Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji duben 2003 r r PROFIL UZEMÍ Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji sg. **¥!/■ Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji duben 20O3 PROFIL ÚZEMÍ Ö. -3*2^ Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji duben 20O3 SWOT ANALÝZA $ *3¥l/~ Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji duben 20O3 NÁVRHOVÁ ČÁST ■Oty- Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji AKČNÍ PLÁN Ú- <^j/- Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji duben 2003 IMPLEMENTACE Profil území 2 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Obsah: 1. Identita turistického regionu...............................................................................5 1.1 Vymezení území....................................................................................................................5 1.2 Hodnocení polohy regionu......................................................................................................5 1.3 Dostupnost regionu................................................................................................................6 1.3.1 Hraniční přechody na území Ústeckého kraje.................................................................7 1.4 Hlavní turistické oblasti a turistické subregiony.........................................................................8 1.5 Správní členění..................i...................................................................................................9 1.5.1 Kategorizace území ČR ve vztahu k cestovnímu ruchu..................................................10 1.5.2 Rozvojové dokumenty...............................................................................................12 1.6 Analýza konkurence.............................................................................................................14 2. Prostorové charakteristiky.................................................................................17 2.1. Fyzicko-geografické charakteristiky.......................................................................................17 2.1.1. Geomorfologie a geologie.........................................................................................17 2.1.2 Klimatická charakteristika...........................................................................................18 2.1.3. Hydrologie a vodní hospodářství................................................................................22 2.2 Socio-ekonomické charakteristiky..........................................................................................23 2.2.1 Obyvatelstvo.............................................................................................................23 2.2.2 Ekonomická základna, trh práce.................................................................................25 3. Dopravní infrastruktura.....................................................................................27 3.1 Železniční doprava...............................................................................................................27 3.2 Silniční doprava...................................................................................................................28 3.3 Vodní doprava.....................................................................................................................29 3.4 Veřejná linková doprava.......................................................................................................30 3.5 Cykloturistické trasy.............................................................................................................30 3.6 Pěší pohyb..........................................................................................................................31 4. Analýza nabídky.................................................................................................33 4.1. Kulturně-historické památky................................................................................................33 4.2 Turistická infrastruktura.......................................................................................................34 4.2.1 Ubytovací zařízení v Ústeckém kraji............................................................................34 4.2.2 Pohostinská a stravovací zařízení................................................................................44 4.3 Turistické atraktivity.............................................................................................................44 4.4 Hodnocení potenciálu území.................................................................................................48 5. Analýza poptávky..................................................................................................51 5.1 Analýza návětěvnosti a profil současného návštěvníka.............................................................51 5.2 Individuální rekreace............................................................................................................54 6. Marketing a organizace..........................................................................................56 6.1 Regionální marketing cestovního ruchu..................................................................................56 6.2 Příjmy a výdaje na cestovní ruch...........................................................................................56 6.2.1 Výdaje obcí v oblasti rozvoje cestovního ruchu.............................................................57 6.3 Vzdělávání pro cestovní ruch.................................................................................................59 Profil území 3 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Vymezené území splňuje všechny externí předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V Ústeckém kraji jsou zajímavé a turisticky nepřetížené horské oblasti, nadprůměrný počet kulturně-historických památek, vhodné turistické a cykloturistické terény, přírodní nádrže i umělé vodní plochy. Jsou zde lokality s výbornými letními či zimními turistickými podmínkami. Největší česká turistická atraktivita - hlavní město Praha je relativně velmi blízko, krajem vedou evropské tranzitní dopravní trasy. V kraji bylo identifikováno množství jednotlivých výjimečných turistických atraktivit a návštěvnických nabídek. Navzdory tomu region není na trhu cestovního ruchu konkurenceschopný, není oblíbeným místem dovolených ani domácích, ani zahraničních návštěvníků. Území, které dnes tvoří Ústecký kraj, se v socialistické minulosti profilovalo jako výrazně průmyslové. V důsledku tehdejších po/iticko-hospodářských postupů je dědictvím socialismu špatná pověst severočeského regionu, jejíž setrvačnost je silnější než skutečné současné objektivní podmínky. Zdevastované sídelní a krajinné segmenty, zničené lesy, jednostranná struktura výrobních a energetických závodů s nedokonalými technologiemi a s tím související současná vysoká nezaměstnanost, tvoří základ vzpomínek, představ a image regionu v České republice a ve Střední Evropě. Cílem předloženého projektuje popsat stávající východiskovou situaci, objektivně interpretovat data a informace a přesvědčit o zcela jiném současném stavu turistického potenciálu ústeckého kraje. Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji chce být platformou, na jejímž základě se budou připravovat a realizovat společné projekty, přitahující ve velkém návštěvníky a turisty do tohoto krásného kraje. Profil území 4 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 1. Identita turistického regionu 1.1 Vymezení území Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky podél státní hranice se spolkovou zemí Sasko Spolkové republiky Německa. Na severovýchodě sousedí s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s krajem Plzeňským, na jihu se Středočeským krajem. Společně s Karlovarským krajem tvoří Ústecký kraj jednotku NUTS II Severozápad. Podél hranic s Německem je kraj vymezen pásmem Krušných hor, Labských pískovců a Lužických hor. Silně urbanizované a průmyslově využité podkrušnohorské pánve pod příkrými jihovýchodními svahy Krušných hor jsou vymezeny druhým kratším horským pásmem uvnitř kraje, Českým středohořím, rozděleným na České středohoří v okolí Milešovky a Verneřické středohoří na Litoměřicku a Děčínsku navazující na Lužické hory. Na jihu kraje navazuje na Mosteckou pánev zvlněná krajina a roviny Poohří. Západní hranici kraje tvoří Doupovské hory, zabrané Vojenským Újezdem Hradiště, který tvoří bariéru ve^ směru ke Karlovým Varům, jižní hranici vymezují Rakovnická pahorkatina a vrchovina Džbán na Žatecku. Převážná část Ústeckého kraje náleží do povodí Labe, které je nejdůležitější vodní cestou v České republice umožňující lodní přepravu mezi městy ležícími na Labi a Vltavě s městy v Německu, Polsku a po západní Evropě a s námořními přístavy, především Hamburkem při Severním moři. Západní část kraje protínají řeky Ohře a Bílina. Významným přítokem je Ohře, jejíž tabule tvoří jižní část kraje, od Mostu k Ústí nad Labem teče Bílina, Děčínském protéká řeka Ploučnice. 1.2 Hodnocení polohy regionu Ústecký kraj je pohraničním územím České republiky, i nejvzdálenější obce jsou však jen cca 100 km vzdušnou čarou od Prahy a Podripsko je díky dálnici D8 téměř pražskou periférií, jen 15 minut jízdy od konečné tramvaje. Podélný tvar kraje a vychýlení „středu Čech" (hlavního města ČR) severozápadním směrem, činí z Ústeckého kraje ve vztahu k Praze velmi blízké pohraničí bez opravdu odlehlých míst. Zatím však jen málo obyvatel Prahy vnímá, že např. Soběslav v Jižních Čechách je dále než 90 % území Ústeckého kraje. Relativní uzavřenost pánevních oblastí a jejich specifická průmyslová historie způsobily, ze souměstí Chomutov - Most - Teplice - Ústí nad Labem se stalo svébytnou oblastí s vlastní identitou „severních Čech", jakkoliv je tento pojem geograficky ne zcela přesný např. pro Chomutov či Most. Krušnohorská část kraje je po letech relativní izolace od sousedního Německa zapojena též do mezinárodní spolupráce v rámci Euroregionu Krušnohoří (spolu s okresy - německy „Kreise" - Mittlerer Erzgebirgskreis, Annaberg, Freiberg a Stollberg v SRN). Na území Saského Švýcarska a Českého Švýcarska se spolupráce rozvinula v rámci Euroregionu Labe (spolu s městem Drážďany a okresy Weisseritz-kreis a Sächsische Schweiz). Jižněji (za Českým středohořím) položená sídla (Podripsko) mají vztah také ke středním Čechám, Děčínsko, a zvláště nejsevernější obast Čech - Šluknovsko spolu s Lužickými horami, se zapojují již i do aktivit společně s Libereckem a německo-česko-polským Euroregionem Nisa (spolu s okresy Niederschlesischer Oberlausitzkreis, Bautzen, Löbau-Zittau, Görlitzstadt a městy Kamenz, a Hoyerswerda v SRN a Bogatynia, Zgorzelec, Lubaň, Boleslawiec, Lwowék Slaski, Jelenia Gora, Kamienna Gora v Polsku). Profil území 5 Pro kraj je výhodná poloha na hranici dnešní Evropské Unie, což usnadňuje propojení infrastruktur i získávání zkušeností. Poloha kraje je výhodná též dopravně, neboť podkrušnohorská pánev tvoří přirozený dopravní koridor snadno napojitelný na českou dopravní síť. Bariérou, kterou lze překonat, je hřeben Středohoří s jen velmi úzkým kaňonem Labe (Porta Bohemica), bariérou k Německu je příkrý svah Krušných hor a hornaté území Krušných hor dnes už s mnoha železničními i silničními trasami (dosud ne vždy dostatečně kvalitními). Zásadní význam má labská vodní cesta. Velký význam pro kraj má existence významných hraničních přechodů do SRN, nejdůležitějšího železničního přechodu a jediného říčního přechodu v Čechách v Hřensku, významného silničního přechodu vCínovci. 1.3 Dostupnost regionu Dostupnost Ústeckého kraje je z Prahy, ze středních Čech i Saska vynikající, Krušné hory a Lužické hory s lyžařskými terény jsou nejbližšími vysokými pohořími od Prahy, z hustě osídleného Saska je do všech turistických cílů kraje velmi blízko. Překážkou využití kraje pro turistiku byl dosud spíše jeho průmyslový charakter včetně vyhlášené „měsíční krajiny" pod Krušnými horami, imisemi zničené lesy a bezlesé zemědělsky využité Zatecko a Lounsko a nedostatek nabídky kvalitních služeb turistům. Snadná dostupnost a hustá dopravní infrastruktura zaručuje bezproblémovou dostupnost jakéhokoli turistického cíle v kraji. Pro přístup po železnici jsou rozhodující pro směry ze středních Čech rychlíkové tratě 090 a 120 od Prahy a 072 od Všetat, od Karlových Varů trať 140 z Chebu a od Plzně trať 160 přes Podbořany. ZJJbereckého kraje je přístup po železnici velmi nepraktický - trať severočeské transverzální dráhy (ČD 086) od Liberce a Mimoně je vybudována v kategorii místních drah a jízdní doba z Liberce do Děčína dosahuje rychlíkem téměř tří hodin (na 105 km vzdálenosti). Po železnici je region dobře dostupný od Berlína a Drážďan, ale také např. od Paříže tratí 098 do Děčína, který je velmi významným železničním uzlem. Trať Děčín - Ústí nad Labem - Praha (-Břeclav) tvoří železniční část IV. panevropského multimodálního koridoru transevropské komunikační sítě. Ústí nad Labem tak bude i budoucnu zastávkou evropských mezinárodních expresů. Lokální tratě z Cranzahlu do Vejprt a z Ebersbachu do Jiříkova a přístup peážními vlaky ČD z Liberce přes Zittau do Varnsdorfu jsou doplňkem železničního přístupu z Německa, využitelným především turisty. Turistiku podporují tarifní dohody českých a německých drah jako je např. Jízdenka přátelství, umožňující víkendové jízdy přes hranice za velmi nízké paušální ceny. Profil území 6 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Pro přístup po silniční síti je ze středních Čech významná dálnice D8, končící prozatím v Lovosicích s navazujícími silnicemi 1/8 do Teplic, 1/30 do Ústí nad Labem a 1/15 do Mostu a téměř paralelní silnice R7, od Slaného 1/7 do Chomutova. Šluknovsko a Varnsdorf spojuje s Prahou silnice 1/9, jejíž parametry jsou výrazně horší a neodpovídají zcela silnici I. třídy, jižní okraj kraje je zpřístupněn silnicí 1/6 Praha - Karlovy Vary, postupně přestavovanou na R6. Dálnice D8 se plánuje cca do roku 2010 prodloužit až do Ústí nad Labem a dále se napojit na německou A17, čtyřpruhová rychlostní silnice by měla být po kratších etapách dokončena též do Chomutova (R7) a Karlových Varů (R6). Na silnici 1/9, velmi důležité pro rozvoj celého Šluknovského výběžku, se připravuje její zkapacitnění. Uvažovaný rozsah bude však stále nedostatečný. Přístup od Karových Varů zajišťuje silnice 1/13, místy upravená jako čtyřpruh, táž silnice zpřístupňuje kraj též od Liberce. Úsek silnice od Kadaně do Teplic je pro náhodného turistu natolik odpuzujícím zážitkem, že sotva uvěří v existenci atraktivních turistických cílů v dostupnosti od 1/13. Zde by výrazně pomohla aplikace dopravního značení - osazení značek IS23, IS24a a IS24b „kulturní nebo turistický cíl" podle vyhlášky 30/2001 Sb. Z Plzně vede do Mostu silnice 1/27. Pro přístup ze SRN jsou k dispozici silnice 1/7 z Reitzenheinu (od Chemnitz), 1/8 (mezinárodní trasa E55) z Zinwaldu a 1/62 z Bad Schandau (od Drážďan) a 1/9 z Neugersdorfu do Rumburku a 11/264 ze Seifhennersdorfu do Varnsdorfu (od Lobau), kromě toho je v provozu řada menších přechodů pro místní provoz, mnoho z nich bohužel dosud jen pro pěší a cyklisty, což brání rozvoji cestovního ruchu v některých příhraničních lokalitách. Pro přístup automobilů ze západní Evropy je pro Ústecký kraj velmi významné vedení německých dálnic A4 (E40) a A72 (E441) navazujících na III. transevropský mutlimodální koridor do Wroclawi a Krakowa a na Ukrajinu, vedené paralelně s česko-německou hranicí s kvalitním přístupem na české hranice zmodernizovanou silnicí B174 z Chemnitz, ale dosud velmi nekvalitním po B170 a B172 z Drážďan. Otevření prvního úseku dálnice A17 již v tomto roce je prvním krokem ke zlepšení situace. Na A4 se v blízkosti Drážďan napojují dálnice A72 (E442) od Itálie a Mnichova, A14 (E49) z Beneluxu a Hannoveru a A13 (E55) ze Skandinávie a Berlína. Překážkou jinak kvalitní dostupnosti jsou dosud chybějící úseky kvalitních silnic mezi A4 a Podkrušnohořím na obchvatech východoněmeckých měst a v blízkosti česko-německé hranice. Vodní doprava Pro přístup do Ústeckého kraje má význam i labská vodní cesta. Vodní doprava je zajišťována jediným hraničním přechodem pro vodní dopravu, Hřensko - Schöna, jenž leží na 109,2 km vodního toku Labe. Tento přechod zajišťuje osobní i nákladní přepravu, provozní doba je 1 hodina před úsvitem - 1 hodina po soumraku, tj. je proměnlivá po celý rok. Maximální rozměry plavidla jsou 110 x 12,40 m, omezeně 145 x 12,40 m, hloubka ponoru je nestabilní, závislá na aktuálním vodním stavu, průměrně je cca 140 cm. Podle statistiky GŘ cel bylo přes pohraniční přechod Hřensko v roce 2001 přepraveno v dovozu 477 342 tun, a ve vývozu 430 022 tun. Mnoho turistů přichází či přijíždí na kole přes pěší hraniční přechody. 