potra- vin či pro diverzifikaci činností do oblasti udržování kvality životního prostředí nezamezují pokračující stagnaci zemědělských podniků ani snižování počtu pracovníků v tomto odvětví. Rostoucí důraz je kladen na pěstování technických plodin a změnu způsobu využívání orné půdy. Zatravňování a zales- ňování části zemědělské půdy je podporováno státními programy. Výhodnější podmínky širšího území pro diverzifikaci zemědělské činnosti na údržbu krajiny a aktivity v oblasti cestovního ruchu se zdají být v oblasti Šumavy. Lesní hospodářství regionu je charakteristické dostatečnými přírodními zásobami (poměrná plocha lesů v kraji převyšuje stejný ukazatel za ČR téměř o 8 %). Tyto zdroje se nacházejí především v oblasti Šumavy a podhorských oblastech, dále na severu a severozápadě regionu. Značný podíl na vlastnictví lesů mají města a obce. Terciérní sektor (obchod, pohostinství a ubytování, doprava a spoje, peněžnictví a pojišťovnictví a ostatní služby) v regionálním měřítku v období od roku 1990 výrazně posílil z hlediska počtu zaměst- nanců i z hlediska podílu na tvorbě HDP. Vývoj sektoru služeb do značné míry závisí na vývoji sekun- dárního sektoru, který tvoří významný podíl z hlediska poptávky po službách a z hlediska veřejných rozpočtů (školství, zdravotnictví). Služby tržní i netržní se koncentrují převážně do větších sídel, nao- pak v menších sídlech dochází spíše k jejich úbytku. Odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, které je významné pro Plzeň a větší sídla, předpokládá další mírné snižování počtu pracovníků. I když je v současné době tendence v terciárním sektoru snižovat stavy zaměstnanců, například v důsledku zvyšování produktivity práce, dlouhodobý trend je opačný a podíl práceschopného obyvatelstva za- městnaného v tomto sektoru poroste. 3.2.5 Trh práce V Plzeňském kraji bylo v roce 2000 zaměstnáno 176 910 osob, což je více než čtvrtina z celkového počtu obyvatel v kraji. Více než 40 % z celkového počtu zaměstnanců v kraji našlo uplatnění v průmyslu. Další početně významná skupina zaměstnanců pracuje v dopravě, skladování a spojích, školství a zemědělství, lesnictví a rybolovu. Výraznou úlohu v zaměstnanosti Plzeňského kraje sehrá- vá 39 subjektů s více než 500 zaměstnanci, z toho 14 jich zaměstnává více než 1000 pracovníků. Mezi organizace s největším počtem zaměstnanců patří v Plzeňském kraji Fakultní nemocnice, Škoda Energo s. r. o. a Siemens Automobilová technika s. r. o., dále pak Plzeňský Prazdroj a. s., Západo- česká univerzita v Plzni, Matsushita Television Central Europe, s. r. o., Keramika Horní Bříza a. s., Železárny Hrádek a. s., Dioss Nýřany a. s., Vishay Electronic spol. s r. o., Západočeská energetika, a. s., Škoda JS a. s., Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., Finanční ředitelství v Plzni a Město Pl- zeň. Průměrnou měsíční mzdou 13 871 Kč (v roce 2001) se Plzeňský kraj řadí po hl. m. Praze a Středo- českém kraji na 3. místo v ČR, nedosahuje však celorepublikového průměru (je o 5,3 % nižší). Z okre- sů Plzeňského kraje byla vyšší než průměrná mzda v ČR dosažena pouze v okrese Plzeň-město (ve výši 15 368 Kč). V ostatních okresech kraje byla úroveň mezd nižší než průměr za Plzeňský kraj, při- Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 19/59 čemž nejnižší průměrná mzda byla zaznamenána v okresech Klatovy, Tachov a Domažlice. Z hlediska odvětvové struktury jsou dlouhodobě nejvyšší mzdy vykazovány v odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví, naproti tomu nejhůře placení jsou zaměstnanci v odvětví pohostinství a ubytování a v zemědělství, lesnictví a rybolovu. V rámci ČR patří Plzeňský kraj k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. V pololetí 2002 činila míra nezaměstnanosti 6,2 % oproti celorepublikovému průměru 8,7 %. Největší míry nezaměstnanosti do- sáhl v červnu 2002 okres Tachov (8,3 %), naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v okresech Domažlice (4,8 %) a Plzeň-jih (4,6 %). Trh práce je výrazně determinován strukturou hospodářství, sídelní strukturou, mobilitou pracovních sil a kvalitativní úrovní lidských zdrojů. Rizikovým faktorem je značná závislost některých sídel na jednom odvětví nebo ekonomickém subjektu. V posledním období dochází k rychlé změně ve struktuře nabídky a poptávky, která se promítá diferencovaně v jednotlivých odvětvích. Je znatelný nedostatek pracovníků v technických profesích a nadbytek pra- covníků s ekonomicko administrativním a právním vzděláním. Roste význam některých nových odvět- ví, např. elektrotechnického průmyslu, jejich podíl však zůstává stále nízký. 3.2.6 Volný čas V kulturním životě regionu má významné místo Plzeň. Zde mají sídlo 3 stálé profesionální divadelní scény. Jejich budovy (o kapacitě 1125 sedadel) vyhovují potřebám regionu a umělecká kvalita soubo- rů má nadregionální věhlas. K pořádání významných společenských akcí slouží velký sál DK Inwest. Divadelní sál s kapacitou 450 sedadel (bez vlastního souboru) je v Klatovech. Pro pořádání kulturních akcí jsou využívány i některé církevní či historické objekty. V regionu je téměř 50 muzeí a galérií, množství kulturních domů, výstavních síní apod. V okresech regionu je vybudována síť místních knihoven o celkovém počtu více jak 400 poboček. Ty jsou zvláště v malých sídlech významnými kulturními a vzdělávacími centry, jejichž činnost bude možno dále obo- hacovat, zvláště v souvislosti se zaváděním moderních informačních technologií. To se ovšem neobe- jde bez významné finanční podpory zřizovatelů. Důležitou součástí kulturního dění v regionu je i péče o nehmotné kulturní dědictví. Celostátně významnou oblastí s živou tradicí folklorních, hudebních i výtvarných aktivit je Chodsko. S tímto fenoménem koresponduje i rozvíjející se pozitivní místní patrio- tismus. Nejvíce možností pro kvalitní sportovní vyžití nabízí Plzeň. Jsou zde umístěna sportovní zařízení, kterých využívají sportovní kluby účastnící se nejvyšších republikových soutěží, i relativní dostatek zařízení pro sportování široké veřejnosti. Slabou stránkou je zastaralost a špatný technický stav těchto zařízení, který se bude při nedostatečné finanční podpoře dále zhoršovat. Možnosti ke sportování veřejnosti je možno ve městech rozšířit i zpřístupněním venkovních sportovišť základních škol. Výho- dou jsou atraktivní přírodní podmínky vhodné pro turistiku, cykloturistiku, zimní i letní sporty, význam- ná pozornost je věnována značení a údržbě turistických tras. 3.3 Plzeňský kraj v datech K posouzení postavení plzeňského regionu v České republice je zapotřebí znát základní socioeko- nomické údaje, umožňující mimo jiné srovnání s ostatními regiony. Tab. 9: Obyvatelstvo a rozloha regionu Okres Počet obyvatel (k 1. 3. 2001) Průměrný věk Rozloha (km2 ) Hustota oby- vatel (km-2 ) Počet obcí Počet měst Domažlice 58 844 38,5 1 140 52 86 7 Klatovy 88 043 39,3 1 940 46 98 11 Plzeň-jih 68 100 39,6 1 080 63 100 7 Plzeň-město 165 259 40,3 125 1 333 1 1 Plzeň-sever 73 215 38,6 1 323 56 102 9 Rokycany 45 788 39,6 575 80 68 6 Tachov 51 439 36,5 1 379 38 50 5 Plzeňský kraj 550 688 39,2 7 561 73 505 46 Česká republika 10 230 060 38,8 78 865 131 6 251 522 Podíl REG./ČR 5,4 % vyšší 9,6 % nižší 8,1 % 8,8 % Pramen: ČSU Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 20/59 Tab. 10: Obce nad 3 000 obyvatel v Plzeňském kraji Nad 10 tis. obyvatel 5 až 10 tis. obyvatel 3 až 5 tis. obyvatel Plzeň 165 259 Stříbro 7 781 Horšovský Týn 4 938 Nýřany 6 913 Kdyně 4 936 Klatovy 23 033 Přeštice 6 453 Třemošná 4 624 Rokycany 14 305 Dobřany 5 666 Holýšov 4 581 Tachov 12 696 Horažďovice 5 716 Horní Bříza 4 487 Sušice 11 525 Planá 5 400 Starý Plzenec 4 243 Domažlice 11 048 Nýrsko 5 109 Bor 3 961 Blovice 3 868 Nepomuk 3 546 Kralovice 3 490 Stod 3 443 Staňkov 3 066 Kaznějov 3 013 Pramen: ČSÚ 3.3.1 Ekonomika a zaměstnanost Ekonomickou aktivitu regionu do jisté míry dokládá počet podnikatelsky činných ekonomických subjektů sledovaných v rámci organizační struktury národního hospodářství. Následující tabulky do- volují srovnat pozici regionu vůči ostatním krajům. Absolutní počty jsou relativizovány propočtem na 1000 obyvatel daného kraje. Tab. 11: Registrované jednotky k 30. 09. 2001 podle krajů (počet a podíl na 1000 obyvatel) z toho vybrané právní formy (podíl na 1000 obyv.)Registrované jednotky celkemKraj počet podíl soukromí podnikatelé akciové společnosti ost. obch. společnosti družstva Hl. m. Praha 383 339 327,9 221,2 4,7 61,3 3,9 Středočeský 229 080 204,1 162,5 0,8 14,5 0,8 Jihočeský 126 962 203,1 158,7 1,0 16,0 1,1 Plzeňský 111 601 202,7 155,3 0,8 15,7 0,6 Karlovarský 62 595 205,7 159,5 0,8 14,4 0,4 Ústecký 144 118 175,7 136,6 0,8 14,5 0,5 Liberecký 92 694 216,5 174,3 1,0 18,2 0,7 Královéhradecký 111 767 202,9 161,5 1,3 15,8 1,0 Pardubický 91 384 179,8 140,0 1,0 13,6 0,6 Vysočina 86 225 166,1 130,2 0,8 10,5 1,0 Jihomoravský 230 257 204,2 155,6 1,6 23,8 0,9 Olomoucký 114 811 179,6 146,1 1,0 11,7 0,7 Zlínský 118 365 198,9 160,0 1,2 17,3 0,5 Moravskoslezský 207 407 163,4 130,7 1,0 12,8 0,7 Česká republika 2 110 605 206,3 158,2 1,4 20,8 1,1 Pramen: ČSÚ Tab. 12: Vybrané ukazatele za průmyslové podniky nad 100 zam. dle krajů za rok 2000 Kraj Počet podniků Celkové tržby (v tis. Kč) Tržby na 1 obyv. (v Kč) Prům. měsíční mzda (v Kč) Hl. m. Praha 207 205 020 369 173 956 17 211 Středočeský 229 284 518 097 251 869 16 205 Jihočeský 162 83 895 434 133 132 13 308 Plzeňský 151 89 489 168 161 608 14 083 Karlovarský 93 29 796 403 97 120 12 604 Ústecký 164 190 700 805 230 766 14 698 Liberecký 121 64 162 414 148 949 13 092 Královéhradecký 157 78 047 867 140 792 12 745 Pardubický 120 55 558 483 108 921 12 013 Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 21/59 Vysočina 152 55 563 336 106 604 12 234 Jihomoravský 246 119 855 629 105 701 12 633 Olomoucký 142 58 674 539 91 327 12 277 Zlínský 132 62 886 580 105 204 12 825 Moravskoslezský 165 215 915 388 169 068 14 995 Česká republika 2 239 1 594 084 512 154 872 14 055 Pramen: ČSÚ Tab. 13: Vybrané ukazatele za průmyslové podniky nad 100 zam. dle okresů za rok 2000 Okres Počet podniků Celkové tržby (v tis. Kč) Tržby na 1 obyv. (v Kč) Prům. měsíční mzda (v Kč) Domažlice 16 3 963 104 67 349 12 234 Klatovy 26 8 877 424 100 831 11 991 Plzeň-jih 17 6 929 207 101 750 13 750 Plzeň-město 46 49 846 024 301 624 15 932 Plzeň-sever 14 5 816 843 79 449 13 016 Rokycany 9 4 761 957 104 000 13 667 Tachov 24 9 294 609 180 692 12 583 Plzeňský kraj 151 89 489 168 161 608 14 083 Pramen: ČSÚ Počet ekonomických subjektů v přepočtu na 1000 obyvatel je zhruba na úrovni průměru České repub- liky, počet soukromých podnikatelů podnikajících podle živnostenského zákona je srovnatelný s kraji Jihočeským, Karlovarským a Jihomoravským. Samotný počet podniků nad 100 zaměstnanců není příliš vypovídající, důležitá je ale výše jejich tržeb. Ta je v poměru k počtu obyvatel nadprůměrná, srovnatelná s Moravskoslezským krajem. Vyšší je pouze v Ústeckém a Středočeském kraji a v Praze. Na výši tržeb těchto podniků v kraji se podílí především krajská metropole, na druhém místě pak Ta- chovsko. Nejnižší jsou v okresech Domažlice a Plzeň-sever. Průměrná měsíční mzda v těchto podni- cích je nad celostátním průměrem, pátá nejvyšší v republice (uvnitř kraje vybočuje jen Plzeň-město, vyšší je na Plzeňsku ­ okresy Plzeň-ji, Plzeň-sever a Rokycany, nejnižší v okrese Klatovy). Celková průměrná mzda (nejen ve velkých a středních průmyslových podnicích) je však zpravidla nižší. Výdaje z veřejných rozpočtů na cestovní ruch v kraji, tj. výdaje měst, obcí a okresních úřadů z kapitoly 2140 (vnitřní obchod, služby a turismus) představovaly v r. 2000 méně než 50 mil. Kč, což je v přepočtu na velikost kraje republikový nadprůměr vzhledem k počtu obyvatel, ale podprůměr vzhle- dem k rozloze. Zdaleka nejvíce je dotován tímto způsobem okres Domažlice, výrazně nejméně pak okres Plzeň-jih. Tab. 14: Dotace z veřejných rozpočtů na podporu CR dle krajů Kraj Výdaje v tis. Kč Podíl na 1000 obyv. Podíl na 1 km2 Hl. m. Praha 22 583 19,3 45,5 Středočeský 36 865 32,8 3,3 Jihočeský 54 761 87,6 5,4 Plzeňský 46 855 85,1 6,2 Karlovarský 43 214 142,0 13,0 Ústecký 47 206 57,6 8,8 Liberecký 99 983 233,5 31,6 Královéhradecký 42 227 76,7 8,9 Pardubický 31 207 61,4 6,9 Vysočina 26 638 51,3 3,8 Jihomoravský 98 118 87,0 13,9 Olomoucký 55 431 86,7 10,8 Zlínský 29 746 50,0 7,5 Moravskoslezský 73 500 57,9 13,2 Česká republika 708 334 69,2 9,0 Pramen: MF ČR (r. 2000) Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 22/59 Tab. 15: Dotace z veřejných rozpočtů na podporu CR dle okesů (r. 2000) Okres Výdaje v tis. Kč Podíl na 1000 obyv. Podíl na 1 km2 Domažlice 16 068 273,1 14,1 Klatovy 11 272 128,0 5,8 Plzeň-jih 665 9,8 0,6 Plzeň-město 4 775 28,9 38,2 Plzeň-sever 1 795 24,5 1,4 Rokycany 1 694 37,0 2,9 Tachov 10 586 205,8 7,7 Plzeňský kraj 46 855 85,1 6,2 Pramen: MF ČR Ekonomika Plzeňského kraje se odráží také v údajích o zaměstnancích. Průměrný evidenční počet zaměstnanců je vzhledem k počtu obyvatel v Plzeňském kraji třetí nejvyšší v republice (spolu s Jihomoravským krajem za Prahou s jejím výsadním postavením). Průměrná měsíční mzda je rovněž třetí nejvyšší v republice. Plzeňský kraj má relativně silné ekonomické postavení, především v oblastech okolo Plzně. V okresech sousedících s Plzní jsou také nejvyšší mzdy, o čemž vypovídají následující tabulky. Tab. 16: Zaměstnanci a průměrné mzdy v krajích ČR (průměr za r. 2001) Kraj Počet zaměstnanců (fyzické osoby) Podíl zaměstnanců (v % obyvatelstva) Průměrná mzda (v Kč) Hl. m. Praha 806 106 69,0 18 416 Středočeský 265 962 23,7 14 689 Jihočeský 168 059 26,9 13 200 Plzeňský 149 252 27,1 13 871 Karlovarský 75 899 24,9 12 617 Ústecký 187 022 22,8 13 425 Liberecký 114 059 26,6 13 168 Královéhradecký 148 267 26,9 12 934 Pardubický 131 084 25,8 12 609 Vysočina 136 984 26,4 12 569 Jihomoravský 310 538 27,5 13 080 Olomoucký 150 259 23,5 12 483 Zlínský 149 181 25,1 12 957 Moravskoslezský 325 660 25,7 13 772 Česká republika 3 118 331 30,5 14 642 Pramen: ČSÚ Tab. 17: Zaměstnanci a průměrné mzdy v okresech Plzeňského kraje (průměr za r. 2001) Okres Počet zaměstnanců (fyzické osoby) Podíl zaměstnanců (v % obyvatelstva) Průměrná mzda (v Kč) Domažlice 13 768 23,4 12 553 Klatovy 19 866 22,6 12 548 Plzeň-jih 14 773 21,7 12 911 Plzeň-město 63 314 38,3 15 368 Plzeň-sever 13 756 18,8 12 962 Rokycany 9 233 20,2 13 375 Tachov 14 542 28,3 12 559 Plzeňský kraj 149 252 27,1 13 871 Pramen: ČSÚ Dalším vypovídajícím ukazatelem je míra nezaměstnanosti. Její vývoj v regionu v zásadě kopíruje vývoj nezaměstnanosti v ČR, tj. silný vzestup do roku 1999 a poté mírnější výkyvy. Celková míra ne- zaměstnanosti je jedna z nejnižších a nepředstavuje zatím vážnější problém, jako např. na severu Čech a Moravy. Uvnitř kraje je míra nezaměstnanost nejvyšší v okrese Tachov, ani tam ale nedosahu- je republikového průměru, který činí 8,7. Postavení kraje v republice ukazuje následující graf, vývoj v jednotlivých okresech pak tabulka, ze které je patrné, že tradičně nejnižší nezaměstnanost je v okresech Domažlice a Plzeň-jih. