Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická částspol. s r. o. GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství Náměstí 28. října 3, 602 00 BRNO tel.+ fax: 54521 1053, tel: 54524 2846, e-mail: garep@brn.inecnet.cz ______________________________________________________________________ Autorský kolektiv: PhDr. Iva Galvasová Mgr. Daniel Seidenglanz Mgr. Tomáš Kučera RNDr. Josef Kunc Mgr. Marcela Chalúpková RNDr. Petr Daněk, PhD. Mgr. Pavel Klapka Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická částspol. s r. o. Obsah: Úvod...................................................................................................................................................4 1. VYMEZENÍ ÚZEMÍ .....................................................................................................................5 2. PŘEHLED DOSUD PROVEDENÝCH ANALÝZ A KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU .......................................................................................... 6 3. GEOGRAFICKÁ POLOHA........................................................................................................11 4. ANALÝZA ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU..................................................................................................................................12 4.1. Hodnocení fyzicko-geografických předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu................... 12 4.2. Analýza a základní hodnocení vybraných charakteristik sociálně-ekonomické sféry........16 4.3. Analýza kulturně-historických předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu.........................27 4.4. Analýza významných faktorů omezujících rozvoj cestovního ruchu.................................30 4.5. Ochrana přírody a limity rozvoje........................................................................................ 31 5. ANALÝZA FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................38 5.1. Analýza investičních příležitostí cestovního ruchu, analýza rozpočtů veřejné správy a hodnocení jejich příjmové a výdajové stránky v oblasti cestovního ruchu ...............................38 6. CESTOVNÍ RUCH ­ ANALÝZA A HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU NABÍDKY .... 42 6.1 Význam a postavení cestovního ruchu v meziregionálním srovnání, analýza turistické návštěvnosti turistické oblasti Krkonoše (období 1998 ­ 2001)................................................42 6.2 Základní a doprovodná turistická infrastruktura.................................................................46 6.3 Turistické cíle a turistické atraktivity...................................................................................58 6.4 Turistické informace (poskytování informací turistickými informačními centry, hodnocení jejich šíře a kvality)..................................................................................................66 6.5 Analýza hromadných ubytovacích zařízení a významných poskytovatelů dalších turistických služeb......................................................................................................................72 6.6 Prostorová analýza objektů individuální rekreace ............................................................... 74 7. ANALÝZA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY........................................................................78 7.1 Analýza a vymezení hlavních forem dopravní dostupnosti turistických center a středisek, včetně dopravy v klidu............................................................................................78 7.2 Analýza a vymezení hlavních forem dopravní obslužnosti turistických center a středisek .....................................................................................................................................84 8. CESTOVNÍ RUCH ­ ANALÝZA POPTÁVKY ........................................................................90 Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření ze zimní sezóny 2002/2003.............................. 90 Výsledky studie ,,Stanovení aktuální návštěvnosti biosférické rezervace Krkonoše a její celoroční dynamiky" (firma KOLPRON CZ, s.r.o.)................................................................110 9. ORGANIZACE A MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU ................................................... 114 9.1 Turistická organizační struktura........................................................................................114 9.2 Přehled nabídky stávajících turistických produktů a programů........................................118 9.3 Analýza stávajícího systému marketingu cestovního ruchu .............................................118 10. ANALÝZA HLAVNÍ KONKURENCE.................................................................................. 128 PŘÍLOHY.......................................................................................................................................132 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 4 spol. s r. o. Úvod Připravovaný ,,Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část" (dále jen Program rozvoje) je zaměřen na analýzu a hodnocení základních předpokladů a možností rozvoje cestovního ruchu v oblasti, která se vyznačuje atraktivním potenciálem zejména přírodních hodnot, a to v nadregionálním i mezinárodním významu. Turisticky atraktivní oblast čelí vysokému počtu návštěvníků, je zde postupně budována moderní základní turistická infrastruktura, avšak často nepostačuje infrastruktura doprovodná. Kromě toho bude potřeba navrhnout a vytvořit účinnou a systematickou organizační turistickou strukturu a nabídnout regionální turistické produkty a programy. Turistický zájem je v současné době koncentrován do několika nejvýznamnějších center, která musí čelit vysoké zátěži, jež není v souladu s ochranou přírody a krajiny, limity rozvoje a vede k významným střetům zájmů, především v území Krkonošského národního parku. Cílem analytické části Programu rozvoje by proto měla být sumarizace existující turistické nabídky a poptávky. Její provedení by mělo sloužit jako podklad pro stanovení konkrétních představ a kroků dalšího rozvoje cestovního ruchu v oblasti, jejich formulace však bude náplní až následující návrhové části Programu rozvoje. Metodický postup řešení Programu rozvoje odpovídá postupu prací na Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje - I. etapa, analytická část (GaREP, spol. s r.o., Brno, 2002), který mimo jiné řeší navazující západní část Krkonoš. Poznámka: Kapitola 8: Cestovní ruch ­ analýza poptávky Průzkum zimní návštěvnosti ve vymezeném území Krkonoš nebyl organizačně dostatečně zabezpečen a proveden ­ vyplněno bylo celkem pouze 46 dotazníků ve Špindlerově Mlýně (dle smlouvy o dílo mezi zadavatelem ,,KRKONOŠE ­ svazek měst a obcí" a zhotovitelem firmou GaREP spol. s r.o. ze dne 9. 12. 2002 měl terénní šetření provést zadavatel). Proto bylo mezi zúčastněnými stranami dohodnuto, že budou využity výsledky průzkumu zimní návštěvnosti, jenž probíhal v období leden až březen 2003 v západní části Krkonoš v rámci zakázky ,,Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje - I. etapa, analytická část" (GaREP, spol. s r.o., Brno, 2002). Průzkum se týkal celého území Libereckého kraje, avšak velký počet respondentů byl osloven v Krkonoších. Odpovědi získané ve střediscích Harrachov, Rokytnice nad Jizerou a Benecko (celkem 528) proto byly vzaty za základ výběrového souboru návštěvníků Krkonoš. Soubor byl doplněn šetřením ve Špindlerově Mlýně (46 oslovených respondentů). Na základě analýzy výpovědí oslovených návštěvníků těchto míst je vytvářen obraz o struktuře a chování návštěvníků regionu. Při interpretaci odpovědí je však třeba vzít na vědomí skutečnost, že cca tři čtvrtiny respondentů byly osloveny v oblasti Harrachov ­ Rokytnice nad Jizerou. Celkově byly získány odpovědi od 574 respondentů. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 5 spol. s r. o. 1. VYMEZENÍ ÚZEMÍ Pro potřeby studie ,,Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část" byla oblast Krkonoš zúžena pouze na ty partie Krkonoš, které se rozkládají v Královéhradeckém kraji. Důvodem je skutečnost, že v roce 2002 byla zpracována analytická část Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, která vzhledem k poloze krajských hranic zahrnuje i celou západní část Krkonoš, a tudíž relevantní analýzy jsou obsaženy v daném materiálu. Jádro řešené oblasti tvoří obce, které jsou členy sdružení ,,KRKONOŠE ­ svazek měst a obcí", jenž je zároveň zadavatelem této studie. Tyto obce zahrnují území vlastních centrálních Krkonoš, avšak vzhledem k širším vazbám, které se v cestovním ruchu uplatňují, byly do řešeného území zahrnuty také sousední obce včetně města Trutnov. Celkem tak je do turistické oblasti Krkonoše zahrnuto 34 obcí nacházejících se v území stávajícího okresu Trutnov. Jejich seznam je uveden v tab. 1. Tab. 1: Seznam obcí zařazených do turistické oblasti Krkonoše (členské obce sdružení ,,KRKONOŠE ­ svazek měst a obcí" jsou uvedeny tučně) Bernartice Horní Maršov Lánov Svoboda nad Úpou Čermná Horní Olešnice Malá Úpa Špindlerův Mlýn Černý Důl Hostinné Mladé Buky Trutnov Dolní Branná Chotěvice Pec pod Sněžkou Vlčice Dolní Dvůr Janské Lázně Pilníkov Vrchlabí Dolní Kalná Klášterská Lhota Prosečné Zlatá Olešnice Dolní Lánov Královec Rudník Žacléř Dolní Olešnice Kunčice nad Labem Staré Buky Horní Kalná Lampertice Strážné Obr. 1: Vymezení turistické oblasti Krkonoše Kartografický podklad: Soubor map krajů ČR 1 : 200 000, Královéhradecký kraj. Český úřad zeměměřický a katastrální, 1999 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 6 spol. s r. o. 2. PŘEHLED DOSUD PROVEDENÝCH ANALÝZ A KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Programové a koncepční dokumenty státní politiky cestovního ruchu V průběhu posledních čtyřech letech vznikly významné koncepční a programové dokumenty v rámci státní regionální politiky, které deklarují ochotu a snahu státu veřejně podporovat oblast cestovního ruchu. Ze základních dokumentů je nutné uvést zejména: - Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR; Praha, MMR, 1999 - Konzultační dokument sektoru cestovní ruch; Praha, MMR, 1999 - Strategie regionálního rozvoje ČR; Praha, MMR, 1999 - Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje - Národní rozvojový plán ČR na období 2000-2006; Praha, MMR, 2000, 2001 - Státní program podpory CR; Praha, MMR, 2000, 2001 - Program obnovy venkova; Praha, MMR, 1998-2002 - Sektorový operační plán cestovního ruchu a lázeňství; Praha, MMR, 2002 - Společný regionální operační program Regionů NUTS II na období 2003-2006; Praha DHV, 2002 (pracovní verze) - Program PHARE CBC Vzhledem k tomu, že značná část dokumentů, resp. programů je v oblasti regionální i místní veřejné správy více či méně známá, věnujeme zde pozornost dvěma nejdůležitějším základním dokumentům, které mohou výrazně ovlivnit opatření, aktivity a přípravu projektů v cestovním ruchu na regionální úrovni v rámci turistické oblasti Krkonoše. Prvním z nich je Sektorový operační program (SOP) cestovního ruchu a lázeňství, který doznal v poslední době značných změn. První změnou v uvedeném SOP je snížení počtu priorit, a to z původních 4 na současné 2. To bylo umožněno především přesunutím všech opatření týkajících se oblasti lidských zdrojů v cestovním ruchu (např. školení, vzdělávání apod.) do SOP Lidské zdroje. Aktuální struktura priorit a opatření v SOP Cestovní ruch a lázeňství je následující: PRIORITY A OPATŘENÍ PR 1: PODPORA BUDOVÁNÍ SLUŽEB PRO CESTOVNÍ RUCH OP 1.1 Zkvalitnění společných služeb pro cestovní ruch a lázeňství OP 1.2 Rozvoj informačních systémů v cestovním ruchu PR 2: PODPORA TVORBY PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU OP 3.1 Marketingová podpora cestovního ruchu OP 3.2 Podpora tvorby nových produktů cestovního ruchu OP 3.3 Podpora hmotných investic do ucelených produktů cestovního ruchu a lázeňství OP 3.4 Podpora obnovy, údržby a využití kulturně-historických a technických památek a přírodních atraktivit pro cestovní ruch nadregionálního významu Z koncepčního i praktického hlediska při přípravě žádostí o podporu budoucích projektů v cestovním ruchu v území turistické oblasti Krkonoše je rozhodujícím kritériem pro úspěšné přidělení podpory jejich nadregionální význam. Druhý významný programový dokument představuje připravovaný Společný regionální operační program (dále SROP). Význam cestovního ruchu je zde vyjádřen jeho zařazením mezi priority, konkrétně jde o prioritu č. 6 ,,Rozvoj cestovního ruchu v obcích a regionech". Dokument je komplementární se SOP Cestovní ruch a lázeňství, který je orientován na aktivity, které mají nadregionální charakter, zatímco SROP obsahuje aktivity spojené Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 7 spol. s r. o. s tvorbou regionálních produktů cestovního ruchu, podporou rozvoje drobných a malých podniků v cestovním ruchu a podporou investic pro realizaci infrastruktury cestovního ruchu na regionální úrovni a rekonstrukci technických a kulturních památek v obcích a regionech. Globálním cílem priority č. 6 ,,Rozvoj cestovního ruchu v obcích a regionech" je zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti. Tento cíl má být dosažen prostřednictvím dílčích cílů: - zlepšení turistické nabídky a úrovně služeb v cestovním ruchu v regionech, - zvýšení domácí a zahraniční návštěvnosti regionů, - vytváření nových atraktivit, produktů a podniků v cestovním ruchu na regionální úrovni, - zvýšení úrovně aktivního podnikání v cestovním ruchu, - aktivní využití historického, kulturního a přírodního bohatství regionů, - zvýšení životní úrovně místního obyvatelstva. Pro postupné naplnění uvedených cílů jsou v SROP formulována následující opatření: - č. 6.1: Rozvoj malých podniků v cestovním ruchu, - č. 6.2: Rozvoj cestovního ruchu v obcích. Programové a koncepční dokumenty politiky cestovního ruchu regionální úrovně Mezi základní dokumenty v oblasti regionální problematiky cestovního ruchu patří v Královéhradeckém kraji, jehož je turistická oblast Krkonoše součástí, následující materiály: - Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje; RRA Východní Čechy, spol. s r.o., BergmanGroup Praha, DHV ČR Ostrava, spol. s r.o., Hradec Králové 2000 - Regionální operační program NUTS II Severovýchod; Hradec Králové, RŘMV 2000, aktualizace ARR Liberec 2001 - Návrh Programu rozvoje Královéhradeckého kraje; RRA Východní Čechy, BergmanGroup Praha, listopad 2000 - Prognóza územního a hospodářského rozvoje Královéhradeckého kraje; SURPMO, inženýrská a projektová společnost, a.s., Hradec Králové 2001 - Koncepce rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje; vypracoval: PhDr. Čestmír Jung, vedoucí odboru cestovního ruchu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Ve všech dokumentech je akcentován význam a potenciální možnosti rozvoje cestovního ruchu v prostoru Královéhradeckého kraje. Navržené strategické cíle, priority a rozvojová opatření jsou přitom v souladu s dokumenty státní politiky podpory cestovního ruchu. Informace k vybraným dokumentům: Návrh Programu rozvoje Královéhradeckého kraje Cestovní ruch je v tomto dokumentu chápán jako významný faktor hospodářského rozvoje kraje, podpora jeho rozvoje je vyjádřena v dílčím cíli A. ,,Využití regionálních specifických výhod a rozvojových možností k oživení hospodářství a rozvoji nových ekonomických aktivit a přitažení zahraničních investic do regionu". Mezi výrazná a rychle rostoucí odvětví regionálního hospodářství je přitom řazen cestovní ruch. Proto bude podpora směřovat i k využití regionálního potenciálu a přírodně-historických památek ke zvýšení celkové úrovně cestovního ruchu. Při formulaci opatření naplňujících dílčí cíle byl po dohodě s Pardubickým a Libereckým krajem brán v potaz i Regionální operační program NUTS II Severovýchod, protože logika Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 8 spol. s r. o. problémových okruhů je stejná, shodují se strategické a programové cíle a jde i o stejný časový rámec. V rámci dílčího cíle A, kterému odpovídá problémový okruh A. ,,Ekonomický rozvoj, podpora podnikání", je formulováno následující opatření týkající se cestovního ruchu: - č. A.3.: Vytvoření programové nabídky v cestovním ruchu v regionu Cíle opatření: - zvýšení návštěvnosti regionu a prodloužení návštěvnické sezóny, - nová pracovní místa ve službách, - zvýšení podílu cizinců na počtu návštěvníků regionu, - rozšíření návštěvnosti turistů mimo nejvytíženější turistická střediska. Turistické oblasti Krkonoše se dotýkají následující projekty: - lanovky a lyžařské areály (Malá Úpa, Pec, Špindl. Mlýn, Svoboda n. Úpou) ­ 500 mil, - propojené lyžařské běžecké stezky ­ Krkonoše, Orlické hory. Koncepce rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje Koncepce rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje (dále Koncepce) nemá být obsáhlým materiálem opakujícím nebo shrnujícím údaje z ostatních dokumentů, nýbrž materiálem zabývajícím se rozvojem cestovního ruchu v krajském pohledu z hlediska možností uplatnění nástrojů marketingu cestovního ruchu. Pro rozvoj cestovního ruchu v kraji se v Koncepci stanovují tyto priority: - zlepšování podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, - podpora nabídky území kraje a jeho částí jako marketingového produktu, - rozvoj programové nabídky, - rozvoj komunikace a informačních systémů. Realizace jednotlivých priorit je přitom chápána jako koncepční proces systémového charakteru, proto v Koncepci nejsou zmiňovány konkrétní projekty a aktivity. Programové a koncepční dokumenty politiky cestovního ruchu lokální úrovně Nejdůležitějším dokumentem tohoto typu je Strategie rozvoje oblasti Krkonoš (dále Strategie). Tento dokument nechalo zpracovat sdružení ,,KRKONOŠE - svazek měst a obcí" a týká se proto přímo území, které je řešeno i v této studii. Protože ekonomika téměř všech členských obcí sdružení ,,KRKONOŠE - svazek měst a obcí" je postavena na rozvoji cestovního ruchu, je v jejich Strategii otázkám jeho rozvoje věnován Specifický cíl B. ,,Rozvoj cestovního ruchu". Ten se skládá ze tří priorit, jež se dále člení do rozvojových opatření: Priorita B.1: Koordinovaný a systematický přístup k trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu na celém území svazku - opatření B.1.1: Změna Územního plánu VÚC Krkonoše, revize zonace Krkonošského národního parku - opatření B.1.2: Fungující partnerství mezi Správou KRNAP, místními samosprávami a podnikatelskými subjekty - opatření B.1.3: Vznik Programu rozvoje cestovního ruchu celé oblasti Krkonoše včetně polské části (Program bude komplexním dokumentem postaveným na zásadách trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu, který prokáže systematický a komplexní přístup k řešení problematiky. Vyjde z analýzy a z ní vyplývajících změn stávajícího stavu jak v limitech Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 9 spol. s r. o. využitelnosti území, tak i v technické vybavenosti a navrhne komplex produktů cestovního ruchu využívající celé území Krkonoš včetně jeho podhůří.) Priorita B.2.: Vznik a rozvoj nových produktů cestovního ruchu, zkvalitnění základních a doplňkových služeb pro cestovní ruch - opatření B.2.1: Využití podhůří jako zázemí pro rozvoj cestovního ruchu - opatření B.2.2: Zvýšení nabídky pro aktivity v letním období - opatření B.2.3: Podpora celoplošných produktů cestovního ruchu, podpora méně tradičních forem cestovního ruchu, zejména v podhorských oblastech - opatření B.2.4: Kompletace a sjednocení základní infrastruktury pro rozvoj zimních aktivit Priorita B.3.: Marketingové řízení rozvoje cestovního ruchu - opatření B.3.1: Vznik Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Krkonoších - opatření B.3.2: Vznik jednotného informačního systému cestovního ruchu - opatření B.3.3: Vznik jednotného systému propagace produktů cestovního ruchu pro oblast Krkonoš - opatření B.3.4: Vznik a provoz systému monitorování efektivity rozvoje cestovního ruchu a jeho dopadu na krajinu Strategie obsahuje také konkrétní projekty: Opatření Předkladatel Název projektu Realizace Náklady v mil. Kč Stav připravenosti PRIORITA B.2. Vznik a rozvoj nových produktů cestovního ruchu, zkvalitnění základních a doplňkových služeb pro cestovní ruch B. 2. 2. Investor Objekty pro cykloturistiku ­ 2x do 2010 po 10 mil. - B. 2. 2. Pec pod Sněžkou Lanová dráha na Sněžku 2002 150 - B. 2. 2. Malá Úpa Výstavba sedačkové lanovky na Lesní hřeben 2001-05 25 - B. 2. 2. Mladé Buky Výstavba golfového areálu 2001-06 72 - B. 2. 2. Mladé Buky Rekultivace skládky + využití pro sportovní účely 2000-06 21 - B. 2. 2. Černý Důl Výstavba vesničky Happy Hill 2000-02 50 - B. 2. 3. Vrchlabí Projekt propojení služeb cestovního ruchu 2003-10 1 - B. 2. 4. Lánov + Investor Rekonstrukce a dostavba SKI areálu včetně napojení na ,,Lyžařský běžecký ráj" - 8 investiční záměr v r. 2003 B. 2. 4. Dolní Dvůr Systém sjezdovek a vleků 2003-07 4 - B. 2. 4. Dolní Dvůr Zimní běžecké trati - - - B. 2. 4. Strážné Úprava sjezdovek a vleků 2003 1 generální oprava B. 2. 4. Strážné Zasněžování sjezdových tratí 2004 1,5 zadání projektové dokumentace B. 2. 4. Svoboda nad Úpou Sjezdový areál Světlá hora 2005 20 - B. 2. 4. Špindlerův Mlýn Zasněžování Medvědín - Mísečky 2003 12 - B. 2. 4. Špindlerův Mlýn Lyžařský terminál Labská 2004 70 - B. 2. 4. Pec pod Sněžkou Lanová dráha na Sněžku a Skiareál 2002-03 300 - B. 2. 4. Malá Úpa Výstavba sportovního areálu včetně sjezdovky 2001-05 25 - B. 2. 4. Černý Důl Lyžařský areál Černý Důl - Špičák 2002-03 30 - Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 10 spol. s r. o. Opatření Předkladatel Název projektu Realizace Náklady v mil. Kč Stav připravenosti B. 2. 4. Benecko Propojení vertikální dopravou Benecka s Vrchlabím ­ lyžařský vlek nebo lanovka se sjezdovým koridorem ­ propojení Libereckého a Královéhradeckého kraje - - - PRIORITA B.3. Marketingové řízení rozvoje cestovního ruchu B. 3. 2. Strážné Infocentrum 2003 0,3 studie Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 11 spol. s r. o. 3. GEOGRAFICKÁ POLOHA Krkonoše mají výhodnou geografickou polohu v rámci střední Evropy. Nachází se na hranicích mezi Českou republikou a Polskem, zároveň však nejsou příliš vzdáleny od Spolkové republiky Německo. Jde o nejvyšší pohoří České republiky, nejvyšší horou je Sněžka dosahující nadmořské výšky 1602 metrů. Jedná se o oblast, v níž je významně zastoupena letní i zimní část sezóny s vhodnými podmínkami pro letní i zimní turistické a sportovní vyžití. V zázemí Krkonoš se nachází několik významných sídelních aglomerací, které působí jako zdroj návštěvnosti: - v Polsku jde zejména o aglomerace měst Wroclaw, Legnica, Jelenia Góra a Walbrzych, - v Německu se jedná o aglomerační zóny kolem středisek Gőrlitz, Bautzen a částečně i Drážďany, - v České republice jsou pak Krkonoše blízké především pro obyvatele aglomerací Prahy, Hradce Králové ­ Pardubic, Liberce a řady dalších menších měst. Příznivě působí také skutečnost, že směrem od severu jsou Krkonoše první významné horstvo, v němž je výrazně zastoupen podíl zimní sezóny. Jako jistý impuls návštěvnosti se zde projevuje i historické dědictví Sudet včetně zájmu odsunutých německých obyvatel o návštěvu svého rodiště. Vyjádření geografické polohy v napojenosti na dopravní sítě je poněkud problematické. Na makroregionální úrovni je nutné konstatovat, že oblast není zpřístupněna žádným v evropském kontextu významným komunikačním tahem. Krkonošemi neprochází žádný tzv. panevropský multimodální koridor, žádná komunikace (silniční ani železniční) není zařazena do sítí TINA a dokonce ani žádná silnice není zařazena do kategorie dálkových evropských silnic (silnice kategorie E). Situace by se měla výhledově zlepšit po dokončení dálnice (rychlostní komunikace) D (R) 11, která by měla vést z Hradce Králové přes Jaroměř do Trutnova a dále do Polska, kde by měla být napojena na plánovanou dálnici A 3 (směr Legnice, Štětín). Na mezoregionální úrovni můžeme konstatovat, že oblast je v rámci České republiky zpřístupněna dvěma silnicemi I. třídy (silnice z Liberce přes Vrchlabí do Trutnova a dále do Náchoda a silnice z Mladé Boleslavi přes Jičín a Novou Paku do Trutnova a dále na hraniční přechod do Polska Královec/Lubawka). V železniční síti není dostupnost Krkonoš vzhledem k technickému stavu tratí a dosahovaným cestovním rychlostem příliš dobrá, nejlepší spojení je zajišťováno tratí z Hradce Králové přes Jaroměř do Trutnova. Význam v mezoregionálním spojení má i dráha z Chlumce nad Cidlinou přes Novou a Starou Paku a Hostinné do Trutnova. Také mikroregionální úroveň je pro rozvoj cestovního ruchu nepostradatelná, protože fakticky zajišťuje dopravní dostupnost všech atraktivních lokalit a turistických východisek v regionu. Přitom se významně uplatňují silnice II. a III. třídy, a také regionální dráhy (do Vrchlabí, Svobody nad Úpou a do Žacléře). Mnohdy je však problémem technický stav těchto infrastrukturních zařízení. Závěrem můžeme konstatovat, že geografická poloha Krkonoš je sice poměrně exponovaná, avšak z hlediska polohy v dopravních sítí není stupeň exponovanosti tak vysoký. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 12 spol. s r. o. 4. ANALÝZA ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU 4.1. Hodnocení fyzicko-geografických předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu Z hlediska fyzicko-geografických předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu můžeme pozici Krkonoš považovat v rámci České republiky za výjimečně dobrou. Mezi fyzicko- geografické činitele s rozhodujícím vztahem k rozvoji cestovního ruchu patří zejména geomorfologické (někdy též orografické či horopisné), klimatické, hydrografické a biogeografické charakteristiky území. Ostatní faktory (jako např. geologické, pedogeografické aj.) souvisí s cestovním ruchem již volněji, a to většinou zprostředkovaně. Proto se v následujícím textu budeme podrobněji zabývat především výše uvedenými čtyřmi činiteli. Geomorfologická charakteristika Krkonoš Podle všeobecně uznávaného geomorfologického členění České republiky můžeme uvést, že oblast Krkonoš náleží podobně jako téměř celé území Čech do provincie Česká vysočina. Do území zkoumaného regionu přitom v jejím rámci zasahuje její dílčí jednotka, tzv. Krkonošsko-jesenická (někdy též Sudetská) subprovincie. Ta se dále člení do menších jednotek, tzv. celků, jejichž kompletní přehled a prostorové vymezení viz v obr. 2. Obr. 2: Geomorfologické členění oblasti Krkonoše Legenda: Názvy geomorfologických celků: Krkonošsko-jesenická (Sudetská) subprovincie: Krkonoše Krkonošské podhůří Broumovská vrchovina (v obr. 1 označeno č. 30) Pramen: Atlas ČSSR, Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., 1984 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 13 spol. s r. o. Stručná charakteristika jednotlivých geomorfologických celků: Krkonoše: nejvyšší a nejznámější pohoří v České republice, hlavním hřebenem prochází hranice s Polskem. Pohoří se rozkládá mezi Novosvětským průsmykem na západě (odděluje Krkonoše od Jizerských hor, nachází se v Libereckém kraji) a městem Žacléř na východě. Nejvyšší horou je Sněžka (1602 m). Vývojově jde o velmi staré pohoří, dnešní podobu a velikost získalo horotvornými tektonickými pohyby v období mladších třetihor a nejstarších čtvrtohor. Při jejich modelaci kromě eroze významně působily především glaciální (ledovcové) a periglaciální (mrazové) procesy. Ty vedly ke vzniku tvarů jako jsou ledovcové kary, morény, kryoplanační plošiny a terasy, kamenná moře, izolované skály apod. Atraktivitu v rámci cestovního ruchu zvyšuje skutečnost, že Krkonoše jsou jediným českým pohořím, které má v několika oblastech vysokohorský ráz. Příznivou skutečností je také dlouhá doba, po níž se ve vyšších částech udržuje sníh - jde až o sedm měsíců v roce (od poloviny října do poloviny května). Bližší informace budou uvedeny v kapitole č. 6.3 ,,Turistické cíle a turistické atraktivity" Krkonošské podhůří: území je charakteristické několika horskými pásmy, které probíhají rovnoběžně s Krkonošemi. Oblast se vyznačuje členitým terénem, přírodními zajímavostmi, historickými památkami a podhorským klimatem, avšak ve srovnání s Krkonošemi nedosahuje tak vysoké nadmořské výšky. Bližší informace budou uvedeny v kapitole č. 6.3 ,,Turistické cíle a turistické atraktivity" Broumovská vrchovina: do zájmového území zasahuje pouze částí Žacléřská vrchovina. K zajímavým lokalitám patří především tzv. Vraní hory s nejvyšším vrcholem Královecký Špičák (881 m). Bližší informace budou uvedeny v kapitole č. 6.3 ,,Turistické cíle a turistické atraktivity" Hydrografická charakteristika Krkonoš Celá oblast Krkonoš patří do povodí řeky Labe, která odvádí vody do Severního moře. Labe pramení na Labské louce a odtud teče Labským dolem do Špindlerova Mlýna a dále do Vrchlabí, Hostinného a potom již mimo zkoumaný region do Hradce Králové, Pardubic, Mělníka, Ústí nad Labem a dále do SRN. K významnějším přítokům po směru toku v Krkonoších patří Bílé Labe, Malé Labe, Pilníkovský potok a Úpa. Úpa, která se do Labe vlévá až v Jaroměři, pramení na Bílé louce a teče přes Pec pod Sněžkou, Svobodu nad Úpou a Trutnov. Cestou přijímá přítoky Malá Úpa a Ličná. Obecně lze říci, že krkonošské vodní toky se vyznačují velkým spádem, značnými výkyvy vodní hladiny a balvanovitými řečišti s několika vodopády. K nejznámějším patří např. Labský vodopád, Horní a Dolní Úpský vodopád aj. Klimatická charakteristika Krkonoš Královéhradecký kraj, jehož je zkoumané území součástí, leží v klimaticky mírném pásu s typickým střídáním ročních období. Podnebí jeho severní části (Krkonoše a jejich podhůří), které je výrazně ovlivněno reliéfem, se však od zbytku území kraje významně odlišuje. Hřebeny hor tvoří překážku proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantského oceánu, a jsou proto vystaveny vyšším srážkám. Navíc zde panují nižší průměrné teploty. V oblasti převládá jihozápadní až severozápadní proudění větru, v zimních měsících často i východní a jihovýchodní. Nejdrsnější klima přitom panuje v Krkonoších, kde se ve vyšších nadmořských výškách průměrná roční teplota pohybuje mezi 0 až 6 °C a roční srážkové úhrny dosahují 1200 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 14 spol. s r. o. až 1600 mm. S nízkými teplotami souvisí i délka období se sněhovou pokrývkou, ve vyšších částech Krkonoš leží sníh průměrně sedm měsíců v roce, a to přibližně od poloviny října do poloviny května. Podrobnosti o klimatických rozdílech a výskyt jednotlivých klimatických oblastí v rámci Krkonoš přináší obr. 3 a tab.2. Tab. 2: Charakteristika klimatických oblastí vyskytujících se v oblasti Krkonoše Chladné oblasti Mírně teplé oblasti Charakteristika CH4 CH6 CH7 MT2 MT3 MT7 počet letních dnů 0-20 10-30 10-30 20-30 20-30 30-40 počet dnů s prům. tepl. 10°C a více 80-120 120-140 120-140 140-160 120-140 140-160 počet mrazových dnů 160-180 140-160 140-160 110-130 130-160 110-130 počet ledových dnů 60-70 60-70 50-60 40-50 40-50 40-50 prům.tepl.v lednu -6 až -7 -4 až -5 -3 až -4 -3 až -4 -3 až -4 -2 až -3 průměrná teplota v červenci 12 až 14 14 až 15 15 až 16 16 až 17 16 až 17 16 až 17 prům.tepl.v dubnu 2 až 4 2 až 4 4 až 6 6 až 7 6 až 7 6 až 7 prům.tepl.v říjnu 4 až 5 5 až 6 6 až 7 6 až 7 6 až 7 7 až 8 prům.počet dnů se srážkami 1 mm a více 120-140 140-160 120-130 120-130 110-120 100-120 srážkový úhrn ve vegetačním období 600-700 600-700 500-600 450-500 350-450 400-450 srážkový úhrn v zimním období 400-500 400-500 350-400 250-300 250-300 250-300 počet dnů se sněhov. pokrývkou 140-160 120-140 100-120 80-100 60-100 60-80 počet dnů zamračených 130-150 150-160 150-160 150-160 120-150 120-150 počet dnů jasných 30-40 40-50 40-50 40-50 40-50 40-50 Pramen : E. Quitt : Klimatické oblasti ČSR, Geografický ústav ČSAV Brno, 1975 Stručná charakteristika a výskyt klimatických oblastí v oblasti Krkonoše (charakteristika převzata z E. Quitt (1971): Klimatické oblasti Československa, Geografický ústav ČSAV Brno): - CH4: léto je velmi krátké, chladné a vlhké, přechodné období velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky; Výskyt: vrcholové partie Krkonoš a Rýchor (zejména celý pohraniční hřeben, masiv Krkonoše, masiv Luční, Liščí a Černé hory) (viz obr. 3); - CH6: léto velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky; Výskyt: údolní a nižší partie Krkonoš a Rýchor (zejména údolí Labe v okolí Špindlerova Mlýna, údolí Klínového potoka a údolí Úpy od Pece pod Sněžkou a Malé Úpy od Pomezních Bud až po jejich soutok) (viz obr. 3); - CH7: velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou; Výskyt: územní pás vymezený městy Vrchlabí ­ Janské Lázně ­ Svoboda nad Úpou ­ Žacléř (viz obr. 3); - MT2: krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou; Výskyt: území rozkládající se v Krkonošském podhůří mezi městy Vrchlabí a Hostinné a dále v bezprostředním okolí Trutnova (viz obr. 3); Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 15 spol. s r. o. - MT3: krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky; Výskyt: do zájmového území zasahuje pouze malou částí jižně od Trutnova (viz obr. 3); - MT7: normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky; Výskyt: oblast zahrnuje území jihozápadně od Trutnova v údolí Pilníkovského potoka (viz obr. 3). Obr. 3: Klimatické členění oblasti Krkonoše Pramen : E. Quitt : Klimatické oblasti ČSR, Geografický ústav ČSAV Brno, 1975 Biogeografická charakteristika Krkonoš Na území Krkonoš jsou vyvinuta čtyři výrazná vegetační pásma: - submontánní (podhorské) pásmo (400 ­ 800 m) s převahou listnatých a smíšených lesů; - montánní (horské) pásmo (800 ­ 1200 m) s převahou smrkových lesů; Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 16 spol. s r. o. - subalpinské pásmo (1200 ­ 1450 m) s charakteristickými klečovými porosty, rašeliništi a loukami; - alpinské pásmo (1450 ­ 1602 m), v němž se nalézá jen lišejníková tundra a rozsáhlá suťová pole. Na náhorních planinách se nachází asi 50 rašelinišť, jejichž mocnost většinou nepřekračuje 2 m. Oblast alpinského pásma o rozloze cca 16 km2 se dále dělí na tři zóny: - zóna lišejníkové tundry, která leží na nejvyšších vrcholech; - zóna travnaté tundry, která se rozkládá na náhorních planinách u Luční a Labské boudy; - zóna květnaté tundry, která se nachází v oblasti karů a je typická bohatou vegetací. Flóra: V Krkonoších roste přes 1200 druhů cévnatých rostlin, k endemitům patří např. zvonek krkonošský, jeřáb krkonošský, lomikámen pižmový aj., z glaciálních reliktů můžeme jmenovat např. všivec krkonošský, šídlatku jezerní či ostružiník morušku. Fauna: V Krkonoších žije asi 300 druhů obratlovců a tisíce druhů bezobratlých živočichů. Mezi endemity patří jepice krkonošská, motýl huňatec žlutopásý a plž vřetenovka krkonošská, ke glaciálním reliktům např. kos horský severoevropský, kulík hnědý, hraboš mokřadní, dřemlík tundrový apod. 4.2. Analýza a základní hodnocení vybraných charakteristik sociálně-ekonomické sféry Osídlení, obyvatelstvo, demografie, bytový fond K datu posledního sčítání lidu byla turistická oblast Krkonoše tvořena 34 obcemi, ve kterých žilo 76 364 obyvatel. Na jednu obec tak připadalo 2 246 obyvatel, což je hodnota téměř o třetinu větší než v celé ČR (1 637) a vůči Královéhradeckému kraji téměř dvojnásobná (1 230). Je to dáno zejména populační velikostí okresního města Trutnov (32 tis. obyv.), které leží v krkonošské oblasti. Hustota zalidnění 106 obyvatel na 1 km2 je v regionu jak pod republikovým, tak pod krajským průměrem, totožná s hustotou zalidnění okresu Trutnov (viz tab. 3). Region je poměrně urbanizovaný, v osmi městech1 žijí více než tři čtvrtiny populace (76,9%), v Královéhradeckém kraji se jedná o hodnotu 69,0%, v ČR 71%. Tab. 3: Základní charakteristika území k 31.12.2000 území počet obyvatel 1) hustota zalidnění obyv/km2 počet obcí počet obcí se statutem města počet obyvatel ve městech Krkonoše 76 364 106 34 8 58 748 okres Trutnov 120 777 106 75 11 84 876 Královéhradecký kraj 550 724 116 448 43 380 262 ČR 10 266 546 130 6 251 522 7 280 749 1) k 1.3.2001 Pramen: Okresy ČR v roce 2000, ČSÚ 2001, Definitivní výsledky SLDB 2001, ČSÚ 2002 Počet obyvatel oblasti Krkonoše v průběhu roku 2001 mírně klesal, k 1.1.2002 dosáhl hodnoty 76 101. Jak naznačují okresní a krajské retrospektivní hodnoty v tab. 4 a 5, dochází k neustálému poklesu populačního stavu regionu - v roce 1910 bydlelo v hranicích dnešního 1 Tento vysoký počet obcí se statutem města je dán specifickými podmínkami našich nejvyšších hor, kde nejvýznamnější střediska (Pec pod Sněžkou, Špindlerův mlýn, Janské lázně) získala statut města za podmínek, které nesplňují zdaleka všechna kritéria, zejména pak počet trvale bydlících obyvatel. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 17 spol. s r. o. okresu Trutnov o 54 tisíc obyvatel více než v roce 2001 (v Královéhradeckém kraji o více než 130 tisíc). Největší populační propad nastal mezi roky 1930 a 1950, kdy zejména poválečné odsuny německy mluvícího obyvatelstva stály Trutnovsko a tedy i Krkonoše několik desítek tisíc obyvatel. Největší město Trutnov přišlo v tomto období o více než sedm tisíc obyvatel, Vrchlabí o dva tisíce. Po roce 1950 počet obyvatel regionu jako celku mírně rostl, a to zásluhou populačně největších měst, malé obce zaznamenávaly a stále zaznamenávají úbytek počtu obyvatel. Od devadesátých let mírně klesá populační stav i v Trutnově a Vrchlabí. Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel území 1910 1930 1950 1970 1991 2001 Trutnov 174 863 165 083 127 666 121 459 121 414 120 777 Královéhradecký kraj 681 602 654 763 531 803 540 337 552 809 550 724 Pramen: Statistický lexikon obcí České republiky 1992, ČSÚ 1993, Definitivní výsledky SLDB 2001, ČSÚ 2002 Tab. 5: Indexy vývoje počtu obyvatel území 2001/1910 2001/1930 2001/1950 2001/1970 2001/1991 Trutnov 69,1 73,2 94,6 99,4 99,5 Královéhradecký kraj 80,8 84,1 103,6 101,9 99,6 Pramen: Statistický lexikon obcí České republiky 1992, ČSÚ 1993, Definitivní výsledky SLDB 2001, ČSÚ 2002 Tab. 6 naznačuje relativními hodnotami strukturu rozložení obcí a v nich bydlících obyvatel podle standardních velikostních skupin počtu obyvatel. Největší zastoupení mají v oblasti populačně nejmenší obce do 500 obyvatel, jejich podíl na celkovém počtu obcí 38% je však výrazně nižší než v celé ČR (60%), kraji i okrese. Bydlí zde necelých 5% populace Krkonoš (v ČR 8,4%, v kraji až 12,6%). Oproti republikovému průměru je výrazně více zastoupen počet obcí ve velikostní skupině 2000 ­ 9999 obyvatel, kde žije více než čtvrtina populace regionu (v ČR pouze pětina). Jak již bylo výše naznačeno, koncentrace obyvatel do měst se projevuje u nejvyšší kategorie, ve městech nad 10 tis. obyvatel mají trvalé bydliště tři pětiny obyvatelstva (v ČR pouze o něco více než polovina). Tab. 6: Struktura obcí a obyvatel podle velikostních skupin k 31.12.2000 počet obcí (%) počet obyvatel (%) území do 499 500-1999 2000- 9999 10000 a více do 499 500-1999 2000- 9999 10000 a více Krkonoše 1) 38,2 29,4 26,5 5,9 4,8 9,8 26,3 59,1 okres Trutnov 49,3 37,3 9,3 4,0 7,9 20,8 20,1 51,2 Královéhradecký kraj 65,2 25,2 7,6 2,0 12,6 17,6 27,6 42,3 ČR 59,6 30,4 7,9 2,1 8,4 17,3 19,8 54,5 1) k 1.3.2001 Pramen: Okresy ČR v roce 2000, ČSÚ 2001, Definitivní výsledky SLDB 2001, ČSÚ 2002 Věková struktura obyvatelstva v oblasti Krkonoše nemá, podobně jako v celé ČR, již několik let progresivní charakter. Jak dokládá tab. 7, počet obyvatel v předproduktivním věku byl k 1.3.2001 nižší než v poproduktivním (důchodovém) věku. Tento rozdíl však není až tak výrazný, jako třeba v kraji či České republice, v absolutním vyjádření jde o necelých 500 osob. Nízký je především podíl starší složky populace, při velmi vysokém podílu osob v produktivním (práceschopném) věku. Tab. 7: Věková struktura obyvatel regionu Východní Čechy k 1.3.2001 absolutně relativně (%) území 0-14 let 15-59 let 60 a více let 0-14 let 15-59 let 60 a více let Krkonoše 12 593 50 706 13 048 16,5 66,4 17,1 Trutnov 19 748 79 367 21 640 16,4 65,7 17,9 Královéhradecký kraj 89 738 355 911 104 906 16,3 64,6 19,0 ČR 1 654 869 6 687 927 1 883 783 16,2 65,4 18,4 Pramen: Průběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, ČSÚ 2002 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 18 spol. s r. o. Mezi základní strukturální charakteristiky obyvatelstva patří také vzdělanostní struktura, která se sleduje pouze v desetileté periodicitě při sčítání lidu. Definitivní výsledky sčítání 2001 umožňují srovnání nejnižšího a nejvyššího dosaženého vzdělání u obyvatel starších 15 let s hodnotami z doby před deseti lety (viz tab. 8). Nárůst počtu (podílu) obyvatel s maturitním a vyšším vzděláním je zřejmý ve všech sledovaných územích ­ v Krkonoších o více než 7 procentních bodů, přesto region nedosahuje průměrné hodnoty České republiky, ani Královéhradeckého kraje. Skutečnost je dána také lokalizací středoškolských a vysokoškolských zařízení do největších měst v ČR, mezi něž patří i krajské centrum Hradec Králové. Tab. 8: Vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let k 3.3.1991 (v %) k 1.3.2001 (v %) území základní a bez vzdělání SŠ s maturitou VŠ základní a bez vzdělání SŠ s maturitou VŠ Krkonoše 37,0 21,2 4,5 25,5 26,7 6,1 Trutnov 37,1 20,9 4,4 25,5 26,2 5,9 Královéhradecký kraj 34,1 23,1 5,8 22,9 28,8 7,5 ČR 34,5 22,9 7,2 23,5 28,4 8,9 Pramen: SLDB 1991, FSÚ 1992, Definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, ČSÚ 2002 Věková struktura obyvatel se odráží také při posuzování charakteristik pohybu obyvatelstva. Jak naznačuje tab. 9 (opět pouze ilustrativně na okresních a krajských relativních datech), přirozenou reprodukcí okres Trutnov a ani samotný region Krkonoše již ve druhé polovině devadesátých let obyvatelstvo nezískává. Mírně kladné je migrační saldo, avšak v celkovém součtu přirozeného a mechanického pohybu obyvatelstva je region ztrátový. Tab. 9: Pohyb obyvatelstva regionu Východní Čechy v letech 1996 - 2000 území narození zemřelí přirozený přírůstek přistěhovalí vystěhovalí migrační saldo celkový přírůstek Trutnov 9,1 10,8 -1,7 8,7 8,1 0,6 -1,1 Královéhradecký kraj 9,0 10,7 -1,7 8,9 8,3 0,6 -1,1 ČR 8,8 10,8 -2,0 1,0 0,1 0,9 -1,1 Pramen: Regionální statistika 2001, ČSÚ 2001 Základní struktura domovního a bytového fondu je naznačena v tab. 10. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 bylo v oblasti Krkonoš zjištěno 11,2 tis. trvale obydlených domů (TOD), což pokrývalo téměř 9/10 domovního fondu celkem, podíl rodinných domků z TOD činil však jen o něco více než tři čtvrtiny2 (v ČR 86,3%). Počet 28,8 tis. trvale obydlených bytů (TOB) z celkového počtu 30,3 tis. bytů v trvale obydlených domech, znamenal 4,9 procentní podíl bytů neobydlených, což je hodnota výrazně pod republikovým průměrem. Pro okres Trutnov i oblast Krkonoše je typický velký podíl chat a chalup vyčleněných z bytového fondu, které slouží jako rekreační objekty pro obyvatele Prahy a větších měst. Tab. 10: Struktura bytového fondu v Královéhradeckém kraji k 1.3.2001 území domy celkem TOD TOD (%) rodinné domky z TOD (%) byty celkem TOB TOB (%) Krkonoše 12 795 11 160 87,2 76,7 30 262 28 781 95,1 okres Trutnov 24 285 20 265 83,4 81,7 47 534 45 340 95,4 Královéhradecký kraj 128 789 101 662 78,9 87,2 213 682 204 529 95,7 ČR 1 969 568 1 630 705 82,8 86,3 4 369 239 3 828 912 87,6 Pramen: Definitivní výsledky SLDB 2001, ČSÚ 2002, výpočty GaREP 2002 2 Vliv Trutnova a dalších větších měst, kde se v sedmdesátých a osmdesátých létech koncentrovala panelová výstavba. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 19 spol. s r. o. Regionální trh práce, nezaměstnanost Situace na trhu práce a nezaměstnanost patří k základním ukazatelům hospodářské problémovosti území. Přestože došlo v ČR za posledních 5 let k výrazným změnám na trhu práce, většina z těchto změn se projevila spíše plošně a zostřila situaci v již v té době postižených okresech a tak např. v pořadí okresů podle míry nezaměstnanosti nedošlo k výrazným posunům. To znamená, že oblasti, které na tom byly z pohledu trhu práce špatně, jsou na tom špatně i nyní, pouze se jejich problémy prohloubily a zvětšily. Tab. 11: Základní ukazatele trhu práce k 30.6.2002 území nezaměst- naní ženy ženy % absol- venti absol- venti % ZPS ZPS % VPM MN nezam/ VPM Trutnov 5 006 2 516 50,3 495 9,9 838 16,7 649 8,2 7,7 Královéhradecký kraj 16 886 8 933 52,9 1 740 10,3 2 574 15,2 3 105 6,1 5,4 ČR 454 303 231 712 51,0 54 378 12,0 62 895 13,8 49 073 8,7 9,3 pozn. ZPS ­ nezaměstnaní občané se změněnou pracovní schopností VPM ­ volná pracovní místa nezam/VPM ­ počet nezaměstnaných připadajících na 1 volné pracovní místo Pramen: MPSV SSZ 2002, výpočty GaREP 2002 Obr. 4 Pramen: MPSV SSZ 1999 - 2002 K 31.6.2002 bylo v okrese Trutnov evidováno celkem 5 006 uchazečů o práci, z čehož bylo 50,3% žen (viz tab. 11). Mírou nezaměstnanosti 8,2% tak okres sice byl pod průměrem České republiky (8,7%), avšak jak naznačuje vývoj tohoto ukazatele za poslední tři roky (viz obr. 4), okresní hodnoty se od června 2001 výrazně odchýlily od krajského průměru a velmi ,,dynamicky se přiblížily hodnotám za celou ČR. Míra nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 2,3 procentního bodu (meziroční nárůst 27,5%), což v absolutním vyjádření znamená navýšení o téměř 1 400 nezaměstnaných. Vývoj míry nezaměstnanosti v období červen 1999 - červen 2002 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 VI. 99 XII. 99 VI. 00 XII. 00 VI. 01 XII. 01 VI. 02 míranezaměstnanosti(%) Trutnov Královehradecký kraj ČR Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 20 spol. s r. o. Obr. 5 Pramen: MPSV SSZ 1999 ­ 2002, výpočty GaREP 2002 Druhým nejkomplexnějším ukazatelem charakterizujícím trh práce určitého území je počet uchazečů o práci (nezaměstnaných) přepočtený na 1 volné pracovní místo, tzn. srovnání nabídky pracovních sil s poptávkou po pracovní síle (viz obr. 5). Ukazatel se v okrese Trutnov až do konce roku 2000 držel na úrovni Královéhradeckého kraje, potom však začal (obdobně jako míra nezaměstnanosti) růst a k červnu 2002 je rozdíl mezi okresní a krajskou hodnotou již velmi zřetelný (okres Trutnov 7,7, Královéhradecký kraj 5,4). Republikového průměru (9,3) však ještě zdaleka nedosahuje. Meziroční pokles počtu nabízených volných pracovních míst činil absolutně téměř 400 (pokles o 38% stavu z června 2001). K problémovým skupinám na trhu práce patří mimo jiné také absolventi a mladiství (dosud nezaměstnané osoby do dvou let po ukončení školní docházky). V létě 2001 bylo na Úřadu práce v Trutnově evidováno 460 mladistvých a absolventů všech typů škol, což tvořilo 12,7% všech nezaměstnaných (průměr za ČR 11,9%). Druhá polovina roku 2001 a první roku následujícího nebyla v okrese z pohledu trhu práce nijak příznivá, což se projevilo i nárůstem velikosti této skupiny nezaměstnaných osob na téměř 500 (9,9% všech nezaměstnaných, ČR 12,0%)3 . Vývoj počtu nezaměstnaných registrovaných absolventů a mladistvých má typicky sezónní průběh, nejnižší počty jsou dosahovány v dubnu a květnu před koncem školního roku, nejvíce nových mladých lidí se na úřady práce hlásí v září a říjnu, tedy po prázdninových měsících, kterých absolventi škol často využívají k cestování, brigádám, apod. Další významnou rizikovou skupinou jsou občané se změněnou pracovní schopností (ZPS), která jim neumožňuje vykonávat běžnou práci. Přes řadu legislativních a zákonných nařízení k povinnosti organizací tyto osoby zaměstnávat, počet registrovaných občanů se ZPS bez práce stále roste. Koncem června v roce 2002 jich ÚP v Trutnově evidoval 838 (16,7% z celkového počtu nezaměstnaných, v ČR 13,8%). 3 Obecná míra nezaměstnanosti a počet všech nezaměstnaných však v okrese Trutnov rostly daleko rychleji, proto i ten nižší podíl nezaměstnaných absolventů a mladistvých. Vývoj ukazatele "počet nezaměstnaných připadajících na 1 volné pracovní místo" v období červen 1999 - červen 2002 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 14,0 16,0 VI. 99 XII. 99 VI. 00 XII. 00 VI. 01 XII. 01 VI. 02 Trutnov Královehradecký kraj ČR Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 21 spol. s r. o. Data poskytnutá okresním úřadem v Trutnově umožnily provést výpočet míry nezaměstnanosti do obvodů poboček okresního úřadu práce v Trutnově, za oblast Krkonoše i do jednotlivých obcí. Zde je však třeba při hodnocení postupovat s větší opatrností, protože zvláště u populačně malých obcí (které vykazují zároveň nízký počet ekonomicky aktivních osob) může znamenat absolutně malý nárůst počtu nezaměstnaných výrazný skok v hodnotě míry nezaměstnanosti a údaje se potom stávají spíše zavádějícími. Tab. 12: Počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti v obcích regionu Krkonoše Území Počet nezaměstnaných Míra nezaměstnanosti Lampertice 49 26,7 Královec 18 20,5 Bernartice 69 17,0 Horní Olešnice 17 15,6 Horní Maršov 79 15,1 Žacléř 244 15,1 Dolní Olešnice 25 13,8 Zlatá Olešnice 12 13,8 Chotěvice 65 13,3 Strážné 11 12,4 Staré Buky 23 12,0 Vlčice 25 11,9 Mladé Buky 114 10,9 Dolní Dvůr 14 10,7 Janské Lázně 42 10,0 Čermná 18 9,9 Trutnov 1630 9,9 Hostinné 243 9,6 Kunčice nad Labem 26 9,3 Klášterská Lhota 7 9,2 Rudník 101 9,2 Černý Důl 37 9,0 Pilníkov 42 8,6 Prosečné 23 8,3 Lánov 63 7,7 Pec pod Sněžkou 23 7,4 Svoboda nad Úpou 85 7,1 Dolní Lánov 24 6,8 Vrchlabí 447 6,6 Dolní Kalná 19 5,9 Horní Kalná 8 5,9 Dolní Branná 24 5,1 Špindlerův Mlýn 24 3,6 Malá Úpa 1 1,3 pozn. Stav k 30.11.2002, tučně vytištěné jsou obce se statutem města Pramen: ÚP Trutnov 2002 Podle oblastí okresu Trutnov, ve kterých jsou pobočky okresního úřadu práce se absolutně nejvíce evidovaných nezaměstnaných koncentruje na Trutnovsko (k 30.11.2002 to bylo 3610 osob), kde míra nezaměstnanosti dosahuje 10,4%. Druhou oblastí, která bezprostředně souvisí s regionem Krkonoše, je Vrchlabsko, kde bylo ke stejnému datu registrováno 831 nezaměstnaných (míra nezaměstnanosti 7,0%). Co se týče jednotlivých obcí, míru nezaměstnanosti vyšší než 25% vykázaly ke konci listopadu 2002 z celkového počtu 34 obcí pouze dvě, a to Lampertice a Královec (viz tab. 12). Na druhé straně pomyslného žebříčku obcí seřazených podle výše míry nezaměstnanosti stojí Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 22 spol. s r. o. obec Malá Úpa, kde byl zjištěn pouze jeden oficiálně registrovaný uchazeč o práci. Při pohledu na nejvýznamnější rekreační střediska regionu se nejhůře profilují Janské Lázně (míra nezaměstnanosti nad úrovní republikového průměru), naopak Pec pod Sněžkou, Svoboda nad Úpou a zejména Špindlerův Mlýn nemají s nezaměstnaností výraznější problémy. Odvětvová struktura hospodářství Struktura hospodářství oblasti Krkonoš je ovlivněna historickým vývojem, strukturou osídlení a zdejšími přírodními podmínkami. V průběhu devadesátých let prošla ekonomika území (podobně jako v celé České republice) významnými transformačními změnami, spojenými s velmi rychlou privatizací a také s restrukturalizací činností. Reakcí na nové tržní podmínky byl značný rozvoj malého a středního podnikání zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Od poloviny 90. let výrazně roste podíl zahraničních a nadnárodních firem na ekonomice oblasti, které staví na tradicích a kvalifikované pracovní síle, zvláště v oborech elektrotechnického, automobilového a strojírenského průmyslu a výroby a zpracování plastů. Tab. 13: Odvětvová struktura subjektů registrovaných na území oblasti Krkonoš (stav k 31. 