1.3.1 Hraniční přechody na území Ústeckého kraje Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky podél státní hranice se spolkovou zemí Sasko Spolkové republiky Německa, tj. všechny hraniční přechody nacházející se na jeho území jsou přechody ČR - Německo. Kromě 13 silničních hraničních přechodů, včetně nového přechodu^/ Mníšku v okrese Most, který doposud chyběl v relativně husté síti přechodů, je podél hranice mezi ČR a SRN na území Ústeckého kraje 22 turistických pěších přechodů a jeden přechod pro vodní dopravu. Silniční hraniční přechody jsou přechody vybavené pro odbavení osobních automobilů a na větších tranzitních přechodech také pro autobusovou a nákladní dopravu. Na všech těchto přechodech, kromě přechodu Cínovec-Altenberg, odbavují také pěší a cyklistický provoz. Některé z přechodů nabízejí i nestandardní přechodový režim pro držitele povolení pro regionální dopravu vozidly evidovanými v určitých okresech ČR a SRN {evidence ve vztahu k uvedenému přechodovému místu). Přehled silničních hraničních přechodů mezi ČR a SRN a jejich provozní doba je uveden v příloze č. 1. Profil území 7 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 1.4 Hlavní turistické oblasti a turistické subregiony Území pro řešení projektu bylo zadáno jako území Ústeckého kraje vymezené okresy Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Na území kraje zadavatel zároveň identifikoval tři hlavní turistické oblasti, jejichž hranice žádným způsobem nesouvisí s administrativním či správním členěním. Jedná se o následující turistické oblasti: • Krušné hory a Podkrušnohoří • Děčínsko a Lužické hory (Jejich západní část) • České středohoří a Žatecko Takto vymezené oblasti pokrývají celé území kraje, i když ne celé území aspiruje na to být turistickou atraktivitou. Hlavní oblasti jsou plošně relativně velké územní celky. Sedm stávajících okresů kraje končí svoji administrativně-správní činnosti, hranice 16 spádových území pověřených obecních úřadů III. stupně nekoresponduje s přirozenými turistickými oblastmi, 354 obcí kraje je zase příliš velký počet jednotek pro analýzu dat. Proto pro potřeby analýzy zpracovatel Strategie, společnost DHV CR, spol. s r. o. (dále jen konzultant), pracovně a účelově rozdělil celé území kraje na 11 přirozených turistických subregionů podle kritéria předpokládaných společných znaků z hlediska potenciálu cestovního ruchu. Hlavní turistické oblasti a turistické subregiony byly vymezeny následovně: • Krušné hory a Podkrušnohoří - území náhorní plošiny Krušných hor s řídkým osídlením, které zůstalo po vysídlení německých obyvatel, příkré jihovýchodní úbočí Krušných hor a území podkrušnohorských pánví s historickými sídly, s lázněmi a vodními plochami, ale také s důlní činností a těžkým průmyslem. Území bylo pracovně rozděleno na tři turistické subregiony: Krušné hory - západ s významnými městy Chomutov, Klášterec nad Ohří a Kadaň, Krušné hory - střed okolo měst Most a Litvínov a Krušné hory - východ s centry Ústí nad Labem a Teplice. • Děčínsko a část Lužických hor - nejsevernější oblast Čech s Národním parkem České Švýcarsko a jedinečným přírodním fenoménem Labských pískovců a částí přírodně hodnotných a kulturně zajímavých Lužických hor a oblast Šluknovská, klidového území s menšími a středně velkými sídly ^ s přírodními i kulturními zajímavostmi. Byly zde identifikovány tři turistické subregiony: České Švýcarsko s významným centrem cestovního ruchu městem Děčín, nejnavštěvovanější lokalitou v kraji, dále Šluknovsko (Rumburk) a západní část Lužických hor s turisticky aktivním centrem - Jiřetínem pod Jedlovou. • České Středohoří a Žatecko - celá část Ústeckého kraje mimo pohraniční pohoří a jejich podhůří, v regionu se nachází malebné České středohoří, vrchoviny Džbánu a Rakovnické pahorkatiny, hustě osídlené území okolo Litoměřic a Lovosic přechází do klidového území s výjimečně řídkým osídlením a zvlněná až rovinatá krajinu Poohří a Podřipska se střídá s historickými sídly a památkami, přírodně hodnotnými lokalitami a relativně nenarušenou, většinou zemědělsky využívanou krajinou. Analýza oblasti byla strukturována podle pěti vymezených turistických subregionů: České středohoří - východ s výraznými turistickými centry Litoměřice, Terezín a Úštěk, České středohoří - západ, v kterém leží Milešovka, Libochovice a Lovosice. Celá^ oblast Žatecka byla rozdělena na dva subregiony Poohří a Podbořansko. V Poohří jsou Louny a Zatec a kromě toho potenciál pro větší počet zařízení agroturistiky. Na Podbořansku existuje nejméně turisticky využívaných cílů, výjimkou je zámek Krásný Dvůr, na severu subregion přes Nechranickou přehradu uzavírá kruh na Podkrušnohoří. Na první pohled se jeví třetí a rozlohou největší oblast - České středohoří a Žatecko - jako turisticky příliš různorodá a plošně s ostatními nevyvážená. Proto je otázkou, zda ve fázi definování marketingových regionů uvnitř Ústeckého kraje nevyčlenit Zatecko (Poohří a Podbořansko) jako samostatnou hlavní oblast. Profil území 8 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Základní údaje o vymezených turistických subregionech Hlavní turistické oblast Krušné hory a Podkrušnohoří Děčínsko a Lužické hory České středohoří a Žatecko Ústecký kraj Subregion 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Rozloha 1 597,9 744,8 3 004,2 km2 709,3 341,1 547,5 324,2 216,3 204,3 680,0 705,6 360,3 766,0 492,3 5 335 442 842 123 651 259 887 Počet obyvatel ID Ol Ol co 00 ID Ol o co co rsl T 00 rsl ID o co ■i-H rsl O o ID rsl ^> co ID ID 1^ 00 Ol co 00 o 00 00 00 ID Ol 826 380 Hustota 292,6 225,7 86,5 ob/km2 166,7 321,3 389,7 193,9 141,2 148,2 97,4 92,7 110,7 89,8 39,8 154,9 Zdroj: DHV podle Průběžných výsledků SLDB 2001, ČSÚ Dále v textu se turistické regiony vyskytují s následujícími názvy: Krušné hory - západ (nebo Chomutovsko) 1. Krušné hory - střed (nebo Mostecko) 2. Krušné hory- východ (nebo Ústecko-Teplicko) 3. České Švýcarsko 4. Šluknovsko 5. Lužické hory - západ 6. České středohoří - východ 7. České středohoří - západ 8. Podřipsko 9. Poohří (nebo Žatecko) 10. Podbořansko (nebo Krásnodvorsko) 1.5 Správní členění Kraj je územní společenství občanů spravované samosprávou. Ústecký kraj, jeden ze 14 krajů České republiky, byl vymezen jako území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Ústecký kraj společně se sousedním Karlovarským krajem tvoří jeden administrativně-statistický region NUTS II SEVEROZÁPAD pro potřeby komunikace s Evropskou unií a jejími orgány. V současnosti je v kraji 354 obcí, z toho 46 má postavení města, z toho tři města - Most, Ústí nad Labem a od července 2002 Teplice - mají postavení statutárního města. Okresy jako administrativně-správní jednotky státní správy se s účinností od 1. 1. 2003 ruší. Jejich pravomoci se přesouvají částečně na kraje, částečně na obce s pověřeným obecním úřadem a většina z nich na obce s rozšířenou působností (v běžné řeči nazývané „malé okresy"). Tyto obce byly stanoveny zákonem č. 314/2002 ze dne 13. června 2002. Na území Ústeckého kraje bylo stanoveno 30 obcí s pověřeným obecním úřadem a z toho 16 obcí, tj. měst s rozšířenou působností. Jejich správní obvody budou stanoveny vyhláškou ministerstva vnitra do konce roku 2002. Profil území 9 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Ústecký kraj Obce s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Benešov nad Ploučnicí, Bílina, Česká Kamenice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Děčín, Duchcov, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí Klášterec nad Ohří, Krupka, Libochovice, nad Labem, Varnsdorf, Zatec Libouchec, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Postoloprty, Roudnice nad Labem, Rumburk, Šluknov, Stětí, Teplice, Ústí nad Labem, Úštěk, Varnsdorf, Vejprty, Velké Březno, Zatec Celkem 16 Celkem 30 Vymezení turistických^ subregionů a podoba navrhovaných správních obvodů obcí s rozšířenou působností na území Ústeckého kraje podle zveřejněného návrhu vyhlášky jsou na mapách v příloze č. 1. 1.5.1 Kategorizace, území CR ve vztahu k cestovnímu ruchu Z hlediska územní nabídky pro cestovní ruch jde o to, aby konkrétní aktivity cestovního ruchu a rekreace byly rozvíjeny tam, kde k tomu mají relativně nejlepší předpoklady. Přitom jako jeden z negativních elementů významně snižujících úroveň předpokladů je třeba hodnotit samu vyšší územní koncentraci aktivit cestovního ruchu, než je pro fungování turistických a rekreačních forem výhodné. S tímto hlediskem, které tak de facto vychází z vlastních zájmů cestovního ruchu, je samozřejmě v souladu hledisko ochrany přírodního a krajinného potenciálu, protože nadměrná koncentrace cestovního ruchu poškozuje území a krajinu především. Proto v této souvislosti vystupuje požadavek zabránit turistickému a rekreačnímu přetěžování určitých (obvykle krajinářsky a přírodně značně hodnotných) prostorů a snaha „odklánět" aktivity cestovního ruchu i do jiných oblastí, krajinně v podstatě stejně hodnotných, ale nikoli tak populárních. Jedná se tedy vždy o účelnou lokalizaci a distribuci forem a aktivit cestovního ruchu v prostoru státu. Hlavním principem této činnosti, která vyžaduje dobrý přehled o diferencovaném turistickém potenciálu území celého státu, je vyloučení nežádoucího přeceňování či naopak nedoceňování jednotlivých oblastí. Diferenciací a „kategorizace území ve vztahu k cestovnímu ruchu a rekreaci, resp. usměrňováním cestovního ruchu do vhodných územních areálů, se zabývá jednak územní plánování (zejména územní plány velkých územních celků), jednak (v podkladové a orientující rovině) různé sektorové odborné a koncepční práce. V minulém období byla hlavní takovou sektorovou odbornou koncepcí „Rajonizace cestovního ruchu ČSSR". Popis je z důvodu jejího překonání zbytečný, pro informaci uvádíme pouze tehdejší vymezení 47 turistických rajónů na území ČR. Novodobé marketingové, organizační a koordinační hledisko v územně diferencovaném stimulování rozvoje cestovního ruchu představují tzv. turistické marketingové regiony. První Rajonizace cestovního ruchu v tehdejším Československu byla zpracována Státním ústavem pro radonové plánování v Praze v letech 1960-61 jako reakce na rozvoj cestovního ruchu, který v tomto období nastal. Časový horizont rajonizace byl stanoven na rok 1980. K poslední aktualizaci rajonizace tak došlo v roce 1981. Tento dokument měl platit do roku 2000, reálně však ztratil svůj význam ihned po listopadu 1989. Hlavním územním výstupem obou etap Rajonizace cestovního ruchu bylo zásadní rozdělení státního území na dvě skupiny: vhodné pro rekreaci nevhodné pro rekreaci Profil území 10 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Rajonizace cestovního ruchu z roku 1981 - tj. již v prostorovém rámci shodném s dnešní ČR -obsahuje těchto 47 oblastí cestovního ruchu (viz mapa): 1. Krušnohoří 17. Stříbrsko 33. Posázaví 2. Západočeské lázně 18. Český les 34. Železné hory 3. České Švýcarsko 19. Chodsko 35. Českomoravská vrchovina 4. České středohoří 20. Přešticko - Nepomucko 36. Povodí Orlice 5. Lužické hory 21. Blatensko 37. Orlické hory 6. Doksy a okolí - Máchův kraj 22. Pošumaví 38. Jeseníky 7. Frýdlantsko 23. Šumava 39. Drahánská vysočina 8. Jizerské hory 24. Horní Vltava 40. Moravský kras 9. Turnovsko - Český ráj 25. Kapličko 41. Podhorácko 10. Krkonoše 26. Jihočeské rybníky 42. Podyjí 11. Podkrkonoší 27. Střední Vltava 43. Pavlovské vrchy 12. Broumovsko 28. Brdy 44. Chřiby 13. Mělnicko 29. Dolní Berounka 45. Slovácko 14. Staroboleslavsko 30. Křivoklátsko 46. Valašsko 15. Džbán 31. Dolní Vltava 47. Beskydy 16. Jesenicko - Zluticko 32. Táborsko Na území dnešního Ústeckého kraje byly v té době identifikovány čtyři turistické regiony: Krušnohoří (s přesahem do Karlovarského kraje), České Švýcarsko, České středohoří a Lužické hory (s přesahem do Libereckého kraje). Ostatní území bylo klasifikováno jako nevhodné pro cestovní ruch. V této kategorii bylo například Poohří, ale také území hlavního města Prahy. V současném období se cestovní ruch stává objektem tvrdé konkurence, a to jak domácí, tak zahraniční. Konkurenční prostředí klade vysoké nároky na kvalitní, komplexní a atraktivní nabídku země jako celku (ve vztahu k zahraniční klientele) i jejích jednotlivých regionů (zde k zahraniční klientele přistupuje i klientela domácí). Státní organizací pověřenou zajišťováním této nabídky je Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR). Původně propagovala ČCCR Českou republiku v zahraničí převážně jako jeden celek; pokud byla obšírněji zmiňována (kromě Prahy) některá konkrétní místa a regiony, dělo se tak subjektivně a víceméně náhodně. Regionální koordinace turistické nabídky chyběla i na domácím trhu cestovního ruchu, kde se většinou vycházelo jen z aktivit okresních úřadů, resp. (v menšině případů) z aktivit sdružení subjektů cestovního ruchu působících v jednotlivých okresech nebo v jejich dílčích částech. Profil území 11 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Rajonizace cestovního ruchu 1981 a marketingové turistické regiony ČCCR Zdroj: DHV Od roku 1998 ČCCR usilovala o vytvoření marketingových turistických regionů, kde, na rozdíl od původní rajonizace, jde zejména o vytvoření regionální správy turistické destinace zdola, na základě dohody měst, obcí, okresů, resp. mikroregionu. Tyto oblasti, pro které byl zaveden název turistické marketingové regiony, byly pojaty jako souvislá území, pro něž je typický určitý dominantní produkt či produkty cestovního ruchu a rekreace, který spojuje a sjednocuje ostatní turistické a rekreační formy produkované regionem, a zároveň region odlišuje od ostatních. Přehled stanovených turistických marketingových regionů (viz mapa) 1. Praha 6. Západočeské lázně 11. Vysočina 2. Okolí Prahy 7. Severozápadní Čechy 12. Jižní Morava 3. Jižní Čechy 8. Český sever 13. Střední Morava 4. Šumava 9. Český ráj 14. Severní Morava a Slezsko 5. Plzeňsko 10. Východní Čechy V současné době ČCCR spolupracuje s krajskými samosprávami a podporuje vytváření, marketing a propagaci společných regionálních produktů cestovního ruchu, o čem svědčí také podpora pořizování krajských^strategií rozvoje cestovního ruchu. Na podporu a prezentaci regionálních produktů CR vyhlásila ČCCR systém grantů pro fyzické a právnické osoby. 1.5.2 Rozvojové dokumenty Podle § 35 odst. 2) zákona číslo 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, je zastupitelstvu kraje vyhrazeno {kromějiného): c) vydávat obecně závazné vyhlášky kraje, d) koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění, e) schvalovat územně plánovací dokumentaci pro území kraje a vyhlašovat její závazné části obecně závaznou vyhláškou kraje, Profil území 12 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji f) schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění Program rozvoje kraje je dokument v samosprávné působnosti kraje, stejně tak koncepce rozvoje cestovního ruchu. Ústecký kraj má základní rozvojový dokument už schválený. V prosinci 2001 byl v zastupitelstvu kraje projednán aktualizovaný návrh Programu rozvoje Ústeckého kraje1 (dále jen PRUK). Zastupitelstvo dokument vzalo na vědomí usnesením číslo 21/8/2001 a schválilo jeho implementační část. V rámci PRUK je cestovní ruch analyzován v jedné z osmi kapitol socio-ekonomické analýzy. Cestovní ruch jako jedna z priorit ekonomického rozvoje kraje je dále pojednáván a rozpracován v části Ekonomický rozvoj. Opatření a strategické cíle v této ekonomické oblasti (Opatření 1.4: Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství) jsou formulovány vtom smyslu, že rozvoj cestovního ruchu a lázeňství nenahradí zcela původní průmyslovo-energetickou orientaci kraje, bude však vhodným doplňkovým odvětvím zvláště v periferních územích kraje. V odlehlých oblastech jako je Šluknovsko, některé oblasti Krušných hor nebo Českého středohoří se může turistický průmysl stát jedním z nosných odvětví. Bohatá historie a množství památek vytváří pro to vhodné vstupní podmínky. Strategické cíle PRUK v oblasti cestovního ruchu: • zvýšení návštěvnosti regionu a prodloužení návštěvnické sezóny • využití historických a přírodních atraktivit regionu pro rozvoj kraje • zlepšení podmínek pro rekreaci, turistiku a preventivní zdravotnickou péči. Předpokládané dopady do ekonomiky regionu jsou vytvoření nových pracovních míst, rozvoj, či alespoň stabilizace okrajových oblastí, zvýšení příjmů a zvýšení významu nového odvětví. Součástí schválené implementační části je zásobník projektů na nejbližší období. Z celkového počtu 426 projektů v zásobníku (stav v listopadu 2001) v rozličné fázi rozpracovanosti je více než čtvrtina, přesně 129 projektových záměrů a projektů pod opatřením číslo 1.4 - Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. Podle vymezených turistických subregionů je počet projektů následující: Subreqion 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Celkem Počet projektů v 30 12 16 4 12 17 16 4 3 13 - 129 zásobníku Pro území Ústeckého kraje existují čtyři územně plánovací dokumentace na úrovni velkých územních celků (ÚPN VÚC), z nichž pouze dvě byly schváleny. Územní plán velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve (ÚPN VÚC SHP) byl schválen ještě v roce 1977 vládou ČSR. Tento územní plán je stále v platnosti. Byl dvakrát aktualizován -poprvé v roce 1985 a podruhé v roce 1999. Druhé změny ÚPN VÚC zatím nebyly schváleny, protože se objevil rozpor mezi Ministerstvem dopravy a spojů a Ministerstvem životního prostředí týkající se míry závaznosti (a tedy jejich zařazení či nezařazení mezi veřejně prospěšné stavby) dvou labských stupňů. MŽP pravděpodobně potvrdí svůj zásadní nesouhlas s výstavbou vodních děl Malé Březno na Ústeckú a Prostřední Žleb na Děčínsku2. ÚPN VÚC okresu Litoměřice byl schválenv roce 1996, je zpracován návrh změn ÚPN. Rozpracovány jsou ÚPN VÚC Karlovarsko-sokolovské agjomeracea ÚPN VÚC Labské pískovce a Šluknovsko. V roce 2000 zahájilo MMR pořizování nového ÚPN VÚC Ústecko-chomutovské aglpmerace, který pokryje území celého Ústeckého kraje. Zatím byly ukončeny průzkumy a rozbory pro ÚPN VÚC, které zpracovala společnost Hydroprojekt, a.s. V souladu se zákonem o krajích předalo MMR pořizování této regionální dokumentace kraji. 1 Zpracovatel Agentura regionálního rozvoje Euroegionu Labe, o.p.s., známá pod zkratkou arrEL 2 Podle MF Dnes, 1. 8. 2002 Profil území 13 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Územní plány měst a obcí zde nebudou podrobněji zmíněny, lze předpokládat, že většina obcí má ÚPN zpracovány, když ne, tak zejména v menších obcích se situace řeší pořízením nezávazné urbanistické studie. Obecně platí, že závaznými regulativy územního plánu lze podstatně ovlivnit využití území, například pro velké rekreační a sportovní areály. Nelze však pomocí regulativů stanovit provozní pravidla, například omezit návštěvnost turistických oblastí. Celostátní podpůrné^ programy v oblasti cestovního ruchu se odvíjí od Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR, která se v současnosti upravuje na základě posouzení vlivů koncepce na životní prostředí. Jednou z priorit dokumentu SROP (Společný regionální operační program) je rozvoj cestovního ruchu v regionech a obcích. Dokument SROP se právě dokončuje v gesci MMR. Rovněž v kompetenci MMR je sektorový operační program (SOP) Cestovní ruch a lázeňství, aktualizovaný na základě usnesení vlády číslo 102 z ledna 2002. SOP je orientován na zkvalitnění základní infrastruktury společných služeb, obsahu vzdělání, tvorbu nových produktů a marketingovou podporu cestovního ruchu, SROP obsahuje aktivity, spojené s tvorbou regionálních produktů cestovního ruchu, podporou rozvoje drobných a malých podniků v cestovním ruchu a podporou investic pro realizaci infrastruktury cestovního ruchu a rekonstrukci technických a kulturních památek v obcích a regionech. Velký podíl na posílení konkurenceschopnosti měst a obcí na trhu cestovního ruchu má realizace opatrenia projektů, připravených a dohodnutých v rámci mikroregionů a dalších regionálních sdružení a svazků obcí (například Euroregiony). Strategie a programy rozvoje mikroregionů mají připraveny konkrétní programy v cestovním ruchu. Zpracování rozvojových strategií mikroregionů a zejména realizaci konkrétních projektů podporuje Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím Programu obnovy venkova. Nejcennější a nejúčinnější na miroregionálních projektech je, že se jedná o společnou snahu více obcí, často sdružených okolo jádrového města. Jedná se dohodnuté priority, na kterých se samosprávy obcí shodnou. Sdružení obcí podporujících rozvoj cestovního ruchu je v Ústeckém kraji více a každým rokem přibývají další. V letošním roce například zpracovává svoji představu o rozvoji CR mikroregion Podřipsko, dalším úspěšným příkladem (za mnoho dalších v kraji) je Dobrovolný svazek obcí mikroregionů Tolštejn. Základní teze PRUK v jeho ekonomické části byly v zásadě rozpracovány do zadávací dokumentace pro nový dokument Strategie rozvoie cestovního ruchu v Ústeckém kraii, jehož první, analytickou část máte právě před sebou a který po dokončení strategické návrhové části bude schvalovat zastupitelstvo kraje. 