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 23/59 Graf: Míra nezaměstnanosti v ČR dle krajů k 30. 06. 2002 0 2 4 6 8 10 12 14 16 Míra nezaměstnanosti (%) Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Tab. 18: Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech regionu od r. 1997 Okres 12/1997 12/1998 12/1999 12/2000 12/2001 06/2002 Domažlice 2,7 4,6 5,8 4,2 4,6 4,8 Klatovy 3,9 5,9 6,5 6,2 6,4 5,7 Plzeň-jih 2,5 4,6 6,1 4,8 4,9 4,6 Plzeň-město 4,9 6,7 8,3 7,3 7,2 7,2 Plzeň-sever 3,7 5,6 7,0 5,7 5,7 5,3 Rokycany 5,0 6,3 9,0 7,9 7,5 6,6 Tachov 6,5 8,2 8,7 8,5 8,8 8,3 Plzeňský kraj X X 7,4 6,5 6,5 6,2 Česká republika 5,2 7,5 9,4 8,8 8,9 8,7 Pramen: MPSV 3.3.2 Lidské zdroje Vzdělanostní struktura obyvatel Plzeňského kraje je pod průměrem České republiky, pokud ale vy- členíme Prahu, je vzhledem k ostatním krajům na jednom z předních míst (patří mezi 5 nejlepších). Vyšší než úplné střední vzdělání má více než třetina obyvatelstva nad 15 let, v počtu vysokoškoláků zaostává kromě Prahy jen za Jihomoravským a Olomouckým krajem. Nejlepší vzdělanostní struktura je ve městě Plzeň (výrazně), nejhorší v okresech Plzeň-sever a Tachov. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 24/59 Tab. 19: Vzdělanostní struktura obyvatel nad 15 let podle krajů (v %) Kraj vysokoškolské vyšší odborné úplné střední ostatní nižší Hl. m. Praha 18,8 2,3 31,9 47,0 Středočeský 7,0 1,2 25,1 66,7 Jihočeský 7,8 1,2 25,9 65,1 Plzeňský 7,8 1,1 25,6 65,5 Karlovarský 5,6 1,0 23,6 69,8 Ústecký 5,4 1,0 22,9 70,7 Liberecký 7,0 1,1 24,6 67,3 Královéhradecký 7,5 1,3 26,1 65,1 Pardubický 7,0 1,2 25,5 66,0 Vysočina 6,7 1,0 24,9 67,4 Jihomoravský 10,3 1,2 25,4 63,1 Olomoucký 8,1 1,0 25,1 65,8 Zlínský 7,7 1,1 24,6 66,6 Moravskoslezský 7,8 1,0 23,7 67,5 Česká republika 8,9 1,3 25,6 64,2 Pramen: ČSÚ Tab. 20: Vzdělanostní struktura obyvatel nad 15 let podle okresů (v %) Okres vysokoškolské vyšší odborné úplné střední ostatní nižší Domažlice 5,3 0,8 24,0 69,9 Klatovy 6,6 0,9 25,2 67,3 Plzeň-jih 5,3 0,9 22,5 71,6 Plzeň-město 12,5 1,8 30,5 55,2 Plzeň-sever 5,1 0,7 21,7 72,5 Rokycany 6,3 1,0 25,1 67,6 Tachov 5,0 0,8 22,1 72,1 Plzeňský kraj 7,8 1,1 25,6 65,5 Pramen: ČSÚ Plzeňský kraj lze charakterizovat jako zemědělsko ­ průmyslově orientovaný, o čemž svědčí struktura zaměstnanosti s nadprůměrným podílem pracovníků v zemědělství a průměrným podílem pracovníků v průmyslu. Ve službách pracuje 51 % zaměstnaných, čímž zaujímá střední pozici mezi ostatními. Pro rozvoj cestovního ruchu je významná zaměstnanost v pohostinství a ubytování. V tomto uka- zateli se Plzeňský kraj řadí na přední místo srovnatelné s Prahou, vyšší podíl v tomto odvětví vykazuje už jen Karlovarský kraj díky rozvinutému lázeňství. Tab. 21: Struktura zaměstnanosti dle sektorů NH v krajích ve 4. čtvrtl. 2001 (v %) Kraj Zemědělství Průmysl Služby V tom pohostin- ství a ubytování Hl. m. Praha 0,7 22,3 76,6 4,2 Středočeský 5,4 38,0 56,6 3,2 Jihočeský 9,2 41,2 49,6 4,0 Plzeňský 6,6 42,5 50,9 4,1 Karlovarský 2,9 39,6 57,5 5,7 Ústecký 3,5 43,1 53,3 2,8 Liberecký 3,6 51,6 44,8 2,4 Královéhradecký 5,0 44,6 50,4 2,7 Pardubický 6,5 46,5 47,0 2,8 Vysočina 11,2 47,5 41,3 3,5 Jihomoravský 4,8 37,4 57,8 2,8 Olomoucký 6,9 42,4 50,7 2,6 Zlínský 3,2 50,2 46,7 3,3 Moravskoslezský 2,4 43,1 54,2 3,4 Česká republika 4,7 40,2 55,0 3,4 Pramen: ČSÚ (dopočet v řádcích do 100 % ­ nezjištěno) Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 25/59 Konkrétněji je spjat se službami pro turismus ukazatel počtu subjektů podnikajících v oblasti ces- tovního ruchu. Jejich podíl na 1000 obyvatel je relativně vysoký, ale nižší než v sousedních Karlo- varském a Jihočeském kraji. Více nebo stejně než v sousedních krajích se jedná o fyzické osoby. Relativně nejvíce je těchto subjektů v okrese Klatovy, nejméně na Plzeňsku, pomineme-li samotné město Plzeň s jeho specifickým postavením. Tab. 22: Podnikatelské subjekty v cestovním ruchu dle krajů (r. 2001) Kraj Počet podnikat. subjektů Podíl na 1000 obyvatel Z toho fyzických osob Podíl z podnikat. subjektů (%) Hl. m. Praha 18 060 15,4 14 733 81,6 Středočeský 11 863 10,6 11 197 94,4 Jihočeský 8 990 14,4 8 319 92,5 Plzeňský 6 607 12,0 6 245 94,5 Karlovarský 5 021 16,5 4 687 93,3 Ústecký 8 803 10,7 8 165 92,8 Liberecký 6 538 15,3 6 106 93,4 Královéhradecký 6 923 12,6 6 363 91,9 Pardubický 4 016 7,9 3 727 92,8 Vysočina 3 774 7,3 3 573 94,7 Jihomoravský 10 387 9,2 9 182 88,4 Olomoucký 5 336 8,3 5 068 95,0 Zlínský 5 404 9,1 5 023 92,9 Moravskoslezský 9 755 7,7 9 065 92,9 Česká republika 111 477 10,9 101 453 91,0 Pramen: Ústav územního rozvoje Brno Tab. 23: Podnikatelské subjekty v cestovním ruchu dle okresů (r. 2001) Okres Počet podnikat. subjektů Podíl na 1000 obyvatel Z toho fyzických osob Podíl z podnikat. subjektů (%) Domažlice 775 13,2 744 96,0 Klatovy 1 425 16,2 1 380 96,8 Plzeň-jih 564 8,3 551 97,7 Plzeň-město 2 027 12,3 1 827 90,1 Plzeň-sever 654 8,9 642 98,2 Rokycany 442 9,7 421 95,2 Tachov 720 14,0 680 94,4 Plzeňský kraj 6 607 12,0 6 245 94,5 Pramen: Ústav územního rozvoje Brno Vzdělávání poskytuje síť škol srovnatelná s jinými kraji. V Plzeňském kraji je 219 základních škol, 14 gymnázií, 32 středních škol a 28 středních odborných učilišť. Pro rozvoj cestovního ruchu jsou vý- znamné školy poskytující vzdělání v oborech hotelnictví, turismus, management CR, gastronomie apod. Takové jsou 2 střední odborné školy v Plzni a dalších 12 středních odborných učilišť v kraji. Tab. 24: Obory zaměřené na CR ve SOŠ v Plzeňském kraji Škola Místo Studijní obory Délka studia SOŠ obchodu, služeb a provozu hotelů Plzeň Hotelnictví a turismus 4 roky SOŠ gastronomická Plzeň Hotelnictví a turismus Hotelová škola ­ management CR Hotelová škola ­ hotelový provoz 4 roky 5 roků 5 roků Pramen: ÚIV Středních odborných škol pro přípravu odborníků pro oblast cestovního ruchu je v kraji relativně málo. Kromě toho ale vychovávají pracovníky pro služby v cestovním ruchu střední odborná učiliště s akreditovanými obory pro společné stravování (kuchař, číšník, servírka) či s obory zaměřenými na Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 26/59 podnikání v obchodu a službách, kterých je celkem 12. Nejvíce jich je v okrese Klatovy (žádná v okrese Plzeň-sever). Tab. 25: SOU s obory zaměřenými na služby v CR v okresech kraje Okres Počet SOU Místo Domažlice 2 Domažlice, Horšovský Týn Klatovy 4 Klatovy (2), Sušice, Horažďovice Plzeň-jih 1 Stod Plzeň-město 3 Plzeň Rokycany 1 Rokycany Tachov 1 Bor Pramen: ÚIV Vysokoškolské vzdělání poskytuje v regionu Západočeská univerzita Plzeň (s detašovaným pracoviš- těm v Chebu) a soukromá Vysoká škola v Plzni, o. p . s. (bakalářské studium zdravotnických oborů). Studijní obory zaměřené přímo na cestovní ruch na těchto školách otevřeny nejsou. Západočeská univerzita Plzeň má ale katedru marketingu, obchodu a služeb zajišťující v rámci jiných studijních obo- rů i specializaci na odvětví cestovního ruchu (někteří absolventi zaměřují své diplomové práce na tuto specializaci). 3.3.3 Doprava Hustota silniční sítě v Plzeňském kraji je pouze mírně pod průměrem České republiky a všechna turisticky významná místa jsou dostupná. Z větších měst (nad 10 tis. obyvatel) nemá spojení po silnici I. třídy jen Tachov. Nejnižší hustota silniční sítě je vzhledem ke geografickým poměrům v okrese Kla- tovy. Tab. 26: Dálnice a silnice I. třídy v Plzeňském kraji čís. Trasa D5 (Praha) ­ Plzeň ­ Rozvadov (Německo) 19 (Plzeň) ­ Spálené Poříčí ­ (Tábor ­ Pelhřimov) 20 (Karlovy Vary) ­ Plzeň ­ Nepomuk ­ (Písek ­ České Budějovice) 21 (Plzeň) ­ Ostrov ­ Planá ­ (Cheb) 22 Domažlice ­ Klatovy ­ Horažďovice ­ (Vodňany) 26 Plzeň ­ Horšovský Týn ­ Folmava (Německo) 27 (Dubí ­ Žatec) ­ Plzeň ­ Klatovy ­ Železná Ruda (Německo) Tab. 27: Silnice II. A III. třídy podle okresů Okres délka v km hustota v km/100 km2 Domažlice 698 59,0 Klatovy 1 024 52,8 Plzeň-jih 770 71,3 Plzeň-město 65 52,0 Plzeň-sever 821 62,1 Rokycany 460 80,0 Tachov 764 55,4 Plzeňský kraj 4 600 60,8 Česká republika 48 878 62,0 Pramen: ČSÚ Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 27/59 Silniční síť v Plzeňském kraji Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 28/59 Délce státní hranice se SRN odpovídá počet hraničních přechodů. Po silnici lze přejet do Německa na 9 místech, turistických přechodů je16, železniční přechody jsou 2. Provoz na některých hraničních přechodech je omezen. Tab. 28: Silniční hraniční přechody se Spolkovou republikou Německo Hraniční přechod Režim Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein nákladní vozidla do 3,5 t užitečné hmotnosti Svatá Kateřina ­ Rittsteig/Neukirchen b. Hl. Blut mimo autobusy a nákladní vozidla Všeruby - Eschlkam povolení pro nákladní vozidla Folmava ­ Schafberg/Furth im Wald bez omezení Lísková - Waldmünchen omezení pro nákladní vozidla Železná - Eslarn jen motocykly a os. auta z příhraničních okresů Rozvadov (D5) - Waidhaus mimo pěší, cyklisty a malé motocykly Rozvadov (stará silnice) - Waidhaus povolení pro nákladní vozidla Pavlův Studenec - Bärnau jen vozidla z příhraničních okresů, bez nákladních Broumov - Mähring povolení pro nákladní vozidla Pramen: Celní správa ČR Tab. 29: Hraniční přechody na turistických stezkách se SRN (malý pohraniční styk) Hraniční přechod Okres Režim Prášily - Scheuereck KT pěší, cyklisté (sezónní) Debrník - Ferdinandsthal KT pěší, cyklisté, lyžaři Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein KT pěší, cyklisté, vozíčkáři Ostrý - Grosser Osser KT pěší (sezónní) Fleky - Hofberg KT pěší, cyklisté, lyžaři Ovčí vrch - Hochstrasse DO pěší, cyklisté, lyžaři Pod Třemi znaky - Brombeerriegel DO lyžaři (sezónní) Tři znaky - Drei Wappen DO pěší Čerchov - Lehmgrubenweg DO pěší, lyžaři Nemanice/Lučina - Untergrafenried DO pěší, cyklisté, lyžaři Rybník - Stadlern DO pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři, koně Pleš - Friedrichshäng DO pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři, koně Přední Zahájí - Waldheim TC pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři, koně (sez) Křížový Kámen - Kreuzstein TC pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři, koně Branka - Hermannsreuth TC pěší, cyklisté, lyžaři, jezdci na koni Žďár - Griesbach TC pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři, koně Pramen: Celní správa ČR Tab. 30: Železniční hraniční přechody se Spolkovou republikou Německo Hraniční přechod Režim Česká Kubice - Furt im Wald osobní i nákladní vlaky Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein pouze osobní vlaky s přestupem Pramen: Celní správa ČR V železniční dopravě mají pro Plzeňský kraj nadregionální význam dálkové tahy: Praha ­ Plzeň ­ Stříbro ­ Planá ­ Cheb ­ (Nürnberg) Praha ­ Plzeň ­ Domažlice ­ Česká Kubice ­ (Regensburg) Praha ­ Plzeň ­ Klatovy ­ Železná Ruda ­ (Platting) (Plauen) ­ Cheb ­ Plzeň ­ České Budějovice ­ (Wien) Na tato dálková spojení navazují tratě místního významu: Plzeň ­ Mladotice ­ (Žatec) Mladotice ­ Kralovice ­ (Rakovník) Rokycany ­ Nezvěstice Chrást u Plzně ­ Radnice Pňovany ­ Konstantinovy Lázně ­ Bezdružice Svojšín ­ Bor Nýřany ­ Heřmanova Huť Staňkov ­ Poběžovice Domažlice ­ Poběžovice ­ Bor ­ Tachov ­ Planá Domažlice ­ Klatovy ­ Sušice ­ Horažďovice Nepomuk ­ Kasejovice ­ (Blatná) Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 29/59 3.3.4 Zdravotnictví a lázeňství Základní zdravotní péče pro návštěvníky je zajištěna sítí zdravotnických zařízení. V kraji je 18 ne- mocnic a nemocnic s poliklinikou (vč. detašovaných pracovišť) a 4 nemocnice následné péče a léčeb- ny pro dlouhodobě nemocné. Ambulantní péči (vyjma praktických lékařů) poskytuje vč. detašovaných pracovišť dalších 27 zdravotnických zařízení (poliklinik, ambulancí, středisek). V Plzeňském kraji je o něco méně lůžek v nemocnicích (6,05 lůžek na 1000 obyvatel) než činí republi- kový průměr (6,37 lůžek na 1000 obyvatel. O něco méně je i lékařů, a to 0,72 lékařů na 1000 obyvatel v Plzeňském kraji oproti 0,78 lékařů na 1000 obyvatel v České republice. Tab. 31: Nemocnice v Plzeňském kraji k 31.12. 2000 Oddělení celkem Lůžka celkem Lékaři celkem Správní jednotka počet na 1000 obyvatel počet na 1000 obyvatel počet na 1000 obyvatel Plzeňský kraj 72 0,13 3 351 6,05 396 0,72 Česká republika 1 446 0,14 65 544 6,37 7 978 0,78 Pramen: ČSÚ Tab. 32: Města a obce se zdravotnickými zařízeními (bez detašovaných pracovišť) Nemocnice (bez LDN) Ambulantní zařízení Zdravotnická střediska Domažlice Bor Dobřany Klatovy Nepomuk Horažďovice Planá Plzeň Konstantinovy Lázně Plzeň Stříbro Kralovice Rokycany Tachov Lhota pod Radčem Stod Plzeň Sušice Rokycany Třemošná Železná Ruda Pramen: ÚZIS Tab. 33: Samostatné ordinace lékařů v Plzeňském kraji Odbornost Počet lékařů Počet měst a obcí s ordinací * Praktický lékař ­ pro dospělé 238 133 Praktický lékař ­ děti a dorost 108 114 Praktický lékař ­ stomatolog 320 95 Praktický lékař ­ gynekolog 62 61 Lékař ­ specialista 332 34 Celkem 1 060 156 * vč.obcí, kde má lékař jen detašované pracoviště Pramen: ÚZIS V každém okrese kromě okresu Plzeň-sever je alespoň jedna nemocnice. V nějaké podobě je lékař- ská péče dostupná v cca 30 % obcí. Zdravotnický servis i záchranná služba jsou pro návštěvníky re- gionu zajištěny na srovnatelné úrovni jako jinde v republice. Lázeňství není v Plzeňském kraji příliš rozvinuté, byť k němu určité podmínky, zejm. klimatické, má. Kupř. charakter klimatických lázní měly kdysi Horažďovice. V minulém století zanikly Lázně Letiny v okrese Plzeň-jih, které využívaly železitý pramen a ložiska slatiny v okolí (dnes zdravotnické zařízení pro seniory). Zůstaly pouze Konstantinovy Lázně, které spádově patří spíše k západočeským lázním. Konstantinovy Lázně jsou lázeňské a rekreační místo ležící na okraji Tepelské vrchoviny v nadmořské výšce 520 m. Nabízejí léčení, dovolenou a odpočinek v nedotčené přírodě a v čistém ovzduší. Atrakti- vitou je konstantinolázeňský bylinný likér Konstantin. Léčebné lázně Konstantinovy Lázně, a. s. jsou zaměřeny na prevenci, léčbu a rekonvalescenci při kardiovaskulárních chorobách. Mezi další indikace patří nemoci pohybového aparátu, výměny látkové a dýchacího ústrojí. Hlavní léčebné metody jsou založeny na využití přírodních léčivých zdrojů, který- mi jsou minerální uhličité vody s nejvyšším obsahem volného oxidu uhličitého v ČR. Lázně disponují 419 lůžky v jedenácti budovách, ordinacemi, balneoprovozy a 20 hektary lázeňského parku. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 30/59 3.3.5 Bezpečnostní situace Turistický ruch ovlivňuje míra bezpečnosti v regionu, která může u některých návštěvníků významně ovlivnit jejich rozhodování o volbě místa pobytu. Kriminalita má v posledním období obecně klesající tendenci, což v plné míře platí i o Plzeňském kraji. V roce 2000 byl zaznamenán pokles všech druhů kriminality, a to i v krajském městě (vyjma znásilnění a vražd). Kriminalita stagnovala v okresech Do- mažlice, Plzeň-jih (kde je nízká) a Tachov (kde je nad okresním průměrem). V těchto okresech se nepatrně zvýšila obecná kriminalita. Tab. 34: Počet zjištěných trestných činů podle krajů v r. 2000 v tom Kraj kriminalita celkem obecná kriminalita hospodářská kriminalita loupeže a vloupání počet trest. činů na 1000 obyvatel Hl.m. Praha 106 974 97 494 6 188 5 476 91,5 Středočeský 45 463 37 379 4 894 1 824 40,5 Jihočeský 18 641 14 670 2 431 496 29,8 Plzeňský 17 265 14 352 1 650 572 31,4 Karlovarský 10 675 8 640 1 039 429 35,1 Ústecký 32 114 25 817 3 630 1 448 39,2 Liberecký 16 033 13 185 1 709 623 37,4 Královéhradecký 13 394 9 959 2 197 355 24,3 Pardubický 11 816 9 122 1 674 254 23,2 Vysočina 9 314 7 405 1 018 231 17,9 Jihomoravský 36 593 30 588 3 401 1 404 32,4 Olomoucký 18 322 14 966 1 831 732 28,7 Zlínský 12 914 10 153 1 532 346 21,7 Moravskoslezský 41 792 34 150 4 388 1 748 32,9 Česká republika 391 310 327 880 37 582 15 938 38,3 Pramen: Policejní prezidium ČR Tab. 35: Počet zjištěných trestných činů podle okresů v r. 2000 v tom Okres kriminalita celkem obecná kriminalita hospodářská kriminalita loupeže a vloupání počet trest. činů na 1000 obyvatel Domažlice 1 303 1 048 116 34 22,1 Klatovy 2 472 1 980 290 55 28,1 Plzeň - jih 1 653 1 353 207 52 24,3 Plzeň - město 7 246 6 335 498 268 43,8 Plzeň - sever 1 663 1 358 171 63 22,7 Rokycany 1 098 869 136 48 24,0 Tachov 1 830 1 409 232 52 35,6 Plzeňský kraj 17 265 14 352 1 650 572 31,4 Pramen: Policejní prezidium ČR Bezpečnostní situace je lepší než v sousedních Středočeském a Karlovarském kraji, avšak o něco horší než v Jihočeském kraji, celkově pod celostátním průměrem. Nejvyšší kriminalita je v Plzni, ale i tam je zhruba poloviční oproti Praze. Nad okresním průměrem je ještě okres Tachov. Návštěvníci se mohou v regionu cítit relativně bezpečně. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 31/59 4 Cestovní ruch v Plzeňském kraji 4.1 Základní statistika cestovního ruchu v regionu Následující údaje charakterizují cestovní ruch se zaměřením na plzeňský region ve srovnání s ostatními regiony ČR. Jsou to údaje o návštěvnosti a kapacitách ubytovacích zařízení. Tab. 36: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních za rok 2001 Kraj Počet hostů podíl na 1 obyv. Počet přenocování podíl na 1 hosta Hl. m. Praha 2 472 507 2,11 7 012 629 2,84 Středočeský 283 075 0,25 885 185 3,13 Jihočeský 270 469 0,43 789 235 2,92 Plzeňský 165 744 0,30 523 011 3,16 Karlovarský 361 310 1,19 2 273 382 6,29 Ústecký 184 233 0,22 625 555 3,40 Liberecký 278 342 0,65 1 026 056 3,69 Královéhradecký 298 916 0,54 1 114 811 3,73 Pardubický 77 171 0,15 271 446 3,52 Vysočina 87 845 0,17 273 212 3,11 Jihomoravský 327 657 0,29 741 511 2,26 Olomoucký 106 269 0,17 375 560 3,53 Zlínský 110 428 0,19 400 331 3,63 Moravskoslezský 170 007 0,13 541 935 3,19 Česká republika 5 193 973 0,51 16 853 859 3,24 Pramen: ČSÚ Údaje o zahraničních hostech jsou v závislosti na velikosti krajů relativizovány vzhledem k počtu obyvatelstva. Z tabulky je patrné, že kromě výsadního postavení Prahy je silným konkurentem Plzeň- ského kraje sousední Karlovarský kraj se svým lázeňstvím. Více zahraničních hostů mají pak jen kraje Liberecký, Královéhradecký a Jihočeský. Délka jejich pobytu je zhruba na republikovém průměru. Nejčastějším důvodem příjezdu je rekreace a poznání. Nejčastější zemí původu zahraničních hostů v ČR byli v roce 2001 návštěvníci z Německa, Polska, Itálie, Velké Británie a Nizozemska. Němci jako nejvýznamnější cílová skupina také vykazují nejdelší dobu pobytu z prvních deseti zemí (nejdelší dobu pobytu 6,8 dnů měli návštěvníci z Ruska, v pořadí z 13. nejčastější země původu). Následují je Nizozemci, kteří jsou na 2. místě i v počtu přenocování. Tab. 37: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí v České republice (r. 2001) Země Počet hostů podíl (% z celk.) Počet přenocování podíl (% z celk.) Průměrná doba pobytu Hosté celkem 5 193 973 100 % 16 853 859 100 % 4,2 z toho nejčetnější: Německo 1 551 353 29,9 5 989 974 35,5 4,9 Polsko 369 883 7,1 949 372 5,6 3,6 Itálie 309 517 6,0 922 367 5,5 4,0 Velká Británie 278 818 5,4 756 218 4,5 3,7 Nizozemsko 270 930 5,2 965 543 5,7 4,6 USA 918 139 4,2 642 119 3,8 3,9 Slovensko 209 348 4,0 609 954 3,6 3,9 Francie 187 118 3,6 520 885 3,1 3,8 Izrael 183 438 3,5 591 911 3,5 4,2 Rakousko 163 748 3,2 350 490 2,1 3,1 Pramen: ČSÚ Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 32/59 Tab. 38: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí v Plzeňském kraji (r. 2001) Země Počet hostů podíl (% z celk.) Počet přenocování podíl (% z celk.) Průměrná doba pobytu Hosté celkem 165 744 100 % 523 011 100 % 4,2 z toho nejčetnější: Německo 75 151 45,3 281 972 53,9 4,8 Polsko 20 819 12,6 40 028 7,6 2,9 Nizozemsko 12 293 7,4 48 057 9,2 4,9 Slovensko 8 406 5,1 25 543 4,9 4,0 Itálie 4 851 2,9 11 173 2,1 3,3 Francie 4 512 2,7 12 464 2,4 3,8 Rakousko 4 160 2,5 7 898 1,5 2,9 Velká Británie 3 824 2,3 9 567 1,8 3,5 USA 3 838 2,3 8 409 1,6 3,2 Pramen: ČSÚ Struktura zahraničních hostů v ubytovacích zařízeních se v Plzeňském kraji liší od republikových prů- měrů. Na prvních dvou místech jsou rovněž návštěvníci z Německa a Polska, jejich podíl je ale vyšší. Větší zastoupení mají ještě návštěvníci z Nizozemska a Slovenska, podíly ostatních zemí jsou už nižší. Na počtu přenocování zahraničních návštěvníků se více než polovinou podílejí Němci, kratší je délka pobytu návštěvníků z Polska. Celková návštěvnost, vč. domácích, sledovaná podle hostů v ubytovacích zařízeních, je v Plzeňském kraji pod celostátním průměrem. Vztaženo k velikosti kraje dané počtem obyvatel je tento kraj nicmé- ně na 6. místě v republice, kromě Prahy jsou na tom lépe pouze kraje Karlovarský, Liberecký, Králo- véhradecký a Jihočeský (v tomto přepočtu má nižší návštěvnost i kraj Jihomoravský, byť absolutní počet hostů je vysoký). Tab. 39: Návštěvnost podle ubytovaných v krajích ČR (r. 2001) počet hostů počet přenocování průměrná délka pobytu Kraj celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci Hl. m. Praha 2 921 402 2 472 507 8 149 150 7 012 629 3,8 3,8 Středočeský 742 425 283 075 2 458 164 885 185 4,3 4,1 Jihočeský 871 994 270 469 3 193 828 789 235 4,7 3,9 Plzeňský 446 152 165 744 1 567 088 523 011 4,5 4,2 Karlovarský 634 132 361 310 3 789 816 2 273 382 7,0 7,3 Ústecký 465 659 184 233 1 642 320 625 555 4,5 4,4 Liberecký 786 583 278 342 2 935 808 1 026 056 4,7 4,7 Královéhradecký 936 863 298 916 3 829 844 1 114 811 5,1 4,7 Pardubický 297 965 77 171 1 228 717 271 446 5,1 4,5 Vysočina 374 765 87 845 1 384 808 273 212 4,7 4,1 Jihomoravský 875 160 327 657 2 299 008 741 511 3,6 3,3 Olomoucký 370 964 106 269 1 682 117 375 560 5,5 4,5 Zlínský 423 306 110 428 1 788 666 400 331 5,2 4,6 Moravskoslezský 618 617 170 007 2 467 817 541 935 5,0 4,2 Česká republika 10 765 987 5 193 973 38 417 151 16 853 859 4,6 4,2 Pramen: ČSÚ Z okresů je díky Šumavě nejnavštěvovanějším okres Klatovy, pak teprve Plzeň-město. Podíl cizinců je nejvyšší v Plzni. Nejméně hostů má okres Plzeň-jih a Rokycany. Sestupný trend od r. 1999 se v r. 2001 jen přibrzdil, nárůst je pouze v okrese Klatovy, ovšem na úkor zahraničních návštěvníků. Nárůst cizinců má zejména Plzeň-město, zhruba o čtvrtinu. Délka pobytu má rovněž klesající tendenci. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 33/59 Tab. 40: Návštěvnost podle ubytovaných v okresech (vývoj v letech 1999 ­ 2001) Počet hostů v r. 1999 Počet hostů v r. 2000 Počet hostů v r. 2001Okres celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci Domažlice 61 847 22 452 49 798 14 966 44 083 15 864 Klatovy 206 044 71 919 185 613 62 307 188 635 60 822 Plzeň­jih 28 335 9 685 21 007 5 889 21 732 6 584 Plzeň-město 96 886 47 932 76 483 33 307 76 962 42 320 Plzeň-sever 62 455 25 258 49 224 12 575 44 260 13 655 Rokycany 28 899 11 594 24 057 7 993 21 070 8 029 Tachov 55 107 20 544 58 698 19 156 49 410 18 470 Plzeňský kraj 539 573 209 384 464 880 156 193 446 152 165 744 Pramen: ČSÚ Tab. 41: Návštěvnost v okresech z hlediska počtu přenocování (vývoj v letech 1999 ­ 2001) Počet přenocování v r. 1999 Počet přenocování v r. 2000 Počet přenocování v r. 2001Okres celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci Domažlice 194 677 57 187 143 962 41 947 133 447 47 428 Klatovy 769 445 216 698 800 622 236 193 707 491 225 486 Plzeň ­ Jih 87 949 21 002 76 117 17 967 67 930 20 372 Plzeň ­ Město 231 900 98 012 336 808 107 400 168 516 84 961 Plzeň ­ Sever 229 843 63 497 243 464 48 651 189 609 48 693 Rokycany 92 506 30 909 91 951 26 052 67 789 23 480 Tachov 189 196 51 979 264 802 62 982 232 306 72 591 Plzeňský kraj 1 795 516 539 284 1 657 726 541 192 1 567 088 523 011 Pramen: ČSÚ Tab. 42: Návštěvnost Plzeňského kraje v letech 1999 ­ 2001 podle prům. délky pobytu (dny) Průměrná délka pobytu v r. 1999 Průměrná délka pobytu v r. 2000 Průměrná délka pobytu v r. 2001Okres celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci Domažlice 4,1 3,5 3,9 3,8 4,0 4,0 Klatovy 4,7 4,0 5,3 4,8 4,8 4,7 Plzeň ­ Jih 4,1 3,2 4,6 4,1 4,1 4,1 Plzeň ­ Město 3,4 3,0 5,4 4,2 3,2 3,0 Plzeň ­ Sever 4,7 3,5 5,9 4,9 5,3 4,6 Rokycany 4,2 3,7 4,8 4,3 4,2 3,9 Tachov 6,0 4,2 5,5 4,3 5,7 4,9 Plzeňský kraj 4,5 3,6 5,1 4,3 4,5 4,2 Pramen: ČSÚ Ubytovací kapacity jsou v regionu jsou oproti jiným krajům nízké. Plzeňský kraj vykazoval 741 ubyto- vacích zařízení s kapacitou 23 545 lůžek, což je v přepočtu k rozloze kraje nejméně spolu s Vysočinou a Středočeským krajem. Od r. 2000 přitom došlo k poklesu lůžkové kapacity téměř o 3 %. Nejméně kapacit mají okresy Plzeň-jih a Rokycany. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 34/59 Tab. 43: Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů (k 31. 7. 2001) Kraj Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Lůžek na 1 km2 Hl. m. Praha 940 30 714 70 952 143,0 Středočeský 933 12 539 35 358 3,2 Jihočeský 1 888 15 998 49 577 4,9 Plzeňský 741 8 183 23 545 3,1 Karlovarský 623 12 560 28 807 8,7 Ústecký 605 9 318 25 202 4,7 Liberecký 1 778 16 086 49 834 15,8 Královéhradecký 1 562 17 180 51 610 10,8 Pardubický 430 5 663 16 517 3,7 Vysočina 545 6 698 21 457 3,1 Jihomoravský 697 11 669 31 814 4,5 Olomoucký 449 6 729 19 297 3,8 Zlínský 489 7 979 21 677 5,5 Moravskoslezský 627 10 981 31 311 5,6 Česká republika 12 307 172 297 476 958 6,0 Pramen: ČSÚ Tab. 44: Kapacity ubytovacích zařízení podle okresů (k 31. 7. 2001) Okres Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Lůžek na 1 km2 Domažlice 73 769 2 344 2,1 Klatovy 356 3 186 9 532 4,9 Plzeň ­ Jih 46 457 1 161 1,1 Plzeň­ Město 89 1 361 3 044 2,4 Plzeň ­ Sever 71 820 2 679 2,0 Rokycany 39 509 1 777 3,1 Tachov 67 1 081 2 908 2,1 Plzeňský kraj 741 8 183 23 545 3,1 Pramen: ČSÚ V Plzeňském kraji je nízký podíl hotelových kapacit, chybí především více velkých hotelů. Vyrovnán je větším podílem ubytovacích kapacit penzionů. Individuální ubytování v soukromí je rozvinuto na prů- měrné úrovni. Tab. 45: Struktura ubytovacích zařízení podle kategorií a krajů (r. 2001) Kraj Hotely, motely Pensiony Kempy Ostatní hromadné Indivi- duální Hl. m. Praha 15,4 22,0 1,2 10,2 51,2 Středočeský 14,0 25,3 4,7 17,9 38,2 Jihočeský 7,6 23,0 4,8 11,0 53,6 Plzeňský 8,3 34,6 3,8 13,4 39,9 Karlovarský 13,2 41,4 2,3 9,1 33,9 Ústecký 16,3 36,6 3,9 15,9 27,3 Liberecký 7,3 31,5 0,7 9,7 50,8 Královéhradecký 8,7 35,3 1,2 14,9 39,9 Pardubický 15,4 27,5 3,9 17,6 35,5 Vysočina 13,8 22,6 3,2 18,9 41,5 Jihomoravský 12,1 34,1 5,0 15,8 33,0 Olomoucký 8,7 30,1 1,9 20,8 38,4 Zlínský 14,1 22,0 3,1 20,7 40,2 Moravskoslezský 14,1 34,6 2,6 24,2 24,4 Česká republika 11,0 29,8 3,0 14,4 41,8 Pramen: ČSÚ Čisté využití lůžek a pokojů v Plzeňském kraji nedosahuje republikového průměru. Spolu s Ústeckým krajem, Vysočinou, Olomouckým krajem a Libereckým krajem je nejnižší (zcela nejnižší je v Libereckém kraji, kde je relativně nejvíce kapacit). Nejvíce jsou využita lůžka i pokoje v okresech Klatovy a Rokycany, nejméně pak v okrese Plzeň-sever s méně rozvinutým turismem. Při snížení Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 35/59 ubytovacích kapacit v r. 2001 oproti r. 2000 došlo ale v tomto období ke zvýšení využití lůžek i pokojů, byť v celostátním měřítku došlo k dalšímu poklesu. Ke snížení došlo jen v okresech Plzeň-město a Plzeň-sever. Tab. 46: Využití lůžek a pokojů u hotelů a penzionů v Plzeňském kraji v letech 2000 a 2001 Využití lůžek (v %) Využití pokojů (v %) Okres r. 2000 r. 2001 r. 2000 r. 2001 Domažlice 32,7 39,5 37,2 44,2 Klatovy 44,0 49,8 49,2 56,0 Plzeň-jih 36,9 45,1 42,9 47,5 Plzeň-město 40,6 32,2 47,1 35,7 Plzeň-sever 34,1 27,5 38,7 30,0 Rokycany 28,2 47,6 36,5 54,0 Tachov 32,6 35,0 38,7 37,4 Plzeňský kraj 39,8 42,9 45,5 47,0 Česká republika 46,0 45,1 51,8 50,7 Pramen: ČSÚ Vedle ubytovacích možností je pro návštěvníky regionu podstatný