12. 2000) Podíl v % Okres zeměděl., lesnictví a rybolov průmysl stavebnic- tví doprava a spoje obchod, pohost. a ubytov. ostatní obchod. služby veřejná správa školství a zdravot. ostatní veřejné služby Krkonoše* 6,7 13,1 11,1 5,3 38,3 13,6 0,3 3,0 8,6 okres Trutnov 7,2 14,6 11,2 4,5 36,4 13,6 0,4 2,8 9,4 Královéhradecký kraj 8,6 14,7 11,0 3,1 35,1 15,6 0,9 2,8 8,2 Liberecký kraj 6,2 16,2 13,1 3,0 35,5 16,3 0,4 2,3 7,0 Česká republika 6,4 12,9 10,8 3,4 35,8 19,8 0,6 2,6 7,7 Pramen: Okresy České republiky v roce 2000, ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, ČSÚ, vlastní výpočty GaREP 2002 Poznámka: * údaje k 31. 12. 2001 Tab. 14: Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti v oblasti Krkonoše k 1. 3. 2001 Podíl v % Okres zeměděl., lesnictví a rybolov průmysl stavebnic- tví doprava a spoje obchod, pohost. a ubytov. ostatní obchod. služby veřejná správa školství a zdravot. ostatní veřejné služby Krkonoše 2,9 36,7 8,1 5,9 15,2 4,6 5,3 10,5 4,5 okres Trutnov 3,5 39,0 8,5 5,4 14,4 4,3 4,9 9,9 4,1 Královéhradecký kraj 5,2 33,2 8,0 5,8 14,2 5,5 6,1 11,1 3,9 Liberecký kraj 2,8 38,1 8,1 5,2 13,4 5,6 5,3 9,6 4,3 Česká republika 4,4 29,1 8,7 6,7 14,4 7,4 6,1 10,9 5,0 Pramen: Definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, ČSÚ 2002 Oblast Krkonoše je charakterizována ve srovnání s průměrem za Českou republiku i Královéhradecký kraj nadprůměrným zastoupením subjektů registrovaných v obchodě, pohostinství a ubytování, v dopravě a souvisejících činnostech a v ostatních veřejných službách (ve všech uvedených skupinách je patrná výrazná vazba na aktivity spojené s cestovním ruchem) a podprůměrným zastoupením registrovaných subjektů v ostatních obchodních službách. Podobně i ze srovnání odvětvové struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva oblasti Krkonoš, Královéhradeckého kraje a České republiky vyplývá nadprůměrný podíl obyvatelstva zaměstnaného v obchodě, pohostinství a ubytování a rovněž v průmyslu a mírně podprůměrný až podprůměrný podíl všech ostatních hospodářských odvětví na zaměstnanosti. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 23 spol. s r. o. Zemědělství se na území oblasti Krkonoše v závislosti na místních převážně méně příznivých přírodních podmínkách orientuje spíše na extenzivnější formy hospodaření, výrazný je podíl ekologicky hospodařících zemědělců. Problém představují zejména útlum chovu skotu a vysoký podíl dlouhodobě neobhospodařované půdy. Od roku 1989 došlo v oblasti ke značným změnám ve struktuře jednotlivých druhů pozemků, ale i k poklesu výměry zemědělské půdy i počtu zemědělských objektů a k nárůstu ladem ležící a nevyužívané půdy. Zemědělská výroba na území KRNAP ve formě pastevectví může být dle Plánu péče provozována ve II. zóně. Ve III. zóně je provozováno zvláště pastevectví a sklizeň sena. Jakékoliv intenzivní zemědělské hospodaření v těchto pásmech není možné. V ochranném pásmu KRNAP a vně tohoto území již probíhá intenzivní zemědělská činnost (především chov skotu). V tomto regionu jsou i vhodné podmínky pro výrobu ekoproduktů. Průmyslová výroba na území turistické oblasti Krkonoše se vyznačuje pestrou odvětvovou strukturou a ve srovnání s okolními regiony má svá specifika. Jedná se především o nadprůměrný podíl textilního a oděvního průmyslu, které zde mají dlouhou tradici (textilní průmysl je však v posledních letech ve značném útlumu). Na území oblasti má významné místo průmyslová výroba zpracovávající místní suroviny (zejména papírenský průmysl). V souvislosti s aktivitami zahraničních investorů se oblast v posledních letech stala významným centrem elektrotechnického průmyslu a dodavatelů pro automobilový průmysl. Více než 40% průmyslových subjektů oblasti je lokalizováno ve městě Trutnov, které představuje druhé nejvýznamnější populační a hospodářské centrum Královéhradeckého kraje. Dalších více než 25% registrovaných průmyslových subjektů oblasti se dohromady nachází ve městech Vrchlabí a Hostinné. Celkově se v pásu mezi Trutnovem a Vrchlabím (vymezeném na severu Svobodou nad Úpou a na jihu Hostinným) nachází více než 80% průmyslových subjektů oblasti. Město Trutnov, nejvýznamnější průmyslové centrum oblasti, se vyznačuje pestrou odvětvovou strukturou průmyslové výroby (dominuje zde elektrotechnický průmysl,významnější zastoupení má rovněž textilní, oděvní, strojírenský průmysl a výroba elektřiny). Ve Vrchlabí jsou zastoupena zejména odvětví automobilového a elektrotechnického a dále strojírenského průmyslu, v Hostinném papírenský průmysl. Z ostatních průmyslových středisek oblasti jmenujme Mladé Buky (textilní průmysl), Rudník (plastikářský průmysl), Dolní Kalnou (automobilový průmysl), Svobodu nad Úpou (výroba stavebních hmot), Žacléř (výroba stavebních hmot), Kunčice nad Labem (výroba stavebních hmot), Bernatice, Černý Důl a Dolní Branná (textilní průmysl). Podle údajů ČSÚ se na území turistické oblasti Krkonoše koncem roku 2000 nacházelo 30 průmyslových podniků se 100 a více pracovníky se sídlem na území oblasti, zaměstnávajících přibližně 11,7 tis. pracovníků (z toho téměř 4 tis. pracovníků bylo zaměstnáno v elektrotechnickém, více než 3 tis. pracovníků v automobilovém průmyslu a více než 2 tis. pracovníků v textilním a oděvním průmyslu). Významnější stavební podniky jsou soustředěny především do města Trutnov a dále do Vrchlabí a Hostinného. Terciární sektor (sektor obchodu a služeb) zaznamenal v oblasti, podobně jako v celé České republice v 90. letech prudký rozvoj. Nejvýrazněji je terciární sektor zastoupen ve větších městech, tj. v místech s vyšší koncentrací poptávky a kontaktů (více než 40% všech registrovaných nevýrobních subjektů oblasti je koncentrováno do Trutnova a dalších téměř 20% do Vrchlabí) a také ve střediscích cestovního ruchu (jedná se především o Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou). Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 24 spol. s r. o. Hodnocení podnikatelské aktivity fyzických osob v pohostinství a ubytování Pro analýzy byly použity údaje o počtu podnikatelů - fyzických osob z registru ekonomických subjektů, kdy do počtu podnikatelů jsou zahrnuti všichni soukromí podnikatelé - fyzické osoby (podnikající podle živnostenského zákona, soukromě hospodařící rolníci a svobodná povolání), zapsaní i nezapsaní v obchodním rejstříku, jejichž hlavní činnost je v odvětví pohostinství a ubytování. Pro hodnocení obcí turistické oblasti Krkonoše vycházíme z registru ekonomických subjektů z listopadu 2001. Údaje o počtu obyvatel obcí jsou převzaty z obecní statistiky ČSÚ - k 1.1.2002. Vzhledem k faktu, že řešené území turistické oblasti Krkonoše má významně nadprůměrnou úroveň podnikání v tomto odvětví byly provedeny analýzy jednak vzhledem k úrovni intenzity podnikání v Královéhradeckém kraji, jednak vzhledem k úrovni podnikání v celé České republice. Na základě analýzy průměru souboru obcí Královéhradeckého kraje a směrodatné odchylky počtu podnikatelů na 1000 obyvatel v pohostinství a ubytování byly obce kraje rozděleny do 5 skupin: 1. obce s vysoce nadprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity - zde byly zařazeny obce s hodnotou ukazatele vyšší než +1 směrodatná odchylka od průměru souboru obcí Královehradeckého kraje 2. obce s nadprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity - obce s hodnotou ukazatele vyšší než +1/3 a nižší než +1 směrodatná odchylka od průměru souboru obcí 3. obce s průměrnou intenzitou podnikatelské aktivity - jsou to obce s hodnotou ukazatele od +1/3 do -1/3 směrodatné odchylky od průměru souboru obcí 4. obce s podprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity - jsou to obce s hodnotou ukazatele nižší než -1/3 a vyšší než -1 směrodatná odchylka od průměru souboru obcí 5. obce s vysoce podprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity - obce s hodnotou ukazatele nižší než -1 směrodatná odchylka od průměru souboru hodnocených obcí. Obdobným způsobem byla provedena kategorizace obcí ČR (zde byly použity směrodatná odchylka a průměr souboru obcí České republiky). Turistická oblast Krkonoše patří v rámci ČR mezi území s významně nadprůměrnou podnikatelskou aktivitou v pohostinství a ubytování. Na 1000 obyvatel bylo v tomto odvětví registrováno v oblasti Krkonoše 23,3 podnikatelů, pro srovnání průměr za Královéhradecký kraj činí 11,1 registrovaných podnikatelů a za celou Českou republiku 9,4 registrovaných podnikatelů. Na obecní úrovni byly provedeny analýzy z hlediska průměrného počtu registrovaných podnikatelů na 1000 obyvatel obcí Královéhradeckého kraje (viz výše). Obce s nejvyšší intenzitou podnikání tvoří v rámci vymezené oblasti souvislé území na severu, v podstatě kopírující vymezení Krkonošského národního parku. Hlavními středisky jsou zde Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou, které patří mezi obce kraje s nejvyššími počty podnikatelů v pohostinství a ubytování. Do skupiny s nejvyšší podnikatelskou aktivitou dále náleží Malá Úpa, Strážné, Černý Důl, Janské Lázně, Dolní Dvůr a Horní Maršov. Všechny tyto obce dosahují velmi vysokých intenzit podnikání (kromě Černého Dolu, Janských Lázní, Dolního Dvora a Horního Maršova přes 100 podnikatelů na 1 000 obyvatel) a patří mezi obce s nejvyšší intenzitou podnikání v tomto odvětví v ČR. Pokud vezmeme za základ srovnávací Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 25 spol. s r. o. úroveň obcí celé České republiky, patří v této oblasti mezi obce s významně nadprůměrnou úrovni podnikání i Svoboda nad Úpou, Zlatá Olešnice, Vrchlabí a Královec (z hlediska srovnávací úrovně kraje nadprůměrné). Tab. 15: Intenzita soukromého podnikání v odvětví pohostinství a ubytování v obcích turistické oblasti Krkonoše Název obce / území Počet soukromých podnikatelů Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel Malá Úpa 56 400,0 Strážné 56 400,0 Pec pod Sněžkou 175 297,1 Špindlerův Mlýn 199 153,3 Černý Důl 65 85,8 Janské Lázně 69 75,8 Dolní Dvůr 17 69,1 Horní Maršov 56 53,3 Svoboda nad Úpou 83 36,9 Zlatá Olešnice 5 31,4 Vrchlabí 377 29,0 Královec 5 27,8 oblast Krkonoše 1 773 23,3 Lánov 32 21,3 Dolní Kalná 13 20,6 Staré Buky 8 20,6 Mladé Buky 41 18,6 Dolní Branná 16 17,6 Kunčice nad Labem 9 15,4 Dolní Lánov 10 14,8 Vlčice 5 11,8 Žacléř 42 11,5 Bernartice 10 11,2 Královéhradecký kraj 11,1 Klášterská Lhota 2 11,0 Trutnov 335 10,5 Lampertice 5 10,4 Česká republika 9,4 Prosečné 5 9,1 Pilníkov 9 8,3 Chotěvice 8 8,1 Čermná 3 8,0 Hostinné 38 7,8 Rudník 15 6,8 Dolní Olešnice 2 5,5 Horní Olešnice 1 3,3 Horní Kalná 1 3,2 Pramen: Registr ekonomických subjektů k 31.12.2001, ČSÚ Do skupiny obcí, které mají v rámci kraje průměrnou úroveň intenzity soukromého podnikání, ovšem v rámci celé České republiky nadprůměrnou úroveň se řadí Lánov, Dolní Kalná, Staré Buky, Mladé Buky, Dolní Branná a Kunčice nad Labem. Ostatní obce vymezené oblasti patří z hlediska intenzity podnikání v pohostinství a ubytování v rámci obcí kraje, resp. České republiky mezi průměrné, výjimečně podprůměrné. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 26 spol. s r. o. Vzhledem k tomu, že v současné době jsou k dispozici i první definitivní výsledky ze sčítání lidu 2001 byla pro srovnání provedena i analýza celkové zaměstnanosti v odvětví pohostinství a ubytování podle obcí vymezené turistické oblasti Krkonoše. Základním ukazatelem byl podíl ekonomicky aktivních v pohostinství a ubytování z ekonomicky aktivních celkem. I když ukazatele o podnikatelské aktivitě a celkové zaměstnanosti v odvětví nejsou zcela srovnatelné (ukazatele úrovně podnikání "znevýhodňují" velké subjekty), obce s nadprůměrnými a vysoce nadprůměrnými intenzitami podnikání lze rozlišit i na základě podílu ekonomicky aktivních v pohostinství a ubytování. Tab. 16: Obyvatelé ekonomicky aktivní v pohostinství a ubytování v obcích v turistické oblasti Krkonoše (stav k 1.3.2001) Obec / území Počet ekonomicky aktivních v odvětví Podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních (v %) Malá Úpa 32 41,6 Pec pod Sněžkou 126 37,2 Špindlerův Mlýn 242 36,0 Strážné 24 26,7 Dolní Dvůr 29 22,3 Janské Lázně 88 18,3 Černý Důl 49 12,0 Horní Maršov 62 11,4 Svoboda nad Úpou 134 11,0 Zlatá Olešnice 8 9,3 Královec 8 8,8 Dolní Lánov 26 7,5 Vrchlabí 509 7,4 Vlčice 15 6,9 Žacléř 114 6,8 oblast Krkonoše 2530 6,4 Lánov 52 6,3 Mladé Buky 66 6,1 Horní Olešnice 7 6,1 Lampertice 11 6,1 Dolní Branná 26 5,3 okres Trutnov 5,3 Bernartice 21 5,1 Pilníkov 26 5,0 Dolní Olešnice 9 4,9 Kunčice nad Labem 12 4,1 Rudník 44 4,0 Trutnov 656 3,9 Chotěvice 18 3,6 Královéhradecký kraj 3,6 Dolní Kalná 11 3,5 Hostinné 83 3,2 Staré Buky 6 3,1 Čermná 5 2,7 Prosečné 8 2,7 Horní Kalná 3 1,9 Klášterská Lhota 0 0,0 Pramen: Definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, ČSÚ 2002 Poznámka: tučně jsou uvedeny obce, ve kterých je v rámci odvětvového členění ekonomicky aktivních pohostinství a ubytování nejpočetněji zastoupeným odvětvím Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 27 spol. s r. o. 4.3. Analýza kulturně-historických předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu Vzhledem k tomu, že v Krkonoších spíše převažuje zaměření na aktivní formy cestovního ruchu (letní a zimní turistika, lyžování, další formy sportovního vyžití apod.), můžeme říci, že území ve srovnání s ostatními regiony České republiky nedisponuje mezinárodně či republikově významnými kulturně historickými památkami a objekty. Přes toto strohé konstatování je však nutné uvést, že i zde se nachází řada lokalit, které přispívají ke zvýšení a rozšíření turistické atraktivity Krkonoš a minimálně vytvářejí programovou alternativu například pro případ špatného počasí. Stručný historický vývoj Až do středověku byly Krkonoše prakticky neobydlené. Celé pohoří a podhůří pokrývaly lesy, které spolu s vysokými hřebeny tvořily přirozenou obranu české kotliny před invazemi ze severu. Pouze podél větších řek vedly střežené zemské stezky spojující Čechy a Slezsko. První kolonizace byla zřejmě slovanská a odehrála se asi v polovině 13. století. O několik desítek let později přišla na základě rozhodnutí krále Přemysla Otakara II. kolonizační vlna německého obyvatelstva, které se usazovalo především v údolích řek Labe a Úpa. Přibližně v téže době začala vznikat městská centra v podhůří, např. Trutnov či Hostinné. Významná změna nastala ve 14. století, kdy se Slezsko stalo součástí zemí Koruny české a někdejší pohraniční lesy ztratily svůj strategický význam. V té době se zvýšil počet kolonistů, kteří zde káceli lesy a zakládali pastviny a pole, lovců a hledačů zlata a drahých kamenů, často cizinců nazývaných Wallen ­ Vlaši. V 16. století se v českých zemích začalo rozvíjet hornictví a do Krkonoš, zejména do osady Svatý Petr (dnes součást Špindlerova Mlýna), dorazili míšeňští horníci. S jejich příchodem se mnohonásobně zvýšila těžba dřeva potřebného pro důlní stavby a práce. K decimování lesů přispěli i uhlíři, takže těžba dřeva se již začátkem 17. století musela přesunout do Orlických hor. Obyvatel hor přibylo i za třicetileté války, tehdy se Krkonoše staly útočištěm uprchlíků, kteří zde zakládali celé osady. Hory se zalidňovaly a kvůli územním sporům jednotlivých panství došlo počátkem 18. století k přesnějšímu vymezení hranice mezi Čechami a Polskem, která měla přibližně dnešní podobu. Postupně docházelo v Krkonoších a Podkrkonoší k dalšímu rozvoji těžby uhlí a železné rudy a v druhé polovině 19. století výrazně změnil život ve městech nástup průmyslové revoluce. V mnoha místech vznikaly továrny, přepravu zboží a surovin urychlilo zavedení železnice a rychle se zvětšovala populace měst. Ve 20. století se výrazně projevila celosvětová hospodářská krize, která roku 1929 zasáhla i naše pohraničí, kde došlo k velkému nárůstu nezaměstnanosti. Po skončení druhé světové války došlo v Krkonoších a Podkrkonoší vlivem odsunu občanů německé národnosti ke značnému poklesu počtu obyvatel, který dodnes nebyl v řadě míst kompenzován. Po pádu komunismu přinesla nové impulsy pro rozvoj regionu až devadesátá léta minulého století. Historický přehled rozvoje aktivit cestovního ruchu Vztah k přírodě a krajině se v evropských společnostech začíná postupně měnit od přelomu 18. a 19. století v souvislosti s myšlenkami osvícenství a romantismu. Dříve chodili lidé do přírody jen za obživou, teprve od konce 18. století se návštěva vybraných přírodních lokalit ­ zvláště romantických míst ­ stává vyhledávaným cílem cest těch skupin Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 28 spol. s r. o. obyvatelstva, které si to mohou dovolit. Prvními ,,turisty" byli vedle šlechty především lidé z průmyslových oblastí, žijící městským způsobem života. V průběhu 19. století začala vznikat řada českých a německých turistických spolků. Kromě nejvýznamnějších, k nimž patří především Klub českých turistů, Hauptverband deutscher Gebirgs- und Wandervereine, sehrály důležitou roli i další místní turistické spolky - od roku 1880 v oblasti působil zejména Krkonošský spolek (Ősterreichischer Riesengebirgsverein). V souvislosti s rozvojem cestovního ruchu docházelo v Krkonoších také k transformaci tradičního ,,budního" hospodářství (tzv. boudy byly v horských oblastech zakládány od 16. a 17. století, většinou se na nich choval dobytek pasoucí se na okolních rozlehlých pastvinách). Původní sezónní boudy byly přestavovány pro celoroční potřeby cestovního ruchu a řada nově vzniklých bud již měla čistě turistický charakter. Kromě toho začala být rozšiřována síť komunikací spojujících turistická centra s atraktivními lokalitami, byly značeny turistické trasy, vydávány mapy a turistické průvodce, stavěny rozhledny apod. Masovou činností se cestovní ruch stává v souvislosti s příchodem velkého množství obyvatelstva do měst (urbanizace) a s prodlužováním délky volného času. Zvláště volné víkendy spolu s omezenými možnostmi cest do zahraničí (v 50. až 80. letech) vedly k rozvoji chataření a chalupaření, které postupně změnilo vzhled krajiny a sídel v řadě lokalit regionu. Cestovní ruch se postupně v celosvětovém měřítku stává významným hospodářským odvětvím. V ČR je takové chápání cestovního ruchu oceňováno až od 90. let 20. století, kdy zde došlo k nástupu tržní ekonomiky. Zvýšení turistické návštěvnosti může v území posílit kupní sílu obyvatelstva a zajistit prosperitu podnikům, které by se službami jen místnímu obyvatelstvu těžko uživily. Kvalita poskytovaných služeb a jejich nabídka pak recipročně ovlivňují spokojenost návštěvníků, a působí tak i na jejich rozhodování, zda navštívit území znovu. Návštěvnost se dá významně ovlivnit i propagací území a jeho atraktivit. Cestovní ruch tak stále více přebírá rysy typického hospodářského odvětví, v jehož rámci účelně vynaložené investice mohou přinést zisk. Současně jde o odvětví, jehož rozvoj lze více než v jiných případech ovlivnit aktivitou veřejného sektoru. Kromě pozitivních ekonomických efektů provázejících rozvoj cestovního ruchu je však nutné zmínit také související negativní dopady. Ty spočívají zejména v poškozování stavu přírody a životního prostředí. Je nutné si uvědomit, že podle údajů Správy KRNAP navštíví území národního parku kolem 6 až 8 milionů návštěvníků ročně, na území horské části Krkonoš se nachází velmi mnoho trvale obydlených nebo rekreačních objektů, kolem 260 lanovek a vleků, asi 150 sjezdových tratí a lyžařských svahů o souhrnné délce cca 130 km a přes 700 km značených turistických cest. Z uvedeného plyne, že v budoucnu bude nutná užší spolupráce a mnohem širší diskuse mezi subjekty, jejichž cílem je další rozvoj infrastruktury a aktivit cestovního ruchu, a organizacemi, které se zabývají ochranou přírody a krajiny (zde reprezentovanou zejména Správou KRNAP). Stručný přehled kulturně historických atraktivit cestovního ruchu v Krkonoších (podrobnější analýza bude součástí kapitoly č. 6.3 ,,Turistické cíle a turistické atraktivity") V rámci území Krkonoš se nachází množství objektů, které můžeme zahrnout do kategorie kulturně historických předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Není však možné zde objektivně stanovit, který z nich je ­ a který není ­ atraktivitou cestovního ruchu. Pro jednoznačnou klasifikaci neexistují žádná přesná kritéria, neboť zájmy návštěvníků jsou různorodé ­ zjednodušeně lze sice říci, že turisty přitahují nejvíce církevní památky, hrady, zámky, rozhledny a soubory lidové architektury, avšak tento výčet není všeobjímající Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 29 spol. s r. o. V místech větší koncentrace kulturních památek nebo v místech jinak architektonicky, urbanisticky nebo historicky významných byly vyhlášeny městské památkové zóny*) . Ty byly v oblasti vyhlášeny celkem tři: - v Trutnově: město se poprvé připomíná roku 1260 jako kolonizační trhová obec Úpa, později byla německými kolonisty přejmenována na Trautenau (Trutnov). Vnitřní město si zachovalo půdorys z doby kolonizace ve 13. století. Původní elipsovitý obvod byl rozložen okolo čtvercového náměstí, které je ze všech stran obklopeno renesančními a barokními domy s podloubím. K významným objektům a památkám patří kašna s Krakonošem, bývalý zámek přestavěný na školu, kostel narození P. Marie a další stavby. V roce 1866 došlo u Trutnova k bitvě mezi rakouským a pruským vojskem, dnes ji připomíná památník na vrchu Šibeník. Na temeni Janského vrchu stojí kostel sv. Jana Křtitele; - ve Vrchlabí: město vzniklo z dřevorubecké osady patrně ve 13. století, roku 1533 získalo právo svobodného horního města. K cenným stavbám patří renesanční zámek z roku 1546 se čtyřmi nárožními věžemi (dnes sídlo městského úřadu), kolem něhož se nachází rozlehlý park, stará a nová radnice, barokní augustiniánský klášter, kostel sv. Vavřince, kamenný most přes Labe ze 17. století a zbytky městské lidové dřevěné architektury ze 17. století (zejména tři štítové domy s loubím proti kostelu); - v Hostinném: ve 13. století bylo založeno město pravidelného půdorysu se čtvercovým náměstím a s právem obchodu se solí, které v roce 1610 vyhořelo. Město si přesto uchovalo památkový charakter včetně souvislého podloubí na náměstí. K architektonicky cenným stavbám patří radnice s charakteristickými postavami dvou obrů, několik renesančních a barokních měšťanských domů, kostel Nejsv. Trojice s areálem děkanství, kostel sv. Františka Serafinského (dnes galerie antického umění), bývalé kláštery (františkánský a klášter Voršilek) a zbytky opevnění. V zájmovém území Krkonoš a Podkrkonoší se nenachází žádné veřejnosti přístupné hrady a zámky. K institucím, které zvyšují atraktivitu území a zároveň je možné zařadit je do potenciálu kulturně historických předpokladů patří muzea a galerie. Tyto instituce přibližují přírodovědné, historické, společenské, umělecké i další aspekty území, případně připomínají významné rodáky a návštěvníky regionu. V regionu sídlí následující ­ - Muzeum Podkrkonoší v Trutnově: sbírka terčů a terčovnic, expozice militárií (zejména z prusko-rakouské války), sbírky hodin, žitavské fajánse, soubor reliéfně řezaných včelích úlů a sbírka lidového malovaného nábytku. Otevřeno celoročně; - Městské muzeum v Žacléři: otevřeno od roku 1999, expozice jsou věnovány historii města a hornictví, významným rodákům a národopisným sbírkám, otázkám česko-německého soužití. Otevřeno celoročně. Nabízí se i možnost exkurze do bývalých dolů; - Krkonošské muzeum ve Vrchlabí: audiovizuální expozice Kámen a život, otevřeno celoročně; - Muzeum Československého opevnění v dělostřelecké pevnosti Stachelberg: otevřeno květen až září; - stálá výstava ,,Obří důl, poklad Krkonoš" v informačním středisku KRNAP v Peci pod Sněžkou; - Galerie antického umění v Hostinném: galerie je zřízena v bývalém kostele sv. Františka Serafinského, prohlídka s průvodcem; - Galerie v Trutnově. *) ostatní kategorie (městské památkové rezervace, památkové rezervace vesnického typu a památkové zóny vesnického typu nejsou v oblasti Krkonoše vyhlášeny Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 30 spol. s r. o. Nabídku možností kulturního vyžití rozšiřuje také divadlo v Trutnově. K zajímavým stavbám patří rozhledny. Jedná se o dominanty krajiny, které zároveň slouží jako významné orientační body. Ve vymezené části Krkonoš se nacházejí celkem tři: - na vrcholu Předního Žalého (kamenná stavba z roku 1892, výška 18 m), - na Černé hoře u Janských Lázní (rozhledna vybudována roku 1998 z posledního sloupu staré lanovky, výška 26 m, vyhlídková plošina ve výšce 21 m), - na vrchu Šibeník u Trutnova (jde o železný obelisk vysoký 20 m z roku 1868, který zároveň slouží zároveň jako památník na bitvu mezi Rakouskem u Pruskem z roku 1866). Velký význam pro rozvoj cestovního ruchu mají také kulturní, sportovní a další společenské akce, které se mohou stát, mají-li opakovaný charakter a přiměřenou úroveň publicity, významnými atraktivitami schopnými do území přilákat velké množství často i zahraničních návštěvníků. Jako konkrétní příklad můžeme uvést následující akce: - závody světového poháru v lyžařských disciplínách ve Špindlerově Mlýně (skibob, alpské disciplíny), - Krakonošova stovka: jde o dálkový běh a pochod pořádaný každoročně ve Vrchlabí, - závod horských kol ,,Krkonošská ,,70" v Trutnově, Jako atraktivita cestovního ruchu pro specifické skupiny návštěvníků může být chápáno i tzv. Československé pohraniční opevnění (soustava stálých železobetonových pevností a pevnůstek), které bylo budováno v letech 1935 až 1938 proti možné agresi tehdejšího nacistického Německa v celém ohroženém pásu pohraničí. Sestává z čelní linie těžkých pevností, označovaných jako pěchotní sruby, za nimiž následuje tzv. záchytné pásmo tvořené lehčími objekty. Výstavba opevnění byla ukončena podpisem Mnichovské dohody dne 29.9.1938 a následným odstoupením pohraničí Německu. V Krkonoších se s řadou těchto objektů setkáváme i v nejexponovanějších horských lokalitách. Důležitou památku tohoto druhu reprezentuje největší československá dělostřelecká tvrz Stachelberg. Jejím úkolem měla být ochrana sousední pevnostní linie a bránění průlomu německé armády přes Libavské sedlo u Žacléře do českého vnitrozemí. Stavba není dokončena, přesto zde bylo vylámáno 3,5 km podzemních chodeb a sálů. Dnes zde sídlí muzeum Československého opevnění. Specifickou oblast cestovního ruchu představuje lázeňství. V Janských Lázních, které patří k nejstarším českým lázním, se léčí následky dětské obrny, vady pohybového ústrojí a nemocí dýchacího ústrojí. Podle pověsti byly lázně objeveny již roku 1006 Janem Hockovem, zbrojnošem rytíře Albrechta z Trautenberku. Kromě Secesní kolonády z roku 1893, která byla na přelomu 70 a 80. let 20. století zrekonstruována a rozšířena, patří k významným památkám kostel sv. Jana Křtitele a evangelický kostel. 4.4. Analýza významných faktorů omezujících rozvoj cestovního ruchu Nejvýznamnější faktor, který omezuje rekreační aktivity, je existence zvláště chráněných území, pásem hygienické ochrany vod a chráněných oblastí přirozené akumulace vod. Tyto druhy ochrany pokrývají velkou část sledovaného území mezi státní hranicí s Polskem a hranicí ochranného pásma KRNAP, která probíhá z velké části po komunikaci č. I/14. Pouze jižní okraj území postrádá tyto typy ochrany. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 31 spol. s r. o. Nejpřísnější režim ochrany existuje v Krkonošském národním parku, který je zároveň i biosférickou rezervací UNESCO. Národní park se dělí do třech zón: - 1. přísná přírodní, kde jsou podle mezinárodních regulí veškeré lidské aktivity zakázány (skutečnost je však jiná a 1. zóna KRNAP je využívána pro pasantní turistiku), - 2. řízená přírodní, kde jsou možné některé rekreační či hospodářské aktivity (extenzivní pastva, pobytová rekreace) - 3. zóna, kde je možné intenzivní rekreační využití. Národní park je ještě obklopen ochranným pásmem, které má za úkol eliminovat rušivé vlivy z okolní nijak nechráněné krajiny. Tab. 17: Zonace KRNAPu a biosférické rezervace (BR) Krkonoše/Karkonosze Biosférická rezervace Jádrová zóna BR Nárazníko- vá zóna BR Přechodová zóna BR Národní park I. zóna NP II. zóna NP III. zóna NP Celkem NP Ochranné pásmo NP Celkem BR Výměra KRNAP celkem 4 447,5 3 440,5 28 324,4 36 212,4 18 738,9 54 951,3 Okres Trutnov v ha 3 571,3 2 405,5 18 594,6 24 571,4 10 774,7 35 346,1 To je v % 80,30 69,92 65,65 67,85 57,50 64,32 Pramen: Správa KRNAP Přísný režim, podobný 1. a 2. zóně národního parku či chráněné krajinné oblasti, rovněž panuje v maloplošných zvláště chráněných územích (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka). Ve sledovaném území se vyskytuje pouze kategorie přírodní památka. Tab. 18: Přírodní památky Název Rozloha Rok vyhlášení Předmět ochrany Bartlův les . v přípravě smíšený les Bíner 1,5 v přípravě svahové slatiniště na vápencích se vzácnou flórou a faunou Herlíkovické štoly 0,01 1980 opuštěné štoly - zimoviště netopýrů Klínový potok 0,29 1977 úsek horského potoka s obřími hrnci a skalnatými prahy Labská soutěska 2,8 1977 soutěska peřejnatého toku Labe s četnými obřími hrnci Lom Strážné 4,22 1998 jeskyně v krystalických vápencích, v lomu výskyt obojživelníků a plazů Peklo . v přípravě bučina Slunečná stráň 14,91 1995 slatinné a rašelinné louky, mozaika ohrožených společenstev, záchranné pěstování orchidejí Pramen: Chráněná území České republiky, AOPK ČR, Praha, 2002 Územní ochrana je mnohdy násobena tím, že určitá oblast spadá do několika typů ochrany, např. ochrana přírody, ochrana vody či ochrana lesa. Území KRNAP je zároveň chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV Krkonoše). 4.5. Ochrana přírody a limity rozvoje Kvalita životního prostředí Sledované území má v současné době v rámci České republiky velmi kvalitní životní prostředí, ač tomu tak před rokem 1990 nebývalo. Významný znečišťovatel ovzduší, elektrárna v Trutnově, byla již odsířena, a útlum textilního a papírenského průmyslu významnou měrou přispěl ke zlepšení kvality vod hlavně v Labi a Úpě. K výraznějšímu zvýšení škodlivin v ovzduší dochází pouze za inverzní situace na podzim ale především v zimě, kdy se v hlubokých krkonošských údolích drží smog z četných automobilů, kterými se tisíce návštěvníků dopravují do horských rekreačních center. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 32 spol. s r. o. Podle kvality životního prostředí bychom mohli rozdělit sledované území do třech rovnoběžných pásů: Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vraní hory, a Krkonošské podhůří. 1) Životní prostředí Krkonošských hřbetů a v první řadě zdravotní kondice lesů byla nepříznivě ovlivněna v minulosti imisemi pocházejícími hlavně z polského průmyslového komplexu Bogatynia - Turoszów ležícím v těsné blízkosti hranic Polska, Německa a České republiky, ale také východoněmeckými a podkrušnohorskými tepelnými elektrárnami spalujícími nekvalitní hnědé uhlí s vysokým obsahem síry. Škodliviny byly přenášeny převažujícím západním prouděním a zastavily se právě o horské hřebeny Krkonoš, kde buď v plynné podobě nebo ve formě kyselých dešťů rozvrátily lesní porosty, změnily chemismus půd a zhoršily kvalitu vod. V současné době zde probíhá obnova lesa. 2) Krkonošské rozsochy a Vraní hory mají nejméně dotčené životní prostředí. Lze tu vypozorovat gradient, kdy se kvalita životního prostředí zvyšuje od západu k východu. Snad jediným problémem je nevhodná druhová skladba lesních porostů. 3) Kvalita životního prostředí Krkonošského podhůří je dána především větší koncentrací obyvatelstva, průmyslu a zemědělské činnosti. Nacházejí se zde města Trutnov, Hostinné a Vrchlabí, všechna poměrně průmyslová. Nicméně i zde je životní prostředí kvalitní. Ochrana přírody Obecná ochrana Životní prostředí a krajina jsou chráněny obecnými ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jehož účelem je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Obecnou ochranu požívají územní systémy ekologické stability, významné krajinné prvky, tj. ekologicky či geomorfologicky hodnotné části krajiny (zejména lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů, skalní útvary atp.), dále jsou to planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichové, dřeviny atd. Pokud má krajina zachovalý ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněna před činností snižující její estetickou a přírodní hodnotu. K ochraně takovéto krajiny, která však není zvláště chráněná, je oprávněn vyhlásit orgán ochrany přírody (v současné době okresní či krajský úřad) přírodní park a omezit takové využívání území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení krajinného rázu tohoto území (např. nevhodnými stavbami apod.). Ve sledovaném území se nachází pouze jeden přírodní park: Hrádeček (223 ha) nacházející se severozápadně od Trutnova. Další dva přírodní parky jsou připraveny k vyhlášení: Vraní hory na samém východě sledovaného území na hranici s Polskem a Čížkovy kameny východně od Trutnova. Zvláštní ochrana Území přírodovědecky či esteticky velmi významná požívají podle zákona č. 114/1992 Sb. zvláštní ochranu. Tato zvláště chráněná území (ZCHÚ) spadají do 6 kategorií. Dvě kategorie spadají do velkoplošných zvláště chráněných území a čtyři do maloplošných. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Národní parky jsou rozsáhlá území jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 33 spol. s r. o. značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Na území okresu Trutnov se rozkládají východní dvě třetiny Krkonošského národního parku, který byl zároveň vyhlášen biosférickou rezervací UNESCO. Předmětem ochrany jsou zejména ekosystémy nad horní hranicí lesa (arkto-alpínská tundra), smrkové a smíšené horské lesy, květnaté horské louky a montánní a submontánní bučiny. CHKO se ve sledovaném území nevyskytují. Mezi maloplošná zvláště chráněná území patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka a přírodní památka. Obvykle jde o přírodní útvar menší rozlohy (zejména geologický či geomorfologický), naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Ve sledovaném území je zastoupena pouze kategorie přírodní památka a to pětkrát. Ve všech případech se nacházejí v národním parku nebo jeho ochranném pásmu. Další tři přírodní památky jsou navrženy k vyhlášení. To, že ostatní kategorie maloplošných ZCHÚ nejsou přítomny, je dáno existencí národního parku a jeho zón, kdy I. a II. prakticky nahrazují kategorie národní přírodní rezervace a přírodní rezervace. Tab. 19: Rekapitulace chráněných území Kategorie Počet Výměra v ha biosférická rezervace 1 35346,1 národní park 1 24571,4 přírodní památka 5 22,23 přírodní park 1 223 přírodní památka 3 .návrhy na vyhlášení přírodní park 2 . Předpoklady pro cestovní ruch a ekologická únosnost krajiny Oblast má vynikající podmínky především pro zimní rekreaci (sjezdové i klasické lyžování), v horských střediscích dá lyžovat od listopadu do dubna, ale i pro pěší turistiku a cykloturistiku v letní sezóně. Oblast uspokojí náročného rekreanta ve špičkově vybavených střediscích Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou či Janské Lázně, i rodiny s dětmi hledající klidné formy rekreace. Jestliže jsou přírodní podmínky pro cestovní ruch vynikající, kulturní za nimi poněkud zaostávají. Bránou Krkonoš je městská památková zóna Trutnov, v Krkonoších i podhůří jsou dochovány rázovité roubené chalupy. Pokud však jsou podmínky pro cestovní ruch takto příznivé, je zde nebezpečí, že některé formy cestovního ruchu v určitých velmi využívaných oblastech nejsou a nebudou udržitelné. Jedná se především o horskou část sledovaného území, podhůří ohroženo není a zřejmě ani nebude. Sledované území navštíví ročně přibližně 6 miliónů turistů, kteří se soustřeďují v několika horských střediscích a navštěvují nejatraktivnější lokality, které jsou však také nejcennější a nejvíce chráněné. Z toho pramení negativní dopady jako je sešlap turistických stezek a následná zrychlená eroze, narušování vegetačního krytu, introdukce nepůvodních rostlinných druhů, zvýšená hlučnost, problém nakládání s odpady, dopravní problémy, problémy s nedostatkem místa v rekreačních centrech apod. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 34 spol. s r. o. Naopak jistý prostor pro rozvíjení specifických turistických aktivit existuje v podhůří a na východním okraji Krkonoš, kde je krajina také velmi malebná, otázkou však zůstává, zda obstojí v konkurenci blízkých hor. Limity cestovního ruchu Oblasti vhodné pro cestovní ruch Pokud je krajina člověkem využívána, a to nejen pro cestovní ruch, vyvstává potřeba některé její části chránit a činnost člověka v ní regulovat. Oblasti, které jsou pro cestovní ruch a rekreační aktivity, alespoň teoreticky, vhodné, se dají rozdělit do dvou kategorií: území vyloučená z rekreačních aktivit a území, kde se rekreační aktivity podmíněně připouštějí. Ochrana přírody a krajiny Rekreační aktivity jsou až na výjimky zakázány v 1. a 2. zóně národního parku (povolování a umísťování nových staveb, vstup mimo vyznačené cesty, změna současné skladby a plochy kultur či hnojení). Na celém území národního parku je například dále zakázáno tábořit a rozdělávat ohně, vjíždět motorovými vozidly mimo vyhrazené komunikace, pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody aj. Naopak je povolena například chůze mimo značené cesty, sběr lesních plodů, či šetrné hospodářské využívání. Co se týče přírodních památek, je zakázáno je měnit, poškozovat či rekreačně a hospodářsky využívat. Omezení v přírodních parcích jsou ještě méně významná a týkají se především stavební činnosti (žádné stavby nesmí porušovat krajinný ráz území). Ochrana vody Ochrana vody je upravena zákonem č. 138/1973 Sb., o vodách, který byl nahrazen novým zákonem č. 254/2001 Sb. (ochrana vodních poměrů a vodních zdrojů ­ hlava IV). Účelem tohoto zákona je všestranně chránit vody pro jejich nenahraditelnost, pečovat o jejich čistotu a nejhospodárnější využití, zajišťovat ochranu před povodněmi a dbát přitom na ochranu přírody, rekreace, plavby a ostatních důležitých zájmů společnosti. Voda se chrání buď vyhlášením pásma hygienické ochrany vod nebo chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). V případě pásem hygienické ochrany vod i v případě CHOPAV se jedná o území, v nichž vlivem přírodních podmínek dochází k tvorbě vyšších specifických odtoků a kde se významně uplatňuje faktor akumulace a regulace odtoku vod. Ochranný režim CHOPAV je zaměřen na ochranu hydrologického cyklu, na preventivní ochranu jakosti vod. Rekreační aktivity jsou zakázány v 1. a 2/A. pásmu hygienické ochrany vod. Jedná se o stanování, táboření, budování sportovišť, provozování sportovní činnosti, koupání, parkování, umývání a sprchování motorových vozidel. Ve sledovaném území patří do těchto dvou pásem oblast Rýchor a část rozsáhlé východokrkonošské jádrové zóny biosférické rezervace. Naopak v pásmech hygienické ochrany 2/B. a 3. stupně a v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou některé rekreační aktivity povoleny. V návrhu rozvoje uzemí je nutné respektovat především stanovené zákazy a omezení staveb a činností. Jako CHOPAV jsou v oblasti vyhlášeny Krkonoše v rozloze národního parku a předmětem ochrany jsou povrchové vody. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 35 spol. s r. o. Ochrana lesů Lesy se dělí do 3 kategorií na lesy hospodářské, ochranné a zvláštního určení. Omezení rekreačních aktivit se týká především lesů ochranných a lesů zvláštního určení. Do kategorie lesů ochranných se zařazují: a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. Všechny typy ochranných lesů se ve sledované oblasti nacházejí, a to převážně v oblasti Krkonošských hřbetů. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se: a) v pásmech hygienické ochrany přírodních vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a minerálních stolních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Mezi lesy zvláštního určení lze dále zařadit: a) lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lesy lázeňské, c) lesy příměstské, d) další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy pro lesnický výzkum a lesnickou výuku, e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích, h) lesy, ve kterých jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Na základě zmíněných skutečností lze prohlásit, že drtivá většina krkonošských lesních porostů spadá do některé z uvedených kategorií (např. velká části území je chráněna jako národní park, lesy v okolí Trutnova slouží lesnickému výzkumu atd.), čili hospodaření i jiné lidské aktivity v lesích podléhají omezením. Funkce lesů se mnohdy překrývají s jinými omezeními rekreačního využívání krajiny a zesilují tak ochranu krajiny před negativními lidskými vlivy. Ochranná pásma technické infrastruktury Rekreační aktivity jsou omezeny v ochranných pásmech silnic a drah (železničních, vlečkových, tramvajových a lanových) mimo zastavěné území. Jeho šířka závisí na typu komunikace: od 100 m v případě dálnice či silnice pro motorová vozidla do 15 m v případě silnice 3. třídy. V případě drah se šířka ochranného pásma pohybuje od 60 do 10 m. Dále jsou rekreační aktivity omezeny v ochranných a bezpečnostních pásmech letišť, vodovodních řadů a kanalizačních stok, nadzemních elektrických vedení, rozvoden a transformačních stanic, plynovodů, ropovodů, produktovodů a telekomunikací. Územím procházejí silnice I. třídy č. 14 (Trutnov - Vrchlabí), 16 (Hostinné - Trutnov - Královec, státní hranice) a 37 (Trutnov ­ Jaroměř), dále železniční tratě č. 032 (Trutnov ­ Jaroměř), 040 (Trutnov - Hostinné - Kunčice nad Labem), 043 (Trutnov - Královec - Žacléř), 044 (Kunčice nad Labem - Vrchlabí), 045 (Trutnov - Svoboda nad Úpou) a 047 (Trutnov ­ Teplice nad Metují). U Vrchlabí je sportovní letiště. Oblasti nevhodné pro cestovní ruch Jde o oblasti, které jsou pro cestovní ruch nevhodné z objektivních důvodů, tzn. že není možné v nich rekreační aktivity vykonávat. V našem případě znamenají největší omezení lesy Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 36 spol. s r. o. poškozené imisemi a kalamitní těžbou, a lesy nově vysázené. Dále se jedná o průmyslové areály, dobývací prostory (uhlí v Žacléři, stavební kámen v Královci), výsypky a haldy, skládky, plochy intenzivní zemědělské výroby (pole, ovocné sady, skleníky) s prioritní produkční funkcí, která znamená neprůchodnost krajiny a snížení její estetické hodnoty, hospodářské objekty živočišné a rostlinné výroby (kravíny, vepříny, sila) obtěžující pachem či nemocemi zvířat apod. Střety zájmů Vzhledem k vysokému rekreačnímu potenciálu krajiny a ke všem výše uvedeným omezením je zcela zřejmé, že existují konflikty mezi cestovním ruchem a omezujícími opatřeními. Jedná se o nadměrné využívání území pro potřeby turistického ruchu, který se dostává do konfliktu hlavně s ochranou přírody, ale i s ochranou vody a lesů. Nejcitlivější lokalitou je masiv Sněžky, která je návštěvní bod nejvyššího řádu. Sněžka je ohrožena hlavně sešlapem a následnou erozí, možností zavlečení nepůvodních rostlinných druhů a hromaděním odpadků. Důležitou otázkou je také lanovka na Sněžku a její budoucnost, přičemž představy Správy KRNAP a Pece pod Sněžkou jsou rozdílné. Proti projektu výstavby nové lanové dráhy vedoucí až na vrchol předložila Správa KRNAP (i když její stanovisko a budoucí vizí je Sněžka bez lanovky, vrchol pouze s kapličkou) kompromisní návrh, který předpokládá výstavbu nové lanové dráhy vedoucí od parkoviště u kapličky v Peci pod Sněžkou na Růžohorky s jednou sjezdovkou. Dolní úsek stávající lanovky by byl snesen a průsek zalesněn, horní úsek by byl ponechán na dožití. Letní kapacita nové lanovky by byla mnohem nižší než zimní. Výsledek sporu zatím není znám, důležité je připomenout, že se jedná o budoucnost nejcennějších partií Krkonoš, jejichž význam přesahuje středoevropský prostor. K dalším ohroženým místům patří frekventované turistické trasy vedoucí po hřebenech Krkonoš spojující velká turistická centra, a to navzájem nebo s významnými turistickými cíli. Nejohroženější jsou ty trasy, které vedou po asfaltem nezpevněných cestách mimo lesní porosty, které by působení eroze omezily (žádný jiný povrch není tak dokonalý, aby zabránil erozi; je však nutné poznamenat, že nepůvodní květena se může šířit nezávisle na povrchu cesty). Jedná se především o všechny výstupové cesty na Sněžku, spojnici Luční a bývalé Obří boudy, cestu Dlouhým dolem, Labským dolem, úsek Výrovka - Liščí hora, Lyžařská bouda či cesta po hraně Labského dolu. Je třeba zdůraznit také nepříznivý vliv zimních sportů (běžecké i sjezdové lyžování, jízda na sněžných skútrech) na vegetační kryt, pokud nejsou dodrženy podmínky provozu (dodržování vytyčených tras, výška sněhové pokrývky na sjezdovkách atp.). Toto všechno lze chápat jako střet mezi zájmy rekreantů (některých) a Správy KRNAP. Vždyť i samotná střediska jsou příkladem rozporu mezi návštěvností a kapacitní únosností krajiny - nedostatek parkovacích míst, zvyšování ubytovacích kapacit, produkce odpadů atp. Místa je však stále stejně. Jako příklad potenciálních střetů zájmů lze uvést dva projekty či záměry, a to rozšíření lyžařského areálu v Černém dole na Špičáku, které by znamenalo částečný zásah do poměrně zdravých lesních porostů, a výstavba lanovky Hnědý vrch v Peci pod Sněžkou, která by zasahovala do jádrové zóny biosférické rezervace (poučení lze najít na příkladě Rokytnice nad Jizerou). Obecně lze říci, že prvním zásadním problémem je příliš velké množství lidí v krajině, požadující určitý standard služeb, jehož naplnění však znamená další nápor na krajinu. Druhý Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 37 spol. s r. o. zásadní problém je dosud rozdílný pohled na celou problematiku jednak poskytovateli služeb v cestovním ruchu, kteří prosazují cestu extenzifikace (zvyšování kapacit ubytování, stravování a parkování) i intenzifikace cestovního ruchu, a jednak Správou KRNAP, která prosazuje cestu zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu za předpokladu snižování či minimálně udržování současného stavu, co se kapacit týče. V každém případě je ale vždy nutné uvědomit si, v jakém nesmírně cenném území se nacházíme, a především z tohoto faktu při řešení výše uvedených zájmových střetů vycházet. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 38 spol. s r. o. 5. ANALÝZA FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU 5.1. Analýza investičních příležitostí cestovního ruchu, analýza rozpočtů veřejné správy a hodnocení jejich příjmové a výdajové stránky v oblasti cestovního ruchu Vymezená turistická oblast Krkonoše tvoří turisticky atraktivní území, jehož významná část spadá mezi turisticky mimořádně atraktivní a navštěvovanou střední a východní část Krkonošského národního parku, zbylé území tvoří krkonošské podhůří. Ve sledovaném území se rovněž nachází řada kulturně-historických památek. Cestovní ruch je proto jednou z klíčových oblastí hospodářství území, v obcích ležících na území Krkonošského národního parku se vesměs jedná o klíčové hospodářské odvětví s rozhodujícím podílem na zaměstnanosti a příjmech obyvatel. Na jednu stranu to s sebou přináší příjmy z ubytovacích kapacit a návštěvnosti turistických atraktivit, na druhou stranu nemalé výdaje s udržováním přírodního i kulturního bohatství. Navíc většina jmenovaných příjmů připadá na soukromý sektor a naopak značnou část výdajů hradí sektor veřejný ­ obce, organizace veřejné správy na ochranu památek a životního prostředí, kraj apod.. Analýza rozpočtů veřejné správy a hodnocení jejich příjmové a výdajové stránky v oblasti cestovního ruchu Výchozími daty pro zpracování finanční analýzy bylo dotazníkové šetření u obcí v oblasti Krkonoše, z jejichž celkového počtu 34 jich odpovědělo 23 (návratnost 67,6%). Přestože neodpověděly všechny obce (jedná se např. o Špindlerův Mlýn, Svobodu nad Úpou, Zlatou Olešnici, Staré Buky), lze považovat zjištěné výsledky za reprezentativní pro celou sledovanou oblast. Dalším (doplňujícím) zdrojem dat pro následující analýzu byly údaje z Ministerstva pro místní rozvoj o poskytnutých dotacích obcím z Programu obnovy venkova, Programu Sapard a Státního programu podpory rozvoje cestovního ruchu a informace o grantech poskytnutých Českou centrálou cestovního ruchu. Jednotlivé výdaje vztažené k rozvoji cestovního ruchu obce v dotazníku rozdělily do několika kategorií (viz graf 1). Téměř polovinu (46%) všech vůči cestovnímu ruchu relevantních výdajů obcí směřovalo do výstavby a rekonstrukcí dopravních komunikací. Dalších přibližně 27% výdajů obce investovaly do sportovních zařízení, z ostatních významněji zastoupených výdajů uveďme výdaje určené ke zřízení a provozu informačních center, na kulturní činnost a údržbu památek. Celková výše investic měst a obcí uvedená v rámci dotazníkového šetření činila cca 175 mil. Kč. Pro financování výdajů souvisejících s cestovním ruchem používají obce několika zdrojů. Až do roku 2000 měly financující funkci okresní úřady - stát prostřednictvím odborů regionálního rozvoje okresních úřadů přímo poskytoval prostředky na propagaci, marketing a rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých okresech kraje. Reforma veřejné správy s sebou přinesla i změnu tohoto systému a většinu těchto aktivit převzal kraj nebo obce samotné. Nepřímou formou státní podpory rozvoje cestovního ruchu je dosud úspěšný dotační titul Program obnovy venkova Ministerstva pro místní rozvoj. Na jednotlivé podprogramy spoléhají zejména mikroregiony. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 39 spol. s r. o. Graf 1 Podíl výdajových položek v celkovém rozpočtu vybraných obcí oblasti Krkonoše na cestovní ruch v roce 2001(v %) 46,31 6,80 27,22 0,06 5,79 0,22 7,19 1,44 2,31 2,66 údržba zeleně dopravní komunikace kulturní činnost sportovní zařízení prezentace obce zřízení a provoz IC TIS údržba památek cyklotrasy jiné Pramen: Dotazníkové šetření u obcí turistické oblasti Krkonoše v roce 2002 Pro investice do cestovního ruchu mohou obce využít dotačních titulů 1-4 a pro mikroregiony je určen dotační titul 7. Z celkové vyplacené částky ve vymezené turistické oblasti Krkonoše za roky 2000 - 2002 v rámci dotačních titulů 1-4 (2 624 tis.Kč) bylo použito na projekty s možným vztahem k rozvoji cestovního ruchu 1 412 tis. Kč (jednalo se zejména o rekonstrukce místních komunikací a náměstí). V rámci dotačního titulu 7 bylo v uvedeném období z celkové částky 1 771 tis. Kč použito přímo na rozvoj cestovního ruchu 840 tis. Kč, a to na vybudování cyklotras, běžkařských tras a marketing venkovské turistiky. Turistická oblast Krkonoše je také díky své poloze potenciálním příjemcem pomoci ze zdrojů CBC Phare, který je součástí předvstupních fondů EU. V oblasti cestovního ruchu zahrnuje projekty zaměřené na podporu ekonomického rozvoje a zaměstnanosti, zejména pořádáním prodejních trhů, výstav a reklamních akcí, vytváření informačních systémů a dalších akcí na rozvíjení kontaktů mezi podnikatelskými subjekty. Finančně mohou být také podporovány systémy poskytující informace v oblasti turistiky a vydávání vícejazyčných materiálů určených k propagaci regionů a pomoci cestovnímu ruchu. Malé investiční projekty mohou být zaměřené na technickou infrastrukturu a obnovu turistických atrakcí. Dalším zdrojem prostředků na rozvoj cestovního ruchu je předvstupní program Sapard, který byl zahájen na jaře roku 2002. Z vymezené oblasti Krkonoše v prvním kole programu nezískala dotaci žádná obec. Další prostředky mohou regiony získat od České centrály cestovního ruchu. V letech 1999 - 2002 byly takto přiděleny prostředky na: ˇ Aktivní dovolená v Královéhradeckém kraji (prezentační tiskovina, 2002) ˇ Prezentace regionu Krkonoše (katalog, 2002) ˇ Den bitvy u Trutnova (informační brožura, 2001) ˇ Východní Čechy (nejenom) z koňského hřbetu (1999) Nemalý objem prostředků obce získávají přímo z poplatků za ubytování. V roce 2001 bylo v obcích, které odpověděly v dotazníkovém šetření vybráno na poplatcích za ubytování celkem 5,8 mil. Kč a dalších 2,5 mil. Kč získalo město Janské Lázně z lázeňských poplatků (celková částka by byla podstatně vyšší, kdyby odpověď na dotazník zaslal např. i Špindlerův Mlýn). Na této částce se nejvíce podílí hlavní turistická střediska (Pec pod Sněžkou, Janské Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 40 spol. s r. o. Lázně, Malá Úpa, Černý Důl, Strážné). Naopak většinou žádné nebo pouze minimální příjmy z poplatků za ubytování získávají menší obce v podhůří. Dotace a granty, které obce získaly pro rozvoj cestovního ruchu, byly nejčastěji použity na výstavbu a opravy sportovních zařízení (63%), kulturní činnost (12%) a údržbu zeleně (9%) (viz graf 2). Obce v dotazníkovém šetření uvedly, že v roce 2001 získaly dotace do rozpočtu, které použily na financování výdajů podporujících rozvoj cestovního ruchu, ve výši 4,95 mil. Kč. Největší část z této sumy (přibližně 40%) směřovalo do výstavby a rekonstrukcí sportovních zařízení, následovala údržba památek (34%) a dotace na investice do dopravních komunikací (19%). Graf 2 Struktura příjmů z dotací do obecních rozpočtů se vztaherm k rozvoji cestovního ruchu v roce 2001 7%19% 40% 34% údržba zeleně dopravní komunikace sportovní zařízení údržba památek Pramen: Dotazníkové šetření u obcí turistické oblasti Krkonoše v roce 2002 Financování cestovního ruchu soukromým sektorem Předchozí kapitola zahrnovala pohled na rozvoj cestovního ruchu pouze z veřejného sektoru. Nemalý podíl na návštěvnosti území a tím i rozvoji cestovního ruchu v oblasti má i soukromý sektor. Podnikatele lze rozdělit do těchto základních skupin: ˇ poskytovatelé služeb cestovního ruchu (ubytovatelé, restaurace, provozovatelé kulturních památek, rekreačních středisek a sportovních areálů a dalších atraktivit cestovního ruchu) ˇ cestovní kanceláře a jejich smluvní partneři ˇ provozovatelé infocenter ˇ poskytovatelé přímo souvisejících služeb (směnárny, dopravci apod.). Investice, které mají sloužit rozvoji cestovního ruchu, lze v soukromém sektoru pouze odhadovat. Na základě provedeného dotazníkového šetření u obcí turistické oblasti Krkonoše lze usoudit na v podstatě rovnoměrné rozdělení investic do rozvoje cestovního ruchu v posledních pěti letech mezi veřejný a soukromý sektor (46,7% investice veřejné a 53,3% investice soukromé) v celkové výši 473 mil.Kč z veřejných prostředků a 540 mil.Kč soukromých investic. Soukromé subjekty mohou rovněž, podobně jako obce, čerpat na realizaci svých projektů prostředky z předvstupního fondu EU Sapard. V prvním kole programu Sapard, vyhlášeném na jaře roku 2002, nezískal z vymezené oblasti Krkonoše dotaci žádný subjekt. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 41 spol. s r. o. V rámci Státního programu podpory rozvoje cestovního ruchu lze získat dotace v rámci tří podprogramů na podporu lázeňství a od roku 2002 i na budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační činnosti. Příkladem úspěšných projektů cestovního ruchu spolufinancovaných ze Státního programu podpory rozvoje cestovního ruchu na území turistické oblasti Krkonoše v letech 2001 až 2002 jsou následující projekty: projekt žadatel výše dotace (Kč) Rodinný dům (8 lůžek) Košťál ­ Janské Lázně 160 000 Zasněžovací systém lyžařského areálu Černá Hora - Janské Lázně MEGA Plus s.r.o. - Janské Lázně 2 500 000 Umělé zasněžení Bret CZ a.s. - Žacléř 610 000 Pramen: www.mmr.cz V rámci dotazníkového šetření byly mezi představiteli obcí oblasti zjišťovány rovněž připravované investiční projekty, které hodlají financovat jak obce, tak soukromý sektor. Celková výše zjištěných plánovaných investic pro nejbližší roky činí přibližně 1 mld. Kč. Nejvíce projektů se zaměřuje na rekonstrukce a výstavbu ubytovacích kapacit a sportovních zařízení. Nemalá část projektových záměrů také počítá s úpravou a vybudováním cyklostezek a opravou kulturních památek. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 42 spol. s r. o. 6. CESTOVNÍ RUCH ­ ANALÝZA A HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU NABÍDKY 6.1 Význam a postavení cestovního ruchu v meziregionálním srovnání, analýza turistické návštěvnosti turistické oblasti Krkonoše (období 1998 ­ 2001) Turistický význam regionu a jeho středisek je v rámci doporučení statistického sledování v zemích EU měřen ukazateli kapacitními jako např. počet turistických a rekreačních lůžek (lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních, lůžka v soukromí, lůžka v objektech individuální rekreace - chaty, chalupy) na jedné straně, na straně druhé pak ukazateli výkonovými jako např. počet ubytovaných hostů, počet přenocování, resp. počet pobytových dnů hostů v ubytovacích zařízeních a v neposlední řadě také počtem pracovních míst v cestovním ruchu a celkovým obratem (příjmy) z cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že poslední dva ukazatele nejsou u nás zatím k dispozici, zaměříme se na porovnání prvních uvedených ukazatelů. Krkonoše patří v rámci České republiky mezi nejvýznamnější destinace zahraničních i domácích návštěvníků (jedná se o turisticky nejnavštěvovanější horskou oblast v České republice). První představu o postavení turistické oblasti Krkonoše ve srovnání s jinými regiony České republiky z hlediska cestovního ruchu je možné vytvořit na základě aktuálních údajů o kapacitě a využití ubytovacích zařízení v krajích ČR (viz tabulky 19 a 21). V roce 2001 zjistil Český statistický úřad v České republice v rámci jednorázového šetření v odvětví pohostinství a ubytování cca 568,5 tis. lůžek v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu. Z nich bylo přibližně 36,9 tis. (tj. 6,5%) lokalizováno v okrese Trutnov. Rozhodující část lůžek v rámci ubytovacích kapacit okresu (minimálně 95%) se nachází ve vymezené turistické oblasti Krkonoše. Vzhledem k tomu, že podíl okresu Trutnov, resp. turistické oblasti Krkonoše na obyvatelstvu České republiky dosahuje 1,2%, resp. 0,7%, je koncentrace turistických lůžek ve vymezené turistické oblasti Krkonoše přibližně osmkrát vyšší než koncentrace obyvatelstva a v přepočtu na obyvatele dosahuje nejvyšší hodnoty mezi všemi okresy České republiky (na 1 000 obyvatel připadá přibližně 306 lůžek v ubytovacích zařízeních, v úhrnu České republiky dosahuje tento ukazatel hodnoty 55,7 lůžek, v úhrnu Královéhradeckého kraje pak 108,3 lůžek). Podobně významné postavení cestovního ruchu ve vymezené oblasti Krkonoše (okresu Trutnov) lze dokumentovat také srovnáním prostřednictvím rozlohy území. Podíl okresu Trutnov na celkové rozloze České republiky činí 1,45%, koncentrace turistických lůžek na km2 se v okrese Trutnov pohybuje kolem 32,2, v úhrnu České republiky dosahuje tento ukazatel hodnoty 7,2 lůžek/km2 , v úhrnu Královéhradeckého kraje pak 12,5 lůžek/km2 . Tato územní koncentrace je po Praze a okrese Jablonec nad Nisou nejvyšší mezi okresy České republiky. Oblasti s vysokou koncentrací ubytovacích kapacit jsou v České republice rozmístěny velmi nerovnoměrně (např. jen v Praze a krkonošských okresech Trutnov a Semily je rozmístěna téměř čtvrtina celkové kapacity, blíže viz následující tabulka a kartogramy). Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 43 spol. s r. o. Tab. 19: Kapacity ubytovacích zařízení podle regionálního uspořádání v roce 2001 Počet ubytovacích zařízení Počet lůžek Počet lůžek na 1 000 obyvatel Počet osob pracujících v ubytovacích zařízeních Česká republika 17 929 568 595 55,32 66 759 Praha 1 377 69 896 60,01 12 740 Střední Čechy 1 563 49 094 43,39 4 892 Jihozápad 3 946 94 847 80,65 8 280 Jihočeský kraj 2 735 64 302 102,02 5 257 Plzeňský kraj 1 211 30 545 55,18 3 023 Severozápad 1 848 63 675 56,62 11 308 Karlovarský kraj 994 33 328 108,79 7 797 Ústecký kraj 854 30 348 36,71 3 511 Severovýchod 4 974 137 217 92,27 11 186 Liberecký kraj 2 268 57 822 134,26 3 839 okres Semily 1 059 20 184 266,93 1 332 Královéhradecký kraj 2 094 59 617 107,56 5 371 okres Trutnov 1 345 36 924 303,44 3 210 Pardubický kraj 612 19 780 38,80 1 976 Jihovýchod 1 844 68 330 41,49 7 134 Vysočina 734 24 955 47,90 2 268 Jihomoravský kraj 1 110 43 375 38,28 4 866 Střední Morava 1 496 50 410 40,84 6 439 Olomoucký kraj 728 23 799 37,07 3 333 Zlínský kraj 768 26 611 44,52 3 106 Moravskoslezsko 881 35 123 27,52 4 780 % podíl okresu Trutnov z úhrnu ČR 7,5 6,3 4,8 Pramen: Regionální struktura pohostinských a ubytovacích provozoven za rok 2001, ČSÚ Praha 2002 Okres Trutnov zaujímá z hlediska počtu turistických lůžek po Praze 2. místo mezi okresy České republiky (drtivá většina těchto lůžek se nachází ve vymezené turistické oblasti Krkonoše). Tato lůžka jsou podle uvedeného pramene soustředěna ve 3 210 ubytovacích zařízeních, což řadí okres na 3. místo v České republice po Praze a Karlových Varech. Z porovnání těchto dvou údajů vyplývá, že střední velikost ubytovacího zařízení v okrese Trutnov je v rámci České republiky podprůměrná: průměrné ubytovací zařízení má cca 27,4 lůžek, zatímco v úhrnu České republiky 31,7 lůžek (v Praze je to 57,7 lůžek). Důvodem této situace je historický vývoj struktury ubytovacích zařízení na jedné straně (menší bývalá podniková rekreační zařízení - dnes povětšinou penziony) a velký počet subjektů individuálního ubytování (s průměrnou velikostí 8 lůžek) v horských střediscích. Jaké je postavení okresu Trutnov, resp. turistické oblasti Krkonoše z hlediska návštěvnosti v ubytovacích zařízeních? Podle údajů ČSÚ navštívilo v roce 2000 ubytovací zařízení v České republice 10,8 miliónů hostů, z nichž 606 tisíc zamířilo do okresu Trutnov, 4 tj. 5,6% z úhrnu za Českou republiku. Pouze v Praze byla návštěvnost o několik řádů vyšší (22,9% z úhrnu ČR), na druhou stranu třetím nejnavštěvovanějším okresem byl s velkým odstupem okres Karlovy Vary s 341 tis. hosty v ubytovacích zařízeních. 4 Zde je však třeba připomenout, že statistické údaje jsou založeny na hlášení zpravodajských jednotek ­ ubytovacích zařízení ­ a vypovídají tedy o registrované "oficiální" návštěvnosti. Skutečná návštěvnost může být vyšší o neregistrovaná přenocování, jejich počet však není možné odhadovat. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 44 spol. s r. o. Podobná situace, i když méně příznivá, je i v počtu zahraničních turistů, kteří navštívili trutnovský okres: z 4,6 miliónů zahraničních ubytovaných hostů jej navštívilo 201 tisíc, což řadí okres na 2. místo v České republice (4,3% z úhrnu ČR). Nejvyšší počet zahraničních návštěvníků směřoval opět do Prahy (39,4%). Z hlediska počtu přenocování náleží okresu Trutnov (Krkonoším) rovněž velmi významné postavení: počet 3 mil. přenocování řadí okres na 2. místo v ČR (6,4% z úhrnu ČR). Podobná situace v postavení okresu je i z pohledu počtu přenocování zahraničních návštěvníků: 825 tis. přenocování cizinců řadí okres Trutnov na 3. místo v ČR (5% z úhrnu ČR). Podobně významné postavení zaujímají z hlediska lůžkových kapacit i realizované návštěvnosti největší turistická centra Krkonoš. Například Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Harrachov a Rokytnice nad Jizerou5 se umístily v posledních 3 letech mezi 15 nejnavštěvovanějšími turistickými středisky v České republice. Tab. 20: Pořadí návštěvnosti (počet hostů v ubytovacích zařízeních) ve vybraných turistických střediscích (průměr let 1998-2000) pořadí Obec, středisko pořadí Obec, středisko 1. Praha 9. České Budějovice 2. Brno 10. Harrachov 3. Karlovy Vary 11. Plzeň 4. Špindlerův Mlýn 12. Seč 5. Doksy 13. Rokytnice nad Jizerou 6. Pec pod Sněžkou 14. Liberec 7. Mariánské Lázně 15. Železná Ruda 8. Luhačovice Tab. 21: Kapacita a výkony ubytovacích zařízení krajů ČR v roce 2000 počet lůžek počet hostů v tis. počet přenocování v tis. průměrná doba pobytu ve dnechkraj počet zařízení celkem příležitostná počet osob prac.v ubytovacích zařízeních celkem v tom cizinci celkem v tom cizinci celkem v tom cizinci Praha 972 72 671 3 902 12 253 2 484 1 839 9 240 5 595 4,7 4,0 Středočeský 898 37 060 3 383 5 346 808 273 3 373 956 5,2 4,7 Jihočeský 1963 52 338 9 371 7080 1 006 324 4 384 1 135 5,4 4,5 Plzeňský 769 24 086 2 253 3 321 465 156 1 958 541 5,2 4,5 Karlovarský 640 28 150 2 370 7 734 618 328 3643 1 893 6,9 6,8 Ústecký 610 25 942 2 078 3 947 507 188 2 142 674 5,2 4,7 Liberecký 1 887 53 594 4 218 6 374 877 269 3 692 995 5,2 4,7 okres Semily 796 19 462 1 882 2 562 332 108 1 317 418 5,0 4,9 Královéhradecký 1 618 54 887 4 349 7 017 977 301 4 690 1 197 5,9 5,0 okres Trutnov 1 094 34 082 2 955 4 324 607 202 3 003 826 5,9 5,1 Pardubický 456 17 875 1 477 2 109 329 94 1 488 346 5,5 4,7 Vysočina 580 22 866 1 820 2 875 395 102 1 820 392 5,6 4,8 Jihomoravský 713 37 036 2 627 4 811 881 344 3 225 1 016 4,7 4,0 Olomoucký 460 20 494 1 860 3 702 398 106 2 111 433 6,3 5,1 Zlínský 501 22 886 1 968 3 410 470 140 2 269 572 5,8 5,1 Moravskoslezský 651 32 391 3 464 5 495 634 201 3 031 726 5,8 4,6 ČR celkem 12 086 502 246 39 807 75 477 10 849 4 666 47 069 16 471 5,3 4,5 Pramen: Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu (k 31.7. 2000). ČSÚ Praha, 2001 Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v roce 2000. ČSÚ Praha, 2001 Charakter návštěvnosti turistické oblasti Krkonoše (okresu Trutnov) je především díky přírodním podmínkám příznivě vyrovnaný, zejména ve vlastních Krkonoších. Na první čtvrtletí připadá přibližně 27% ubytovaných hostů, na druhé čtvrtletí 24%, na třetí čtvrtletí (letní sezóna) 32% a na čtvrté čtvrtletí 17%. 5 Jen návštěvností , ne počtem lůžek v ubytovacích zařízeních Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 45 spol. s r. o. 0 40 80 120 160 km 2 5 10 30 75 počet lůžek (v tis.) Obr:6:Lůžka v ubytovacích zařízeních v okresech ČR (2000) Pramen:Kapacitaubytovacích zařízení cestovního ruchu(k31.7.2000). ČSÚPraha. 200 500 1000 50002000 počet přenocování (vtis.) Obr.7:Přenocování v ubytovacích zařízeních v okresech ČR (2000) Pramen:Návštěvnost vubytovacích zařízeníchcestovníhoruchuv roce2000. ČSÚPraha. km16012080400 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 46 spol. s r. o. 6.2 Základní a doprovodná turistická infrastruktura Základní turistická infrastruktura O turistickém a rekreačním významu regionu rozhodovala a stále rozhoduje jeho geografická poloha a jeho vlastní turistická atraktivita. Rozvoj turistického využití území České republiky byl těsně spjat s existencí a činností turistických spolků (českých a německých) ve druhé polovině 19. století. Oblast Krkonoš byla vzhledem ke svému přírodnímu potenciálu jednou z prvních intenzivně využívaných oblastí v Čechách. Nejaktivnějším spolkem s největší členskou základnou byl od roku 1888 Klub českých (československých) turistů (KČT). Základem činnosti KČT na konci 19. století a počátku 20. století bylo především budování a značení turistických cest a stezek, vydávání turistických průvodců a map, výstavba turistických chat a útulen a v neposlední řadě také výstavba rozhleden, historických turistických dominant v horských oblastech Sudet. Náplní činnosti byla v prvních letech působení KČT zejména pěší turistika kombinovaná s železniční dopravou, brzy se však rozšířila o zimní přesuny na lyžích a později o vodní turistiku, horolezectví, jeskyňářství, mototuristiku a další. V třicátých letech 20. století již byla v KČT také značně akcentována ochrana přírody, klub se snažil o podporu zřizování národních parků a přírodních rezervací s ohledem na komplexní chápání ekologie krajiny. Rozsáhlou zájmovou činnost ve zdejším území (budování turistických chat a útulen v horských oblastech, budování a značkování turistických cest, výstavba rozhleden) prováděly také německé turistické spolky a sdružení, především Hauptverband deutscher Gebirge und Wandervereine se sídlem v Ústí nad Labem (vznikl v r. 1920), v němž byly postupně sdruženy všechny německé turistické spolky, které existovaly v jednotlivých oblastech a měly své samostatné odbory. Zatímco v roce 1938 měl Klub československých turistů 390 odborů s 90 000 členy6 sdružených do 35 žup, obdobná zastřešující organizace německých turistů v českých zemích - Hauptverband deutscher Gebirge und Wandervereine měla ve 49 spolcích s 274 odbory asi 50 000 členů. Pro předválečné období byla na většině území Krkonoš typická poměrně hustá síť malých a skromných ubytovacích hostinců a penzionů ve městech (Trutnov, Vrchlabí, Hostinné) a v atraktivních horských oblastech (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Strážné, Horní Maršov, Labská bouda), resp. lázních (Janské Lázně) i kvalitnějších hotelů a horských chat. V roce 1937 bylo v Českých zemích v majetku KČT 613 nocleháren s 7 725 lůžky. Po roce 1948 se však nastoupený trend postupné výstavby sítě turistických zařízení přerušil a v komerční sféře nastalo období stagnace a změny charakteru turistického podnikání. Soukromý sektor byl likvidován a převzat do státního a odborářského vlastnictví a možnosti dalšího rozvoje byly výrazně omezeny. V průběhu 50. a 60. let nedochází k významnější výstavbě ubytovacích zařízení. Určité oživení výstavby přichází až v 70. a 80. letech (výstavba podnikových rekreačních zařízení, transformace obytného fondu na rekreační chalupy, výstavba hotelů a později penzionů v horských střediscích), nicméně ve srovnání s jinými podobnými atraktivními oblastmi v zahraničí (horské oblasti, větší města), které prožívaly v té době daleko dynamičtější rozvoj, se u nás všeobecně nedá hovořit o významnějších kvantitativních a 6 Oblast Krkonoš byla zaštítěna především Podkrkonošskou a Krkonošskou župou se sídlem ve Vrchlabí s několika odbory. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 47 spol. s r. o. zejména kvalitativních změnách. Značná část existujících zařízení byla na konci 80. let zastaralá a bez odpovídajícího standardu poskytovaných služeb. Zvláštní kapitolu v turistické infrastruktuře a v oblasti využívání volného času u nás tvořila podniková rekreace. Zejména pro oblast Krkonoš to byla a často ve svých pozůstatcích (vybudovaných zařízeních) stále je významná a typická forma rekreace. Výstavba podnikových rekreačních zařízení byla v Krkonoších dominantní v sedmdesátých a osmdesátých létech (počátky ale již v létech šedesátých). Její prostorová lokalizace signalizovala především atraktivitu nejvýznamnějších turistických center v horské části Krkonoš (Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Strážné, Janské Lázně, Černý Důl a Horní Maršov). Tato rekreační zařízení byla nejčastěji v majetku podniků a institucí z velkých měst, a to zejména z Prahy, ale také z Hradce Králové, Pardubic, Trutnova, Jičína, Náchoda a dalších především východočeských a středočeských měst. Významné zastoupení měla v Krkonoších také střediska ve vlastnictví Ústřední rady odborů (ÚRO), což byla zařízení tzv. výběrové rekreace. Tento ubytovací potenciál měl v turistické infrastruktuře Krkonoš zcela rozhodující podíl. V roce 1987, kdy bylo provedeno zatím poslední detailní šetření ubytovacích zařízení (v rámci šetření občanské vybavenosti sídel), bylo v podnikových zařízeních celkem 22 000 lůžek, zatímco v zařízeních volného cestovního ruchu pouze 4 200 lůžek. Poměr lůžek v podnikových zařízeních a v zařízeních volného cestovního ruchu byl tedy 80:20 ve prospěch prvně jmenovaných. O naprosté dominanci Prahy, resp. majetku pražských podniků v zařízeních vázaného cestovního ruchu (více než 40% lůžkové kapacity) svědčí tabulka č. 22. Tab. 22: Lůžka v zařízeních vázaného cestovního ruchu v oblasti Krkonoš v roce 1987 obec lůžka celkem lůžka Praha % Praha lůžka okres H. Král. % okres Hradec Králové lůžka okres Trutnov % okres Trutnov lůžka ÚRO % ÚRO Bernartice 15 15 100,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Černý Důl 941 410 43,6 38 4,0 0 0,0 247 26,2 Dolní Dvůr 644 387 60,1 42 6,5 0 0,0 0 0,0 Horní Maršov 872 394 45,2 82 9,4 20 2,3 0 0,0 Chotěvice 18 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Janské Lázně 1 642 320 19,5 134 8,2 145 8,8 576 35,1 Lánov 93 43 46,2 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Mladé Buky 40 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Pec pod Sněžkou 9 571 4 122 43,1 923 9,6 899 9,4 802 8,4 Rudník 42 6 14,3 16 38,1 0 0,0 0 0,0 Staré Buky 30 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Strážné 2 228 1 454 65,3 64 2,9 95 4,3 53 2,4 Svoboda nad Úpou 63 63 100,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Špindlerův Mlýn 5 254 2 518 47,9 405 7,7 204 3,9 1078 20,5 Trutnov 32 16 50,0 0 0,0 16 50,0 0 0,0 Vrchlabí 374 139 37,2 0 0,0 0 0,0 55 14,7 Žacléř 67 38 56,7 29 43,3 0 0,0 0 0,0 Krkonoše celkem 21 926 9 925 45,3 1 733 7,9 1 379 6,3 2811 12,8 Pramen: Šetření občanské vybavenosti sídel 1987, ČSÚ Praha Rozhodující podíl pražských podniků, jež vlastnily ubytovací zařízení v Krkonoších, doplňují významně také kapacity vlastněné ÚRO. Tato ,,výběrová rekreační zařízení" byla soustředěna především ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a Janských Lázních, což platí také o zařízeních vlastněných podniky a organizacemi z krajského města (okresu) Hradce Králové a z větších měst v okrese Trutnov. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 48 spol. s r. o. Tab. 23: Lůžka v zařízeních volného cestovního ruchu v oblasti Krkonoš v roce 1987 obec počet lůžek z toho hotelová báze podíl hotelové báze Bernartice 40 0 0,0 Černý Důl 50 0 0,0 Dolní Dvůr 54 29 53,7 Horní Maršov 49 0 0,0 Hostinné 42 42 100,0 Janské Lázně 458 253 55,2 Pec pod Sněžkou 1 174 453 38,6 Pilníkov 23 0 0,0 Strážné 105 0 0,0 Svoboda nad Úpou 38 0 0,0 Špindlerův Mlýn 1 430 728 50,9 Trutnov 95 95 100,0 Vlčice 36 0 0,0 Vrchlabí 472 89 18,9 Žacléř 108 0 0,0 Krkonoše celkem 4 174 1 689 40,5 Pramen: Šetření občanské vybavenosti, Terplan, Praha, 1987 Podíl hotelové báze se v rámci zařízení volného cestovního ruchu pohyboval kolem 40%, soustředěn byl především ve velkých městech (Trutnov, Hostinné) a nejvýznamnějších horských střediscích. V absolutních číslech se však až na Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou jednalo o velmi nízké lůžkové kapacity. V 90. letech dochází v souvislosti s politickými a ekonomickými změnami v ČR k zásadním změnám i ve struktuře ubytovací infrastruktury v cestovním ruchu. Nedošlo ­ a v krátkém časovém období ani dojít nemohlo ­ k zásadním změnám v celkové kapacitě ani v kvalitativních ukazatelích, avšak výrazná změna se odehrála především ve vlastnických poměrech. Vlastnické vztahy k zařízením bývalého volného cestovního ruchu (hotely, motely, ubytovací hostince, turistické ubytovny a chaty, kempy aj.) byly transformovány v průběhu privatizace. Souběžně s tím docházelo k postupné přeměně poměrně bohatého fondu zařízení podnikové rekreace s téměř 22 000 lůžky na komerční ubytovací zařízení otevřená všem návštěvníkům. Dříve ostrá hranice mezi zařízeními volného a vázaného cestovního ruchu se v současnosti prakticky setřela a návštěvník bez znalosti minulého vývoje dnes nemusí tento dříve citelný rozdíl ani postřehnout. Zajímavý pohled na územní rozložení sítě ubytovacích zařízení v odstupu patnácti let (časové horizonty 1985 a 2000) podává tabulka č. 24, jejíž údaje byly převzaty z ,,Územního generelu sportovně rekreačního využití Krkonoš" zpracovaného v prosinci 2000. Dokládá faktickou přeměnu zařízení vázaného cestovního ruchu, který v polovině osmdesátých let v Krkonoších dominoval, na komerční ubytovací zařízení. Celkově se počet lůžek za sledovaných patnáct let navýšil o více než 3 tisíce (na téměř 45 tisíc) a zvýšil se ve všech horských střediscích s výjimkou Pece pod Sněžkou. Relativně největší nárůst lůžkové kapacity zaznamenala Svoboda nad Úpou, a to 2,5 krát. V absolutních číslech vykazují desetitisícovou kapacitu pouze ,,giganty" Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou a zajišťují tak téměř polovinu všech lůžkových možností v královehradecké části Krkonoš. Více než dvoutisícové navýšení individuální rekreace, resp. ubytování v soukromí je zjištěno pouze v mezidobí 1985 ­ 1991. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 49 spol. s r. o. Tab. 24: Struktura lůžkové kapacity v oblasti Krkonoš v letech 1985 - 2000 obec lůžka 2000 lůžka 1985 00-85 00/85 komer ční CR volný CR 00-85 00/85 vázaný CR vázaný CR 00-85 00/85 IR IR 00-85 00/85 Špindlerův mlýn 10000 9200 800 108,7 9070 1430 7640 634,3 630 7470 -6840 8,4 300 300 0 100,0 Strážné 3400 3070 330 110,7 1850 180 1670 1027,8 1010 2410 -1400 41,9 540 480 60 112,5 Dolní Dvůr 1500 1400 100 107,1 500 100 400 500,0 540 760 -220 71,1 460 540 -80 85,2 Černý Důl 2000 1710 290 117,0 1000 160 840 625,0 510 1250 -740 40,8 490 300 190 163,3 střední Krkonoše celkem 16900 15380 1520 109,9 12420 1870 10550 664,2 2690 11890 -9200 22,6 1790 1620 170 110,5 Pec pod Sněžkou 10500 11600 -1100 90,5 7810 1200 6610 650,8 1390 9930 -8540 14,0 1300 470 830 276,6 Janské lázně 3200 2600 600 123,1 3050 500 2550 610,0 20 1990 -1970 1,0 130 110 20 118,2 Svoboda nad Úpou 500 200 300 250,0 450 100 350 450,0 0 50 -50 0,0 50 50 0 100,0 Malá Úpa 3800 3630 170 104,7 2900 80 2820 3625,0 200 3210 -3010 6,2 700 340 360 205,9 Horní Maršov 2400 1980 420 121,2 1200 200 1000 600,0 300 1110 -810 27,0 900 670 230 134,3 Rýchory (Žacléř) 200 170 30 117,6 50 0 50 0,0 40 60 -20 66,7 110 110 0 100,0 východní Krkonoše celkem 20600 20180 420 102,1 15460 2080 13380 743,3 1950 16350 -14400 11,9 3190 1750 1440 182,3 horské Krkonoše 37500 35560 1940 105,5 27880 3950 23930 705,8 4640 28240 -23600 16,4 4980 3370 1610 147,8 Vrchlabí 3200 2100 1100 152,4 2610 1200 1410 217,5 40 610 -570 6,6 550 290 260 189,7 Dolní Lánov 140 100 40 140,0 20 10 10 200,0 0 0 0 0,0 120 90 30 133,3 Dolní Branná 150 130 20 115,4 40 30 10 133,3 0 0 0 0,0 110 100 10 110,0 Kunčice nad Labem 10 0 10 0,0 0 0 0 0,0 0 0 0 0,0 10 0 10 0,0 Lánov 500 560 -60 89,3 300 50 250 600,0 20 310 -290 6,5 180 200 -20 90,0 Rudník 980 1000 -20 98,0 100 20 80 500,0 20 150 -130 13,3 860 830 30 103,6 Mladé Buky 530 600 -70 88,3 250 20 230 1250,0 50 370 -320 13,5 230 210 20 109,5 Žacléř 830 800 30 103,8 350 170 180 205,9 150 470 -320 31,9 330 160 170 206,3 Bernartice 790 730 60 108,2 120 40 80 300,0 50 160 -110 31,3 620 530 90 117,0 Královec 130 110 20 118,2 20 0 20 0,0 0 10 -10 0,0 110 100 10 110,0 Lampertice 210 150 60 140,0 30 10 20 300,0 0 0 0 0,0 180 140 40 128,6 trutnovská část podhůří 7470 6280 1190 118,9 3840 1550 2290 247,7 330 2080 -1750 15,9 3300 2650 650 124,5 Krkonoše celkem 44970 41840 3130 107,5 31720 5500 26220 576,7 4970 30320 -25350 16,4 8280 6020 2260 137,5 Pozn. IR = individuální rekreace, data z roku 1991 Pramen: Územní generel sportovně rekreačního využití Krkonoš, AUP ­ ateliér, Praha, 2000, výpočty GaREP 2003 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 50 spol. s r. o. Doprovodná turistická infrastruktura Pro dlouhodobý úspěšný rozvoj turistické návštěvnosti je nutné v Krkonoších zabezpečit odpovídající úroveň turistické infrastruktury. Kromě nabídky široké škály ubytovacích a stravovacích kapacit (co se týče poskytovaného standardu služeb i cen), jde i o zpřístupnění jednotlivých turistických atraktivit. Problematika je velmi široká, můžeme do ní zařadit otázky turistické dopravy (lanovky), značené trasy pro pěší turistiku, různé tematické a naučné stezky, cyklotrasy apod. Důležité je také zajištění sportovního vyžití návštěvníků ­ zde jmenujme např. vybavenost zimních středisek vleky, sjezdovkami, lyžařskými běžeckými trasami, dále sem patří např. bazény, hřiště aj. V přenesené míře s tématem turistické infrastruktury souvisí i celá řada dalších služeb, jde např. o půjčovny a opravny kol, aut, foto služby, prodejny sportovních potřeb a mnoho dalších. CYKLISTICKÉ TRASY Cyklistická doprava je fenomén, kterému je v poslední době vzhledem k jeho významu a atraktivitě v rámci cestovního ruchu a vzhledem k jeho rozvojovému potenciálu věnována velká pozornost. Rozlišují se tři základní typy cyklistických komunikací: - Cyklotrasy, které vedou po silnicích a dobrých místních a účelových komunikacích. Pro jejich značení se používají dopravní značky definované vyhláškou MDS ČR č. 30/2001 Sb. (jde např. o žluté směrové tabulky s černým piktogramem kola a číslem cyklotrasy v záhlaví, o směrové tabule a tabulky, o návěst před křižovatkou zobrazující schéma křižovatky v daném místě apod.). Cyklotrasy jsou kromě cyklistů určeny i pro ostatní účastníky silničního provozu. - Cyklostezky ­ tento typ můžeme definovat podobně jako cyklotrasy, rozdíl spočívá v tom, že trasa je určena výhradně pro cyklistický provoz. - Cykloturistické trasy (tzv. terénní), které vedou převážně po horších účelových komunikacích, tedy po polních a lesních zpevněných cestách. Tento typ tras bývá značen i na území chráněných krajinných oblastí a národních parků, Krkonoše nevyjímaje. K jejich značení se používá pásových a tvarových značek jako u pěších tras, ale se žlutými upozorňovacími pruhy. Všechny druhy cyklistických tras by měly být vedeny tak, aby umožňovaly použití i běžných turistických a nikoliv jen horských kol. Podle významu můžeme cyklistické trasy rozdělit do pěti základních kategorií : - trasy mezinárodní ­ jde o trasu napojenou na systém tras v sousedních státech. Patří k nim jednak trasy začleněné přímo do hlavní evropské sítě (hlavní trasy ­ dle označení Klubu českých turistů (KČT) trasy I. třídy) a jednak místní trasy, které zajišťují propojení významných příhraničních turistických oblastí; - trasy nadregionální ­ tyto trasy většinou propojují významná sídla na území regionu, případně propojují sousední regiony; - trasy regionální ­ významné trasy propojující sídelní útvary a významné lokality uvnitř regionu; - trasy místní ­ trasy nejnižší úrovně; - trasy ostatní ­ jde o místní trasy, které nemají přiděleno registrační číslo. Systém je vytvářen tak, že základní kostru tvoří mezinárodní a nadregionální trasy, které jsou následně zahušťovány trasami regionálního a místního významu. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 51 spol. s r. o. Přehled dálkových cyklistických tras v Krkonoších (viz též obr. 8): - č. 22 (název ,,Jizersko­krkonošská magistrála"): trasa vede z Chrastavy přes Jizerské hory do Krkonoš (přes Vrchlabí, Lánov, Černý Důl, Janské Lázně, Svobodu nad Úpou, Mladé Buky a Trutnov), Adršpašsko-teplických skal a Orlických hor; - č. 24 (,,Labská trasa"): trasa vede podél řeky Labe ze Špindlerova Mlýna do Vrchlabí, Kunčic nad Labem a Hostinného, odkud pokračuje do Dvora Králové nad Labem, Hradce Králové, Pardubic, Mělníka, Ústí nad Labem a Děčína. Obr. 8: Základní síť cyklistických tras v České republice Pramen: Turistický atlas Česko 1: 100 000, SHOCart, spol. s r.o. Uvedené cyklotrasy č. 22 (,,Jizersko-krkonošská magistrála") a č. 24 (,,Labská trasa" v úseku jižně od Vrchlabí) jsou přitom zařazovány i mezi české dálkové cyklotrasy mezinárodního významu (viz obr. 9). Obr. 9: Dálkové cyklotrasy ČR mezinárodního významu Pramen: Turistický atlas Česko 1: 100 000, SHOCart, spol. s r.o. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 52 spol. s r. o. Cykloturistické trasy v Krkonoších Značení cykloturistických tras v území Krkonošského národního parku provádí Správa KRNAP. Trasy jsou vytyčeny specifickým způsobem ­ na dřevěných gravírovaných cedulkách pomocí symbolu cyklisty na kole na nakloněné rovině s číslem trasy. Trasy jsou voleny tak, aby umožnily dobré poznání krkonošské přírody (nevedou však do exponovaných vrcholových partií) a zároveň minimalizovaly riziko poškození životního prostředí. Tab. 25: Seznam cykloturistických tras v řešeném území (uvedeny jsou i ty, které se pouze dotýkají jeho hranice) Číslo trasy Popis trasy 1 A (hlavní trasa) Harrachov - Horní Mísečky - Špindlerův Mlýn ­ Kopřivník - Hříběcí boudy ­ Výrovka ­ Čertovy schody ­ Pec pod Sněžkou ­ Portášky ­ Janovy Boudy ­ Spálený Mlýn ­ Honzíček ­ Cestník ­ Lysečinské boudy ­ Mravenčí vrch ­ Rýchorská bouda ­ Hubertus - Žacléř 1 B Hříběcí boudy ­ Klecanda - Tetřeví Boudy ­ Lučiny ­ Černá hora ­ Velké Pardubické Boudy ­ Krausovy boudy ­ Modrokamenná bouda ­ Horní Maršov ­ Lysečiny ­ Lysečinské boudy 1 C napojení na trasu č. 1B z Dolního Dvoru 1 D napojení na trasu č. 1B z Dolního Dvoru 1 E napojení na trasu č. 1B z Černého Dolu 10 Benecko ­ Rovinka ­ Janova Hora ­ hotel Praha ­ Vítkovice ­ Benecko 10 A Benecko (Dům služeb) ­ hotel Zlatá Vyhlídka ­ Přední Žalý ­ Zadní Žalý ­ Janský vrch ­ Rovinka 11 Rovinka ­ Přední Labská ­ Krausovy Boudy ­ Špindlerův Mlýn 12 Třídomí ­ Horní Mísečky ­ Medvědín ­ Špindlerův Mlýn 13 Horní Mísečky ­ Zlaté návrší (cílová trasa) 13 A horní stanice lanové dráhy Špindlerův Mlýn-Medvědín ­ napojení na trasu č. 12 14 Špindlerův Mlýn ­ Labský důl (Pudlava) (cílová trasa) 15 Špindlerův Mlýn ­ Dívčí lávky ­ Medvědí bouda ­ Davidovy Boudy ­ Petrova bouda ­ Špindlerova bouda ­ po silnici zpět do Špindlerova Mlýna 16 Dívčí lávky ­ Bílé Labe ­ Dřevařská cesta ­ Špindlerův Mlýn 17 Kopřivník ­ Přední Planina ­ Kopřivník 18 Klecanda ­ Husí Boudy ­ Tetřeví Boudy 19 A Janské Lázně ­ Zrcadlovská zatáčka - Zinneckerovy Boudy ­ Černá hora 19 B Zrcadlovská zatáčka ­ Zrcadlovky ­ sedlo pod Kolínskou 20 Pec pod Sněžkou ­ Pražská bouda ­ Kladenská bouda ­ Pec pod Sněžkou 21 Pec pod Sněžkou ­ Obří důl (Kaplička) (cílová trasa) 22 Pec pod Sněžkou ­ Velká Úpa ­ Horní Maršov (vede po silnici) 22 A Velká Úpa ­ penzion Vkus ­ Janovy Boudy 23 Velká Úpa ­ Javoří důl ­ Vlašské Boudy ­ Velké Tippeltovy Boudy ­ Krausovy boudy 23 A Velká Úpa (Vavřincův důl) ­ křižovatka trasy č. 22 24 Spálený Mlýn ­ Kostelík ­ Rennerovy Boudy ­ Pomezní Boudy ­ po silnici zpět ke Spálenému Mlýnu 24 A Pomezní Boudy ­ Eliščino Údolí ­ křižovatka trasy č. 24 25 Horní Maršov ­ Stará hora ­ Dlouhý hřeben ­ Cestník 26 Rýchorská bouda ­ Bystřice ­ Antonínovo Údolí ­ Mánkova cesta ­ Horní Maršov 26 A Mánkova cesta ­ Svoboda nad Úpou 26 B Bystřice ­ Bednářova cesta ­ Babí 27 Modrokamenná bouda ­ Janské Lázně Pramen: Krkonoše, turistická mapa 1 : 50 000, přílohový sešit, textová část, Klub českých turistů, 2002 V roce 2001 byla zřízena 1. Krkonošská cyklistická naučná stezka, která je vedena nejzajímavějšími partiemi Černé a Světlé hory u Janských Lázní (částečně využívá cykloturistických tras č. 1 B, 19 A a 19 B, částečně vede vlastní trasou). Trasa prochází III. zónou Krkonošského národního parku a je na ní instalováno celkem 9 tematických informačních tabulí. Vyznačený okruh je dlouhý 16 km. Samostatnou otázku představuje cyklistická doprava v segregované podobě uvnitř obcí (zejména v případě měst Trutnov, Vrchlabí, Hostinné, Žacléř), která spolu s veřejnou Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 53 spol. s r. o. dopravou představuje významný regulátor individuální automobilové dopravy, který může přispět ke zlepšení městského životního prostředí. V současné době se však tyto systémy, až na výjimky, nachází pouze ve stadiu záměrů. Problémy a nedostatky cyklistické dopravy Na stávajících komunikacích, po nichž jsou vedeny cyklistické trasy (v několika případech i cykloturistické trasy), se vyskytuje množství závad, které ohrožují bezpečnost účastníků silničního provozu. Jde zejména o: - úrovňová křížení se silničními tahy I. třídy, - souběhy se silnicemi I. a II. třídy, - rozbité povrchy silnic III. třídy, - rozbité nebo špatně sjízdné místní a účelové komunikace, - lokální poruchy v trase (mosty, propustky aj.). Na vyznačení cyklistických komunikací musí také bezprostředně navazovat další kroky - nezbytné je (kromě odstraňování výše uvedených dopravních závad) také postupné doplňování doprovodné infrastruktury, k níž kromě jiného patří např. upravená odpočívadla, orientační systém, mapy, informační panely apod., které mohou přispět k vytváření specifické image jednotlivých tras. Nezbytné je také vydávání propagačních materiálů a průvodců, které mohou kromě popisu jednotlivých vyznačených tras obsahovat i návrhy doporučených výletů, seznamy dostupných služeb, půjčovny kol, servisy atd. TURISTICKÉ TRASY Nejstarší síť turistických značených tras v českých zemích byla vytvořena roku 1884 pohorskou jednotou Radhošť v Beskydech. Mnohem důležitější úlohu v této oblasti sehrál Klub českých turistů (dále KČT), jeho značkařská činnost byla zahájena roku 1889. Tehdy byly vyznačeny cesty údolím Vltavy v okolí Svatojánských proudů (vůbec první pěší turistická trasa KČT - vznikla 11. května 1889), z Karlštejna do Berouna, z Řevnic na Skalku a Babku a z Holoubkova na Rač. Značené trasy pak rychle přibývaly, roku 1912 vznikla první dálková trasa Praha ­ Brdy ­ Šumava. Počátky turistiky v Krkonoších jsou spojeny se jménem hraběte Jana Harracha. Nejenže otevřel své panství turistice v době, kdy většina ostatních byla veřejnosti uzavřena, ale již od roku 1870 začal svým nákladem budovat schůdné cesty dříve špatně prostupnými Krkonošemi. Tak vznikly dodnes používané turistické trasy ze Špindlerova Mlýna k Labské boudě, do údolí Mumlavy, do Nového Světa, z Rezku k Dvorské chatě a na Kotel. V pozdějších letech byly vybudovány cesty ze Studenova do Jizerského dolu a téměř silnice z Vítkovic k Mísečkám. Po vzniku Československa se jednotlivé izolované ostrovy sítě značených tras začaly propojovat a uplatňovala se i jednotná značkařská metoda. Systém turistického značení byl postupně rozvíjen i na Slovensku a Podkarpatské Rusi, takže v roce 1920 bylo vyznačeno 25 000 km a v roce 1938 již 40 000 km tras. Pásové značení bylo tehdy zavedeno prakticky v celém státě s výjimkou území severních Čech (včetně Krkonoš) a severní Moravy, které byly pod vlivem německých horských turistických spolků, jež prováděly tvarové značení německého typu. Druhá světová válka a dále léta 1950-54 (s krátkým mezidobím po osvobození Československa, kdy bylo např. nahrazeno i v Krkonoších tvarové značení pásovým) Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 54 spol. s r. o. znamenaly krizové období pro značení - neprováděla se potřebná pravidelná obnova značení a celá síť značených tras byla značně narušena. V roce 1954 vydala vláda Usnesení o nové organizaci turistiky a cestovního ruchu v ČSSR a v roce 1958 pak ÚV ČSTV Směrnici o jednotném řízení značení turistických tras v Československu. Značené trasy se díky tomu podařilo stabilizovat a zvýšit jejich spolehlivost. Jejich síť se současně i nadále rozrůstala, v roce 1989 dosáhla jen v českých zemích délky 35 700 km. Po obnovení KČT jako samostatného občanského sdružení v roce 1990 byla obnovena síť turistických tras i v dlouhá léta nepřístupném pásmu při rakouské a německé hranici. Finanční prostředky potřebné na značení poskytují centrální orgány státní správy, nejdříve Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu, po jeho zrušení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a od roku 1997 nově zřízené Ministerstvo pro místní rozvoj. V současné době je v České republice vyznačeno celkem 38 500 km pěších tras (z toho 1 470 km je součástí mezinárodních dálkových cest Evropského sdružení pěší turistiky - Europäische Wandervereinigung - EWV) a cca 200 km lyžařských tras. Vzhledem ke koncentraci přírodních krás a zajímavostí je dnes hustá síť turistických tras vyznačena také v Krkonoších, zejména v jejich vrcholových nejatraktivnějších partiích. Ty jsou sice součástí nejpřísněji chráněných míst Krkonošského národního parku, přesto je většina zajímavých lokalit dobře zpřístupněna ­ jen v hranicích národního parku je vyznačeno cca 800 km značených cest (údaj se týká celého území parku, nikoliv jen řešeného území; z důvodu ochrany přírody je pohyb v I. a II. zóně národního parku povolen právě jen po značených trasách). V podhůří Krkonoš je z důvodu nižší atraktivity a návštěvnosti zřízeno méně husté turistické značení. Cestou ke snížení návštěvnosti centrálního území Krkonoš a jejího ,,rozptýlení" do širšího zázemí by proto mohlo být vyznačení dalších úseků právě v podhorském území. Seznam všech značených tras řešeného území je vytvořen v příloze č. 1. Evropské dálkové cesty v Krkonoších: Evropská turistická asociace (Europäische Wandervereinigung - EWV), která byla založena v roce 1969 se sídlem v Saarbrückenu v SRN, vytváří prakticky ve všech evropských státech vzájemně propojené, většinou pěší turistické trasy, jejichž délka se v současné době pohybuje kolem 20 tisíc kilometrů. Celkem je v členských státech EWV vyznačeno 11 takových cest. Krkonošemi prochází pouze jedna z nich (trasa E3 Černé moře - Pyrenejský poloostrov, kromě ČR prochází Bulharskem, Rumunskem, Maďarskem, Slovenskem, Polskem, Německem, Lucemburskem, Belgií, Francií a Španělskem, celková délka dosahuje cca 6 950 km), a to velmi krátkým úsekem v západní části pohoří (přes Harrachov). Pojmenované turistické stezky v Krkonoších: - Cesta česko-polského přátelství: červeně značená turistická trasa dlouhá 27,5 km začíná v západních Krkonoších na rozcestí pod Tvarožníkem a vede po hlavním hraničním hřbetu Krkonoš přes Sněžné jámy, Mužské a Dívčí kameny, Špindlerovku, skalní útvar Slonecznik, Sněžku a Soví sedlo na Pomezní Boudy ve východních Krkonoších. Trasa vedoucí střídavě po českém a polském území vznikla v roce 1961 po uzavření česko- polské pohraniční turistické konvence (pro případnou kontrolu je nutný občanský průkaz). V současné době se jedná o prodloužení cesty západním směrem do Jizerských hor; Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 55 spol. s r. o. - Cesta Jana Buchara: červeně značená turistická trasa pojmenovaná po Janu Bucharovi (propagátor české turistiky a lyžování v Krkonoších) vede z Jilemnice na Přední Žalý, Rovinku, Harrachovu skálu, Horní Mísečky, Krkonoš a na Labskou louku k prameni Labe; - Cesta bratří Čapků: červeně značená turistická trasa vede z Pomezních Bud přes Rýchory a pevnost Stachelberg do Trutnova, odkud pokračuje již mimo řešené území do Malých Svatoňovic a Úpice. Kromě oficiálně pojmenovaných turistických tras se v Krkonoších nachází ještě řada jiných cest, uveďme alespoň Harrachovu cestu (ze Špindlerova Mlýna Labským dolem a údolím Mumlavy do Harrachova), Krakonošovu cestu (z Bedřichova přes Horní Mísečky do Horní Rokytnice), Koňskou cestu, Luční cestu atd. Přehled naučných, exkursních a jiných stezek: - Naučná stezka Černohorská rašelina: naučná stezka s vyhlídkovou věží prochází lesním rašeliništěm se vzácnou květenou (např. suchopýrem pochvatým, blatnicí bahenní) a porosty kleče. Návštěva se doporučuje v polovině července, kdy kvetou suchopýry. V době jelení říje je stezka uzavřena; - Naučná stezka Čertův důl: placená stezka vedoucí údolím Čertovy strouhy (přítok Bílého Labe) s pozůstatky hrazenářského díla, nástupní místo je u boudy U Bílého Labe ; - Naučná stezka Nové Dvory ­ Babí: 8 km dlouhá trasa nacházející se severně od Trutnova, na níž je zřízeno 12 zastávek zaměřených na přírodu a historii oblasti. LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA (lanovky, vleky, sjezdové a běžecké lyžování) Vzhledem k příhodným klimatickým a orografickým podmínkám jsou Krkonoše považovány za pohoří s nejlepšími podmínkami pro lyžování v České republice. Ve vyšších nadmořských výškách se průměrná roční teplota pohybuje mezi 0 až 6 °C a roční srážkové úhrny dosahují 1200 až 1600 mm. S nízkými teplotami a vyššími srážkami souvisí i délka období se sněhovou pokrývkou a její výška. Ve vyšších částech Krkonoš leží sníh průměrně sedm měsíců v roce, a to přibližně od poloviny října do poloviny května. (Podrobnější klimatickou charakteristiku Krkonoš viz v kapitole 4.1 ,,Hodnocení fyzicko- geografických předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu".) Infrastruktura pro sjezdové lyžování a snowboarding V Krkonoších je vybudována řada lyžařských středisek s rozsáhlým zázemím, z nichž některé jsou významné i ve středoevropském kontextu. K nejznámějším a nejlépe vybaveným patří: - Špindlerův Mlýn ­ sjezdové lyžování je zde soustředěno především do lyžařských areálů Svatý Petr a Medvědín: - Svatý Petr ­ skiareál se nachází na severních svazích Přední Plániny a Stohu v nadmořských výškách 715 až 1310 metrů. V areálu jsou vybudovány 3 lanovky (čtyřsedačka na Pláň, třísedačka na Hromovku a dvousedačka k černé sjezdovce) a 12 vleků s přepravní kapacitou 8 990 osob/hod. Sjezdové tratě různých obtížností (modré, červené i černé) dosahují celkové délky 13,5 km, z toho 7,5 km je v případě potřeby technicky zasněžováno. Doplňkové služby: snowboard park, večerní lyžování, osvětlená sáňkařská dráha (délka 4 km), lyžařské školy, sáně tažené koňmi, pro nelyžaře jsou k dispozici trasy pro zimní pěší turistiku; - Medvědín ­ středisko, nacházející se v nadmořské výšce 1000 až 1270 metrů na svazích hory Medvědín, je propojeno s Horními Mísečkami. Nevýhodou je jižní Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 56 spol. s r. o. a jihovýchodní expozice. Návštěvníkům slouží čtyřsedačková lanovka na Medvědín a sedm vleků s přepravní kapacitou 8 480 osob/hod. Délka sjezdových tratí všech obtížností (modré, červené i černé) činí 11,5 km, zasněžováno je 5,5 km. Doplňkové služby: snowboard park, večerní lyžování, lyžařská a snowboardová škola, snowtubingová dráha; V katastrálním území Špindlerova Mlýna se nacházejí ještě další vleky a sjezdové tratě ­ např. v Labské či na Davidových boudách; - Pec pod Sněžkou ­ vleky a sjezdové dráhy jsou rozesety po celé obci včetně části Velká Úpa. Nadmořská výška kolísá mezi 830 a 1215 metry, různá je i expozici svahů. Celkem je v Peci zřízeno 11 vleků s kapacitou 9 250 osob/hod., délka sjezdovek činí 8,1 km (z toho 3,5 km je možné uměle zasněžovat). Lyžařské terény jsou vhodné pro rodiny s dětmi, vedle cvičných luk se vyskytují i náročnější svahy (modrý a červený stupeň obtížnosti). Doplňkové služby: večerní lyžování (sjezdovka Javor je nejdelší osvětlený svah v ČR), snowboard fun park; - Janské Lázně ­ hlavní terény vhodné pro sjezdové lyžování se nachází ve skiareálu Černá hora, který se rozkládá v rozmezí nadmořské výšky 500 až 1260 metrů na jihovýchodních a jižních svazích Černé a Světlé hory. Pro potřeby návštěvníků slouží kabinková lanovka na Černou horu (délka 2300 metrů) a 14 vleků s hodinovou kapacitou 8200 osob a sjezdovky nižší a střední obtížnosti v úhrnné délce 9,2 km (na 3,5 km z nich je možné umělé zasněžování). Doplňkové služby: svah pro snowboarding; - Vrchlabí ­ infrastruktura pro sjezdaře je vybudována především ve skiareálu Herlíkovice, několik vleků a sjezdovek se však nachází i mimo něj (Kněžický vrch, Jankův kopec): - Herlíkovice ­ areál je položen na východních svazích Předního Žalého v nadmořské výšce 540 až 1019 metrů. Kromě dvousedačkové lanovky na Přední Žalý (délka 1450 m) je v provozu ještě jeden vlek. Hodinová přepravní kapacita činí celkem 1 780 osob. Středisko je vybaveno třemi sjezdovkami různé obtížnosti (červená, modrá a černá) v celkové délce 5,5 km, z nichž necelá polovina (2,5 km) bývá zasněžována. Doplňkové služby: snowboard, lyžařská škola, ski servis, půjčovna lyží, parkování zdarma; Tab. 26: Přehled lanových drah v Krkonoších Název Typ lanovky Obec Délka (v metrech) Převýšení (v metrech) Kapacita (osob/hod.) Lanová dráha Medvědín čtyřsedačka Špindlerův Mlýn 1 920 480 2 400 Lanová dráha Pláň čtyřsedačka Špindlerův Mlýn 1 575 420 2 400 Lanová dráha Na Hromovce třísedačka Špindlerův Mlýn 1 000 280 1 500 Lanová dráha (černá sjezdovka) dvousedačka Špindlerův Mlýn 940 280 1 340 Lanová dráha Sněžka dvousedačka Pec pod Sněžkou 1 560 + 1 967 464 + 240 250 Lanová dráha Portášky jednosedačka Pec pod Sněžkou 1 459 350 . Lanová dráha Herlíkovice - Žalý dvousedačka Vrchlabí 1 450 430 980 Lanová dráha Janské Lázně ­ Černá hora kabinková Janské Lázně 2 300 550 550 Pramen: mapy, průvodci, internet K dalším střediskům patří: - Žacléř­Prkenný Důl ­ areál se nachází na severovýchodních svazích hory Kámen v nadmořské výšce 550 až 850 m. Je zde vybudováno sedm vleků (hodinová přepravní Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 57 spol. s r. o. kapacita činí 3 500 osob), které obsluhují sjezdové tratě všech obtížností (modré, červené i černé) délky 6 km (na 3 km z nich je v případě potřeby možné technické zasněžování). Doplňkové služby: večerní lyžování, snowboard, lyžařská škola a školka, půjčovna lyžařských potřeb a skiservis, projížďky na saních tažených koňmi, speciální slevy pro rodiny, parkoviště přímo v areálu zdarma, moderní odbavovací systém; - Malá Úpa ­ vleky a sjezdovky jsou rozptýleny v nadmořské výšce 780 až 1140 metrů po celé obci, celkem jich je vybudováno 15 (za hodinu přepraví 5 000 osob). Sjezdové tratě charakteristické nižším stupněm obtížnosti (modré a červené) dosahují délky 5 km, umělé zasněžování je možné pouze na 1,2 km z nich; - Mladé Buky ­ nový, nepříliš rozsáhlý areál, se nachází na severních svazích Pekelského vrchu v rozmezí nadmořských výšek 550 až 670 metrů. Zřízeno je celkem 5 vleků, které za hodinu přepraví 3 700 návštěvníků. Sjezdové tratě nižší a střední náročnosti (modré a červené) jsou dlouhé 3,54 km, zasněžovat lze 2 km. Odbavovací systém je jednotný se skiareály Černý Důl a Dolní Dvůr. Doplňkové služby: večerní lyžování, snowboarding, lyžařská škola a školka, půjčovna lyží, snowpark, parkoviště zdarma; - Černý Důl ­ infrastruktura sjezdového lyžování je rozptýlena po celé obci v nadmořských výškách mezi 600 a 1001 metrů, celkem je v provozu 9 vleků (s kapacitou 2 400 osob/hod.) a sjezdovky nižší a střední obtížnosti v délce 4,83 km. Zasněžování není zajištěno (připravuje se). Ve výstavbě je sedačková lanová dráha a další vleky. Odbavovací systém je jednotný se skiareály Mladé Buky a Dolní Dvůr. Doplňkové služby: večerní lyžování, snowboarding, lyžařská škola, půjčovna lyží; - Dolní Dvůr ­ vleky (celkem čtyři s přepravní kapacitou 3 530 osob/hod.) s lehčími a středně těžkými sjezdovkami v celkové délce 1,6 km (zasněžování: 1 km) se nacházejí v nadmořské výšce 610 až 760 metrů. Odbavovací systém je jednotný se skiareály Černý Důl a Mladé Buky. Doplňkové služby: snowboarding, lyžařská škola, půjčovna lyžařských potřeb. Vleky a sjezdové tratě se nacházejí v menším počtu i v jiných lokalitách, jmenovat můžeme např. obce Horní Maršov (včetně místní části Albeřice), Strážné, Lánov, Dolní Kalná a Hostinné. Běžecké lyžování Strojová úprava stop pro běžecké lyžování je v současné době již standardní součástí nabídky středisek cestovního ruchu v Krkonoších. Významnou trasou, která propojuje prakticky všechna střediska a prochází celým pohořím, je tzv. Krkonošská lyžařská magistrála. Vychází z Harrachova a přes Labskou louku vede na Mísečky, kde vstupuje do řešeného území. Dále pokračuje do Špindlerova Mlýna, na Zadní Pláninu, Liščí a Černou horu, do Janských Lázní, Horního Maršova a po hřebenech Rýchor až na Pomezní Boudy. Kromě toho je v okolí každého střediska upravován autonomní systém místních běžeckých stop a okruhů, případně i závodních a standardních běžeckých tratí. Ve Špindlerově Mlýně tak je např. udržováno 75 km tras, na Horních Mísečkách a Medvědíně 50 km, v Janských Lázních 30 km apod. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 58 spol. s r. o. Běžecké lyžování je umožněno i na ostatních značených trasách (pokud není výslovně uvedeno jinak ­ např. z důvodu lavinového nebezpečí či nepříznivého počasí), i když nejsou strojově upravovány. Hřebenové trasy a ostatní bezlesé úseky jsou v Krkonoších (podobně jako v jiných pohořích České republiky) vybaveny tyčovým značením. Při výletu na hřebeny je však zvláště v zimním období důležité nepodcenit výbavu a být připraven i na možné rychlé změny počasí. K lepší orientaci za ztížených podmínek, zejména v zimě slouží také tzv. němé značky, které vytvořil akademický malíř Vlastimil Muttich. OSTATNÍ SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURA Významnou pozici v nabídce možností trávení volného času zaujímá kromě hlavních aktivit (sjezdové a běžecké lyžování, pěší turistika, cykloturistika) také vybavenost turistického střediska a jeho okolí ostatní sportovní infrastrukturou. Její přínos spočívá především v rozšíření spektra možných aktivit. Řadíme k ní bazény, koupaliště, atletické a zimní stadiony, sportovní haly, tělocvičny a hřiště pro různé hry (tenis, volejbal, basketbal, nohejbal, squash apod.), kuželny, fitness centra, golfová hřiště, paraglyding atd. Vedle pobytů cíleně zaměřených na využití sportovní infrastruktury (soustředění a tréninkové pobyty apod.), se její význam zvyšuje v případě nepříznivého počasí, kdy se nelze (nebo lze jen v omezené míře) věnovat venkovním aktivitám. Vybavenost střediska těmito zařízeními významně zvyšuje jeho turistický potenciál a stává se faktorem, který spolurozhoduje o výběru určité destinace. Z nejvýznamnějších sportovních zařízení zkoumaného území můžeme uvést: - plavecké bazény a koupaliště v Trutnově, Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně, Janských Lázních, Vrchlabí a Rudníku; - zimní stadiony v Trutnově a Vrchlabí; - sportovní haly v Trutnově a Vrchlabí; - tenisové haly a kurty ve Špindlerově Mlýně, Strážném, Dolním Dvoře, Černém Dole, Peci pod Sněžkou, Malé Úpě, Horním Maršově, Vrchlabí, Kunčicích nad Labem, Lánově a Rudníku; - sportovní střelnici ve Vrchlabí; - golfové hřiště v Mladých Bukách. 6.3 Turistické cíle a turistické atraktivity Každý fungující turistický region potřebuje mít dobře zmapovanou vlastní nabídku atraktivit. Bez těchto informací nelze cestovní ruch koncepčně rozvíjet, vyhodnocovat úspěšnost vlastní aktivity a činit zásadní rozhodnutí. Nabídka a kvalita atraktivit je rozhodujícím faktorem pro spokojenost návštěvníků a pro to, jakým způsobem budou region prezentovat v okruhu svých známých a přátel. Podrobný a aktuální přehled o atraktivitách je potřebný také pro sestavení kvalitní turistické nabídky. Území Krkonoš nabízí velký počet turistických cílů a atraktivit. Hlavními turistickými cíli jsou vzhledem k převládajícím aktivitám (turistika a sport ve venkovním prostředí) zejména přírodní atraktivity, nicméně v menší míře lze spojit návštěvu Krkonoš i s poznáváním historických a kulturních památek. Soupis nejvýznamnějších turistických cílů a atraktivit byl pořízen jednak na základě existujících turistických průvodců, map, propagačních materiálů, internetových a dalších zdrojů a jednak z vlastních průzkumů. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 59 spol. s r. o. PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI Přírodní a krajinné atraktivity představují hlavní cíl turistické návštěvnosti Krkonoš. Krkonoše jsou nejvyšší a nejznámější pohoří v České republice, díky geologickému vývoji jsou zároveň naším jediným pohořím, které má v některých oblastech (byť pouze nepříliš rozlehlých) vysokohorský ráz. Vývojově jde o velmi staré pohoří, dnešní podobu a velikost získalo horotvornými tektonickými pohyby v období mladších třetihor a nejstarších čtvrtohor. Při jejich modelaci se kromě eroze významným způsobem uplatnily také glaciální (ledovcové) a periglaciální (mrazové) procesy, jimž Krkonoše vděčí za vznik tvarů typických pro vysokohorský reliéf (kary, morény, kryoplanační plošiny a terasy, kamenná moře, izolované skály apod.). Nejatraktivnější vrcholové partie Krkonoš jsou sice součástí nejpřísněji chráněných zón Krkonošského národního parku, přesto můžeme konstatovat, že většina zajímavých lokalit je dobře zpřístupněna turistickými značenými cestami. Významné vrcholy Podoba vrcholů byla ovlivňována převážně periglaciálními (mrazovými) procesy, které v kombinaci s erozí vedly ke vzniku tzv. kryoplanačních plošin a teras, skalních stěn, kamenných moří, izolovaných skal apod. Sněžka (Śnieźka, 1602 m): nejvyšší vrchol České republiky tvořený svorovou rulou. Na jihozápadních svazích se vyskytují četné zemní laviny (tzv. mury). Charakteristický je výskyt velmi vzácných a turistickým ruchem ohrožených rostlin (rozrazil chudobkovitý, sítina trojklanná). Nejstarší budovou na vrcholu Sněžky je rotundová kaple sv. Vavřince, dále tam stojí polská a česká bouda (uzavřena). Vrchol Sněžky je v současnosti dostupný dvousedačkovou lanovou dráhou z Pece pod Sněžkou z roku 1949 (o jejím dalším osudu však zatím není rozhodnuto ­ viz kapitolu č. 4.5). Z vrcholu je nádherný kruhový rozhled. Luční hora (1555 m): druhá nejvyšší hora ČR, vrchol není turisticky zpřístupněn. Ve vrcholových partiích se vyskytují mrazové půdní formy (tzv. polygonální půdy) a rostou vzácné jestřábníky. V bývalé kapličce v sedle mezi Studniční a Luční horou (1510 m) je dnes zřízen Památník obětem hor. Studniční hora (1554 m): třetí nejvyšší hora ČR, vrchol není turisticky zpřístupněn. Ve východní stěně se nacházejí ledovcové kary Velké a Malé studniční jámy. Čertův hřebínek, Čertova rokle a Čertova zahrádka jsou významné geologické a botanické lokality. Východní a jižní svahy patří k frekventovaným lavinovým dráhám (mocnost sněhové pokrývky zde dosahuje až 14 m). Vysoké kolo (Wielki Szyszak, 1509 m): čtvrtá nejvyšší hora ČR, nejvyšší vrchol západních Krkonoš, červeně značená ,,Cesta česko-polského přátelství" ho obchází severním traverzem. Na úbočích se vyskytují terasovitě uspořádáná suťoviska (tzv. kryoplanační terasy). Na vrcholu stojí zbytky mohyly ke cti císaře Viléma I. K významným vrcholům hlavního hřebene patří také: - Violík (Labski Szczyt, 1472 m); - Mužské kameny (Czeskie Kamienie, 1417 m) a Dívčí kameny (Ślaskie Kamienie, 1414 m): nestejnoměrným zvětráváním žuly zde vznikly bizarní skalní bloky (tzv. tory); - Stříbrný hřbet (1490 m); - Svorová hora (Czarna Kopa, 1411 m): výskyt svorových kamenných moří. Do českého vnitrozemí vybíhají Krkonoše několika rozsochami. V řešeném území jde o: - rozsochu Krkonoše (1411 m, svorový hřbet s pěti vrcholy, z nichž nejznámější je Zlaté návrší), Medvědína (zalesněný vrch, 1235 m) a Předního Žalého (1019 m, hora Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 60 spol. s r. o. s nejkrásnějším kruhovým rozhled na Krkonoše i podhůří, na vrcholu stojí 18 m vysoká kamenná rozhledna z roku 1892); - rozsochu Kozích hřbetů (1422 m, jde o strmý hřeben tvořený svorovou rulou a křemencem, z důvodu ochrany přírody není hřeben přístupný); - rozsochu Luční, Studniční (viz výše), Liščí (1363 m, rozhledy) a Černé hory (1299 m, z posledního sloupu lanovky vybudována roku 1998 rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 21 m); - rozsochu Růžové hory (1390 m). Nejvýchodnější partie Krkonoš jsou nazývány Rýchory. Jde o lesnatý hřbet, do jehož vrcholových partií zasahují i I. a II. zóna KRNAPu, jež chrání zbytky bukového pralesa a lokality vysokohorské květeny (Rýchorská květnice, Rýchorská studánka). Nejvyšším bodem je Dvorský les vysoký 1003 m. Horské pláně Charakteristickým rysem vrcholových partií Krkonoš jsou pláně (např. Pančavská, Labská a Bílá louka), jež jsou pozůstatkem původní zarovnané plochy. V těchto místech se v období starších čtvrtohor hromadila většina sněhu a ledu tvořícího krkonošské ledovce, jejichž pohyb později formoval tvar horní části řady údolí. Jejich činností vznikaly ledovcové kary, horská jezírka (s výjimkou Mechového jezírka jsou všechna v Polsku) a morénové valy. Na pláních jsou dnes často z důvodu problematického odtoku vody vytvořena rašeliniště. Labská louka: vrcholové rašeliniště na zarovnaném povrchu se vzácnou květenou (všivec sudetský, ostružiník moruška a další glaciální relikty). Současně jde o pramennou oblast Labe - pramen Labe byl roku 1684 symbolicky vysvěcen biskupem Janem z Talmberka, a tím byla dosud sporná Labská louka definitivně uznána za české území, dnes je pramen Labe významným turistickým cílem. Přes Labskou louku vedla v 16. stol. obchodní stezka z Čech do Slezska (tzv. Česká stezka); Pančavská louka: severský typ rašeliniště s maximální hloubkou 3,5 m a se zbytky původní ledovcové květeny (ostřice tuhá, ostružiník moruška, vrba laponská aj.). Prameniště Pančavy; Čertova louka: náhorní plošina s výskytem druhotných smilkových luk (smilka tuhá) a s mrazovými půdními formami (tzv. tufury). Turisticky nepřístupná; Bílá louka: rozsáhlá náhorní plošina, dříve intenzivně využívaná budním hospodářstvím Luční a Rennerovy boudy. Vyskytují se zde smilkové louky se zbytky porostů kleče; Úpské rašeliniště: nejrozsáhlejší Krkonošské rašeliniště (hloubka 0,4 ­ 1,2 m), které se rozkládá na rozvodí Úpy, Bílého Labe a Lomniczky (říčka odvodňující severní svahy masivu Sněžky). Rašeliniště je porostlé nízkou klečí, typický je výskyt několika tůní; Černohorské rašeliniště: lesní rašeliniště (rozloha 66 ha, největší hloubka 2,5 m, stáří asi 6000 let) se vzácnou květenou (např. suchopýrem pochvatým, blatnicí bahenní) a porosty kleče. Rašeliništěm prochází naučná stezka, návštěva se doporučuje v polovině července, kdy kvetou suchopýry. Horská údolí, doly a jámy Tvar horní části řady krkonošských údolí byl formován zdejšími ledovci. Díky tomu se v Krkonoších setkáme s takovými tvary, jako jsou kary, morénové valy apod. Významným činitelem, který působil v minulosti i dnes, je tekoucí voda (eroze). Krkonošská říční síť vznikla ve třetihorách a čtvrtohorách, toky se vyznačují velkým spádem, značnými výkyvy vodní hladiny a balvanovitými řečišti s několika vodopády. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 61 spol. s r. o. Labský důl: údolí ledovcového původu, součástí jsou ledovcové kary Labská rokle, Navorská, Pančavská a Harrachova jáma. Na strmých svazích je vytvořeno několik vodopádů, nejznámější jsou vodopády Labe a kaskádový vodopád Pančavy (nejvyšší vodopád v ČR ­ výška 250 m). Bohaté naleziště vzácných vysokohorských rostlin, zvláště v tzv. Schustlerově zahrádce ­ např. prvosenka nejmenší, jeřáb sudetský, oměj tuhý a dalších cca 165 druhů. V Labském dole se nacházejí zbytky starých porostů původního krkonošského smrku, které však jsou silně poškozené imisemi. Na svahu Medvědína jsou patrné zbytky po těžbě uranových rud z 50. let. Na severním svahu v tzv. Strmé stráni zřídil hrabě Harrach v roce 1904 první přírodní rezervaci v Krkonoších; Důl Bílého Labe: 6,5 km dlouhé údolí erozně ledovcového původu, zahloubené v měkčí, středně zrnité žule. Na Bílém Labi se nalézá řada malebných kaskád a peřejí. Na Bílém Labi a jeho přítocích byly na začátku 20. století vybudovány zajímavé hrazenářské stavby (naučná stezka Čertův důl s východiskem od boudy U Bílého Labe). V roce 1994 se v údolí sesula nová zemní lavina (mura); Obří důl: údolí ledovcového původu (mocnost zdejšího ledovce činila až 100 m) s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy, murami a lučními enklávami. Od 16. století zde probíhala těžba železných, měděných a arzénových rud. U kapličky (v níž je vytvořena expozice věnovaná fenoménu mur) se nachází zbytky hráze klauzy ze 16. až 17. století. Horskou květenu reprezentuje především violka žlutá sudetská; Úpská jáma: součást Obřího dolu, jde o nejdokonaleji vyvinutý turisticky nepřístupný ledovcový kar na české straně Krkonoš, jeho lavinové srázy dosahují výšky až 600 m. Výskyt vzácné květeny a zvířeny (všivec sudetský, koniklec jarní, lomikámen vstřícnolistý, tetřev, tetřívek, vzácný hmyz), zajímavou biologickou lokalitu představuje tzv. Krakonošova zahrádka. K dalším zajímavým údolím patří: Dlouhý důl: údolí nacházející se východně od Špindlerova Mlýna (leží v něm lyžařské středisko Svatý Petr), v době ledové bylo zaledněno; Modrý důl: přírodovědně cenné horské údolí (horská květena) pod jižními svahy Luční hory s roztroušenými rekreačními samotami. Údolí Labe: úzké sevřené údolí Labe, jímž vede silnice z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna. Jeho součástí je také tzv. Labská soutěska (chráněna jako přírodní památka) se skalními peřejemi, prahy a obřími hrnci. Údolí Úpy a Malé Úpy: dlouhá údolí modelovaná erozní činností vody ve východní části Krkonoš, vedou jimi silnice zpřístupňující horská střediska Pec pod Sněžkou a Malá Úpa. K výrazným údolím patří také např. Klínový důl, údolí Kotelského potoka, Čisté, Lysečinského potoka a řada dalších. Podhůří Krkonoš Přírodní atraktivity nacházející se v Krkonošském podhůří jsou ve srovnání s vrcholovými partiemi Krkonoš méně významné, přesto lze konstatovat, že i zde se nachází zajímavá členitá krajina. Ta sice nedosahuje příliš velkých nadmořských výšek (zvláště ve srovnání s blízkými Krkonošemi) a nevyznačuje se takovou pestrostí tvarů reliéfu, přesto je dostatečně malebná a disponuje takovými přírodními zajímavostmi a podhorským klimatem, které jí dodávají základní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Nabízí se i myšlenka, že by podhůří mohlo v budoucnu plnit roli jakési ,,nárazníkové zóny", do níž by bylo možné přenést část turistické zátěže z centrálních oblastí Krkonoš. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 62 spol. s r. o. Do nejvýchodnějších částí zájmového území zasahuje masivem tzv. Vraních hor Žacléřská vrchovina (součást geomorfologického celku Broumovská vrchovina). Od Krkonoš jsou Vraní hory odděleny širokou sníženinou Královeckého (Libavského) sedla, nejvyšším vrcholem je Královecký Špičák (881 m) s nádherným výhledem do okolí. Jižně od Krkonoš se nachází vlastní Krkonošské podhůří (chápáno ve smyslu vymezení geomorfologického celku). Území je charakteristické horskými pásmy a masivy, které jsou více či méně výrazně odděleny údolími vodních toků - k nejvýznamnějším patří Labe, Malé Labe, Čistá s Lučním potokem, Pilníkovský potok, Olešnice a Úpa. K zajímavým lokalitám patří např. Bradlo, Slučí kameny, Čížkovy kameny ad. KULTURNĚ-HISTORICKÉ ZAJÍMAVOSTI Vzhledem k tomu, že v Krkonoších spíše převažuje zaměření na aktivní formy cestovního ruchu (letní a zimní turistika, lyžování, další formy sportovního vyžití apod.), můžeme říci, že území ve srovnání s ostatními regiony České republiky nedisponuje mezinárodně či republikově významnými kulturně historickými památkami a objekty. Přes toto strohé konstatování je však nutné uvést, že i zde nachází řada v tomto smyslu zajímavých lokalit a objektů. Jejich identifikace je tématem následující analýzy. Cestovní ruch se v Krkonoších začal významnější měrou rozvíjet v druhé polovině 19. století. Jeho počátky jsou spojeny se jménem hraběte Jana Harracha, který jako první otevřel své panství turistice a zároveň začal již od roku 1870 budovat schůdné cesty (trasy ze Špindlerova Mlýna k Labské boudě, do údolí Mumlavy, do Nového Světa, z Rezku k Dvorské chatě, na Kotel atd.). Významná byla také činnost turistických spolků (Hauptverband deutscher Gebirgs- und Wandervereine, Krkonošský spolek - Österreichischer Riesengebirgsverein, Klub českých turistů) a jednotlivých propagátorů cestovního ruchu (za všechny jmenujme alespoň J. Buchara a E. R. Petráka). V souvislosti s rozvojem cestovního ruchu docházelo v Krkonoších také k transformaci tradičního ,,budního" hospodářství (boudy byly v horských oblastech zakládány od 16. a 17. století, většinou se na nich choval dobytek pasoucí se na okolních rozlehlých pastvinách). Boudy byly přestavovány pro celoroční potřeby cestovního ruchu a řada nově vzniklých bud již měla čistě turistický charakter. Fenomén bud (rozptýlené osídlení ,,rozhozené" do řady údolí i výše položených strání a horských luk) zůstal v Krkonoších zachován dodnes. K významným koncentracím bud v nejexponovanějších polohách patří např. osady Přední a Zadní Rennerovky, Lučiny, boudy pod Slezským sedlem aj. K turisticky nejznámnějším boudám na hřebenech Krkonoš patří: - Labská bouda: založena před rokem 1830, v minulosti byla mnohokrát přestavována. Po požáru v roce 1965 byla postavena nová bouda, která je z hlediska ochrany přírody značně problematická; - Martinova bouda (Martinovka, 1244 m): založena roku 1642, nazvána podle nájemce Martina Erlebacha. Roku 1906 byla pod budovou zřízena přírodní botanická zahrádka, která je dnes zpustlá; - Petrova bouda (Petrovka, 1288 m): založena kolem roku 1790. Název vznikl zkomolením jména skladatele Jana Pittermanna; - Špindlerova bouda (Špindlerovka, 1198 m): původní stavení vzniklo již roku 1784, název podle Fr. Špindlera (rychtáře z Bedřichova), který boudu přestavěl roku 1824. Bouda několikrát vyhořela; - Luční bouda (1410 m): jedna z nejstarších bud v Krkonoších, existovala již v roce 1625. Původně složila pouze jako hospodářské stavení (rozsáhlé ,,budní" hospodářství na Bílé louce), dnes jde o jednu z největších turistických chat. Několikrát vyhořela, dnešní budova Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 63 spol. s r. o. postavená za 2. světové války je jen částí původně plánované stavby. Výchozí bod pro výstupy na Sněžku; - Výrovka (1356 m); - Jelenka: původně lovecká chata hraběte Jaromíra Černína Morzina, pána na maršovském panství. Uvnitř chaty se nachází lovecké trofeje. Hlavní krkonošská turistická střediska (charakteristika z hlediska kulturně-historických zajímavostí) Špindlerův Mlýn: původně část hornické osady Svatý Petr, připomínané již v 15. století, název vznikl okolo roku 1793. V obci se nachází rázovitá horská architektura z přelomu 19. a 20. století. Původně dřevěný kostelík sv. Petra a Pavla byl později přestavěn na zděný v klasicistním stylu; Pec pod Sněžkou: vznikla jako hornická osada, název vznikl od pecí, ve kterých se od 16. století do 2. poloviny 19. tavily arzénové, měděné a železné rudy těžené v Obřím a Modrém dole. K zajímavým památkám patří Hospoda na Peci z roku 1793, která si dodnes uchovala původní ráz, a kaple Panny Marie z počátku 20. století. V části Velká Úpa stojí pozdně barokní kostel Nejsv. Trojice; Janské Lázně (670 m): světoznámé lázně pro léčení následků dětské obrny, vad a nemocí pohybového a dýchacího ústrojí, jedny z nejstarších v Čechách. Podle pověsti byly objeveny roku 1006 zbrojnošem Janem, skutečnými objeviteli však zřejmě byli horníci. Ke koupelím začal být minerální pramen využíván ve 14. století, avšak lázně v dnešním slova smyslu založil až J. A. Schwarzenberg v 17. století. Lázně se rychle rozvíjely, doba největšího rozkvětu nastala za první československé republiky, kdy vznikala nová ubytovací zařízení, léčebné pavilony a do města byla zavedena elektřina, vodovod a telefon. Roku 1928 byla uvedena do provozu kabinová lanovka na vrchol Černé hory (nejstarší lanová dráha v českých zemích). V roce 1935 se v lázních začala používat nová metoda k léčení stavů po dětské obrně, převzatá z amerických lázní Warm-Springs. Roku 1982 bylo vybudováno nové lázeňské centrum. V areálu lázní se dnes nachází asi 20 termálních, minerálních a radioaktivních pramenů. K zajímavým architektonickým památkám patří novorenesanční kolonáda se secesními prvky, novogotický kostel sv. Jana Křtitele a novogotický evangelický kostel; Malá Úpa: horská obec s rozptýlenou zástavbou, založena byla kolem roku 1600, její součástí jsou i Pomezní boudy. K zajímavostem patří pozdně barokní kostel sv. Petra ­ s nadmořskou výškou 982 m je po Kvildě, Božím Daru a Sv. Tomáši u Lipna čtvrtým nejvýše položeným kostelem v ČR; Horní Maršov: vznikl jako dřevařská osada, od 17. století byl správním střediskem východních Krkonoš. V obci stojí klasicistně a novorenesančně upravený zámek a novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený podle projektu arch. J. Schulze (projektant Národního muzea a Rudolfina v Praze). K zajímavostem patří i stejnojmený renesanční hřbitovní kostel s barokní farou a sochou sv. Jana Nepomuckého; Svoboda nad Úpou: osada byla již roku 1546 povýšena na město (současně s tím byly Svobodě uděleny horní svobody). K památkám patří pozdně gotický kostel sv. Jana Nepomuckého s dřevěnou plastikou Růžencové Panny Marie a roubené, klasicistní a rokokové domy. Roku 1876 bylo město připojeno na železniční síť a stalo se hlavním východiskem do východních Krkonoš (vypravovány byly dokonce zvláštní přímé vlaky z Prahy); Černý Důl: první zmínky pochází z roku 1534, práva horního města získal roku 1564. V obci stojí renesanční kostel sv. Michala, klasicistní radnice s podloubím a socha sv. Michala. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 64 spol. s r. o. Krkonošské podhůří K nejzajímavějším kulturně historickým lokalitám patří města, které můžeme označit za vstupní brány do Krkonoš ­ jedná se zejména o Trutnov a Vrchlabí. Trutnov: město se poprvé připomíná roku 1260 jako kolonizační trhová obec Úpa, později byla německými kolonisty přejmenována na Trautenau (Trutnov). Vnitřní město si zachovalo půdorys z doby kolonizace ve 13. století, proto zde byla vyhlášena městská památková zóna. Původní elipsovitý obvod byl rozložen okolo čtvercového náměstí, které je ze všech stran obklopeno renesančními a barokními domy s podloubím. K významným objektům a památkám patří radnice, kašna s Krakonošem, bývalý zámek přestavěný na školu (dnes sídlo Muzea Podkrkonoší), kostel Narození Panny Marie a další stavby. V roce 1866 došlo u Trutnova k bitvě mezi rakouským a pruským vojskem, dnes ji připomíná památník s rozhlednou na vrchu Šibeník. Na temeni Janského vrchu stojí kostel sv. Jana Křtitele; Vrchlabí (městská památková zóna): město vzniklo z dřevorubecké osady patrně ve 13. století, roku 1533 získalo právo svobodného horního města. K cenným stavbám patří renesanční zámek z roku 1546 se čtyřmi nárožními věžemi (dnes sídlo městského úřadu), kolem něhož se nachází rozlehlý park, stará a nová radnice, barokní augustiniánský klášter (dnes sídlo Krkonošského muzea), kostel sv. Vavřince, kamenný most přes Labe ze 17. století, morový sloup a zbytky městské lidové dřevěné architektury ze 17. století (zejména tři štítové domy s loubím proti kostelu); Městská památková zóna je vyhlášena i v Hostinném. Původně jde o velmi starou osadu, ve 13. století zde bylo založeno město pravidelného půdorysu se čtvercovým náměstím a s právem obchodu se solí, které v roce 1610 vyhořelo. Město si přesto uchovalo památkový charakter včetně souvislého podloubí na náměstí. K architektonicky cenným stavbám patří radnice s charakteristickými postavami dvou obrů, několik renesančních a barokních měšťanských domů, kostel Nejsv. Trojice s areálem děkanství, kostel sv. Františka Serafinského (dnes sídlo Galerie antického umění), bývalé kláštery (františkánský a klášter Voršilek) a zbytky opevnění. Na východním okraji Krkonoš leží Žacléř. Město se připomíná roku 1334, v jeho historii hrála významnou úlohu těžba uhlí (v současnosti je však těžba již zastavena). K nejvýznamnějším památkám patří zámek (vznik kolem roku 1750), který je vybudován na skalnatém ostrohu na místě původního hradu z 12. století. Zámek je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Ve městě dále najdeme barokizovaný kostel Nejsv. Trojice, mariánský sloup a měšťanské domy včetně cenné skupiny roubených přízemních štítových domů s podsíněmi (zbytek dříve typické zástavby měst a městeček v Podkrkonoší). Ve zbývajících podkrkonošských obcích a sídlech se nachází další architektonické světské i církevní památky, za všechny jmenujme alespoň následující: - kostely: sv. Václav v Lánově, sv. Jakub v Dolním Lánově, sv. Alžběta v Prosečném, sv. Václav v Dolní Kalné, Nejsv. Trojice ve Fořtu, sv. Václav v Rudníku, sv. Martin v Javorníku, sv. Jakub v Dolní Olešnici, sv. Václav v Čermné, sv. Anna ve Starých Bukách, sv. Petr a Pavel v Chotěvicích, sv. Kateřina v Mladých Bukách, sv. Vojtěch ve Vlčicích, Nejsv. Trojice v Pilníkově, sv. Václav v Horním Starém Městě (část Trutnova), sv. Petr a Pavel v Poříčí nad Úpou (část Trutnova), sv. Šimon a Juda ve Starém Rokytníku (část Trutnova), Nanebevzetí Panny Marie v Bernarticích, kaple sv. Tekly v Babí; - zámky: zámek (dnes pivovar) a tzv. Nový zámek v Rudníku, zámek ve Vlčicích (dnes účelové využití), zámek ve Starých Bukách (dnes účelové využití), zámek v Nových Zámcích (dnes sídlo oční léčebny); Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 65 spol. s r. o. - sochy, památníky a pomníky: sousoší Nanebevzetí Panny Marie ve Starých Bukách, pomníky spojené s bojištěm v roce 1866 ve Starém Rokytníku a v Rubínově, pieta před kostelem, sv. Jan Nepomucký na mostě a mariánský sloup v Bernarticích; - hrady a zříceniny: Hrádek (dříve Aichelburg, romantická umělá zřícenina postavená na paměť hraběte B. Aichelburga, majitele maršovského panství; dříve bylo v přízemí i malé mauzoleum a restaurace), Břecštejn (též Břečtejn, zřícenina ochranného hradu na zalesněné výšině u osady Hrádeček, zachovány zbytky zdiva a malé budovy paláce se zaoblenými rohy), Stadelburg (zbytky hrádku); - ostatní zajímavosti: areál bývalých lázní ve Fořtu (část Černého Dolu, minerální pramen se zachoval a je volně přístupný). Jako specifická atraktivita cestovního ruchu pro určité skupiny návštěvníků může být chápáno i tzv. Československé pohraniční opevnění (soustava stálých železobetonových pevností a pevnůstek), které bylo budováno v letech 1935 až 1938 proti možné agresi tehdejšího nacistického Německa v celém ohroženém pásu pohraničí. Sestává z čelní linie těžkých pevností, označovaných jako pěchotní sruby, za nimiž následuje tzv. záchytné pásmo tvořené lehčími objekty. Výstavba opevnění byla ukončena podpisem Mnichovské dohody dne 29.9.1938 a následným odstoupením pohraničí Německu. V Krkonoších se s řadou těchto objektů setkáváme i v nejexponovanějších horských lokalitách. Důležitou památku tohoto druhu reprezentuje největší československá dělostřelecká tvrz Stachelberg. Jejím úkolem měla být ochrana sousední pevnostní linie a bránění průlomu německé armády přes Libavské sedlo u Žacléře do českého vnitrozemí. Stavba není dokončena, přesto zde bylo vylámáno 3,5 km podzemních chodeb a sálů. Dnes zde sídlí muzeum Československého opevnění. Muzea, galerie, divadla V regionu sídlí následující instituce: - Muzeum Podkrkonoší v Trutnově: sbírka terčů a terčovnic, expozice militárií (zejména z prusko-rakouské války), sbírky hodin, žitavské fajánse, soubor reliéfně řezaných včelích úlů a sbírka lidového malovaného nábytku. Otevřeno celoročně; - Městské muzeum v Žacléři: otevřeno od roku 1999, expozice jsou věnovány historii města a hornictví, významným rodákům a národopisným sbírkám, otázkám česko-německého soužití. Otevřeno celoročně. Nabízí se i možnost exkurze do bývalých dolů; - Krkonošské muzeum ve Vrchlabí: audiovizuální expozice Kámen a život, otevřeno celoročně; - Muzeum Československého opevnění v dělostřelecké pevnosti Stachelberg: otevřeno květen až září; - stálá výstava ,,Obří důl, poklad Krkonoš" v informačním středisku KRNAP v Peci pod Sněžkou; - Galerie antického umění v Hostinném: galerie s expozicí odlitků antické plastiky je zřízena v bývalém kostele sv. Františka Serafinského; prohlídka s průvodcem; - Galerie v Trutnově; - Divadlo v Trutnově. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 66 spol. s r. o. 6.4 Turistické informace (poskytování informací turistickými informačními centry, hodnocení jejich šíře a kvality) Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který rozhodujícím způsobem ovlivňuje návštěvnost turistického regionu, je dostatek informací o možnostech trávení volného času a komplexní turistické nabídce. V současné době, kdy jsou turismus a cestovní ruch významnými hospodářskými odvětvími, je důležité turistické atraktivity nacházející se v místě (regionu) důsledně a odpovídajícím způsobem propagovat. Informace o turistické infrastruktuře a nabídce atraktivit je možné podle dosahu jejich působení a podle cílových skupin, pro něž jsou poskytovány, rozdělit na informace poskytované vně a uvnitř regionu. Informace vně regionu jsou zaměřeny na propagaci turistické nabídky určitého regionu v konkurenčním prostředí s jinými (ne jen okolními) regiony s cílem přesvědčit skupiny potenciálních návštěvníků, že daný region je právě dost atraktivní a umožňuje příjemné trávení volného času. Mezi hlavní nositele těchto informací patří tištěné a elektronické propagační materiály, webové stránky, prezentace regionu na veletrzích cestovního ruchu a další. Významnými aktéry, podílejícími se na přípravě a vlastní propagaci území, by měla být turistická informační centra (TIC), městská či kulturní informační střediska (centra). Tyto budou dále označovány jako TIC. Informace uvnitř regionu jsou poskytovány návštěvníkům, kteří již do území přijeli. Jejich cílem je představit a propagovat turistickou nabídku lokalit, atraktivit a památek, poskytnout informace o existujících možnostech trávení volného času a zvýšit tak spokojenost návštěvníků s pobytem. Informace jsou poskytovány formou různých průvodců, map, katalogů, reklamních brožur, naváděcích informačních systémů, přičemž klíčovou a nezastupitelnou roli zde plní právě informační střediska. Turistická informační centra v turistické oblasti Krkonoše V turistické oblasti Krkonoše bylo v zimní sezóně 2002/03 v provozu 10 turistických informačních center. Tři TIC byla lokalizována ve Špindlerově Mlýně, po dvou v Janských Lázních, Trutnově a Vrchlabí a jedno v Žacléři. Podle základní svodné databáze České centrály cestovního ruchu (ČCCR) nemělo žádné TIC sídlo v Peci pod Sněžkou (viz tab. 27). V dotazníkovém šetření, které proběhlo přes e-mailovou poštu, bylo získáno 6 odpovědí (vyplněných formulářů). Jedná se o následující TIC: - Informační a cestovní agenturu Janské Lázně, - Informační středisko (IS) KRNAPu Špindlerův Mlýn, - Turistické informační centrum MěÚ Špindlerův Mlýn, - Informační centrum a centrální rezervační kancelář pro Krkonoše ­ Agentura Klíč Trutnov (CK Klíč), - Městské informační centrum Vrchlabí, - Městské informační středisko Žacléř. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu (ČCCR) a Asociací turistických informačních center (A.T.I.C.) připravilo v roce 2000 program standardizace turistických informačních služeb (tzv. minimální standard služeb, vybavení a kategorie (klasifikace) turistických informačních center). TIC v turistické oblasti Krkonoše byla posuzována nejen podle připravených kritérií, ale i dalších otázek Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 67 spol. s r. o. z dotazníkového šetření (osnova standardizovaného dotazníkového formuláře je uvedena v příloze č. 2). Výsledky provedeného šetření jsou přiblíženy v následujícím textu, který se v základu opírá o vyplněné dotazníkové formuláře (detailní hodnocení šesti TIC), v některých oblastech (zvláště tam, kde to bylo možné a účelné) je doplněn také o údaje o ostatních TIC ze zdrojů ČCCR a internetových stránek. Základní informace o TIC Majitelé TIC Součástí městského úřadu, a tedy i majetkem města, byla v zimní sezóně 2002/03 v oblasti Krkonoš tři turistická informační centra ­ v Janských Lázních, Špindlerově Mlýně a Žacléři. Další byla provozována podnikatelským sektorem, přičemž čtyři z nich jsou registrována na fyzickou osobu (Informační centrum a cestovní agentura Janské Lázně, Informace ­ PAVILON Špindlerův Mlýn, Informační centrum a centrální rezervační kancelář pro Krkonoše ­ Agentura Klíč Trutnov a Sdružení pro turistické informační centrum Trutnov), Městské informační centrum ve Vrchlabí spravovala JIPP, s.r.o. Poslední dvě TIC ­ ve Špindlerově Mlýně a Vrchlabí vykonávala svoji činnost pod Správou KRNAP. Agentura Klíč je spíše než TIC specializovanou cestovní kanceláří, která poskytuje zájemcům také potřebné informace. Otevírací doba TIC Informační středisko KRNAP ve Špindlerově Mlýně, Turistické informační centrum MěÚ ve Špindlerově Mlýně a Městské informační centrum ve Vrchlabí jsou otevřena celoročně a denně (TIC MěÚ ve Špindlerově Mlýně má upravenou otevírací dobu mimo sezónu), ostatní centra jsou také s celoročním provozem, avšak mají o víkendových dnech zavřeno. Podle otevírací doby by tak první tři jmenovaná TIC bylo možno zařadit do kategorie B, zbylé do kategorie C (podle minimálního standardu služeb). Tab. 27: Turistická informační centra v turistické oblasti Krkonoše v zimní sezóně 2002/03 město/obec název PSČ adresa telefon fax e-mail, internet Janské Lázně Informační centrum a cestovní agentura 54225 Černohorská 265 499875186 499875007 499875008 info@megaplus.cz; infocentrum.cerna-hora.cz Janské Lázně Městské informační středisko 54225 Černohorská ul. 499875161 499875161 www.janskelazne.cz Špindlerův Mlýn Informace - PAVILON 54351 Špindlerův Mlýn 58 499523768 602406071 499523768 kraus@spindleruvmlyninfo.cz www.spindleruvmlyninfo.cz Špindlerův Mlýn Informační středisko KRNAPu 54351 Pod Medvědínem 499433228 499433228 tesspindl@krnap.cz; www.krnap.cz Špindlerův Mlýn Turistické informační centrum MěÚ 54351 Svatopetrská 173, P.O.Box 24 499523656 499523818 infoc@sendme.cz; www.mestospindleruvmlyn Trutnov Informační centrum a centrální rezervační kancelář pro Krkoknoše - Agentura Klíč 54101 Havlíčkova 7 499818308 499818309 499815638 499826274 info@klictravel.cz; www.klictravel.cz Trutnov Sdružení pro turistické informační centrum 54101 Krakonošovo nám. 72 499818245 499818245 vesely@trutnov.cz; Vrchlabí Informační středisko Správy KRNAP 54301 nám. Míru 223 499421474 499456761 posta@krnap.cz; www.krnap.cz Vrchlabí Městské informační centrum 54301 Krkonošská 8 499422136 499421121 vrchlabi@nextra.cz; www.muvrchlabi.cz Žacléř Městské informační středisko 54201 Rýchorské nám. 181 499739220 499739212 499739210 zivnosti@zacler.cz; www.zacler.cz Pramen: ČCCR, dotazníkové šetření v TIC oblasti Krkonoše, webové stránky Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 68 spol. s r. o. Umístění TIC Podle návrhu minimálního standardu služeb mají být turistická informační centra všech kategorií umístěna v místě soustředění turistů či v blízkosti určité atraktivity se snadným přístupem k exteriéru i interiéru a doporučenou možností vstupu osobám tělesně postiženým. Všechna TIC v Krkonoších jsou situována ve výhodné poloze s nepřehlédnutelným vchodem z hlavní ulice, v IS KRNAP a IS MěÚ Žacléř chybí bezbariérový vstup pro tělesně postižené osoby, výloha či vitrína a směrovky, které by měly přilákat potenciální návštěvníky nejsou uváděny u poloviny TIC. Označení exteriéru budovy logem zařazujícím dané TIC do kategorie se nevyskytuje nikde, klasický symbol bílého "i" na zeleném pozadí nemají v CK Klíč a v Žacléři. Informace mimo vlastní otevírací dobu, tzn. především adresa, telefon a otevírací doba nejbližšího jiného TIC, tísňová telefonní čísla, mapky okolí s popisem nejvýznamnějších atraktivit, nabídka ubytovacích zařízení různých kategorií a záznamník (odezva s informacemi o otevírací době i v anglickém a německém jazyce) jsou k dispozici spíše sporadicky (Janské Lázně a Špindlerův Mlýn ­ TIC MěÚ). Nejběžněji jsou přístupné mapky okolí, mapky pro jednodenní poznávací výlety a nabídka ubytování. Návštěvnost TIC Analýza návštěvnosti TIC je z velké míry závislá na tom, zda si TIC provádí vlastní interní "šetření" počtu a struktury návštěvníků. Podle odpovědí jednotlivých center není tato skutečnost v oblasti Krkonoš pravidlem, přesto polovina TIC informace o návštěvnosti podala, byť se u většiny pravděpodobně jedná o hrubší odhad. Počet zákazníků za letní i zimní sezónu je často odhadem skutečně velmi orientačním, nejvíce návštěvníků uvádí TIC MěÚ ve Špindlerově Mlýně ­ zde se počty klientů v sezóně pohybují mezi 15 ­ 25 tisíci. Se snižujícím se intervalem sledovaného období (měsíc, víkend, všední den), se zároveň zvyšuje počet odpovědí i stupeň přesnosti odhadu počtu návštěvníků. V pracovní dny je návštěvnost zhruba poloviční než o víkendu. Služby pro domácí klientelu se na návštěvnosti podílí od 10% v CK Klíč po 50% v Janských Lázních. Zahraniční hosté se v naprosté dominanci rekrutují ze Spolkové republiky Německo (přestože byl letos podle našich zkušeností citelný úbytek německých turistů) a dále z Nizozemí a Polska. Podle odpovědí jednotlivých TIC nelze ani v teoretické rovině ,,poskládat průměrného turistu", který letos v létě navštívil Krkonoše. Lze pouze hrubě odlišit mladšího a movitějšího turistu ze zahraničí s výrazným zájmem o lyžování v zimní sezóně a opak v sezóně letní. Poskytované turistické informace Na všechna sledovaná TIC v turistické oblasti Krkonoše se návštěvník může mimo češtiny obrátit také v němčině, většina klientů se s pracovníky TIC domluví taktéž anglicky. Z hlediska zmíněné standardizace splňují kritéria pro zařazení do kategorie B (angličtina, němčina a jeden další světový jazyk) TIC ve Vrchlabí, Špindlerově Mlýně (TIC MěÚ) a CK Klíč v Trutnově (jazyková vybavenost pracovníků také v ruštině, příp. polštině). Pouze německy se naopak klient může domluvit v Žacléři ­ v tomto případě není splněna ani podmínka pro zařazení TIC do kategorie C (angličtina a jeden další jazyk). S ohledem na polohu Krkonoš v blízkosti hranic se spolkovou zemí Sasko, a tedy i strukturu návštěvníků, je možné vůči standardům namítnout, že po informacích v němčině je zde větší poptávka než po informacích v angličtině. Proto je opodstatněná možnost komunikace ve všech TIC v německém jazyce (na rozdíl od prosazované angličtiny), což je současně námětem na možnou úpravu minimálních standardů TIC. Většina turistických informačních center v turistické oblasti Krkonoše má v průměru dva zaměstnance, v CK Klíč či TIC MěÚ ve Špindlerově Mlýně více. Častou zkušeností pro Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 69 spol. s r. o. většinu TIC jsou brigádnické výpomoci na prázdninové měsíce (nejčastější doba dovolených, ale zároveň také nejsilnější sezóna) nebo na víkendy. Tištěné propagační materiály jsou ve všech TIC k dispozici v češtině, angličtině a němčině, objevuje se také ruština. Všechna TIC poskytují informace verbálně a v tištěné podobě, informace podávané v elektronické podobě uvedly Janské Lázně a Vrchlabí. Všechna TIC mají určité množství a strukturu informačních letáků, propagačních a informačních materiálů, které jsou k dispozici bezplatně. Informace o ubytování poskytují v dostatečné šíři všechna sledovaná TIC v Krkonoších. Provádění rezervací ubytování není běžné v IS KRNAP ve Špindlerově Mlýně a Žacléři. Všechna TIC (určitou výjimku tvoří CK Klíč) jsou schopna běžně podávat jak společenské a geografické informace, důležité kontaktní adresy, informace o atraktivitách regionu (včetně provozní doby a vstupného), tak základní informace o dopravě (především dostupnost různými dopravními prostředky), stravovacích možnostech i kulturních, společenských a sportovních akcích. Rozsah poskytovaných informací je nejčastěji vázán na místní region či okres Trutnov, informace o celé České republice poskytují v rámci možností a v určitém přiměřeném rozsahu TIC v Janských Lázních, Vrchlabí a Špindlerově Mlýně (TIC MěÚ). Tato TIC podle minimálního standardu splňují kritéria pro zařazení do kategorie B. Návštěvník TIC si nemůže informace osobně vyhledat pouze v CK Klíč a Žacléři, další možnost získání ,,samoobslužných" a dostupných ­ nezávislých na otevírací době ­ informací je snad pouze v Informačním centru a cestovní agentuře Janské Lázně. Propagace, reklama Jak již bylo výše uvedeno, vybavenost TIC propagačními materiály je ve všech sledovaných případech dostatečná v tištěné i elektronické podobě (s výjimkou Žacléře), a to většinou bezplatně. Reklamní nabídka dalších služeb se týká zejména informací o kulturních a sportovních akcích, půjčovnách sportovních potřeb, reklamních katalogů různých služeb a firem. Vydávání a financování propagačních materiálů je záležitostí samotných TIC, resp. vlastníků TIC - městských (obecních) úřadů a podnikatelských subjektů. Většina TIC (zaměstnanců TIC) se účastní veletrhů cestovního ruchu, mezi nejčastěji uváděné se řadí Regiontour a Go Brno, Holiday World Praha, Euroregion Tour Jablonec nad Nisou a dále některých regionálních a zahraničních veletrhů. Placenou reklamu využívají v Janských Lázních, ve Špindlerově Mlýně (TIC MěÚ), resp. i přes Správu KRNAP. Roční investice do reklamy se různí, vysokou sumu 0,5 mil. Kč uvádí TIC MěÚ ve Špindlerově Mlýně. Tvorba produktů cestovního ruchu Žádné z TIC v oblasti Krkonoš není v současné době schopno nabídnout ucelený produkt (,,balíček služeb") cestovního ruchu, tzn. zajistit na určitou dobu podrobný program a harmonogram výletů, aktivit, ubytování (včetně přesunů) a dalších specifických požadavků podle přání různých druhů klientely (zájezd, vícečlenná skupina, rodina s dětmi, důchodci, handicapované osoby, jednotlivci a jiné). Přesto téměř všechna TIC (s výjimkou Špindlerova Mlýna ­ TIC MěÚ) uvádí, že nabízí určité turistické produkty a jsou schopny doporučit a sestavit program na jeden i více dní, a to jak v případě konkrétního běžného požadavku skupiny klientů, tak na základě individuálních specifických požadavků (např. cykloturistika, venkovská turistika, adrenalinové sporty, apod.). S těmito požadavky se zákazníci častěji obracejí spíše na cestovní kanceláře, některá TIC nejsou na poskytování těchto služeb připravena. Nejčastější a nejběžnější žádosti se v TIC oblasti Krkonoše týkají seznamu a doporučení ubytovacích kapacit, návrhu tras výletů či výběru míst, která stojí za návštěvu. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 70 spol. s r. o. Vybavení a výzdoba Vybavení TIC v turistické oblasti Krkonoše moderní informační technikou, médii i dalšími kancelářskými prostředky je na dobré úrovni. Všechna TIC mají možnost telefonického a faxového spojení s klienty, disponují alespoň jedním osobním počítačem, většina má kopírovací zařízení. E-mailovou adresu, a tedy připojení k internetu, mají všechna TIC ­ některá prostřednictvím odkazů na webových stránkách města a některá prostřednictvím vlastních webových stránek. Mapa města nebo okolí (regionu) je pro turisty k dispozici ve všech TIC, totéž je možno říci o možnostech koupě mapek sídelního útvaru, regionu, autoatlasu ČR, turistických průvodců, upomínkových předmětů. Využít nabídku průvodcovské činnosti mohou zejména klienti IS KRNAP. K dalším relativně běžným službám, i když ne ve všech TIC dostupným, patří kopírování a směnárenská činnost. Spolupráce s podnikatelskou sférou a veřejnou správou Spolupráce TIC s podnikatelskou sférou se v Krkonoších zatím nejeví nijak zvlášť pozitivně, když určitou formu spolupráce uvádějí Janské Lázně, Špindlerův Mlýn (TIC MěÚ) a CK Klíč, v omezené formě potom IS KRNAPU. Většinou se jedná o iniciativu samotného TIC. Vzájemné kontakty a vztahy jsou naopak dobré na úrovni jednotlivých TIC mezi sebou, často se sice jedná o vazby spíše formální, ale na druhé straně korektní. Bez kontaktů a spolupráce se podle vlastní výpovědi obejdou v Agentuře Klíč v Trutnově. Spolupráce, resp. pomoc ,,mateřského" města (obce) svému TIC, není podle výpovědí pracovníků TIC zcela pravidlem, nejčastější forma pomoci je finanční (pokud je město či obec zřizovatelem a provozovatelem). Členy Asociace turistických informačních center, a tedy s možností prosazovat společné zájmy na vyšší úrovni a vyšší váhou, jsou TIC v Janských Lázních, Vrchlabí a Špindlerově Mlýně (současně člen sdružení ,,KRKONOŠE - svazek měst a obcí"). Je zcela zřejmé, že v oblasti Krkonoš, ale to ostatně v celé ČR, zatím není připraveno prostředí pro spolupráci TIC v rámci určité zastřešující organizace, která umožní prosazovat společné zájmy s daleko výraznějším efektem, než jednotlivá samotná TIC. Takovouto organizací by měla být právě A.T.I.C., která je spolutvůrcem Programu standardizace turistických informačních služeb. Na otázku povědomí o nějakém profesním sdružení cestovního ruchu (např. A.T.I.C.), odpověděla kladně tři TIC, která si také uvědomují, co by mohlo takové sdružení přinést pozitivního ­ vzájemnou spolupráci, výměnu zkušeností, systematický lobbing v oblasti CR a další aktivity. Pozitivní informací je kladná odpověď většiny TIC na otázku ochoty zapojení se do podobných struktur. Minimální standard pro obsah a funkci WWW stránek turistického informačního centra Součástí analýz možností získat turistické informace v oblasti Krkonoš byl také základní rozbor a hodnocení prezentace turistických informačních center na webových stránkách, které jsou (nebo spíše mohou být) pro potenciálního návštěvníka Krkonoš v současné době jedním z primárních informačních zdrojů. Podle minimálního standardu pro obsah a funkci TIC (podrobný obsah viz příloha č. 3) není možné hodnotit většinu TIC v Krkonoších. Webové stránky Informačního centra a cestovní agentury v Janských lázních ,,nelze otevřít", na oficiálních stránkách města www.janske-lazne.cz chybí přímý odkaz na Městské informační středisko, které se rozbalí až po kliknutí na ikonu ,,lanovka" - server www.cerna-hora.cz a zde se teprve dostaneme na stránky infocentrum.cerna-hora.cz, kde jsou ve třech jazykových mutacích (ČJ, AJ, NJ) nabízeny určité služby infocentra (aktuality, katalog vybraných ubytovatelů, provoz lanové dráhy, skromná upoutávka na výlety a využití volného času, možnost dopravního spojení z největších měst ČR a další). Zde již nepřehlédnutelný odkaz ,,informační centrum" však hlásí pouze práci na aktualizaci této stránky. Na oficiálních Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 71 spol. s r. o. stránkách města Vrchlabí není odkaz na Městské informační centrum, ve Špindlerově Mlýně se adresa www.mestspindleruvmlyn.cz a především její obsah upravuje, pod www.zacler.cz (oficiální stránky města) se objeví pouze odkaz na informační středisko MěÚ s kontaktem, adresou a otevírací dobou. Odkazy na TIC na oficiálních městských (obecních) www stránkách lze zachytit pouze na www.trutnov.cz, kde se pod ikonou ,,zajímavé odkazy" rozbalí logo a úvodní stránka Městského informačního centra v pěti jazycích (česky, anglicky, německy, holandsky a polsky), avšak bez dalších aktivních ikon. Vlastní webové stránky mají k dispozici ve Špindlerově Mlýně (Informace ­ PAVILON), kde se pod www.spindleruvmlyninfo.cz objeví server spmlyn.com a tento nabízí v českém, anglickém a německém jazyce základní informace o TIC ­ kontakty, orientační mapku města i ČR s příjezdovými trasami a zejména informace o ubytovacích kapacitách, sportovních akcích a doprovodných službách. Pod oficiálními stránkami Správy Krkonošského národního parku www.krnap.cz se zobrazí seznam stálých TIC pod správou KRNAPu (IS Vrchlabí, IS Temný Důl, IS Špindlerův Mlýn, IS Obří Důl, a také ,,terénní informační středisko" Pec pod Sněžkou). Jedná se však pouze o neaktivní odkazy s mapkou okolí TIC, základními kontakty a nabízenými službami. Jazyková mutace je pouze anglická. Stránky jsou ještě doplněny o seznam sezónních TIC KRNAP. Posledními aktivními stránkami jsou www.klictravel.cz, kde jsou v české a anglické verzi uvedeny základní údaje o této trutnovské cestovní kanceláři, která poskytuje také informace turistům. Nalezneme zde kromě kontaktů a adresy také orientační mapku a plán města, ale především odkazy na zájezdy a turistické akce s důrazem na Krkonoše ­ zde je možno projít seznamem nejvýznamnějších horských středisek s jejich stručným popisem, nabídkou služeb (lyžařské školy, půjčovny, zimní sporty) a ubytování ve vybraných hotelech a penzionech (foto). Vzhledem k tomuto velmi symbolickému a skromnému využití internetu při prezentaci TIC v oblasti Krkonoš není možno seriózně zhodnotit funkci stránek a způsob implementace, jak je podrobně předepsáno v příloze č. 3. Závěry a doporučení Po zhodnocení úrovně, rozsahu a struktury poskytovaných služeb jednotlivými TIC v turistické oblasti Krkonoše - podle minimálního standardu služeb, vybavení a klasifikace turistických informačních center - je možno do kategorie B zařadit snad pouze Turistické informační centrum MěÚ ve Špindlerově Mlýně. Ostatní TIC mohou být při určité generalizaci kritérií a přihlédnutí k místním podmínkám zařazeny do kategorie C. Kritéria a podmínky kategorie A nesplňuje v Krkonoších žádné z TIC. Doporučení ke spolupráci v rámci základní sítě TIC v turistické oblasti Krkonoše či spíše v rámci ,,nadřazených" turistických regionů Český sever a Východní Čechy by mohla vzejít z následujících bodů: ˇ zapojit všechna TIC do sítě certifikovaných TIC, založené na přesně definovaných kritériích poskytovaných informací a služeb návštěvníkům a na pravidlech uvnitř sítě ˇ spolupracovat na postupné realizaci produktů a programů cestovního ruchu, ať již zpočátku oborových či později komplexních ˇ z daného místa nebo oblasti zajišťovat informační servis a zprostředkovatelské služby pro ostatní TIC sítě ˇ dodávat nové a aktualizovat zastaralé informace do společné databáze ˇ aktivně spolupracovat při marketingových průzkumech Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 72 spol. s r. o. ˇ spolupracovat, poskytovat informace a zprostředkovávat kontakty na odborníky potřebné pro tvorbu oficiálních propagačních a informačních materiálů ˇ podílet se na přípravě a realizaci oficiálních propagačních akcí ˇ spolupodílet se na zpracování periodické zprávy o stavu cestovního ruchu v dané oblasti, včetně stavu příslušného TIC se snahou zjistit současné příležitosti, ale i rizika a problémy v dané oblasti ˇ průběžně informovat o službách a materiálech, které turistům a návštěvníkům dané oblasti chybí k dispozici ˇ zprostředkovávat nabídku oficiálních propagačních materiálů z místa působnosti TIC i celé turistické oblasti ˇ podílet se na zajištění služeb prodejního a distribučního centra pro turismus a cestovní ruch Pro zajištění chodu celé sítě i jednotlivých TIC je nutné společně zajišťovat mnoho činností, které jsou základem většiny informací a služeb poskytovaných návštěvníkům a klientům a bez nichž by nebylo možné udržet stejnou kvalitu informací v celé síti TIC daného regionu. Míra zapojení se do těchto doporučených aktivit bude samozřejmě odvíjet od certifikované a standardizované kategorie, a tedy možností daného TIC předepsané služby naplňovat. 