1.6 Analýza konkurence Porovnání domácí a zahraniční konkurence Ústeckého kraje v oblasti cestovního ruchu se soustředí na několik aspektů. Z územního hlediska jsou konkurencí pro kraj sousední kraje - Karlovarský na západě a Liberecký na východě. Hranice mezi kraji je v obou případech vedena horami, které vytvářejí společné přírodní turistické celky - Krušné hory a Lužické hory. Každý ztěchtotří krajů však měl v minulých padesáti letech zcela jiné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. V Ústeckém kraji byly tyto podmínky nejhorší. Zatímco na Karlovarsku bylo lázeňství vždycky prioritou a Jizerské hory se průběžně profilovaly jako zimní a letní rekreačně-sportovní areál, těžký průmysl, těžba a energetika na území dnešního Ústeckého kraje zcela potlačily přírodní a kulturně-historické dědictví a vytvořily obraz regionu, odkud se vyjíždí za rekreací do jiných regionů. Všechny tyto kraje jsou hraniční, tj. jsou v přímém územním kontaktu s jinými státy a mohou tudíž profitovat z intenzivnějšího mezinárodního cestovního ruchu. Z tohoto pohledu má snad srovnatelné podmínky s Ústeckým krajem kraj Plzeňský, který též sousedí se SRN, také má významné průmyslové jádro (paralela s průmyslovým pásem PodkrušnohořQ a nachází se v něm významná část krajinného celku s nejvyšším stupněm ochrany - Národní park Šumava. Dílčím argumentem pro srovnávání je i přibližně stejný počet obyvatel obou krajů. Z hlediska kulturně-historických předpokladů a terénu pro pěší turistiku nelze v České republice hledat významné rozdíly mezi regiony - každý český a moravský region disponuje více či méně přitažlivými kulturně-historickými lokalitami a hustou sítí značených turistických tras. Nejvýznamnější přírodní atraktivitě Ústeckého kraje Národnímu parku České Švýcarsko konkurují v ČR rozlohou menší skalní města Adršpašské skály, Prachovské skály, Hruboskalsko, Klokočské a Suché skály v Českém ráji apod. Všechny tyto sklaní útvary požívají vysoký stupeň ochrany přírody jako národní přírodní rezervace a národní přírodní památky, většinou v hranicích CHKO. Vyhlášení Národního parku České Švýcarsko Profil území 14 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji dokazuje, že hodnota labských pískovcových skalních útvarů je nejvyšší. Navíc Národním parkem protéká splavná řeka Labe a její menší přítoky, které krajině dodávají dimenzi, která ve výše zmíněných skalních městech zcela chybí. Význam této oblasti z turistického hlediska jistě podstatně vzroste po dokončení dálnice Praha - Drážďany. Ústecký kraj má navíc další nespornou výhodu oproti výše zmíněným regionům, a to, že nabízí pestrou směs přírodních a kulturně-historických atraktivit vysoké úrovně rovnoměrně rozložených na celém svém území a ne pouze koncentrovaně v památkově chráněných rezervacích a zónách jako v některých jiných částech republiky. Výhoda tohoto přírodního a kulturně-historického potenciálu se nedá současným lidským snažením nahradit. Výraznou nevýhodu kraje, tj. jeho pověst, vytvořenou jednostrannými hospodářskými preferencemi na průmyslové a periferní segmenty krajiny, změnit lze, a k tomu zajisté přispěje také snaha krajské samosprávy o vytvoření platformy pro spolupráci a společný postup komerčních a komunálních subjektů. Ani území Ústeckého kraje, ani turistické oblasti, vymezené v rámci kraje, nejsou ještě v současnosti věhlasné turistické destinace. Nicméně, přírodní krásy a lokální turistické zajímavosti sem v roce 2001 přilákaly celkem 465 659 ubytovaných hostů, z toho 184 233 ze zahraničí3. Podle průzkumů společnosti T.N.S.F., které byly provedeny v červenci 2002 na 27 turisticky atraktivních místech Ústeckého kraje pro zpracovatele projektu, podíl jednodenních návštěvníků a turistů, kteří se z důvodu jakékoli formy cestovního ruchu ubytují v regionu na jednu či více nocí, se pohybuje v hodnotách okolo 38 %: 62 %. Podle tohoto modelu lze počet všech návštěvníků a turistů (domácích i zahraničních) v Ústeckém kraji za rok odhadnout na 751 063 osob. Zavedení pomocného ukazatele u počtu návštěvníků, vztaženého k rozloze vymezeného územního celku, slouží pouze pro hrubé srovnání návštěvnosti turistických regionů. Například, v Karlovarském kraji je vzhledem k charakteru lázeňské péče, která vyžaduje delší přítomnost turistů, uvedený poměr návštěvníků a turistů mírně zkreslený. Srovnatelné údaje ve vybraných českých krajích za rok 2001 jsou uvedeny v tabulce Ústecký kraj Karlovarský kraj Liberecky kraj Plzenský kraj Česka republika Počet ubytovaných turistů 465 659 634 132 786 583 446 152 10 765 987 Odhad celkového počtu turistů a návštěvníků 751 063 (4,54 %) 975 588 (5,89 %) 1 210 128 (7,31 %) 686 388 (4,14 %) 16 563 056 (100 %) Celkový počet/km2 134,4 294,4 382,6 90,8 210,0 Zdroj: Výpočty DHV podle údajů ČSÚ a T.N.S. Factum Z uvedených údajů vyplývá, že Karlovarský kraj a Liberecký kraj jako sousední turistické regiony, jsou v současnosti pro turisty atraktivnější než lokality v Ústeckém kraji. Návštěvnost v Karlovarském a Libereckém kraji je nad celostátním průměrem, v Ústeckém kraji je pod průměrem, ale je v celkovém počtu turistů a jednodenních návštěvníků, i v jejich průmětu do území, vyšší než v Plzeňském kraji. Ze zahraničních regionů je zde silná lokální konkurence v sousední německé spolkové zemi Sasko. Saské Švýcarsko má delší turistickou tradici na volném trhu cestovního ruchu, národním parkem bylo vyhlášeno už před deseti lety. V současnosti existují v rámci přeshraniční spolupráce pod střechou programů a podpor EU v předvstupním období společné rozvojové projekty, nicméně konkurence tady je. Projevila se lokálně v létě 2002, kdy se v důsledku silné české koruny snížila dřívější výhoda levných služeb v cestovním ruchu na české straně. Podle předběžných informací provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení je poptávka německých turistů a návštěvníků letos nižší než v roce 2001. Do konce letní turistické sezóny se situace může ještě změnit, kromě toho úbytek německých 3 Návštěvnost ubytovacích zařízení cestovního ruchu za 1. až 4. čtvrtletí 2001, ČSÚ 2002 Profil území 15 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji hostů nahrazuje zvýšený zájem turistů a návštěvníků z Nizozemí a například z Dánska, situace však poukazuje na to, že region zatím není plně konkurenceschopný na volném trhu, nekonkuruje srovnatelnou kvalitou nabídky, ale nižšími cenami služeb a zboží. Do roku 2001 měla návštěvnost hostů se SRN stoupající tendenci. I když celkový počet hostů v Ústeckém kraji v období 2000-2001 poklesl o 3 500, počet německých hostů se zvýšil o 3 000, tj. o 2,5 %. Snížil se však počet přenocování o 1,6 %. Počty zahraničních hostů v Ústeckém kraji Počet hostů Počet přenocování ze zahraničí celkem z toho ze SRN ze zahraň ičí celkem z toho ze SRN 2000 187 861 100 % 79 337 42,2 % 673 109 100 % 320 194 47,6 % 2001 184 233 100 % 82 314 44,7 % 625 555 100 % 287 680 46,0 % Zdroj: Kompendium statistik cestovního ruchu v České republice 2000 a 2001, ČCCR Pro posouzení rozdílů mezi cestovním ruchem v regionech na obou stranách hranic nejsou k dispozici údaje za srovnatelně velké územní celky. Z německé strany můžeme vyhodnotit údaje za spolkovou zemi Sachsen, která je nesrovnatelně větší než Ústecký kraj (18 413 km2 a 4 426 000 obyvatel, s městy jako Drážďany a Lipsko), nebo za menší správní jednotku, menší „okres" (Kreis) Sächsisches Schweiz, o rozloze 888 km2 s 157 629 obyvateli. V tabulce jsou pro srovnání s Ústeckým krajem uvedeny údaje ze spolkového a příslušného saského zemského statistického úřadu. Německé statistiky evidují údaje z penzionů a hotelů s ubytovací kapacitou nad 9 lůžek, to odpovídá přibližně české statistice ubytování v hotelech a penzionech, protože u nás je penzion definován jako ubytovací zařízení s 5 a více pokoji4). počet hromadných k 1.1. 2001 ubytovacích počet lůžek počet ~ . . .<> počet £u/um2 počet hostů ■*___„ zařízeni Spolková země Sasko (údaj není k dispozici) 114 000 6,2 5 146 000 14 538 000 Kreis Saské Švýcarsko 219 9 580 10,8 325 782 1 312 804 Ústecký kraj 426 23 508 4,4 458 868 1 618 874 Zdroj: www.destatis.de, www.statistik.sachsen.de, CSU Z obou srovnání vychází opět Ústecký kraj hůře. V Saskem Švýcarsku (Kreis) byl navíc zaznamenám pravidelný nárůst návštěvnosti, od roku 1997 do 2000 to činilo 14,1 %. Stoupla také vytíženost lůžek - z 37,1 % v 1997 na 40,6 % v roce 2000. Mimochodem, vytíženost lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v celém Sasku v celoročním průměru byla v roce 2001 37,5 %, o rok dříve 37,6 %. Tyt9 hodnoty jsou srovnatelné s využitím lůžek v hotelech a^ penzionech v Libereckém kraji (37,1 %), v Ústeckém kraji je tato hodnota nejnižší ze všech krajů ČR, pouze 33,9 %. ' § 3 písm. g) vyhlášky MMR č. 137/1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu Profil území 16 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 2. Prostorové charakteristiky 2.1. Fyzicko-geografické charakteristiky 2.1.1. Geomorfologie a geologie Podle nového členění, které se postupně uplatňuje od konce 90. let 20. století, je území Ústeckého kraje z geomorfologického hlediska částí subsystému Hercynských pohoří a provincie Česká vysočina. Podstatnou část tvoří Krušnohorská subprovincie, nejseverozápádnější část je součástí Krkonošsko-jesenické subprovincie. Krušnohorská subprovincie se dále člení na oblasti Krušnohorská hornatina, v které na území kraje rozlišujeme celky Krušné hory a Děčínskou vrchovinu a Podkrušnohorská hornatina s celky Mostecká pánev, České středohoří a část celku Doupovské hory na území Ústeckého kraje. Z Krkonošsko-jesenické subprovincie sem patří celky Šluknovská pahorkatina a Lužické hory v rámci Krkonošské oblasti. Další podrobné územní členění na podcelky, okrsky a podokrsky se postupně zpracovává. Celé území Děčínské vrchoviny je chráněné, je to území Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Geologicky tvoří jeden celek se Saským Švýcarskem na německé straně. Je tvořeno zejména druhohorními sedimenty - kvádrovými pískovci, které byly kdysi dnem mělkého moře a neovulkanickými třetihorními horninami. Specifický reliéf kvádrových pískovců je dán jejich základními vlastnostmi, blokovým rozpukáním a mimořádně dobrou propustností. Vlivem intenzivní eroze vznikly skalní věže, skalní města, údolí, soutěsky, kaňony a převisy, které vytváří dramatickou krajinnou scenérii tak jedinečnou a atraktivní pro návštěvníky. Pravčická brána se svými rozměry cca 27 krát 16 m je největším přírodním skalním mostem v Evropě. Národní park Česko-saské Švýcarsko se od jiných pískovcových oblastí liší některými specifickými rysy, například: Mohutný kaňon Labe, zařezávající se do pískovcového podloží až v hloubce 300 m; ■ Další hluboké soutěsky, na jejichž dně protékají vodní toky; ■ Výrazné stolové hory na saské straně NP; Místa s relativně velmi nízkou nadmořskou výškou - Hřensko s hodnotou 117 m n. m. představuje nejnižší bod v ČR; ■ Značné výškové rozdíly na malé ploše území. Zdroj: www.trasovnik.cz Profil území Y7 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Jiný charakter má České stredohori, které vzniklo vtretihorach následkem vulkanické činnosti. Tvrdší čedičová, znělcová či trachytová jádra byla erozními vlivy vypreparovaná z měkčích pískovců a slínovců a svými tvary kuželů a kup vytvářiv ČR zcela ojedinělý krajinný obraz. Z botanického hlediska je České stredohori nejpestřejší oblastí v ČR, stanoviště zde má nejvíce druhů rostlin. Zdůvodňuje se to horninovým složením a bohatými dešťovými srážkami. Úzký hřbet Krušných hor se svažuje na českou stranu prudkými a strmými svahy s mnoha hlubokými údolími. Svažitost na saské straně Krušných hor je mnohem mírnější. Krušné hory vznikly v třetihorách rozlámáním prvohorního souvislého pohoří. Jsou typickým příkladem „kerního" pohoří. Horniny jsou bohaté na kovové rudy. V příkopové propadlině Mostecké pánve vznikla bohatá ložiska hnědého uhlí. Větší část geomorfologického celku Lužické hory leží v území Ústeckého kraje, menší v Libereckém kraji. Čedičové a znělcové kupy i zajímavě tvarované pískovcové skály najdeme v Lužických horách. Hory jsou předělem mezi povodím Severního moře (Labe) a Baltského moře (Odra), také klimaticky je značný rozdíl mezi severními a jižními svahy. Ilustrace: Geomorfologické členění kraje Zdroj: Ústecko-Chráněná území ČR I., Agentura ochrany přírody a krajiny 2.1.2 Klimatická charakteristika Základní rámec klimatu Ústeckého regionu je určen jeho polohou v atlanticko-kontinentální pozici mírně vlhkého podnebního pásu, v oblasti převládajícího západního proudění vzduchu. Tato poloha území na styku vlivu oceánu od západu a vlivu kontinentu od východu způsobuje, díky výrazné cyklonální činnosti, velkou proměnlivost počasí. Pro většinu roku zde sice převládá vliv vzduchu mírných šířek, ale krátkodobě se projevuje i vliv chladného arktického vzduchu od severu nebo vliv teplého subtropického vzduchu z jižních směrů. Průběh pohoří, směr údolí a poloha nízko položených pánví podmiňují velké místní klimatické rozdíly. Zatímco vrcholová plošina Krušných hor se svým drsným vlhkým podnebím podporujícím vznik rašelinišť blíží podmínkám na severu Evropy, na jižním úpatí se rozkládá jedna z nejsušších oblastí střední Evropy - Lounsko a Žatecko, kde teplé podnebí a nedostatek srážek připomínají poměry v ukrajinské lesostepi. Na plošně poměrně malém území Ústeckého regionu jsou klimatické poměry determinovány především jeho specifickými přírodními poměry a antropogeními zásahy. Profil území 18 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Z přírodních složek je v Ústeckém regionu výrazným klimatickým činitelem velká členitost reliéfu terénu spolu s velkou rozdílností jeho nadmořských výšek (výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem reliéfu terénu je větší než 1 000 m) a charakter aktivního povrchu (významné plošné zastoupení lesních, zemědělských, vodních, umělých aj. ploch s rozdílnými klimatickými účinky). Člověk a jeho hospodářské aktivity v krajině pak spolu s konkrétními přírodními poměry (např. tvar reliéfu terénu podporující vznik a zesilování inverzní teploty vzduchu) na některých místech území výrazně zasahují do lokálních klimatických poměrů (např. v Mostecké pánvi, v údolí Labe). Níže uvedená mapa ilustruje vymezení klimatických oblastí Ústeckého kraje, jejichž charakteristické znaky jsou popsány v příloze č. 2 a jsou důležité pro rozlišování forem cestovního ruchu. Zdroj: Ústecko-Chráněná území ČR I., Agentura ochrany přírody a krajiny Teplotní poměry Podle E. Quitta (Klimatické oblasti Československa, 1971)^ zařazujeme části Ústeckého regionu s nadmořskou výškou do 250-300^, ležící v Mostecké pánvi, České tabuli, v údolí kolem řeky Labe od Litoměřic po Hřensko, v podhůří Českého středohoří a Děčínské vrchoviny do teplé klimatické oblasti. Základním znakem této oblasti je průměrná červencová teplota vzduchu nad 18°C, průměrná lednová teplota -2 až -3°C, počet letních dnů v roce nad 50 a počet mrazových dnů v roce pod 110. Oblasti s nadmořskou výškou zhruba mezi^ 300-600 m, zahrnující zcela nebo jen^Doupovské hory, Džbán, Krušné hory, Děčínskou vrchovinu, Šluknovskou pahorkatinu, Lužické hory, České středohoří a Českou tabuli, jsou zařazeny do mírně teplé klimatické oblasti, která je charakterizovaná průměrnou červencovou teplotou vzduchu 16-18°C, průměrnou lednovou teplotou -2 až -6°C, 20 až 50 letními dny v roce a 110 až 160 mrazivými dny v roce. Vrcholové partie Krušných hor a oblast Českého středohoří s nadmořskou výškou nad 600 m zařazujeme do chladné klimatické oblasti, charakterizované průměrnou červencovou teplotou vzduchu pod 14°C, průměrnou lednovou teplotou vzduchu -3 až -7°C, počtem letních dnů v roce pod 30 a počtem mrazových dnů v roce 140 až 180. Teplota vzduchu má poměrně homogenní prostorové rozložení. Dlouhodobý průměrný roční normál teploty vzduchu za období 1961-1990 se na území regionu v souladu s principem ubývání teploty vzduchu s výškou, pohybuje od 9,2°C v Ústí nad Labem-Mánesovy sady (kde se významným způsobem uplatňují místní vlivy průmyslového města) přes 5,2°C na nejvýše položené klimatické stanici v regionu -na Milešovce, po teploty nižší (kolem 4°C) na vrcholových partiích Krušných hor. Profil území 19 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Ze všech měsíců roku má v dlouhodobém průměru nejnižší teplotu vzduchu leden, kdy se teploty vzduchu na celém území pohybují pod nulou (viz graf). Nejteplejším měsícem roku potom bývá v dlouhodobém průměru červenec. Průměrné měsíční teploty vzduchu (°C) 1961-1990 —•- Zatec —•- Varnsdorf —I— Nora Ves v Horách Zdroj: Ústecko-Chráněná území ČR I., Agentura ochrany přírody a krajiny Průměrná teplota vzduchu v roce 2001 ve srovnání s teplotním normálem za období 1961-1990 Měsíc Rok 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. T -1,4 0,4 3,2 7,1 14,5 14,5 18,3 18,6 11,4 11,5 2,5 -2,2 8,2 Ústecký N -2,1 -0,6 3,1 7,6 12,6 15,9 17,5 16,9 13,1 8,2 3,1 -0,4 8,0 kraj 0 0,7 1,0 0,1 -0,5 1,9 -1,5 0,9 1,7 -1,7 3,3 -0,6 -1,9 0,2 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav T - průměrná měsíční teplota vzduchu (°C) v roce 2001 N - teplotní normál za léta 1931 až 1960 O - odchylka od normálu Dá se předpokládat, že proces globálního oteplování bude mít do budoucna za následek, podobně jako v jiných oblastech naší planety, změnu klimatických podmínek v jednotlivých krajích ČR. Již dnes můžeme i v našich zeměpisných šířkách pozorovat extrémní výkyvy počasí v podobě vlny úmorných veder na jedné straně a prudkých dešťů, bouřek a krupobití na straně druhé. Také v zimním období je možné sledovat nárůst období extrémně tuhých mrazů, střídaných náhlými oblevami, přinášejícími následně v mnohých místech obavy z možných záplav. Charakteristika podnebných území T MT CH Průměrná teplota vzduchu Leden-červen -2/-3 18/19 -21-6 15/18 -3/-7 12/16 Počet letních dnů mrazových dnů 50-60 100-110 20-50 110-160 0-30 140-180 Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou 40-50 50-100 100-160 Zdroj: Ústecko-Chráněná území ČR I., Agentura ochrany přírody a krajiny Profil území 20 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Pro region je charakteristické, že absolutní minima se vyskytují spíše v údolních, pánevních, nebo kotlinových polohách, a to v souvislosti s teplotními inverzemi, které vedou k tvorbě tzv. jezer chladného vzduchu. Srážkové poměry Srážky se vyznačují velkou proměnlivostí, a to jak z hlediska prostorového, tak i časového. Pro oblast severozápadních Cech je typický jejich velmi nerovnoměrný časový i prostorový výskyt. Stejně tak jako v dalších oblastech, i zde obecně s nadmořskou výškou srážek přibývá, vyskytují se však velké rozdíly způsobené tvarem reliéfu terénu a jeho expozicí. Výškový srážkový gradient v Podkrušnohoří představuje v celoročním úhrnu 60-70 mm na 100 m a je jeden z největších v České republice. Dle dostupných informací byl rok 2000 v Ústeckém kraji srážkově normální, spadlo zde 722 mm srážek, což bylo 116,6 % dlouhodobého normálu (1961 - 1990). Během roku nebyly zaznamenány velké výkyvy v množství srážek naměřených v jednotlivých měsících, s výjimkou počátku roku, který byl vlhký s nadprůměrnými srážkami, zejména v měsíci březnu. Měsíc březen byl v roce 2000 srážkově nejvydatnější (128 mm). Nejvyšší denní srážkový úhrn byl naměřen na stanici Boleboř, kde 9. 3. 2000 spadlo 50 mm srážek. Nejsušší oblastí regionu je Žatecko, kde dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek (1961-1990) činí 444 mm a oblast kolem Tušimic a Kopist. Tento srážkový nedostatek je způsoben, zejména při západním a severozápadním proudění, závětřím Krušných hor. Na srážky velmi bohaté jsou vrcholové partie Krušných hor. Jak je patrné z grafu srážkově nejbohatší jsou letní měsíce (převážně srpen). Je to způsobeno výskytem bouřek s vysokými srážkovými úhrny a vydatnými vytrvalými dešti. Počet dnů se sněžením odpovídá celkové srážkové činnosti.