též stravovací servis v místě uby- tování i v dalších zařízeních. Více než polovina (58 %) ubytovacích zařízení v České republice totiž stravování neposkytuje. V Plzeňském kraji tento podíl činí 60 %. Stejně je na tom Královéhradecký kraj, ještě vyšší procento ubytovacích zařízení bez možnosti stravování vykazují už jen Jihočeský kraj a Praha. Tab. 47: Podíl ubytovacích zařízení s možností stravování Kraj pro hosty i veřejnost pouze pro hosty bez stravování Hl. m. Praha 14,9 15,7 69,4 Středočeský 29,4 13,2 57,4 Jihočeský 20,2 11,4 68,4 Plzeňský 25,7 14,5 59,8 Karlovarský 24,2 17,4 58,4 Ústecký 44,6 15,4 40,0 Liberecký 20,8 19,3 59,9 Královéhradecký 24,4 25,0 50,7 Pardubický 36,6 15,7 47,7 Vysočina 30,1 12,0 57,8 Jihomoravský 28,3 15,9 55,8 Olomoucký 29,4 15,7 54,9 Zlínský 28,4 17,8 53,9 Moravskoslezský 39,3 16,9 43,8 Česká republika 26,1 16,3 57,6 Pramen: ČSÚ V Plzeňském kraji je ale hustá síť pohostinských zařízení, z nichž více než polovina poskytuje stravo- vání, příp. i jiné služby. Uvedený údaj o jejich počtu zahrnuje také 9 % z nich se sezónním provozem. Hustší síť pohostinských zařízení vzhledem k lidnatosti (vč. veřejnosti přístupných restaurací v ubytovacích zařízeních) mají jen sousední kraje Jihočeský a Karlovarský, dále pak Liberecký. Rela- tivně hodně je i pohostinských zařízení s ostatními službami. Tab. 48: Počet pohostinských zařízení podle krajů v r. 2001 Kraj s podáváním jídel (%) s podáváním nápojů (%) s ostatními službami (%) Celkem Počet na 1000 obyv. Hl. m. Praha 60,1 2,8 37,1 2 579 2,21 Středočeský 47,4 2,4 50,2 3 390 3,02 Jihočeský 52,4 1,8 45,8 2 289 3,66 Plzeňský 51,6 2,7 45,7 1 701 3,09 Karlovarský 60,3 1,9 37,8 1 086 3,57 Ústecký 52,1 2,2 45,7 2 175 2,65 Liberecký 60,6 2,3 37,1 1 394 3,26 Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 36/59 Královéhradecký 55,4 3,0 41,6 1 625 2,95 Pardubický 46,0 2,4 51,5 1 240 2,44 Vysočina 40,7 2,5 56,8 1 264 2,43 Jihomoravský 49,0 2,1 48,9 2 908 2,58 Olomoucký 43,0 1,6 55,4 1 647 2,58 Zlínský 43,8 2,7 53,6 1 686 2,83 Moravskoslezský 46,4 1,8 51,8 2 887 2,27 Česká republika 50,5 2,3 47,3 27 871 2,72 Pramen: ČSÚ 4.2 Organizační podpora cestovního ruchu V Plzeňském kraji není vytvořen destinační management cíleně zaměřený přímo na rozvoj cestovního ruchu. Centrální podpory by se mělo turismu dostávat z Krajského úřadu, kde je zřízen odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, jehož činnost v této oblasti se rozbíhá jako v jiných krajích (per- sonálně dosud není silné, některé kraje mají samostatné oddělení cestovního ruchu až se třemi pra- covníky). Rozvoj cestovního ruchu je součástí činnosti Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, dále pak Regionální rozvojové agentury Šumava, o. p. s., jejíž sídlo je ale mimo Plzeňský kraj. Působení podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu je doposud málo koordinované, ve- směs založené na účelové spolupráci a individuální iniciativě. Významnou roli při rozvoji turismu sehrávají především nejrůznější sdružení obcí, především Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje (sdružuje 124 obcí a měst s cca 360 tisíci obyvateli, tj. 65 % obyvatel kraje), Šance pro jihozápad (zájmové sdružení právnických osob zahrnujících cca 120 obcí a organi- zací v okresech DO, KT, PJ, TC), mikroregiony, jednotlivé městské a obecní úřady, spolu s informačními centry. Např. jen na propagační materiály a prezentaci Plzně a celého turistického regionu Plzeňsko šlo v posledních 5 letech z rozpočtu OPT MMR cca 1 mil. Kč ročně a město Plzeň působilo jako koordinátor rozvoje cestovního ruchu v regionu i v době, kdy zde ještě nebyl zřízen Pl- zeňský kraj. Díky péči těchto subjektů vznikly v oblasti CR mnohé projekty a rozvojové záměry. 4.2.1 Euroregiony a mikroregiony Rozvoj cestovního ruchu je vázán na přírodní, historické, sociální, geografické a jiné aspekty konkrét- ních území, kde je žádoucí co nejvyšší míra spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Do plzeňského regionu zasahují 2 euroregiony (z celkem 12 v ČR) a řada mikroregionů sdružujících města a obce z oblastí, ve kterých je nutno prosazovat společné zájmy. Jejich cílem je zpravidla vedle hospodářské spolupráce, rozvoje infrastruktury, ochrany životního prostředí, kulturně-vzdělávací čin- nosti apod. i rozvoj cestovního ruchu. Euroregion Šumava ­ Bavorský les, nyní se sídlem v Klatovech je vymezen okresy Domažlice, Klatovy, Prachatice a Český Krumlov. Je součástí zájmového mezinárodního sdružení českých, ně- meckých a rakouských měst a obcí Euroregion Šumava ­ Bayerischer Wald ­ Műhlviertel. Česká část sdružuje 82 obcí a měst, z nichž se příslušná část nachází v Plzeňském kraji. Hlavním cílem tohoto euroregionu je spolupráce mezi třemi sousedními regiony, tj. Bavorskem, jihozápadními Čechami a Horním Rakouskem se snahou o vytvoření společného programu. Euroregion Egrensis se sídlem v Chebu je vymezen okresy Karlovy Vary, Sokolov, Cheb a Tachov na české straně a Bavorsko, Duryňsko a Sasko na straně německé. Sdružuje 40 subjektů, z nichž je celkem 8 v okrese Tachov. Jeho cílem je všestranně působit ve prospěch prohloubení a rozvíjení vztahů nejen v rámci západočeského regionu, ale také mezi Českou republikou a Spolkovou republi- kou Německa. K naplnění tohoto cíle se sdružení zaměřuje především na iniciování a podporu spolu- práce mezi městy, obcemi, institucemi, organizacemi i jednotlivci v příhraničním regionu trojmezí Čech, Bavorska a Saska/Duryňska. Cestovní ruch a lázeňství jsou prioritou. Mikroregiony dnes sdružují velkou část měst a obcí a pokrývají značnou část území plzeňského re- gionu. Základem pro vznik mikroregionů je dobrovolná spolupráce obcí, která je dána spádovostí, historickými i současnými vazbami, společně řešenými problémy apod. Velký význam mají mikroregi- ony i pro čerpání prostředků z různých fondů, protože umožňují zakládat větší a významnější projekty. Některé obce mohou být členy více sdružení, mikroregiony v některých případech přesahují hranice okresů, některá sdružení jsou vytvořena účelově, např. k výstavbě vodovodního přivaděče. Mírou aktivity a přínosu pro cestovní ruch se mikroregiony liší. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 37/59 Tab. 49: Mikroregiony a sdružení v Plzeňském kraji Okres Název Poč. obcí Sídlo DO Chodská liga 17 Klenčí pod Čerchovem DO Sdružení obcí Český les 3 Rybník DO Sdružení obcí Kdyňska 16 Kdyně DO Svazek českých měst a obcí "Střed" 23 Babylon DO Svazek obcí Čermná, Hlohovčice, Poděvousy 3 Čermná DO/KT Sdružení obcí Běleč 15 Švihov DO/KT Sdružení obcí Kdyňska 16 Kdyně KT Mikroregion Úhlava 6 Nýrsko KT Mikroregion Úhlava 5 Nýrsko KT Mikroregion Úliště Týnec KT Přeshraniční mikroregion Šumava - západ Železná Ruda KT Sdružení obcí "Pošumaví" 13 Žichovice KT Sdružení obcí "Starý Potok" 7 Chudenice KT Sdružení obcí Plánicko 9 Plánice KT Sdružení obcí Slavník 9 Malý Bor KT Sdružení Střední Pošumaví 10 Hartmanice KT Zájmové sdružení obcí Sušicka 30 Sušice, 1 obec Prachaticko KT/PJ Mikroregion Měčínsko 5 Měčín KT/PJ Sdružení obcí na povodí Hradišťského potoka 4 Chanovice KT/PT Sdružení obcí Radina 12 Velký Bor, v KT 4 obce KT/PT/CK Regionální sdružení Šumava 35 Stachy, 18 obcí v okr. PT a CK PJ Mikroregion Přešticko 22 Přeštice PJ Mikroregion Radbuza 18 Dobřany PJ Mikroregion Radyně 16 Starý Plzenec PJ Mikroregion Úslava 12 Blovice PJ Sdružení obcí Mikroregion Nepomucko 31 Nepomuk PS Mikroregion Dolní Střela 13 Plasy PS Mikroregion Kralovicko 22 Kralovice RO Mikroregion Horní Berounka, povodí Klabavy 22 Ejpovice RO Mikroregion Radnicko 25 Radnice RO Mikroregion Zbirožsko (zřizuje se) 11 Zbiroh TC Mikroregion Konstantinolázeňsko 8 Olbramov TC Sdružení obcí Borsko 5 Bor TC Sdružení obcí Lučina 10 Halže TC Sdružení obcí Stříbrsko Stříbro TC/DO Sdružení obcí Sedmihoří - Valcha 7 Staré Sedlo Pramen: vlastní šetření 4.2.2 Informační centra Síť informačních center je prověřeným účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu zabezpečujícím kontakt návštěvníků se subjekty cestovního ruchu v regionu. Informační centra poskytují v místě své- ho působení informační servis a různé služby spojené se zajištěním cestovního ruchu, jejichž rozsah se individuálně liší. Obecným posláním informačních center je nabízet bezplatný informační servis turistům a místním občanům, podrobné informace o příslušném místě a jeho okolí, kapacity ubytova- cích zařízení, přehled penzionů, hotelů, restaurací, kulturní památky, zajímavá turistická místa, tipy na výlety, sportovní a kulturní akce, provozní dobu sportovních a kulturních zařízení, případně další akti- vity cestovního ruchu, jako např. informace o odjezdech autobusů a vlaků či prodej obchodního a do- plňkového zboží (knihy, mapy, průvodce, upomínkové předměty). V České republice je dle údajů České centrály cestovního ruchu 362 míst poskytujících tyto služby, přičemž v plzeňském regionu je jich 25 (tj. cca 7 % z celku). Funkci informačních center v regionu mohou plnit i některá další místa, která nejsou ČCCR evidována (např. v NP Šumava, při obecních Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 38/59 úřadech nebo v ubytovacích zařízeních). Vzhledem k počtu obyvatel je hustota informačních center v kraji nadprůměrná, nízká je však jejich hustota vzhledem k rozloze kraje (Plzeňský kraj je řídce osíd- len). Nejvíce jich je v okresech Klatovy a Plzeň-jih, žádné není evidováno ČCCR v okrese Plzeň-sever (informační středisko je např. při MěÚ Plasy). Jejich aktivita je na různé úrovni. Rozsah informačních center dokumentuje následující přehled. Tab. 50: Počty informačních center podle krajů Kraj Počet inf. center IC na 1000 km2 IC na 100 000 obyv. Hl. m. Praha 7 14,1 0,6 Středočeský 32 2,9 2,9 Jihočeský 32 3,2 5,1 Plzeňský 25 3,3 4,5 Karlovarský 23 6,9 7,6 Ústecký 31 5,8 3,8 Liberecký 31 9,8 7,2 Královéhradecký 37 7,8 6,7 Pardubický 20 4,4 3,9 Vysočina 21 3,0 4,0 Jihomoravský 32 4,5 2,8 Olomoucký 20 3,9 3,1 Zlínský 14 3,5 2,4 Moravskoslezský 37 6,7 2,9 Česká republika 362 4,6 3,5 Pramen: ČCCR Tab. 51: Evidovaná informační centra v Plzeňském kraji Okres Místo Název Domažlice Městská informační služba Horšovský Týn Regionální informační centrum Kdyně Informační centrum města Kdyně Domažlice Klenčí pod Čerchovem Informační středisko Horažďovice Turistické centrum PRÁCHEŇ Kašperské Hory Informační středisko Národního parku Šumava Kašperské Hory Městské kulturní a informační středisko Klatovy Infocentrum Pergolia Sušice Městské informační centrum Železná Ruda Cestovní a informační kancelář Retour Klatovy Železná Ruda Městské informační středisko Blovice Info mikroregionu Úslava Dobřany Info Dobřany Nepomuk Infocentrum Nepomuk Přeštice Infocentrum Přeštice Spálené Poříčí Infocentrum Spálené Poříčí Plzeň­jih Starý Plzenec Infocentrum Starý Plzenec Plzeň Informační centrum Zlaté slunce Plzeň Městské informační středisko Plzeň Plzeň­město Plzeň Městské informační středisko, pob. Hlavní nádraží ČD Ejpovice Informační středisko mikroregionu Horní Berounka Radnice Info mikroregionu Radnice Rokycany Rokycany Městské informační a internetové centrum Stříbro Městské informační centrumTachov Tachov Regionální informační centrum Pramen: ČCCR Kromě uvedených jsou ve sledovaném regionu ještě infocentra NP Šumava Alžbětín, Březník, Čeňko- va pila, Horská Kvilda a Rokyta. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 39/59 4.2.3 Cestovní kanceláře a agentury Na organizovaném cestovním ruchu se podílejí různé cestovní kanceláře a agentury. Jejich zájem je často orientován jen na pasivní zahraniční cestovní ruch, ale mnohé z nich se významně podílejí i na rozvoji domácího cestovního ruchu. Cestovní kanceláře v České republice jsou sdruženy ve dvou profesních asociacích hájících hospo- dářské zájmy svých členů a rozvíjejících jejich činnost. Asociace cestovních kanceláří ČR sdružuje 145 členů (v drtivé většině z Prahy), přičemž v plzeňském regionu má sídlo pouze 5 z nich (3x Plzeň, Klatovy a Sušice). Další profesní sdružení Asociace českých cestovních kanceláří a agentur má po celém území České republiky 250 členů, přičemž v Plzeňském kraji sídlí 4 (2x Plzeň, Rokycany a Kdyně). Vedle toho působí na trhu cestovního ruchu velké množství profesně nesdružených cestovních kance- láří. V současné době musejí splňovat podmínky dané zákonem č. 159/1999 Sb., o některých pod- mínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tento zákon upravil podmínky pro podnikání v oblasti cestovního ruchu v tom směru, že provozovat cestovní kancelář mohou pouze podnikatelské subjekty na základě koncesní listiny, jejíž vydání je vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek a na kladné stanovisko příslušného ústředního orgánu ­ Ministerstva pro místní rozvoj. Vydání koncese pro cestovní kancelář je pro její zákazníky zárukou, že cestovní kancelář má sjednáno povinné smluvní pojištění zákazníků a splnila další podmínky stanovené zákonem. Podle údajů ČSÚ bylo v r. 2000 v ČR podchyceno celkem 1955 cestovních kanceláří a agentur, z nich 87 v Plzeňském kraji (4,5 %). V přepočtu na velikost kraje region za ostatními kraji nezaostává. Na aktivní cestovní ruch jich byla orientovaná jen třetina, což je téměř o 10 % méně než v republikovém průměru, nižší podíl je pouze ve třech dalších krajích. Tab. 52: Cestovní kanceláře a agentury podle zaměření činnosti v krajích v tom zaměření na Kraj Počet celkem aktivní CR pasivní CR domácí CR Podíl na 10 tis. obyv. Hl. m. Praha 630 52,5 57,3 49,2 5,4 Středočeský 185 39,5 61,6 53,0 1,6 Jihočeský 98 35,7 63,3 48,0 1,6 Plzeňský 87 33,3 69,0 63,2 1,6 Karlovarský 96 47,9 55,2 54,2 3,2 Ústecký 101 40,6 57,4 60,4 1,2 Liberecký 63 42,9 65,1 50,8 1,5 Královéhradecký 99 44,4 65,7 60,6 1,8 Pardubický 55 20,0 65,5 49,1 1,1 Vysočina 50 24,0 68,0 50,0 1,0 Jihomoravský 172 36,6 61,6 52,9 1,5 Olomoucký 55 36,4 74,5 60,0 0,9 Zlínský 65 24,6 61,5 49,2 1,1 Moravskoslezský 199 43,2 70,9 61,3 1,6 ČR celkem 1 955 42,7 62,0 53,5 1,9 Pramen: ČSÚ (za rok 2000) V rámci své činnosti bylo z cestovních kanceláří a agentur v Plzeňském kraji zaměřeno na incentivní turistiku 17, na léčebnou turistiku 14, na loveckou turistiku 7 a na kongresovou turistiku 3 z nich. V srpnu 2001 bylo v živnostenském rejstříku uvedeno dle agentury MAG Consulting celkem 989 ces- tovních kanceláří (bez cestovních agentur), kterým byla schválena koncese k provozování činnosti ,,cestovní kancelář". Pro srovnání s ostatními kraji můžeme z tohoto údaje vycházet, i když je možné, že zákonné podmínky dnes splňují i další (pokles počtu CK se po nabytí účinnosti zák. č. 159/99 oče- kával, oproti roku 2000 činil pokles přibližně 250). Jak je patrno z následujícího přehledu, ve sledova- ném regionu je tato podnikatelská činnost v cestovním ruchu mírně pod republikovým průměrem; v přepočtu na obyvatelstvo se ale kraj nachází vůči ostatním krajům na střední pozici. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 40/59 Tab. 53: Koncesované cestovní kanceláře v ČR podle krajů (r. 2001) Kraj Počet CK Podíl na 10 000 obyv. Hl. m. Praha 201 1,71 Středočeský 63 0,56 Jihočeský 51 0,81 Plzeňský 46 0,83 Karlovarský 25 0,81 Ústecký 62 0,75 Liberecký 54 1,25 Královéhradecký 48 0,87 Pardubický 36 0,71 Vysočina 45 0,86 Jihomoravský 122 1,08 Olomoucký 39 0,61 Zlínský 54 0,90 Moravskoslezský 143 1,12 Česká republika 989 0,96 Pramen: MAG Consulting Dvě třetiny z uvedených koncesovaných cestovních kanceláří se nacházejí v Plzni, více jich pak je jen v okrese Domažlice. Tato statistika ukazuje na rozsah podnikatelských aktivit v této oblasti cestovního ruchu, nevypovídá ovšem o tom, jaký skutečný podíl na trhu sledované koncesované cestovní kance- láře mají. Kromě nich jsou totiž v regionu i expozitury velkých cestovních kanceláří sídlících v jiných městech republiky, jejichž podíl na trhu je zásadní. 4.3 Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu 4.3.1 Přírodní atraktivita regionu Turistickou atraktivitu regionu pochopitelně zvyšují přírodní podmínky. Do Plzeňského kraje zasahuje několik horských nebo vrchovinných soustav, protéká jím mnoho říčních toků, krajina je hodně zales- něná. Zemědělství sice zaměstnává relativně hodně pracovních sil, rozloha obdělávané půdy je ale nižší než činí republikový průměr. Tab. 54: Rozloha zemědělské a orné půdy v ČR podle krajů Kraj zemědělská půda (ha) podíl zeměděl. půdy (v %) v tom orná půda (ha) podíl orné půdy (v %) Hl. m. Praha 21 287 42,9 15 686 31,6 Středočeský 670 279 60,9 560 211 50,9 Jihočeský 496 585 49,4 323 228 32,1 Plzeňský 384 768 50,9 266 559 35,3 Karlovarský 125 561 37,9 59 806 18,0 Ústecký 278 974 52,3 188 772 35,4 Liberecký 141 127 44,6 71 946 22,7 Královéhradecký 280 777 59,0 195 059 41,0 Pardubický 274 794 60,8 202 288 44,8 Vysočina 421 158 60,8 328 200 47,4 Jihomoravský 427 580 60,5 360 262 51,0 Olomoucký 277 598 54,0 212 399 41,3 Zlínský 196 270 49,5 128 128 32,3 Moravskoslezský 285 688 51,4 183 416 33,0 Česká republika 4 282 446 54,3 3 095 960 39,3 Podíl PK / ČR 9,0 % nižší 8,6 % nižší Pramen: ČSÚ Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 41/59 Region je charakteristický vysokou lesnatostí celého území. V tomto ukazateli se řadí na spolu se Zlínským krajem na 3. místo v republice za kraje Liberecký a Karlovarský. Hodně zalesněné jsou pře- devším okresy Rokycany, Klatovy a Tachov, nižší lesnatost je jen na jih od Plzně. Tab. 55: Zalesnění území ČR podle krajů (vč. vojenských lesů) k 31. 12. 2000 v tom lesy (v ha) Kraj rozloha lesů (v ha) hospodářské ochranné zvl. určení lesnatost (v %) Hl. m. Praha 4 641 91 92 4 458 9,4 Středočeský 297 099 195 083 9 544 92 471 27,0 Jihočeský 367 041 280 087 8 245 78 708 36,5 Plzeňský 292 264 235 860 16 980 39 423 38,7 Karlovarský 138 716 86 626 6 500 45 590 41,9 Ústecký 155 209 113 365 12 438 29 406 29,1 Liberecký 135 364 93 220 5 691 36 454 42,8 Královéhradecký 143 958 101 585 13 751 28 621 30,3 Pardubický 130 080 115 590 2 298 12 191 28,8 Vysočina 208 703 193 059 1 835 13 809 30,1 Jihomoravský 191 286 131 165 3 405 56 716 27,1 Olomoucký 175 733 137 842 5 930 31 961 34,2 Zlínský 154 320 136 231 316 17 773 38,9 Moravskoslezský 188 423 162 080 2 397 23 946 33,9 Česká republika 2 582 836 1 981 885 89 422 511 529 32,8 Pramen: ÚHÚL (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů) Tab. 56: Zalesnění území Plzeňského kraje podle okresů k 31. 12. 2000 v tom lesy (v ha) Okres rozloha lesů (v ha) hospodářské ochranné zvl. určení lesnatost (v %) Domažlice 42 284 36 639 1 284 4 362 37,1 Klatovy 82 313 47 509 10 418 24 387 42,4 Plzeň-jih 31 481 29 437 498 1 547 29,1 Plzeň-město 2 220 895 97 1 227 17,8 Plzeň-sever 51 230 46 999 1 946 2 284 38,7 Rokycany 24 438 22 070 1 234 1 134 42,5 Tachov 58 297 52 311 1 503 4 483 42,3 Plzeňský kraj 292 264 235 860 16 980 39 423 38,7 Pramen: ÚHÚL Ve skladbě lesů dominují v celé oblasti jižních a západních Čech asi z 87 % jehličnany, podíl listna- tých porostů je přibližně na polovině republikového průměru (22 %). Činí pouze 11 %, oproti např. Jihomoravskému a Zlínskému kraji, kde přesahuje 40 %. Obdobnými parametry je charakteristická i Vysočina, kde je ale skladba lesů ještě méně vyrovnaná (podíl jehličnanů přes 90 %). Lesní porosty poškozené exhalacemi, suchem a jinými vlivy se nacházejí zejména na Tachovsku, kde je v některých polesích poškozeno až 40 % porostů. Nejméně jsou postiženy lesy na Klatovsku. Nutno přitom po- dotknout, že i Šumava má v některých částech více než 20 % poškozených lesů (pro srovnání, na střední a jižní Moravě či na Vysočině jsou oblasti jen s 10 % poškozením, čehož Šumava nedosahu- je). Míra emisí znečišťujících látek je pro kvalitu životního prostředí a zprostředkovaně pro rozvoj cestov- ního ruchu významným ukazatelem. Plzeňský kraj má v tomto ohledu vcelku dobrou pozici, patří k méně zatíženým regionům. Ilustrativní jsou údaje o základních emisích z velkých zdrojů znečištění s tím, že celkové množství emisí je vyšší. V roce 2000 došlo v České republice kromě oxidu siřičitého a oxidů dusíku k jen mírnému poklesu těchto hodnot, v posledních letech se již ovzduší na rozdíl od 90. let radikálně nezlepšuje. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 42/59 Tab. 57: Emise z velkých zdrojů znečišťování podle krajů za r. 1999 (v t/100 km2 ) Kraj tuhé SO2 NOx CO CxHy Hl. m. Praha 61,8 382,4 570,6 72,6 70,5 Středočeský 18,4 158,3 116,1 40,5 30,0 Jihočeský 4,5 77,2 38,6 15,5 4,5 Plzeňský 9,5 111,4 57,8 20,4 9,2 Karlovarský 27,3 532,8 234,8 47,1 27,4 Ústecký 53,5 1 448,5 1 026,1 130,5 118,6 Liberecký 33,0 135,4 65,9 49,6 8,2 Královéhradecký 12,7 108,9 49,4 31,7 19,9 Pardubický 17,6 257,3 232,3 38,4 19,8 Vysočina 7,6 17,6 24,2 12,1 9,6 Jihomoravský 6,7 26,9 62,5 33,0 5,5 Olomoucký 8,3 114,8 59,0 38,6 8,2 Zlínský 9,9 137,7 73,6 33,0 12,4 Moravskoslezský 82,2 486,4 390,0 2 380,0 29,3 Česká republika 20,4 244,8 171,2 202,8 22,5 Podíl PK / ČR 47 % 46 % 34 % 10 % 41 % Pramen: Český hydrometeorologický ústav Tab. 58: Emise z velkých zdrojů znečišťování podle okresů za r. 1999 (v t/100 km2 ) Okres tuhé SO2 NOx CO CxHy Domažlice 3,3 23,9 10,2 25,1 4,6 Klatovy 3,8 29,9 27,4 6,2 4,8 Plzeň-jih 5,1 4,4 9,5 7,5 6,4 Plzeň-město 152,0 5 223,0 2 092,0 377,4 217,5 Plzeň-sever 8,8 27,3 28,0 15,4 3,0 Rokycany 38,7 77,0 94,9 48,5 18,0 Tachov 1,9 14,1 6,6 7,1 4,7 Plzeňský kraj 9,5 111,4 57,8 20,4 9,2 Pramen: Český hydrometeorologický ústav Sousední Jihočeský kraj je emisemi postižen méně, Středočeský a zejména Karlovarský kraj mají naopak ovzduší horší. Nejhůře je samozřejmě postiženo město Plzeň s hodnotami vyššími než území hl. m. Prahy. Dále je to území okresu Rokycany, kde ale pouze tuhé emise převyšují republikový průměr. V ostatních okresech je ovzduší relativně čisté. Dobrý stav přírodního prostředí se odráží i v jeho ochraně. Na území regionu zasahuje největší chrá- něná krajinná oblast v Čechách ­ CHKO Šumava s NP Šumava a řada dalších chráněných území, která do jisté míry limitují realizaci některých záměrů v turistické infrastruktuře, na druhé straně však činí právě tento region turisticky atraktivním. Pozici plzeňského regionu v rámci České republiky dokumentují následující tabulky opírající se o úda- je Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (k 20. 2. 2001). Je v nich použita u nás obvyklá kategorizace chráněných území na velkoplošná a maloplošná v následující struktuře: V-ZCHÚ ­ Velkoplošná zvlášť chráněná území, tj. NP ­ Národní parky CHKO ­ Chráněné krajinné oblasti M-ZCHÚ ­ Maloplošná zvlášť chráněná území, tj. NPR ­ Národní přírodní rezervace NPP ­ Národní přírodní památky PR ­ Přírodní rezervace PP ­ Přírodní památky Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 43/59 Tab. 59: Zvlášť chráněná území V-ZCHÚ M-ZCHÚ ZCHÚ NP CHKO NPP NPR PP PR Počet v ČR 4 24 101 110 1105 698 Rozloha v ČR (ha) 119 020 1 042 365 2 691 27 873 26 560 33 148 Podíl z rozlohy ČR 1,5 % 13,2 % 0,03 % 0,35 % 0,34 % 0,42 % Počet v regionu 1 3 5 6 78 65 Podíl z celkového počtu 25 % 12,5 % 5,0 % 5,5 % 7,1 % 9,3 % Rozloha (ha) 68 520 221 480 227 787 4 632 2 443 Podíl z rozlohy ZCHÚ v ČR 57,6 % 21,2 % 8,4 % 2,8 % 17,4 % 7,4 % Pramen: AOPK ČR Velkoplošná zvlášť chráněná území zasahují do Plzeňského kraje jen částečně, např. CHKO Slavkov- ský les zasahuje do okresu Tachov jen svým nejjižnějším výběžkem. Údaje o maloplošných zvlášť chráněných územích jsou lépe vypovídající, protože se nacházejí vesměs plně na území kraje. Po- čtem M-ZCHÚ se Plzeňský kraj řadí spolu s Vysočinou na 4. místo, konkurují mu kraje Jihočeský, Jihomoravský a Středočeský. Vzhledem k podílu na rozloze M-ZCHÚ jsou konkurenčními regiony opět kraje Jihočeský a Středočeský, k nimž přistupuje ještě Královéhradecký kraj. Tab. 60: Velkoplošná zvlášť chráněná území V-ZCHÚ Okresy Vyhlášená rozloha (ha) Rok založení Počet M-ZCHÚ NP Šumava KT, PT 68 520 1991 24 CHKO Křivoklátsko SčK, PS, RO 63 000 1978 24 CHKO Slavkovský les CH, KV, SO, TC 64 000 1974 24 CHKO Šumava KT, PT, CK 94 480 1963 36 Pramen: AOPK ČR Národní park a CHKO Šumava jsou spolu s CHKO Křivoklátsko biosférickými rezervacemi UNESCO. Pro turismus je významná především Šumava se svými přírodními zajímavostmi i koncentrací pohos- tinských kapacit. Tab. 61: Maloplošná zvlášť chráněná území (M-ZCHÚ) v krajích ČR M-ZCHÚ Počet Plocha Podíl z celkové rozlohy území, kraje v % Podíl z celkové rozlohy M-ZCHÚ v ČR v % Hl. m. Praha 88 2 133 4,3 2,4 Středočeský 204 11 942 1,1 13,3 Jihočeský 274 12 570 1,2 14,1 Plzeňský kraj 165 8 297 1,1 9,3 Karlovarský 68 3 328 1,0 3,7 Ústecký 122 2 810 0,5 3,1 Liberecký 103 6 040 1,9 6,8 Královéhradecký 111 11 942 2,5 13,3 Pardubický 91 5 130 1,1 5,7 Vysočina 166 5 267 0,8 5,9 Jihomoravský 253 7 959 1,1 8,9 Olomoucký 131 5 864 1,1 6,6 Zlínský 158 1 664 0,4 1,9 Moravskoslezský 122 4 448 0,8 5,0 Česká republika 1 997 89 394 1,1 100,0 Čísla v tabulce se mírně liší od údajů Agentury ochrany přírody a krajiny vzhledem k jiné metodice. Pramen: ČSÚ Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 44/59 Tab. 62: Národní přírodní památky v Plzeňském kraji NPP Okres Rozloha (ha) Přírodní oblast Americká zahrada KT 1,2 Západočeská pahorkatina Pastviště u Fínů KT 4,2 Předhůří Šumavy Odlezelské jezero PS 68,3 Rakovnicko-Kladenská pahorkatina Vosek RO 74,0 Západočeská pahorkatina Na požárech TC 78,9 Český les Pramen: AOPK ČR Tab. 63: Národní přírodní rezervace v Plzeňském kraji NPR Okres Rozloha (ha) Přírodní oblast Černé a Čertovo jezero KT 174,9 Šumava Bílá strž KT 79,0 Šumava Kohoutov RO 30,0 Křivoklátsko Chlumská stráň RO 150,0 Křivoklátsko Chejlava PJ 25,9 Západočeská pahorkatina Čerchovské hvozdy DO 326,9 Český les Pramen: AOPK ČR Tab. 64: Přírodní památky v okresech Plzeňského kraje Okres Počet přírodních památek Vyhlášená rozloha (ha) Domažlice 13 50,9 Klatovy 14 4 322,4 Plzeň-jih 14 83,5 Plzeň-město 3 31,0 Plzeň-sever 9 21,3 Rokycany 14 101,5 Tachov 11 21,9 Plzeňský kraj 78 4 632,5 Pramen: AOPK ČR Tab. 65: Přírodní rezervace v okresech Plzeňského kraje Okres Počet přírodních rezervací Vyhlášená rozloha (ha) Domažlice 8 293,3 Klatovy 22 1 104,8 Plzeň-jih 6 92,1 Plzeň-město 1 11,0 Plzeň-sever 5 399,8 Rokycany 5 136,9 Tachov 18 405,2 Plzeňský kraj 65 2 443,1 Pramen: AOPK ČR Velmi početné ve srovnání s jinými regiony jsou v Plzeňském kraji přírodní parky, jejichž počet dosa- huje 20 % z celkového počtu 122 registrovaných v ČR. Přírodní parky vyhlašují orgány ochrany příro- dy k ochraně území (které není zvláště chráněným územím), kde je třeba chránit místní krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Tab. 66: Přírodní parky v Plzeňském kraji (tzv. ostatní ochrana přírody) Přírodní park Okres Přírodní park Okres Zelenov Domažlice Hřešihlavská Plzeň - sever Sedmihoří Domažlice, Tachov Horní Střela Plzeň - sever, Karlovy Vary Plánický hřeben Klatovy Jesenicko Plzeň - sever, Louny, Rakovník Kašperská vrchovina Klatovy Radeč Rokycany Kochánov Klatovy Trhoň Rokycany Buděticko Klatovy Kamínky Rokycany Pod Štědrým Plzeň - jih Horní Berounka Rokycany, PS, PM Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 45/59 Plánický hřeben - Kákov Plzeň - jih Valcha Tachov Buková hora - Chýlava Plzeň - jih Hadovka Tachov Brdy Plzeň - jih Kosí potok Tachov Manětínská Plzeň - sever Úterský potok Tachov Rohatiny Plzeň - sever Český les Tachov, Domažlice, Cheb Pramen: AOPK ČR V Plzeňském kraji je tedy velké množství přírodních atraktivit zajímavých i turisticky. Vedle uvedených nejvýznamnějších jsou to kupř. také vápencová Strašínská jeskyně na Sušicku, Amálino údolí nedale- ko Kašperských Hor, Bílá strž s vodopádem a vyhlídkou, Jezerní slať v CHKO Šumava, šumavská jezera, stolová hora Kozelka u Nečtin (též horolezectví) a jiné. 4.3.2 Kulturní a historické objekty a instituce v regionu Z 38 vyhlášených městských památkových rezervací jsou v Plzeňském kraji celkem 3 (tj. 8 %). I další města regionu mají cennou historickou zástavbu (městské památkové zóny), a jsou proto sama o sobě rovněž vděčným turistickým cílem. Jedná se o města: Tab. 67: Městské památkové rezervace a městské památkové zóny Městské památkové rezervace Městské památkové zóny Domažlice Bor Rabí Horšovský Týn Dobřany Rabštejn nad Střelou Plzeň-město Horažďovice Rokycany Kašperské Hory Spálené Poříčí Klatovy Stříbro Manětín Sušice Město Touškov Tachov Planá Úterý Poběžovice Velhartice Pramen: SÚPP Z dalších památkově chráněných obcí je v Plzeňském kraji celkem 5 vesnických památkových rezer- vací (z toho třemi jsou části Plzně Božkov, Černice a Koterov) a 41 vesnických památkových zón. Lidové stavby jsou možným turistickým cílem ve skanzenech ­ Skanzen lidové architektury u zámku Chanovice (nejmladší u nás) a menší skanzen ve Velharticích. Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. Počet národních kulturních památek a památko- vě chráněných objektů je vzhledem k rozloze Plzeňského kraje v pásmu průměru České republiky. Velkou konkurencí v nejbližším sousedství je především Jihočeský kraj. Tab. 68: Národní kulturní památky a památkově chráněné objekty podle krajů Kraj Poč. národních kult. památek Nár. kult. pam. na 1 000 km2 Poč. památkově chr. objektů Pam. chr. obj. na 100 km2 Hl. m. Praha 37 74,60 2 065 416,3 Středočeský 15 1,36 4 174 37,9 Jihočeský 18 1,79 5 387 53,6 Plzeňský 14 1,85 3 049 40,3 Karlovarský 1 0,19 1 321 39,8 Ústecký 7 1,31 3 455 64,8 Liberecký 2 0,63 2 123 67,1 Královéhradecký 8 1,68 2 774 58,3 Pardubický 3 0,66 1 963 43,4 Vysočina 4 0,58 3 033 43,8 Jihomoravský 12 1,70 4 093 57,9 Olomoucký 7 1,36 2 143 41,7 Zlínský 6 1,51 1 323 33,4 Moravskoslezský 8 1,44 1 862 33,5 Česká republika 142 1,80 38 765 49,2 Pramen: Státní ústav památkové péče Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 46/59 Tab. 69: Movité kulturní památky v okresech Plzeňského kraje Okres Památkový fond celkem Hustota na 100 km2 Domažlice 428 37,5 Klatovy 866 44,6 Plzeň-jih 329 30,5 Plzeň-město 311 248,8 Plzeň-sever 515 38,9 Rokycany 238 41,4 Tachov 362 26,3 Plzeňský kraj 3 049 40,3 Pramen: SÚPP Nejbohatší památkový fond má po Plzni okres Klatovy, což podtrhuje jeho turistickou atraktivitu. Silně pod krajským průměrem je hustota památek v okrese Tachov. V České republice je evidováno 247 zpřístupněných hradů a zámků, z nichž je v plzeňském regionu jen jejich malá část. Jedná se o 9 objektů, což představuje jen 3,6 % z celkového počtu. Navíc je stát- ním zámkem i veřejnosti nepřístupný zámek Červené Poříčí. Tab. 70: Státní hrady, zámky a kláštery v Plzeňském kraji Objekt Okres Popis Hrad a zámek Horšovský Týn DO Národní kulturní památka Hrad Rabí KT Národní kulturní památka Hrad Velhartice KT Národní kulturní památka Vodní hrad Švihov KT Národní kulturní památka Zámek Červené Poříčí KT Pozdně renesanční zámek z počátku 17. stol., jako uzavřený neslouží turistickému ruchu. Zámek Nebílovy PJ Barokní dvojzámčí postavené na počátku 18. století s barokním a rokokovým mobiliářem. Zámek Kozel PJ Národní kulturní památka Klášter Plasy PS Národní kulturní památka Zámek Manětín PS Národní kulturní památka Klášter Kladruby TC Národní kulturní památka Pramen: Památkový ústav v Plzni Tab. 71: Národní kulturní památky v Plzeňském kraji Název Okres Od r. Popis Hrad Přimda TC 1962 Zřícenina románského hradu typu vysoké obyt- né věže. Hrad z 12. století představující vysoké hodnoty dokumentární a kulturně historické. Hrad Rabí KT 1978 Zříceniny největšího českého gotického hradu založeného ve 14. stol. Od počátku 18. stol. nebyl hrad téměř obýván a chátral, rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 1979 ­ 85. Slovanské hradiště Hůrka u Starého Plzence PJ 1978 Areál s rotundou sv. Petra z 10. stol. a odkrytý- mi částmi zdiva. Hradiště sehrálo mimořádně závažnou úlohu v osídlování západních Čech slovanskými kmeny. Zámek Horšovský Týn DO 1995 Původně raně gotický biskupský hrad s palácem a kaplí ze 13. stol. byl přestavěn v 16. stol. na pohodlný renesanční zámek. Obnovené míst- nosti podávají obraz života v různých obdobích. Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni (arciděkanský kostel) PM 1995 Trojlodní gotický síňový kostel typu středoně- mecké haly se 103 m vysokou vyhlídkovou věží a hodnotným interiérem. Typickým dílem pozdní gotiky je Šternberská kaple. Klášter Plasy PS 1995 Bývalý cisterciácký klášter založený knížetem Vladislavem II. před r. 1146, barokně přestavěn Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 47/59 na přelomu 17. a 18. stol. V areálu je konvent, prelatura, královská kaple, klášterní kostel, Met- ternichovská hrobka v kostele sv. Václava. V konventu je historická expozice. Zámek Kozel PJ 1995 Zámek z konce 18. století obdélníkového půdo- rysu s ojedinělým původním mobiliářem. Hrad Velhartice KT 1995 Hrad při říčce Ostružné z přelomu 13. a 14. století je významnou veřejnosti přístupnou zří- ceninou. Vodní zámek Švihov KT 1995 Pozdně gotický hrad při Úhlavě z konce 15. stol. s významnými expozicemi. Okrouhlé hradiště ,,Hradišťský vrch" TC 1995 Hradiště z pozdní doby bronzové poblíž Kon- stantinových Lázní, největší v záp. Čechách (cca 50 ha). Je zde zřízena naučná stezka. Klášter Kladruby TC 1995 Benediktinský klášter z 12. stol., v 18. stol. vel- koryse přestaven v originálním slohu barokní gotiky. V klášterním chrámu se každoročně pořádá koncertní cyklus Kladrubské léto. Slovanské hradiště a mohylové pohřebiště ­ Bezemín-Cebiv TC 1995 Hradiště (3,8 ha) uzavřené mohutným valem a příkopem. Pozůstatek nejstaršího slovanského hradiska v západních Čechách, v blízkostí mo- hylové pohřebiště asi 45 mohyl ze 7. ­ 9. stol. Čečovice ­ kostel sv. Mikuláše PJ 1999 Gotická, slohově jednotná stavba ze 14. století. Je příkladem vlivu proklasické gotiky Horního Porýní a Švábska na naši architekturu. Zámek Manětín PS 2002 Renesanční zámek s muzeem a zpřístupněnými zámeckými interiéry. Pramen: Památkový ústav v Plzni Tab. 72: Další vybrané hrady a zámky v Plzeňském kraji Objekt Okres Popis Hrad Rýzmberk DO Zříceniny raně gotického hradu s přistavěnou vyhlídkovou věží, přírodní divadlo. Hrad Starý Herštejn DO Zřícenina gotického hradu ze 13. stol., dochováno torzo kulaté věže, několik zdí, místy je viditelný příkop. Chodský hrad Domažlice DO Gotický hrad s věží z konce 13. stol., nyní v rekonstrukci po požáru. Pivoň DO Zřícenina rozlehlého Augustiánského kláštera založeného ve 2. pol. 13. stol. Zámek Trhanov DO Raně barokní zámek jako náhrada za Chodský hrad ze 17. stol., Špillarova galerie. Hrad a zámek Klenová KT Hradní zřícenina ze 13. stol. s přistavěným zámkem s galerií a expozicemi. Hrad Chocerady KT Gotický hrad s renesanční přístavbou a barokní zámeckou kaplí, běžně nepřístupný. Hrad Kašperk KT Gotický hrad založený r. 1356, expozice těžby zlata v oblasti Kašperských Hor. Hrad Velhartice KT Zřícenina gotického hradu s důmyslným opevňovacím systémem, částečně přístupný. Zámek Běhařov KT Barokní zámek z 18. stol., upravený v 1. pol. 20. stol., kdy byl v majetku malíře A. Kalvody. Zámek Horažďovice KT Rozsáhlý barokní zámek s muzeem a galerií, velký zá- mecký sál s freskovou výzdobou. Zámek Chanovice KT Barokní zámek s přestavbami, komplex budov nepravidel- ného půdorysu kolem ústředního čtvercového nádvoří. Zámek Chudenice KT Barokní zámek postavený rodem Černínů z Chudenic, muzeum. Zámek Ježovy KT Barokní zámeček s kaplí sloužící kulturním potřebám ob- ce, zámecká vinárna. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 48/59 Zámek Lázeň KT Empírový zámeček z konce 18. stol, původně lázeňská budova později rozšířená, dnes komerční využití. Zámek Ptenín KT Barokní zámek z 18. stol., účelově využívaný, postupně rekonstruovaný, veřejnosti nepřístupný. Zámek Týnec KT Barokní zámek na místě původní tvrze rokokově upraven, majetek soukromé společnosti. Hrad Radyně PJ Torzo královského hradu ze 14. stol. dominující Plzeňsku ze stejnojmenného kopce. Hrad Skála PJ Zřícenina hradu nedaleko Přeštic, kterou je vhodné na- vštívit v rámci turistiky. Hrad Vlčtejn PJ Zřícenina gotického hradu ze 13. stol. na buližníkové ská- le u stejnojmenné obce (soukromý majetek). Klášter Chotěšov PJ Původně klášter premonstrátek z počátku 13.stol., s barokním konventem, expozice. Rotunda Starý Plzenec PJ Románská rotunda sv. Petra z 10. stol., přístupný areál hradiště a interiér. Zámek Blovice­Hradiště PJ Barokní zámek v místech bývalé tvrze s anglickým par- kem, muzejní expozice. Zámek Dolní Lukavice PJ Barokní zámek se zámeckou kaplí, anglickým parkem a bažantnicí, působiště Josefa Haydna, expozice. Zámek Lužany PJ Původně renesanční zámek, přestavěn dle návrhu Josefa Hlávky v 19. stol., expozice českého umění. Zámek Merklín PJ Rozsáhlý areál s čtyřkřídlým patrovým zámkem, dvorem, sýpkami, sklepy a parkem. Zámek Spálené Poříčí PJ Renesanční zámek na místě původní gotické tvrze, expo- zice a výstavy. Zámek Zelená Hora PJ Raně barokní zámek postavený v 17. stol. Šternberky, byl využíván jako vojenská ubikace, v rekonstrukci. Zámek Žinkovy PJ Postavený na místě vodní tvrze, nejprve barokní, později novogotický, s parkem a leknínovým rybníkem, soukromý. Zámek Křimice PM Křimický zámek, který dostal svojí nynější podobu v r. 1830, nyní nepřístupný, otevřený je park. Hrad Buben PS Zřícenina gotického hradu ze 13. až 14. stol. nad řekou Mží poblíž Kozolup. Hrad Krašov PS Zřícenina gotického hradu z počátku 13.stol. s krásným výhledem na údolí Berounky. Hrad Libštejn PS Zřícenina hradu ze 14. stol. nad Berounkou s vysokou zachovalou hranolovou věží. Mariánská Týnice PS Poutní areál kostela Zvěstování Panny Marie, kde sídlí muzeum (expozice umělecké litiny z Plas) Zámek Kaceřov PS Mohutný renesanční zámek vystavěný po r. 1539, v soukromém vlastnictví, v rekonstrukci. Zámek Nečtiny PS Novogotický zámek na místě původní tvrze, majetek Zá- padočeské univerzity, opraven po požáru v r. 1964. Hrad Březina RO Zřícenina hradu ze 14. stol., v zámeckém parku romantic- ký altán Salon. Hrad Libštejn RO Zřícenina středověkého gotického hradu na pahorku nad Berounkou u Liblína. Hrad Zbiroh RO Hrad ze 13.stol. přestavěný na renesanční zámek, místo tvorby Slovanské epopeje od Alfonze Muchy. Zámek Mirošov RO Původně renesanční zámek ze 16. stol., v r. 1728 upraven do dnešní podoby, bez prohlídky. Zámek Radnice RO Původně raně barokní zámek, přestavba v 19. stol., veřej- nosti přístupná expozice. Hrad Gutštejn TC Romantická zřícenina hradu na skalnatém ostrohu nad Hladovkou. Hrad Volfštejn TC Zřícenina raně gotického hradu v rovinatém lese poblíž Černošína s dochovanou věží, opravována. Hrad Švamberk (Krasíkov) TC Zřícenina gotického hradu dominujícího okolí na kopci nad Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 49/59 obcí Kokašice poblíž Konstantinových Lázní. Klášter Stříbro TC Bývalý minoritský klášter založený ve 13. stol., barokní styl, muzejní expozice. Klášter Tachov TC Bývalý františkánský klášter z r. 1466, s funkčním píšťalo- vým orchestrionem s měchy, muzejní expozice. Zámek Svojšín TC Svojšínský zámek byl postaven r. 1723 v barokním stylu, dnes slouží potřebám obecního úřadu. Pramen: vlastní šetření Tyto objekty byly vybrány jako možné turistické cíle vyskytující se v různých informačních a propagač- ních materiálech. V Plzeňském kraji jsou i další zříceniny hradů a pozůstatky tvrzí, jakož i další zámky, většinou zchátralé (Nedražice, Podmokly, Čečovice aj.). Mnoho jiných památek se váže k jednotlivým městům a obcím, čímž zvyšují i jejich turistickou přitažli- vost (katakomby v Klatovech, kamenný most přes Radbuzu v Dobřanech, Švédský most s barokními sochami v Dobřívi, sakrální a rustikální objekty, např. údajně nejstarší chalupa v Čechách z 2. pol. 16. stol. v obci Chudenice ­ Lučice). Dále jsou to technické památky, jako např. vodní hamr v Dobřívi, roubený Ostrovecký mlýn, železniční most přes údolí Klabavy, zbytky staveb plaské železárny U Hutě atd. a místa spjatá se sklářstvím, s těžbou zlata, stříbra a kaolínu, s výrobou lidové keramiky, s folklórem, pověstmi či významnými osobnostmi. Další objekty jsou uvedeny v části muzea a galérie. Zvláštní postavení má město Plzeň jako správní, hospodářské, obchodní a kulturní centrum. Skýtá nejlepší podmínky pro městskou, nákupní a kongresovou turistiku, přičemž samo o i sobě je význam- ným cílem pro poznávací turistiku. Atraktivními turistickými cíli jsou: Historické jádro městské památkové rezervace (Morový sloup, renesanční radnice, Císařský dům, dům s lékárnou u Bílého jednorožce, U Salzmannů, Masné krámy, Scriboniovský dům a další), Katedrála sv. Bartoloměje s věží, Františkánský klášter a řada dalších kostelů, Velká synagoga, Stará synagoga a škola, Pivovarské muzeum a prohlídkové trasy pivovaru Plzeňský Prazdroj, Plzeňské historické podzemí, Památník obětem zla, příp. arboretum ,,Sofronka", Lochotínský park a další. Plzeň s nejbližším okolím nabízí kromě kulturního vyžití i sportovní vyžití (sportovní areály a bazény, golf, jezdectví, vodní sporty, skateboard, squash, bowling, sportovní létání) a rekreaci (Bolovecké rybníky, Košutecké jezírko, přehrada České údolí). V rámci výčtu nemovitostí, které jsou úzce spjaty s turistikou, lze ještě uvést rozhledny a vyhlídkové stavby. Těchto vděčných turistických cílů je podle kvalifikovaných odhadů v České republice cca 160. V příhraničních okresech Plzeňského kraje a v Plzni je několi staveb tohoto druhu. Budoucí turistickou atraktivitou by se mohla stát po zpřístupnění vyhlídková plošina telekomunikační věže na Sylvánském vrchu v Plzni. Tab. 73: Rozhledny a vyhlídkové stavby v Plzeňském kraji Okres Domažlice Okres Klatovy Plzeň a Plzeň-jih Koráb u Kdyně Bolfánek (u Chudenic) Chlum u Plzně Rýzmberk u Kdyně (hradní rozhledna) Černá věž (Klatovy) Krkavec (uzavřena) Čerchov u Domažlic Svatobor (u Sušice) Sylvánský vrch (výhledově) Horšovský Týn (hrad a zámek) Pancíř (Šumava) Věž chrámu sv. Bartoloměje Poledník (Šumava) Radyně (hradní věž) Železný Újezd (nová 2001) Pramen: vlastní šetření Nejvýznamnějšími kulturními institucemi regionálního a nadregionálního významu v gesci Minister- stva kultury České republiky jsou: Západočeské muzeum v Plzni, Západočeská galerie v Plzni, Státní památkový ústav v Plzni, Studijní a vědecká knihovna v Plzni. Kulturním centrem kraje je v prvé řadě samotné město Plzeň. Kultura v ostatních městech má vesměs regionální rozměr. V mnoha městech a obcích se pořádají pravidelné kulturní akce, které jsou turistic- Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 50/59 kým lákadlem. Za všechny lze jmenovat např. Chodské slavnosti v Domažlicích, Národopisné slav- nosti v Klenčí pod Čerchovem, Tachovské historické slavnosti, Den Sušice, ale také hudební festival Kladrubské léto, Zámecké hudební léto v Horažďovicích, cyklus koncertů Hudební Dobřany, Haydno- vy hudební slavnosti na zámku Dolní Lukavice či Rýzmberské divadelní léto. Dalšími kulturními institucemi majícími reálný nebo potenciální dopad na cestovní ruch v kraji jsou ZOO s botanickou zahradou v Plzni, Plzeňský rozhlasový orchestr, Hvězdárna a planetárium Plzeň a hvězdárna Rokycany (členové Sdružení hvězdáren a planetárií), rozhlasové vysílání a samozřejmě divadelní soubory, muzea a galerie. Tab. 74: Přehled divadel a festivalů v Plzeňském kraji Divadla Plzeň Divadlo J. K. Tyla Plzeň Divadlo J. K. Tyla ­ Divadlo v Klubu Plzeň Divadlo Alfa Plzeň Divadlo Čas Plzeň Divadlo Miroslava Horníčka Rokycany Divadlo ŠUS Festivaly Plzeň Mezinárodní festival Divadlo Plzeň Festival Skupova Plzeň Plzeň Festival Na ulici (jazz, divadlo, struny) Pramen: vlastní šetření Počtem muzeí a galerií se Plzeňský kraj řadí vzhledem ke své rozloze spolu s Jihočeským krajem na poslední místo v republice. Nicméně je v kraji 46 těchto zařízení, z nichž mnohá jsou nejenom odbor- ným pracovištěm, ale i významným turistickým cílem. Tab. 75: Muzea a galerie v ČR (vč. samostatných pracovišť) podle krajů Kraj Počet muzeí a galérií Počet na 1000 km2 Hl. m. Praha 116 233,9 Středočeský 125 11,3 Jihočeský 61 6,1 Plzeňský 46 6,1 Karlovarský 31 9,4 Ústecký 46 8,6 Liberecký 37 11,7 Královéhradecký 64 13,5 Pardubický 58 12,8 Vysočina 49 7,1 Jihomoravský 83 11,7 Olomoucký 35 6,8 Zlínský 39 9,8 Moravskoslezský 74 13,3 Česká republika 864 11,0 Pramen: Asociace muzeí a galérií Nejatraktivnější z pohledu návštěv muzeí a galérií je okres Klatovy, kde je jich více než v Plzni (bez hodnocení úrovně a velikosti sbírek). Asociace muzeí a galérií ale neeviduje některé instituce, jako kupř. expozice starých řemesel v Oselci, vlastivědná sbírka Žinkovska, vojenské muzeum na demar- kační linii v Rokycanech či soukromé Muzeum letadel (Airpark) poblíž Zruče u Plzně. Mnohé expozice či výstavy jsou ovšem i na dalších místech, zejména v zámcích (Lužany a mnohé jiné). Kromě toho je hlavně v Plzni a větších městech mnoho galerií výtvarného umění (jen v Plzni jejich kolem 20, např. Galerie města Plzně, Galerie J. Trnky, Univerzitní galerie). Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 51/59 Tab. 76: Muzea a galerie v Plzeňském kraji Okres Místo Název instituce Domažlice Muzeum Chodska v Domažlicích Domažlice Galerie Bratří Špillarů Domažlice Muzeum Jindřicha Jindřicha Klenčí pod Čerchovem Baarovo muzeum - obecní památník Koloveč Muzeum techniky a řemesel Domažlice Újezd u Domažlic Pamětní síň Jana Sladkého Koziny Dobrá Voda u Hartmanic Muzeum Dr. Šimona Adlera Horažďovice Městské muzeum Chanovice Expozice lidové architektury Chudenice Muzeum Josefa Dobrovského Kašperské Hory Muzeum Šumavy Kašperské Hory Kašperské Hory Galerie Muzea Šumavy Kašperské Hory Muzeum motocyklů a expozice české hračky Klatovy Okresní muzeum v Klatovech Klatovy Barokní lékárna U bílého jednorožce Klatovy Galerie Klatovy-Klenová U bílého jednorožce Klenová Galerie Klatovy / Klenová Plánice Křižíkovo muzeum Srní - Čeňkova Pila Vodní elektrárna Čeňkova Pila Sušice Muzeum Šumavy v Sušici Klatovy Železná Ruda Muzeum Šumavy Železná Ruda Blovice Okresní muzeum Plzeň - jih Kasejovice Muzeum v bývalé židovské synagoze Nepomuk Městské muzeum a galerie Přeštice Dům historie Přešticka Plzeň-jih Starý Plzenec ­ Sedlec Hasičské muzeum Plzeň Pivovarské muzeum Plzeň Západočeské muzeum v Plzni Plzeň Národopisné muzeum Plzeňska Plzeň Muzeum Škoda Plzeň Plzeň Západočeská galerie v Plzni Plzeň Galerie "13" (detaš. pracoviště Zpč. galerie) Plzeň-město Plzeň Diecézní muzeum v Plzni Horní Bříza Muzeum Horní Bříza Kožlany Městské muzeum Dr. E. Beneše Manětín Zámek Manětín Plzeň-sever Mariánská Týnice Muzeum a galerie severního Plzeňska Dobřív Vodní hamr a Pamětní síň Jindřicha Mošny Radnice Městské muzeum Rokycany Muzeum Dr. Bohuslava Horáka Zbiroh Městské vlastivědné muzeum Rokycany Zbiroh Muzeum J. V. Sládka Chodová Planá Chodovar - Pivovarské muzeum Planá u Mariánských Lázní Hornické muzeum Stříbro Městské muzeum ve Stříbře Tachov Tachov Okresní muzeum Pramen: Asociace muzeí a galérií Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 52/59 Návštěvnost kulturních a historických objektů se značně různí podle jejich popularity, velikosti a dru- hu. Nižší je obecně v malých muzeích a méně známých památkách menšího rozsahu, kde se pohybu- je v řádu stovek, maximálně několika tisíců návštěvníků za rok. Vyšší je ve státních hradech a zám- cích a velkých muzeích, které jsou propagované a mají pro návštěvníky vytvořené zázemí. Nejvyšší návštěvnost ze sledovaných institucí vykazuje Zoologická zahrada v Plzni, kde v posledních letech přesahuje 200 000 návštěvníků za rok. Druhou nejnavštěvovanější atraktivitou je státní zámek Kozel, kde návštěvnost v loňském roce dosáhla 160 000 osob. K těmto hodnotám se dále přibližuje už jen Plzeňský Prazdroj se svými exkurzemi pro zájemce, loni se již blížil 100 000 návštěvníků. V řádu desítek tisíc se pohybuje roční návštěvnost u státních hradů a zámků. Z nich vysokou návštěv- nost vykázal hrad Rabí ­ přes 60 000 návštěvníků, návštěvnost ostatních v této kategorii se pohybo- vala od 10 do 50 tisíc. Více než desetitisícovou návštěvnost měla i některá muzea ­ např. Pivovarské muzeum v Plzni, Západočeské muzeum, muzeum v Rokycanech, Mariánská Týnice. Do kategorie návštěvnosti nad 10 000 patří ještě věž chrámu sv. Bartoloměje, Velká synagoga a historické podzemí v Plzni. Celková návštěvnost uvedených objektů má vzestupnou tendenci. Tab. 77: Návštěvnost státních hradů a zámků v Plzeňském kraji v r. 2001 Objekt Okres Návštěvnost Státní zámek Kozel PJ 161,0 tis. osob Státní hrad Rabí (NKP) KT 63,4 tis. osob Státní hrad Velhartice KT 44,1 tis. osob Státní hrad a zámek Horšovský Týn (NKP) DO 34,3 tis. osob Vodní hrad Švihov KT 24,5 tis. osob Klášter Kladruby (NKP) TC 22,5 tis. osob Státní zámek Nebílovy PJ 17,9 tis. osob Klášter Plasy (NKP) PS 16,5 tis. osob Pramen: Památkový ústav v Plzni Celkově disponuje Plzeňský kraj relativně bohatou nabídkou kulturně historických atraktivit využitel- ných pro rozvoj tvorby turistických produktů v různých formách cestovního ruchu. Zužitkování tohoto potenciálu brzdí méně rozvinutá turistická infrastruktura. 4.3.3 Turistika a rekreace v regionu Pro pěší turistiku jsou v Plzeňském kraji vhodné podmínky i v těch částech regionu, které mají méně turistických atraktivit a horší turistickou infrastrukturu, jako např. okres Plzeň-sever. Podmínky k ní vytváří turistické značení. Značení turistických tras a jejich údržbu zabezpečuje Klub českých turistů jako jednu ze svých nejvýznamnějších aktivit vůči veřejnosti. Od roku 1889 vytvořená síť pěších zna- čených cest je svou hustotou, kvalitou a tím, že pokrývá beze zbytku celé území České republiky jed- nou z nejlepších v Evropě. V Plzeňském kraji je síť značených tras relativně hustá, na úrovni sousedního kraje Jihočeského a Středočeského, přibližně stejná jako na severní Moravě. Ještě hustší síť mají už jen kraje Královéhra- decký a Liberecký. Mezi pěší trasy lze zařadit i naučné stezky vedoucí přes přírodně cenná území, doplněné zastávkami s vysvětlujícím textem. V České republice je podle kvalifikovaných odhadů asi 300 naučných stezek, z nich ale jen některé jsou i v Plzeňském kraji. Nejvíce naučných stezek je na Stříbrsku, kde jich je 6. Údržba a popis naučných stezek jsou na rozdílné úrovni a jejich zmapování je obtížné, uvedeny jsou jen nejznámější. Dalším druhem pěších tras jsou v poslední době se rozvíjející okružní a místní trasy, které doplňují nabídku v lokalitě, přičemž ale nespojují více turisticky atraktivních míst. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 53/59 Tab. 78: Rozsah značení pěších turistických tras podle krajů (r. 2001) Kraj Délka (km) Hustota (km/km2 ) Počet směrovek Směrovek na 1 km tras Počet velkých map Středočeský + Praha 5 672 0,493 9 640 1,70 64 Jihočeský 4 971 0,494 7 818 1,57 206 Plzeňský 3 809 0,504 5 606 1,47 235 Karlovarský 1 305 0,394 1 657 1,27 76 Ústecký 2 312 0,433 2 379 1,03 99 Liberecký 2 194 0,694 3 027 1,38 87 Královéhradecký 3 410 0,717 5 754 1,69 247 Pardubický 1 927 0,427 2 574 1,34 69 Vysočina 2 716 0,392 3 407 1,25 115 Jihomoravský 2 606 0,369 3 381 1,30 122 Olomoucký 2 407 0,468 4 169 1,73 80 Zlínský 1 930 0,487 2 790 1,45 155 Moravskoslezský 2 777 0,500 3 603 1,30 120 Česká republika 38 036 0,482 55 805 1,47 1 675 Pramen: KČT Tab. 79: Vybrané naučné stezky v Plzeňském kraji Název naučné stezky km poč. zast. okres Trasa Po stopách Jiráskovy Lucerny 14 10 DO Osračín - Staňkov Sedmihoří 10 14 DO Okruh z Miřkova, v rekonstrukci Nýrsko 4 20 KT Z Nýrska směr Stará Lhota Čeňkova pila 7 ? KT Antýgl ­ Čeňkova pila Cesta F. X. France 10,5 8 PJ Kornatický potok, zřícenina hradu Lopata Staroplzenecká naučná stezka 10 9 PJ Okruh ze Starého Plzence Spálené Poříčí 2 ? PJ Zámek ve Sp. Poříčí - rybník Hvížďalka Sigmondova stezka 7 15 PM Severní část Plzně (tram č. 4) Rabštejn - Střela 8 14 PS Okruh z Rabštejna ke mlýnu U Lišáka Historie hornictví na Stříbrsku 3 7 TC Stříbro, poblíž hotelu U Branky Hradišťský vrch 5 6 TC Okruh z Konstantinových Lázní Kladruby - okolím kláštera 5,5 11 TC Okruh z rozcestí Kladruby klášter Sklářství v okolí Lesné 10 13 TC Stará Knížecí huť (okruh) Šipín 7 7 TC Okrouhlé hradiště Údolím Kosího potoka 8 13 TC Ovčiny - bývalá osada Caltov Pramen: Šternberkovo přírodovědné muzeum Výrazným fenoménem dnešní doby je cykloturistika, která se silně podílí na návštěvnosti oblastí vhodných pro tento typ cestovního ruchu. Velmi silně je rozvinuta v okrese Klatovy (uvádí se, že např. v okolí Horažďovic se podílí na návštěvnosti až padesáti procenty). Rozvoj cyklistické dopravy je podporován na mezinárodní úrovni a stal se součástí Charty o dopravě, životním prostředí a zdraví přijaté Světovou zdravotnickou organizací. Proto je součástí dopravní poli- tiky České republiky i cyklistická doprava a budování cyklistických tras a stezek jako nedílná součást dopravního systému. Cyklistická doprava má být rozvíjena jako součást zdravého životního stylu šetr- ného k životnímu prostředí. Podle databáze Klubu českých turistů bylo v loňském roce v celém Západočeském regionu (tj. včetně Karlovarského kraje) 1318 km cyklotras. Jejich hustota tak činí 0,121 km/km2 , což je pod republikovým průměrem, ale nejvyšší hustota v českých krajích. Podstatně hustší je síť cyklotras na Moravě. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 54/59 Tab. 80: Rozsah cyklotras v České republice podle regionů (r. 2001) Region Délka (v km) Hustota (km tras / km2 ) Středočeský 604 0,052 Jihočeský 1 773 0,104 Západočeský 1 318 0,121 Severočeský 562 0,066 Východočeský 1 041 0,112 Jihomoravský 3 448 0,313 Severomoravský 3 137 0,293 Česká republika 11 883 0,151 Pramen: KČT Podle RRA Plzeňského kraje je délka realizovaných značených cyklotras v kraji cca 990 km, což představuje hustotu 0,131 km/km2 , tedy větší než v Karlovarském kraji, čímž je nejlepší pozice v Čechách potvrzena. V Plzeňském kraji je navrhováno celkem 2337 km cyklotras, z toho je tedy uskutečněných 42 %, zbývá dobudovat 1345 km. Výrazně nejvíce cyklotras je v okrese Klatovy, po něm v okrese Plzeň-jih, nejméně pak v severní části kraje (kde se ani mnoho cyklotras neplánuje). Ve městě Plzni je síť cyklotras řešena odlišně, a to podle Generelu cyklistických tras schválených Radou města Plzně v roce 2001. Do kategorie cyklotras nepatří místní cyklostezky a cyklistické okruhy, jejichž zřizování není koordino- váno centrálně a je věcí místních orgánů (se snahou využít lokální možnosti, vč. napojení na cyklotra- sy). Síť cyklostezek je opět lepší v oblasti Šumavy než na Plzeňsku. Tab. 81: Realizované cyklotrasy v Plzeňském kraji Realizováno Okres délka celkem (km) v tom po silnici (%) podíl z návrhu (%) Hustota (km-2 ) Domažlice 83,9 48 35 0,074 Klatovy 431,3 38 39 0,222 Plzeň-jih 164,7 88 49 0,153 Plzeň-město 239,3 50 63 1,914 Plzeň-sever 20,1 46 21 0,015 Rokycany 52,7 84 73 0,092 Tachov 0,0 - - 0,000 Plzeňský kraj 992,0 52 42 0,131 Pramen: RRA Plzeňského kraje Cyklotrasy jsou v České republice kategorizovány do čtyř tříd, přičemž cyklotrasy I. třídy mají meziná- rodní význam s propojením velkých měst s vazbou na evropská velkoměsta, cyklotrasy II. třídy nadre- gionálního významu propojují významné cíle ze vzdálenějších oblastí, cyklotrasy III. třídy propojují regionální cíle a cyklotrasy IV. třídy pak zajišťují lokální propojení (pouze cyklotrasy této nejnižší kate- gorie mohou vést i po nezpevněných cestách). Z cyklotras I. třídy bude nejvýznamnější zatím jen projektově navržená cyklotrasa Praha ­ Plzeň ­ Folmava ­ SRN. V Plzeňském kraji je z ní vyznačen po stávající trase úsek Plzeň ­ Ejpovice. Nadregionální význam má, resp. bude mít, cyklotrasa II. třídy podél státní hranice č. 33 přes okresy Domažlice a Klatovy s návazností na cyklotrasu č. 36 do okresu Prachatice, která je již v některých částech vyznačena (tzv. Šumavská magistrála). Kompletně je vyznačena cyklotrasa č. 31 Plzeň ­ Šťáhlavy ­ Blovice ­ Nepomuk ­ Lnáře. Regionální význam mají cyklotrasy II. třídy č. 332 Klatovy ­ Železná Ruda (z velké části vyznačená) a č. 352, která je vyznačena v 15 km úseku Dolní Jamné ­ Úterý ­ Klášter Teplá. Zatím nejdelší je síť cyklotras IV. třídy propojující místní cíle. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 55/59 Tab. 82: Cyklotrasy IV. třídy v regionu Plzeňského kraje Číslo Průběh trasy km 2014 Domažlice - Všeruby, CLO - Ovčí vrch, CLO - Domažlice 56 2015 Česká Kubice - Maxov - Všeruby 11 2031 Běšiny ­ Dobřemilice ­ H. Slavkov ­ Velhartice ­ Nemilkov ­ Běšiny 27 2032 Strážov ­ Divišovice ­ Svinná ­ Březí ­ Strážov 23 2033 Běšiny ­ Nemilkov ­ Čeletice ­ Velhartice ­ Podolí ­ Hubenov ­ Běšiny 34 2034 Javorná ­ Suché Studánky ­ Stará Huť ­ Keply ­ Javorná 24 2035 Strážov ­ Č. Hamry ­ Děpoltice ­ Datelov ­ Divišovice ­ Strážov 20 2036 Běšiny ­ Střítež ­ Mlázovy ­ Střítež ­ Hubenov ­ Běšiny 26 2037 Javorná ­ Svinná ­ Čachrov ­ Dobřemilice ­ Javorná 24 2038 Běšiny ­ Kozí ­ Strážov ­ Brtí ­ Hořákov ­ Běšiny 18 2039 Šťáhlavy - Spálené Poříčí - Ml. Smolinec 38 2040 Spálené Poříčí - Struhaře ­ Ždírec 11 2041 Plánice - Nepomuk - Nepomuk, žst. 25 2042 Nepomuk - Žinkovy - Měčín ­ Švihov 24 2046 Ml. Smolinec - Kasejovice - Nekvasovy - Kozčín ­ Pačejov, žst. 24 2072 Železná Ruda ­ Alžbětín 3 2113 Modrava ­ Prášily ­ Laka ­ Medvědí Jámy ­ Železná Ruda 43 2114 Rechle ­ Hakešická cesta ­ Mosau ­ Srní 16 2115 Nová Hůrka ­ Hůrka 2,5 2116 Gerlova Huť ­ Medvědí Jámy 6 2117 Javoří Píla ­ Tříjezerní slať ­ Rokytka, rozc. 7 2118 U Dobré Vody ­ Stodůlky ­ Velký Bor ­ Zelená Hora 12 2119 Ašerlák ­ Hůrka ­ Prášilský potok 11,5 2120 Pamferova Huť ­ Nad Pošťákem ­ Gerlova Huť 6,5 2121 Srní ­ Pod Kostelním vrchem 2,5 2122 Hakešická cesta ­ Tříjezerní slať ­ Rybárna 3,5 2123 Horská Kvilda ­ Ranklovská rovina ­ Zhůří 7 Pramen: KČT Návštěvníky přitahují rekreační centra, poskytující i možnost zábavy. Často jsou u vodních ploch a jejich součástí jsou kempy. Z mnoha středisek jsou to např. Hracholuská přehradní nádrž (Butov, Vra- nov), Bybylón u Domažlic, ale také Ejpovice, Sycherák, Hnačovský rybník, Sluneční mlýn, Modrava, Běšiny, Srní na Šumavě, Horská Kvilda a další centra v horských i jiných oblastech. Zimní sporty se soustřeďují především do okolí Železné rudy (Špičák, Říčky atd.) na Šumavě, která poskytuje velmi dobré podmínky pro zimní rekreaci. Je zde množství vleků a jedna lanová dráha ve- doucí na Pancíř i ideální lyžařské běžecké trasy, mnohé strojově udržované. Největší lyžařské středis- ko Šumavy Velký Javor (Gross Arber) je ale až za státní hranicí na německé straně. Silnou konkurenci jsou pro Šumavu Krkonoše. Významnějším zimním střediskem v Českém lese je Přimda. Řada men- ších vleků a příležitostí pro běžecké lyžování je ovšem i v jiným místech. V Plzeňském kraji jsou podmínky i pro vodní turistiku, protože se v něm nacházejí i mírně proudící toky s nižším stupněm obtížnosti. Sjízdné jsou všechny čtyři řeky spojující se v Berounku (Mže, Rad- buza, Úhlava, Úslava), samotná Berounka a její přítok Střela. Většina jejich úseků je sjízdná pro všechny typy lodí s požadavkem pouze na jejich základní ovládání (podle tzv. alpského hodnocení obtížnost ZWC, která je třetí nejnižší). Na jihu kraje je od Rejštejna sjízdný i horní úsek Otavy (za vy- sokého stavu vody již od Čeňkovy pily). Od Horažďovic je Otava sjízdná s nízkou obtížností ZWB (slabě proudící voda). Pro zkušené raftaře jsou při vhodných podmínkách sjízdné i další rychle tekoucí úseky těchto řek. Kromě vodáctví lze provozovat i další vodní sporty na vodních plochách některých přehrad či rybníků. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 56/59 Tab. 83: Obvyklé trasy plavby po řekách Plzeňského kraje (základní obtížnost) Řeka Úsek km Sjízdnost Berounka Plzeň ­ Chrást ­ Roztoky - Praha 138 většinou celoročně Mže Stříbro ­ ústí do Berounky 96 celoročně Otava Sušice ­ Horažďovice ­ ústí do Vltavy 90 většinou celoročně Radbuza Horšovský Týn ­ Holýšov - Plzeň 66 celoročně, horní úsek zvýšený stav Střela Žlutice ­ Rabštejn; Manětínský potok ­ ústí do Berounky 57 na jaře nebo při vypouštění PN Žlutice Úhlava Janovice ­ Přeštice ­ ústí Radbuzy 76 na jaře nebo při vypouštění PN Nýrsko Úslava Žinkov ­ Nepomuk ­ ústí do Berounky 66 po dešti nebo na jaře Pramen: Raft.cz Další možnosti rekreace a sportu jsou závislé na infrastruktuře a vybavení jednotlivých míst kraje. Rozvíjejí se kupř. podmínky pro venkovskou turistiku či hipoturistiku. Vyhlídkové lety pořádají Aeroklub Plzeň ­ Letkov a Aeroklub Plasy. Pro paragliding jsou vhodné lokality např. ve Švihově u Červeného poříčí, Svatoboru u Sušice či Koterovu u Plzně. Devítijamková golfová hřiště jsou v Plzni-Darové (od r. 2002 znormováno na osmnáctijamkové) a Alfrédově, na Šumavě je golfový areál Liščí louky, ve vý- stavbě je další golfové hřiště v Plzni. K plnému využití turistického potenciálu kraje chybí cílenější propagace, zlepšení informačních systé- mů a koordinovaněji prováděný marketing, který by sjednotil množství roztříštěných aktivit v jednotlivých lokalitách, včetně spolupráce mikroregionů. Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 57/59 Seznam tabulek Tab. 1: Podíl cestovního ruchu ČR na tvorbě HDP..................................................................................9 Tab. 2: Podíl devizových příjmů z CR v bilanci služeb v r. 1999..............................................................9 Tab. 3: Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR v r. 1999..................................................................9 Tab. 4: Podíl vybraných evropských zemí na světovém trhu CR (1990/99 v % počtu turistů) ..............10 Tab. 5: Základní ukazatele vývoje CR v ČR mezi roky 1990 a 1999.....................................................10 Tab. 6: Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR.............................................................................10 Tab. 7: Vývoj devizových příjmů a výdajů z CR v České republice (v mld USD)...................................11 Tab. 8: Vývoj podílu devizových příjmů z CR na ekonomice České republiky (v %).............................11 Tab. 9: Obyvatelstvo a rozloha regionu..................................................................................................19 Tab. 10: Obce nad 3 000 obyvatel v Plzeňském kraji............................................................................20 Tab. 11: Registrované jednotky k 30. 09. 2001 podle krajů (počet a podíl na 1000 obyvatel) ..............20 Tab. 12: Vybrané ukazatele za průmyslové podniky nad 100 zam. dle krajů za rok 2000....................20 Tab. 13: Vybrané ukazatele za průmyslové podniky nad 100 zam. dle okresů za rok 2000.................21 Tab. 14: Dotace z veřejných rozpočtů na podporu CR dle krajů............................................................21 Tab. 15: Dotace z veřejných rozpočtů na podporu CR dle okesů (r. 2000)...........................................22 Tab. 16: Zaměstnanci a průměrné mzdy v krajích ČR (průměr za r. 2001)...........................................22 Tab. 17: Zaměstnanci a průměrné mzdy v okresech Plzeňského kraje (průměr za r. 2001) ................22 Graf: Míra nezaměstnanosti v ČR dle krajů k 30. 06. 2002 ...................................................................23 Tab. 18: Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech regionu od r. 1997 ...................................................23 Tab. 19: Vzdělanostní struktura obyvatel nad 15 let podle krajů (v %)..................................................24 Tab. 20: Vzdělanostní struktura obyvatel nad 15 let podle okresů (v %)...............................................24 Tab. 21: Struktura zaměstnanosti dle sektorů NH v krajích ve 4. čtvrtl. 2001 (v %)..............................24 Tab. 22: Podnikatelské subjekty v cestovním ruchu dle krajů (r. 2001).................................................25 Tab. 23: Podnikatelské subjekty v cestovním ruchu dle okresů (r. 2001)..............................................25 Tab. 24: Obory zaměřené na CR ve SOŠ v Plzeňském kraji.................................................................25 Tab. 25: SOU s obory zaměřenými na služby v CR v okresech kraje ...................................................26 Tab. 26: Dálnice a silnice I. třídy v Plzeňském kraji...............................................................................26 Tab. 27: Silnice II. A III. třídy podle okresů.............................................................................................26 Tab. 28: Silniční hraniční přechody se Spolkovou republikou Německo ...............................................28 Tab. 29: Hraniční přechody na turistických stezkách se SRN (malý pohraniční styk)...........................28 Tab. 30: Železniční hraniční přechody se Spolkovou republikou Německo ..........................................28 Tab. 31: Nemocnice v Plzeňském kraji k 31.12. 2000 ...........................................................................29 Tab. 32: Města a obce se zdravotnickými zařízeními (bez detašovaných pracovišť)............................29 Tab. 33: Samostatné ordinace lékařů v Plzeňském kraji .......................................................................29 Tab. 34: Počet zjištěných trestných činů podle krajů v r. 2000 ..............................................................30 Tab. 35: Počet zjištěných trestných činů podle okresů v r. 2000 ...........................................................30 Tab. 36: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních za rok 2001..........................................................31 Tab. 37: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí v České republice (r. 2001) ..............31 Tab. 38: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí v Plzeňském kraji (r. 2001)...............32 Tab. 39: Návštěvnost podle ubytovaných v krajích ČR (r. 2001)...........................................................32 Tab. 40: Návštěvnost podle ubytovaných v okresech (vývoj v letech 1999 ­ 2001)..............................33 Tab. 41: Návštěvnost v okresech z hlediska počtu přenocování (vývoj v letech 1999 ­ 2001).............33 Tab. 42: Návštěvnost Plzeňského kraje v letech 1999 ­ 2001 podle prům. délky pobytu (dny)............33 Tab. 43: Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů (k 31. 7. 2001) ......................................................34 Tab. 44: Kapacity ubytovacích zařízení podle okresů (k 31. 7. 2001) ...................................................34 Tab. 45: Struktura ubytovacích zařízení podle kategorií a krajů (r. 2001) .............................................34 Tab. 46: Využití lůžek a pokojů u hotelů a penzionů v Plzeňském kraji v letech 2000 a 2001..............35 Tab. 47: Podíl ubytovacích zařízení s možností stravování...................................................................35 Tab. 48: Počet pohostinských zařízení podle krajů v r. 2001.................................................................35 Tab. 49: Mikroregiony a sdružení v Plzeňském kraji..............................................................................37 Tab. 50: Počty informačních center podle krajů.....................................................................................38 Tab. 51: Evidovaná informační centra v Plzeňském kraji ......................................................................38 Tab. 52: Cestovní kanceláře a agentury podle zaměření činnosti v krajích...........................................39 Tab. 53: Koncesované cestovní kanceláře v ČR podle krajů (r. 2001)..................................................40 Tab. 54: Rozloha zemědělské a orné půdy v ČR podle krajů................................................................40 Tab. 55: Zalesnění území ČR podle krajů (vč. vojenských lesů) k 31. 12. 2000 ...................................41 Tab. 56: Zalesnění území Plzeňského kraje podle okresů k 31. 12. 2000 ............................................41 Tab. 57: Emise z velkých zdrojů znečišťování podle krajů za r. 1999 (v t/100 km2 )..............................42 Program rozvoje CR v Plzeňském kraji Analýza Institut rozvoje podnikání, s. r. o. & Enterprise plc str. 58/59 Tab. 58: Emise z velkých zdrojů znečišťování podle okresů za r. 1999 (v t/100 km2 )...........................42 Tab. 59: Zvlášť chráněná území.............................................................................................................43 Tab. 60: Velkoplošná zvlášť chráněná území ........................................................................................43 Tab. 61: Maloplošná zvlášť chráněná území (M-ZCHÚ) v krajích ČR...................................................43 Tab. 62: Národní přírodní památky v Plzeňském kraji ...........................................................................44 Tab. 63: Národní přírodní rezervace v Plzeňském kraji.........................................................................44 Tab. 64: Přírodní památky v okresech Plzeňského kraje.......................................................................44 Tab. 65: Přírodní rezervace v okresech Plzeňského kraje.....................................................................44 Tab. 66: Přírodní parky v Plzeňském kraji (tzv. ostatní ochrana přírody) ..............................................44 Tab. 67: Městské památkové rezervace a městské památkové zóny ...................................................45 Tab. 68: Národní kulturní památky a památkově chráněné objekty podle krajů....................................45 Tab. 69: Movité kulturní památky v okresech Plzeňského kraje ............................................................46 Tab. 70: Státní hrady, zámky a kláštery v Plzeňském kraji....................................................................46 Tab. 71: Národní kulturní památky v Plzeňském kraji............................................................................46 Tab. 72: Další vybrané hrady a zámky v Plzeňském kraji......................................................................47 Tab. 73: Rozhledny a vyhlídkové stavby v Plzeňském kraji...................................................................49 Tab. 74: Přehled divadel a festivalů v Plzeňském kraji..........................................................................50 Tab. 75: Muzea a galerie v ČR (vč. samostatných pracovišť) podle krajů.............................................50 Tab. 76: Muzea a galerie v Plzeňském kraji...........................................................................................51 Tab. 77: Návštěvnost státních hradů a zámků v Plzeňském kraji v r. 2001...........................................52 Tab. 78: Rozsah značení pěších turistických tras podle krajů (r. 2001) ................................................53 Tab. 79: Vybrané naučné stezky v Plzeňském kraji...............................................................................53 Tab. 80: Rozsah cyklotras v České republice podle regionů (r. 2001) ..................................................54 Tab. 81: Realizované cyklotrasy v Plzeňském kraji ...............................................................................54 Tab. 82: Cyklotrasy IV. třídy v regionu Plzeňského kraje.......................................................................55 Tab. 83: Obvyklé trasy plavby po řekách Plzeňského kraje (základní obtížnost)..................................56