^ V Krušných horách připadá 48 % z celkového ročního srážkového úhrnu na srážky sněhové, v Českém středohoří 40 % v Mostecké pánvi 30 %, v České tabuli 25 %. Nejvyšší sněhová pokrývka je v průměru zaznamenána v okolí Klínovce (120-160 cm), nejnižší v nížinných oblastech (do 20 cm). Trvání a mocnost souvislé sněhové pokrývky stoupá s nadmořskou výškou. Průměrné srážky v roce 2001 ve srovnání se srážkovým normálem za období 1961-1990 Měsíc Rok 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Sr 37 38 75 47 56 63 78 82 97 30 54 68 730 Ústecký N 44 38 39 46 60 64 70 72 48 39 47 48 619 kraj % 84 101 191 102 94 98 112 114 201 78 116 141 118 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav Sr - průměrný úhrn srážek v mm N - normál srážek za léta 1961 až 1990 v mm % - průměrný úhrn srážek v roce 2000 v procentech průměrného srážkového normálu (Sr/N*100) Profil území 21 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Průměrné měsíční úhrny srážek (mm) 1961-1990 —•— ŽateĽ —■— Varnsdorf —I— Nová Ves v Horádi Zdroj: Ústecko-Chráněná území ČR I., Agentura ochrany přírody a krajiny 2.1.3. Hydrologie a vodní hospodářství Kvalita podzemních vod je dle dostupných informací normální, k výraznému znečištění nedochází. Výjimku tvoří několik lokalit se starými ekologickými zátěžemi, zejména starý závod Chemopetrol Litvínov. Odtokové poměry jsou za normálních okolností průměrné a slabě podprůměrné. Celkový charakter odtoku je závislý na aktuální situaci podle množství srážek. V roce 2000 se povodeň silně projevila v povodí Labe, kde byl vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity v hlásných profilech Ústí nad Labem a Děčín, letošní situace (2002) přináší vyhlašování zvýšených stupňů povodňové aktivity opakovaně. Následky ničivé velkoplošné povodně v srpnu 2002, jejíž škody zatím nejsou ani vyčísleny, oprávněně vyvolává obavu z dalšího poklesu turistické poptávky v regionu. Více než zařízení cestovního ruchu byly zasaženy průmyslové areály, ovšem devastace dopravní infrastruktury postihne také rozvoj turistiky. Jednou z cest, jak situaci řešit, je využít proces obnovy zničené infrastruktury ke změně priorit v kraji ve prospěch cestovního ruchu, momentální nevýhodu obrátit na velkolepou příležitost pro změnu obrazu kraje. Vodní zdroie Území vymezených turistických subregionů Ústeckého kraje patří, s výjimkou severovýchodní části okresu Děčín /povodí Odry/ k povodí Labe, mající přítoky jak na našem území, tak v Sasku. Pouze okolí Rumburka a Varnsdorfu je odvodňováno řekou Mandavou s Podlužským potokem (Lužnička) do Lužické Nisy a Odry. Krajem tak prochází evropské rozvodí mezi úmořími Baltského a Severního moře. Jednotlivá povodí jsou spravována příslušnými podniky tj. Povodí Labe, s.p. a Povodí Ohře, s.p. V příloze č. 2 jsou uvedená data, která měří a poskytují zmiňované státní podniky jednotlivých Povodí. Zpracování dat realizuje Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. z podkladů podniků Povodí, s.p. 1997-2002. Zásobování pitnou vodou Množství vyrobené pitné vody (v roce 2000) bylo cca 75 mil. m3. Hlavním provozovatelem vodovodů a kanalizací jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice. Počet obyvatel skutečně zásobených pitnou vodou z veřejných vodovodů byl 786 643, tj. zhruba 95 % z celkového počtu obyvatel kraje. Ztráty vody ve vodovodních sítích bylyu hlavních provozovatelů v kraji 27,9 %. Většina obyvatel je zásobována vodou odpovídající normě ČSN 75 7111 pro pitnou vodu. Profil území 22 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Výroba a užití pitné vody 2000 Objem vyrobené pitné vody (mil. m3) 74,9 Počet obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů (tis. 786,6 obyvatel) Ztráty vody ve vodovodních sítích (%) 27,9i; 11 pouze za hlavní provozovatele v kraji Zdroj: ČSÚ Stoiaté povrchové vodv Stojaté povrchové vody jsou v regionu Ústeckého kraje a jednotlivých definovaných turistických subregionech zastoupeny zejména rybníky a víceúčelovými nádržemi. Vedle toho se vyskytují i sníženiny, vzniklé po hlubinné těžbě hnědého uhlí nebo zatopením vyhloubených povrchových lomů. Všeobecně jsou vodní plochy v regionu rozloženy nerovnoměrně a účelově, jejich rozmístění v některých případech neodpovídá zcela přirozeným podmínkám. Mezi nejvýznamnější vodní stavby, ovlivňující odtokové poměry, patří vodní nádrže. Slouží jako zásoba pitné vody, vody pro průmysl, v době povodní mají ochranou funkci. Patří sem např. nádrže Fláje, Janov, Jezeří, Jirkov, Křimov, Nechráníce, Přísečnice, Újezd, Všechlapy, Zaječice. Vedle uvedených byly na malých potocích na svazích Krušných hor vybudovány nádrže zachycující přívalové vody při náhlých táních nebo prudkých deštích. K rekreačním účelům se v regionu dají využívat pouze vodní nádrže Nechráníce, Kadaň, Újezd a Všechlapy. Minerální vodv Na území regionu Ústeckého kraje se díky složité geologické stavbě vyskytují téměř ve všech známých základních druzích vody minerální (uhličité, chloridové, síranové, železnaté, kyselky, radonové i vody termální). Nejsou zde vody sirovodíkové. Největší zastoupení mají uhličité vody (kyselky). Na povrch vystupují hlavně v oblastech^ hlubinných zlomů (okolí Loun, Břvany, Bílina aj.) Síranové vody se vyskytují v pásmu při okraji Českého Stfedohoří (v Bylanech, Zaječicích, Lenešicích). Radonové vody jsou neznámější z Teplic nebo Brně u Ústí n. L. Vody chloridové se vyskytují již méně, a to hlavně v hlubokých vrtech zasahujících prvohorní vrstvy (např. Koštice). Termální vodv Termální vody jsou dvojího druhu - jednak vystupují z hlubokých struktury místech zlomů (např. v Teplicích), jednak se mnohem mělčeji akumulují v křídových pískovcích (Ústí nad Labem, Děčín). Tyto typy výskytu se liší i celkovou mineralizací. Některé minerální vody jsou všeobecně známé jako léčivé nebo stolní (Bílinská, Zaječická, Praga aj.). Na zdroje termálních vod se váže lázeňské využití. V kraji jsou nejznámější lázně Teplice, potenciál pro intenzivnější využití vod pro lázeňské a ozdravní pobyty má mnohem více lokalit. 2.2 Socio-ekonomické charakteristiky 2.2.1 Obyvatelstvo Demografické údaje jsou zpracovány na základě Průběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (dále SLDB 2001). V polovině července 2002 zveřejnil ČSÚ dlouho očekávané definitivní výsledky SLDB 2001, ale v té době byla většina údajů pro analýzy projektu v pokročilém stupni rozpracování. Proto konzultant uvádí údaje a z nich vyplývající pomocné ukazatele podle průběžně a postupně zveřejňovaných výsledků SLDB. Velké rozdíly mezi předběžnými a definitivními údaji zde nejsou -podle předběžných výsledků žilo v Ústeckém kraji ke dni 1. 3. 2001 celkem 826 380 lidí, podle definitivních výsledků to bylo 820 219 lidí, rozdíl představuje - 0,74%. Pro srovnání uvádíme další Profil území 23 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji číslo, a sice počet obyvatel Ústeckého kraje k 1. 1. 2002 byl 819 450, které dokládá pozvolný, ale stálý pokles počtu obyvatel. Všechny údaje jsou tedy zpracovány podle Předběžných výsledků SLDB 2001, které ČSÚ zveřejnil v létě 2001 a postupně je doplňoval na své stránce www.czso.cz pod názvem „Průběžné výsledky SLDB 2001". Podrobnější informace o obavatelstvu v Ústeckém kraji jsou uvedeny v příloze č. 3. Základní úc laje o obývate Rozloha (km2) Istvu Ústeckého kraje Počet obyvatel Věkový index Hustota Území celkem 0-14 60 a více 0-14/60 a > obyv/km2 1 709,3 119 915 21684 17488 1,28 166,7 2 341,1 109 583 18796 17975 1,06 321,3 3 547,5 213 344 73635 50697 1,02 389,7 4 324,2 62 846 10420 10634 0,99 193,9 > c o 5 216,3 30 534 5552 4684 1,21 141,2 Ol 6 204,3 30 271 5331 5072 1,06 148,2 3 (A 7 680,0 66 250 11339 10914 1,07 97,4 8 705,6 65 376 11409 11076 1,16 92,7 9 360,3 39 875 6498 7146 0,95 110,7 10 766,0 68 808 11911 11585 1,07 89,8 11 492,3 19 578 3416 3494 1,01 39,8 Ústecký kraj 5 334,6 826 380 179991 161462 1,09 154,9 ČR 78 866,0 10 292 933 1694812 1874211 0,9 130,5 Zdroj: CSU Věkový index podfl počtu obyvatel ve věku 0-14 a 60+ let | | do 1,0 | | 1,01 - 1,1 | | 1,11-1,19 [_| 1,2 a více Profil území 24 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Podíl obyvatel s maturitou Vyjíždějící za prací mimo vlastní obec 2.2.2 Ekonomická základna, trh práce Ve vědomí obyvatelů ČR má Ústecký kraj dvojí tvář: na jedné straně požívá pověst průmyslového regionu země se zničeným životním prostředím, na druhé straně se v něm nachází jeden z nejmalebnějších koutů republiky. Bohužel, zatímco první tvář je obecně známá, existenci druhé tváře si uvědomuje daleko méně lidí. Je to způsobeno jak excentrickou polohou Českého Švýcarska v rámci ČR, tak i nedostatečnou propagací této turistické oblasti v jiných regionech. Pro změnu povědomí o Ústeckém kraji je potřebné lépe profilovat již zmíněnou pozitivní stránku tváře kraje a zmírňovat až odstranit negativní stránky, spojené s ekologicky poškozeným životním prostředím v minulých desetiletích a pověstí kraje s velkou nezaměstnaností. Klíčem k uvedeným změnám je diverzifikace ekonomické základny kraje a s tím spojený trh práce. Ekonomickou základnu kraje od počátku průmyslové revoluce jednostranně určovaly zejména naleziště hnědého uhlí v blízkosti výhodné vodní dopravní cesty. Útlum těžby uhlí v poslední době zanechal po sobě nejen zničenou krajinu, ale i vysokou nezaměstnanost. Sektor služeb zatím nevyužil zdroje a nerozvíjel se přiměřeně možnostem. I někdejší výhodná dopravní poloha se stává problematickou: s klesající přepravou uhlí lodní doprava ztrácí na významu, neprosadila se zatím v jiných oblastech. Hlavní směry pozemní dopravy jsou geograficky omezeny na směry sledující tok řeky Labe a řeky Ohře a tudíž jsou ohrožovány povodněmi a znamenají zátěž pro ovzduší. Přesto všechno má kraj dobrý potenciál na to, aby se zbavil negativní části své pověsti průmyslově těžce poškozené oblasti s vysokou nezaměstnaností. Podíl krajů na HDP Rok 2000 Ústecký kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Hlavní město Praha Česká republika Podíl HDP (%) 6,6 2,4 3,5 24,6 100 HDP/1 obyvatele (Kč) 155 305 157 259 161 031 408 259 190 750 Pozici Ústeckého kraje v rámci České republiky dokládá přehled hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2000. Výše HDP v kraji je podprůměrná a podíl HDP na jednoho obyvatele je nejnižší. Největší zátěž trhu práce představuje nezaměstnanost způsobena útlumem těžby a navazujícího průmyslu - energetiky, chemie, strojírenství, vodní dopravy, atd. Tyto změny jsou částečně vyvolány i jinými, zejména externími vlivy (globalizace apod.), avšak to na lokálním řešení situace mnoho nemění. Není jiné cesty než restrukturalizace trhu práce, rekvalifikace, celoživotní vzdělávání v ekonomicky perspektivních oblastech. Profil území 25 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Na konci května 2002 bylo v kraji méně než 16 % nezaměstnaných. Ve srovnání s dubnem jejich počet poklesl o 677 a v současnosti je tu bez práce asi 67 600 lidí. Vyplývá to z údajů okresních Úřadů práce. Podle odborníků způsobil pokles hlavně začátek sezónních prací a zaznamenaly jej všechny okresy mimo Teplická, kde se počet nezaměstnaných mírně zvýšil. Nejvíce postiženým okresem i v rámci celé ČR zůstává Mostecko. Na konci května tu míra nezaměstnanosti dosáhla 21 %, což představuje asi 13 500 lidí. Nejvíce, až na 11,4 %, se snížila nezaměstnanost na Litoměřicku. Okres vykazuje dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v kraji. V kraji se opakuje každoročně, tak jako v jiných regionech republiky, zvýšená sezónní poptávka po pracovnících v profesích kuchař, číšník, servírka. Míra nezaměstnanosti v červenci 2002 Míra nezaměstnanosti v% Q > o +-» E o U 0) u >1— >(L) E o +-» —i O o O) y "o. Ústí n/Labem Ústecký kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Česká republika 07/2002 14,1 16,9 12,1 18,0 21,4 17,0 15,5 16,4 9,4 8,0 9,2 Zdroj: www.mpsv.cz Mezi deseti okresy České republiky s nejvyšší nezaměstnaností se dlouhodobě objevuje 6 okresů Ústeckého kraje, pouze výše zmíněné Litoměřicko je v druhé desítce - v současnosti na sedmnáctém místě. Pro úplnost je v příloze č. 3 uveden přepočet míry nezaměstnanosti za květen 2002 podle 11 vymezených subregionů a další údaje. Profil území 26 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 3. Dopravní infrastruktura 3.1 Železniční doprava Ústecký kraj byl jedním z prvních regionů u nás vybavených základní sítí železnic, již roku 1851 dorazila do Podmokel Severní statní dráha z Prahy s pokračováním do Pruska, v dalších 22 letech byly dokončeny Buštěhradská železnice z Prahy do Chomutova, Rakouská severozápadní dráha od Lysé nad Labem, Plzeňsko-březenská dráha z Plzně přes Zatec do Obrnic i páteřní Česká severní dráha Cheb - Ústí nad Labem, společně s tehdy konkurenční Duchcovsko-podmokelskou dráhou Chomutov -Podmokly. V dalších letech vyrostla síť místních drah, vykrývajících neobsloužená území a zpřístupňující menší sídla, základem dnešní sítě je však, po mnoha přeložkách a rušení tratí vuhelných pánvích, síť dobudovaná do roku 1873. Páteří dnešní železniční sítě Ústeckého kraje je trať ČD č. 130 (Děčín-) Ústí nad Labem - Chomutov s navazujícími 140 Chomutov - Cheb a Děčín - Varnsdorf, propojující nejvýznamnější sídla kraje (byla by vhodná i pro provozování intervalové příměstské dopravy). Nejvýznamnější tratí je železniční část IV. panevropského multimqdálního koridoru transevropské komunikační sítě, železniční trať č. 090 (Břeclav - Brno -) Praha - Ústí nad Labem -Děčín, další hlavní tratě spojují Ústecký kraj ze středem Čech 072 Lysá n. Labem - Ústí nad Labem-Střekovc 120 Praha - Chomutov a 110 Kralupy nad Vltavou - Most, Z Plzní potom trať 160 Plzeň -Zatec. Železnice zajišťuje vztahy mezi většími městy, dopravní obslužnost některých sídel, včetně horských. Turistické cíle napojené železnicí jsou krušnohorské Vejprty, Mikulov, Moldava, Krupka a Telnice v Lužických horách Česká Kamenice, Jedlová a Jiřetín pod Jedlovou, na Sluknovsku Brtníky, Mikulášovice a Dolní Poustevna. Pro turisty jsou některé starší, především horské tratě atrakcí j ižsvým provozem, v provozu, resp. Výstavbě jsou i dvě muzejní železnice Česká Kamenice - Kamenický Šenov a Velké Březno - Zubrnice. Kraje se pro České dráhy, monopolního provozovatele železniční dopravy na území Ústeckého kraje v segmentu regionální a příměstské dopravy, stávají od 1. 1. 2003 významným partnerem pro provoz, podle Českých drah měly být partnery při jednáních o rozvoji a zkvalitnění železniční infrastruktury. Rozvojové záměry Českých drah při budoucím řešení dopravních potřeb regionu vychází z předpokládaných přepravních proudů, ze stávajícího stavu a konfigurace železniční sítě a z předpokladu obnovy a úprav této sítě do stavu odpovídajícího požadavkům kladeným na dopravu ve 21. století. V současné době probíhá významná etapa pro vývoj železniční dopravy. Decentralizace státní správy přenáší pravomoci a odpovědnost související s uspokojováním dopravních potřeb obyvatelstva na orgány veřejné správy v krajích. Rozhodování o dalším vývoji se tedy v maximální možné míře přiblížilo občanům, kterým má dopravní systém sloužit, a bude vycházet z podmínek, možností a především potřeb samotných krajů a jejich obyvatel. V historickém vývoji železniční dopravy tato etapa představuje zásadní změnu v přístupu k organizaci dopravy příměstské, regionální, ale i dálkové, která bude sloužit k propojení jednotlivých krajů mezi sebou navzájem a ke spojení krajů s republikovým centrem a se zahraničím. Profil území 27 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Železniční mapa Ústeckého kraje 3.2 Silniční doprava Kvalita i kapacita silniční sítě Ústeckého kraje není zcela vyhovující, přes relativně hustou dopravní síť je nedostatečné její plošné rozprostření. Nepříznivé podmínky jsou v okrese Most, s^ nevhodným spojením z Prahou i sousedním Saskem, nedostatečné je též spojení Děčína s odlehlým Šluknovským výběžkem, není též dostatek přechodů přes Labe mezi Ústím nad Labem a Litoměřicemi. Silnice II. a III. třídy jsou většinou ve špatném technickém stavu. Nejvýznamnější silniční komunikací Ústeckého kraje je dálnice D8 Praha - Ústí nad Labem - státní hranice ČR-SRN. Dálnice D8 je součástí IV. multimodálního panevropského dopravního koridoru Dresden - Praha - Brno - Bratislava - Gyor - Budapest - Timisoara - Bucuresti - Constanca/Craiova -Sofia - Plovdiv - Istanbul/Thessaloniki, který byl schválen 2. Panevropskou dopravní konferencí na Krétě v r.1994, na úrovni ministrů dopravy zúčastněných států, jakou součást Transevropské dopravní sítě. Ve směru na Drážďany se dálnice D8 napojuje na německou dálnici A17. Na propojení D8 a A17 včetně výstavby hraničního mostu je vypracovaná mezinárodní dohoda. Na dálnici D8 přejde též mezinárodní silnice E55 Helsing0r - Berlin - Praha - Salzburg - Venezia - Brinidisj - Patra - Kalamata, vedená dnes po silnici 1/8 přes Teplice. V rámci vnitřního dálničního systému České republiky bude dálnice D8 spolu s dálnicí D3 spojovat severočeskou, pražskou a středočeskou aglomeraci s táborským a českobudějovickým regionem. Celková délka 92 km, v provozu 52,3 km, v přípravě je úsek Lovosice - státní hranice ČR-SRN dlouhý 39,7 km. Převážná část dopravních vztahů v automobilové dopravě Ústeckého kraje je však zajištěna sítí silnic I. a II. třídy, přecházejících v místech s větší hustotou provozu ve víceproudové silniční komunikace (Chomutov - Bílina). Páteřní silnicí Ústeckého kraje mezi Chomutovem a Děčínem je silnice 1/13 Karlovy Vary - Liberec - Habartice, převádějící též mezinárodní trasu E442 Karlovy Vary - Liberec -Olomouc - Žilina, hlavní síť tvoří další úseky silnic I. třídy: 1/9 Svor - Rumburk, 1/15 Úštěk - Most, 1/30 Lovosice - Chlumec, 1/62 Ústí nad Labern - Hřensko, čtyřpruhová 1/63 Ústí nad Lbem - Teplice, 1/8 Lovosice - Cínovec, 1/7 Louny - Hora Sv. Šebestiána, 1/27 Litvínov - Zatec - Bukov, 1/28 Louny -Kozly, a krátký úsek 1/62 u Lubence. Pro místní dopravu jsou velmi významné silnice II. A III. třídy, spravované krajem. Obrovský vnitřní dluh na jejich kvalitě se zatím bohužel nedaří snižovat a jejich stav je mnohdy velmi nekvalitní. Nedostatečná kvalit přístupových cest může mít negativní vliv i na Profil území 28 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji cestovní ruch, stejně jako nedostatečná hustota hraničních přechodů pro automobilový provoz. Hustá síť silnic i v horských územích, pozůstatek dřívějšího mnohem hustšího osídlení, je naopak silnou stránkou cestovního ruchu a specifikou Ústeckého kraje (v obdobných nadmořských výškách Krkonoš či Šumavy je příjezd automobilem obvykle vyloučený), zahraniční návštěvníci navyklí na obdobné podmínky, tvoří o víkendech a dovolených většinu dopravního proudu např. na mnohých krušnohorských silnicích. n Irarice kraje Dresden - D ^*t2 ^A , C" _} Lobau- D f/ D8 - v provozu y* * D8 - ve výstavbě y^silricel. třídy B172 Dresden - D1^ [j Zittau - D OSO Dresden-D i* t*-— A17 Dresden D J^----- °Blr—TtT S-S želez rice s dálkovým provozem ^ IV. mutinied, panevropský koridor B170 Dresden - D I—~^^S7/y/yyAl L \ /089 Zittau D, Liberec (E55 Hels ngor-DK) ?l/8 Y//2//Zf obi fi-fc___i 1/13 ^/A S "^^^f^**? ^ * '^ Praha >Gffiijý//////A\ ^~~^^ A'^3 Liberec, Habartice B174 Chemnitz - D \rzp C J-J/sa /^/W rJ(E442 Žilina-SK) Is—<*1—f \\n -i 1IU Ä%íf^V30 S 1/15 Č. Lipa E 1/13 K. Vary ^yrtrtŕ' S 7 / f 1/15 X^NjIISO ^Vp72 S : (E442 K. Vary) síí^_ 140 K. Vary \ i/7 I ^\ 12/ýs, ľ) 11° 'yyyyyy^ °72 Lysá n. l \žyyyx/l030 Praha i kq\ n 20 ins 110 Slaný ^*Sr D8 Pi.ilni J i/27 V l/7 Prana (E55 Kalamata-GR) 126 R akovník Constanta - RO 1/6 K. Vary ^?--^ jL_ \*f 12LI 1 1/6 Praha Praha Istanbul - TR 1 (E48 Schweinfurt - D) \^~žsr~f (E4B Prahs ) Thessaloniki - GR i-VlC7 Plzeň 160 Plzeň 3.3 Vodní doprava Ústecký kraj je z hlediska vodní dopravy velice důležitým krajem, neboť jeho územím prochází Labská vodní cesta a nacházejí se zde dva velmi důležité přístavy a jediný hraniční přechod pro lodní dopravu (Hřensko). Co se týče celkového počtu přístavů na Dolním Labi, jedná se^ o cca 40 přístavů a překladišť z nichž lze vybrat sedm největších :Děčín Loubí, Děčín Rozbělesy, Ústí nad Labem Krásné Březno, Ústí nad Labem Vaňov, Lovosice a Štětí. Jedním z nejdůležitějších přístavů a to nejen na Dolním Labi, ale i v rámci ČR vůbec je již výše zmíněný přístav Ústí nad Labem Krásné Březno. Tento přístav je vybaven překladovým jeřábem o nosnosti až šest tun, železniční vlečkou, skladovacími plochami až na 6 000 tun sypkého materiálu a poskytuje též služby celní deklarace. Vnitrozemská vodní doprava má přes svůj méně významný přepravní objem ve srovnání s železnicí a silnicí nezastupitelné místo při přepravě levných a hromadných substrátů. Přeprava zboží po Labi a po souběžné železniční trati přes pohraniční přechodovou stanici Děčín dosahovala v posledních třech letech těchto přepravních objemů: 1998 - železnice = 9,2 mil. tun; voda = 1,3 mil. tun 1999 -železnice = 9,6 mil. tun; voda = 1,3 mil. tun 2000 - železnice = 9,9 mil. tun; voda = 1,1 mil. tun. Nerostoucí resp. nižší přeprava v letech 1999 a 2000 byla způsobena nepříznivými plavebními podmínkami a omezováním a zastavováním plavby v těchto letech. Osobní doprava je na dolním toku Labe zajišťována z české strany lodí Hamburg, a je provozována Pražskou paroplavební společností. Využít této nabídky je možné v období od 3. 5. 2002 do 15. 9. 2002 vždy v pátek, o víkendech, v období od 3. 7. do 29. 8. lze využít služby osobní lodní dopravy i každou středu a čtvrtek. Osobní dopravu Děčín - Hřensko - Bad Schandau a okružní plavby v Děčíně nabízí také např. cestovní kancelář DEZKA v Děčíně. Ceny se pohybují v rozmezí desítek korun, zpáteční jízdné je cenově zvýhodněné a je zde také nabízena přeprava jízdních kol. Z německé strany jsou vypravovány lodě z Drážďan přes Königstein do Děčína. Profil území 29 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Název přístavu kilometráž Děčín Loubí 95,0 - 98,2 veřejný přístav Děčín Rozbělesy 92,0 - 94,2 veřejný přístav Ústín.L. Krásné Březno 71,8 - 75,3 veřejný přístav Ústí n.L. Vaňov 67,5 - 68,7 veřejný a závodový přístav Lovosice 49,5 - 50,3 veřejný a závodový přístav Štětí 16,4 závodové překladiště Schéma vodní dopravy na Labi SRN WSFn Tap ice • Ústi n.Laíwm l STREKOV *T UtomĚřÉte Vji^ ČESKÉ KOPISTY LOVOSiCE ŠTĚTÍ V D BERKO VÍCE ROUDNSCE n.L i------*; - Mělník Kralupy i H \ NeratovJce 3.4 Veřejná linková doprava Dopravní obkižnost linkovými autobusy je v rámci Ústeckého kraje zajišťována místními přepravci jako ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s., Kavka transport, nebo přepravci, kteří tato území obsluhují pouze částečně určitými linkami (ČSAD autobusy Plzeň a.s., ČSAD Liberec a.s. apod.). Majoritním provozovatelem autobusové dopravy v Ústeckém kraji je již zmíněná ČSAD BUS Ústí nad Labem, jenž poskytuje přepravní^služby i na spojích mimo Ústecký kraj. Jedná se o jednu ze tří největších dopravních firem v České republice, pravidelná doprava provozuje na základě dlouhodobých licencí v osmi okresech severní části republiky na celkem 281 pravidelné autobusové lince. Celkem bylo za rok 2001 takto přepraveno kolem 30 mil. osob a ujeto přes 22 mil. kilometrů. Pro spolehlivý provoz autobusový dopravy slouží dvanáct vlastních servisních pracovišť, v nichž je prováděna pravidelná kontrola a opravy vozového parku společnosti. V současné době společnost zabezpečuje 500 linkovými autobusy a s téměř 600 řidiči dopravní obslužnost zejména na celém území Ústeckého kraje a v části kraje Libereckého. 3.5 Cykloturistické trasy Ústecký kraj je krajem, jenž v posledních letech zaznamenal díky vysoké atraktivitě místních lokalit zvýšený počet zájemců o cykloturistiku. Zlepšující se životní prostředí a uvolnění státních hranic významně přispěly k popularizaci tohoto sportu. Každoročně se zvyšující počet cykloturistickych tras je důkazem snahy o zatraktivnění lokality, jenž disponuje mnoha kvalitními cykloturistickými resorty. Pokud se budeme věnovat jednotlivým okresům v kraji z hlediska nabídky cyklostezek, dá se říci, že Profil území 30 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji každý z okresů má po této stránce co nabídnout. Nejsevernější Děčínsko disponuje širokou nabídkou cyklostezek různých obtížností. Jen v okolí samotného Děčína je možné využít budované cyklotrasy poutavým Labským kaňonem do příhraniční obce Dolní Žleb, navštívit německé lázeňské městečko Bad Schandau a při zpáteční cestě navštívit Hřensko. Kromě této Labské cesty je zde také možnost na 44,4 km dlouhé trase navštívit skalní masivy Českého Švýcarska s jeho dominantou - Pravčickou bránou nebo Sněžnický okruh. Dalšími lokalitami Děčínského okresu jsou rozhledny Šluknovského výběžku, či Kyjovský okruh vedoucí okolím Kyjovským údolím. Dalším okresem nabízejícím cykloturistické lokality podél Labe je Litoměřicko. Labská magistrála je trasa vedoucí podél řeky Labe, prochází okresem Ústí nad Labem, v Libochovanech vstupuje do okresu Litoměřice, do Litoměřic směřuje přes Velké Žernoseky a Žalhostice. Labská magistrála vytváří v úseku od Velkých Žernosek přes Litoměřice a Roudnici nad Labem až do Mělníka specifický úsek, a to Labskou vinařskou cyklostezku s malebným Labským údolím, ale i úrodnou krajinou Podripska. Jak název napovídá, nabízí se ochutnávka vín z několika oblastí, od vyhlášeného žernoseckého přes litoměřické a roudnické až po mělnické. Dále je zde možnost využít trasu vedoucí údolím Ohře s přírodními útvary a mnoha památkami. Okres Teplice těží z existence Českého středohoří, nacházejícího se v jižní části regionu, ale především z pásma Krušných hor a následného přeshraničního ruchu. Cyklisticky nejfrekventovanější jsou okruhy, které nabízejí propojení s turistickými přechody na státní hranici, například v Dolní Moldave je několik let využívaná turistická přeshraniční stezka Moldava - Holzau, navazující na kvalitní trasy v SRN a na naši Česko - Saskou hřebenovku. Možnosti cykloturistiky podporuje lanová dráha Bohosudov - Komáří vížka, jenž překonává značný výškový rozdíl jižních svahů Krušných hor, takže cyklisté pak mohou pokračovat po náhorních a vrcholových partiích. Okres Ústí nad Labem je významný zejména kvůli existenci mezinárodní cyklotrasy z Hamburku do Vídně, jež vede po pravém břehu řeky Labe přes Velké Březno do Církvic. Úsek Ústí nad Labem -Církvice začíná pod unikátním Mariánským mostem, pokračuje přes Brnou a Sebuzín do Církvic. Stezka je zčásti upravena profesionálně, zčásti je vedena po místních komunikacích. Turistické zajímavosti při stezce jsou označeny informačními tabulemi. Dalším okresem Ústeckého kraje nabízející pestrou paletu cykloturistického vyžití je Mostecko známé především pro unikátní lokalitu vyznavačů cykloturistiky a horských kol - Resslův kopec. Toto místo se nachází v přímé blízkosti západní části města, je dostupné po dvou příjezdových trasách cca pět kilometrů dlouhých. Samotný areál sestává ze tří cyklostezek rozdělených podle obtížnosti na zelenou, s převýšením 26 m a délkou 3,7 km, určenou pro začátečníky, modrou, s převýšením 117 m a délkou 7,7 km a náročným cyklistům určenou červenou, s převýšením 300 m a délkou 10 km. Každá ze stezek je vyznačena a informace mohou návštěvníci získat z informačních tabulí umístěných na příjezdových cestách a na začátku každého z okruhů. Okresem vede také významná cyklotrasa Doksy - Most, jenž vede přes Mariánské Radčice, Litvínov, Horní Jiřetín a Brandov až k hraničnímu přechodu a napojuje se na cyklostezky v SRN. V okresu Louny je zajímavá 28 km dlouhá neznačená trasa Zatec - Nechráníce. Trasa vede podél Ohře přes Lučan - Stroupeč - Přívlaky - Stranná - Vičice a končí u vodní nádrže Nechráníce. Chomutovsko je z hlediska cykloturistiky zajímavé především cyklostezkami nacházejícími se v okolí města Jirkov. Nachází se zde několik tras různé obtížnosti, nejtěžší je asi výjezd na Krušnohorskou náhorní planinu, cyklista zde překoná převýšení 580 metrů na 10,7 km dlouhé trase, je zde možnost dvojího občerstvení- na koupališti ve Vysoké peci, nebo poté, při mírném prodloužení trasy, v Lesné. Další trasou je výlet na zámek Jezeří, ležící asi 8,5 km od výchozího místa této cyklostezky -Červeného hrádku. Trasa není vhodná pro děti, překonává převýšení 115 metrů. Seznam cyklotras je uveden v příloze č. 3. 3.6 Pěší pohyb Celý Ústecký kraj je díky klubu českých turistů protkán hustou sítí značených turistických cest, jenž vedou od Hřenska, přes Polabské pískovce, Krušnohoří až na Chomutovsko. Pokud bychom měli vybrat několik nejatraktivnějších oblastí, jednoznačnou dominantou by bylo určitě Českosaské Švýcarsko. Je zde několik známých naučných stezek s dlouholetou turistickou tradicí. Jelikož je tato oblast cílovou destinací turistů již po mnoho let, stezky jsou řádně značeny a vybaveny mnoha informačními tabulemi. Asi nejznámější trasou je naučná stezka přátelství, kopírující jeden z turisticky nejatraktivnějších pěších okruhů v Labských pískovcích. Okruh začíná v obci Hřensko a pokračuje Profil území 31 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji údolím říčky Kamenice až k Edmundově soutěsce. Od jarních do podzimních měsíců jezdí v soutěsce pramice. Cesta pokračuje údolím říčky až k dlouhému schodišti, po němž se vystupuje k obci Mezná. Odtud po málo frekventované silnici do Mezní Louky a dále po červené značce až k nejznámějšímu útvaru Labských pískovců a jednomu z nejzajímavějších míst v České republice vůbec, k Pravčické bráně. Poté stezka pokračuje dále po červené značce až k výchozímu místu celého okruhu, Hřensku. Dalšími stezkami v této oblasti jsou naučná stezka Jetrichovicke stěny, naučná stezka Tiské stěny nebo hornická naučná stezka na katastru obce Dolní Podluží, která je součástí komplexního projektu zaměřeného na historii dolování v Jiřetíně pod Jedlovou a blízkém okolí. Jak již bylo výše zmíněno, celý Ústecký kraj je z turistického hlediska velmi atraktivní a v podstatě v kterémkoli z jeho okresů se nacházejí atraktivní lokality. Teplickose svými krušnohorskými lokalitami (Komáří vížka, okolí Krupky) a nádherným výhledem z Milešovky, Ústecko s jeho polabskými stezkami, či Třebenické hrady na Litoměřicku, atraktivní cesty s výstupy na izolované vrchy s dalekými výhledy či průchody soutěskami, jako je např. Bobří potok na Verneřicku, nabízí celé České středohoří. Pěší trasy jsou vyznačeny též v Doupovské pahorkatiny u Kadaně, Rakovnické pahorkatině a vrchovině Džbán. Jednou z nejpopulárnějších pěších tras České republiky je pěší výstup na Říp, který se může stát ikonou pěší turistiky Ústeckého kraje. Profil území 32 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 4. Analýza nabídky 4.1. Kulturně-historické památky K 31. 12. 2001 bylo na území dnešního Ústeckého kraje celkem 3 259 zápisů do rejstříku nemovitých památek. Rejstříkové číslo představuje zápis areálu, v kterém se často nachází několik samostatných památkově chráněných objektů. Ve skutečnosti je tedy v Ústeckém kraji více památkově chráněných objektů. Podle druhu patří mezi nemovité kulturní památky například hrady, zámky, tvrze, kaple, fary, kostely, městské a venkovské obytné domy, usedlosti, chalupy, hospodářské dvory, památníky, sochařská díla v přírodě, památky vědy a techniky, historická zeleň - parky a zahrady, archeologické památky, a pod. Zvláštní význam pro území Severních Česch mají technické památky, jejichž seznam se neuvádí zvlášť, ale jsou zařazeny společně s jinými chráněnými nemovitými památkami. V kraji se nachází mnoho památek na hornickou činnost, zpracování rud a vyžití uhlí. Je připravený materiál, s podporou OkÚ Most a snaha o zapsání souboru technických památek do Seznamu UNESCO. Jenom pro představu, jaké bohatství kraje představují historická města a vesnice uvádíme, že součet urbanisticky chráněných sídel je celkem 389 ha městských a vesnických památkových rezervácia 952 ha městských a vesnických památkových zón. ^•O Šluknov ^\ ■ Národní kulturní památka X- ) ■ Památku vá zóna j Rumburl^/ ■ Památková rezervace -** Jiřetín pod Jedlo/ou \ r-"U ,----'- M P " 7 f*-ŕ ^J-^ Rujova Jetřichovice J ^ \/^*^v. f** Česka Kamenice í ^"—* r\-.\nrr.cr Benešov nad Ploučnid f^ Křupka Chlumec % 1 °"k ■ Chabařovice j _ Teplice ľ Ducncov _ Zubrnice T Rehlovice c Chomutov — Klášterec nad Ohří Eiľna Ploskovic^1-'15«'« ■ \ ... ... • m úštěA Litonnence V Termín chotiněveS 1 ^*^-*^ Kadaň Slatina Štětí Y ■ a ; Libochovice a Roudnice pad Labem J"*" Eudyně nad Ohří i Louny Mnetěš 7 \ Zálužice ŕ " ■ ■ ■k Zatec C. , 9 Libesice ^ Krásny Dvůr ť Vroutek _j*'—^*— Pozn.: Podrobnější seznam kulturně-historických památek je uveden v příloze č. 4. V jednotlivých okresech Ústeckého kraje byl počet chráněných nemovitých památek ke dni 31. 12. 2001 následující: Profil území 33 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Okres Počet obcí Počet zapsaných nemovitých památek Průměrný počet památek na obec Průměrný počet památek na plochu 100 km2 Děčín 52 550 10,64 60,5 Chomutov 44 473 10,8 50,6 Litoměřice 105 974 9,3 94,4 Louny 70 640 9,1 57,2 Most 26 144 5,6 30,8 Teplice 34 305 9,0 65,0 Ústí nad Labem 23 173 7,5 42,8 Ústecký kraj celkem 354 3 259 8,8 61,1 Zdroj: DHV podle údajů PÚÚL Státní ústav památkové péče na základě podkladů z ústavů památkové péče, pracujících v regionech, aktualizuje seznam nejvíce ohrožených a^nevyužívaných památek. Seznam je průběžnou zásobárnou objektů, které vyžadují urgentní řešení. Často to jsou areály a objekty ve vlastnictví obcí, nebo jsou v transformačním období přechodu vlastnictví na města a obce na jejichž území se nachází. SÚPP uvádí také doporučené využití zdevastované či opuštěné památky a hrubý odhad nákladů, potřebných na její rekonstrukci. Z dokumentu SÚPP je v příloze č. 4 uveden výběr ohrožených památek na území Ústeckého kraje, které se doporučují k využití pro zařízení cestovního ruchu a trávení volného času, či obecně k podnikání. Výběr je roztříděn podle vymezených turistických subregionů. 4.2 Turistická infrastruktura World Tourism Organisation (WTO) definuje v rámci nabídky služeb cestovního ruchu základní turistické produkty v pořadí: 1. Ubytovací služby 2. Stravovacia pohostinské služby 3. Dopravní služby 4. Cestovní agentury, cestovní kanceláře a průvodcovské služby 5. Kulturní služby 6. Sportovní a zábavné služby 7. Jiné (například pojištění, platební karty, zdravotní péče o návštěvníky, apod.) 4.2.1 Ubytovací zařízení v Ústeckém kraji Ve srovnání se situací před rokem 1990, je nabídka ubytovacích zařízení pro turisty bohatá. Vzniklo mnoho ubytovacích zařízení rozličné kvality, některá vysoce kvalitní, zařízená a provozovaná podle mezinárodních standardů, na druhé straně přežívá hodně sezónních ubytovacích zařízení, která nesnesou přísnější kritické měřítko. Ubytování je produkt, kde se uplatní malé rodinné podniky, proto podnikatelé často zahajovali podnikání bez investic do zařízení, náhodně, bez průzkumu trhu, bez zjištění konkrétních potřeb, bez koordinace a bez vzájemné dohody. Podle zkušeností z terénu například dodnes chybí v Ústeckém kraji pestřejší nabídka hotelů, jejichž kapacita by odpovídala kapacitě zájezdových autobusů. Preferovala se kvantita na úkor kvality. Lokální konkurence a vidina rychlého zisku byly určující pro nabídku. Podobná situace byla například na českém trhu s kancelářskými prostory, vznikaly kvalitní kanceláře, ale také mnoho nekvalitních, které se uplatnily na rozvíjejícím se trhu pouze z důvodu Profil území 34 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji velkého historického deficitu. V současnosti je už situace jiná, nejen zahraniční, ale už i čeští turisté kladou na kvalitu ubytovacích zařízení stále vyšší nároky. Informace o ubytovacích zařízeních v Ústeckém kraji vycházejí z údajů ČSÚ. V roce 2001 proběhlo podrobné šetření ubytovacích zařízení v celé ČR, proto jsou k disppzici srovnatelné údaje za všechny kraje, bohužel pouze do podrobnosti jednotlivých okresů. ČSÚ získal údaje pomocí dotazníků vyplněných provozovateli ubytovacích zařízení. Z toho důvodu je možné, že skutečný celkový počet hostů může být o něco vyšší, na druhé straně metodika sběru dat byla na celém území ČR stejná, proto lze srovnávací analýzu považovat za vypovídající, i když třeba v absolutních číslech mohou být rezervy. Podle těchto výsledků patří Ústecký kraj, co se ubytovacích kapacit týče, do republikového podprůměru. Při současném počtu 12 307 ubytovacích zařízení na území ČR (údaj ČSÚ k 31. 7. 2001), s 476 958 lůžky je podíl Ústeckého kraje na celorepublikových kapacitách přibližně 4,9 % z počtu ubytovacích zařízení a 5,3 % z počtu lůžek. Na území Ústeckého kraje se podle posledních údajů nachází 605 ubytovacích zařízení disponujících 25 202 lůžky, což je ze čtrnácti krajů kraj s pátou nejnižší kapacitou ubytovacích zařízení. Do celkové lůžkové kapacity ubytovacích zařízení jsou započítána lůžka v hromadných a individuálních ubytovacích zařízeních. Mezi hromadná ubytovací zařízení, která byla zahrnuta do šetření ČSÚ patří všechny kategorie hotelů, motelů, botelů a penzionů, dále chatové osady a turistické ubytovny a pevná lůžka v kempech. Ubytovací kapacity Ústeckého kraje podle okresů Okresy Ústeckého kraje Počet ubytovacích zařízení Počet pokojů Počet lůžek počet lůžek/ 1 zařízení Počet lůžek na km2 Počet míst na volné ploše Děčín 233 2 635 7 886 33,9 8,7 1476 Chomutov 103 1371 3 998 38,8 4,3 3 588 Litoměřice 73 1212 3 147 43,1 3,0 920 Louny 32 484 1587 49,6 1,4 40 Most 24 715 1738 72,4 3,7 - Teplice 80 1783 4 176 52,2 8,9 384 Ústí n/Labem 60 1 118 2 670 44,5 6,6 440 Ústecký kraj celkem 605 9 318 25 202 41,7 4,7 6 848 Ubytovací kapacity Ústeckého kraje ve srovnání se sousedními kraji Územní celek Počet ubytovacích zařízení Počet pokojů Počet lůžek počet lůžek/ 1 zařízení Počet lůžek na km2 Počet míst na volné ploše ČR celkem 12 307 172 297 476 958 38,8 6,0 150 295 Ústecký kraj celkem 605 9 318 25 202 41,7 4,7 6 848 HI.m.Praha 940 30 714 70 952 75,5 143,0 3 744 Karlovarský kraj 623 12 560 28 807 46,2 8,7 5 180 Liberecký kraj 1778 16 086 49 834 28,0 15,8 15 814 Profil území 35 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Z celkového počtu 605 je 426 hromadných a 179 individuálních ubytovacích zařízení. Celková kapacita lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních, tj. ve všech kategoriích hotelů, penzionů, kempů turistických ubytoven a ostatních v Ústeckém kraji je 23 508 lůžek. Počty ubytovacích zařízení v ČR podle krajů D Hlavní město Praha ■ Středočeský kraj DJihočeský kraj D Plzeňský kraj ■ Karlovarský kraj ■ Ústecký kraj ■ Liberecký kraj D Královehradecký kraj ■ Pardubický kraj ■ Vysočina ■ Jihomoravský kraj ■ Olomoucký kraj ■ Zlínský kraj ■ Moravskoslezký kraj Úroveň služeb Dalším sledovaným aspektem je úroveň služeb pro návštěvníky ubytovacích kapacit. Platí princip, že čím vyšší kategorie je sledované ubytovací zařízení, tím širší a kvalitnější je sortiment poskytovaných služeb. V Ústeckém kraji se nachází nejméně tři hotely označené čtyřmi hvězdičkami (Prince de Ligne**** v Teplicích, Zámeček**** v Jetřichovicích-Renarticích a Top Hotel Praha**** v Hřensku), ale podle ČSÚ je v kraji nejvyšší kategorií 3-hvězdičkový*** hotel, proto jsou nabízené služby hodnoceny spíše jako běžného charakteru, tj. většina zařízení disponuje restaurací či barem, ale nadstandardní služby typu sportovních aktivit již tak časté nejsou. Jak již bylo řečeno, nejčastějším typem poskytovaných doprovodných služeb je restaurační zařízení, jenž jsou v celorepublikovém průměru zastoupena asi 32 %, v Ústeckém kraji je tato hodnota 49 % (v tomto průměru jsou zahrnuty kromě zařízení hotelového typu také kempy, chatové osady a turistické ubytovny a individuální ubytování). Tento typ služby je v Ústeckém kraji u zařízení hotelového typu zastoupen hodnotami nad 95 %, u zařízení nehotelového typu hodnotami v rozmezí 40 - 70 % (bez individuálních ubytovacích příležitostí). Co se týče služeb typu pořádání kongresů a seminářů, je kongresové služby schopno nabízet cca 20 % hotelů z citované nejvyšší dostupné (tedy tříhvězdičkové) kategorie. Poměrně často nabízenou službou bez ohledu na úroveň zařízení je možnost využití vlastního parkoviště jenž se u oficiálních ubytovacích zařízení pohybuje mezi 65 - 80 procenty. Další sledované služby jako směnárna, praní a žehlení či fitness jsou zastoupeny úměrně kvalitativní kategorii příslušného ubytovacího zařízení. Zde je na místě zmínit systém jednotné klasifikace a certifikace ubytovacích zařízení: Živnostenský zákon ukládá podle § 17, odst. 8, písm. c) s platností od 1. 3. 2000 povinnost označit ubytovací zařízení poskytující přechodné ubytování podle kategorie a třídy. Kategorizace ubytovacích zařízení je stanovena obecně závazným právním předpisem, a sice vyhláškou č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Podle § 3, písm. g) jsou definovány hotely, hotely garni, motely, penziony a ostatní ubytovací zařízení. Ubytovací zařízení se zařazují podle druhů do kategorií a podle požadavků na plochy a standard vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami. Třídy ubytovacích zařízení nejsou stanoveny obecně závazným právním předpisem, proto příslušná profesní sdružení ve spolupráci s orgány státní správy připravila doporučující standardy ubytovacích zařízení zvlášť pro zařízení typu hotelů a penzionů a zvlášť pro ubytování v soukromí, v kempech, chatových osadách a v turistických ubytovnách. Profil území 36 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Plošné ukazatele, úroveň a umístění hygienických zařízení a dalšího vybavení jsou definovány jako povinné minimum v příslušných kategoriích ubytovacích zařízení. Třída ubytovacích zařízení se označuje příslušným počtem hvězdiček - od jedné do pěti * u hotelů a od jedné do čtyř * u všech ostatních ubytovacích zařízení. Svaz podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice, který je členem mezinárodní asociace Eurogities, ručí za certifikaci ubytovacích podmínek v rodinných domech a soukromých chatách a chalupách, které nejsou podle vyhlášky č. 137/1998 Sb. svojí prvotní funkcí určeny pro přechodné ubytování a tudíž se označují pouze třídou, ne kategorií. Podrobnosti na adrese www.eceat.cz. Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu HO.RE.KA ČR se sídlem v Praze, které je členem mezinárodního hotelového sdružení „ihra", garantuje a na základě žádosti přiděluje příslušné zatřídění pro hotely a penziony. Označení kategorie ubytovacího zařízení dává klientům možnost správného výběru a jistotu, že obdrží služby přiměřené ceně. Systém standardizace se zatím uplatňuje v ČR jako dobrovolný, jeho využití jednotlivými podnikateli je v zájmu obou stran. Jak podnikatelů, tak turistické veřejnosti. V současné době Ministerstvo pro místní rozvoj pověřilo nezávislou agenturu Roy Billing, aby ve spolupráci s profesními sdruženími zpracovala nové podmínky pro jednotné zatřídění ubytovacích zařízení v České republice. Připravovaný materiál má zohlednit zkušenosti minulých let a přiblížit se podmínkám platným v zemích EU. Vzhledem k tomu, že práce budou ještě v průběhu roku 2002 pokračovat, přiděluje se klasifikační znak na rok 2002 podle stávající doporučené klasifikace ubytovacích zařízení, kterou je možné najít na stránkách www.horeka.cz. Velikost ubytovacích zařízení Ve velikosti ubytovacích zařízení jsou v Ústeckém kraji zřetelné rozdíly podle okresů. Průměrná hodnota za celý kraj je 41,7 lůžek/l ubytovací zařízení je nad republikovým průměrem (38,8 lůžek/l zařízení). Tento průměr je zvýšený v důsledku větších zařízení v Mostě a Teplicích, v okrese Děčín naopak převažují menší zařízení s průměrnou velikostí 33,9 lůžek/l zařízení. Další hodnoty jsou v tabulce v úvodních odstavcích kapitoly. Počty lůžek na jedno ubytovací zařízení ■ Hlavní město Praha ■ Karlovarský kraj ■ Pardubický kraj ■ Zlínský kraj I Středočeský kraj I Ústecký kraj I Vysočina I Moravskoslezký kraj D Jihočeský kraj ■ Liberecký kraj ■ Jihomoravský kraj D Plzeňský kraj D Královehradecký kraj ■ Olomoucký kraj Zdroj: CSU Podle okresů v daném kraji, největší kapacitu v Ústeckém kraji má Děčín, a to co se týče jak počtu lůžek, tak počtu ubytovacích zařízení, následován Chomutovem, Ústím nad Labem a Teplicemi (jenž jsou ovšem z hlediska počtu lůžek druhým nejvýznamnějším okresem v kraji). Profil území 37 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Počty ubytovacích zařízení podle okresů 233 103 D Děčín ■ Chomutov D Litoměřice D Louny ■ Most DTeplice D Ústí nad Labem D Děčín ■ Chomutov D Litoměřice D Louny D Most DTeplice D Ústí nad Labem Zdroj: CSU Zdroj: CSU Pokud se bude zkoumat struktura pokojů, převažují dvoulůžkové pokoje, následované třílůžkovými a jednolůžkovými, nejmenší je počet apartmánů, což je shodné jako v celorepublikovém měřítku. okres Počet jednolůžkových pokojů Počet dvoulůžkových pokojů Počet třílůžkových pokojů Počet apartmá Děčín 109 1371 1093 62 Chomutov 44 606 640 81 Litoměřice 123 605 452 32 Louny 19 191 262 12 Most 93 417 159 46 Teplice 236 1094 401 52 Ústí nad Labem 134 709 240 35 Ústecký kraj 758 4993 3247 320 Co do kvality nabízených ubytovacích kapacit, převažují spíše ubytovací příležitosti střední a nižší kvality, jak vyplývá z následující tabulky. V Ústeckém kraji je nejvíce ubytovacích zařízení tříhvězdičkového typu, avšak ne vždy jsou to třídy certifikované Sdružením HO.RE.CA ČR. Poměrně hojnejšou zde zastoupeny penziony jejichž podíl tvoří přibližně 24 % z celkového počtu ubytovacích zařízení v kraji (oproti 15,5 % podílu penzionů v ČR). Naopak relativně nízký podíl má oproti republikovému průměru počet individuálních ubytování, jenž je v rámci ČR asi 43 %, v Ústeckém kraji asi 29,6 %. hromadná ubytovací zařízení 426 ■ z toho hotely 148 npnTJOn "t-'t-'t-'t- ^^^ ^¥^¥ ^¥ 114 - z toho Kemp , , , 30 hnf-pl =tc=tc;tc;tc;tc ^c^:^:^: 3 chatová osada ***,**,* 15 hotel,motel,botel *** 65 turistická ubytovna **,* 46 hotel,motel,botel ** 40 ostatní 73 hotel,motel,botel * 33 INDIVIDUÁLNÍ UBYTOVÁNÍ 179 Celkem 605 Profil území 38 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Návštěvnost podle úrovně ubytovacího zařízení Jak již bylo výše řečeno, hlavní ubytovací příležitosti v Ústeckém kraji tvoří hotely a penziony tříhvězdičkového typu a v nich bylo také v průběhu celého roku 2001 ubytováno nejvíce návštěvníků. Z celkového počtu 465 659 návštěv v ubytovacích zařízení a z toho 458 868 návštěv v zařízeních hromadných, bylo zaznamenáno 264 457 návštěv v hotelech(*,**,***), 52 571 v penzionech (*,**,***) a 141 822 v ostatních ubytovacích zařízeních. Tyto návštěvy ještě můžeme rozlišit na návštěvy kempů (51 832), chatových osad (8 818), turistických ubytoven (35 353) a ostatních (45 819). Co se týče návštěv cizích státních příslušníků, jejich cílovou destinací jsou převážně zařízení střední a vyšší kategorie, což dokazují podíly jejich příjezdů do různých typů ubytovacích zařízení. Podíl jejich příjezdů na celkovém počtu návštěvníků do Ústeckého kraje je přibližně 39,6 %, avšak pokud budeme brát podíl cizinců na celkovém počtu příjezdů do zařízení hotelového typu, je tento podíl 47,8 %, podíl na počtu příjezdů do zařízení mimo hotely a penziony je ale pouze 24,8 %. Počty příjezdů podle úrovně ubytovacích zařízení za 1.-4. čtvrtletí 2001 140000^1 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 Hotely *** Hotely ** Hotely* Penziony Kempy Chatové osady Turistické Ostatní Individuální ub. ubytovny hromadná ub. D Celkový počet příjezdů n Z toho cizinci Zdroj: ČSÚ Počtv a struktura návštěvníků Podle údajů ČSÚ bylo za rok 2001 ve všech ubytovacích zařízeních České republiky zaregistrováno 10 765 987 hostů, z toho 5 193 937 cizinců, v Ústeckém kraji to bylo 465 659 hostů, z toho 184 233 cizinců. V rámci ČR je celkový počet přenocování 38 417 151, počet přenocování cizinců 16 853 859, v Ústecké kraji to bylo 1 642 320 přenocování a z toho 625 555 přenocování cizinců. Další hodnoty jako průměrný počet přenocování či délka průměrného pobytu ve dnech se v námi sledované lokalitě příliš neliší od celorepublikového průměru, průměrný počet přenocování všech návštěvníků byl v roce 2001 3,5 noci. Pro návštěvníky z ciziny je tento údaj nepatrně nižší, a to 3,4 noci strávené v jednom ubytovacím zařízení. Co se týče průměrné délky pobytu ve dnech, tato doba byla 4,5 dní pro všechny typy návštěvníků a 4,4 dny pro hosty z ciziny. Ze zjištěného počtu 465 659 příjezdů do sledované oblasti bylo 39,6 % cizinců, což je ve srovnání s ostatními kraji mírně nadprůměrná hodnota, vyšší podíl cizinců na celkovém počtu příjezdů vykázaly za 1. až 4. čtvrtletí 2001 pouze kraj Karlovarský (57,0 %) a Praha (kde toto číslo dosahuje až dvojnásobných hodnot oproti ostatním krajům - 84,6 %). V Ústeckém kraji zaznamenal největší počet příjezdů okres Děčín, následován okresem Chomutovem, třetí nejvyšší počet návštěvníků směřoval do okresu Teplice. Profil území 39 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji okres Celkový počet příjezdů Z toho cizinci % Děčín 113555 44988 39.6 Chomutov 95784 28871 30.1 Litoměřice 55875 20378 36.5 Louny 27387 7280 26.6 Most 45410 21006 46.3 Teplice 71003 35044 49.4 Ústí nad Labem 56645 26666 47.1 Ústecký kraj 465659 184233 39.6 Počet příjezdů podle okresů za 1. (zdroj : ČSÚ) 4. čtvrtletí 2001 120000i 100000 80000 60000 40000 20000J 0 ^n _____________________ Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem ■ Celkový počet příjezdů DZtoho cizinci Ze 184233 cizích státních příslušníků, jenž navštívili Ústecký kraj v průběhu roku 2001 byli podle údajů ČSÚ zohledňujících cizí návštěvníky z 33 států výrazně nejpočetnější skupinou návštěvníci z Německa, kteří navštívili některé z ubytovacích zařízení v Ústeckém kraji v 82 314 případech, následují Nizozemci s 13 901 příjezdy, dále obyvatelé Polska s 12 455 příjezdy a Slováci sil 468 příjezdy. Hranici 10 000 návštěvníků překračují ještě Dánové jejichž příjezdů bylo zaznamenáno 10 541. Počty příjezdů ostatních národnostních skupin se pohybují od 28 příjezdů obyvatel Kypru po 5 543 návštěv ruských hostů. Využití kapacit Kapacity ubytovacích zařízeni jsou v republikovém průměru (údaje ČSÚ za 1. - 4. čtvrtletí 2001) využity z necelé poloviny, v Ústeckém kraji je tato hodnota ještě o něco nižší. V ČR se tyto hodnoty pohybují, podle toho, zda se jedná o hrubé či čisté využití lůžek či pokojů, mezi 35 až 60 procenty, v námi sledované oblasti jsou tyto hodnoty průměrně o 10 procent nižší. Ústecký kraj je ve všech sledovaných aspektech krajem s nejnižším využitím ubytovacích kapacit ze všech krajů. Podle oficiálních údajů je v rámci Ústeckého kraje nejvyšší využití lůžek v okresech Chomutov, Děčín a Ústí nad Labem. Jak již bylo výše zmíněno čisté využití lůžek (tj. počet lůžek jenž byl hostům skutečně v době návštěvy k dispozici), převyšuje hrubé využití (tj. celkový počet stálých lůžek v ubytovacím zařízení). Profil území 40 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Srovnání využití lůžek v krajích (=čisté využití lůžek) v roce 2001 2001 ČR celkem Ústecký kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Plzeňský kraj HI.m.Praha Využití lůžek v hotelech a penzionech 45,1% 33,9% 61,2% 37,1% 42,9% 53,4% Zdroj: Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - podrobné výsledky, ČSÚ 2002 Lázeňství Lázeňství je sektor, který hraje v otázce potencionálního rozvoje Ústeckého kraje významnou úlohu. Především okres Teplice je známý svými lázeňskými zařízeními, jenž mají dlouholetou tradici. Na celorepublikovém počtu příjezdů do lázeňských zařízení se ale Ústecký kraj podílí pouze 4,29 %. Tato hodnota je relativně nízká, avšak musíme zohlednit fakt, že pro téměř polovinu návštěvníků lázeňských zařízení je cílovou destinací kraj Karlovarský. Ústecký kraj je ovšem v porovnání s krajem Karlovarským, i s celorepublikovým průměrem, krajem, kde návštěvníci tráví delší dobu pobytu. Průměrný návštěvník strávil v některém z lázeňských zařízení Ústeckého kraje 16,9 nocí, průměrný návštěvník z ciziny 13,8 noci. Republikový průměr těchto hodnot je 15,7 a 11,1 noci, v kraji Karlovarském je toto číslo ještě nižší - 12,2 noci strávené návštěvníkem průměrným a 10,9 návštěvníkem z ciziny. Hosté v lázeňských zařízeních v roce 2001 Počet hostů v lázeňských zařízeních celkem % - z toho cizinci % Ústecký kraj 13 962 4,3 6 418 46,0 Karlovarský kraj 145 701 44,9 96 096 66,0 ČR 324 861 100 128 244 39,5 Zdroj: ČSÚ, Služby - kód 9207-01 Profil území 41 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Přehled srovnatelných údajů údajů o hromadných ubytovacích zařízení Ukazatel (rok 2001) Česká republika Ústecký kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Hl.m.Praha Počet lůžek 476 958 25 202 28 807 49 834 70 952 Počet lůžek na 100 obyvatel 4,7 3,1 9,5 11,6 6,1 Počet lůžek na km2 plochy území 6,0 4,7 8,7 15,8 143,0 Počet domácích hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2001 5 460 731 277 704 267 178 487 180 440 340 - z toho v hotelech a penzionech celkem 2 904 911 171 075 180 720 247 140 300 908 Počet zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2001 5 110 220 181164 354 411 261 478 2 464 427 z toho v hotelech a penzionech celkem 4 439 116 145 971 302 188 214 591 2 304 005 Počet přenocování domácích hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2001 21 155 601 1 003 553 1 498 219 1 835 354 1 108 862 - z toho v hotelech a penzionech celkem 8 514 752 446 719 748 441 674 163 662 663 Počet přenocování zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2001 16 564 281 615 321 2 258 486 970 754 6 987 265 z toho v hotelech a penzionech celkem 13 647 495 435 654 1 673 934 772 717 6 451 061 Zdroj: DHV na základě údajů ČSÚ Zaměstnanci v ubytovacích zařízeních Dalším sledovaným hlediskem je průměrný evidentní počet zaměstnanců (fyzických osob) v ubytovacích zařízení. Toto kritérium se sleduje především u zařízení, jenž mohou počet svých zaměstnanců věrohodně vykázat (což je obtížné u kategorií typu individuální ubytování). Proto se zde sledují především hotely všech kategorií a penziony. Ústecký kraj je krajem, kde v těchto ubytovacích zařízeních pracuje cca 1 500 osob. Tato hodnota je přes rok proměnlivá, pravidelně se zvyšuje s příchodem turistické sezóny, a pokud ji porovnáme s počty zaměstnanců v ubytovacích zařízení okolních krajů, v kraji Libereckém je v tomto sektoru za rok zaměstnáno cca 1 900 lidí, v kraji Karlovarském cca 4 400 lidí. V Plzeňském kraji to je 1 175 osob, hodnota pro celou ČR je 34 288 pracovníků, z čeho vyplývá, že v Ústeckém kraji pracuje 4,3 % zaměstnanců ze všech zaměstnanců v ubytovacích zařízeních. průměrný počet zaměstnanců za rok 2001 hotel *** 715 hotel ** 288 hotel * 135 penzion 236 celkem 1465 Profil území 42 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Srovnání dosažených cen za ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních v letní sezóně 2001 K 31. 7. 2001 ČR celkem Ústecký kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Plzeňský kraj HI.m.Praha Průměrná dosažená cena za ubytování 310,- Kč 304,- Kč 507,- Kč 216,- Kč není k dispozici 1 030,- Kč Zdroj: Kapacity ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - podrobné výsledky, ČSÚ 2002 Z účelového šetření o kapacitách zařízení ve vybraných městech a obcích kraje, které inicioval konzultant, nelze vyvozovat žádné závěry, protože pouze 21 měst a obcí uvedlo lůžkovou kapacitu hromadných ubytovacích zařízení na svém území. Nicméně, ve 21 obcích bylo identifikováno celkem 8 676 lůžek, z toho 6 982 v zařízeních typu „hotel, penzion", což by představovalo cca 34,5 % všech lůžek v kraji. O reálnosti údajů a vztahů se může vést další diskuse, protože v případě, že údaj odpovídá skutečnosti, potom celková ubytovací kapacita v kraji je pravděpodobně vyšší, než udává ČSÚ. Počet lůžek v ubytovacích zařízeních ve vybraných městech a obcích Ústeckého kraje, 07/2002 Město, obec Hotely, penziony, motely ostatní ubytování Bílina Česká Kamenice 47 55 Děčín 694 253 Duchcov 210 95 Hora Svaté Kateřiny 28 89 Hora Svatého Šebestiána Hřensko 220 230 Chřibská 405 136 Jiřetín pod Jedlovou 555 96 Klášterec nad Ohří 127 80 Kostomlaty p.M. Krásný Dvůr 49 118 Krecany 8 Krupka 114 Kryry 3 Libochovice Loučná 387 44 Louny 373 20 Lovosice Meziboří Mnetěš Most 890 56 Panenský Týnec Rokle Sluknov 70 40 Teplice 909 Terezín 84 56 Ústí nad Labem 1382 92 Varnsdorf 111 111 Vejprty 193 Velké Březno 29 Zálužice Zubrnice 25 Zatec 150 66 Součet 6 982 1694 Zdroj: Dotazníky z jednotlivých měst a obcí z průzkumu DHV, 2002 Profil území 43 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 4.2.2 Pohostinská a stravovací zařízení ČR Ústecký kraj Rok 2001 počet počet % Počet pohostinských zařízení 27 871 2 175 7,8 z toho s podáváním jídel* 14 067 1133 8,1 s celoročním provozem 25 207 2 018 8 se sezónním provozem 2 664 157 5,9 s 0 zaměstnanci 8 160 660 8,1 s 1 a více zaměstnanci 19 711 1515 7,7 Zdroj: Setření sítě pohostinských a ubytovacích zařízení - předběžné výsledky 2001, CSU * včetně pohostinských zařízení přístupných veřejnosti v ubytovacích zařízeních 4.3 Turistické atraktivity Pro rozvoj cestovního ruchu jako regionálního ekonomického odvětví, které zabezpečí práci a prosperitu ve městech a obcích vymezených turistických regionů, jsou ubytovacia stravovací kapacity podmínkou nezbytnou, ale ne postačující. Turistům je nutné postarat se o program, zaujmout je na delší dobu než je jednodenní výlet a nabídnout pestrou skladbu zařízení pro každé počasí. Nabídka přitom musí být koncipována s ohledem na určitý segment trhu, tj. pro určitý předem definovaný typ turistů. Nabídka ve městech a obcích Ústeckého kraje je na rozličné úrovni, ve svém průměru je však náhodná, nekoordinovaná a málo kvalitní. Konzultant provedl základní průzkum v území, formou dotazníku oslovil 60 měst a obcí v kraji a ptal se, kromě jiného, na existenci základních turistických zařízení v místě. Celkem 37 měst a obcí odpovědělo na většinu dotazů (viz také Výdaje obcí na CR v kapitole 7), pro zpracování přehledu turistické vybavenosti to však nebylo postačující. Proto konzultant doplnil vlastním průzkumem další dostupné informace. Není to seznam turistické vybavenosti v Ústeckém kraji, jsou to víceméně příklady, vybrané podle následujících kategorií5: > muzea, divadla, přístupné památky > pravidelné regionální společenské a sportovní akce > koupaliště a koupání v přírodě > letní sportoviště a vodáctví > zimní sportoviště > rodinná rekreace > horolezectví > jízda na koni, hipoturistika > další náročné a dobrodružné sporty > rybolov a myslivost > lázeňství > naučné stezky > rozhledny a vyhlídky ' Záměrně nejsou popsány pěší turistické a cykloturistické trasy, jejichž síť je hustá a u cyklotras se neustále rozšiřuje Profil území 44 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Zajisté je množství dalších zařízení v kraji, které v níže uvedené tabulce nejsou a které je možné v průběhu zpracování další etapy projektu průběžně doplňovat. Při zpracování regionální strategie rozvoje cestovního ruchu samosprávného celku, ve kterém je 354 měst a obcí, není účelem popsat turistickou infrastrukturu v této podrobnosti. Více se jedná o to najít obce, ve kterých se cestovní ruch úspěšně rozvíjí díky spolupráci a dohodě více podnikatelů a samosprávy. Analýza nabídky podle subregionů 1. KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD Nejzápadnější část Krušných hor nabízí návštěvníkům nejvýznamnější lyžařský areál Ústeckého kraje -Klínovec, který má potenciál k vytvoření rozsáhlé lyžařské oblasti mezinárodního významu spolu s Božím Darem a Jáchymovem v Karlovarském kraji a Oberwiesenthalem v Sasku. Východní část subregionů je klidová, místy opuštěná horská krajina vhodná pro lyžařskou a cyklistickou turistiku, téměř totální odlesnění oblasti vlivem imisí snižuje však její atraktivitu a její vybavení infrastrukturou pro turisty je velmi slabé. Klášterec nad Ohří se vyvíjí v podhorskou základnu krušnohorské lyžařské turistiky, kterou jsou dosud více města na Karlovarsku, i když většina aktivit ve směru ke Klínovci vycházela zatím z Chomutova. Chomutovské subjekty rozvinuly lyžařský sport na Klínovci, možnosti rozvoje, jen málo využité (Kamencové jezero, Mlýny na Chomutovce), jsou i ve městě a blízkých horách. Kadaň patří k nejcennějším a nejlépe udržovaným českým historickým městům a společně s blízkou Nechranickou přehradou je přitažlivá pro turisty i přes své obklopení, dnes již odsířenými a odprašněnými, tepelnými elektrárnami. Klášterec nad Ohří se prostřednictvím městského úřadu a Informačního centra profiluje jako výrazné nástupní místo mnoha turistických aktivit. Lázně Klášterec nad Ohří usilují o získání statutu lázeňského místa. Nabídka v subregionů je pestrá; je to území letní a zimní horské turistiky, bohaté na kulturně-historické památky, využívané na rodinnou rekreaci a poznávací zájezdy. V Chomutově je Podkrušnohorské ZOO, z náročných sportů je možné provozovat paragliding na Špičáku. 2. KRUŠNÉ HORY - STŘED Střední část Krušných hor mezi Horou Svaté Kateřiny a Českým Jiřetínem je téměř neobydlenou a dosud málo objevenou horskou oblastí využívanou především pro krátkodobé pobyty obyvatel blízkých měst, včetně sjezdového a běžeckého lyžování na Klínech či v Meziboří. Kromě dnešního využití pro obyvatele měst mostecké pánve (individuální chaty, výlety včetně možnosti využití cyklobusu Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova) má oblast potenciál zaujmout též dlouhodobější návštěvníky ze vzdálenějších lokalit, budou-li k dispozici kvalitní ubytovací služby a občerstvení, nabídky cyklotras a zpřístupněny technické památky dříve intenzivně osídleného a využívaného kraje. Velký význam mají místní hraniční přechody, jejichž provoz bude třeba rozšířit též pro automobily. Města Most a Litvínov nejsou prototypem turistických cílů. V jejich okolí jsou památky či v poslední době upravené rekreační zóny v rekultivovaných územích, které vyvolávají krátkodobou, jednodenní pasivní sportovní turistiku (autodrom, dostihové závodiště, mezinárodní tenisový turnaj). Statutární město Most disponuje mnoha krytými a otevřenými sportovními areály, je zde Městské divadlo se scénami Divadlo rozmanitostí, Divadýlko pod Koulí a činohrou. V Litvínově působí Docela velké divadlo. V areálu bývalé výsypky je vybudované 9-jamkové golfové hříště I.Golf Club Most. Pro rozvinutí intenzivnější obchodní, firemní a kongresové turistiky chybí kvalitní ***a**** ubytování. V ČR málo rozšířenou informací je, že Mostecko je kvalitní vinařskou oblastí. Profil území 45 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 3. KRUŠNÉ HORY - VÝCHOD Ústecko-Teplicko je území s nejvyšší hustotou osídlení v kraji. Jak Ústí nad Labem, tak Teplice, přišly v druhé polovině dvacátého století o mnoho ze své dřívější krásy a hodnoty. Obě města však mají příležitost měnit se v místa oblíbená svými návštěvníky, díky své společenské, kulturní a sportovní vybavenosti a blízkému okolí. Lázeňská tradice Teplic kulminovala v 18.-19. století, pověst kvalitního lázeňského místa se postupně navrací. Je zde nejvyšší koncentrace golfových hřišť v kraji (9-jamkové, 6-jamkové a indoor). V kombinaci s historickým Duchcovem (avšak přes slavného obyvatele Casanovu minimálně navštěvovaným a s příměstskými horskými centry Bouřňák, Horní Krupka či Telnice) poskytuje subregion zajímavou turistickou nabídku, větší možnosti využití mají též Lázně Dubí a příměstské termální koupaliště Brno. Horská oblast mezi Bouřňákem a Tisou nabízí hodnotnou horskou krajinu, vynikající je její dostupnost z Teplic či Ústí, i když byla zrušena tramvaj do Telnice, stále je možnost jezdit do hor městskými autobusy, nejdelší českou lanovkou z Krupky či vlakem z Dubí na Moldavu. Plánovaná dálnice D8 zpřístupní oblast velmi kvalitně z Prahy, z Drážďan i Berlína, vynikající je i dostupnost Ústí nad Labem po novém železničním koridoru. Souběžně s rozvojem lázní se zviditelňuje tradice jarních a podzimních hudebních festivalů, vznikají nové turistické atraktivity - squashové a ricochetové kurty, střelnice. V Ústí působí dva kvalitní divadelní soubory - Činoherní studio a Městské divadlo. 4. DĚČÍNSKO České Švýcarsko patří ke špičkovým letním turistickým cílům České republiky, je cílem pěších výletů, turistů na kolech a horolezců i mimo hlavní sezónu. Labské pískovce přitahují turisty z Čech, Saska i zahraničí již třetí století. Věhlasné turistické atrakce, přeshraniční rozsah i poloha na Labi, po kterém přijíždí řada návštěvníku od Drážďan, i snadný přístup po silnici jsou silnými stránkami oblasti. Oblast je vysoce využívána, vyžaduje již dnes regulaci turistického ruchu a přísnou ochranu přírody, převládá však rekreace v individuálních rekreačních objektech a krátkodobé pobyty. Chybí nabídky aktivit mimo vlastní národní park. Výjimečným přírodním kvalitám se bude muset přizpůsobovat i kvalita služeb turistickému ruchu. Labská cesta je využívána pro turistiku více německými podnikateli, možnosti podnikání jsou na českém úseku řeky málo využívány. Nabídku kulturních zážitků představuje Městské divadlo v Děčíně, festivaly country a folkové hudby. Děčín je nejčastěji navštěvovaným turistickým cílem v Ústeckém kraji, vysoký podíl jednodenních návštěvníků sem přijíždí na nákupy. 5. ŠLUKNOVSKO Šluknovsko je zemědělsky a průmyslově využívanou lesnatou podhorskou oblastí, která nemá zvláště významné turistické atrakce a nestaví svůj rozvoj prioritně na turistickém ruchu. Přesto území nabízí možnosti ubytování ve venkovském prostředí a jeho zvláštní geografická poloha, blízkost větších měst v Sasku a blízkost turistických cílů Děčínská a Lužických hor, mu dávají možnosti pro zpestření nabídky ubytování pro rodinnou i hromadnou rekreaci. Je snaha o vybudování náročnějšího sportovního areálu (Dolní Poustevna), ale v rámci agroturistiky by se uplatnily i jednotlivé menší aktivity. Profil území 46 17 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 6. LUŽICKÉ HORY Varnsdorf na úpatí Lužických a Žitavských hor je dopravním uzlem a zázemím s ubytováním i kempem u vodní plochy pro významnou turistickou oblast. Okolí Jedlové, Chřibské, Doubice či Kytlice nabízí jedinečnou horskou krajinu, kterou dnes oživují aktivity sdružení obcí v čele s Jiřetínem pod Jedlovou a komerční sféry, například obnovení rozhledny na Jedlové nebo společný projekt golfového hříště či turistický fenomén Tolštejnského panství (turistická hra). Jiřetín pod Jedlovou se profiluje na významné regionální centrum turistiky. Kytlice je více využívána pro individuální rekreaci. Západní oblast Lužických hor nabízí kvalitní krajinu pro letní i zimní rekreaci včetně sjezdového lyžování, je zároveň východiskem výletů do Liberecké části Lužických hor a do turisticky velmi zajímavých a rozvinutých německých Žitavských hor. Odtud naopak směřuje za návštěvou českých Lužických hor a horských chat mnoho tamnějších rekreantů. Prakticky nejmenší subregion (9 měst a obcí) nabízí dlouhý výčet turistických atraktivit. 7. ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ - VÝCHOD Litoměřice jsou významných turistickým kulturním a památkovým cílem a jejich okolí nabízí v Čechách ojediněle tvarované České středohoří s výhledy z dominant Varhoště, Kalichu či Sedla na zahradu Čech s ovocnými sady a vinicemi. Verneřické středohoří prošlo úpadkem osídlení i podnikání, turistické využití je v okolí Verneřic minimální. Výjimečným cílem turistického ruchu je starobylý Úštěk na rozhraní Středohoří a Kokořínska, který nabízí jedinečnou a velmi citlivě udržovanou městskou památkovou rezervaci a kvalitní pobytovou rekreaci s koupáním v rybníku Chmelař. Dolní Poohří na jihu subregionu si dosud renomé turistické oblasti nezískalo, oblast s hodnotnými památkami a zajímavými sídly žila více ze služeb cestujícím po silnici 1/8, po výstavbě dálnice D8 toto podnikání prošlo úpadkem, oblast čeká na nové impulsy. Výjimečným cílem turistického ruchu je Terezín, který je cílem nabídek mnoha pražských cestovních kanceláří pro krátkodobé výlety zahraničních turistů, Terezín však kromě smutné historické připomínky a vojenských památek nabízí neatraktivní služby a příležitosti dosud nedokázal využít. Dostupnost území - 15 minut po dálnici z okraje Prahy - dává možnosti kvalitní nabídky v obráceném garde: ubytování na Litoměřicku a výlety do Prahy. 8. ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ - ZÁPAD Nejznámější část Českého středohoří v okolí Milešovky, dnes velmi silně medializovaná v souvislosti se sporem o vedení dálnice D8, je turisticky málo intenzivně využívaným územím. Turistika se omezuje na pěší turistiku (výstupy na Milešovku a Lovoš) a cykloturistiku, žádné ze sídel v okolí Středohoří však nevešlo do povědomí jako východisko poskytující kvalitní zázemí jeho návštěvníkům. Lovosice, Bílina i Ústí nad Labem mají takovou příležitost, nová dálnice není hrozbou, ale z hlediska cestovního ruchu impulsem, který poukáže na snadnou dostupnost a blízkost Prahy. Významný střediskem závěsného létání se staly kopce Českého Středohoří, Raná je celostátně známým pojmem a její návštěvníci jsou zdrojem příjmů. Krajina Českého středohoří je jednoznačně atraktivní a podpora aktivit spojených s vnímáním krajiny (cyklistika, jezdectví) jsou pro podnikatele v cestovním ruchu v Českém středohoří možností do budoucna. Profil území 47 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 9. PODRIPSKO Podripsko na rozhraní středních a severních Čech je dnes velmi blízké Praze a přestože první školní výlet vede vždy na Říp, nedá se říci, že by se sem lidé velmi často vraceli. Legendární význam Řípu se zde dostatečně turisticky „neprodává". Kolem Roudnice nad Labem jsou první rozsáhlejší lesy severně od Prahy, spolu s navazujícím Kokořínskem může oblast hrát mnohem větší roli pro rekreaci obyvatel středních Čech i pro cesty z jiných oblastí Čech. Říp je oblíbeným cílem cyklistických výletů z Prahy, na objevení více návštěvníky čekají též lázně ve Mšeném či starobylá Budyně nad Ohří. V Roudnici je známé sportovní letiště, dvě rozhledny, v Račicích vodácký a veslařský areál, Podripsko se zapojuje do mezinárodního projektu Modrý pruh Labe. 10. POOHŘÍ Oblast Dolnooharské tabule nemá vysoká pohoří či významné sklaní útvary, jde o jen mírně zvlněnou značně odlesněnou krajinu, která sama o sobě není a zřejmě nebude turisticky významným regionem. Starobylý Zatec či historické Louny stojí za návštěvu, v Žatci je městské divadlo, v Lounech stálé loutkové divadlo, nebudou však důvodem, proč trávit v oblasti dovolenou. Pro vodáky je zajímavý tok Ohře, vyššího využití však dosahuje ve svém horním úseku v Karlovarském kraji. Ačkoli chmelařská oblast, není proslavená pivem - příležitost pro sloučené pivovary Louny a Velké Březno. Výjimečnou je subregionu jižní lesnatá oblast Rakovnické pahorkatiny a Džbánu, které je dosud velmi málo známým přírodním územím. Potenciál, který by se dal více využít pro všechny formy agroturistiky. 11. PODBOŘANSKO Východní okraj Doupovské pahorkatiny je jedinou částí těchto hor přístupnou veřejnosti. Sousedství Vojenského Újezdu Hradiště činí však turistické využití území, kde jsou jediným větším sídlem Podbořany, obtížným. Připravovaná Chráněná krajinná oblast Střední Poodří jihozápadně od Kadaně a čistší provoz blízkých elektráren dává možnost rozvoji turistiky. Prozatím je hlavní lákadlem pro turisty zámek Krásný Dvůr s unikátním parkem a rozvíjejícími se dalšími aktivitami (golf, jízdy na koních), zatím není dostatečně propagován. Přehled jednotlivých identifikovaných atraktivit je uveden níže. Soupis atraktivit Ústeckého kraje, roztříděný podle druhů a forem CR, je v příloze číslo 5. 4.4 Hodnocení potenciálu území Ústav územního rozvoje Brno zpracoval v roce 2001 pro Ministerstvo pro místní rozvoj studii „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR". Výsledkem je kategorizace všech měst a obcí podle jejich vnitřních přírodních a kulturních atraktivit, které mohou zaujmout turisty a návštěvníky. Skutečná kvalita posuzovaných jevů byla hodnocena vlastními koeficienty ÚÚR, návštěvnost lokalit, efekt spolupůsobení jednotlivých atraktivit či údaje o ubytovacích kapacitách nebyly předmětem hodnocení, pouze existence atraktivit podle předem definovaných kategorií ve městech a obcích České republiky. Pro zhodnocení skutečného rozvojového potenciálu lokalit z hlediska cestovního ruchu je zapotřebí zohlednit jejich „genius loci", také připravenost obcí na případný zájem turistů, jejich aktivitu a spolupráci v rámci sdružení obcí. Profil území 48 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Studie je zdrojem údajů a informací o kvalitě a atraktivitě přírodního prostředí a kulturně-historických objektů v rámci administrativně-správních území všech obcí. Ve výsledku jsou obce roztříděny na základě součtů udělených bodů do šesti skupin s následující definicí: Obodů 1 - 25 bodů 26 - 50 bodů 51-100 bodů 101 - 200 bodů 201 - a více bez potenciálu (tj. vojenské Újezdy a území povrchové těžby) základní potenciál zvýšený potenciál vysoký potenciál velmi vysoký potenciál výjimečný potenciál V duchu původního izolovaného bodování existujících atraktivit jednotlivých měst a obcí konzultant provedl srovnání nejdříve podle sedmi okresů kraje. Protože struktura státní správy se od 1. 1. 2003 mění, je uvedena také srovnávací analýza podle účelově vymezených 11 turistických subregionů Ústeckého kraje. Srovnání má informativní charakter, protože je silně závislé na počtu obcí ve vymezených územních celcích, na druhé straně srovnání potenciálu kraje, kde se vzaly do úvahy údaje za 6 244 obcí, posouzené podle stejné metodiky, mají svoji vypovídající hodnotu. Územní celek Počet obcí Přírodní potenciál Kulturní potenciál Celkový potenciál O na jednu6 obec Děčín 52 2 466 773 3 239 62,3 Chomutov 44 1250 588 1863 42,3 >- Litoměřice 105 2 676 964 3 640 34,7 Louny 70 1446 508 1954 27,9 O Most 26 590 337 927 35,7 Teplice 34 1245 368 1613 47,4 Ústí n/Labem 23 823 301 1124 48,9 Ústecký kraj 354 10 521 3 839 14 360 40,6 Če ská republika 6 244 255 326 42 664 297 990 47,7 Zdroj: DHVna základě podkladů MMR a ÚÚR Brno Celkový potenciál cestovního ruchu Ústeckého kraje představuje podle údajů UÚR Brno 4,8 % potenciálu všech měst a obcí České republiky. Vzhledem k tomu, že na území Ústeckého kraje se nachází 5,7 % všech obcí republiky, je celkový přírodní a kuIturně-historický potenciál Ústeckého kraje pod hodnotou celostátního průměru. Kraj vykazuje podle metodiky ÚÚR mnohem vyšší hodnoty v kulturně-historickém potenciálu, 9,0 % z celé ČR, oproti 4,1 % všech bodů rozdělených v rámci ČR v přírodní kategorii. Podle průzkumů konzultanta se přírodní a ku Itu rně-h istorický potenciál v jednotlivých subregionech jeví více-méně jako vyrovnaný. Průměr na 1 obec ÚK je 40,5 bodu, v celé ČR 47,7 bodu, z porovnání ppmocných koeficientů potenciálu vztaženého k počtu obcí či na plochu 100 km2 vyplývá, že potenciál Ústeckého krájeje pod průměrem celkového potenciálu České republiky. Z objektivních údajů o Ústeckém kraji, uvedených v kapitole 2. zprávy víme, že v kraji je 12 národních kulturních památek, 8 památkových rezervací, 27 památkových zón, průměrně 61,1 chráněných nemovitých památek na plochu každých 100 km2, 26 % celé^ rozlohy kraje zabírají velkoplošně chráněná území - z toho vyplývá, že subjektivní koeficienty ÚÚR Brno zdeformovaly hodnocení existujícího potenciálu regionů pro cestovní ruch. Ústecký kraj skutečně zatím nemá pověst atraktivní turistické destinace, ale má pro to velký přírodní a kulturní potenciál. 6 Pomocný ukazatel, který udává poměr celkového počtu bodů k počtu obcí v daném území Profil území 49 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Územní celek Počet obcí Přírodní potenciál Kulturní potenciál Celkový potenciál 0 na jednu obec 0 na plochu 100 km2 1 Krušné hory-západ 30 1045 531 1576 52,2 223,9 2 Krušné hory-střed 13 400 310 710 54,6 208,1 3 Krušné hory-východ 30 1 105 481 1586 52,9 289,7 >^ 4 České Švýcarsko 16 931 250 1 181 73,8 364,3 o 'Ol 5 Šluknovsko 10 538 232 770 77,0 356,0 2Ž 3 6 Lužické hory-západ 10 513 237 750 75,0 367,1 2ž u 4-» 7 České Středohoří-východ 63 1900 713 2 613 41,5 384,3 i— H 8 České Středohoří-západ 69 1844 383 2 227 32,3 315,6 9 Podřipsko 35 760 244 1004 28,7 278,7 10 Poohří 58 1008 316 1324 22,8 172,8 11 Podbořansko 20 477 142 619 30,9 125,7 Ústecký kraj 354 10 521 3 839 14 360 40,6 269,2 ( íeská r epublika 6 244 255 326 42 664 297 990 47,7 377,8 Zdroj: DHV na základě podkladů MMR a UUR Brno Potenciál cestovního ruchu na území České republiky pořadí město, obec počet bodů pořadí město, obec počet bodů 1. Karlovy Vary 281 62. Litoměřice 154 2. Plzeň 259 70. Terezín 147 3. Františkovy Lázně 255 86. Chomutov 140 4. Mariánské Lázně 254 113. Osek 132 5. Brno 250 127. Klášterec nad Ohří 129 6. Olomouc 241 137. Hřensko 127 7. České Budějovice 240 147. Teplice 125 8. Hradec Králové 237 155. Jetřichovice 123 9. Jeseník 233 162. Děčín 121 10. Praha, hl.m. 232 194. Kadaň 115 11. Rožnov pod Radhoštěm 229 207 Doubice 113 12. Český Krumlov 226 208 Jiřetín p/Jedlovou 113 Zdroj: Ústav územního rozvoje Brno, říjen 2001 Na území Ústeckého^kraje je podle hodnocení ÚÚR Brno nejvýše město Litoměřice se 154 body. V celkovém pořadí v ČR se nachází až na 62. místě. Pro zajímavost jezde uveden podle pořadí výběr 12 nejlépe hodnocených měst ze všech 6 244 měst a obcí v České republice a 12 nejvýše hodnocených měst a obcí z Ústeckého kraje s uvedením umístění v celorepublikovém seznamu. Profil území 50 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 5. Analýza poptávky 5.1 Analýza návětěvnosti a profil současného návštěvníka Firma TNS FACTUM, s.r.o., provedla pro firmu DHV CR, spol. s r. o., průzkum struktury, chování a postojů návštěvníků Ústeckého kraje. Pro dosažení co nejlepších výsledků proběhlo dotazování uprostřed letní sezóny v době turisticky příznivého počasí v termínu od 20. do 30. července 2002. Celkem bylo dotázáno 800 návštěvníků Ústeckého kraje. Z důvodu nedostatku předběžných informací o struktuře návštěvníků byl pro dotazování zvolen náhodný výběr respondentů. V určitých lokalitách, kde nebyl jejich počet dostačující, byli osloveni prakticky všichni návštěvníci. Výběr 27 míst pro dotazování byl veden následujícími cíli: • pokrytí celého území Ústeckého kraje • pokrytí všech okresních měst kraje • pokrytí nejvýznamnějších památek kraje Dotazníky byly připraveny ve třech jazykových mutacích (čeština, němčina a angličtina) firmou TNS Factum. Jsou založeny na vzoru použitém při výzkumu spotřebního chování zahraničních turistů realizovaném pro Českoucentrálu cestovního ruchu v letech 2001 a 2002 a pro obdobný průzkum prováděný v roce 2001 v Českém ráji. Zjišťovány byly následující okruhy informací: Místo trvalého bydliště návštěvníka Délka pobytu v Ústeckém kraji Účel pobytu Způsoby ubytovania stravování Místo pobytu v Ústeckém kraji a navštívená místa Co bylo důvodem pro návštěvu Výdaje vynaložené během pobytu v Ústeckém kraji Spokojenost s jednotlivými složkami pobytu Sociodemografické údaje - pohlaví, věk, vzdělání, příjem, zaměstnání, velikost místa bydliště Profil území 51 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Místa průzkumu 1 Budyně nad Ohří 2 Česká Kamenice 3 Děčín 4 Doksany 5 Flaje, Jiřetín 6 Hazmburg 7 Hora Sv. Kateřiny 8 Hřensko 9 Chomutov 10 Chřibská, Jetrichovice 11 Kadaň 12 Klášterec n 0. 13 Libochovice 14 Litoměřice 15 Louny 16 Milešovka 17 Most 18 Nechráníce 19 Podbořany 20 Roudnice nad Labem 21 Rumburk 22 Říp 23 Teplice 24 Terezín 25 Ústí nad Labem 26 Varnsdorf 27 Zatec Profil území 52 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Počet dotázaných Celkem bylo dotázáno 800 návštěvníků Ústeckého kraje. Z celého souboru bylo 212 respondentů trvale bydlících v Ústeckém kraji, 380 občanů z dalších oblastí České republiky a 203 cizinců, 5 respondentů neodpovědělo. Z celkem 800 dotázaných bylo 300 jednodenních návštěvníků a 500 turistů. Celkem Z Ústeckého kraje Ostatní z ČR Cizinci Jednodenní návštěvníci Turisté 800 212 380 203 300 500 100 % 27% 48% 25% 38% 62% Hlavní zjištění Na základě zjištěných výsledků lze učinit kvalifikovaný odhad počtu^ návštěvníků Ústeckého kraje v průměrném dnu letního období. V tomto období se na území Ústeckého kraje pohybuje 42 000 - 53 000 návštěvníků. Při znalosti vytíženosti hotelů by tyto údaje bylo možné ještě zpřesnit. Průměrná délka pobytu návštěvníka je 5,2 dnů. Více než třetina návštěvníků Ústeckého kraje jsou jednodenní návštěvníci - stráví v kraji pouze jeden den, necelá pětina zde stráví 2 až 3 dny a necelá čtvrtina 4 až 7 dní. Necelá pětina návštěvníků pobývá v Ústeckém kraji déle než 7 dní. Mezi návštěvníky převažují spíše mladší lidé. Ve věku do 55 let jsou jich přibližně tři čtvrtiny. 70 % návštěvníků Ústeckého kraje přijede osobním automobilem, 15 % využije autobus, 8 % vlak a 4 % jízdní kolo. O něco více než čtvrtina návštěvníků byla přímo z Ústeckého kraje, z ostatních okresů ČR jich byla téměř polovina, zbývající čtvrtina návštěvníků byla z ciziny. Největší podíl českých návštěvníků byl z Prahy (10 %), druhou nejvýznamnější zdrojovou lokalitou byl okres Kladno (3 %) a Česká Lípa (3 %). Ze zahraničních návštěvníků byli nejvíce zastoupeni Němci (16 %) a Nizozemci (3 %). Vlastní zkušenost z minulé návštěvy byla důvodem pro návštěvu Ústeckého kraje pro téměř polovinu návštěvníků. Více než 40 % uvedla jako důvod návštěvy doporučení příbuzných nebo známých. Přibližně čtvrtina návštěvníků byla v Ústeckém kraji poprvé, čtvrtina neabsolvovala více než 5 návštěv a necelých 40 % sem jezdí tak často, že nedokáží spočítat přesný počet svých cest. Téměř všichni návštěvníci - 86 % - si organizují pobyt sami, s cestovní kanceláří přijelo pouze 6 % návštěvníků. Necelých 40 % turistů mělo předem rezervovaný pobyt, zbytek hledal ubytování až po příjezdu. Přibližně třetina turistů měla předplacenou jakoukoli formu stravy, zbytek si stravu zajišťoval sám. Přibližně 60 % turistů za své ubytování platilo, 40 % jich přespalo bez zaplacení. Největší podíl turistů - 30 % - přebýval v kempech. V hotelích (včetně ubytoven) jich spalo 15 %. Největší podíl návštěvníků - téměř čtvrtina - navštívila město Děčín. Mezi dalších pět nejčastěji navštěvovaných lokalit se zařadily Libochovice, Hřensko, Most, Klášterec nad Ohří a Kadaň. Do každé z nich během svého pobytu zavítalo přibližně 15 % návštěvníků. Pro zahraniční návštěvníky je nejatraktivnější Děčín, který navštívila více než třetina cizinců. Profil území 53 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji • Každý návštěvník Ústeckého kraje utratí během svého pobytu průměrně 2 872 Kč. Jednodenní návštěvníci utrácejí průměrně 1 423 Kč, turisté pak 3 743 Kč. Ze zjištěných údajů je možné odvodit částku, kterou utratí celkem všichni návštěvníci Ústeckého kraje za jeden průměrný letní den. Pohybuje se v rozmezí 6,5 až 8,2 mil. Kč. • S pobytem v Ústeckém kraji je většina jeho návštěvníků poměrně spokojena. Na škále od 1 do 4 obdržela celková spokojenost s pobytem známku 1,32. Obecně platí, cizinci jsou s téměř všemi zkoumanými faktory nejspokojenější, méně spokojeni jsou obyvatelé ČR nebydlící v Ústeckém kraji. Nejkritičtější jsou samotní obyvatelé kraje. Všichni návštěvníci však nejhůře hodnotí možnosti použití WC. Poznámka: Podrobné výsledky průzkumu T.N.S. Factum tvoří samostatný svazek analýz pro Strategii rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 5.2 Individuální rekreace Fenomén chalupaření a chataření, zřízení druhého, víkendového bydlení, je v Čechách natolik rozšířen, že údaje o koncentraci chat a chalup v území lze použít jako indikátor atraktivity krajiny pro rodinnou odpočinkovou rekreaci a dovolenkou. V průběhu třiceti let, tj. v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, kdy bylo na území České republiky postaveno či rekonstruováno nejvíce chat a chalup, lidé objevili všechny lokality, v kterých bylo hezké přírodní prostředí, voda ke koupání a terén vhodný pro letní a zimní turistiku. Dnešní průmysl cestovního ruchu v zásadě kráčí po stopách chatařů a chalupářů, proto je zde uvedena analýza koncentrace objektů individuální rekreace. Podle výsledků SLDB 1991 jsou k dispozici údaje o počtu objektů pro individuální rodinnou rekreaci v rozlišení na chaty a rekreační domky, chalupy vyčleněné z bytového fondu pro rekreační účely a chalupy nevyčleněné, které byly nadále určeny na trvalé bydlení, ale využívaly se pro rekreaci. Toto třídění souviselo s tehdejší platnou legislativou. Šetření pro SLDB 2001 už žádné třídění rekreačních objektů pro individuální rekreaci neobsahovalo, ve výsledcích je pouze jedno celkové číslo udávající počet trvale neobydlených domů, resp. bytů v obci z důvodu rekreačního využití. Podle výsledků SLDB 2001 jsou objekty individuální rekreace uváděny v tabulkách ČSÚ jako trvale neobydlené byty určené k rekreaci, ve sčítacím formuláři byly ovšem uvedeny jako domy pro rekreaci. Tyto údaje jsou uvedeny v následujících tabulkách. Desetiletý rozdíl (1991-2001) je v záporných hodnotách, počet objektů pro individuální rekreaci, tedy chat a chalup statisticky poklesl. Důvody lze hledat například vtom, že v mnoha chalupách se lidé přihlásili k trvalému pobytu, když byty ve městech přenechali dětem nebo je pronajímají. Také očekávání několikrát avizovaného podstatného zvýšení daně z nemovitosti u rekreačních objektů motivovalo vlastníky k deklaraci trvalého bydlení. Jako pomocný ukazatel je uveden poměr individuálních rekreačních objektů a plochy obce (km2), který se běžně v regionálních a mikroregionálních rozvojových dokumentech používá pod názvem „index individuální rekreace". Hodnoty indexů jsou spočítány na základě počtu chat a chalup z roku 1991, protože konzultant považuje tento údaj za více odpovídající skutečnosti, než počet rekreačních domů. Od roku 1990 se prakticky přestaly stavět chaty a rekonstruovat další chalupy, protože lidé mohli (nebo museli) mnohonásobně více investovat do vlastních bytů a domů pro trvalé bydlení. Určitě nedošlo za posledních 10-11 let k fyzické likvidaci takového množství objektů individuální rekreace, jaký je statistický úbytek, změnila se pouze jejich klasifikace. V hodnotách indexu je číselně vyjádřeno, že nejatraktivnějším územím pro rodinnou rekreaci jsou Lužické hory. Nadprůměrné hodnoty indexu individuální rekreace byly dosaženy také na Šluknovsku, v Českém středohoří-východ (Litoměřicko), v okolí Českého Švýcarska (Děčínsko) a v Podřipské oblasti (blízkost Prahy). Přehled podrobných údajů o chatách a chalupách na území všech obcí Ústeckého kraje je uveden v příloze číslo 6. Profil území 54 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Při součtu území turistických subregionu do původně vymezených hlavních turistických oblastí Ústeckého kraje (se změnou, kterou navrhuje konzultant, a sice vnímání jižní části kraje - Poohří a Podboranska jako samostatné oblasti Žatecko) jsou objekty individuální rekreace rozloženy následovně: Přehled situace Hlavní turistická oblast Počet obcí Rozloha (km2) Počet objektů individuální rekreace Index individuální rekreace (počet chat/km2) Krušné hory a Podkrušnohoří 73 1 592,5 6 475 4,1 Děčínsko a Lužické hory (část) 36 744,8 5 553 7,5 České středohoří 167 1 745,9 8 944 5,1 Žatecko 78 1 258,3 4 422 3,5 Ústecký kraj celkem 354 5 335 25 394 4,75 ^yi/- Profil území 55 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 6. Marketing a organizace 6.1 Regionální marketing cestovního ruchu Regionální úroveň je pro marketing (a management) cestovního ruchu ta nejvhodnější. Samotné obce nedisponují dostatečnou nabídkou pro sestavení programů podle náročných požadavků současných turistů a stát může podporovat programy a konkrétní projekty, ale nemůže se účastnit soutěže mezi regiony. Marketing je nástroj soutěže mezi regiony, Ústecký kraj má příležitost uplatnit se v konkurenci středoevropských regionů, kde platí, že „změna přitahuje". Severozápadní region ČR měl zatím málo příležitostí prezentovat se jako turistická destinace na národní úrovni, přitom do budoucna musí rozhodně vstupovat do soutěže na mezinárodní úrovni. „Byznys" ve smyslu koordinované nabídky cílevědomě vytvořených turistických produktů se může usadit kdekoli. Turistická destinace založená v historickém prostředí s atraktivní přírodou má však v startovním bodě nespornou výhodu. V regionálním marketingu působí v součinnosti plánování, regulace a kontrola všech aktivit, které jsou v turistickém regionu orientované na stávající a potenciální cílové skupiny turistů. Obce se snaží spolupracovat, sdružují se do svazků obcí a mikroregionů, v Euroregionech si vyzkoušely jak spolupráci, tak konkurenci mezi jejich členy. Mikroregiony organizují spolupráci na své úrovni, která ve většině případů (výjimky vždy potvrzují pravidlo, viz Tolštejnské panství) nezaručuje stabilizaci dostatečného počtu pracovních příležitostí v cestovním ruchu. Měla by urychleně vzniknout regionální (=krajská) organizace, která zabezpečí profesionální servis obcím a institucím speciálně v oblasti cestovního ruchu. V kraji pracuje 35 informačních turistických center, i když ne vždy je cestovní ruch jejich hlavní náplní. Širší regionální záběr projevuje zejména Podkrušnohorské informační centrum při MÚ v Klášterci nad Ohří. Na jiném principu pracuje DEUTEUS, svaz cestovního ruchu, provázaný s okresy Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice a Teplice. Turistická informační centra (IC) podávají informace návštěvníkům a turistům, kteří už do regionu přijedou. Pracují s rozdílným nasazením, často pouze v pracovní dny a s krátkou provozní dobou, přitom většina návštěvníků potřebuje informace o víkendech. Pracují izolovaně, propagují většinou pouze území „své" obce či města. Regionální prioritou by mělo být zřízení funkčního informačního systému, který by pracoval v on-line propojení; iniciativu v tomto směru vyvíjí IC v Teplicích. Důležitá je informace vyplývající z průzkumu T.N.S. Factum pro DHV: Propagační materiály jsou důvodem pro rozhodnutí navštívit Ústecký kraj pouze ve 4 % případů, informace na internetu už v 9 %, skoro polovina všech turistů však přijíždí na základě vlastní zkušenosti nebo na doporučení příbuzných a známých. Přehled základních charakteristik IC, získaných v průběhu zpracování projektu (06 - 08/2002) v kraji je uveden v příloze č. 8. 6.2 Příjmy a výdaje na cestovní ruch Cestovní ruch je považován za odvětví budoucnosti. Průměrný roční růst cestovního ruchu od druhé v posledních letech v celosvětovém měřítku představuje okolo 7 %. Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, který zabezpečuje přímé pracovní příležitosti v dopravě, ubytovacích a stravovacích zařízeních, cestovních kancelářích, turistických informačních centrech, sportovních a kulturních zařízeních a v bankovním sektoru. Má silný multiplikační efekt, protože vyvolává potřebu mnoha dalších služeb, čímž podporuje pracovní příležitosti v oblastech telekomunikací, výroby potravin a nápojů, výrobě a distribuci pohonných hmot, v maloobchodě, vzdelávania mnoha dalších. Profil území 56 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 6.2.1 Výdaje obcí v oblasti rozvoje cestovního ruchu Celkem 33 obcí ze 60 vyzvaných v Ústeckém kraji uvedlo v dotaznících údaje, z kterých bylo možné agregovat výši obecních výdajů na činnosti související s rozvojem cestovního ruchu v roce 2001. Do výdajů obcí souvisejících s cestovním ruchem byly zařazeny položky: • Údržba zeleně a krajiny • Kulturní činnost • Výstavba, provoz a údržba sportovních zařízení • Propagace a prezentace obce • Zřízení a provoz informačního centra • Turistický informační systém • Údržba a rekonstrukce památek • Údržba a rekonstrukce turistických a cyklistických tras • Poplatky za členství v sdruženích cestovního ruchu, popř. v jiných sdruženích • Jiné (v souvislosti s cestovním ruchem) Pro interpretaci údajů je možné vztáhnout výši výdajů k celkové výši rozpočtu obce nebo také k počtu obyvatel obce. V přehledu výsledných hodnot je pouze 19 měst a obcí, které bylo možné hodnotit, protože celkovou výši městského či obecního rozpočtu uvedlo pouze těchto 19 samospráv. Daleko nejvyšší podíl rozpočtu (z hodnocených obcí) vydala v roce 2001 obec Jiřetín pod Jedlovou - 41,5 % (5 519 Kč/ob), na druhé straně spektra jsou obce Hřensko a Krupka s 0,02 % a 1,8 %. Podrobnější údaje o výsledcích dotazníkové šetření jsou uvedeny v příloze č. 9. Velká města v kraji (z těch, která poskytla informace) vydala na cestovní ruch v roce 2001 následující sumy: - Teplice 59,3 mil. Kč (1 152 Kč/ob.) Litoměřice 56,6 mil. Kč (2 259 Kč/ob.). Pro koordinaci dalšího rozvoje CR je důležitý výsledek průzkumu T.N.S. Factum o výdajích turistů během pobytu v Ústeckém kraji. Výdaje za ubytování tvoří v turisticky rozvinutých zemích okolo 35 % z celkových nákladů na pobyt, výdaje za nákupy v maloobchodě cca 20 %. Struktura výdajů v kraji je sjiná. Nákupy tvoří mnohem vyšší podíl, za nákupy přijíždí do kraje 16 % turistů: Celkem 3 743 Kč více než 100 %7 Ubytování 1 177 Kč 31,4 % Stravování 1 145 Kč 30,5 % Nákupy 1191 Kč 31,8 % Doprava 716 Kč 19,1 % Jiné služby 306 Kč 8,2 % Podrobnější údaje o výsledcích dotazníkového šetření jsou uvedeny v příloze 9. Daňová výtěžnost je definována jako podíl daňových příjmů obce k počtu obyvatel. Daňová výtěžnost na území turisticky atraktivních měst a obcí Ústeckého kraje se pohybuje v rozmezí od 2 945 Kč/obyvatel v obci Mnetěš až po 25 938 Kč/obyvatel. V obci Loučná, když pomineme Kostomlaty pod Milešovkou, kde asi byla celková výše rozpočtu uvedena nesprávně. 7 Metodika T.N.S. Factum umožňuje respondentům více odpovědí, takže celek je vyšší než 100 % a celková suma nevzniká součtem položek Profil území 57 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji Informace o výši daňových příjmů za rok 2001 pocházejí také z dotazníků obcí, přehled je uveden v příloze č. 10. V některých obcích, které jsou centry turistických aktivit a leží v nejatraktivnějších částech turistických regionů, je relativně nízká daňová výtěžnost (např. Mnetěš pod Řípem či Chřibská). Může to být způsobeno tím, že podnikatelé podnikající na tomto území odvádí daně v jiných obcích. Je to podnětem pro podporu místních podnikatelů, aby komunita v obcích regionu profitovala více z atraktivity území. Přehled výdajů z rozpočtů okresních úřadů a Ministerstva kultury na záchranu památek a přehled výdajů z rozpočtů okresních úřadů na propagaci CR a účast na veletrzích je uveden v příloze č. 11. Podle původního schváleného rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2002 bylo na cestovní ruch plánováno 1 350 000,- Kč, z toho 500 000,- na propagační materiály, zbytek na účast na dvou odborných veletrzích - Regiotour v Brně a mezinárodní veletrh v Poznani v Polsku. Částka na propagační materiály byla navýšena o 1 650 000,- Kč, takže celkové předpokládané výdaje na podporu a propagaci cestovního ruchu v roce 2002 činí 3 miliony Kč. Na rok 2003 se navrhuje celkovou částku na CR zvýšit na 4 150 000,-Kč. Zdroje na financování podpůrných programů a konkrétních projektů v oblasti CR může kraj vytvářet více způsoby. Podle zákona o krajích je v kompetenci krajského zastupitelstva: „§36 (1) Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech kraje: a) nabytí a převod nemovitých věcí, b) poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 100 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce, c) poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím na území kraje v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdelávania vědy, zdravotnictví, protidrogových Profil území 58 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a životního prostředí v hodnotě nad 200 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce, nejedná-li se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu, d) poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich využití, e) vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 200 000 Kč, f) zastavení movitých věcí neb práv v hodnotě vyšší než 200 000 Kč, g) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců, h) postoupení pohledávky vyšší než 200 000 Kč, i) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o sdružení, j) zastavení nemovitostí, k) emise vlastních obligací, I) stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob, m) peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob." 6.3 Vzdělávání pro cestovní ruch Na území Ústeckého kraje připravuje na povolání související s cestovním ruchem několik středních odborných škol a učilišť. Pro většinu z nich je zřizovatelem kraj (bývalé tzv. státní školy), jedno vzdělávací zařízení je družstevní a tři školy a jedno učiliště působí ve formě společnosti s r.o. jako privátní zařízení. Družstevní a soukromá zařízení vybírají za výuku poplatky. Přehled příslušných odberných vzdělávacích zařízení v Ústeckém kraji je uveden příloze č. 12. Vzhledem k tomu, že v Ústeckém kraji se nenachází žádná vyšší odborná škola se zaměřením na cestovní ruch, tabulka je doplněna informací o vyšší odborné škole v Karlových Varech v sousedním kraji, která může být zdrojem kvalifikovaných pracovníků pro zařízení v Ústeckém kraji. V České republice existují dvě soukromé vysoké školy se zaměřením čistě na cestovní ruch. Obě jsou v Praze. Jedná se o Vysokou školu hotelovou v Praze 8, která má akreditaci pro magisterské studium a Vysokou školu cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství v Praze 1, kde je několik bakalářských programů. Veřejná vysoká škola se studijním programem pouze pro činnosti spojené s cestovním ruchem v ČR není, management cestovního ruchu jako zvláštní specializace se vyučuje na Univerzitě Hradec Králové na Fakultě informatiky a managementu a samozřejmě na dalších ekonomických vysokých školách je nějaká forma managementu cestovního ruchu ve formě volitelných předmětů. Podle statistických informací přetrvává v ČR nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v odvětví cestovního ruchu. Zřetelně i v Ústeckém kraji nejsou obsazeny manažerské pozice, jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru, v kterých by kvalifikovaní pracovníci organizovali tvorbu produktů a programů CR a řídili marketingové akce. Na nižších pozicích, přímo v provozovnách služeb cestovního ruchu, není největším problémem nedostatek pracovních sil, ale jejich přístup k práci, neochota a nezájem o obsah práce. Etika výkonu povolání, nedošlo k propojení skutečností, že spokojenost zákazníků s úrovní služeb je přímo úměrná ziskům (momentálním i dlouhodobým). Každoročně se projevuje sezónní nedostatek kuchařů, číšníků a pokojských, většina úřadů práce má tuto zkušenost. Žádný z úřadů práce však nenabízel volná místa v manažerských pozicích. Podle informací ze středních škol, které v kraji vzdělávají střední manažerské kádry v oborech hotelnictví a turismus, absolventi těchto škol nemají problémy při nástupu do praxe. Zájem o studium převyšuje kapacitní možnosti veřejných škol. Bude-li zájmem kraje zvýšení kvality služeb CR, může finančními a organizačními opatřeními podpořit odborné střední školství v regionu, zřídi vyšší odbornou školu, zavést systém výběrových stipendií pro krajské i soukromé, resp. družstevní školy a podporovat účast studentů na odborných soutěžích, které se tradičně pro tento druh škol pořádají v ČR, na Slovensku a ve vyspělých evropských zemích. Profil území 59