6.5 Analýza hromadných ubytovacích zařízení a významných poskytovatelů dalších turistických služeb V rámci analytických prací na Programu rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Krkonoše proběhlo kompletní šetření ubytovacích kapacit. Nejvýznamnějším zdrojem informací se staly internetové stránky jednotlivých zařízení, údaje vydávané městy, sdruženími a turistickými informačními centry, telefonní seznam. Na počátku roku 2003 (únor) byla tedy v oblasti Krkonoše zjištěna existence více než 700 ubytovacích zařízení. Za tato zařízení existují v databázi základní geografické a informativní údaje (lokalizace, název, adresa, druh zařízení, počet lůžek, telefon, e-mail, webové stránky ­ viz příloha č. 4). Šetření přímo v terénu nebylo z časových a finančních důvodů provedeno. Tab. 28: Struktura hromadných ubytovacích zařízení v obcích oblasti Krkonoše (únor 2003) obec poč. zařízení hotel horská chata pen- zion privát 1) moto- rest kemp rekr. střed. uby- tovna ost. rekr. zařízení Bernartice 11 2 8 1 Čermná 1 1 Černý Důl 39 5 13 8 12 1 1 Dolní Branná 3 1 1 1 Dolní Dvůr 14 2 4 8 Dolní Kalná 5 2 1 1 1 Dolní Lánov 1 1 Dolní Olešnice Horní Kalná Horní Maršov 37 2 5 24 6 Horní Olešnice Hostinné Chotěvice Janské Lázně 46 12 8 20 3 2 1 Klášterská Lhota Královec Kunčice n. L. 1 1 Lampertice Lánov 15 2 6 6 1 Malá Úpa 41 3 11 25 1 1 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 73 spol. s r. o. Mladé Buky 6 1 2 3 Pec pod Sněžkou 182 24 87 68 1 1 1 Pilníkov 2 1 1 Prosečné 1 1 Rudník 8 2 1 3 1 1 Staré Buky Strážné 42 3 26 12 1 Svoboda nad Úpou 21 1 12 8 Špindlerův Mlýn 165 45 43 72 3 1 1 Trutnov 15 5 1 4 1 4 Vlčice 4 2 1 1 Vrchlabí 44 8 8 16 7 1 4 Zlatá Olešnice Žacléř 10 2 1 6 1 Krkonoše celkem 714 118 213 300 54 5 1 1 18 4 1) privát, neboli ubytování v soukromí nepatří mezi hromadná ubytovací zařízení Pramen: Šetření GaREP 2003 Současnou turistickou ubytovací základnu v Krkonoších tvoří bývalá zařízení volného cestovního ruchu (hotely, motely, ubytovací hostince, turistické ubytovny), transformovaná podniková rekreační zařízení a pochopitelně nově vybudovaná zařízení v letech 1990 - 2002. Námi zjištěných 714 ubytovacích zařízení mělo celkovou kapacitu kolem 18 000 lůžek, což znamená asi dvě pětiny skutečné kapacity turistické oblasti Krkonoše. Je to dáno neúplností informací, které je možno využít k tomuto šetření, řada ubytovacích zařízení není nikde vedena a evidována, aktuální počet lůžek (spíše vůbec nějaký počet lůžek) není stále běžnou záležitostí. Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních publikoval v okresní struktuře ČSÚ naposledy v roce 1998, v současné době se sledují stálá ubytovací zařízení, kolik jich je hromadných však určit nelze. Naprostou většinu ubytovacích kapacit je možno využívat celoročně. Druhová skladba ubytovacích zařízení je do značné míry podmíněna minulým vývojem. Převažují méně kapacitní a méně vybavené penziony následovány pro oblast Krkonoš typickými horskými chatami a boudami, ubytováním hotelového typu (kolem 16 ­ 20% celkové kapacity), dále ubytovny, motoresty, rekreační střediska a další. Tento stav ubytovacích zařízení neznamená pro další rozvoj turismu silnou stránku, neboť dlouhodobě jde o méně konkurenceschopnou nabídku (poměrně nižší ceny za ubytování v penzionech byly sice ještě do minulého roku konkurenční výhodou, nezajišťují však potřebný zisk pro jejich potřebnou modernizaci na jedné straně, na straně druhé zároveň ubývá německé klientely, která v minulých letech tvořila až 40-50% příjmů ubytovatelů). Zjištěná velikostní struktura je méně příznivá zejména z hlediska organizace pobytů pro větší zájezdovou klientelu (touroperátoři obvykle vyžadují kapacity kolem 50 lůžek ­ 1 autobus). Takové možnosti má zatím jen asi čtvrtina zařízení, tzn. zejména hotely (ne všechna však mají požadovaný standard ­ ve více případech jde např. o chatky, chaty, kempy, rekreační střediska). Podobně méně příznivá je i struktura pokojů (v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích je také jen kolem 25% ubytovací kapacity). Slabou stránkou je rovněž standard vybavení, často chybí sociální zařízení na pokojích (samozřejmě ne u všech typů zařízení je vyžadováno), možnost sportovního vyžití, koupání (bazén), poskytování informačních služeb. E ­ mailová adresa zdaleka není pravidlem, zde by bylo možno doporučit větší spolupráci s obecními úřady, které jsou již do značné míry připojeny na internet a mohly by v mnoha případech tuto službu poskytovat všem turistickým aktérům nebo ve spolupráci s lokálními TIC. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 74 spol. s r. o. Nejmodernější a nejdynamičtěji rostoucí jsou v současné době informace na internetu. V průběhu posledních tří let vzniklo u nás několik turistických informačních a především rezervačních systémů, zejména soukromých zájmových společností, zatím však bez státní garance vytvoření národního turistického informačního a rezervačního systému tak, jak je to obvyklé v sousedních turisticky rozvinutých zemích. Značná část ubytovacích zařízení na území Krkonoš je již dnes uvedena na několika desítkách informačních stránek regionů, obcí a měst a několika turistických rezervačních systémech. Stále však lze pochybovat o efektivnosti této nabídky (spojení je často jen centrální přes e-mailovou adresu, nikoliv přímo do zařízení, podobné je to i s aktuálností seznamů ubytovacích zařízení). V letošním roce je již přes grantovou formu vypsanou ČCCR národní turistický informační a rezervační systém představen a v současnosti je nabízen na různých úrovních kvality a pokrytí území. Podstatnou chybou v přístupu MMR ČR je fakt, že vstup do tohoto systému (resp. jeho nabídky) je organizován jako placená služba pro podnikatelskou sféru v cestovním ruchu. Nepochopení smyslu konkrétní podpory MSP z veřejných prostředků je více než zarážející. Získávání a komunikace s hostem bude jednou z významných otázek pro další rozvoj cestovního ruchu v Krkonoších. Pro zlepšení turistických služeb by proto bylo žádoucí: ˇ navrhnout vznik systému incomingových partnerů pro poskytovatele ubytovacích služeb ˇ navrhnout varianty profesních sdružení podnikatelů v cestovním ruchu na lokální, případně regionální úrovni Velmi rozdílná (podle našich zkušeností) je také úroveň (technický stav, vybavenost) ubytovacích zařízení. Značná část zařízení se transformovala z objektů podnikové rekreace různého standardu, do mnoha hotelů a penzionů nebylo léta investováno. Celkový stav ubytovací základny je proto možné označit v mnoha případech za neuspokojivý v dnešní konkurenční nabídce (zejména z hlediska vnější konkurence). Ubytovací zařízení poskytují také velmi různou kvalitu služeb. Tím je myšlen nejen standard vybavenosti (označení zařízení jako hotel, penzion, ale také jeho kvalitativní standard vyjádřený počtem hvězdiček), ale také hodnocení úrovně poskytovaných služeb v obtížně kvantifikovatelných oblastech (příjemnost a ochota, čistota, poskytování informací pro turisty apod.). Jedním z používaných postupů při vytváření stabilní sítě ubytovacích zařízení, je záruka poskytovaných služeb, nejčastěji garantovaná tzv. dobrovolnou certifikací (označení na reklamní tabuli, vývěska či diplom v zařízení, přednostní zařazení do vybrané sítě ubytovacích zařízení apod.). Velmi závažným problémem je, že na celostátní i regionální úrovni existuje jen sporadicky podpora podnikatelů v oblasti cestovního ruchu. Pro podnikatele je zároveň, vzhledem k postojům většiny bankovních ústavů, obtížné a rizikové použít pro svůj rozvoj úvěru. Slabou stránkou turistického rozvoje oblasti je také zatím nízká úroveň vzájemné spolupráce podnikatelského sektoru a veřejné správy (státní správy a místní samosprávy). 6.6 Prostorová analýza objektů individuální rekreace Specifický potenciál v turistické infrastruktuře Krkonoš představuje druhé bydlení, tedy zejména chataření a chalupaření.7 Vysokým počtem objektů druhého bydlení zaujímá ČR v Evropě specifické postavení. Zatímco masové rozšíření druhého bydlení je v celé ČR 7 Kromě klasických chat, chalup a rekreačních domků ­ objekty druhého bydlení - sledovala naše statistika poprvé při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 také byty v rekreačních chalupách nevyčleněných z bytového fondu (neobydlené byty z důvodu jejich užívání ke druhému bydlení). Tato statistika je však zatížena mnoha metodickými nepřesnostmi, proto tyto údaje, zejm. ve městech, musíme brát se značnou rezervou. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 75 spol. s r. o. poválečný jev, v Krkonoších jeho počátky sahají formou "letní bytů" již do dvacátých a třicátých let. Oproti vývoji v jiných místech ČR, kdy docházelo typicky k šíření chatové rekreace do zázemí velkých měst, přičemž tento proces akceleroval zvláště od konce 60. let, má vývoj druhého bydlení v oblasti Krkonoš některá specifika. Jedním z nich je charakter druhého bydlení. Zatímco ve většině okresů České republiky převažuje chataření, pro horské prostředí Krkonoš a Podkrkonoší je typické především chalupaření. Jeho počátky spadají do konce 50. let, kdy zde začíná postupná transformace obytné a výrobní funkce v "dosídlených" podhorských obcích, zvláště v této krajinářsky (a turisticky) atraktivní oblasti. O turistické atraktivitě Krkonoš vypovídá také struktura vlastnických vztahů k objektům individuální rekreace. Obecným trendem je, že podíl majitelů s trvalým bydlištěm ve velkých městech stoupá s atraktivitou území. I když poslední relevantní údaje o vlastnických poměrech je možné získat jen k roku 1971, přesto umožňují vzhledem k inertnosti procesu druhého bydlení vytvoření hrubého obrazu o geografickém rozmístění bydlišť majitelů objektů individuální rekreace. Tab. 29: Objekty individuální rekreace (OIR) podle místa trvalého pobytu majitele v obcích oblasti Krkonoše v roce 1971 obec celkem OIR Praha % Praha okres H. Králové % okres H. Králové okres Trutnov % okres Trutnov Bernartice 28 5 17,9 10 35,7 8 28,6 Čermná 4 2 50,0 0 0,0 1 25,0 Černý Důl 18 10 55,6 2 11,1 4 22,2 Dolní Branná 3 1 33,3 0 0,0 0 0,0 Dolní Dvůr 60 38 63,3 5 8,3 5 8,3 Dolní Lánov 2 0 0,0 0 0,0 2 100,0 Dolní Olešnice 6 3 50,0 1 16,7 0 0,0 Horní Kalná 9 5 55,6 0 0,0 0 0,0 Horní Maršov 130 68 52,3 13 10,0 23 17,7 Hostinné 29 1 3,4 0 0,0 28 96,6 Chotěvice 14 5 35,7 2 14,3 7 50,0 Janské Lázně 26 7 26,9 4 15,4 8 30,8 Lánov 4 0 0,0 0 0,0 4 100,0 Malá Úpa 86 34 39,5 9 10,5 23 26,7 Mladé Buky 16 4 25,0 0 0,0 3 18,8 Pec pod Sněžkou 110 51 46,4 11 10,0 19 17,3 Prosečné 6 5 83,3 0 0,0 0 0,0 Rudník 31 20 64,5 3 9,7 1 3,2 Staré Buky 16 2 12,5 4 25,0 7 43,8 Strážné 40 25 62,5 0 0,0 5 12,5 Svoboda nad Úpou 5 4 80,0 0 0,0 1 20,0 Špindlerův Mlýn 72 51 70,8 3 4,2 3 4,2 Trutnov 85 2 2,4 0 0,0 80 94,1 Vlčice 20 3 15,0 0 0,0 16 80,0 Vrchlabí 42 25 59,5 0 0,0 5 11,9 Zlatá Olešnice 3 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Žacléř 61 10 16,4 17 27,9 24 39,3 Krkonoše celkem 926 381 41,1 84 9,07 277 29,9 Pramen: SLDB 1970 Z tabulky č. 29 je zřejmé, že více než dvě pětiny majitelů objektů individuální rekreace, tedy rekreačních chat a chalup, mělo trvalé bydliště v Praze. Nejpočetnější zastoupení měli ,,chalupáři" z hlavního města v Horním Maršově, Peci pod Sněžkou a Špindlerově Mlýně. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 76 spol. s r. o. Majitelé OIR z okresu Trutnov měli v oblasti Krkonoš necelé třetinové zastoupení, okres Hradec Králové s krajským městem pak necelou desetinu. Ve srovnání absolutních počtů objektů individuální rekreace nepatří oblast Krkonoš (2,5 tis.) či okres Trutnov (4,3 tis.) k dominantním v rámci celé České republiky. To je především dáno vytvářením největšího rekreačního zázemí v cestovním ruchu, a to v okolí Prahy, Brna a Plzně. Největší koncentrace objektů individuální rekreace byla podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 zejména v okresech Praha-západ (23,5 tis. OIR), Praha-východ (14,7 tis. OIR), Benešov (10,4 tis.), Příbram (9,8 tis. OIR), Beroun (8,6 tis. OIR). Tab. 30: Struktura objektů individuální rekreace v obcích oblasti Krkonoše v roce 1991 objekty individuální rekreace obec počet obyvatel k 1.1.2002 celkem chalupy vyčle- něné z byt. fondu podíl vyčl. chalup (%) rekr. chalupy nevyčleněné z byt. fondu rekreační funkce obce Bernartice 895 135 83 61,5 48 60,3 Čermná 373 31 29 93,5 12 33,2 Černý Důl 758 86 6 7,0 37 45,4 Dolní Branná 907 21 21 100,0 7 9,3 Dolní Dvůr 246 57 20 35,1 58 92,7 Dolní Kalná 630 16 5 31,2 34 10,2 Dolní Lánov 677 26 22 84,6 3 15,4 Dolní Olešnice 361 11 11 100,0 11 12,2 Horní Kalná 314 9 9 100,0 38 11,5 Horní Maršov 1 051 224 117 52,2 1 85,3 Horní Olešnice 299 29 29 100,0 51 38,8 Hostinné 4 854 14 2 14,3 1 1,2 Chotěvice 982 26 24 92,3 21 10,6 Janské Lázně 910 30 0 0,0 2 13,2 Klášterská Lhota 181 5 4 80,0 11 11,0 Královec 180 21 19 90,5 7 46,7 Kunčice nad Labem 584 0 0 0,0 3 0,0 Lampertice 479 24 24 100,0 19 20,0 Lánov 1 504 46 14 30,4 0 12,2 Malá Úpa 140 184 184 100,0 0 525,7 Mladé Buky 2 206 42 31 73,8 15 7,6 Pec pod Sněžkou 589 346 346 100,0 2 235,0 Pilníkov 1 078 8 8 100,0 19 3,0 Prosečné 549 18 13 72,2 1 13,1 Rudník 2 191 111 59 53,2 104 20,3 Staré Buky 389 144 49 34,0 4 148,1 Strážné 140 131 128 97,7 5 374,3 Svoboda nad Úpou 2 250 14 12 85,7 0 2,5 Špindlerův Mlýn 1 298 82 2 92,4 1 25,3 Trutnov 31 859 272 117 43,0 29 3,4 Vlčice 424 59 26 44,1 4 55,7 Vrchlabí 13 006 121 109 90,1 16 3,7 Zlatá Olešnice 159 17 14 82,4 2 42,8 Žacléř 3638 96 96 100,0 15 10,6 Krkonoše celkově 76 101 2 456 1 633 66,5 581 12,9 Pramen: SLDB 1991 Dvě třetiny objektů individuální rekreace (66,5%) tvoří v oblasti Krkonoš chalupy vyčleněné z bytového fondu, což je hodnota velmi vysoká. V celém okrese Trutnov tato hodnota činí 52,5%, přičemž v okresním srovnání (v rámci celé ČR) připadal největší podíl Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 77 spol. s r. o. objektů individuální rekreace z celkového počtu OIR na chalupy vyčleněné z bytového fondu na okresy Jablonec nad Nisou 84,7%, Děčín 60% a Liberec 59,2%. Z jednotlivých obcí oblasti Krkonoš se nejvyššími počty i podíly vyčleněných rekreačních chalup vyznačovaly především významná horská střediska (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Malá Úpa, Staré Buky), ale i největší města oblasti ­ Trutnov a Vrchlabí. Na druhé straně v horských střediscích nebyly téměř žádné rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, čili neobydlené byty z důvodu jejich využívání k rekreaci, které se koncentrovaly spíše do oblasti Podkrkonoší. Daleko větší význam má však druhé bydlení z hlediska relativního, totiž z hlediska rekreační funkce obcí. Pro toto hodnocení byl vybrán ukazatel hodnotící poměr rekreačních lůžek v objektech individuální rekreace ku trvale bydlícímu obyvatelstvu v obci. V posledním sloupci tabulky č. 30 je hodnocen význam druhého bydlení (lůžka v chatách a chalupách při průměru 4 lůžek v objektu) v jednotlivých obcích. rekreační funkce (rekreační lůžka / počet trvale bydlících obyvatel) x 100 zcela dominantní 201 a více velmi významná 101 - 200 významná 51 - 100 rozvojová 26 - 50 malá 25 a méně Zcela dominantní rekreační funkci nalezneme u tří horských středisek (Malá Úpa, Strážné a Pec pod Sněžkou), velmi významnou rekreační funkci mají ještě Staré Buky. Nižší hodnoty tohoto ukazatele byly zjištěny u podkrkonošských obcí, u velkých měst, ale také např. u Špindlerova Mlýna. Zjištěné údaje signalizují rekreační transformaci (chalupaření) z důvodů vysídlování horských a podhorských obcí (přinášející s sebou problém postupného demografického stárnutí a vylidňování území), na straně druhé i problematiku hranic rekreační únosnosti území cenných přírodních krajinářských lokalit, především v Krkonošském národním parku. Složitějším problémem je prognóza budoucího vývoje druhého bydlení v oblasti Krkonoš. Jestliže do konce 80. let bylo pořízení druhého bydlení hlavním způsobem uspokojování rekreačních aspirací především městského obyvatelstva, 90. léta tento trend již nepotvrzují z všeobecně známých důvodů. Nová výstavba OIR je minimální, lze očekávat spíše selektivní rozvoj ,,chalupaření" na jedné straně a postupnou transformaci druhého bydlení na bydlení celoroční u starší, převážně městské generace. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 78 spol. s r. o. 7. ANALÝZA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 7.1 Analýza a vymezení hlavních forem dopravní dostupnosti turistických center a středisek, včetně dopravy v klidu Dopravní poloha Krkonoš poskytuje poměrně dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Krkonoše sice nejsou zpřístupněny žádným v evropském kontextu významným dopravním tahem (řešeným územím neprochází žádný tzv. panevropský multimodální koridor, žádná silniční ani drážní komunikace není zařazena do sítí TINA, žádná silnice není součástí sítě dálkových evropských silnic ­ silnice kategorie E), přesto je jejich dostupnost umožněna několika silnicemi I. třídy a železničními tratěmi, díky nimž Krkonoše disponují přímým spojením s Prahou, Hradcem Králové, Pardubicemi a dalšími centry České republiky (které zároveň představují hlavní ,,zdrojová místa" účastníků cestovního ruchu). Důležitá je také kontaktní poloha na státní hranici s Polskem. V těchto souvislostech (dopravní poloha, kontakty s Polskem) je nutné zmínit připravovanou výstavbu dálnice (rychlostní komunikace) D (R) 11 z Prahy přes Hradec Králové do Polska, která by měla vést východním okrajem Krkonoš. Otázku dostupnosti území turistické oblasti Krkonoše je účelné sledovat jak z hlediska dopravy dálkové, tak i dopravy místní a lokální. Z hlediska návštěvnosti jsou důležité oba typy, protože dálková doprava rozšiřuje potenciál spádového území, zatímco doprava místní umožňuje návštěvníkům vlastní pohyb po území a dostupnost jednotlivých atraktivit. SILNIČNÍ DOPRAVA Dostupnost území Krkonoš je zajištěna následujícími silnicemi I. třídy: - č. I/14: Liberec ­ Jablonec nad Nisou ­ Vrchlabí ­ Trutnov ­ Náchod ­ Vamberk ­ Ústí nad Orlicí ­ Třebovice v Čechách, - č. I/16: Řevničov ­ Slaný ­ Mělník ­ Mladá Boleslav ­ Jičín ­ Nová Paka ­ Dolní Kalná ­ Trutnov ­ Královec ­ Polsko, - č. I/37: Trutnov ­ Jaroměř ­ Hradec Králové ­ Pardubice ­ Žďár nad Sázavou ­ Velká Bíteš. Tab. 31: Spojení Krkonoš s významnými centry a regiony České republiky v silniční síti Silnice umožňuje spojení Krkonoš s následujícími centry a regiony ČR č. I/14 Liberecký kraj, Ústecký kraj, východní část Královéhradeckého kraje, východní část Pardubického kraje, částečně i Jihomoravský kraj a severní Morava č. I/16 Praha, Středočeský kraj, jižní a západní Čechy č. I/37 Hradec Králové a Královéhradecký kraj, Pardubice a Pardubický kraj, kraj Vysočina, Brno, Morava Silnice č. I/14 a I/16 jsou v části Krkonoš, která patří do Královéhradeckého kraje, vedeny zhruba souběžně s hlavním hřebenem Krkonoš (z dopravního hlediska jde o tangenty), silnice č. I/37 vycházející z Trutnova má v tomto smyslu radiální orientaci. Z tangenciálně vedených podhorských silnic č. I/14 a I/16 odbočují silnice druhých tříd, které napojují nejvýznamnější krkonošská střediska cestovního ruchu. Jsou to komunikace: - č. II/295 ­ vede ze Studence (zde odbočuje z komunikace č. II/293 Horka u Staré Paky (silnice č. I/16) ­ Jilemnice) do Vrchlabí (křižovatka se silnicí č. I/14) a Špindlerova Mlýna, - č. II/296 ­ vede z Mladých Buků (silnice č. I/14) do Svobody nad Úpou, Horního Maršova a Pece pod Sněžkou, Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 79 spol. s r. o. - č. II/252 ­ odbočuje z komunikace č. II/296 a vede do Malé Úpy a na hraniční přechod Pomezní boudy ­ Przelecz Okraj, - č. II/297 ­ ze silnice č. I/14 odbočuje v Čisté a vede do Černého Dolu a Janských Lázní. K dalším silnicím druhé třídy v regionu patří ještě č. II/300, II/301 a II/325. Síť silnic je dále zahušťována silnicemi III. třídy a místními komunikacemi. Ač je význam těchto komunikací v oblasti cestovního ruchu již menší, nelze je pomíjet, protože zajišťují elementární dostupnost jednotlivých sídel a objektů silniční dopravou a jako takové mohou (v případě nevyhovujícího technického stavu) podvazovat hospodářský a sociální rozvoj celého území. Obr. 10: Silniční síť turistického regionu Krkonoše Kartografický podklad: Soubor map krajů ČR 1: 200 000, Královéhradecký kraj. Český úřad zeměměřický a katastrální, 1999; zákres údajů GaREP spol. s r.o., 2003 Problémy silniční sítě Stav silniční sítě v oblasti Krkonoš není uspokojivý. Nejvýznamnější problémy spočívají v poměrné četnosti kolizních míst, k nimž patří zejména scházející obchvaty měst a obcí, nevyhovující směrové a výškové vedení řady silnic, nevyhovující šířka a stav vozovek apod. Technický stav je nejproblematičtější u silnic nižších tříd, na jejichž modernizace a opravy se dlouhodobě nedostává finančních prostředků, protože nepatří mezi prioritní síť. V tomto ohledu je jistou komplikací nedostupnost některých měst a středisek silnicemi I. třídy ­ např. Vrchlabí ve vztahu k Praze. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 80 spol. s r. o. Ke specifickým problémům, které souvisí se silniční dopravou na území Krkonošského národního parku, patří např. zákaz solení komunikací. To v některých případech komplikuje sjízdnost i dopravně intenzivně využívaných komunikací. Na krkonošských komunikacích dochází k neustálému nárůstu intenzity provozu a počtu vozidel. To lze dokumentovat výsledky sčítání dopravy, které pravidelně každých pět let na celé silniční síti ČR provádí společnost Ředitelství silnic a dálnic ČR. Úseky s intenzitou provozu vyšší než 3000 vozidel za 24 hodin z roku 2000 uvádí tab. 32. Problematická je rovněž kapacita odstavných parkovacích ploch, blíže viz v pasáži týkající se dopravy v klidu. Tab. 32: Nejzatíženější úseky silničních komunikací v Krkonoších v roce 2000 (uvedeny jsou jen úseky s intenzitou provozu překračující hodnotu 3000 vozidel za 24 hodin) Sčítací úsek Sčítací úsekČíslo sil- nice č. popis Počet vozi- del Číslo sil- nice č. popis Počet vozi- del I/14 5-1290 Trutnov-Mladé Buky (II/300) 8 487 I/14 5-0890 Trutnov, Poříčí-Úpice 4 211 I/14 5-0960 Vrchlabí-Lánov 8 421 II/295 5-4450 Labská-Špindlerův Mlýn 4 012 I/14 5-1280 Mladé Buky (II/300-II/296) 7 680 I/16 5-0910 Trutnov-odb. Vlčice 3 945 I/14 5-0979 Vrchlabí-směr Jilemnice 6 832 II/296 5-1260 Svoboda n.Úp.-Temný Důl 3 775 II/296 5-1270 Mladé Buky-Svoboda n.Úp. 6 390 I/16 5-2317 Chotěvice (I/16 a II/325) 3 675 I/37 5-1300 Trutnov-Výšinka 6 122 II/295 5-1027 Vrchlabí (odb. Benecko-odb. Strážné) 3 540 II/325 5-4710 křiž. (I/16)-Hostinné 6 061 II/295 5-1020 Vrchlabí (Strážné)-Labská 3 540 II/325 5-4711 Hostinné 6 061 I/14 5-3430 Mladé Buky-Rudník 3 512 II295 5-1026 obchvat Vrchlabí 5 349 I/16 5-0920 odb. Vlčice-Chotěvice 3 234 I/14 5-0950 Lánov-Černý Důl, Čistá 5 082 I/16 5-0930 Chotěvice-odb. II/325 3 234 II/295 5-1039 Vrchlabí-směr Studenec 4 406 I/16 5-2316 odb. II/325-Dolní Kalná 3 164 I/16 5-1219 Dolní Kalná 3 164 Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy na silniční síti ČR (www.rsd.cz) Záměry rozvoje silniční sítě Nejvýznamnější záměry rozvoje silniční sítě v ČR jsou obsaženy v materiálu Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR (dokument byl schválen usnesením vlády ČR pod č. 741/1999). Oblasti Krkonoš se dotýká záměr dokončení dálnice D 11. Ta by měla vést z Prahy do Hradce Králové (úsek do Poděbrad je již hotový) a potom přes Jaroměř do Trutnova a dále do Polska (z Jaroměře je uvažována výstavba v parametrech rychlostní komunikace, státní hranici by R 11 měla překračovat někde v prostoru stávajícího hraničního přechodu Královec ­ Lubawka). V Polsku by měla být nová komunikace napojena na plánovanou dálnici A3 (směr Legnice, Štětín, Wroclaw). Realizací stavby by došlo k podstatnému zlepšení dostupnosti Krkonoš v kontextu střední Evropy. Otázkou však jsou environmentální rizika, která souvisí s výstavbou dálniční komunikace v bezprostředním kontaktu s územím národního parku a biosférické rezervace Krkonoše. V sektorové části Doprava, telekomunikace a poštovní služby Národního rozvojového plánu České republiky se kromě toho hovoří ještě o potřebě úprav na silnici č. I/14, která tvoří příhraniční tangenciální spojení Ústecka, Děčínska, Českolipska, Liberecka a Semilska až po Trutnov. Na tomto tahu kromě jiného roste i rekreační zátěž směřující ze SRN do Krkonoš. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 81 spol. s r. o. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Ve srovnání s jinými regiony můžeme polohu Krkonoš v železniční síti hodnotit jako nepříliš exponovanou. Žádná železniční trať v oblasti není zařazena mezi národní koridory, žádná trať není ani elektrizována ani zdvojkolejněna. Nejvýznamnějším železničním uzlem území je Trutnov, z nějž radiálně vychází pět železničních tratí různého charakteru a významu. Všechny trati jsou přitom vedeny pouze podhůřím Krkonoš, do centrálních středisek (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) nezajíždí. Nejblíže k horám se dráhy dostávají ve Vrchlabí, ve Svobodě nad Úpou a v Žacléři. Schéma železniční sítě území viz v obr. 11. Obr. 11: Železniční síť turistického regionu Krkonoše Kartografický podklad: Soubor map krajů ČR 1: 200 000, Královéhradecký kraj. Český úřad zeměměřický a katastrální, 1999; zákres údajů GaREP spol. s r.o., 2003 Do kategorie celostátní dráhy jsou zařazeny tratě (kategorizace železničních tratí byla v ČR na základě zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, provedena Usnesením vlády ČR č. 766 ze dne 20. 12. 1995): - č. 032 Jaroměř ­ Trutnov: nejvýznamnější dráha zpřístupňující území Krkonoš, zajišťuje poměrně dobré a frekventované spojení do Hradce Králové a Pardubic a odtud dále do dalších středisek ČR, - č. 040 Trutnov ­ Hostinné ­ Kunčice nad Labem ­ Stará Paka ­ Chlumec nad Cidlinou: významná podkrkonošská dráha spojující kromě jiného města Trutnov, Hostinné a zprostředkovaně i Vrchlabí a Jilemnici. V Chlumci nad Cidlinou se napojuje na trať Hradec Králové ­ Praha, Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 82 spol. s r. o. - č. 043 Trutnov ­ Královec (­ Polsko - hraniční přechod Královec ­ Lubawka): dnes již nepříliš významná trať, součást trati Trutnov ­ Žacléř. Do kategorie celostátních drah je zařazena z důvodu přístupu k hraničnímu přechodu. Mezi regionální dráhy jsou řazeny tratě: - č. 043 Královec ­ Žacléř, - č. 044 Kunčice nad Labem ­ Vrchlabí, - č. 045 Trutnov ­ Svoboda nad Úpou: v polovině 90. let zde byla Českými dráhami ukončena doprava, novým dopravcem se stala společnost VIAMONT, a.s., - č. 047 Trutnov ­ Teplice nad Metují. Problémy železniční sítě V podstatě od doby vzniku v druhé polovině 19. století neprošly tratě v Krkonoších žádnou zásadní modernizací. Jejich stav proto plně odpovídá nárokům kladeným na dopravu v tehdejší době, takže dnes jen obtížně konkurují rozvíjející se silniční dopravě. Uvážíme-li navíc zdejší náročnou konfiguraci terénu, můžeme říci, že k hlavním nedostatkům patří zejména nevyhovující směrové vedení tratí (časté oblouky s malými poloměry), vysoké stáří a neodpovídající stav umělých a pozemních staveb, zastaralé sdělovací a zabezpečovací zařízení, nedostatečná únosnost železničního spodku atd. Důsledkem je snížená propustnost některých úseků, nízká přepravní rychlost a dlouhé jízdní doby. Záměry rozvoje železniční sítě Kromě běžných údržbových prací nejsou známy akce, které by měly vést ke zlepšení stavu drážní infrastruktury v řešeném území. LETECKÁ DOPRAVA Letecká doprava představuje v dostupnosti Krkonoš pouze doplňkovou funkci, přestože letecké spojení představuje nejrychlejší způsob přepravy cestujících, zejména v ekonomické a podnikatelské oblasti. Kromě sportovního a komerčního létání (letiště ve Vrchlabí) je z hlediska zabezpečení provozu letecké záchranné služby důležitá otázka zřizování helioportů v hlavních střediscích cestovního ruchu. DOPRAVA V KLIDU Problematika dopravy v klidu (tzn. problematika parkovacích míst, míst pro odstavování vozidel apod.) se nejcitlivěji projevuje ve větších sídlech a v nejnavštěvovanějších rekreačních lokalitách (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Vrchlabí atd.). Aktuálnost těchto problémů se v posledním období stále zvětšuje, protože roste počet automobilů a jejich výkonů ­ na jedno osobní auto v ČR v současnosti připadají pouze 2,98 osoby. V oblasti cestovního ruchu přitom podle zkušeností platí, že přibližně dvě třetiny návštěvníků a turistů přijíždějí osobním automobilem. Existence parkovišť v atraktivních lokalitách (horská střediska, východiště značených turistických stezek a cyklotras, lanovky, skiareály) tak dnes do značné míry podmiňuje jejich turistickou návštěvnost. Obecně platí, že k vyřešení problémů spjatých s dopravou v klidu se nabízí zejména následující nástroje ­ - snižování poptávky po individuální dopravě (např. cestou podpory veřejné dopravy, zavádění integrovaných dopravních systémů apod.), - cenová regulace (cenové znevýhodnění individuální dopravy), - zvyšování kapacity odstavných a parkovacích ploch (problematická cesta ­ řeší pouze následky a nikoliv příčiny). Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 83 spol. s r. o. Efektivní možnost řešení podle našeho názoru představuje vytvoření systému záchytných parkovišť, která by mohla být lokalizována např. u příjezdových komunikací na hranici Krkonošského národního parku, na okraji turistických středisek, u železničních stanic apod. Svoz návštěvníků od těchto parkovišť do požadovaných směrů (včetně spojení mezi samotnými parkovišti) by měl být zajištěn kvalitativně i kapacitně vyhovující veřejnou dopravou. HRANIČNÍ PŘECHODY Důležitým rysem Krkonoš je jejich poloha při státní hranici s Polskem. Aby bylo možné v rámci cestovního ruchu z této dispozice těžit (a aby byly Krkonoše zároveň dostupné i z ostatních států), je nutné zajistit dobrou průchodnost státní hranice. Klíčovou úlohu přitom sehrávají hraniční přechody. Silniční, cyklistická a pěší doprava Hlavní síť tvoří silniční hraniční přechody. Patří k nim: - Královec ­ Lubawka (silnice č. I/16) ­ podle počtu osob překračujících zde státní hranici, jde o osmý nejvýznamnější česko ­ polský silniční hraniční přechod; - Pomezní boudy ­ Przelecz Okraj (silnice č. II/252). Prostupnost státní hranice zlepšují další dvě kategorie hraničních přechodů: - přechody určené výhradně pro malý pohraniční styk mezi ČR a Polskem ­ v Krkonoších žádný takový přechod není zřízen; - přechody na turistických stezkách mezi ČR a Polskem ­ v rámci zkoumané části Krkonoš jich existuje celkem pět. Tyto přechody mají nepopiratelný význam pro rozvoj cestovního ruchu a pro zatraktivnění příhraničních oblastí, protože zpřístupňují turisticky cenné lokality na obou stranách státní hranice. Požadavky na zahušťování stávající sítě hraničních přechodů je nutné řešit s perspektivou blízkého vstupu do Evropské unie a následného otevření hranic (podle předpokladů v roce 2004). Přehled všech hraničních přechodů v Krkonoších a některé další relevantní údaje jsou uvedeny v obr. 10, 11 a v tab. 33, 34 a 35. Tab. 33: Přehled silničních hraničních přechodů v Krkonoších Hraniční přechod Charakter Rozsah dopravy Provozní doba Královec ­ Lubawka 1,3 P, C, M, OA, B, N nepřetržitá N ­ do 6 t celkové hmotnosti Pomezní Boudy ­ Przelecz Okraj 1,3 P, C, M, OA nepřetržitá Vysvětlivky: 1 hraniční přechody pro občany všech států 3 přechod pro malý pohraniční styk (Smlouva mezi ČR a PR o malém pohraničním styku, Praha 17.1.1995) P pěší C cyklisté M motocykly OA osobní automobily B autobusy N nákladní doprava Pramen: www.mvcr.cz Tab. 34: Silniční hraniční přechody v Krkonoších v roce 2000 Počet osob / rok Počet osobních automobilů /rok Počet autobusů / rok Počet nákladních automobilů / rokNázev přechodu Vjezd Výjezd Vjezd Výjezd Vjezd Výjezd Vjezd Výjezd Královec ­ Lubawka 1 109 997 1 080 395 274 327 260 663 4 203 4 184 7 772 9 436 Pomezní Boudy ­ Przelecz Okraj 465 729 443 464 94 896 90 813 0 0 0 0 Celkem 1 575 726 1 523 859 369 223 351 476 4 203 4 184 7 772 9 436 Podíl Krkonoš na ČR (v %) 4,3 4,3 4,9 4,8 6,2 6,5 2,4 2,1 Celkem (hranice ČR - Polsko) 36 607 935 35 724 564 7 511 413 7 374 136 68 336 64 395 329 795 443 345 Pramen: Hraniční celní přechody 2000, ČSÚ, Praha, 2001 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 84 spol. s r. o. Tab. 35: Přehled hraničních přechodů na turistických stezkách mezi ČR a Polskem v Krkonoších Turistická stezka Provozní doba Druh provozu Žacléř (Bobr) - Niedomirów 8-20 hod. 1.4.-30.9. 8-18 hod. 1.10.-31.3. P, C Soví sedlo (Jelenka) ­ Sowia Przelecz 8-20 hod. 1.4.-30.9. 9-16 hod. 1.10.-31.3. P, L Luční bouda ­ Slaski Dom 8-20 hod. 1.4.-30.9. 9-16 hod. 1.10.-31.3. P, L Luční bouda ­ Równia p.S. 8-20 hod. 1.4.-30.9. 9-16 hod. 1.10.-31.3. P, L Špindlerův Mlýn 8-20 hod 1.4.-30.9. 8-18 hod 1.10.-31.3. P, C, L Vysvětlivky: P pěší L lyžaři C cyklisté Překračovat státní hranice mezi ČR a PR na přechodech na turistických stezkách mohou občané ČR a PR a občané třetích států uvedených v příloze č. 4 k Dohodě mezi vládou ČR a vládou PR o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách ... ze dne 22.11.1996 Pramen: www.mvcr.cz Železniční doprava Osobní železniční doprava mezi ČR a Polskem není v Krkonoších zajišťována, protože zde není zřízen žádný osobní železniční přechod. V území existuje pouze jeden hraniční přechod pro nákladní dopravu: - Královec ­ Lubawka (trať č. 043). TURISTICKÁ DOPROVODNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA (cyklostezky, značené trasy, lanovky, vleky apod.) Analýzu problematiky viz v rámci kapitoly 6.2 ,,Základní a doprovodná turistická infrastruktura". 7.2 Analýza a vymezení hlavních forem dopravní obslužnosti turistických center a středisek Ač lze podle expertních odhadů konstatovat, že většina návštěvníků Krkonoš (minimálně cca dvě třetiny) přijíždí osobním automobilem, bylo provedeno také zhodnocení obslužnosti hlavních středisek cestovního ruchu veřejnou autobusovou a železniční dopravou. Tento segment dopravního trhu nelze pominout, protože představuje environmentálnější variantu dopravy. ZÁKLADNÍ POJMY Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou dopravou souvisí s řadou skutečností ­ jednak k nim patří populační velikost a sídelní význam (hospodářský, obslužný, administrativní) daných obcí a jednak se zde uplatňuje také poloha obcí v dopravní síti (obce položené na významnějších dopravních komunikacích spojujících větší sídelní střediska bývají obslouženy lépe). Pozitivně působícím faktorem je také atraktivita území (či obce) v rámci cestovního ruchu. Na základě existujících podmínek jednotliví dopravci (silniční i drážní) stanovují vedení svých linek a konstruují jízdní řády. Protože je však jejich provoz mnohdy ztrátový, a tudíž není v ekonomickém zájmu dopravců, má veřejná správa možnost do této sféry vstoupit a zajištění dopravní obslužnosti významně regulovat. Úkolem krajských orgánů je zajistit ve všech obcích kraje tzv. základní dopravní obslužnost (dále ZDO). Ta je v současnosti podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, chápána jako stav, kdy je zajištěna doprava do zaměstnání, do škol, do úřadů a do zdravotnických zařízení, a to včetně cest zpět (pojetí ZDO tak z pohledu definice není pro cestovní ruch příliš Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 85 spol. s r. o. vyhovující). Vyšší rozsah dopravy potom mohou formou tzv. ostatní dopravní obslužnosti sjednat jednotlivé obce. Plátcem prokazatelné ztráty v případě ZDO jsou kraje (formou dotace ze státního rozpočtu a případně i z rozpočtu kraje), v případě ODO pak dotčené obce ze svého rozpočtu. Dané principy jsou od roku 2003 uplatňovány v autobusové i v železniční dopravě. Regulací obou dopravních oborů z jednoho místa by mohla být omezena jejich vzájemná konkurence a výsledkem by mohly být provázané jízdní řády s odstraněním souběžných jízd vlaků a autobusů ve stejný čas po stejné trase. Nový systém by proto mohl usnadnit postupné zavádění integrovaných dopravních systémů. HODNOCENÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI STŘEDISEK CESTOVNÍHO RUCHU Hodnocení bylo provedeno zvlášť pro autobusovou a zvlášť pro železniční dopravu. Linková autobusová doprava Vzhledem k hlavnímu cíli kapitoly, jímž je analýza dopravní obslužnosti turistických center a středisek, byly v rámci autobusové dopravy do šetření zahrnuty pouze obce, které svými katastry zasahují do území Krkonošského národního parku (dále KRNAP) a ostatní města nacházející se v řešeném území. Tím by mělo být zajištěno zahrnutí všech nejvýznamnějších lokalit cestovního ruchu. Výsledný soubor obsahuje obce (řazeno abecedně): Černý Důl, Dolní Dvůr, Horní Maršov, Hostinné, Janské Lázně, Malá Úpa, Pec pod Sněžkou, Strážné, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Trutnov, Vrchlabí a Žacléř. U vybraných obcí bylo hodnoceno: - spojení přímými autobusovými spoji s nejvýznamnějšími městskými centry ČR ­ k tomuto účelu byla kromě Prahy vybrána krajská města Hradec Králové, Pardubice, Ústí nad Labem, Liberec, České Budějovice, Brno, Ostrava, Olomouc a Zlín (v případě Plzně a Karlových Varů přímé autobusové spojení neexistuje). Pro zjednodušení postupu byly počítány pouze spoje v jednom směru ­ z daného města do Krkonoš (situace v opačném směru je analogická); - spojení přímými autobusovými spoji mezi sebou ­ také zde byly pro zjednodušení postupu počítány pouze spoje v jednom směru. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 86 spol. s r. o. Tab. 36: Počty přímých autobusových spojů z vybraných měst ČR do turistických středisek Krkonoš v rámci jízdního řádu 2002/2003 Spoje z měst do Krkonoš Šp. Mlýn Vrch- labí Pec p. Sn. Malá Úpa Hor. Maršov Janské Lázně Svoboda n. Úp. Stráž- né Dol. Dvůr Černý Důl Trut- nov Žac- léř Hostin- né středa 10 13 10 1 10 1 11 . . . 14 . 1 pátek 15 20 15 1 15 1 16 . . . 20 . 1 sobota 14 17 14 2 14 2 15 . . . 17 . 1 Praha neděle 9 12 9 1 9 3 12 . . . 16 . . středa . 2 . . . . . . . . . . . pátek . 2 . . . . . . . . . . . sobota 1 3 1 . 1 . 1 . . . . . . Ústí nad Labem neděle . 2 . . . . . . . . . . . středa . 3 . . . . . . . . 1 . 1 pátek . 3 . . . . . . . . 1 . 1 sobota 1 4 1 . 1 . 1 . . 1 1 . . Liberec neděle . 3 . . . . . . . 1 1 . . středa . . 1 . 1 . 1 . . . 1 . . pátek . . 1 . 1 . 1 . . . 1 . . sobota . . 1 . 1 . 1 . . . 1 . . České Budějo- vice neděle . . 1 . 1 . 1 . . . 1 . . středa 6 9 2 . 2 1 3 . . . 14 . 4 pátek 6 9 3 . 3 1 4 . . . 15 . 4 sobota 5 7 4 . 4 1 5 . . . 10 . 4 Hradec Králové neděle 7 9 4 . 4 1 5 . . . 13 . 4 středa 1 1 2 . 2 1 3 . . . 5 . . pátek 1 1 2 . 2 1 3 . . . 5 . . sobota . . 2 . 2 1 3 . . . 5 . . Pardubice neděle 1 1 2 . 2 1 3 . . . 5 . . středa . 1 . . . . . . . . . . 1 pátek . 1 . . . . . . . . . . 1 sobota . 1 . . . . . . . . . . 1 Olomouc neděle . 1 . . . . . . . . . . 1 středa 2 3 . . . . . . . . 4 . 2 pátek 2 3 1 . 1 . 1 . . . 6 . 2 sobota 1 2 1 . 1 . 1 . . . 5 . 2 Brno neděle 2 3 2 . 2 . 2 . . . 5 . 2 středa 2 2 . . . . . . . . 2 . . pátek 2 2 . . . . . . . . 2 . . sobota 2 2 . . . . . . . . 2 . . Zlín neděle 2 2 . . . . . . . . 2 . . středa . 1 . . . . . . . . . . 1 pátek . 1 . . . . . . . . . . 1 sobota . 1 . . . . . . . . . . 1 Ostrava neděle . 1 . . . . . . . . . . 1 Pramen: Jízdní řády autobusové dopravy platné v období 2002/2003 (www.jizdnirady.cz) Počítány a posuzovány zvlášť byly pravidelně jezdící přímé spoje ve středu (středa zastupuje pracovní dny), v pátek (poslední pracovní den před víkendem), v sobotu a v neděli, a to v rámci platného jízdního řádu na období 2002/2003. Vzhledem k zaměření na aktivity cestovního ruchu je situace v období víkendu (a kolem něj) klíčová. Výsledky šetření přináší tab. 36 a 37, přehled všech autobusových linek zajíždějících do Krkonoš je k dispozici v příloze č. 5, její součástí jsou i mezinárodní linky do Německa a na Slovensko. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 87 spol. s r. o. Tab. 37: Počty přímých autobusových spojů mezi turistickými středisky Krkonoš v rámci jízdního řádu 2002/2003 Počty spojů mezi středisky Šp. Mlýn Vrch- labí Pec p. Sn. Malá Úpa Hor. Maršov Janské Lázně Svoboda n. Úp. Strážné Dol. Dvůr Černý Důl Trutnov Žacléř Hostinné středa x 36 2 . 2 5 5 . . 5 5 . 2 pátek x 38 2 . 2 5 5 . . 5 5 . 2 sobota x 36 3 . 3 4 4 . . 4 3 . 2 Špindle- rův Mlýn neděle x 35 3 . 3 4 4 . . 4 3 . 3 středa x 2 . 2 9 9 4 6 19 15 . 20 pátek x 2 . 2 9 9 4 6 19 15 . 20 sobota x 4 . 4 6 7 2 . 7 6 . 6 Vrchlabí neděle x 3 . 3 6 6 2 . 7 6 . 6 středa x 7 34 4 34 . . 3 27 . . pátek x 7 35 4 35 . . 3 28 . . sobota x 5 41 5 41 . . 4 30 . 2 Pec pod Sněžkou neděle x 5 39 4 39 . . 4 31 . 1 středa x 5 . 5 . . . 5 . . pátek x 5 . 5 . . . 5 . . sobota x 6 . 6 . . . 5 . 1 Malá Úpa neděle x 4 . 4 . . . 4 . . středa x 4 36 . . 3 29 . . pátek x 4 37 . . 3 30 . . sobota x 5 41 . . 4 30 . 2 Horní Maršov neděle x 4 39 . . 4 31 . 1 středa x 31 . . 9 24 . . pátek x 31 . . 9 24 . . sobota x 22 . . 7 17 . 1 Janské Lázně neděle x 21 . . 7 15 . 1 středa x . . 9 54 . 2 pátek x . . 9 55 . 2 sobota x . . 7 46 . 2 Svoboda nad Úpou neděle x . . 7 46 . 1 středa x . . . . . pátek x . . . . . sobota x . . . . . Strážné neděle x . . . . . středa x . . . . pátek x . . . . sobota x . . . . Dolní Dvůr neděle x . . . . středa x 12 . 7 pátek x 12 . 7 sobota x 4 . 2 Černý Důl neděle x 4 . 1 středa x 23 10 pátek x 23 10 sobota x 10 . Trutnov neděle x 9 1 středa x . pátek x . sobota x . Žacléř neděle x . středa x pátek x sobota x Hostinné neděle x Pramen: Jízdní řády autobusové dopravy platné v období 2002/2003 (www.jizdnirady.cz) Většina zkoumaných obcí má zajištěné přímé spojení s Prahou, v případě hlavních středisek (Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Svoboda nad Úpou a Trutnov) jde o spojení velmi frekventované. Příznivá situace panuje i v případě Hradce Králové, Pardubic a částečně i Brna. Z Ústí nad Labem a Liberce je autobusem relativně dobře dostupné Vrchlabí, ze Zlína směřuje dvojice spojů do Trutnova, Vrchlabí a Špindlerova Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 88 spol. s r. o. Mlýna. Obce Dolní Dvůr, Strážné a Žacléř naopak nemají přímé spojení zajištěno s žádným z daných center. Pokud jde o spojení mezi krkonošskými středisky můžeme konstatovat, že logicky nejintenzivnější spojení je zajišťováno mezi největšími městy (Trutnov, Vrchlabí, Hostinné) a mezi těmito městy a obcemi v jejich zázemí ­ významně se projevuje vazba Špindlerova Mlýna a Černého Dolu k Vrchlabí a analogicky Pece pod Sněžkou, Horního Maršova, Janských Lázní, Svobody nad Úpou, Černého Dolu a Žacléře k Trutnovu. Zřejmé přitom je, že kdyby uvedené obce nebyly středisky cestovního ruchu, byly by zmíněné relace méně frekventované (minimálně o spoje dálkových linek). Pomineme-li výborné spojení obcí Pec pod Sněžkou, Horní Maršov a Svoboda nad Úpou (související s jejich polohou na silnici Pec pod Sněžkou - Trutnov), lze říci, že poměrně dobrá situace panuje i mezi Špindlerovým Mlýnem, Vrchlabím, Černým Dolem, Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou a Pecí pod Sněžkou a Malou Úpou. Železniční doprava Z obcí zkoumaných v rámci linkové autobusové dopravy jsou na železniční síť napojeny pouze města Hostinné, Svoboda nad Úpou, Trutnov, Vrchlabí a Žacléř. Vzhledem k odlišnému charakteru drážní dopravy (fixace na stanovenou trasu a menší počet stanic a zastávek) bylo rozhodnuto, že zhodnocen bude provoz na všech tratích, které zasahují do vymezeného území Krkonoš. Výsledky shrnují tab. 38 a 39. Tab. 38: Počty vlaků na tratích v Krkonoších podle jízdního řádu 2002/2003 Počet zastavujících vlaků Počet (a kategorie) přímých vlaků směr A směr B č. název (s uvedením označení směrů) Stanice (zastávka) X so ne X so ne do Prahy do Hr.Králové do Pardubic 032 Trutnov (A) - Jaroměř (B) Bohuslavice n.Úp. 11 9 9 10 8 9 . . . Vlčice 11 9 9 10 9 10 . . . Pilníkov 12 10 10 11 9 11 . . . Chotěvice 12 10 10 10 9 10 . . . Hostinné 13 11 11 12 9 13 . . . Prosečné 12 10 10 10 9 10 . . . 040 Trutnov (A) - Chlumec n.Cidl. (B) Klášterská Lhota 12 10 10 10 9 10 . . . Libeč 6 5 5 6 5 5 . . . Křenov 6 5 5 6 5 5 . . . Bernartice u Trut. 6 5 5 6 5 5 . . . Královec 6 5 5 6 5 5 . . . Lampertice 6 5 5 6 5 5 . . . 043 Trutnov (A) - Žacléř (B) Žacléř 6 5 5 x x x . . . Podhůří 20 17 18 20 16 19 . . . 044 Kunčice n.Lab. (A) - Vrchlabí (B) Vrchlabí 20 17 18 x x x . . . Trutnov-Zel.Louka 20 18 18 20 18 18 . . . Trutnov-St.město 20 18 18 20 18 18 . . . Kalná Voda 20 18 18 20 18 18 . . . Mladé Buky 20 18 18 20 18 18 . . . 045 Trutnov (A) - Svoboda n.Úp. (B) Svoboda n.Úp. 20 18 18 x x x . . . Trutnov zastávka 10 8 8 9 8 8 . . . 047 Trutnov (A) - Teplice n.Met. (B) Lhota u Trut. 10 8 8 10 8 8 . . . Poznámka: v tabulce nejsou uvedeny údaje za uzlové stanice Trutnov hl.n., Trutnov-střed, Trutnov-Poříčí a Kunčice n.Lab. Pramen: Jízdní řád železniční dopravy platný v období 2002/2003 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 89 spol. s r. o. Z prezentovaných výsledků plyne, že nejvíce vlaků jezdí po tratích Trutnov ­ Svoboda nad Úpou (na této dráze v polovině 90. let České dráhy osobní dopravu dokonce zastavily, znovu obnovena byla teprve po příchodu nového dopravce ­ společnosti VIAMONT, a.s.) a Kunčice n. Lab. ­ Vrchlabí. Naopak nejnižší standard dopravní obslužnosti je zajišťován na trati Trutnov ­ Královec. Pro přímé železniční spojení s Prahou, Hradcem Králové a Pardubicemi má největší význam trať z Trutnova do Jaroměře, počty takových vlaků viz v tab. 39. Rychlíky jezdí také po trati z Trutnova do Chlumce nad Cidlinou, avšak vzhledem ke stavu dráhy (směrové vedení, rychlost) představují v daných relacích méně výhodnou variantu. Tab. 39: Počty vlaků na tratích v Krkonoších podle jízdního řádu 2002/2003 Počet odjíždějících přímých vlaků směrem do Jaroměře Teplic n.Met. Žacléře Chlumce n.C. Svobody n.Úp. Vrchlabí TrutnovaStanice (zastávka) X so ne X so ne X so ne X so ne X so ne X so ne X so ne Trutnov hl.n. 15 13 14 10 8 8 6 5 5 12 9 13 20 18 18 . . . x x x Trutnov-střed 14 12 14 10 8 8 6 5 5 . . . . . . . . . x x x Trutnov-Poříčí 12 10 11 . . . 6 5 5 . . . . . . . . . x x x Kunčice n.Lab. . . . . . . . . . 12 9 12 . . . 20 16 19 13 11 11 Počet (a kategorie) přímých vlaků Stanice (zastávka) do Prahy do Hr.Králové do Pardubic Trutnov hl.n. 1 (Ex, R): Ex 550 jede v pracovní dny a sobotu R 1464 jede v neděli 3 (Ex, R): Ex 550 jede v pracovní dny a sobotu R 981 jede každý den R 1485 jede v sobotu a neděli R 1464 jede v neděli 1 (R): R 981 jede denně Trutnov-střed . 2 (R): R 981 jede každý den R 1485 jede v sobotu a neděli 1 (R): R 981 jede denně Trutnov-Poříčí . 1 (R): R 1485 jede v sobotu a neděli . Kunčice n.Lab. . . . Poznámka: v tabulce jsou uvedeny pouze údaje za uzlové stanice Trutnov hl.n., Trutnov-střed, Trutnov-Poříčí a Kunčice n.Lab. Pramen: Jízdní řád železniční dopravy platný v období 2002/2003 Součinnost železniční a linkové autobusové dopravy Spolupráce mezi oběma dopravními obory je zatím nízká, skutečnost můžeme dokumentovat například v úseku Trutnov ­ Svoboda nad Úpou, který je zároveň obsluhován autobusovou i železniční dopravou ­ v pracovní dny zde souběžně jezdí 54 autobusových a 20 vlakových spojů. Cestu k hospodárnějšímu a pro uživatele příznivějšímu modelu fungování veřejné dopravy představuje integrovaný dopravní systém, který by mohl přispět ke zvýšení zájmu o veřejnou dopravu a zároveň by mohl přispět k omezení individuální dopravy do přírodně nejcennějších lokalit Krkonoš. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 90 spol. s r. o. 8. CESTOVNÍ RUCH ­ ANALÝZA POPTÁVKY ZIMNÍ NÁVŠTĚVNOST VYBRANÝCH TURISTICKÝCH CENTER KRKONOŠ Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření ze zimní sezóny 2002/2003 Průzkum zimní návštěvnosti Krkonoš byl realizován v návaznosti na průzkum letní a zimní návštěvnosti turistických center Libereckého kraje (v rámci zpracování ,,Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje - I. etapa, analytická část", GaREP, spol. s r.o., Brno, 2003). Vzhledem k tomu, že několik významných turistických středisek Libereckého kraje leží v Krkonoších, bylo možné výpovědi respondentů z těchto lokalit vzít za základ výběrového souboru návštěvníků Krkonoš. Tento soubor, vzniklý dotazníkovým průzkumem v Harrachově, Rokytnici nad Jizerou a Benecku, byl doplněn šetřením ve Špindlerově Mlýně. Na základě analýzy výpovědí oslovených návštěvníků těchto míst je vytvářen obraz o struktuře a chování návštěvníků regionu. Při interpretaci odpovědí je však třeba vzít na vědomí skutečnost, že cca tři čtvrtiny respondentů byly osloveny v oblasti Harrachov ­ Rokytnice nad Jizerou. Celkově byly získány odpovědi od 574 respondentů. Počet validních odpovědí respondentů v jednotlivých střediscích je uveden v tab. 40. Dotazníkové šetření ve Špindlerově Mlýně, realizované speciálně za účelem poznání struktury návštěvnosti Krkonoš, se zaměřovalo na stejné otázky jako paralelně probíhající průzkum krkonošských centrech na území Libereckého kraje. Navíc tento dotazník obsahoval další otázky, jejichž cílem bylo podrobnější poznání preferencí návštěvníků a návštěvnosti vybraných lokalit. Vzhledem k omezenému počtu získaných odpovědí na tyto otázky (jen respondenti oslovení ve Špindlerově Mlýně) nemohou tyto být vyhodnoceny stejně jako ostatní otázky, ale bude proveden jen jejich rozbor na základě tzv. prvního třídění, a to v závěru této analýzy. Šetření nebylo zaměřeno na zjištění počtu návštěvníků ­ k tomu by musela být použita jiná metoda ­ ale na zjištění struktury výběrového vzorku návštěvníků a jejich chování během pobytu. Tab. 40: Seznam lokalit, v nichž bylo prováděno dotazníkové šetření Lokalita Správní obvod Počet respondentů Podíl z celkového počtu respondentů (%) Benecko Jilemnice 101 17,6 Harrachov Tanvald 227 39,5 Rokytnice nad Jizerou Jilemnice 200 34,8 Špindlerův Mlýn Vrchlabí 46 8,0 Celkem - 574 100,0 Při analýze získaných odpovědí byla věnováno pozornost především zjištění potenciálních rozdílů mezi odpověďmi respondentů z ČR a ze zahraničí. V několika případech byly zjišťovány také rozdíly mezi skupinami respondentů vytvořenými podle jejich věku (mladší ­ starší) nebo podle forem skupiny respondentů (rodiny, páry, nerodinné skupiny). Významnost rozdílů mezi výpověďmi respondentů z jednotlivých skupin byla vždy testována statistickým testem Pearsonův chí-kvadrát test (testuje pravděpodobnost, s jakou je možné vyloučit hypotézu, že rozdíly ve struktuře odpovědí sledovaných skupin jsou náhodné). Vlastní průzkum návštěvnosti probíhal v uvedených lokalitách v lednu až březnu 2003. Průzkum byl zacílen na ubytované návštěvníky, tj. dotazník měli vyplňovat pouze respondenti, kteří byli v regionu přechodně ubytováni alespoň jednu noc. Při vlastní realizaci dotazníkového šetření spolupracovali studenti Pedagogické fakulty Technické univerzity Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 91 spol. s r. o. Liberec a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno. Tazatelé byli před zahájením šetření podrobně seznámeni s otázkami v anketě, byli poučeni, jakým způsobem oslovit respondenta a požádat ho o zodpovězení otázek, a na obvyklé reakce a obtíže při vyplňování dotazníku. Byli upozorněni, že všichni respondenti by měli splňovat předpoklad být v regionu ubytováni alespoň jednu noc, a zejména na dodržení pravidel výběru respondentů podle pohlaví a věku. Ve Špindlerově Mlýně byl průzkum prováděn prostřednictvím turistického informačního střediska. Demografická struktura respondentů Výběrovou populaci tvoří 339 mužů (tj. 59,1% výběrového souboru) a 235 žen (40,9%). Věková struktura se blíží věkové struktuře populace respondentů oslovených v průběhu letní sezóny v Libereckém kraji, tzn. že jde o populaci ve srovnání s populací ČR výrazně mladou. Plná pětina dotázaných byla ve věku do 25 let, více než tři pětiny byly ve věku do 45 let. Osob v poproduktivním věku (65 a více let) jsou mezi respondenty jen 3%. Mladá věková struktura respondentů odpovídá skutečnosti, že region navštěvují častěji lidé mladší (ve srovnání s populací ČR). Průměrný věk respondentů, kteří uvedli svůj věk (N=487 respondentů), je 37,4 let, z toho průměrný věk mužů 38,4 let a průměrný věk žen 35,7 let. Ženská část výběrové populace je tedy jednak menší, jednak mladší ve srovnání s respondenty-muži. Současně však ženy podstatně častěji než muži odmítli uvést svůj věk (na tuto otázku neodpověděla více než pětina žen, ale jen desetina mužů). Tab. 41: Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku věk celkem muži ženy abs. v % abs. v % abs. v % do 25 let 118 20,6 60 17,7 58 24,7 26 ­ 35 let 132 23,0 82 24,2 50 21,3 36 ­ 45 let 107 18,6 75 22,1 32 13,6 46 ­ 55 let 59 10,3 40 11,8 19 8,1 56 ­ 65 let 53 9,2 34 10,0 19 8,1 66 a více let 18 3,1 11 3,2 7 3,0 nezjištěn 87 15,2 37 10,9 50 21,3 celkem 574 100,0 339 100,0 235 100,0 Vzdělání respondentů bylo zjišťováno pouze u respondentů oslovených ve Špindlerově Mlýně (jedna ze tří otázek zařazených pouze v tomto průzkumu). Proto vzdělanostní strukturu tohoto vzorku není možné zobecnit. Mezi respondenty ve Špindlerově Mlýně bylo 46% vysokoškoláků a 24% osob s úplným středoškolským vzděláním (dále 26% středoškoláků bez maturity a jen 2% se základním vzděláním a 2% s nezjištěným vzděláním). Vzdělanost této skupiny tak byla výrazně vyšší než je vzdělanost populace ČR. Výrazně vyšší stupeň vzdělanosti respondentů ­ ve srovnání s populací ČR - byl zjištěn také při průzkumu návštěvnosti Libereckého kraje v letní sezóně. Přes omezení vyplývající z malého výběrového vzorku je tak možné s vysokou mírou spolehlivosti tvrdit, že za rekreací do regionu jezdí významně častěji lidé s vyšším stupněm vzdělání. Geografický původ respondentů Dostatečná velikost výběrového souboru a náhodný výběr respondentů umožňují vymezit zdrojovou oblast návštěvníků Krkonoš v zimním období ­ tedy regiony, odkud respondenti nejčastěji za rekreací do Krkonoš přijeli. Významnou část souboru tvoří respondenti ze zahraničí ­ přibližně 29% dotázaných. Tento podíl je poněkud vyšší než podíl zahraničních Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 92 spol. s r. o. respondentů mezi návštěvníky Libereckého kraje (zjištěný stejnou metodou). Lze z toho usuzovat, že v Krkonoších je podíl zahraniční klientely vyšší než v okolních regionech Libereckého kraje (Jizerské hory, Českolipsko). Některé jiné průzkumy, vycházející z rozsáhlejších průzkumů, uvádějí v Krkonoších ještě vyšší podíl zahraničních návštěvníků. Tab. 42: Místo bydliště respondentů Bydliště muži ženy celkem abs. v % abs. v % abs. v % v České republice 240 70,8 166 70,6 406 70,7 v zahraničí 99 29,2 69 29,4 168 29,3 celkem 339 100,0 235 100,0 574 100,0 V případě respondentů z ČR byla zjišťována také obec jejich trvalého bydliště. Územní rozložení bydlišť tak za předpokladu reprezentativnosti výběru vypovídá o tom, ze kterých regionů ČR přijíždějí návštěvníci Krkonoš v zimní sezóně nejčastěji. Nejčastěji uváděným zdrojovým místem je podle očekávání Praha (třetina domácích respondentů). Za ní následuje Středočeský kraj a dále oba kraje, na jejichž území Krkonoše leží. Z jiných krajů přijela jen čtvrtina domácích respondentů (viz tab. 43). Výsledky tak přesvědčivě ukazují význam Prahy a okolních středočeských okresů, odkud pochází celkem více než polovina domácích respondentů. Podrobnější pohled na místa bydliště tříděná podle okresů (viz tab. 44) ukazuje další charakteristický rys, totiž relativně vyšší zastoupení okresů, v nichž nejsou příležitosti při zimní horské sporty, a naopak malý počet respondentů z pohraničních okresů Čech a severu Moravy, kde existují konkurenční zimní lyžařská střediska. To zvyšuje význam středočeského prostoru a v menší míře např. i jižní Moravy (více než ze severní Moravy) jako zdrojových oblastí návštěvníků Krkonoš, zatímco např. Ústecký kraj je vzhledem ke své blízkosti zastoupen jen relativně málo. Toto třídění také ukázalo, že na vysoké návštěvnosti ze středních Čech se podílejí všechny okresy kraje (nejvíce ty nejbližší ­ Mladá Boleslav, Mělník ­ nebo s většími městy ­ Kladno, Kolín). Tab. 43: Kraj bydliště domácích respondentů Kraj bydliště Počet respondentů Podíl z celkového počtu respondentů z ČR Praha 133 32,8 Středočeský 84 20,7 Liberecký 51 12,6 Královéhradecký 42 10,3 Jihomoravský 25 6,2 Pardubický 24 5,9 Plzeňský 11 2,7 Ústecký 8 2,0 Jihočeský 8 2,0 Karlovarský 6 1,5 Moravskoslezský 6 1,5 Olomoucký 3 0,7 Vysočina 3 0,7 Zlínský 2 0,5 Celkem 406 100,0 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 93 spol. s r. o. Tab. 44: Okresy ČR, v nichž má bydliště alespoň 7 respondentů průzkumu (relativní hodnota udává podíl z celkového počtu domácích respondentů, kteří uvedli místo bydliště). Okres Počet respondentů Podíl (%) Okres Počet respondentů Podíl (%) Praha 133 32,8 Plzeň-město 9 2,2 Liberec 23 5,7 Trutnov 9 2,2 Hradec Králové 21 5,2 Kladno 8 2,0 Mladá Boleslav 16 3,9 Jičín 8 2,0 Brno-město 16 3,9 Jablonec n. Nisou 7 1,7 Semily 15 3,7 Praha-východ 7 1,7 Pardubice 13 3,2 Rakovník 7 1,7 Mělník 12 3,0 Ústí nad Orlicí 7 1,7 Kolín 9 2,2 Respondentů ze zahraniční je v souboru celkem 168. Pocházejí ze sedmi evropských států. Dominantní podíl mezi nimi mají respondenti z Německa, kteří tvoří více než čtyři pětiny výběrové populace (viz tab. 45). Počet respondentů z Německa je o něco vyšší než počet respondentů z Prahy. Další významnými skupinami jsou v zimní sezóně Poláci a Nizozemci. Jiné země se vyskytují jen v jednotlivých případech (Belgie, Dánsko, Francie, Slovensko). Pokud srovnáme výsledky hodnoceného průzkumu s výsledky průzkumu letní návštěvnosti Libereckého kraje (větší výběrová populace, více tazatelských lokalit), potom je v zimní sezóně v Krkonoších poněkud vyšší podíl zahraničních respondentů a mezi nimi poněkud vyšší podíl Němců na úkor Holanďanů a Slováků. V zimní sezóně také nebyl osloven žádný návštěvník ze zámoří nebo vzdálenějších evropských zemí. 91,7% respondentů pochází ze zemí EU. Tab. 45: Zahraniční respondenti podle státu trvalého pobytu Stát Počet respondentů Podíl z počtu zahraničních respondentů(%) Německo 141 83,9 Polsko 13 7,7 Nizozemí 7 4,2 ostatní 7 4,2 Celkem 168 100,0 Respondenti pocházejí především z měst. Z venkovských obcí a nejmenších měst do 5000 obyvatel pochází méně než desetina dotázaných. Z velkých měst (nad 100 000 obyvatel) přijely přibližně dvě pětiny respondentů (39,8%), což bylo poněkud více než ze středně velkých měst (s 20 000 až 100 000 obyvateli), z nichž pochází třetina respondentů (33,8%). Stupeň "urbanizace" výběrové populace je tak značně vysoký. Mezi souborem respondentů z ČR a ze zahraničí existuje z hlediska velikosti bydliště statisticky významný rozdíl, který spočívá především ve vyšším podílu respondentů z největších měst (fenomén Prahy) a současně vyšším podílu respondentů z venkovských obcí mezi domácími respondenty. Rozdíly mezi oběma soubory jsou však snadno vysvětlitelné rozdíly ve struktuře osídlení ČR a Německa. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 94 spol. s r. o. Tab. 46: Velikost bydliště respondentů Počet obyvatel místa bydliště Domácí respondenti Zahraniční respondenti Celkem abs. v % abs. v % abs. v % do 5 000 obyvatel 42 10,3 9 5,4 51 8,9 5 001 ­ 20 000 obyvatel 72 17,7 26 15,5 98 17,1 20 000 ­ 50 000 obyvatel 67 16,5 49 29,2 116 20,2 50 001 ­ 100 000 obyvatel 59 14,5 19 11,3 78 13,6 100 001 ­ 500 000 obyvatel 35 8,6 29 17,3 64 11,1 500 001 a více obyvatel 130 32,0 35 20,8 165 28,7 nezjištěno 1 0,2 1 0,6 2 0,3 celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Důvod návštěvy regionu Důvody cesty do regionu respondenti určovali tak, že v seznamu důvodů uvedených v dotazníku (viz tab. 47 a 48) označili jeden nebo více důvodů jejich cesty. 292 respondentů uvedlo právě jeden hlavní důvod, 215 respondentů právě dva důvody a 63 respondentů tři nebo čtyři důvody. Všechny odpovědi byly považovány za rovnocenné a nebyly váženy podle počtu důvodů, uvedených jedním respondentem. Návštěvníci jezdí v zimě do Krkonoš hlavně za lyžováním a dalšími zimními sporty. Sportovní dovolenou uvedly jako hlavní důvod cesty dvě třetiny dotázaných (viz tab. 47). Druhým často uváděným důvodem cesty byla "rekreace" tento důvod označila více než poloviny dotázaných. Právě rekreace a sportovní dovolená byla také nejčastější uvedenou kombinací důvodů u respondentů, kteří uvedli více než jeden důvod návštěvy. Tab. 47: Struktura respondentů z hlediska důvodu návštěvy regionu. Relativní číslo označuje podíl respondentů, kteří označili důvod uvedený v levém sloupci, z celkového počtu respondentů Důvod návštěvy Počet respondentů Podíl (%) Rekreace 326 56,8 Návštěva příbuzných, známých 69 12,0 Sportovní dovolená (lyžování a jiné sporty) 386 67,2 Návštěvy měst 20 3,5 Zdravotní dovolená 19 3,3 Turistika 74 12,9 Služební cesta 13 2,3 Nákupy 8 1,4 Jedna ze zastávek na dovolené 2 0,3 Nezodpovězeno 4 0,7 Jiné hlavní důvody se vyskytují s podstatně nižší frekvencí. Pro osminu turistů byla hlavním důvodem (resp. jedním z hlavních důvodů) turistika a také návštěva příbuzných a známých. Jiné důvody uvedla méně než dvacetina dotázaných. Zatímco v letní sezóně je struktura důvodů cesty do regionu pestřejší, v zimní sezóně průzkum potvrdil očekávání, že dominantním důvodem návštěvy jsou zimní sporty spojené s rekreací. Mezi turisty z ČR a ze zahraničí není v tomto ohledu velký rozdíl: sportovní dovolená a rekreace jsou dominantními důvody v obou skupinách. Rozdíl je především ve významu návštěv příbuzných a známých: ty byly hlavním důvodem cesty (nebo jedním z hlavních důvodů) pro šestinu domácích respondentů, ale jen 2% respondentů ze zahraničí. Mezi zahraničními respondenty je vyšší frekvence důvodu sportovní dovolená (tři čtvrtiny zahraničních respondentů, podíl cca o 10% vyšší než v souboru domácích respondentů) a rekreace, všechny ostatní hlavní důvody cesty (včetně nákupů) se vyskytují méně často a s výjimkou turistiky jsou nevýznamné (viz tab. 48). Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 95 spol. s r. o. Tab. 48: Struktura respondentů z hlediska důvodu návštěvy (pobytu) regionu v třídění podle místa trvalého pobytu. Relativní hodnoty se vztahují celkovému počtu respondentů s bydlištěm v ČR (N=406), resp. v zahraničí (N=168) Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí Důvod návštěvy Počet resp. Podíl (%) Počet resp. Podíl (%) Rekreace 226 55,7 100 59,5 Návštěva příbuzných, známých 65 16,0 4 2,4 Sportovní dovolená 261 64,3 125 74,4 Návštěvy měst 16 3,9 4 2,4 Zdravotní dovolená 18 4,4 1 0,6 Turistika 55 13,5 19 11,3 Služební cesta 11 2,7 2 1,2 Nákupy 6 1,5 2 1,2 Jedna ze zastávek na dovolené 2 0,5 - 0,0 Nezodpovězeno 3 0,7 1 0,6 Celkem 406 100,0 168 100,0 Důvody cesty do Krkonoš v zimní sezóně jsou velmi podobné důvodům cesty do Libereckého kraje. Menší odchylky spočívají ve vyšším podílu rekreace a nižším podílu návštěv měst a dalších méně často uváděných důvodů (služební cesta, nákupy) v Krkonoších ve srovnání s Libereckým krajem. Organizace a délka pobytu Většina dotázaných si svůj rekreační pobyt v kraji organizuje sama a nevyužívá zprostředkovatelských služeb. Bezmála tři čtvrtiny dotázaných odpověděly, že si svůj pobyt organizovali sami, další šestina si rezervovala pobyt přímo u poskytovatele služby (bez prostředníka). Pouze 7% dotázaných využilo služeb cestovní kanceláře. Poměrně velkého rozmachu dosáhla v posledních měsících rezervace pobytu prostřednictvím internetu ­ z dotázaných návštěvníků tento způsob rezervace využila osmina, tj. bezmála dvojnásobek počtu těch, kteří využili služeb cestovní kanceláře (viz tab. 49). Tab. 49: Struktura respondentů z hlediska způsobu organizace pobytu Domácí návštěvníci Zahraniční návštěvníci Celkem Způsob organizace pobytu Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Organizuji si sám 288 70,9 79 47,0 367 63,9 Přímá rezervace u přepravce/ubytovatele 71 17,5 21 12,5 92 16,0 Využití služeb cestovní kanceláře 20 4,9 18 10,7 38 6,6 Rezervace na internetu 22 5,4 47 28,0 69 12,0 Neuvedeno 5 1,2 3 1,8 8 1,4 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Způsobem organizace, resp. rezervace pobytu se výrazně odlišuje chování domácích a zahraničních respondentů. Rozdíl je statisticky významný na všech hladinách spolehlivosti. Domácí respondenti si ve srovnání se zahraničními častěji organizují pobyt sami, případně si jej přímo rezervují u poskytovatele služby. Pouze desetina domácích respondentů využila služeb cestovní kanceláře nebo rezervace prostřednictvím internetu. Naproti tomu mezi Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 96 spol. s r. o. zahraničními respondenty se stal významným médiem internet, kterého k rezervaci pobytu využila více než čtvrtina dotázaných; další desetina z nich využila služeb cestovní kanceláře. Zprostředkovatelských služeb častěji využívají starší respondenti (viz tab. 50). Mezi respondenty do 35 let bylo více těch, kteří si pobyt organizovali sami, naproti tomu mezi staršími byla častější přímá rezervace, využití služeb cestovní kanceláře a překvapivě i využití internetu. Rozdíl mezi skupinami vymezenými věkem je však méně významný než rozdíl mezi skupinami vymezenými na základě místa bydliště a leží pod hladinou statistické spolehlivosti (chí kvadrát test). Tab. 50: Struktura respondentů z hlediska způsobu organizace pobytu v členění podle věku (jen respondenti, kteří uvedli svůj věk, N=487). Věk do 35 let Věk 36 a více let Celkem Způsob organizace pobytu Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Organizuji si sám 175 70,0 142 59,9 317 65,1 Přímá rezervace u přepravce/ubytovatele 39 15,6 43 18,1 82 16,8 Využití služeb cestovní kanceláře 11 4,4 20 8,4 31 6,4 Rezervace na internetu 22 8,8 29 12,2 51 10,5 Jiná možnost a neuvedeno 3 1,2 3 1,3 6 1,2 Celkem 250 100,0 237 100,0 487 100,0 Typická délka pobytu ubytovaných návštěvníků Krkonoš je 4 až 7 nocí (týdenní pobyty). Na týdenním pobytu pobývala v regionu polovina dotázaných (viz tab. 51). Kratší pobyty jsou v zimní sezóně významně častější než pobyty delší: kratší pobyt (méně než 4 přenocování) uvedly téměř dvě pětiny dotázaných (38,5%), zatímco pobyt delší než 7 nocí jen 4,1% dotázaných. Tab. 51: Struktura respondentů podle délky pobytu Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí Celkem Délka pobytu (počet nocí) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) 1 přenocování 23 5,7 4 2,4 27 4,7 2 až 3 přenocování 145 35,7 49 29,2 194 33,8 4 až 7 přenocování 203 50,0 86 51,2 289 50,3 8 až 14 přenocování 12 3,0 10 6,0 22 3,8 15 a více přenocování 2 0,5 - 0,0 2 0,3 Neuvedeno 21 5,2 19 11,3 40 7,0 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Rozdíl mezi domácími a zahraničními návštěvníky není příliš velký (je statisticky významný jen na nižší hladině spolehlivosti). Spočívá v poněkud nižším podílu jednodenních a víkendových pobytů mezi respondenty ze zahraničí. Průměrný počet přenocování je 4,39 (týká se jen respondentů, kteří uvedli délku pobytu, N=534). To je hodnota velmi blízká průměrnému počtu přenocování hostů, publikovanému na základě evidence ČSÚ (v okrese Semily 4,4 přenocování, v okrese Trutnov 5,1 přenocování, data za 1. čtvrtletí 20008 ). Průměrný počet přenocování domácích respondentů je 4,18, průměrný počet přenocování zahraničních respondentů je 4,95. Větší rozdíly než mezi domácími a zahraničními respondenty existují z hlediska délky pobytu mezi mladšími a staršími respondenty: starší návštěvníci tráví na návštěvě regionu poněkud delší dobu. Průměrný počet přenocování respondentů ve věku do 35 let byl 3,90 přenocování, pobyt starších respondentů byl o jednu noc delší (průměrně 4,99 přenocování). 8 ČSÚ (2001) Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v roce 2000. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 97 spol. s r. o. Výrazná dominance týdenních pobytů je však typická jak pro letní, tak i pro zimní sezónu, pro domácí i pro zahraniční návštěvníky, pro mladší i starší respondenty. Rozhodující část návštěvníků (téměř 90%) přijíždí do Krkonoš v rámci některé ze tří forem skupiny: (a) bezdětné páry, (b) rodiny s dětmi a (c) skupiny přátel nebo příbuzných. Pobyty jednotlivců a pracovních kolektivů jsou mnohem méně obvyklé a dohromady tvoří jen desetinu dotázaných. Nejčastější jsou pobyty bezdětných párů (více než třetina respondentů), následovány rodinami s dětmi (29%) a skupinami přátel nebo příbuzných (22%). Na tyto typy skupin je třeba zaměřit pozornost při tvorbě turistických programů. Rozdíl mezi souborem domácích a zahraničních respondentů není významný. Spočívá v poněkud vyšším podílu rodin s dětmi mezi zahraničními respondenty, významnost tohoto rozdílu však leží pod hladinou statistické spolehlivosti. Tab. 52: Struktura respondentů z hlediska forem skupiny, s níž pobývali v kraji Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí Celkem S kým zde trávíte svůj pobyt? Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Jsem tu sám (sama) 28 6,9 9 5,5 37 6,5 S partnerem, partnerkou, 148 36,7 64 39,0 212 37,4 S rodinou s dětmi 110 27,3 52 31,7 162 28,6 Se známými, příbuznými 92 22,8 35 21,3 127 22,4 S obchodními partnery, pracovními kolegy 11 2,7 3 1,8 14 2,5 Jiná odpověď 13 3,2 1 0,6 14 2,5 Neuvedeno 4 1,0 4 2,4 8 1,4 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Věková struktura uvedených tří forem skupiny se významně liší. Jednoznačně nejmladší z nich jsou skupiny přátel a známých: více než tři pětiny z těchto respondentů jsou ve věku do 35 let. Věková struktura partnerských dvojic se mění v závislosti na reprodukčním cyklu rodiny. Ve věku 36 až 45 let počet respondentů, kteří byli v Krkonoších na rekreaci se svými dětmi, výrazně převyšuje počet bezdětných párů (viz tab. 53). Ve skupinách starších respondentů (a pochopitelně také v nejmladší věkové skupině) naopak převažují bezdětné páry. Ve věkové skupině 26 až 35 let je podíl rodičů s dětmi a bezdětných párů přibližně vyrovnaný. Nejmladší respondenti jezdí do Krkonoš nejčastěji ve skupině známých nebo příbuzných, respondenti ve věku 35 až 46 nejčastěji jako rodiče s dětmi, starší respondenti nejčastěji jako bezdětné páry. Průměrný věk respondentů ve skupinách přátel a známých je ze všech sledovaných forem skupin nejnižší (32,4 let, mediánový věk jen 27,0 let). Bezdětné páry jsou v průměru o téměř sedm let starší (průměrný věk 39,4 let, mediánový věk 37,0 let), podobně jako rodiče s dětmi (průměrný věk 39,8 let, mediánový věk 38,0 let). Nejstarší jsou respondenti ­ jednotlivci (průměrný věk 40,8 let, věkový medián 42,5 let). Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 98 spol. s r. o. Tab. 53: Forma skupiny respondentů v kombinaci s věkovou strukturou (pouze respondenti tří uvedených forem skupiny, N=501) Bezdětné páry Rodiny s dětmi Skupiny známých Věk Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) do 25 let 38 17,9 6 3,7 52 40,9 26 ­ 35 let 50 23,6 37 22,8 28 22,0 36 ­ 45 let 30 14,2 56 34,6 13 10,2 46 ­ 55 let 24 11,3 13 8,0 11 8,7 56 ­ 65 let 28 13,2 9 5,6 8 6,3 66 a více let 11 5,2 3 1,9 4 3,1 nezjištěn 31 14,6 38 23,5 11 8,7 Celkem 212 100,0 162 100,0 127 100,0 Nejdelší dobu tráví při svém pobytu v Krkonoších rodiny s dětmi (průměrně 4,63 přenocování). Průměrný počet přenocování bezdětných párů odpovídá průměru celého souboru (4,41 přenocování), zatímco skupiny známých přijíždějí zpravidla na poněkud kratší dobu (průměrně 4,28 přenocování). (Je však třeba upozornit, že průměrný počet přenocování vypovídá především o odlišném poměru víkendových a týdenních pobytů.) Volba ubytovacího zařízení Struktura turistických ubytovacích zařízení, které využili respondenti, je poměrně pestrá a odpovídá nabídce ubytovacích zařízení v regionu. Nejvíce dotázaných bylo ubytováno v penzionech (41%). Na druhém místě z hlediska četnosti odpovědí je ubytování v soukromí, které se svým charakterem často nemusí od penzionů příliš lišit. Dohromady bylo v těchto zařízeních ubytováno 63% respondentů. Přibližně stejný počet respondentů byl ubytován u příbuzných a známých a v hotelích (vždy bezmála sedmina dotázaných). Tab. 54: Struktura respondentů z hlediska typu zařízení, ve kterém byli ubytováni Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí Celkem Ubytovací zařízení Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Hotel 32 7,9 43 25,6 75 13,1 Penzion 134 33,0 101 60,1 235 40,9 Ubytování v soukromí 113 27,8 15 8,9 128 22,3 U příbuzných, známých 76 18,7 4 2,4 80 13,9 Jiné zařízení 50 12,3 5 3,0 55 9,6 Neuvedeno 1 0,2 - 0,0 1 0,2 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Z hlediska volby typu ubytovacího zařízení existuje značný rozdíl mezi domácími a zahraničními respondenty (je významný na všech hladinách významnosti). Zahraniční respondenti vyhledávají podstatně častěji hotely a penziony. V jiných zařízeních než jsou hotely a penziony bylo ubytováno jen 14% zahraničních respondentů, zatímco mezi domácími respondenty to byly bezmála tři pětiny dotázaných (59%). Podíl respondentů, kteří byli ubytováni v hotelu, je mezi dotázanými ze zahraničí trojnásobný ve srovnání se souborem domácích respondentů. Domácí respondenti častěji využili ubytování u příbuzných a známých (pětina domácích respondentů) a ubytování v soukromí (více než čtvrtina). Penzion je však nejvyhledávanějším typem ubytovacího zařízení jak mezi zahraničními, tak i mezi domácími respondenty. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 99 spol. s r. o. Tab. 55: Forma skupiny respondentů v kombinaci s délkou pobytu (pouze respondenti tří uvedených forem skupiny, N=501) Bezdětné páry Rodiny s dětmi Skupiny známých Počet přenocování Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Hotel 44 20,8 10 6,2 8 6,3 Penzion 89 42,0 75 46,3 47 37,0 Ubytování v soukromí 42 19,8 45 27,8 30 23,6 U příbuzných, známých 24 11,3 16 9,9 27 21,3 Jiné zařízení 13 6,1 15 9,3 15 11,8 Neuvedeno - 0,0 1 0,6 - 0,0 Celkem 212 100,0 162 100,0 127 100,0 Ubytování v hotelu využívají nejčastěji bezdětné páry (viz tab. 55). Podíl penzionů je ve všech třech formách skupiny obdobný a tvoří asi dvě pětiny, v případě rodin s dětmi bezmála polovinu souboru (46%). Ubytování u příbuzných a známých a také "jiná zařízení" využívají nejčastěji skupiny známých a příbuzných, ubytování v soukromí rodiny s dětmi a dále také skupiny známých a příbuzných. Ve všech skupinách respondentů však dominuje obliba ubytování v penzionu. Za penziony následují v případě bezdětných párů hotely, v případě rodin s dětmi a nerodinných skupin ubytování v soukromí (v případě nerodinných skupin pak také ubytování v soukromí). Nejdelší je průměrná doba pobytu v hotelích ­ průměrně 5,33 přenocování. Za nimi následují penziony (průměrně 4,68 přenocování), dále s odstupem ubytování v soukromí (4,00 přenocování). Nejkratší je průměrná délka přenocování u příbuzných a známých (3,76 nocí). Informace o regionu a volba místa dovolené V otázce, jejímž cílem bylo zjistit, jaké zdroje informací o regionu návštěvníci před svou cestou využívají, mohli respondenti označit více než jeden zdroj informací. Celkem 167 (tj. 29%) označilo více než jeden zdroj informací). Odpovědi byly vyhodnoceny jako podíl respondentů, kteří uvedený zdroj informací využili, bez ohledu na to, zda to byl jejich jediný zdroj informací nebo jeden z více (sloupcové součty v Tab. 17 proto nedávají 100%). Nejvíce respondentů uvedlo, že region znají a žádné informace nevyhledávali (37%). Spolu s těmi, kteří uvedli, že žádné informace nevyhledávali, tak tato skupina tvoří bezmála třípětinovou většinu souboru (58%). Odpovídá to skutečnosti, že většina respondentů zná region ze svých dřívějších návštěv (viz níže) a nové informace nevyhledávali. Z těch, kteří informace před cestou vyhledávali, jich nejvíce využilo internet. Více než pětina dotázaných se spolehla na doporučení známých nebo příbuzných. Tradiční zdroje informací jako průvodce nebo prospekty byly využity relativně málo (jen 6 až 8% dotázaných), ještě méně respondentů využilo služeb cestovní kanceláře nebo veletrhů cestovního ruchu (viz tab. 56). Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 100 spol. s r. o. Tab. 56: Struktura respondentů podle způsobu získávání informací o regionu Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí Celkem Odkud jste získal(a) informace o regionu ? Počet resp. Podíl (%) Počet resp. Podíl (%) Počet resp. Podíl (%) Z turistických průvodců 36 8,9 13 7,7 49 8,5 Z propagačních materiálů a prospektů 25 6,2 9 5,4 34 5,9 Doporučení známých, příbuzných 79 19,5 50 29,8 129 22,5 Na internetu 68 16,7 85 50,6 153 26,7 Prostřednictvím cest. kanceláře 12 3,0 11 6,5 23 4,0 Z novin a časopisů 8 2,0 4 2,4 12 2,1 Z veletrhů cestovního ruchu 3 0,7 1 0,6 4 0,7 Žádné informace jsem nezískával(a) 104 25,6 17 10,1 121 21,1 Znám region, informace jsem nezískával(a) 183 45,1 30 17,9 213 37,1 Neuvedeno - 0,0 2 1,2 2 0,3 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Zdroje informací o regionu jsou značně rozdílné v případě domácích a zahraničních návštěvníků. Návštěvníci z ČR především region mnohem více znají (45%) a nebo žádné informace nezískávali. Pokud ano, pak nejčastějším zdrojem informací bylo doporučení známých nebo příbuzných (19%), následováno internetem. Pro zahraniční návštěvníky byl jednoznačně nejčastěji uváděným zdrojem informací internet, který využila polovina z nich. Přibližně 30% z nich se dále spolehlo na doporučení příbuzných a známých, teprve na třetím místě je skupina respondentů, kteří informace nezískávali, neboť region znají. Ze srovnání s předchozími výzkumy v Libereckém kraji vyplývá, že před cestou v zimní sezóně návštěvníci méně často vyhledávají regionální informace (ve srovnání s letní sezónou, která je pro velkou část návštěvníků orientována více na poznávání míst), dále velký význam doporučení známých a příbuzných a také rychlé šíření internetu jako média poskytujícího regionální informace. Tradiční propagační materiály jsou využívány jen specifickou menšinou respondentů. Stupeň předchozí znalosti regionu je velmi vysoký. Pouze dvacetina dotázaných osob byla oslovena při jejich první návštěvě v regionu. Nejčastěji uváděný počet návštěv za uplynulých pět let je 2 až 3 návštěvy. Více než pětina respondentů navštívila region 6x nebo vícekrát, tedy častěji než jednou ročně. Mezi domácími a zahraničními respondenty existuje v této otázce statisticky významný rozdíl, spočívá však především ve vysokém podílu respondentů ze zahraničí, kteří na tuto otázku neodpověděli (viz tab. 57). I bez znalosti odpovědí této skupiny je však možné konstatovat vysoký podíl opakovaných návštěv mezi domácími i zahraničními respondenty9 . 9 Poměrně vysoký podíl odpovědí "bydlím v kraji" mezi domácími respondenty je způsoben metodou výzkumu ­ v důsledku zahrnutí respondentů průzkumu probíhajícího v Libereckém kraji odpovídá tento podíl osobám s bydlištěm v celém Libereckém kraji, nejen v Krkonoších (např. obyvatelům Liberce osloveným během rekreace v Harrachově). Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 101 spol. s r. o. Tab. 57: Frekvence návštěv regionu v průběhu posledních pěti let Kolikrát jste v Návštěvníci z ČR Zahraniční návštěvníci Celkem posledních pěti letech navštívil/a Liberecký kraj? Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Bydlím v kraji 42 10,3 - 0,0 42 7,3 Vůbec ne 19 4,7 10 6,0 29 5,1 Jedenkrát 39 9,6 14 8,3 53 9,2 2-3krát 90 22,2 26 15,5 116 20,2 4-5krát 44 10,8 12 7,1 56 9,8 6-9krát 18 4,4 9 5,4 27 4,7 10-14krát 26 6,4 1 0,6 27 4,7 15 a vícekrát 59 14,5 3 1,8 62 10,8 Neuvedeno 69 17,0 93 55,4 162 28,2 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Výdaje respondentů a jejich struktura Výdaje za přenocování v zařízení cestovního ruchu se pohybují nejčastěji v intervalu 201 až 500 Kč. Tuto výši výdajů uvedly více než dvě pětiny respondentů (viz tab. 58). Vyšší výdaje přiznalo 15% dotázaných. Dvě pětiny respondentů uvedly výdaje za přenocování do 200 Kč. Mezi nimi jsou však zahrnuti i ti, kteří byli ubytováni u příbuzných a známých (často bezplatně) nebo na vlastních chalupách). Tab. 58: Výdaje respondentů na ubytování v třídění podle místa bydliště Výše denních Návštěvníci z ČR Zahraniční návštěvníci Celkem výdajů za ubytování Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) 1 ­ 200 Kč 228 56,2 10 6,0 238 41,5 201 ­ 500 Kč 158 38,9 86 51,2 244 42,5 501 - 1000 Kč 14 3,4 61 36,3 75 13,1 Více než 1000 Kč 2 0,5 9 5,4 11 1,9 Neuvedeno 4 1,0 2 1,2 6 1,0 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Rozdíl mezi domácími a zahraničními respondenty je z hlediska výdajů vysoký. Vyplývá z jednak toho, že část domácích návštěvníků využívá ubytování za "mimotržních" podmínek (příbuzní a známí, vlastní chalupy, jednak z preference levnějšího ubytování ze strany domácích návštěvníků. Dvě pětiny zahraničních respondentů (42%) utratily za ubytování více než 500 Kč denně, zatímco mezi respondenty z ČR tvoří tito respondenti jen 4%. Tab. 59: Výdaje respondentů na ubytování v třídění podle věku respondentů (jen respondenti, kteří uvedli svůj věk, N = 487) Výše denních Respondenti do 35 let Respondenti nad 35 let Celkem výdajů za ubytování Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) 1 ­ 200 Kč 114 45,6 80 33,8 194 39,8 201 ­ 500 Kč 116 46,4 99 41,8 215 44,1 501 - 1000 Kč 15 6,0 48 20,3 63 12,9 Více než 1000 Kč 3 1,2 7 3,0 10 2,1 Neuvedeno 2 0,8 3 1,3 5 1,0 Celkem 250 100,0 257 100,0 487 100,0 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 102 spol. s r. o. Starší respondenti utrácejí za ubytování poněkud více než mladší respondenti, resp. častěji vyhledávají dražší ubytování. Také rozdíl mezi skupinami vymezenými na základě věku je statisticky významný. Např. výdaje za ubytování převyšující 500 Kč denně uvedlo 23% respondentů starších než 35 let, ale jen 7% mladších respondentů (tab. 58). Výdaje na stravování jsou u většiny respondentů nižší než výdaje na ubytování. Polovině dotázaných (49,7%) stačilo na stravování 200 Kč denně (viz tab. 60). Výdaje na stravování vyšší než 200 Kč uvádí poněkud více než dvě pětiny dotázaných (43,9%), zatímco výdaje na ubytování přesahující tuto částku téměř tři pětiny dotázaných (59,1%). Také v případě výdajů na stravování existuje výrazný rozdíl mezi respondenty z ČR a ze zahraničí. Dvěma třetinám domácích respondentů stačilo na stravování 200 Kč denně (mezi respondenty ze zahraničí jen 7%). Zatímco pětina dotázaných ze zahraničí utratila za stravování více než 500 Kč denně, mezi dotázanými z ČR to byl jen zlomek procenta. Tab. 60: Výdaje respondentů na stravování Výše denních Respondenti z ČR Zahraniční respondenti Celkem výdajů za stravování Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) do 100 Kč 72 17,7 2 1,2 74 12,9 101 ­ 200 Kč 202 49,8 9 5,4 211 36,8 201 ­ 500 Kč 111 27,3 104 61,9 215 37,5 nad 500 Kč 2 0,5 35 20,8 37 6,4 neuvedeno 19 4,7 18 10,7 37 6,4 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Výše výdajů na stravování je diferencována také věkem respondentů ­ podobně jako v případě za ubytování mají starší respondenti poněkud vyšší výdaje (viz tab. 61). Diferenciace výše výdajů podmíněná věkem je však sekundární ve srovnání s rozdíly vyplývajícími ze státní příslušnosti respondentů. Tab. 61: Výdaje respondentů na stravování v třídění podle věku respondentů (jen respondenti, kteří uvedli svůj věk, N=487) Výše denních Respondenti do 35 let Respondenti nad 35 let Celkem výdajů za stravování Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) do 100 Kč 33 13,2 32 13,5 65 13,3 101 ­ 200 Kč 104 41,6 77 32,5 181 37,2 201 ­ 500 Kč 92 36,8 86 36,3 178 36,6 nad 500 Kč 8 3,2 25 10,5 33 6,8 neuvedeno 13 5,2 17 7,2 30 6,2 Celkem 250 100,0 257 100,0 487 100,0 V průzkumu byly dále zjišťovány výdaje na nákupy, kulturní akce, sport a zábavu, a na dopravu. Otázky byly ponechány jako otevřené, tj. bez nabídky odpovědí na výběr. Výrazná většina respondentů však na tyto otázky neodpověděla. Proto není možné zde podrobně strukturovat získané odpovědi. V tab. 62 je uvedena pouze průměrná výše výdajů spolu s informací o počtu respondentů, na základě jejichž informací byl průměr vypočten. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 103 spol. s r. o. Tab. 62: Průměrná a mediánová výše výdajů za uvedené skupiny výdajů (pouze respondenti, kteří na danou otázku odpověděli, zaokrouhleno na desetihaléře) Druh výdajů Průměrná hodnota denních výdajů (v Kč) Mediánová hodnota denních výdajů (v Kč) Počet respondentů Nákupy 150,80 100,0 113 Výdaje na kulturní akce 142,90 100,0 54 Sport, zábava 381,40 400,0 298 Dopravní náklady 126,80 100,0 139 Ze sledovaných typů výdajů jsou nejvyšší výdaje na sport a zábavu. Vzhledem k tomu, že většina respondentů se během svého pobytu věnovala sjezdovému lyžování (viz níže), jsou v této částce zahrnuty výdaje na lanovky a vleky. Také v této položce jsou průměrné výdaje domácích respondentů (367 Kč denně) nižší než výdaje zahraničních respondentů (509 Kč), avšak při nízkém počtu validních odpovědí zahraničních respondentů. Formy trávení volného času V rámci průzkumu respondenti odpovídali také na otázku, kterým aktivitám se při svém pobytu věnují. Vybírali ze seznamu dvanácti typů obvyklých zimních aktivit, přičemž u každé aktivity měli označit jak často se jí během svého současného pobytu věnují (1 ­ často, 2 ­ někdy, 3 ­ málo, 4 ­ vůbec ne). Mimo to mohli uvést další, na seznamu neuvedené typy aktivit. Poměrně velký počet respondentů (v průměru více než polovina souboru) však na jednotlivé otázky neodpověděl. Tab. 63: Struktura respondentů z hlediska forem trávení volného času Frekvence, s jakou se respondenti dané aktivitě věnují (%) Ne- Typ aktivity často někdy málo vůbec ne uvedeno Sjezdové lyžování 51,6 13,6 1,6 3,5 29,7 Snowboarding 14,1 5,2 3,5 11,0 66,2 Běžky 18,8 19,2 5,1 7,1 49,8 Skialpinismus 2,6 1,9 1,2 14,3 80,0 Sáňkování 4,9 13,4 6,8 7,3 67,6 Pěší turistika, výlety 15,2 17,6 6,1 4,5 56,6 Návštěvy kulturních a historických památek 2,1 4,5 3,7 8,7 81,0 Návštěvy kulturních a společenských akcí 3,0 3,0 4,0 9,9 80,1 Plavání v krytém bazénu 2,1 4,0 6,3 8,7 78,9 Ostatní sporty 0,7 2,3 4,2 11,0 81,8 Nákupy 2,1 3,3 5,4 8,2 81,0 Jen relaxace 11,1 12,9 5,2 5,7 65,1 Jednoznačně nejvyhledávanější aktivitou je sjezdové lyžování. Tomu se často nebo někdy věnovaly téměř dvě třetiny dotázaných a pouze dvacetina dotázaných se mu nevěnovala vůbec nebo málo (zbývající část souboru tvoří respondenti, kteří neodpověděli ­ viz tab. 63). Žádná jiná zimní rekreační aktivita se mírou své oblíbenosti sjezdovému lyžování nepřibližuje. Se značným odstupem za sjezdovým lyžováním následuje běh na lyžích (často nebo někdy 38% dotázaných) a pěší turistika a výlety (33%), dále pak relaxace (24%), snowboarding (19%) a sáňkování (18%). V případě všech těchto aktivit převyšuje počet respondentů, kteří se jim věnovali často nebo někdy, počet těch, kteří se jim nevěnovali vůbec nebo jen málo. Těchto šest typů aktivit lze označit za hlavní formy trávení volného času rekreantů v zimní sezóně, přičemž výraznou dominanci má mezi nimi sjezdové lyžování. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 104 spol. s r. o. Jiné typy aktivit jsou buď doplňkové nebo menšinové. Žádnou z nich neoznačila za aktivitu, které se věnuje často nebo někdy, více než desetina respondentů, a počet těch, kteří se jim nevěnují, vždy převyšuje počet těch, kteří se jim často nebo někdy věnovali. Jiné aktivity něž ty uvedené na seznamu uvedlo jen 15 respondentů. Nejčastěji šlo o pracovní jednání či seminář. Typ aktivity Součet odpovědí "často" a "někdy" (%) 1. Sjezdové lyžování 65,2 2. Běžky 38,0 3. Pěší turistika, výlety 32,8 4. Jen relaxace 24,0 5. Snowboarding 19,3 6. Sáňkování 18,3 7. Návštěvy kulturních a historických památek 6,6 8. Plavání v krytém bazénu 6,1 9. Návštěvy kulturních a společenských akcí 6,0 10. Nákupy 5,4 11. Skialpinismus 4,5 12. Ostatní sporty 3,0 Tab. 64: Struktura respondentů z hlediska forem trávení volného času ­ srovnání domácích a zahraničních respondentů Domácí respondenti Zahraniční respondenti Typ aktivity často + někdy málo + vůbec ne neuvedeno často + někdy málo + vůbec ne neuvedeno Sjezdové lyžování 63,8 4,9 31,3 68,5 5,4 26,1 Snowboarding 21,9 12,8 65,3 13,1 18,5 68,4 Běžky 39,9 13,5 46,6 33,3 14,9 51,8 Skialpinismus 4,4 15,8 79,8 4,8 14,9 80,3 Sáňkování 19,7 13,1 67,2 14,9 16,7 68,4 Pěší turistika, výlety 34,7 9,6 55,7 28,0 13,1 58,9 Návštěvy kulturních a historických památek 7,1 11,1 82,8 5,4 15,5 79,1 Návštěvy kulturních a společenských akcí 6,4 13,5 80,1 4,8 14,9 80,3 Plavání v krytém bazénu 5,9 14,3 79,8 6,5 16,7 76,8 Ostatní sporty 3,7 14,8 81,5 1,2 6,7 92,1 Nákupy 4,4 14,0 81,6 7,7 12,5 79,8 Jen relaxace 23,6 10,6 65,8 25,0 8,3 66,7 Mezi návštěvníky z ČR a ze zahraničí existují některé rozdíly v oblibě jednotlivých forem trávení volného času, avšak nejsou to rozdíly příliš významné. Poněkud větší část zahraničních respondentů se věnovala sjezdovému lyžování, respondenti z ČR se naopak poněkud častěji věnovali snowboardingu, běhu na lyžích, sáňkování i pěším výletům. Celkově je však způsob trávení volného času těchto skupin velmi podobný. Spokojenost s pobytem v regionu Návštěvníci Krkonoš jsou se svým pobytem v regionu zpravidla značně spokojeni. Spokojenost byla zjišťována dvěmi otázkami, jednak jako rozhodnutí navštívit region v nejbližších 2 až 3 letech znovu a jednak jako ochota doporučit pobyt v regionu příbuzným a známým. Získané odpovědi na první otázku jsou sumarizovány v tab. 65. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 105 spol. s r. o. Tab. 65: Rozhodnutí respondentů přijet do regionu na dovolenou v průběhu příštích 2 až 3 let Přijedete v nejbližších 2 ­ 3 Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí Celkem letech znovu do zdejšího regionu na dovolenou? Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Ano 186 45,8 51 30,4 237 41,3 Asi ano 153 37,7 72 42,9 225 39,2 Asi ne 56 13,8 26 15,5 82 14,3 Ne 1 0,2 2 1,2 3 0,5 Neuvedeno 10 2,5 17 10,1 27 4,7 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Čtyři pětiny respondentů pravděpodobně přijedou do regionu na rekreaci v nejbližších letech znovu (součet odpovědí "ano" a "asi ano"). Trend opakovaných návštěv tak bude pokračovat. Respondentů, kteří byli v regionu poprvé, je v souboru jen velmi málo, takže jejich odpovědi nejsou statisticky reprezentativní, přesto je možné uvést, že i mezi nimi převažuje rozhodnutí přijet do regionu znovu nad negativními odpověďmi. Zahraniční respondenti jsou poněkud méně spokojeni než respondenti z ČR, resp. menší podíl z nich je rozhodnut opakovat svoji návštěvu. Tento rozdíl je statistiky významný. Doporučit návštěvu regionu svým příbuzným a známým je zcela nebo asi rozhodnuto plných 90% respondentů (viz tab. 66). Negativní stanovisko vyjádřilo jen 7% dotázaných. Rozdíl mezi souborem domácích a zahraničních respondentů není v tomto případě významný. Tab. 66: Rozhodnutí respondentů doporučit návštěvu Liberecka příbuzným a známým Doporučíte návštěvu Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí Celkem regionu Liberecko svým známým či příbuzným? Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Počet respondentů Podíl (%) Ano 189 46,6 84 50,0 273 47,6 Asi ano 183 45,1 61 36,3 244 42,5 Asi ne 21 5,2 11 6,5 32 5,6 Ne 3 0,7 2 1,2 5 0,9 Neuvedeno 10 2,5 10 6,0 20 3,5 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Přes vysoký stupeň spokojenosti s pobytem v regionu však řada respondentů vidí také nedostatky, které jejich pobyt provázely, a někteří z nich tyto nedostatky uvedli ve vyplněném anketním lístku. Otázka zněla: "uveďte prosím hlavní nedostatky v poskytovaných službách" a byla otevřená, tj. nebyly nabídnuty žádné připravené odpovědi na výběr. Některý nedostatek uvedlo jen 154 respondentů, tj. 27% celkového počtu. Jen 16 respondentů uvedlo více než jeden nedostatek. Nejčastěji uváděným nedostatkem byla výše cen, resp. pocit, že kvalita služeb neodpovídá jejich ceně (viz tab. 67). To považuje za hlavní nedostatek čtvrtina respondentů, kteří na otázku odpověděli. Dále více než desetina dotázaných byla nespokojena s nízkou kvalitou služeb. Další skupina nedostatků se týká provozu sjezdovek a vleků. Jde především o nedostatečnou úpravu sjezdovek a obsluhu vleků. Vícekrát se objevila také specifická stížnost na to, že nelze jet lanovkou se snowboardem. Několika respondentům kazí příjemnou rekreaci pocit přeplněnosti střediska (fronty u vleků, přeplněné parkoviště aj.). Jiné častěji uváděné nedostatky se týkají dopravy ­ jde o špatnou kvalitu silnic, nedostatečnou veřejnou dopravu nebo o nedostatek míst k parkování. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 106 spol. s r. o. Skupina respondentů upozorňuje také na nečistotu a neupravenost veřejných prostranství, včetně pocitu "architektonické přeplácanosti". Jiní pociťovali nedostatek informací, včetně nedostatečného značení lyžařských tras. Další skupinky uvedly nedostatek různých typů zařízení, sportovních, kulturních i zábavních. Nejčastěji chyběl specifický druh restauračního zařízení ("klasická hospoda", bar aj.), diskotéka, sauna, posilovna aj.). Tab. 67: Nejčastěji uváděné nedostatky v poskytovaných službách (pouze respondenti, kteří uvedli nejméně jeden nedostatek, N=154) Nedostatek Počet respondentů Podíl na počtu respondentů, kteří na otázku odpověděli (%) Cena služeb neodpovídá kvalitě, vysoké ceny 43 27,9 Neupravené sjezdovky 28 18,2 Nízká kvalita služeb 18 11,7 Příliš mnoho lidí, fronty u vleků, přeplněno 16 10,4 Nečistota, neupravené prostředí 14 9,1 Špatná kvalita silnic 10 6,5 Zákaz vstupu na lanovku se snowboardem 10 6,5 Nedostatečná veřejná doprava 8 5,2 Nedostatek informací 8 5,2 Nedostatek specifických typů restauračních zařízení 8 5,2 Málo akcí pro děti 6 3,9 Nedostatek míst k parkování 6 3,9 Jedním z původních cílů průzkumu bylo také poznání návštěvnosti jednotlivých turisticky navštěvovaných míst v Krkonoších prostřednictvím výpovědi respondentů o tom, která místa během svého stávajícího pobytu navštívili. Bylo vybráno celkem 26 míst, z nichž měli respondenti označit ta, která navštívili. Vzhledem k tomu, že tento průzkum proběhl pouze ve Špindlerově Mlýně, je počet respondentů, kteří na tuto otázku odpověděli, příliš malý, než aby bylo možné odpovědi jakkoli zobecnit. Na otázku odpovědělo jen 46 respondentů. Kromě návštěvy Špindlerova Mlýna, kde byli dotazováni, 19 z nich uvedlo návštěvu Vrchlabí, 16 z nich bylo na Sněžce, dále sedm z nich bylo na Luční boudě, u pramene Labe, v Peci pod Sněžkou a/nebo v Trutnově a pět v Jánských Lázních. Pro poznání rozdílů v návštěvnosti jednotlivých míst i pro možnost srovnání s průzkumy návštěvnosti používajícími jiné metody by bylo nutné oslovit podstatně větší počet návštěvníků. Shrnutí Dotazníkové šetření bylo provedeno v zimní sezóně 2002/2003 ve čtyřech turisticky navštěvovaných lokalitách Krkonoš. Cílem šetření bylo prostřednictvím analýzy odpovědí reprezentativního vzorku respondentů získat informace o struktuře a chování návštěvníků Krkonoš v zimní sezóně. Průzkum byl zaměřen jen na ubytované návštěvníky. Výběrovou populaci tvoří celkem 574 respondentů. Stejná metoda průzkumu i znění většiny otázek umožňuje srovnání s výsledky dříve realizovaných průzkumů návštěvnosti Libereckého kraje. Populace respondentů je výrazně mladá, respondenti ve věku nad 55 let tvoří jen 12% výběrové populace. To není podmíněno výběrem respondentů, ale výrazem častějších cest za rekreací mezi mladší populací. Mezi náhodně oslovenými respondenty bylo 29% osob ze zahraničí, nejčastěji z Německa, odkud přijelo 84% zahraničních respondentů. Nadpoloviční většina domácích respondentů přijela do Krkonoš z Prahy a Středočeského kraje (53%), téměř čtvrtina z krajů, na jejichž území Krkonoše leží a čtvrtina z ostatních krajů ČR. Poměrně vzácně se v souboru vyskytovali respondenti z okresů, v nichž leží známá lyžařská střediska (mimo Krkonoše). Respondenti pocházejí z měst, především z velkých a středně velkých měst. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 107 spol. s r. o. Hlavním důvodem návštěvy pro většinu domácích i zahraničních respondentů byla sportovní dovolená (lyžování) a rekreace. Dotázaní si svůj pobyt v kraji většinou organizovali sami, bez využití zprostředkovatelských služeb. Zahraniční respondenti při rezervaci pobytu často využili internet. Obr. 12: Struktura respondentů z hlediska počtu přenocování Délka pobytu Srovnání odpovědí respondentů z ČR a ze zahraničí 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 1 přenocov ání 2 až 3 přenocov ání 4 až 7 přenocov ání 8 až 14 přenocov ání 15 a v íce přenocov ání Neuv edeno Podíl % domácí zahraniční Dotázaní nejčastěji přijeli do Krkonoš na týdenní pobyty (polovina respondentů). Kratší (víkendové) pobyty jsou přitom významně častější než pobyty s více než sedmi přenocováními (viz obr. 12). Průměrný počet přenocování je proto 4,4. Průměrná délka pobytu zahraničních respondentů je poněkud vyšší než délka pobytu domácích návštěvníků (cca o 0,75 dne). Rozhodující část respondentů (téměř 90%) přijela do Krkonoš v rámci některé ze tří forem skupiny: bezdětné páry, rodiny s dětmi a skupiny přátel nebo příbuzných. V zimní sezóně jsou nejčastější pobyty bezdětných párů (více než třetina respondentů), následovány rodinami s dětmi (29%) a skupinami přátel nebo příbuzných (22%). Skupiny přátel a příbuzných se od rodinných forem skupiny odlišují významně nižním průměrným věkem (32,4 let, průměrný věk bezdětných párů je 39,4 let a rodin s dětmi 39,8 let). Informace o regionu zjišťovala před cestou jen menšina respondentů. Ti, kteří nějaké informace zjišťovali, se nejčastěji spolehli na doporučení známých a příbuzných nebo využili internet. Tradiční zdroje informací jako průvodce, propagační materiály či cestovní kanceláře využila méně než desetina dotázaných. zahraniční respondenti podstatně častěji využili internet (polovina z nich) a také se častěji spolehli na doporučení příbuzných a známých. Jeden z nejvýznamnějších rozdílů mezi domácími a zahraničními respondenty spočívá ve volbě typu ubytovacího zařízení. Nejvyhledávanějším typem zařízení jsou penziony, spolu s ubytováním v soukromí v nich bydlelo více než tři pětiny domácích respondentů a dvě třetiny respondentů ze zahraničí. Čtvrtina dotázaných ze zahraničí byla ubytována v hotelích, Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 108 spol. s r. o. zatímco domácí respondenti byli častěji ubytováni u příbuzných a známých (čtvrtina dotázaných z ČR) ­ viz obr. 13. Průměrný počet přenocování v hotelích (5,33 přenocování) je významně vyšší než v penzionech (průměrně 4,68 přenocování) a u příbuzných a známých (3,76 přenocování). Obr. 13: Struktura respondentů z hlediska typu zařízení, v němž byli ubytováni. Volba typu ubytovacího zařízení Srovnání odpovědí respondentů z ČR a ze zahraničí 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 62 Hotel Penzion Ubytování v soukromí U příbuzných, známých Jiné zařízení Neuvedeno Podíl % domácí zahraniční Částka věnovaná na ubytování se pohybovala nejčastěji od 201 do 500 Kč denně, výdaje za stravování byly v průměru nižší ­ nejčastěji od 101 do 200 Kč denně. Z dalších výdajů byly největší výdaje na sport a zábavu, včetně výdajů za vleky a lanovky, jejichž průměrná výše byla 381 Kč denně. Výdaje zahraničních respondentů jsou ve všech položkách významně vyšší než výdaje respondentů z ČR. Nejobvyklejší formou trávení volného času je v zimní sezóně sjezdové lyžování (viz obr. 14). Dalšími často uváděnými aktivitami je běh na lyžích, pěší turistika a výlety, nenáročná relaxace, snowboarding a sáňkování. Jiné typy aktivit mají jen doplňkový nebo výrazně menšinový charakter. Naprostá většina respondentů je s pobytem v kraji spokojena, což vyjádřila rozhodnutím zopakovat v příštích letech svoji návštěvu a ochotou doporučit pobyt v kraji svým příbuzným a známým. Uváděné nedostatky se nejčastěji týkají kvality služeb a jejich vztahu k ceně, přeplněnosti lyžařských areálů i turistických center, dopravy (osobní i veřejné), údržby lyžařských tratí a stop a čistoty a vzhledu veřejných prostranství. Při analýze odpovědí byla věnována především pozornost rozdílům mezi souborem domácích a zahraničních návštěvníků. Tyto rozdíly jsou větší z hlediska výdajů respondentů nebo volby ubytovacích zařízení než z hlediska forem trávení volného času nebo délky pobytu. Pozornost byla věnována také rozdílům mezi mladšími a staršími respondenty, tyto rozdíly se však ukázaly většinou až jako sekundárně významně ve srovnání s rozdíly mezi soubory, vymezenými na základě místa bydliště. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 109 spol. s r. o. Obr. 14: Struktura respondentů z hlediska vyhledávaných aktivit během jejich zimního pobytu v Krkonoších Formy tráveného času Srovnání odpovědí respondentů z ČR a ze zahraničí 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Sjezdovélyžování Snowboarding Běžky Skialpinismus Sáňkování Pěšíturistika, výlety Návštěvy památek Návštěvyakcí Plavánívkrytém bazénu Ostatnísporty Nákupy Jenrelaxace Podílodpovědí"často"+"někdy" domácí zahraniční Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 110 spol. s r. o. Výsledky studie ,,Stanovení aktuální návštěvnosti biosférické rezervace Krkonoše a její celoroční dynamiky" (firma KOLPRON CZ, s.r.o.) Šetření návštěvnosti turistické oblasti Krkonoše bylo provedeno také ve studii ,,Stanovení aktuální návštěvnosti biosférické rezervace Krkonoše a její celoroční dynamiky", kterou pro Ministerstvo životního prostředí ČR a Správu KRNAP vypracovala firma KOLPRON CZ, s.r.o. Jejím cílem bylo zdokumentování a analýza návštěvnosti v letech 2000, 2001 a 2002. V následující pasáži přinášíme ke konfrontaci její nejvýznamnější závěry. Celkový počet návštěvníků Tab. 68:Odhady celkového počtu návštěvníků Krkonoš v členění dle sektorů ­ absolutně a relativně (desetidenní období) počet osob jaro léto podzim zima sektor 2000 2001 2002 2000 2001 2002 2000 2001 2002 2000 2001 2002 sektor střed 90 270 72 881 53 656 129 195 65 055 64 214 107 712 53 139 x x 101 007 109 465 sektor východ 29 483 44 778 47 278 63 158 92 588 86 777 42 581 45 777 x x 96 951 104 106 sektor západ I 12 423 11 839 9 846 19 191 18 262 13 585 14 951 13 744 x x 31 757 35 072 sektor západ II 41 750 32 715 34 399 42 578 43 650 14 391 29 350 39 038 x x 60 914 58 708 celkem 173 926 162 213 145 178 254 122 219 554 178 967 194 594 151 698 x x 290 629 307 352 podíl osob (%) jaro léto podzim zima sektor 2000 2001 2002 2000 2001 2002 2000 2001 2002 2000 2001 2002 sektor střed 51,9 44,9 37,0 50,8 29,6 35,9 55,4 35,0 x x 34,8 35,6 sektor východ 17,0 27,6 32,6 24,9 42,2 48,5 21,9 30,2 x x 33,4 33,9 sektor západ I 7,1 7,3 6,8 7,6 8,3 7,6 7,7 9,1 x x 10,9 11,4 sektor západ II 24,0 20,2 23,7 16,8 19,9 8,0 15,1 25,7 x x 21,0 19,1 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 x x 100,0 100,0 Zdroj: KOLPRON CZ, s.r.o. Vysvětlivky: - sektor západ I: středisko Rokytnice nad Jizerou - sektor západ II: středisko Harrachov - sektor střed: středisko Špindlerův Mlýn - sektor východ: středisko Pec pod Sněžkou Nejsilnější sezónou je zima, kdy se počet návštěvníků Krkonoš pohybuje kolem 300 000 osob v desetidenním období, následuje léto s cca 200 000 osobami. Návštěvnost příliš neklesá ani ve vedlejší sezóně (jaro a podzim) a stabilně překračuje hranici 150 000 osob. Celkový roční počet návštěvníků Krkonoš se tak pohybuje kolem 5,4 mil. osob. V zimním období není patrná zvýšená koncentrace návštěvníků v některém ze sektorů, v mimosezónním období se více projevuje atraktivita sektoru střed (středisko Špindlerův Mlýn), zatímco v létě návštěvníci upřednostňují spíše sektor východní (středisko Pec pod Sněžkou). Struktura návštěvníků podle původu Dvě hlavní skupiny návštěvníků Krkonoš tvoří Češi a Němci. Zatímco první skupina je dominantní obvykle v letním období, podíl Němců stoupá na podzim a na jaře. V absolutním vyjádření se počet tuzemských návštěvníků v hlavních sezónách pohybuje kolem 150 000 osob v desetidenním období, v mimosezóně klesá na cca 60 000 osob. Počet návštěvníků z Německa osciluje kolem 100 000 osob v desetidenním období, výrazněji klesá pouze v létě. Ostatní národnosti jsou zastoupeny výrazně méně, mezi pravidelně se objevující patří ještě Poláci a Holanďané. Návštěvníci z České republiky upřednostňují východní sektor Krkonoš, pouze v letním období je cílem návštěvy spíše západní část. Do středního sektoru naopak míří nejčastěji Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 111 spol. s r. o. zahraniční návštěvníci, v případě Němců je to bez rozdílu ročního období nejoblíbenější část hor, pouze v zimním období jí částečně konkuruje i západní sektor. Pro návštěvníky pocházející z České republiky je charakteristická jednoznačná převaha Pražanů, druhá příčka patří návštěvníkům přijíždějícím z Královéhradeckého kraje. Délka pobytu návštěvníků V průměru 10% návštěvníků přijíždí do Krkonoš na jeden den (tzn. neubytovává se). Jejich podíl je vyšší ve vedlejší sezóně (na jaře a na podzim), naopak v zimě poměrně výrazně klesá. Nejčastěji turisté přijíždějí na 5-7 dní, přičemž těžiště spočívá v týdenních pobytových zájezdech. Ty se výrazněji projevují hlavně v sezóně, tj. v době letních prázdnin, ale zejména v zimním období, kdy přibližně 70% návštěvníků přijíždí do Krkonoš na týden (nejméně časté jsou týdenní pobyty v sektoru střed). V jarním a podzimním období jsou časté kratší pobyty na 2-4 dny, nejčastěji se jedná o víkendy či prodloužené víkendy. Tab. 69: Délka pobytu návštěvníků v Krkonoších ­ relativně podíl osob (%) Jaro Léto podzim zima počet dní 2000 2001 2002 2000 2001 2002 2000 2001 2002 2000 2001 2002 1 den 12,3 5,2 13,7 9,8 11,7 10,4 12,5 9,6 x x 6,1 7,2 2-4 dny 36,6 34,5 34,9 15,3 13,7 17,5 33,5 42,6 x x 13,2 15,4 5-7 dní 29,4 36,3 37,4 48,7 51,0 50,8 42,3 33,0 x x 71,0 67,7 8-13 dní 11,0 12,0 10,2 10,9 11,2 9,4 6,8 10,2 x x 7,0 7,9 14 a více dní 10,6 12,0 3,8 15,4 12,4 11,8 4,8 4,5 x x 2,6 1,8 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 x x 100,0 100,0 Zdroj: KOLPRON CZ, s.r.o. Mezi jednodenními návštěvníky převažují Češi (v průměru 15 % turistů z České republiky přijíždí do Krkonoš na jeden den). Pro českou klientelu je typická také výrazná převaha krátkodobých (2-4 dny) a týdenních pobytů, přičemž první typ převládá v mimosezónním období a druhý v létě a zejména v zimě. Cizinci přijíždějí na delší dobu (podíl pobytů delších než jeden týden v jejich případě osciluje kolem 25 %). Pro kratší pobyty návštěvníci volí nejčastěji kempy a penziony, případně jiný druh ubytování (chaty, chalupy). Pro týdenní pobyty jsou využívány spíše podnikové chaty a pro delší pobyty bývají obvykle voleny hotely. V relativním vyjádření se mezi jednodenními návštěvníky objevují nejčastěji turisté, kteří do Krkonoš přijíždějí sami, a to zejména v zimním období. Ve struktuře délky pobytu turistů, kteří přijíždějí s partnerem, a těch, jež tráví pobyt s rodinou, nebyly zjištěny významné rozdíly. Přece jen je však patrný vyšší podíl týdenních pobytů u rodinné rekreace v sezóně, což lze uvést do souvislosti se školními prázdninami. Lidé, kteří nejsou vázáni termínem prázdnin dětí školou povinných, častěji volí pobyty mimo hlavní sezónu. Skupinové zájezdy (např. lyžařské výcviky apod.) přijíždějí v sezóně do Krkonoš nejčastěji na týdenní pobyty, mimo sezónu na pobyty kratší (2-4 dny). Typ rekreace V naprosté většině návštěvníci do Krkonoš přijíždějí individuálně, mimo organizované zájezdy; jejich podíl až na výjimky přesahuje hranici 80 %. Zvýšený podíl hromadných zájezdů je typický pouze pro jarní období zhruba, kdy organizovaný způsob výletu zvolila cca jedna pětina návštěvníků (školní zájezdy, zájezdy pro důchodce apod.). Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 112 spol. s r. o. Způsob ubytování Pro své pobyty návštěvníci nejčastěji vyhledávají hotely a penziony, přičemž v sezóně se kloní spíše k ubytování v penzionech, zatímco mimo sezónu převažují hotely. Význam podnikových chat vzrůstá v letním období, vzhledem k výše citovaným kategoriím jsou však využívány méně často. Kempy představují pouze okrajový segment, využívá je bez rozdílu ročního období pouze 1-4 % ubytovaných turistů. Jiný způsob ubytování, který je nejčastěji zastoupen individuálními rekreačními objekty (chaty a chalupy), volí zhruba 10-20 % turistů. Tab. 70: Způsob ubytování návštěvníků ­ relativně podíl osob (%) jaro léto podzim zima typ ubytování 2000 2001 2002 2000 2001 2002 2000 2001 2002 2000 2001 2002 hotel 39,3 41,7 41,3 27,9 24,1 29,8 31,8 36,1 x x 25,5 34,0 penzion 36,4 30,7 36,8 32,7 35,0 32,3 38,3 30,9 x x 36,6 38,8 podniková chata 7,6 13,5 7,8 13,9 26,6 15,2 9,4 12,6 x x 13,1 10,5 kemp 2,9 2,7 1,2 4,5 1,8 2,5 1,5 2,7 x x 1,0 0,9 jinak 13,8 11,4 12,9 20,9 12,5 20,2 19,1 17,7 x x 23,8 15,8 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 x x 100,0 100,0 Zdroj: KOLPRON CZ, s.r.o. Poměrně velké rozdíly ve způsobu ubytování byly zjištěny mezi českými návštěvníky a cizinci. Zatímco cizinci volí téměř výhradně ubytování v hotelech a penzionech s důrazem na prvně jmenované, v případě Čechů mají vcelku logicky důležité postavení také podnikové chaty a objekty individuální rekreace. Hlavní cíle turistů Při hodnocení pohybu turistů v Krkonoších je nutné zvlášť vyčlenit zimní období. V zimě je hlavním cílem většiny návštěvníků sjezdové lyžování, počet sjezdařů se pohybuje kolem 150- 200 000 v desetidenním období. Často jsou voleny kratší vycházky po středisku a jeho okolí (pravděpodobně jako doplňky k lyžařskému programu). Na delší výlety se turisté vydávají jen ojediněle, a pokud ano, pak pouze do nižších partií hor, což může souviset s vedením hlavních tras pro běžkaře. Rovněž pro případné špatné počasí jsou vrcholové partie pro delší túry neatraktivní. V ostatních ročních obdobích převažují vycházky po středisku a jeho okolí, na delší horské výlety se vydává zhruba 15-20% návštěvníků, přičemž mírně převládají výlety do nižších částí hor nad túrami do vrcholových partií Krkonoš. Na vrcholy zamíří v průměru 30 000 turistů v desetidenním období, maximální zjištěné vytížení překračuje 46 000 osob za deset dní. V nižších partiích se pohybuje průměrně 35 000 návštěvníků v desetidenním období, maximum dosáhlo bezmála 60 000 osob. Obě mezní hodnoty byly zaznamenány v létě 2000, jež bylo klimaticky velmi příznivé. Výlety na Sněžku, které byly vyčleněny z výletů do vrcholových částí hor a hodnoceny jako samostatná trasa, jsou relativně nejčastější v jarním období, v průměru se na ně vydává 10% návštěvníků. V absolutních počtech se jedná o 20 000 turistů v desetidenním intervalu, maximální zjištěná návštěvnost přesáhla 28 000 osob. Pro Harrachov je charakteristický vysoký podíl návštěvníků, kteří zůstávají ve středisku, pokud zvolí delší výlet, jedná se spíše o nižší partie hor. Návštěvníci Rokytnice nad Jizerou se poměrně často vydávají na výlet do jiného střediska (blízký Harrachov), ale také mimo území Krkonoše. Delší výlety jsou rovnoměrně rozloženy mezi nižší a vrcholové partie hor. Pro sektor střed (Špindlerův Mlýn) jsou typické výlety do vrcholových částí Krkonoš. Z východního sektoru (Pec pod Sněžkou) se turisté často vydávají na blízkou Sněžku, podíl návštěvníků zůstávajících ve středisku je nejnižší ze všech sledovaných oblastí. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 113 spol. s r. o. Pokud vyrazí na delší výlet český turista, volí mnohem častěji nižší část hor, zahraniční návštěvník se naopak vydá s největší pravděpodobností na Sněžku. Cizinci také častěji cestují mezi středisky, případně zcela mimo Krkonoše. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 114 spol. s r. o. 9. ORGANIZACE A MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU 9.1 Turistická organizační struktura Jednou z výrazných slabých stránek v rozvoji cestovního ruchu na celostátní, regionální i lokální úrovni je naprosto nedostatečná existence a fungování jeho organizačních struktur. To konstatují prakticky všechny programové dokumenty (národní i regionální úrovně) vzniklé v České republice v posledních letech. Abychom mohli hovořit o jejich nezbytnosti, resp. potřebnosti, definujme nejprve, co pod tímto termínem označuje současná teorie v cestovním ruchu. Turistická organizační struktura zahrnuje jednak věcné a jednak prostorové hledisko. Ve věcné rovině se nejčastěji hovoří o lokálních a regionálních turistických organizacích (spolky, sdružení, destinační management, DMC10 ), v prostorové rovině pak jde o vymezení funkčních turistických destinací,11 turistických (marketingových) regionů a oblastí. Nabízí se otázka: Proč budovat turistické organizační struktury? Podívejme se nejprve na vývoj organizace a spolupráce v cestovním ruchu v evropském kontextu. Rozvoj evropské a celosvětové turistické nabídky po druhé světové válce vedl postupně k její organizaci a regionalizaci. Řádově lze vyčlenit několik etap ve vývoji této organizace: ˇ V 50. a 60. letech byla zakládána reklamní sdružení v turistických regionech, byla to také doba "reklamních štítů", hosté přijížděli do regionu většinou sami od sebe (nejčastěji na doporučení známých či příbuzných). ˇ 70. a 80. léta představují éru klasických lokálních a regionálních turistických organizací, které se organizovaly do spolků (sdružení) poskytovatelů turistické nabídky a služeb určitého regionu. Jejich hlavní činnost lze shrnout do společné reklamy a propagace, organizace informačních (TIC) a jiných služeb pro svůj turistický region. ˇ Pro 90. léta je specifikem zakládání a rozvíjení destinačního managementu, tedy proces koncentrace do strategicky řízených nabídkových a konkurenčních jednotek, spojování nejsilnějších partnerů do strategických kooperací a vytváření managementu různých odbytových systémů s přímým prodejem. Porovnáme-li naznačený celoevropský vývoj se současným stavem v turistické oblasti Krkonoše, lze konstatovat značné zaostávání, tak jak to vyplývá z dosud provedených analýz. Oblast se v otázce turistické spolupráce a organizace nachází řádově v počáteční fázi 70. let, tedy teprve v období zakládání lokálních a regionálních organizačních struktur. Toto zaostávání je patrné zejména v neexistenci komplexnějších turistických produktů a programů, v nízké úrovni tvorby turistických projektů, v nízké úrovni profesního managementu, v nízké kvalitě vzdělání a školení profesního personálu, v marketingovém poradenství, v nezajištěné garanci kvality většiny nabízených turistických služeb. Doposud chybí marketingová strategie a nosné rozvojové projekty. V oblasti marketingového mixu je realizována pouze propagace, nejsou rovněž k dispozici aktuální informace z oblasti cestovního ruchu (lokální a regionální statistika). Podpora činnosti místních TIC je dosud malá. 10 DMC = Destination Management Company ( obsahově - řídící jednotka destinačního managementu) 11 Turistická destinace je v nejširším slova smyslu chápána jako komplexní nabídka turistických služeb v určité oblasti Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 115 spol. s r. o. Rozvojové fáze spolupráce a organizace v turismu dovolená je zotavení z práce dovolená znamená změnu a prožitek způsob dovolené a konzumu určují životní filosofii DCR a sousední státy letadlo jako nejlevnější dopravní prostředek komplexní nabídka a pohodlné řetězce služeb auto jako dopravní prostředek hosté si přejí speciální nabídku servis, prostředí, nálada získávají na významu poptávka převyšuje nabídku: ubytovací kapacity nabídka převyšuje poptávku globálně orientovaný host trh nabídky rostoucí poptávka rozmanité konzumní chování rostoucí poptávka částečně stagnující, ale globálně rostoucí poptávka monopol poskytovatelů služeb trh kupujících se silnou konkurencí globální konkurenční boj evropské státy a sousední státy jako hlavní konkurenti mezinárodní destinace se dostávají na zdrojové trhy tradičních dovolenkových evropských zemí stálý boj o zákazníka rostoucí kapacity výstavba kapacit globální výstavba kapacit rostoucí požadavky na marketing stále rostoucí požadavky na marketing počátek koncentračního procesu Reklamní spolky Regionální turistické organizace Destinační management orientace na jednotlivé podniky a místa místně orientované strategie koncentrace na rozvoj a organizaci základních produktů společné místní a regionální prospekty prospekty o regionu aktivní odbyt a přímý prodej kulturní akce princip neutrality vůči členům orientace na kvalitu a značku účast na veletrzích společná reklama a podpora prodeje zřeknutí se principu neutrality dominance místních organizací regionální rezervační systémy rostoucí externality (ŽP, domácí lidé) regionálně koordinovaná výstavba infrastruktury široké zapojení různých zájmů diferenciace mezi turismem a politikou řízení a koordinace na úrovni regionu P O P T Á V K A Budovací fáze 50. a 60. léta Růstová fáze 70. a 80. léta Koncentrační fáze, 90. léta S P O L U P R Á C E a O R G A N I Z A C E K O N K U R E N C E Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 116 spol. s r. o. V současné době působí v oblasti cestovního ruchu v turistické oblasti Krkonoše tyto subjekty: ˇ Města a obce regionu ˇ Soukromé subjekty cestovního ruchu ˇ KRKONOŠE ­ svazek měst a obcí ˇ Sdružení obcí Žacléřsko ˇ Svazek obcí Východní Krkonoše ˇ Společenství obcí Podkrkonoší ˇ 12 místních informačních center ˇ Správa KRNAP ˇ Euroregion Glacensis ˇ Hospodářské a agrární komory ˇ Klub českých turistů ˇ Krajský úřad Královéhradeckého kraje ˇ Královéhradecká agentura regionálního rozvoje ˇ RDA Rychnov nad Kněžnou Region nemá do této doby žádnou zastřešující organizaci, která by byla oficiálně pověřena koordinací turistických aktivit, včetně jejich marketingové podpory (reklama, propagace, prodej). Většina aktivit je realizována na dobrovolné bázi ad hoc spolupracujících organizací. Akce a opatření v cestovním ruchu probíhají zatím většinou na lokální úrovni a nekoordinovaně. Určitým problémem, spolu s nedostatkem informací, je koordinace aktivit v jednotlivých částech vymezené oblasti Krkonoše. Rozhodující subjekty regionálního cestovního ruchu často nevědí o aktivitách ostatních subjektů. Spolupráce také mnohdy vázne na pocitu obavy z konkurence. Pozitivním jevem je však zjevná snaha zapojit se do dění v místě a ve venkovských mikroregionech a podílet se na svém dalším rozvoji. Hlavním sdružujícím prvkem lokálního až regionálního významu v oblasti cestovního ruchu byl do roku 2002 referát regionálního rozvoje OkÚ12 v Trutnově na jedné straně, na straně druhé turisticky atraktivní města a obce (zejm. města a obce ze sdružení ,,KRKONOŠE - svazek měst a obcí" a město Trutnov)13 , a také sdružení venkovských mikroregionů (Svazek obcí Východní Krkonoše, mikroregion Žacléřsko, společenství obcí Podkrkonoší)14 . Kromě uvedených subjektů veřejné správy působí v regionu od roku 2001 Královéhradecká agentura regionálního rozvoje. Za jejich hlavní činnost a úkoly v cestovním ruchu lze určit především koncepční, poradenské a organizační (např. KARR zabezpečuje informační činnost a propagaci ve spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu, propagaci Královéhradeckého kraje jako přitažlivé turistické destinace, spolupracuje s RDA Rychnov nad Kněžnou a CRR ČR při tvorbě a realizaci Programu JSPE Phare CBC). Nezanedbatelné jsou na regionální a přeshraniční úrovni také aktivity v oblasti cestovního ruchu v Euroregionu Glacensis. 12 zejm. podpora propagace a reklamy cestovního ruchu, zadávání koncepcí rozvoje cestovního ruchu 13 podobně podpora propagace a reklamy cestovního ruchu, zakládání a provozování TIC, zpracovávání rozvojových koncepcí, apod. 14 zpracovávání rozvojových koncepcí, nositelé a příjemci podpůrných grantových projektů a mikroregionálních turistických produktů (např. budování cyklostezek, tvorba propagačních materiálů, tvorba turistických informací, apod. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 117 spol. s r. o. To však samo o sobě nestačí, většinou zatím neexistuje fungující prostorová a organizační úroveň, tedy turistické regiony a oblasti a turistické organizace (spolky, sdružení), které by zajišťovaly základní činnost a funkce životaschopného turistického regionu. Především chybí propojení aktivit mezi podnikatelskou sférou a veřejnou sférou při přípravě projektů, společné propagace a marketingu. Prvním zárodkem této organizační struktury jsou zatím povětšinou izolovaná turistická informační centra. Pro odstranění uvedených významných slabých stránek byly a jsou v rámci programových dokumentů (např. Sektorový operační program Cestovní ruch a lázeňství, Strategie a Program rozvoje Královéhradeckého kraje) a ve většině strategií a koncepcí rozvoje cestovního ruchu na regionální a lokální úrovni navrhována v podstatě následující klíčová opatření: ˇ Vytváření turistických regionů a turistických organizací ˇ Podpora budování a činnosti Turistických informačních center ˇ Zakládání Destinačního managementu Jedním z výše uvedených problémů při řešení návrhu organizace cestovního ruchu je neexistence turistických regionů a oblastí (resp. podoblastí) a v nich působících zájmových sdružení a spolků (regionální a turistické organizace), které jsou základem aktivace všech aktérů v cestovním ruchu. Proto také existuje jen minimum vazeb na národní systém organizace cestovního ruchu (turistické marketingové regiony), celkově tedy chybí základní horizontální a vertikální propojení všech aktérů v cestovním ruchu. Prvořadým úkolem bude hledat formy vytvoření a postupné propojení těchto struktur a vytvoření "zastřešujícího" koordinačního orgánu. Z dotazníkového šetření mezi samosprávami měst a obcí vymezené turistické oblasti Krkonoše jednoznačně vyplývá identifikace obcí s turistickým regionem Krkonoše. Jako hlavní cíle pro vytváření a fungování těchto turistických organizačních struktur (turistické regiony, turistické spolky a sdružení) lze označit: ˇ prosperita ˇ společná strategie ˇ zachování identity mikroregionů, měst, obcí a jednotlivých subjektů ˇ koordinace společných zájmů ˇ společná tvorba turistických produktů ˇ sdružování finančních prostředků - optimalizace výdajů ˇ certifikace poskytovaných služeb členů sdružení - garance kvality ˇ společná propagace ˇ komunikace a spolupráce s vyššími organizačními celky ˇ šíření informací, inovací, nových technologií, vzdělávání a poradenství Prvním základním krokem resp. doporučením kde začít, je vytvoření turistických regionů a oblastí (prostorové vymezení - regionalizace) a vytvoření lokálních turistických sdružení (organizační princip). Podle zkušeností ze zahraničí považujeme pro úspěšnou realizaci všech dalších kroků v rozvoji cestovního ruchu v regionu za nejdůležitější a neodkladný předmět okamžitého řešení15 vytvoření organizační struktury regionu. 15 Nejčastěji se jedná v evropských podmínkách o sdružení obcí, sdružení obcí a podnikatelů případně státem ustanovené veřejné profesní organizace. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 118 spol. s r. o. 9.2 Přehled nabídky stávajících turistických produktů a programů V zásadě lze konstatovat, že v současnosti neexistují v turistické oblasti Krkonoše konkurenceschopné turistické produkty (turistické programy a doprovodné služby) v úrovni srovnatelné s evropskými standardy. Jejich návrh by proto měl být jedním z očekávaných hlavních výstupů eventuelní návrhové části Programu. Tvorba ucelenějších turistických programů je v regionu, podobně jako jinde v České republice, zatím ojedinělá16 , účinná kooperace např. v rámci jednotlivých mikroregionů při jejich tvorbě a realizaci cestovního ruchu dosud nezačala. Podobně tvorba produktů, která má v regionu velký potenciál, je zatím využívána minimálně. Žádné TIC v regionu nemá v současné době ve své nabídce ucelené produkty cestovního ruchu. Přesto ale většina TIC je dnes již schopna zareagovat na konkrétní individuální požadavek a program na místě sestavit. Tyto požadavky mají pravděpodobně častěji organizátoři skupin než jednotlivci obracející se na ostatní TIC. Poměrně běžné jsou ale dotazy na možné trasy výletů pro pěší i cyklisty nebo navrhnutí seznamu míst, která stojí za návštěvu. První nabídky jednodenních i vícedenních pobytových programů zaměřených na letní i zimní horskou turistiku a nejrůznější další sportovní vyžití pro jednotlivce i skupiny lze využít ve Špindlerově Mlýně, kde se touto činností profesionálně zabývá několik podnikatelských subjektů (odkazy na www.spindleruv- mlyn.cz). První kroky k přípravě turistických programů, resp. vytváření předpokladů pro jejich realizaci činí také místní samospráva, zejména v Programu obnovy venkova a v programu PHARE CBC (příprava koncepcí rozvoje cestovního ruchu ­ venkovské mikroregiony, budování doprovodné zejména dopravní (cyklostezky) a sportovně-rekreační infrastruktury (bazény, koupaliště, informační střediska - TIC, propagační materiály). Program obnovy venkova využívají převážně aktéři v oblasti cestovního ruchu na úrovni obcí, zájmových sdružení a dnes především účelové venkovské mikroregiony. V celkovém souhrnu lze konstatovat, že v letech 1998-2000 převažovaly především nabídky z dotačních titulů 1-4 (obnova infrastruktury), v současnosti (2001-2002) nabývají na významu aktivity v dotačním titulu 7: Integrované projekty venkovských mikroregionů, kde se již objevují projekty naznačující systematičtější posun k lokálním až regionálním turistickým programům (např. regionální cyklotrasy, běžkařské trasy, marketing venkovské turistiky v Podkrkonoší aj.). Podle dostupných informací byla také analyzována současná situace v přípravě turistických projektů, resp. vyšší úrovně ­ turistických programů. Lze konstatovat, že krkonošská města i venkovské mikroregiony zatím nevytváří turistické programy. Chybí jim k tomu jednak odborné zázemí, jednak finanční prostředky a nejčastěji vlastní kontakt a spolupráce s podnikatelskou sférou. 9.3 Analýza stávajícího systému marketingu cestovního ruchu Aplikace marketingového mixu v celé jeho šíři je základním předpokladem úspěchu turistického produktu. V současné době jsou z následujících faktorů komplexního mixu (produkt, umístění na trhu, propagace, příprava programů, tvorba nabídky tématických balíčků (package), lidé, cena programů a služeb, kooperace) používány pouze některé 16 za turistický program chápeme důsledně ucelenou nabídku určitého segmentu turistické nabídky se zajištěnými a garantovanými službami (tzv. baliček) ­ např. nabídka týdenního pobytu pro rodinu, seniory v určitém regionu a s určitým tématickým zaměřením Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 119 spol. s r. o. segmenty. Zejména jde o propagaci, považovanou za hlavní nástroj oslovení potenciálního zákazníka. Důležitost marketingu byla doceněna až velmi nedávno a vzájemná spolupráce v této oblasti dnes teprve začíná. V současnosti pravděpodobně neexistuje žádný komplexní, ucelený systém propagace, reklamy a zejména prodeje turistické nabídky horských středisek, měst, účelových a venkovských mikroregionů, či turistické oblasti Krkonoše jako celku. To je dáno na jedné straně nedostatkem turistických programů, na straně druhé i neexistujícími partnery na lokální úrovni, tedy těch, kteří by měli tuto činnost provádět (lokální destinační management). Tuto činnost zatím více či méně úspěšně suplují některá horská střediska, města, resp. sdružení obcí, turistická informační centra, ale jen na nižší úrovni - vydávání informačních letáků, pohledů, prospektů apod. Určitým pozitivním krokem je téměř desetiletá spolupráce měst a turistických středisek a do roku 2002 i okresních úřadů na svojí propagaci v rámci českých veletrhů cestovního ruchu ­ Region Tour a Go v Brně, Holiday World a MADI v Praze a řady regionálních veletrhů. Druhou lokální úroveň tvoří Turistická informační centra. Třetí ­ regionální - úroveň představují v současnosti aktivity sdružení ,,KRKONOŠE - svazek měst a obcí" a Euroregionu Glacensis. Chybí však zastřešující organizace (turistické sdružení), která by vykonávala takové činnosti, resp. rozhodující prvky regionálního turistického marketingu, jako např.: ˇ tisková propagace regionu ˇ prezentace na veletrzích cestovního ruchu ˇ informace o akcích a seminářích v oblasti cestovního ruchu ˇ koordinace mezinárodních cyklotras ˇ příprava, resp. podpora prodeje a prodej turistických programů ˇ rozvoj domácího cestovního ruchu ˇ sestavování a realizace koncepce rozvoje cestovního ruchu ˇ vypracovávání marketingových studií cestovního ruchu ˇ spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu Pro pochopení vzájemných souvislostí uveďme na tomto místě ve stručnosti úkoly jednotlivých úrovní destinačního managementu: Zásadně můžeme rozdělit těžiště úkolů destinačního managementu do 4 rovin: ˇ Lokální destinační management ­ jeho primární úkoly spočívají v informacích pro hosty a v koordinaci tvorby produktu. Jako těžiště jejich práce můžeme označit např. lokální řešení dopravy, provoz informačního a rezervačního systému (v koordinaci s regionem), koordinaci výstav, nabídku místních prospektů, turistických map aj. ˇ Regionální destinační management (úroveň turistického regionu) ­ jeho primárními úkoly je profilace turistické značky a péče o ni, obsluha turistického trhu, tvorba a koordinace nadlokálních činností a distribuce. Jako těžiště práce můžeme označit např. účast na turistických veletrzích, prodejní cesty a exkurze, reklamní kampaně, koordinace informačních a rezervačních systémů, regionální veřejné nebo privátní dopravy, regionálních slevových karet, apod. ˇ Nadregionální (krajský) destinační management ­ jeho primárními úkoly je např. příprava národních marketingových dat, pomoc v organizaci a činnosti turistických trhů jednotlivých regionů, ovlivňování a podpora turistického zájmu u obyvatelstva, Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 120 spol. s r. o. v koordinaci vzdělávání, spolupráce v oblasti společné hospodářské a dopravní politiky, ochrany životního prostředí a v péči o značku ˇ Národní destinační management (viz např. stanovy, struktura a úkoly ČCCR) Poslední ­ nadregionální úroveň - tvoří v rámci iniciativ a zahraničních zastoupení České centrály cestovního ruchu účast na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu. Úroveň zahraniční prezentace je však v různých regionech rozdílná, samotná organizace a propagace turistických regionů, resp. turistických atraktivit v ČR je zatím slabou stránkou z celostátní úrovně.17 Mezi způsoby prodeje převažuje jednoznačně prodej přímý ­ většina turistů tuzemských i zahraničních si organizuje cestu sama, bez pomoci zprostředkovatelů. Někteří využívají služeb cestovních kanceláří. Značné množství poskytovatelů ubytovacích služeb rovněž uvádí využívání zprostředkovaného prodeje přes cestovní kanceláře. Propagaci regionu zajišťují povětšinou větší obce a města, turistická informační centra, do konce roku 2001 také referát regionálního rozvoje okresního úřadu a kromě nich i další subjekty cestovního ruchu v rámci vlastních marketingových opatření (zejména hotely a cestovní kanceláře). Reklamu využívají turistická informační centra zejména neplacenou ­ články v novinách, rozhovory apod., některé kromě toho i inzerují v místním tisku či ve větších katalozích cestovního ruchu. Propagační letáky zájmové oblasti nebo jejich částí jsou vydávány okresním úřadem, městy a horskými středisky, venkovskými mikroregiony, nověji se zapojuje rovněž sdružení ,,KRKONOŠE ­ svazek měst a obcí" a krajský úřad, často i pomocí sdružených prostředků, resp. s pomocí grantů České centrály cestovního ruchu. Významný podíl na jejich přípravě mají jednotlivá turistická informační centra. Prezentace nabídky cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše na Internetu je realizována pomocí dnes již stovek stránek jednotlivých měst, obcí, mikroregionů a podnikatelských subjektů cestovního ruchu (podrobnější hodnocení viz níže), oficiální turistické stránky turistické oblasti Krkonoše zatím neexistují. Propagaci a vytváření image také napomáhá regionální tisk, vydávaný zejména městy (ve spolupráci s městskými TIC). Prakticky všechny města, horská střediska a TIC se podílejí na propagaci regionu formou účasti na veletrzích cestovního ruchu (např. GO a Regiontour, MADI a Holiday World). Tato propagace a prezentace je již poslední 3 roky jen málo produktivní ­ jen propagační materiály, chybí zatím nabídka turistických programů. Mediální prezentace významných měst a rekreačních středisek pomocí Internetu Jako příklad ,,turistické geografie" středisek, cílů a atraktivit cestovního ruchu, prezentovaných na internetu, který je v současné době již asi nejběžnějším, nejpřístupnějším a nejrychlejším informačním médiem, co se týče informací o určitém území či lokalitě, byla vybrána čtyři nejvýznamnější střediska osídlení turistické oblasti Krkonoše, kde se koncentruje nabídka především historických, kulturních, architektonických, církevních, technických památek a atraktivit, společenských a sportovně ­ rekreačních objektů. Jedná se o populačně největší města ­ Trutnov, Vrchlabí, Hostinné a Žacléř. Vzhledem k velmi 17 Důvodem tohoto stavu není špatná spolupráce aktérů, spíše se jedná o nedostatek finančních prostředků na národní propagaci ČR v zahraničí Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 121 spol. s r. o. příznivým přírodním předpokladům území oblasti pro horskou turistiku, ať již letní, ale zejména zimní, byla dále zvolena krkonošská horská či podhorská střediska Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Janské Lázně, Svoboda nad Úpou, Malá Úpa, Horní Maršov, Lánov, Černý Důl a Dolní Dvůr. Hodnocení jejich internetových (webových) stránek přináší následující text. Trutnov Informační portál města www.trutnov.cz je členěn do šesti základních sekcí (,,O našem městě", ,,Městský úřad", ,,Telefonní seznam", ,,Zprávy webmastera", ,,Zajímavé odkazy" a ,,Radniční listy". Potenciální návštěvníci města naleznou potřebné informace především v sekcích ,,O našem městě", kde se dozví o historii a současnosti města, kulturní nabídce a akcích, sportovních akcích, cenících a tarifech služeb. V části turistické informace (momentálně nefunkční) by se turisté měli přehlednou formou získat informace o možnostech ubytování a stravování, tipy na trávení volného času (kultura, nákupy, zábava, pamětihodnosti a zajímavosti ve městě). Součástí sekce je rovněž podrobná mapa města. Po kliknutí na odkaz Trutnov a okolí se návštěvníkům otevře stránka věnovaná Krkonoším, kde naleznou informace o historii Krkonoš, krkonošských stezkách (informace o možnostech výletů z jednotlivých krkonošských středisek), základní informace o krkonošských městech a vybraných obcích, přírodních krásách a rovněž provozní dobu a odkazy na krkonošská informační střediska, galerie a muzea, odkazy na Správu KRNAP, ceny lanovek a vleků v Peci pod Sněžkou a Špindlerově Mlýně, a řadu užitečných odkazů, např. na informační weby o Krkonoších a sněhovém zpravodajství, ubytovací a sportovní zařízení apod.. Vrchlabí Zajímavě graficky řešené, nicméně obsahově poněkud chudé oficiální stránky města se nachází na URL adrese www.perpetum.cz/muvrchlabi. Stránky poskytují informace v češtině, angličtině a němčině a jsou podle okruhů návštěvníků logicky členěny do tří základních sekcí ­ ,,Turista", ,,Kultura, sport, události" a ,,Občan". V sekci Turista lze nalézt orientační mapku s příjezdovými cestami do města, odkaz na vyhledání spojení do města v jízdních řádech, kontakty na informační střediska ve městě, podrobný plán města, seznam pamětihodností a vyznačení jejich polohy v mapě a stručné informace o historii města. V sekci Kultura, sport, události je uveden odkaz na kalendář kulturních a sportovních akcí. V sekci občan lze nalézt informace z městského úřadu (struktura a adresář úřadu, vývěska úřadu, plán města). Na stránkách chybí odkazy na možnosti turistického vyžití v okolí města, na okolní města, služby pro turisty ve městě apod. Chybějící informace a odkazy lze částečně získat t na stránkách Internetového informačního centra Vrchlabí www.vrchlabi.cz, spravovaného společností SRV Vrchlabí s.r.o.. Na stránkách lze vedle informací o historii, současnosti a telefonního seznamu města nalézt odkazy a informace o kulturních a sportovních zařízeních ve městě a odkazy na různé komerční i nekomerční stránky. Kromě toho jsou ve všech kategoriích odkazů zobrazeny informace i z internetových informačních center ve Hostinném a Jilemnici, které mají stejného správce. Hostinné Na oficiálních stránkách města www.muhostinne.cz jsou prezentovány především informace o městském úřadu (struktura, orgány, vyhlášky, úřední deska, důležitá telefonní čísla). Potenciální návštěvníci zde mohou získat pouze informace o historii a pamětihodnostech města. O něco více informací mohou návštěvníci získat na stránkách Internetového informačního centra Hostinné www.hostinne.cz, spravované společností SRV Vrchlabí s.r.o.. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 122 spol. s r. o. Na stránkách lze vedle informací o historii, současnosti a telefonního seznamu města nalézt odkazy a informace o kulturních a sportovních zařízeních ve městě a odkazy na různé komerční i nekomerční stránky. Kromě toho jsou ve všech kategoriích odkazů zobrazeny informace i z internetových informačních center ve Vrchlabí a Jilemnici, které mají stejného správce. Žacléř Oficiální stránky města Žacléř www.zacler.cz jsou rozčleněny do šesti základních sekcí a informace zde lze nalézt ve dvou jazycích ­ češtině a němčině. Turisté a návštěvníci města mohou nalézt potřebné informace a odkazy o městě zejména v sekcích o městě a jeho historii, ,,O městu Žacléř" (dozví se zde např. základní statistické údaje o městě v sekcích ,,O městě" (např. základní statistické informace, současnost města, fotogalerie města, kontakty na městské muzeum a informační středisko) a ,,Historie" (informace o historii a významných památkách města, odkaz na městské muzeum a historické fotografie města). Turistickým návštěvníkům města jsou určeny sekce ,,Turistika v okolí" a ,,Lyžování v Žacléři". V prvně jmenované naleznou tipy na výlet, informace o turistických stezkách a odkazy na jednotlivé poskytovatele ubytování ve městě. V sekci Lyžování v Žacléři jsou uvedeny tipy na běžkařské výlety, informace a odkazy na lyžařské areály (stránky provozovatele Ski - areálu Prkenný důl) a opět odkazy na možnosti ubytování. V sekci ,,Kontakty a telefony" se nachází kontakty na městský úřad, kontakty na ubytovací zařízení a důležitá telefonní čísla ve městě. Špindlerův Mlýn Velice podrobné informace o nejvýznamnějším horském středisku Krkonoš lze nalézt na adresách www.mestospindleruvmlyn.cz (momentálně v rekonstrukci), www.spindleruv- mlyn.cz a www.spindleruvmlyninfo.cz. Oba funkční informační servery poskytují velice kvalitní a podrobné informace v češtině, angličtině a němčině o sportovně rekreačních možnostech a ubytování ve městě. Na stránkách www.spindleruv-mlyn.cz lze pohodlně nalézt prakticky veškeré informace o turistické nabídce města. Proto dále jen stručně uvádíme, že se jedná jednak o základní informace o městě a Krkonoších (mj. kontakty a odkazy na informační centra ve městě a informace o poskytovaných službách, informace o ubytování, včetně odkazů na jednotlivá zařízení, detailní interaktivní mapa města, aktuální informace o počasí a stavu sněhu, jízdní řády autobusů ve městě, informace o provozní době a cenách parkovišť, důležitá telefonní čísla), jednak podrobné informace a odkazy na sportovně rekreační možnosti (informace a odkaz na Skiareál ­ mapa areálů, běžeckých tratí a tras, ceny jízdného vleků a lanovek, parametry vleků a sjezdových tratí, aktuální panoramatické kamery, upravované běžecké tratě, kalendář závodů a akcí v areálu, informace o tom, jak se dostat do města ­ autem, autobusem, vazba na železnici, letiště, sáňkařská dráha ­ provoz, ceník, bobová dráha ­ provoz, ceník (včetně odkazu), půjčovna horských kol, půjčovny lyžařského vybavení (včetně odkazů), lyžařská škola (včetně odkazu), snowtubing, paragliding, golf (odkazy na hřiště v okolí), nabídka letních i zimních sportovních programů (odkazy na organizátory), tipy na výlety atd. V rámci kulturních možností je uveden program kina. Obdobný rozsah mají rovněž stránky www.infospindleruvmlyn.cz , které rovněž umožňují rezervaci ubytování u prezentovaných ubytovacích zařízení. Pec pod Sněžkou Oficiální stránky města Pec pod Sněžkou lze nalézt na adrese www.mestopec.cz. Na úvodní stránce se návštěvníci dozví, že stránky jsou v prozatímním provozu a budou průběžně aktualizovány a doplňovány. Z tohoto důvodu patrně funguje pouze verze stránek v češtině, v budoucnu by měla fungovat rovněž německá a anglická jazyková mutace. Stránky jsou Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 123 spol. s r. o. členěny na informace z městského úřadu, informace o městě a informace pro turisty. Plně funkční je prozatím pouze sekce Informace z městského úřadu, která je určena především místním obyvatelům a podnikatelům. V sekci Informace o městě lze prozatím najít pouze stručné informace o historii a památkách města, telefonní seznam vybraných poskytovatelů služeb (bez přímých odkazů). V části Informace pro turisty lze nalézt základní informace o stravovacích zařízeních (bez odkazů) a dále přímé odkazy na stránky lanové dráhy na Sněžku (ceník, jízdní řád, apod.), lyžařského areálu SKI Pec (zimní a letní mapa areálu a okolí, běžeckých tratí a tras, ceny jízdného vleků, parametry vleků a sjezdových tratí, večerní lyžování, aktuální panoramatické kamery, upravované běžecké tratě, kalendář závodů a akcí v areálu, informace o jízdách skibusu, lyžařské škole, informace o tom, jak se dostat do města ­ autem, autobusem, vazba na železnici), aktuální informace z web kamery a cestovní agenturu Turista (možnosti ubytování, služby ve městě apod.). Úlohu serveru s podrobnými informacemi o městě a okolí dosud plnily stránky www.pecpodsnezkou.cz. Návštěvníci zde naleznou řadu podrobných informací a odkazů o historii a současnosti města, nabídek ubytování a služeb, podrobnou mapu města, informací pro lyžaře, fotogalerie města a okolí apod. Janské Lázně Informace ve třech jazycích (čeština, angličtina a němčina) nabízí oficiální stránky města www.janske-lazne.cz. Na stránkách je návštěvníkům jednoduchou a přehlednou formou prezentována celá řada užitečných informací. V sekci Městský úřad naleznou například základní statistické údaje o obci, kontakty na městský úřad, školská a zdravotnická zařízení, informace z radnice. V části ubytování se nachází rozsáhlý přehled poskytovatelů ubytování s uvedením kontaktů a odkazů. V sekci Mapa ­ kde je kdo jsou přehledně zobrazeny a popsány veškeré objekty a zařízení ve městě. Sekce Kudy k nám nabízí nejvhodnější spojení pro cesty autem z Prahy, Brna a Ostravy, včetně odkazu na podrobnou mapu, dále popis možností příjezdu vlakem a autobusem, včetně odkazu na jízdní řády. Samostatné sekce jsou věnovány historii města a lázním (základní info a odkaz na stránky lázní www.janskelazne.com. Další sekce stránek jsou věnované turistickým a rekreačním možnostem v zimě a v létě. Sekce výlety a kultura nabízí tipy na pěší a cykloturistické výlety, program kina a další možnosti kulturního vyžití ve městě. Součástí stránek je odkaz na online web kameru ve skiareálu a odkaz na lanovou dráhu na Černou horu, přes který se dostaneme na stránky Informačního centra a cestovní agentury Janské Lázně www.cerna-hora.cz, resp. www.infocentrum.cerna-hora.cz, obě ve třech jazykových verzích (čeština, angličtina a němčina). Prvně jmenované stránky mají dvě mutace ­ zimní a letní, které jsou navzájem provázány. V zimní nabídce jsou odkazy na ceny jízdného, parametry a historii lanové dráhy na Černou horu, odkaz na lyžařský areál (mapa areálu, ceny jízdného, parametry sjezdových a běžeckých tratí), popis vybraných běžeckých tras, informace o skibusu, sáňkařské cestě a lyžařské škole a také odkazy na stránky infocentra, lázní a města. V letní nabídce se kromě informací o lanové dráze jedná o informace o cykloturistické naučné stezce, tipy pro pěší turisty a tipy pro cyklisty, informace o turistických zajímavostech v okolí. Součástí letní nabídky jsou rovněž fotogalerie a odkazy na lyžařský areál, infocentrum, lázně a město. Na stránkách www.infocentrum.cerna-hora.cz, se nachází informace o ubytovacích možnostech ve městě a okolí, tipy na pěší a cykloturistické výlety, informace o sportovní a kulturní nabídce ve městě a blízkém okolí, mapy s polohou města, možnosti spojení do města (auto, vlak, autobus), kontakty na horskou službu a formulář na rezervaci ubytování. Součástí stránek je rovněž kniha přání a stížností. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 124 spol. s r. o. Svoboda nad Úpou Oficiální odkaz na město lze nalézt na adrese www.musvoboda.cz. Stránky podávají informace celkem v sedmi sekcích, informace pro návštěvníky města se nachází zejména v sekcích ,,Služby" (informace o skibusu, podrobná mapa města) a ,,Volný čas" (informace lyžařského oddílu, ceny vleků), ,,Historie" (historie města, železnice, informace o památkách apod.). Návštěvníci stránek ocení sekci ,,Odkazy", kde jsou přehlednou formou podány stručné informace a odkazy na turistické cíle v blízkém i širším okolí (odkazy na další krkonošská města, tipy na výlet, odkaz na server www.ceskehory.cz, Správu KRNAP, infocentrum Černá hora, jízdní řády a mapy). Malá Úpa Graficky i obsahově velmi zdařilé oficiální stránky obce lze nalézt na adrese www.malaupa.cz. Informace jsou zde k dispozici v češtině, angličtině a němčině. Přehledné hlavní menu je členěné do dvanácti sekcí. V nabídce ,,Aktuality" jsou aktuální informace z obecního úřadu, upozornění na připravované sportovní a jiné akce apod. Místní obyvatelům a podnikatelům je určena sekce obecní úřad. Většina ostatních sekcí webu obce slouží především k informování turistů a návštěvníků. V sekci ,,Základní informace" lze nalézt informace a odkazy na jízdní řád skibusu, informace o autobusovém spojení obce s Pecí pod Sněžkou, Trutnovem a Prahou, o provozu a cenách parkovišť, lékařské službě, policii, celním přechodu Pomezní boudy a horské službě. Stránky dále přináší rozsáhlý přehled ubytovacích možností včetně zobrazení jednotlivých zařízení v podrobné interaktivní mapě obce. V části ,,Jak se k nám dostanete" je zobrazena orientační mapka se zakreslením polohy obce v rámci České republiky. V dalších sekcích se lze dozvědět o vybraných událostech v historii obce. Užitečné informace návštěvníci naleznou v sekci ,,Zajímavé odkazy". Nachází se zde např. odkazy na jízdní řády. Své náměty a připomínky mohou návštěvníci uplatnit v sekci ,,Kniha přání a stížností". Horní Maršov Oficiální stránky obce www.hornimarsov.cz nabízí na své úvodní graficky zdařilé stránce informace ve třech jazykových mutacích (čeština, němčina a angličtina), nicméně aktuálně funkční je pouze česká verze. Přehledně členěná hlavní stránka je rozdělena do sekcí ,,Obec", ,,Obecní úřad" a ,,Pro občany". Pro turisty a návštěvníky obce je určena zejména sekce Obec, kde naleznou stručné informace o historii a současnosti obce, základní informace o obci a její vybavenosti, o rekreačních možnostech v obci a okolí, mohou si prohlédnout letecké fotografie obce a okolí ­ chybí však mapa obce. Užitečný je odkaz na jízdní řády regionálního autobusového dopravce a odkaz na možnost vyhledání spojení veřejnou dopravou. Milovníci zimních sportů zde rovněž naleznou odkazy na lyžařské areály v nejbližším okolí (Pec pod Sněžkou, Malá Úpa a Mladé Buky). V sekci Pro občany se nachází vedle řady odkazů na centrální instituce státní správy odkazy na Správu KRNAP a město Trutnov. Lánov Stránky obce Lánov www.lanov.cz jsou rozděleny na celkem osm základních částí. Jsou zde zobrazeny informace o historii a současnosti obce s odkazy v textu na vybrané ubytovací zařízení, informace obecního úřadu, další část stránek tvoří i-zpravodaj obce s informacemi především pro místní obyvatele. Do samostatné sekce jsou vyčleněny informace z oblasti kultury, které jsou rozděleny na části kultura v obci a kultura v okolí, dále se zde nachází množství interaktivních odkazů na kulturní zařízení, divadla, muzea atd. i ve vzdálenějším okolí. V sekci Turistický ruch jsou nabízeny informace a odkazy na ubytovací a stravovací Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 125 spol. s r. o. zařízeních v obci a rovněž odkazy na tipy na výlet a trávení volného času v blízkém i vzdálenějším okolí. Černý Důl Oficiální stránky obce Černý Důl www.cernydul.cz nabízejí vedle základních informací o obci (informace o obecním úřadu a orgánech obce, telefonních číslech na důležité instituce a služby v obci, historii obce, výsledcích voleb v roce 2002), určených především pro místní obyvatele a podnikatele, rovněž užitečné informace pro návštěvníky obce. Jedná se o přehled ubytovacích a stravovacích kapacit s popisy, fotkami i cenami, event. odkazy na jednotlivá zařízení. V sekci sport lze nalézt informace o cenách a provozní době lyžařských vleků, včetně odkazu na stránky provozovatele zdejšího skiparku s podrobnými informacemi a mapou lyžařského areálu a rovněž informace o provozu a cenách v místní tělocvičně. Na stránce až na dvě výjimky (online web kamera a stránka provozovatele skiparku) chybí odkazy na turistickou nabídku v okolních krkonošských střediscích, rovněž zde chybí podrobná mapa obce (je pouze částečně nahrazena interaktivním leteckým snímkem). Dolní Dvůr Úvodní stránka webové prezentace obce Dolní Dvůr www.dolnidvur.cz zobrazuje několik současných a dobových fotografií a pohlednic obce a nabízí vedle informací z obecního úřadu, informací o historii a současnosti obce, oslavách výročí vzniku obce a spolku přátel obce rovněž řadu informací určených pro turisty a návštěvníky obce. Jedná se o příjezdovou mapu, turistickou a panoramatickou mapu obce, informace s odkazy o možnostech ubytování, nabídku služeb (informace o jednotlivých vlecích, cenách vleků a jízdním řádu skibusu, odkaz na provozovatele skiparku, informace o půjčovně lyží a lyžařské škole, provozní době pošty a obchodu) a fotogalerie se záběry obce a okolní přírody. Souhrnné hodnocení Popisy "Minimálního okruhu poskytovaných informací" na webových stránkách měst a obcí, podobně jako "Funkce stránek a způsob implementace" jsou uvedeny na konci kapitoly. Minimální standard pro obsah a funkci turistických WWW stránek měst a obcí Všechny sledované stránky mají zřetelně uvedený název města či obce, znak města či obce však překvapivě chybí u Žacléře, Horního Maršova a Lánova. Lokalizace města (obce) na mapě České republiky nebo regionu, která by měla být základem orientace návštěvníka stránky v daném území, není zdaleka pravidlem. S tím souvisí i nedostatečná lokalizace sídla podle významných geografických orientačních bodů, administrativního členění či příslušnosti k turistickému marketingovému regionu. Také orientace ve městě (obci) na přiložené podrobnější mapce je možná v pouze u Trutnova, Vrchlabí, Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou, Janských Lázní, Svobody nad Úpou, Hostinného (odkaz na mapu) a Malé Úpy. Na druhé straně všechny města a obce mají poměrně kvalitně popsánu historii a nabízí základní údaje o obci. Turistické atraktivity jsou téměř odpovídajícím způsobem prezentovány na stránkách Špindlerova Mlýna, Trutnova, Pece pod Sněžkou (nikoli ovšem na oficiálních stránkách města), Janských Lázní, Žacléře, Svobody nad Úpou. Naopak tyto informace zcela chybí na stránkách města Vrchlabí. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 126 spol. s r. o. Značně rozdílnou úroveň mají odkazy na kulturní a sportovní kalendář akcí. Podrobně, přehledně a aktuálně je zpracován v Trutnově, Vrchlabí, Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou, Lánově a Malé Úpě, naopak zcela chybí u Hostinného, Žacléře, Černého Dolu. Totéž základní hodnocení jako v případě "kalendáře akcí" je možno uvést také při pohledu na stránky nabízející ubytování a služby pro turisty. Širokou škálu nabídky nalezneme na stránkách Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou, Janských Lázní, Malé Úpy, Černého Dolu, Dolního Dvoru, Žacléře, informace o možnostech ubytování dále v Lánově. Naopak překvapivě zcela chybí na oficiálních stránkách města Vrchlabí. Orientační mapy dopravních tras, sloužící ke zjištění dopravní dostupnosti sídla, jsou na dobré úrovni u Janských Lázní, Dolního Dvoru, Malé Úpy, Svobody nad Úpou a Vrchlabí, u ostatních zcela chybí. Propojení na informační systémy s vyhledáváním dopravního spojení nalezneme v případě Vrchlabí, Svobody nad Úpou, Janských Lázní, Horního Maršova, Špindlerova Mlýna, Trutnova. Odkazy na externí URL adresy regionálních či celostátních informačních serverů, okolních měst a obcí a atraktivit se vyskytují na stránkách Trutnova, Horního Maršova, Špindlerova Mlýna, Svobody nad Úpou. Funkce stránek a způsob implementace Komplexní turistický produkt není na žádné ze sledovaných stránek definován, není tedy možná ani jeho prezentace. Nejblíže ke komplexnosti nabídky turistického produktu mají stránky města Špindlerův Mlýn. Velice dobrou kvalitu mají stránky Trutnova, Malé Úpy, Janských Lázní. Obecně velmi dobře je zpracovaná a obsahově naplněná sekce ubytování, v žádném z lyžařských středisek nechybí odkazy na místní či okolní skiareály. Propojení na www stránky atraktivit v okolních střediscích je lepší než propojení na jiný region (výjimku tvoří odkazy na ZOO ve Dvoře Králové nad Labem, návaznost na stránky domovského informačního střediska (IS) či okolních IS není častá (velice pozitivní výjimku v tomto směru tvoří Špindlerův Mlýn a částečně i Trutnov a Janské Lázně. Jazykové mutace většinou splňují požadavek na angličtinu a němčinu, nevyskytují se však na všech stránkách, někde jsou pouze při odkazech na informační střediska, a to často ve zkrácené verzi. Systém pro vyhledávání v rámci stránek je spíše výjimkou, propojení na externí www stránky je odvislé od každé jednotlivé adresy. Reklamy nejsou na ,,městských a obecních stránkách" žádným problémem, naopak se zde téměř nevyskytují, reklamní bannery se objevují na přidružených stránkách soukromého informačního střediska. Jednotný design usnadňující přehled stránek vůbec neexistuje, každá má svoji specifickou strukturu. Využívání kontrastu pozadí a textu je na kvalitativně lepší úrovni než maximální využití plochy pro užitečnou informaci, ale opět je odvislé stránka od stránky. Navigační prvky jsou postižitelné zejména u stránek měst a větších turistických středisek, externí www stránky se zpravidla otevírají v novém okně. E-mailová adresa na webmastera je téměř vždy k dispozici, naopak uvedení data poslední aktualizace údajů je problémem většiny sledovaných stránek. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 127 spol. s r. o. Minimální doporučený standard pro obsah a funkci turistických www stránek měst a obcí Obsah stránek - stránky poskytují minimálně následující okruhy informací Název přesný název města/ obce, znak města/ obce (pokud existuje) Lokalizace města/ obce orientační mapka České republiky a regionu s umístěním města/ obce, lokalizace města/ obce podle geografických orientačních bodů a význačných sídelních útvarů - poloh města/ obce vzhledem k významným pohořím, nížinám, vodním tokům a plochám, velkým městům, resp. turisticky význačným cílům, lokalizace podle administrativního členění (okresy, VUC), příslušnost města/ obce k turistickému marketingového regionu Základní historicko - společenské vymezení sídelního útvaru historie města/ obce (včetně dobových ilustrací), rozloha a počet obyvatel, nadmořská výška Orientace ve městě/ obci plán města/ obce s vyznačením TIC, atraktivit, autobusových a vlakových nádraží, záchytných parkovišť, kontakt na TIC ve městě/ obci a v regionu - adresa (ulice, obec, PSČ), telefon; fax, E-mail, URL Turistické atraktivity města/ obce památky, muzea a galerie, kulturní zařízení - základní charakteristika včetně jejich fotografií, kontakt na atraktivitu (adresa - ulice, obec, PSČ; telefon, fax, E-mail, URL) Kalendář akcí název akce, místo a čas konání akce, kontakt na telefon na pořadatele (telefon, fax, E-mail), popis akce, cena, datum poslední aktualizace údajů Služby pro turisty nabídka ubytování ve městě (u objektů počty, cena, struktura lůžkové kapacity a poskytované služby), stravovací služby, finanční služby (kontakty na banky a jejich otvírací doba, umístění bankomatů a druhy akceptovaných karet), pošty, rekreační zařízení, sportoviště, další významné instituce (policie, celnice, městská policie, obecní úřady s uvedením otevírací doby, zdravotní zařízení) Dopravní dostupnost různými dopravními prostředky orientační mapa dopravních tras (silniční komunikace - číselné značení a směr od významného sídla nebo propojující významná sídla; číslo železniční trati spojující významná sídla), výstupní a nástupní stanice a jejich dostupnost z centra města; autobusové, železniční a letecké spoje z významných sídel; propojení na informační systémy s vyhledáváním dopravního spojení Další zdroje informací URL adresy regionálních informačních serverů, okolních měst a obcí, atraktivit, významných celostátních informačních serverů Funkce stránek a způsob implementace Vymezení cílů komplexní prezentace turistického produktu města/obce, atraktivit a akcí města/obce, využívající propojení na WWW stránky TIC a atraktivit v regionu/ mikroregionu Vybrané funkce prezentace obdobného rozsahu je zpracována v několika jazykových mutacích - minimálně čeština, angličtina, němčina, je implementován systém pro vyhledávání informací na WWW stránkách města/obce, vedle propojení na externí WWW stránky pomocí textu a objektů na WWW stránkách je uveden seznam URL adres Design na úvodní stránce se reklamy mohou vyskytovat pouze v zápatí stránky a nesmí být výrazným prvkem; na dalších stránkách se reklamy nesmí stát dominantním prvkem, resp. prvkem, který snižuje přehlednost informací na stránce; jednotný design usnadňující orientaci na stránkách; vhodný kontrast mezi pozadím a textem, grafickými prvky; maximální plocha pro užitečnou informaci; navigační prvky umožňující přehledný pohyb v rámci stránek; externí WWW stránky se otevírají v novém okně; optimalizace rychlosti načítání Propojení v rámci turistického informačního systému část s turistickými informacemi je vystavena jako samostatná část WWW stránek s vlastní URL adresou pro každou jazykovou mutaci (možnost přesného odkazu z externích WWW stránek), tato adresa by neměla být měněna; pro významné části WWW stránek (města, hrady a zámky aj.) zavést vhodné WWW adresy, tyto adresy by neměly být měněny Udržování aktuálnosti a správnosti údajů E-mail na toho, kdo garantuje obsahovou správnost, resp. správce (webmastera), datum poslední aktualizace údajů na každé stránce Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 128 spol. s r. o. 10. ANALÝZA HLAVNÍ KONKURENCE Pro strategie a koncepce rozvoje turistických destinací a regionů je důležité znát (resp. určit) konkurenční prostředí a své konkurenty. Nezbytné je zejména definovat a znát jejich silné a slabé stránky, resp. opatření a aktivity, které činí pro svůj rozvoj. Je přitom důležité znát nejen vnější konkurenci (mimo zkoumaný region), ale i konkurenci vnitřní. Hodnocení vnější konkurence Vnější konkurenci turistického regionu Krkonoše můžeme hodnotit z několika hledisek, a to: - z hlediska geografické polohy, - z hlediska sezónnosti, - z hlediska turistické atraktivity, - z hlediska vybavenosti turistickou infrastrukturou, - z hlediska marketingu turistické nabídky (informace, reklama, propagace, prodej). V zimní sezóně jsou vzhledem k charakteru přírodních a kulturně-historických podmínek a vzhledem k převládajícímu využití Krkonoš (lyžování a ostatní sportovní aktivity) hlavními vnějšími konkurenty zejména následující regiony: ˇ naše horské oblasti - Jizerské hory, - Šumava, - Krušné hory, - Orlické hory, - Jeseníky, - Beskydy, ˇ oblast polských Krkonoš, ˇ slovenské horské oblasti (především Tatry), ˇ německé horské oblasti (bavorské Alpy), ˇ rakouské horské oblasti (Alpy), ˇ méně již další horské oblasti v ostatních evropských státech (Francie, Itálie, Švýcarsko apod.). V letním období lze na základě obdobných předpokladů (charakter přírodních a kulturně- historických podmínek, převládající aktivity ­ turistika, cykloturistika, sportovní dovolená) za hlavní konkurenční turistické oblasti označit: ˇ naše horské a podhorské oblasti: - Jizerské hory, - Lužické hory, - Šumava, - Krušné hory, - Orlické hory, - Jeseníky, - Beskydy, - Českomoravská vrchovina, ˇ specificky přírodně atraktivní oblasti jako je např. Český ráj, Českosaské Švýcarsko, Teplicko-adršpašské skály, Broumovské stěny, Moravský kras, Český kras apod., ˇ území Saska (zejména Saské Švýcarsko), ˇ území Dolnoslezského vojvodství (polská část Krkonoš a Jizerských hor), ˇ ostatní horské oblasti v Evropě (Slovensko, Alpy), Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 129 spol. s r. o. ˇ všeobecně významná konkurence ­ Praha - evropské mořské destinace (jen pro srovnání ­ počet přenocování domácích návštěvníků v ČR se pohybuje kolem 30 milionů, počet přenocování našich turistů v přímořských destinacích lze odhadovat na cca 18-20 milionů) Tab. 71: Hlavní vnější konkurence - letní návštěvnost 1999 (duben-září) v okresech ČR (podle pořadí významu ­ počet přenocování) Počet hostů v tis. Počet přenocování v tis. Pořadí Okres celkem domácí cizinci celkem domácí cizinci 1 Praha 1 663 357 1 306 5 092 1 359 3 733 2 Trutnov *) 345 192 153 1 474 991 483 3 Cheb 196 98 98 1 174 693 481 4 Karlovy Vary 218 101 117 1 106 568 538 5 Semily 190 100 90 706 435 271 6 Jablonec n.N. 151 87 64 640 457 183 7 Český Krumlov 200 126 74 626 436 190 8 Zlín 111 72 39 601 471 130 9 Jindřichův Hradec 144 98 46 580 455 125 10 Prachatice 146 98 48 528 399 129 11 Brno 204 92 112 516 275 241 12 Česká Lípa 125 82 43 498 375 123 13 Frýdek-Místek 135 90 45 495 368 127 14 Žďár nad Sázavou 113 80 33 466 350 106 15 Klatovy 127 72 45 464 337 127 *) návštěvnost Krkonoš (jejich řešené části v Královéhradeckém kraji) můžeme do značné míry ztotožnit s návštěvností okresu Trutnov (Krkonoše zahrnují převažující část území okresu a představují jeho hlavní turistický cíl) Pramen: Návštěvnost ubytovacích zařízení cestovního ruchu v letní sezóně 1999. ČSÚ Praha Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v roce 2000. ČSÚ Praha, 2001 Z hlediska velikosti domácího turistického trhu patří Krkonoše mezi nejvýznamnější oblasti (pro potřeby této analýzy byly Krkonoše z důvodu dostupnosti statistických dat ztotožněny s okresem Trutnov, Krkonoše představují hlavní turistickou destinaci okresu). V rámci letní (rok 1999) i zimní návštěvnosti (sezóna 1998/99) obsadil okres Trutnov druhé místo bezprostředně za Prahou, a to jak v počtu hostů (domácích i cizinců), tak i v počtu přenocování. Stejného výsledku bylo dosaženo i v celkové návštěvnosti v roce 2000, pouze v počtu přenocování cizinců byl Trutnov předstižen okresem Karlovy Vary. Na celkové návštěvnosti ČR (měřené počtem hostů) se okres Trutnov v roce 2000 podílel 5,6% (pro srovnání první Praha 22,9% a třetí Karlovy Vary 3,2%). Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 130 spol. s r. o. Tab. 72: Hlavní vnější konkurence - zimní návštěvnost 1998/99 (říjen - březen) v okresech ČR (podle pořadí významu ­ počet přenocování) Počet hostů v tis. Počet přenocování v tis. Pořadí Okres celkem domácí cizinci celkem domácí cizinci 1 Praha 1 050 291 759 3 052 837 2 215 2 Trutnov *) 314 106 118 1398 968 430 3 Karlovy Vary 139 83 56 699 338 361 4 Cheb 98 46 52 644 337 307 5 Semily 158 91 67 631 396 235 6 Jablonec n.N. 128 79 49 517 370 147 7 Zlín 80 57 23 393 289 104 8 Frýdek-Místek 99 68 31 341 241 100 9 Brno 150 85 65 339 193 146 10 Jeseník 58 41 17 321 262 59 11 Klatovy 79 52 27 297 210 87 12 Šumperk 71 52 19 292 223 69 13 Prachatice 71 50 21 285 216 69 14 Žďár nad Sázavou 73 52 21 263 197 66 15 Vsetín 70 48 22 258 184 74 *) návštěvnost Krkonoš (jejich řešené části v Královéhradeckém kraji) můžeme do značné míry ztotožnit s návštěvností okresu Trutnov (Krkonoše zahrnují převažující část území okresu a představují jeho hlavní turistický cíl) Pramen: Návštěvnost ubytovacích zařízení cestovního ruchu v zimní sezóně 1998/99. ČSÚ Praha Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v roce 2000. ČSÚ Praha, 2001 Tab. 73: Hlavní vnější konkurence ­ návštěvnost v ubytovacích zařízeních v roce 2000 v okresech ČR (podle pořadí významu ­ počet přenocování) Počet hostů (v tis.) Počet přenocování (v tis.) % podíl z úhrnu ČR na Pořadí Okres celkem v tom cizinci celkem v tom cizinci počtu hostů celkem počtu přenocování celkem 1 Praha 2 484 1 839 9 240 5 595 22,9 . 2 Trutnov *) 607 202 3 003 826 5,6 . 3 Karlovy Vary 342 185 1 991 1 090 3,2 . 4 Cheb 231 126 1 480 755 2,1 . 5 Brno-město 368 185 1 396 515 3,4 . 6 Semily 332 108 1 317 418 3,1 . 7 Jablonec nad N. 253 66 1 115 245 2,3 . 8 Zlín 188 68 1 015 287 1,7 . 9 Frýdek-Místek 227 70 924 247 2,1 . 10 Český Krumlov 235 82 877 273 2,2 . 11 Klatovy 186 62 801 236 1,7 . 12 Prachatice 188 54 777 190 1,7 . 13 Vsetín 177 46 755 177 1,6 . 14 Jindř. Hradec 170 49 754 176 1,6 . 15 Žďár nad Sázavou 158 33 722 133 1,5 . 16 České Budějovice 167 72 704 234 1,5 . 17 Česká Lípa 165 47 649 149 1,5 . 18 Bruntál 128 37 648 133 1,2 . 19 Šumperk 126 36 635 135 1,2 . 20 Liberec 127 48 611 183 1,2 . Vybrané okresy celkem 6 859 3 415 29 414 . 63,2 62,5 ČR celkem 10 849 4 666 47 069 16 471 . . *) návštěvnost Krkonoš (jejich řešené části v Královéhradeckém kraji) můžeme do značné míry ztotožnit s návštěvností okresu Trutnov (Krkonoše zahrnují převažující část území okresu a představují jeho hlavní turistický cíl) Pramen: Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu (k 31.7.2000). ČSÚ Praha, 2001 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 131 spol. s r. o. V rámci analýzy a hodnocení vnější konkurenční nabídky byl dalším logickým krokem pohled do sousedních regionů SRN a Polska, a to především do spolkové země Sasko a vojvodství Dolnoslezského. Z důvodu velikosti srovnávaných územních jednotek (spolková země, vojvodství) a dostupnosti statistických dat byly Krkonoše zastoupeny souhrnnými údaji za Královéhradecký kraj. Tab. 74: Srovnání základních ukazatelů cestovního ruchu Královéhradeckého kraje, země Sasko a Dolnoslezského vojvodství Srovnávací kritéria Královéhradecký kraj (2000) Spolková země Sasko (1999) *) Vojvodství Dolnoslezské (2000) počet hromadných ubytovacích zařízení 973 2 056 883 počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních 48 539 111 231 55 500 počet hostů (v tis.) 977 4 734 1 515 počet přenocování hostů (v tis.) 4 691 13 474 5 480 využití lůžkových kapacit (v %) 32,4 cca 43 cca 47 *) uvedena jsou všechna ubytovací zařízení s 9 a více lůžky Pramen: www.sachsen.de, ČSÚ Praha, 2001, GUS Polski 2001 K hlavním konkurenčním výhodám Krkonoš v průběhu celých 90. let patří atraktivní krajinná a přírodní nabídka v letní i zimní sezóně a ve srovnání s evropskými horskými oblastmi také nižší cenová úroveň. Do budoucna však bude potřeba vybudovat kvalitnější organizační zázemí turistické nabídky (turistické organizační struktury, turistický informační a rezervační systém, turistické programy a jejich prodej). Hodnocení vnitřní konkurence Vnitřní konkurenci v současnosti v Krkonoších představují jednotlivá turistická centra sobě navzájem (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Vrchlabí, Janské Lázně aj.), podobně i jednotlivé objekty a aktivity podnikatelské sféry. Obavy z konkurence však vyplývají především z roztříštěnosti turistické nabídky, z přetrvávající neexistence lokálních turistických organizací (zajišťujících zejména pomoc při získávání hostů) a především z neexistence specializovaných turistických programů. Jejich přípravou a realizací by se umožnila specializace jednotlivých turistických center a oblastí, i podniků s možností efektivní spolupráce. Problémem je také neexistence moderních marketingových forem prodeje turistické nabídky a neexistence jednotného turistického informačního a rezervačního systému. Pojmenované slabé stránky by měla pomoci řešit návrhová část tohoto dokumentu. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 132 spol. s r. o. PŘÍLOHY Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 133 spol. s r. o. Příloha č. 1: Přehled turistických značených cest v Krkonoších Číslo Vodící barva Trasa Délka (v km) 0401 červená Cesta česko-polského přátelství: Česká budka, rozc. - Sněžné jámy, rozc. - Špindlerova bouda - Sedlo nad Obřím dolem - Sněžka - Jelenka - Pomezní boudy, BUS 24,5 0402 červená Pramen Labe - Labská bouda - Krkonoš, Vrbatova bouda - Horní Mísečky - Špindlerův Mlýn, nám. - Kozí hřbety, odb. k vyhlídce - Luční bouda 19,0 0403 červená Cesta bratří Čapků: Pomezní boudy, BUS - Dolní Malá Úpa, kostel - Horní Albeřice - Rýchory, Kutná, rozc. - Stachelberg, dělostřelecká tvrz - Trutnov, nádtr. BUS - Lhota, záp. okraj, MHD 34,0 0406 červená Vrchlabí, ŽST, nádr. BUS - Strážné, BUS - Hříběcí bouda - Chalupa Na Rozcestí - Výrovka, bouda KČT - Luční bouda 18,0 0407 červená Svoboda n.Úp., ŽST, BUS - Janské Lázně, nám., BUS - Černá hora, Sokolská bouda - Lučiny, Pražská bouda - Chalupa Na Rozcestí 18,5 0408 červená Pec p.Sn., nám. - Richterovy boudy - Modrý důl, rozc. - Pec p.Sn., nám. 8,5 0409 červená Zadní Mostek - Dolní Olešnice, BUS - Hostinné, BUS 5,5 0431 červená Bucharova cesta: Přední Žalý, odb. - Rovinka, rozc. - Horní Mísečky 11,5 1801 modrá U čtyř pánů, Pančavská louka, rozc. - Labská bouda - Pod Dívčí strání, rozc. - Bouda u Bílého Labe - Luční bouda - Sedlo nad Obřím dolem 20,5 1802 modrá Sedlo nad Martinovou boudou - Martinova bouda - U Petrovy boudy, rozc. 4,7 1804 modrá Hořejší Vrchlabí, BUS - Herlíkovice, kostel - Přední Labská - Špindlerův Mlýn, nám. - Pod Dívčí strání, rozc. 15,0 1805 modrá Pod Černou skálou, rozc. - Labská přehrada 2,0 1806 modrá Labská, BUS - Horní Mísečky, rozc. 2,5 1807 modrá Špindlerův Mlýn, nám. - Klínové boudy, rozc. - Výrovka, bouda KČT 9,0 1808 modrá Klínové boudy, rozc. - Friesovy boudy - Hříběcí bouda 5,5 1809 modrá Nad Krásnou plání, rozc. - Bouda na Pláni - Pláň, rozc. 3,0 1810 modrá Vrchlabí, kostel - Horní Lánov - Rejdiště, rozc. - Pod boudou Mír, rozc. 11,5 1812 modrá Černý Důl, nám. - Bouda Mír - Pec p.Sn., nám. - Pec p.Sn., odb. k dol.st. lanovky na Sněžku, rozc. - Obří důl, rozc. - Sedlo nad Obřím dolem 16,5 1813 modrá Pec p.Sn., nám. - Velká Úpa, BUS - Janovy boudy, rozc. - Dolní Malá Úpa, kostel 9,0 1814 modrá Černokostelecká bouda - Pod Kolínskou boudou, rozc. - U Zrcadlových bud, rozc. 7,5 1815 modrá Černá bouda - Nad Pardubickými boudami, rozc. 0,5 1816 modrá Janské Lázně, nám., BUS - U Zrcadlových bud, rozc. 5,0 1817 modrá Janské Lázně, nám., BUS - Modrokamenná bouda - Temný Důl, BUS - Pod Starou horou, rozc. 8,0 1818 modrá Nad Vlašskými boudami, rozc. - Bouda Myslivna, BUS - Cestník 8,5 1819 modrá Horní Maršov, BUS - Dolní Lysečiny, rozc. - Lysečinská bouda 7,0 1820 modrá Dubový Dvůr, u lesa - Staré Buky - Dolce, koup. - Trutnov, nádr. BUS - Bystřice - Pašovka, lovčí bouda - Rýchory, Kutná, rozc. 25,5 1822 modrá Trutnov, nádr. BUS - Peklo, kemp - Břecštejn, zř., rozc. - Pod Liškou, rozc. - Hostinné, nádr. BUS 21,5 1824 modrá Roh hranic, rozc. - Pod Rýchorským křížem, rozc. - Žacléř, nám. - Černá Voda, odb. - Královec, odb. k ŽST - Vraní hory - Bernartice, BUS - Prkenný Důl, rozc. 28,0 1826 modrá Starý Rokytník - Bohuslavice n.Úp., BUS 3,0 1869 modrá Zadní Ždírnice 3,0 1882 modrá Medvědí bouda - Davidovy boudy - Špindlerova bouda 5,0 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 134 spol. s r. o. Číslo Vodící barva Trasa Délka (v km) 4201 zelená Rovinka, rozc. - Labská, jižní rozc. - Špindlerův Mlýn, nám. - U Dívčí lávky, BUS - Medvědí bouda - Martinova bouda - Labská bouda - pramen Labe - Labská louka, rozc. 18,5 4202 zelená Špindlerova bouda - Jelení boudy - U Dívčí lávky, BUS 3,0 4203 zelená Špindlerův Mlýn, nám. - Výrovka, bouda KČT - Richterovy boudy - Pec p.Sn., nám. 11,5 4204 zelená Moravská bouda - Pod Petrovou boudou, rozc. 1,0 4205 zelená Pod Jelenkou, rozc. - Malá Úpa, Smrčí, BUS 1,5 4206 zelená Špindlerův Mlýn, nám. - Pláň, rozc. - Bouda na Pláni - Klínové boudy, rozc. - Chalupa na rozcestí - Severka - Pec p.Sn., nám. - Růžohorky - Pod Portášovými boudami, rozc. - Dolní Malá Úpa, Spálený mlýn, Krakonošovo údolí, BUS - Horní Maršov, BUS 30,0 4207 zelená Špindlerův Mlýn, nám. - Labská přehrada - Nad Krásnou plání, rozc. - Hříběcí bouda - Rudolfov - Tetřeví boudy, severní rozc. - Nad boudou Mír, rozc. 18,7 4208 zelená Velká Úpa, BUS - Javorka, rozc. - Lučiny, Pražská bouda - Pod Lesní boudou, rozc. - U Dvorské boudy, rozc. 10,5 4209 zelená U Thámových bud, rozc. - Pod Vlašskými boudami, rozc. - Nad Pražačkou, rozc. 5,5 4210 zelená Svoboda n.Úp., ŽST, BUS - Modrokamenná bouda - Nad Pardubickými boudami, rozc. - Javoří důl, vodojem 9,5 4211 zelená Valteřice - Vrchlabí, kostel 2,0 4212 zelená Svoboda n.Úp., ŽST, BUS - Rýchorská bouda - Rýchory, Kutná, rozc. - Rýchorský kříž - Žacléř, střed, rozc. - Bernartice, BUS 17,5 4213 zelená Trutnov, nádr. BUS - Starý Rokytník, kostel - Suchovršice, most 9,0 4214 zelená Mladé Buky, ŽST - Bystřice 2,5 4215 zelená Bohuslavice n.Úp., BUS - Lhota u Trutnova 5,0 4216 zelená Janské Lázně, nám., BUS - Janská hora - Nad Mladými Buky, rozc. - Horní Staré Město, most - Stachelberg, dělostřelecká tvrz - Prkenný Důl, rozc. - Žacléř, nám. 24,0 4228 zelená Hoffmannova bouda - Janské Lázně, nám., BUS - Svoboda n.Úp., nám. 5,0 4246 zelená Nad Růžohorským sedlem, rozc. - Jelenka 4,0 4248 zelená Hostinné, BUS - Nad Dolní Olešnicí - Bradlo 5,5 4256 zelená Dolní Kalná 2,0 4313 zelená Pod Liškou, rozc. - Javorník, BUS - Hladíkova Výšina, rozc. 5,5 7201 žlutá Vrchlabí, kostel - Strážné, BUS - Nad Krásnou plání, rozc. - Špindlerův Mlýn, nám. - U Dívčí lávky, BUS - Davidovy boudy - Nad Petrovou boudou, rozc. 22,7 7203 žlutá Medvědí bouda - Bradlerovy boudy 1,0 7204 žlutá Špindlerův Mlýn, nádr. BUS - Bouda u Bílého Labe - Špindlerova bouda 9,0 7205 žlutá Špindlerův Mlýn, vodojem - Judeichova cesta - úbočí Kozích hřbetů, rozc. 3,0 7206 žlutá Pod Medvědínem, rozc. - Medvědín, horní st.lanovky - Pod Šmídovou vyhlídkou, rozc. 1,5 7207 žlutá Vrchlabí, kostel - Křížovky, rozc. 3,5 7208 žlutá Nad Dolním Dvorem, rozc. - Dolní Dvůr, kostel - Hanapetrova Paseka, horní rozc. - Zadní Rennerovky, horní rozc. - Klínové boudy, rozc. 8,5 7210 žlutá Černý Důl, nám. - Tetřeví boudy, severní rozc. - Liščí louka, rozc. 7,5 7211 žlutá Černý Důl, nám. - U Zrcadlových bud, rozc. - Černá hora, Sokolská bouda 4,5 7212 žlutá Obří důl, rozc. - Modrý důl, rozc. 1,5 7213 žlutá Pec p.Sn., nám. - U Lesní boudy, rozc. 4,5 7215 žlutá Pec p.Sn., nám. - Javorka, rozc. - Kolínská bouda - Husova bouda 5,0 7216 žlutá Pod Kolínskou boudou, rozc. - údolí potoka Čistá, rozc. 2,0 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 135 spol. s r. o. Číslo Vodící barva Trasa Délka (v km) 7217 žlutá Hostinec Na křižovatce, BUS - Janovy boudy, rozc. - Pod Portášovými boudami, rozc. - Růžohorky - Sněžka 10,5 7218 žlutá U Malých Pardubických bud, rozc. - Černá bouda - Nad Vlašskými boudami, rozc. - Velká Úpa, BUS - Nad Portášovými boudami, rozc. 13,5 7220 žlutá Jelenka - Pomezní Boudy, BUS - Dolní Malá Úpa, kostel - Dolní Malá Úpa, Spálený mlýn, Krakonošovo údolí, BUS - Jelení potok, pod Koulemi - Horní Malá Úpa, Smrčí, BUS 22,0 7222 žlutá Horní Lysečiny, rozc. - Cestník 1,5 7223 žlutá Horní Maršov, BUS - Rýchorská bouda - Rýchory, Kutná, rozc. 4,0 7224 žlutá Horní Maršov, BUS - Nad Pražačkou, rozc. - Modrokamenná bouda 6,0 7226 žlutá Svoboda n.Úp., ŽST, BUS - Pašovka, lovecká bouda 4,5 7227 žlutá Svoboda n.Úp., ŽST, BUS - Janská hora - Nad Hoffmannovou boudou, rozc. 7,5 7229 žlutá Břecštejn, zř., rozc. - Nad Mladými Buky, rozc. 2,0 7230 žlutá Hostinné, nám. - Hostinné, BUS - Hostinné, ŽST 1,0 7231 žlutá Horní Staré Město, internát - Nad Babím, rozc. 3,5 7233 žlutá Trutnov, ŽST - Trutnov, nám. - dále okružní: Za Janským vrchem - Trutnov, nám. 5,0 7234 žlutá Křenov, ŽST - Žacléř, nám. - Bílý kříž 7,0 7235 žlutá Severní Čížkovy kameny, jesk. ­ Sedmidomí 3,0 7236 žlutá Pec p.Sn., odb.k dol.stan.lanovky na Sněžku, rozc. - Pod Větrníkem, rozc. 0,5 7237 žlutá Labská bouda - Sněžné jámy, rozc. 2,0 7238 žlutá Pod Dvorským lesem, rozc. - Rýchorský kříž 1,5 7262 žlutá Herlíkovice, kostel - údolí Labe, BUS - Pod Zadním Žalým, rozc. 5,0 7307 žlutá Rovinka, rozc. - Přední Labská, rozc. 2,5 7310 žlutá Nad Kotelní jámou, rozc. - Labská louka, rozc. - Pramen Labe - Česká budka, rozc. 3,7 7361 žlutá Bernartice, BUS - Janský vrch 5,0 7378 žlutá Luční bouda - hraniční přechod - Równia p.Sn., odb. k Luční boudě 0,8 7381 žlutá Žacléř, u ŽST - Bobr - hraniční přechod 2,5 Pramen: Krkonoše, turistická mapa 1:50 000, přílohový sešit, textová část, Klub českých turistů, 2002 Podkrkonoší, turistická mapa 1:50 000, textová část, Klub českých turistů, 1998 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 136 spol. s r. o. Příloha 2: Dotazník pro TIC 1.1 Identifikační údaje Název Adresa (vč. PSČ) Telefon Fax Email WWW adresa Majitel (provozovatel) 1.2 Otevírací doba, umístění Otevírací doba Celoroční / sezónní provoz Přístup z ulice, pro osoby tělesně postižené Výloha / vitrína Směrovky k TIC Logo (bílé i na zeleném pozadí) Informace mimo otvírací dobu: ˇ Otevírací doba vlastního TIC ˇ Nejbližší jiné TIC ­ adresa, telefon, otevírací doba ˇ Tísňová tel. čísla (policie, hasiči, první pomoc) s překladem do AJ, NJ ˇ Mapa okolí ­ včetně turistických stezek, atraktivit (s popisem) ˇ Mapa pro jednodenní poznávací výlety ˇ Záznamník: odezva s informacemi o otevírací době v AJ, NJ ˇ Nabídka ubytování (různých kategorií a tříd) 1.3 Návštěvnost Počet zákazníků (zimní a letní sezóna) ˇ Průměr za den (ve všední den a o víkendu) ˇ Průměr za měsíc Služby pro domácí klientelu ­ v % Ze kterých zemí jsou zahraniční klienti (nejčastěji)? Jak byste popsal nejčastější typy zákazníků (věk, příjmová skupina, co je předmětem jejich zájmu, země původu...)? 1.4 Poskytované turistické informace Jazyková vybavenost: AJ, NJ, další jazyky ˇ Personál ˇ Tištěné materiály Různá forma poskytovaných informací: verbálně, tištěné Informační letáky, propagační a informační materiály ­ bezplatně poskytované Okruhy poskytovaných informací: ˇ Informace o ubytování ˇ Provádění rezervací ubytování (na základě verbálního dotazu, telefonátu, faxu, emailu) ˇ Společenské a geografické informace ˇ Důležité kontaktní informace ˇ Informace o atraktivitách regionu (včetně provozní doby a vstupného) ˇ Informace o službách cestovního ruchu (zejména CK, směnárny, TIC) ˇ Informace o dopravě (dostupnost různými prostředky) ˇ Stravovací možnosti ˇ Akce: kulturní, společenské, sportovní, další ˇ Obchod a služby Rozsah poskytovaných informací (turistický marketingový Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 137 spol. s r. o. region, celostátní v přiměřeném rozsahu, celá ČR i pro výjezdy do zahraničí) Možnost vyhledání informací zákazníkem Časově nezávislá dostupnost informací (infobox, informace mimo otevírací dobu viz výše) 1.5 Propagace, reklama Propagační materiály jsou ve formě tištěné, elektronické, jiná média (Informační letáky, propagační a informační materiály ­ bezplatně poskytované) (Prezentace atraktivit regionu) Informace o ubytování, reklamní nabídka jiných služeb ­ jakých? Kdo vydává a financuje propagační materiály? Účastníte se veletrhů cestovního ruchu? Jakých? Které znáte v ČR a v zahraničí? Využíváte placenou reklamu? (přes CK, inzeráty, jiné formy) Kolik ročně investujete do reklamy? 1.6 Turistické produkty, jejich prodej Nabízíte nějaké turistické produkty? Co můžete turistům doporučit? ˇ Programy na 1 či více dní ˇ Zvláštní programy pro různé požadavky (cykloturistika, venkovská turistika...) Vybavení a výzdoba: ˇ PC, stolek a 3 židle pro klienty, prodejní pult, prodejní regály ˇ Dostatečně velká mapa města či okolí (letecká fotografie) Prodej: mapy místa, mapy regionu, autoatlas ČR, turističtí průvodci, upomínkové předměty, videokazety, informační CD ROM Další služby: průvodcovská činnost, směnárenské služby, jiné 1.7 Spolupráce s podnikatelsko sférou a veřejnou správou Spolupracujete s podnikatelskou sférou? Z iniciativy jejich, vaší? Spolupracujete s ostatními TIC v regionu? Jestliže ano, s kterými? Jste členem nějakého profesního sdružení cestovního ruchu? ˇ Znáte nějaké (jaké)? ˇ Co byste od takového sdružení očekával? Jste ochoten se zapojit do systému certifikace kvality? Pomáhá vám v podnikání obec? Jak? Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 138 spol. s r. o. Příloha 3: Minimální standard pro obsah a funkci WWW stránek turistického informačního centra Obsah stránek - stránky poskytují minimálně následující okruhy informací: Název přesný název turistického informačního centra, logo a kategorie TIC Lokalizace turistického informačního centra orientační mapka regionu s umístěním turistického informačního centra, lokalizace turistického informačního centra ve městech/ obcích, resp. atraktivitách a vymezení polohy těchto měst (obcí, atraktivit), plán města s umístěním turistického informačního centra Základní údaje o turistickém informačním centru charakteristika poskytovaných služeb včetně jazyků, ve kterých jsou realizovány informační služby, fotografie exteriéru, otvírací doba, kontakt na TIC (adresa - ulice, obec, PSČ; telefon s uvedením čísel pro různé jazykové mutace; fax, E-mail) Dopravní dostupnost různými dopravními prostředky orientační mapa dopravních tras (silniční komunikace - číselné značení a směr od významného sídla nebo propojující významná sídla; číslo železniční trati spojující významná sídla), výstupní a nástupní stanice a pěší dostupnost k turistickému informačnímu centru; autobusové, železniční a letecké spoje z významných sídel, propojení na informační systémy s vyhledáváním dopravního spojení Další TIC v regionu orientační mapka regionu s umístěním dalších TIC, základními údaji o poskytovaných službách, kontakty na TIC (adresa - ulice, obec, PSČ; telefon s uvedením čísel pro různé jazykové mutace; fax, E-mail, URL) Další zdroje informací (uvedené podle jazykových mutací, u německé jazykové mutace lze výjimečně použít propojení na stránky v angličtině) - významná část stránek, URL adresy turistických marketingových regionů a mikroregionů, měst/obcí regionu, atraktivit regionu, informačních systémů o ubytování, dopravním spojení, podle jazykových mutací vedený kalendář regionálních a celostátních kulturních, sportovních a dalších akcí Funkce stránek a způsob implementace Vymezení cílů prezentace TIC s důrazem na popis poskytovaných služeb, propojení informací důležitých pro turisty na dalších WWW stránkách Vybrané funkce stránky obdobného rozsahu jsou zpracovány v několika jazykových mutacích - minimálně čeština, angličtina, němčina Design reklamy se nesmí na stránkách vyskytovat; jednotný design stránek usnadňující orientaci na stránkách; vhodný kontrast mezi pozadím a textem, grafickými prvky; maximální plocha pro užitečnou informaci; navigační prvky umožňující přehledný pohyb v rámci stránek; externí WWW stránky se otevírají v novém okně; optimalizace rychlosti načítání Propojení v rámci turistického informačního systému vlastní URL adresa pro každou jazykovou mutaci (možnost přesného odkazu z externích WWW stránek), tato adresa by neměla být měněna Udržování aktuálnosti a správnosti údajů E-mail na toho, kdo garantuje obsahovou správnost, resp. správce (webmastera), datum poslední aktualizace údajů na každé stránce Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 139 spol. s r. o. Příloha 4: Přehled ubytovacích zařízení v obcích turistické oblasti Krkonoše v zimní sezóně 2002/2003 Kód obce Název obce Název zařízení Druh Počet lůžek Adresa PSČ Kontatkt e-mail webová adresa 579115 Černý Důl HOTEL - PENSION SVATÝ MICHAL H 42 Černý Důl 49 543 44 499 435 222, 499 405 481 www.amart.cz/chaty/svaty_michal.html 579116 Černý Důl HOTEL AURUM-MUS. a.s. H 106 Černý Důl 83 543 44 499 435 169, 499 435 243, 499 435 050-2 recepce@aurum.mus.cz www.hotel.aurum.mus.cz 579117 Černý Důl HOTEL UNION H 20 Černý Důl 52 543 44 499 492 222-3 579118 Černý Důl HOTEL POŠTA H Černý Důl 77 543 44 499 435 158 579152 Černý Důl HOTEL PRVOSENKA H Černý Důl 188 543 44 499 896 180, 499 736 288 www.volny.cz/prvosenka/czech.htm 579123 Dolní Branná HOTEL EUROCAMPING LIŠČÍ FARMA H 91 Dolní Branná 350 543 62 499 421 473, 499 421 656 hotelcamp@liscifarma.cz www.liscifarma.cz 579149 Dolní Dvůr HOTEL MORAVA H 65 Dolní Dvůr 16 543 42 499 522 368, 499 432 457, 603 194 856 www.hotelmorava.cz 579161 Dolní Dvůr HOTEL U ZVONU H 90 Dolní Dvůr 8 543 42 499 522 019, 604 270 431 579295 Horní Maršov HOTEL SLOVAN H 50 Horní Maršov 66 542 26 499 874 130 579296 Horní Maršov HOTEL VÁPENKA H 82 Horní Albeřice 13 542 26 499 895 170, 603 861 404 vapenka.cz@worldonline.cz krkonose.nasehory.cz/vapenka 579352 Janské Lázně HOTEL ASTORIA H 60 Lázeňská 52 542 25 499 875 317, 499 875 290 579353 Janské Lázně HOTEL ČERNÁ BOUDA H 124 Černá hora 171 542 25 499 875 360, 499 875 193 579354 Janské Lázně HOTEL LESNÍ DŮM - Veselý Petr H 60 Krkonošská 208 542 25 499 875 167, 499 875 385, 499 329 477-8 hotel@lesnidum.cz www.lesnidum.cz 579355 Janské Lázně HOTEL LUČNÍ DŮM H Janské Lázně 542 25 499 875 283 579356 Janské Lázně HORSKÝ HOTEL NA ČERNÉ HOŘE H 150 Černá hora 145 542 25 499 875 171, 499 875 251 horske.hotely@quick.cz 579357 Janské Lázně HOTEL SIRÉNA H 150 Modrokamenná 155 542 25 499 875 215, 499 875 352, 499 875 131 jaroslav.havlina@worldonline.cz 579358 Janské Lázně HOTEL VYHLÍDKA H 42 Černohorská 151 542 25 499 875 182, 499 875 166 579359 Janské Lázně HOTEL ZÁTIŠÍ H 36 Krkonošská 180 542 25 499 875 409, 499 875 123 zatisi@volny.cz www.zatisi.mraveniste.cz 579375 Janské Lázně SOKOLSKÁ BOUDA H 150 Černá Hora 172 542 25 499 875 050 horske.hotely@quick.cz 579392 Janské Lázně HORSKÝ HOTEL VENDLOVKA - ZRCADLOVKA H 60 Janské Lázně 171 542 25 499 875 345, 606 951 425 mybistro@bene.cz www.vendlovka-zrcadlovka.cz/index1.htm 579393 Janské Lázně HOTEL KULMA H Janské Lázně 94 542 25 499 875 220 579396 Janské Lázně HOTEL TERRA H Černohorská 62 542 25 499 875 184 579435 Lánov HOTEL HARMONIE H 72 Lánov u Vrchlabí 81 543 41 499 432 244-5, 499 432 260, 777 871 180 krkonose.nasehory.cz/hotelharmonie 579442 Lánov HOTEL LÁNOVSÝ DVůR H 116 Lánov 97 543 41 499 432 186-7, 499 432 364-5 579515 Malá Úpa HORSKÝ HOTEL POMEZNÍ BOUDA H 50 Horní Malá Úpa 40 542 27 499 891 234, 604 268 327 info@pomezni-bouda.cz www.pomezni-bouda.cz 579517 Malá Úpa HOTEL JAVOR H 93 Dolní Malá Úpa 128 542 27 499 891 206 hotelJAVOR@seznam.cz 579526 Malá Úpa HOTEL GARNI H Spálený Mlýn 542 27 499 891 213, 499 891 192 579550 Mladé Buky SPORT HOTEL VELLA H 28 Hertlíkovice 106 542 23 499 873 220 579583 Pec pod Sněžkou KOLÍNSKÁ BOUDA H 90 Pec pod Sněžkou 139 542 21 499 736 201, 499 736 209 kolinska.bouda@seznam.cz krkonose.nasehory.cz/hotelkolinskabouda 579595 Pec pod Sněžkou HOTEL EMERICH H 72 Velká paseka 292 542 21 499 896 234, 607 561 294 hotel.emerich@cbox.cz www.hotel-emerich.cz/ 579597 Pec pod Sněžkou HOTEL BOUDA JANA H 33 Velká Úpa 31 542 21 499 891 119 579598 Pec pod Sněžkou HOTEL DĚVÍN H 42 Pec pod Sněžkou 190 542 21 499 896 352, 608 959 570 hotel-devin@volny.cz www.volny.cz/hotel-devin 579599 Pec pod Sněžkou HOTEL HORIZONT H 255 Malá pláň 141 542 21 499 861 222 hotel@hotelhorizont.cz www.hotelhorizont.cz 579607 Pec pod Sněžkou HOTEL HVĚZDA H 36 Pec pod Sněžkou 193 542 21 499 896 242 baer@mbox.vol.cz krkonose.nasehory.cz/hotelhvezda Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 140 spol. s r. o. 579608 Pec pod Sněžkou HOTEL HOŘEC H 18 Pec pod Sněžkou 195 542 21 499 736 149 astral.horec@volny.cz www.snowell.com/hotelhorec.pecpodsneskou 579647 Pec pod Sněžkou HOTEL CORSO H Pec pod Sněžkou 214 542 21 499 896 294 579648 Pec pod Sněžkou HOTEL HELA H 44 Velká Úpa 542 21 499 736 221 579649 Pec pod Sněžkou HOTEL MÁJ H 53 Pec pod Sněžkou 140 542 21 499 896 237 hradec.jali.cz 579650 Pec pod Sněžkou HOTEL HNĚDÝ VRCH H 84 Pec pod Sněžkou 52 542 21 499 896 152, 499 736 396, 499 329 471-2 579651 Pec pod Sněžkou HOTEL HUSOVA BOUDA H Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 316 konkolsky@volny.cz www.bnet.cz/husova/ 579652 Pec pod Sněžkou HOTEL NAD ČERNÝM DOLEM H 86 Pec pod Sněžkou 542 21 www.ceskehory.cz/nadcernymdolem 579653 Pec pod Sněžkou HOTEL JANEČEK H Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 240 579654 Pec pod Sněžkou HOTEL KROKUS H 35 Pec pod Sněžkou 189 542 21 499 896 961-4 hotel.krokus@iol.cz 579655 Pec pod Sněžkou HOTEL NEBOZÍZEK H Malá pláň 164 542 21 499 736 154 579656 Pec pod Sněžkou HOTEL NIKOLA H Pec pod Sněžkou 170 542 21 499 736 251, 499 692 278-9 579657 Pec pod Sněžkou HOTEL RADIUM H Velká Úpa 542 21 499 736 263 579658 Pec pod Sněžkou HOTEL SNOWY OWL H Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 174 579659 Pec pod Sněžkou HOTEL TETŘÍVEK H 25 Velká Úpa 159 542 21 499 736 242 579660 Pec pod Sněžkou HORSKÝ HOTEL ŽIŽKOVA BOUDA H 127 Pec pod Sněžkou 22 542 21 499 896 333 www.volny.cz/zizkovabouda 579661 Pec pod Sněžkou HOTEL ENERGETIK H 150 Pec pod Sněžkou 56 542 21 499 329 411, 499 329 415 energetik@mbox.vol.cz 579662 Pec pod Sněžkou HOTEL ÚPA H Velká Úpa 143 542 21 499 736 220, 499 736 173 579761 Pec pod Sněžkou HORSKÝ HOTEL PRVOSENKA H 53 542 21 499 736 288 579646 Rudník HOTEL ZOJA H 53 Javorník 152 543 72 499 895 178, 499 895 109, 602 403 243 amart@amart.cz krkonose.nasehory.cz/zoja 579647 Rudník HOTEL ARNIKA H 60 Javorník 134 543 72 499 440 321 arnika.rudnik@volny.cz www.arnikarudnik.cz 579698 Strážné HOTEL FRIESOVY BOUDY H 84 Strážné 95 543 52 579707 Strážné HOTEL - HORSKÝ DOMOV ČCE H Strážné 157 543 52 499 434 300, 499 434 012-3 579709 Strážné HOTEL VLTAVA H Strážné 132 543 52 499 434 011 579735 Svoboda n. Úp. HOTEL PROM H 110 Černohorská 27 542 24 499 942 020, 499 942 751-2 prom@tu.bon.cz www.krkonose-net.cz/prom 579745 Špindlerův Mlýn HOTEL STYL H 62 Labská 83 543 51 579748 Špindlerův Mlýn HOTEL SAVOY H 110 Harrachova 23 543 51 499 433 221-2, 606 626 541 hotel@savoy.cz www.savoy.cz 579749 Špindlerův Mlýn HOTEL HORAL H 322 Svatopetrská 280 543 51 499 433 351 hotel.horal@orea.cz 579750 Špindlerův Mlýn HOTEL CENTRAL H 176 Špindlerovské náměstí 10 543 51 499 433 321 hotel.central@orea.cz www.orea.cz/central 579751 Špindlerův Mlýn ST. PETR HOTEL H 160 Svatý Petr 76-78 543 51 499 493 468, 603 809 503 st.petrhotel@quick.cz www.stpetrhotel.cz 579752 Špindlerův Mlýn INTERHOTEL MONTANA H Bedřichov 70 543 51 499 433 215 hotel.montana@worldonline.cz 579753 Špindlerův Mlýn HARMONY CLUB HOTEL H 213 Bedřichov 106 543 51 499 969 111 Harmonysm@harmonyclub.cz www.harmonyclub.cz 579754 Špindlerův Mlýn HOTEL VENUŠE H Špindlerův Mlýn 23 543 51 499 493 981, 499 493 982 hotel.venuse@iol.cz 579755 Špindlerův Mlýn ALPSKÝ HOTEL H 58 Zelená 13 543 51 579758 Špindlerův Mlýn HOTEL NA VÝSLUNÍ H 48 Svatopetrská 49 543 51 499 433 731 579761 Špindlerův Mlýn HOTEL ADÉLKA H 60 Údolní 79 543 51 579762 Špindlerův Mlýn HOTEL ZATIŠÍ H 82 Luční 46 543 51 499 433 368, 499 433 126 579766 Špindlerův Mlýn HOTEL WINDSOR H 53 Okružní 13 543 51 499 433 203, 499 429 696-8 579769 Špindlerův Mlýn HOTEL SVATÝ HUBERT H 60 Okružní 133 543 51 499 523 276 krkonose.nasehory.cz/hotelsvatyhubert 579770 Špindlerův Mlýn HOTEL A RESTAURACE U TŘÍ RůŽÍ H 55 Bedřichov 18 543 51 499 433 188, 603 294 909 tri.ruze@volny.cz krkonose.nasehory.cz/u3ruzi 579771 Špindlerův Mlýn ESPLANADE APARTMANS H 54 Svatý Petr 44 543 51 499 405 211 ampartmas@esplanade.cz www.explanade.cz Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 141 spol. s r. o. 579772 Špindlerův Mlýn HORSKÝ HOTEL HROMOVKA H 80 Špindlerův Mlýn 8 543 51 499 421 701, 499 424 255, 603 204 408 hromovka@vr.bon.cz www.hromovka.cz 579773 Špindlerův Mlýn HOTEL ARNIKA H 506 Labská 111 543 51 499 433 171-2, 499 433 117, 724 245 592 rezervace@oreahotels.cz www.orea.cz/arnika 579790 Špindlerův Mlýn ALPSKÝ HOTEL H Špindlerův Mlýn 45 543 51 499 433 242 579791 Špindlerův Mlýn HOTEL ADÉLKA H Údolní 79 543 51 499 433 130, 499 433 215 579792 Špindlerův Mlýn HOTEL ASTRA H Bedřichov 10 543 51 499 433 214, 499 433 287 579793 Špindlerův Mlýn HOTEL BARBORA H Špindlerův Mlýn 37 543 51 499 523 415, 499 523 749 579794 Špindlerův Mlýn HOTEL BEDŘICHOV H Bedřichov 62 543 51 499 433 371, 499 433 159 579795 Špindlerův Mlýn HOTEL BEDŘIŠKA H Špindlerův Mlýn 543 51 499 433 108, 499 433 103 579796 Špindlerův Mlýn HOTEL BOBŘÍK H Bedřichov 9 543 51 499 523 691 579797 Špindlerův Mlýn HOTEL EDEN H Špindlerův Mlýn 121 543 51 499 523 448 579798 Špindlerův Mlýn HOTEL GROUP H Bedřichov 19 543 51 499 433 310, 499 433 300 579799 Špindlerův Mlýn HOTEL HANIČKA H Špindlerův Mlýn 30 543 51 499 523 678, 499 523 699 579800 Špindlerův Mlýn HOTEL HORNÍ PRAMEN H Špindlerův Mlýn 25 543 51 499 433 139, 499 433 340 579801 Špindlerův Mlýn HOTEL HRADEC H Bedřichov 41 543 51 499 433 256, 499 433 323 579802 Špindlerův Mlýn HOTEL HUBERTUS H Bedřichov 20 543 51 499 433 339, 499 433 115 spindlhubertus@volny.cz 579803 Špindlerův Mlýn HOTEL JÁNOŠÍK H Bedřichov 4 543 51 499 433 224, 499 433 262 579804 Špindlerův Mlýn HOTEL LOMNICE H Špindlerův Mlýn 543 51 499 433 363 579805 Špindlerův Mlýn HOTEL MARTIN H Svatý Petr 267 543 51 499 523 150 579806 Špindlerův Mlýn HOTEL NECHANICKÝ H 46 Špindlerův Mlýn 43B 543 51 499 433 163, 499 433 090-2 579807 Špindlerův Mlýn HOTEL NICO H 45 Labská 87 543 51 499 433 296, 499 433 308 www.hotelnico.cz 579808 Špindlerův Mlýn HOTEL OLYMPIE H Svatý Petr 56 543 51 499 523 387 579809 Špindlerův Mlýn HOTEL PALACE CLUB H Okružní 16 543 51 499 433 304, 499 433 403 579810 Špindlerův Mlýn HOTEL PRAHA H Okružní 118 543 51 499 433 740-3, 499 523 516 579811 Špindlerův Mlýn HORSTAV HOTEL H Okružní 295 543 51 499 433 254 579812 Špindlerův Mlýn HORIZONT HOTEL H Sv. Petr 78 543 51 499 433 468, 499 433 487-9 579813 Špindlerův Mlýn HOTEL SNĚŽKA H 80 Okružní 155 543 51 499 433 306, 499 433 360 www.hotelsnezka.cz 579814 Špindlerův Mlýn HOTEL START H 76 Bedřichov 17 543 51 499 433 305, 499 433 534-6 www.hotelstart.cz 579815 Špindlerův Mlýn HOTEL-PENZION VELVETA H 120 Labská 110 543 51 499 523 483 www.sweb.cz/velveta 579904 Špindlerův Mlýn HOTEL LENKA SKI AREAL H 66 543 51 499 467 111 579028 Trutnov HOTEL PATRIA H 220 Náchodská 358 541 01 499 811 241 579029 Trutnov GRAND HOTEL H 61 Krakonošovo nám. 120 541 01 499 819 144, 607 909 762 grandhotel@iol.cz krkonose.nasehory.cz/grandhotel 579031 Trutnov HOTEL ADAM H 59 Havlíčkova 11/10 541 01 499 811 955, 499 811 957 579032 Trutnov HOTEL BOHEMIA H 25 Palackého 81 541 01 499 811 951-2 579037 Trutnov HOTEL HORAL H Krkonošská 770 541 01 499 811 066 579862 Vrchlabí HOTEL LABUŤ H 60 Krkonošská 188 543 01 499 421 964 hotellabut@krkonose.cz 579863 Vrchlabí HOTEL A PENSION ALBIS H 90 Horská 121 543 01 499 421 110 info@hotelalbis.cz www.hotelalbis.cz 579867 Vrchlabí HOTEL GENDORF H 74 Krkonošská 153 543 01 499 429 630-6 579870 Vrchlabí HOTEL SPORTCLUB H 50 Tyršova 783 543 01 499 429 493-5, 605 518 190 krkonose.nasehory.cz/hotelsportclub 579876 Vrchlabí HOTEL AMB H Valteřická 1428 543 01 499 422 076 579877 Vrchlabí HOTEL LESNÍ ZÁTIŠÍ H Dolní Dvůr 20 543 01 499 522 487 579878 Vrchlabí HOTEL PIVOVARSKÁ BAŠTA H 30 Horská 198 543 01 499 421 359, 499 421 272 579879 Vrchlabí HOTEL RENT H Krkonošská 10 543 01 499 424 076 579875 Žacléř HOTEL ALFA H Komenského 250 542 01 499 776 200 579876 Žacléř HOTEL ŽACLÉŘ H Rýchorské nám. 160 542 01 499 776 004 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 142 spol. s r. o. 579050 Bernartice REKREAčNí CHATA BEČKOV CH 40 Bečkov 542 04 602 149 225 579050 Bernartice CHALUPA POD LÍPOU CH 16 Bernartice 542 04 499 879 152 dusanekm@post.cz www.ceskehory.cz/podlipou 579122 Černý Důl LESNÍ BOUDA CH Černý Důl 187 543 44 499 896 343, 602 148 099 lesni.bouda@iol.cz www.lesnibouda.cz 579126 Černý Důl CHATA VÁPENKA CH 40 Černý Důl 68/1 543 44 499 435 196, 737 801 156 vapenka@cbox.cz krkonose.nasehory.cz/vapenka 579127 Černý Důl CHATA HELENA CH 45 Černý Důl 183 543 44 499 896 324 qsport@mbox.vol.cz www.q-sport.cz 579128 Černý Důl HORSKÁ CHATA KRAKONOŠ CH Černý Důl 186 543 44 499 896 349 579129 Černý Důl BOUDA SLOVANKA CH 60 Na Lučinách 182 543 44 499 896 332, 607 688 820 boudaslovanka@tiscali.cz www.boudaslovanka.cz 579130 Černý Důl CIHLÁŘSKÁ BOUDA CH 112 Černý Důl 200 543 44 499 896 340 recepce@cihlarka.cz www.cihlarka.cz 579131 Černý Důl LYŽAŘSKÁ BOUDA CH 71 Liščí hora 189 543 44 499 736 407, 607 568 841 lyzarska@lyzarska.cz www.lyzarska.cz 579145 Černý Důl CHALUPA U MULLERů CH 10 Černý Důl 5 543 44 607 514 212 krkonose.nasehory.cz/chalupaumulleru 579146 Černý Důl CHALUPA JANYP CH 12 Černý Důl 175 543 44 499 435 253, 737 856 320 pension.doro@centrum.cz www.pensiondoro.wz.cz 579147 Černý Důl CHALUPA HAJAKA CH 8 Černý Důl 140 543 44 499 435 253, 737 856 320 pension.doro@centrum.cz www.pensiondoro.wz.cz 579148 Černý Důl CHALUPA MORAVA CH 10 Černý Důl 543 44 jirina.pilarova@quick.cz www.volny.cz/chalupamorava/ 579149 Černý Důl UBYTOVÁNÍ GERLE CH 11 Náměstí 74 543 44 602 225 644 info@concom.cz krkonose.nasehory.cz/ugerlu 579151 Černý Důl TETŘEVÍ BOUDY CH 150 Tetřeví boudy 380 543 44 499 896 312, 499 896 315, 601 245 480 mair@pvtnet.cz www.mujweb.cz/www/tetrevi_boudy 579122 Dolní Branná CHATA POD HÁJKEM CH 16 Horní Branná 543 62 605 168 608 579157 Dolní Dvůr CHATA BARONKA CH 45 Dolní Dvůr 156 543 42 499 522 364 579158 Dolní Dvůr JANOVA BOUDA CH 23 Dolní Dvůr 5 543 42 499 432 433 579159 Dolní Dvůr CHALUPA LIBERECKÁ BOUDA CH 27 Dolní Dvůr 123 543 42 603 153 840 libereckabouda@volny.cz www.volny.cz/libereckabouda 579160 Dolní Dvůr PENSION RůŽENKA CH 21 Dolní Dvůr 164 543 42 499 522 375, 499 432 359 krkonose.nasehory.cz/pensionruzenka 579269 Horní Maršov REKREAČNÍ CHATA POUTNÍK CH 42 Horní Lysečiny 39 542 26 499 895 149 ddm@pel.cz www.ddm.pel.cz 579270 Horní Maršov CHATA HONZÍK CH Horní Maršov 62 542 26 499 874 153 579271 Horní Maršov KARLOVA CHATA CH Dolní Lysečiny 37 542 26 499 874 167 579272 Horní Maršov CHATA LIBERTA CH Dolní Albořice 9 542 26 499 874 122 579273 Horní Maršov CHATA SPARTAKU PEČKY CH Horní Lysečiny 50 542 26 499 895 144 579362 Janské Lázně CHATA GRÁCIE CH Janské Lázně 139 542 25 499 875 462 579363 Janské Lázně CHATA JESTŘÁB CH Janské Lázně 118 542 25 499 875 343 579364 Janské Lázně CHATA U KOHOUTA JANSKÉ LÁZNĚ CH Janské Lázně 218 542 25 499 875 241 579365 Janské Lázně CHATA IDYLA CH 50 Janské Lázně 112 542 25 603 256 616 tresnovka@volny.cz www.volny.cz/tresnovka 579374 Janské Lázně CHATA SPORT CH 35 Černá Hora 192 542 25 499 875 171 recepce@horskhotely.cz 579381 Janské Lázně HOFFMANNOVA BOUDA CH 35 Janské Lázně 125 542 25 499 875 213 hofmannka@volny.cz www.volny.cz/helcawie 579387 Janské Lázně CHATA STAVODĚL CH 542 25 499 875 278 579394 Janské Lázně CHALUPY U SRNČINY CH 15 Janské Lázně 294 542 25 449 775 107, 605 136 976 www.volny.cz/chalupy/ 579512 Malá Úpa CHATA MORAVANKA CH 30 Malá Úpa 79 542 27 499 891 294 lexa.m@iol.cz www.moravanka.cz/chata 579513 Malá Úpa TURISTICKÁ CHATA FTVS UK CH 26 Horní Malá Úpa 79 542 27 220 170 250-2, 220 561 616 mc@ftvs.cuni.cz www.ftvs.cuni.cz 579516 Malá Úpa CHATA SNĚŽENKA CH 14 Dolní Malá Úpa 82 542 27 499 891 289, 604 471 575, 777 571 575 tapka@volny.cz krkonose.nasehory.cz/chatasnezenka 579537 Malá Úpa CHATA ATAS CH Dolní 60 542 27 499 891 106 579538 Malá Úpa HORSKÁ BOUDA RENEROVKA CH 26 Malá Úpa 542 27 499 891 200 oliva@pvtnet.cz www.renerovka.cz/ 579539 Malá Úpa CHATA JELENKA CH 20 Horní Malá Úpa 122 542 27 499 895 105 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 143 spol. s r. o. 579540 Malá Úpa RZ TSS CHATA ČESKÉ DRÁHY CH Horní Malá Úpa 542 27 499 891 159 579541 Malá Úpa CHATA KATEŘINA CH Horní Malá Úpa 29 542 27 499 891 285 579543 Malá Úpa RZ CHATA SKP PARDUBICE POLICIE ČR CH Malá Úpa 103 542 27 499 891 131 579544 Malá Úpa CHALUPA U STUDÁNKY CH 20 Malá Úpa 23 542 27 499 891 180, 603 826 572 www.skolous.cz/Ubyt/vc/U_Studanky.htm 579545 Malá Úpa CHATA ŤAPKA CH 30 Dolní Malá Úpa 85 542 27 499 891 289 tapka@volny.cz www.volny.cz/tapka/ 579582 Pec pod Sněžkou CHATA KOH-I-NOOR CH 50 Zahrádky 542 21 499 896 326, 499 896 307-9 579584 Pec pod Sněžkou CHATA PLAMÍNEK CH 31 Karlov 174 542 21 499 895 104, 723 951 035 pplaminek@volny.cz krkonose.nasehory.cz/chataplaminek 579588 Pec pod Sněžkou CHATA SMETÁNKA CH 65 542 21 602 646 380, 491 433 160 libra-tex@libra-tex.cz 579589 Pec pod Sněžkou HORSKÁ CHATA SVĚTÝLKO CH 16 Severka 73 542 21 499 736 406, 603 309 302 info@svetylko.cz www.svetylko.cz 579591 Pec pod Sněžkou CHATA SEVERKA CH Pec pod Sněžkou 69 542 21 603 309 302, 499 896 293 579594 Pec pod Sněžkou CHATA OBZOR CH 52 Hnědý vrch 542 21 603 173 522 chata.obzor@seznam.cz sroty.cz/obzor/ 579601 Pec pod Sněžkou CHATA MILÍŘE CH Pec pod Sněžkou 105 542 21 499 895 120 milire@volny.cz 579602 Pec pod Sněžkou CHATA SLUNEČNÁ CH 32 Pec pod Sněžkou 132 542 21 499 796 191, 603 346 725 slunecna@volny.cz slunecna.hyperlink.cz 579609 Pec pod Sněžkou HORSKÁ CHATA Č.149 CH 12 Pec pod Sněžkou 149 542 21 499 736 376, 606 386 670 krkonose.nasehory.cz/chata149 579610 Pec pod Sněžkou BOUDA SVORNOST CH 45 Na zahrádkách 35 542 21 499 896 317, 603 496 122 sweb.cz/boudasvornost 579611 Pec pod Sněžkou HORSKÁ CHATA AMOR CH 35 Pec pod Sněžkou 163 542 21 499 736 421, 777 313 513 ubytovani.mraveniste.cz/amor 579612 Pec pod Sněžkou CHATA LESOVNA CH 26 Pec pod Sněžkou 131 542 21 499 736 148, 603 215 144 mil.jiri@volny.cz krkonose.nasehory.cz/lesovna 579613 Pec pod Sněžkou HORSKÁ CHALUPA POD LANOVKOU CH 11 Pec pod Sněžkou 542 21 www.volny.cz/pension.protez/index.html 579614 Pec pod Sněžkou BOUDA V OBŘÍM DOLE CH 31 Pec pod Sněžkou 116 542 21 499 896 270, 603 810 217 obridul@volny.cz www.volny.cz/obridul 579615 Pec pod Sněžkou HORSKÁ CHATA FTVS UK NA MULDĚ CH 45 Pec pod Sněžkou 542 21 220 172 250-2, 220 561 616 vlckova@ftvs.cuni.cz www.ftvs.cuni.cz 579616 Pec pod Sněžkou KLADENSKÁ BOUDA CH 58 Pec pod Sněžkou 313 542 21 499 736 120, 604 536 963 kladenskabouda@tiscali.cz krkonose.nasehory.cz/kladenskabouda 579629 Pec pod Sněžkou BOUDA NA CESTĚ CH 18 Velká Úpa 80 542 21 499 896 110, 605 266 233 krkonose.nasehory.cz/naceste 579630 Pec pod Sněžkou CHATA BOUBELKA CH 23 Vavřincův důl 263 542 21 602 648 656, 604 795 101 ales.svoboda2@volny.cz krkonose.nasehory.cz/chataboubelka 579631 Pec pod Sněžkou HORSKÁ CHALUPA U KULÍŠKů CH 13 Velká Úpa 66 542 21 499 891 275, 737 834 301 krkonose.nasehory.cz/ukulisku 579632 Pec pod Sněžkou BOUDA ARTUR CH 44 Vavřincův důl 266 542 21 499 891 272 arturpec@volny.cz webs.bbdogroup.cz/artur 579633 Pec pod Sněžkou HORSKÁ BOUDA DANIELKA CH 28 Velká Úpa 109 542 21 499 736 427, 605 817 079 mlejnkova.r@centrum.cz krkonose.nasehory.cz/danielka 579644 Pec pod Sněžkou HORSKÁ BOUDA MÍLA CH 32 Velká Úpa 47 542 21 499 891 190, 495 266 025, 777 335 500 martin.fabi@quick.cz www.wowa.cz/mila 579693 Pec pod Sněžkou CHATA ANIČKA CH 28 Velká Úpa 270 542 21 499 891 142, 604 857 173 janasedlackova@c-mail.cz 579694 Pec pod Sněžkou CHATA AURORA CH 22 Velká Úpa 163 542 21 499 736 338 579695 Pec pod Sněžkou CHATA BARBORKA CH Pec pod Sněžkou 21 542 21 499 896 344 579696 Pec pod Sněžkou CHATA BETYNA CH 47 Pec pod Sněžkou 198 542 21 499 896 296 chata@betyna.cz www.betyna.cz/ 579697 Pec pod Sněžkou CHATA BÍLÁ LABUŤ CH Pec pod Sněžkou 15 542 21 499 896 296 579698 Pec pod Sněžkou CHATA BORŮVKA CH 30 Velká Úpa 16 542 21 499 736 157 ubytovani.mraveniste.cz/chatboruvka 579699 Pec pod Sněžkou CHATA BOŽENKA CH Pec pod Sněžkou 160 542 21 499 732 044 579700 Pec pod Sněžkou CHATA BRAUN CH Velká Úpa 38 542 21 499 891 126 579701 Pec pod Sněžkou ČAPKOVA CHATA CH Pec pod Sněžkou 42 542 21 499 896 218 579702 Pec pod Sněžkou REKREAČNÍ CHATA ČD CH Vavřincův důl 265 542 21 499 891 149 579703 Pec pod Sněžkou HORSKÁ CHATA DIANA CH Velká Úpa 157 542 21 499 736 318 579704 Pec pod Sněžkou HORSKÁ CHATA U PEKAŘů CH 37 Velká Úpa 542 21 603 823 793 halouzka@tisnet.cz www.tisnet.cz/halouzka/ Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 144 spol. s r. o. 579705 Pec pod Sněžkou CHATA EIDK CH Velká Úpa 56 542 21 499 891 278 579706 Pec pod Sněžkou CHATA JANČÍKÁRNA CH Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 182 579707 Pec pod Sněžkou CHATA JELENÍ LOUKY CH Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 212 579708 Pec pod Sněžkou CHATA JINDŘICHŮV DŮM CH Pec pod Sněžkou 24 542 21 499 896 320 579709 Pec pod Sněžkou CHATA JITŘENKA CH 45 Pec pod Sněžkou 57 542 21 499 736 267 jitrenkachh@volny.cz itrenka.hyperlink.cz/ 579710 Pec pod Sněžkou CHATA KVĚTA CH Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 246 579711 Pec pod Sněžkou HORSKÁ CHATA LESOVNA CH Pec pod Sněžkou 131 542 21 499 736 148 579712 Pec pod Sněžkou CHATA LUCKÝ CH 62 Pec pod Sněžkou 54 542 21 499 896 286 mujweb.cz/www/lucky-rozkos/ 579713 Pec pod Sněžkou CHATA MĚCHURKA CH Velká Úpa 136 542 21 499 736 335 579714 Pec pod Sněžkou CHATA NA SJEZDOVCE CH 21 Velká Úpa 137 542 21 499 736 295 jirka.saki@worldonline.cz mujweb.cz/Cestovani/velkaupa/ 579715 Pec pod Sněžkou REKREAČNÍ CHATA NV 3 VFN CH Velká Úpa 45 542 21 499 891 198 579716 Pec pod Sněžkou CHATA ORLÍK CH Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 280 579717 Pec pod Sněžkou CHATA POD STUDNIČNOU CH 36 Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 267 579718 Pec pod Sněžkou CHATA PORTÁŠKY CH 70 Velká Úpa 110 542 21 499 736 147 579719 Pec pod Sněžkou CHATA PURKYNĚ CH 33 Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 287 purkyne.chata@centrum.cz purkyne.web2001.cz/ 579720 Pec pod Sněžkou CHATA RÁDIOVKA CH Pec pod Sněžkou 542 21 499 891 152 579721 Pec pod Sněžkou KLADENSKÁ CHATA CH Pec pod Sněžkou 542 21 499 736 271 579722 Pec pod Sněžkou CHATA ROZKOŠ CH 40 Hnědý vrch 542 21 499 736 284 mujweb.cz/www/lucky-rozkos/ 579723 Pec pod Sněžkou CHATA RUSTONKA CH Velká Úpa 127 542 21 499 736 383 579724 Pec pod Sněžkou CHATA SEIBERT CH Pec pod Sněžkou 39 542 21 499 896 277 579725 Pec pod Sněžkou CHATA SKI KLUB PARDUBICE CH Javoří Důl 316 542 21 499 736 310 579726 Pec pod Sněžkou CHATA SLUNEČNICE CH Hnědý vrch 53 542 21 499 736 405 579727 Pec pod Sněžkou CHATA SMETÁNKA CH Pec pod Sněžkou 45 542 21 499 736 202 579728 Pec pod Sněžkou CHATA ŠOHAJKA CH 32 Pec pod Sněžkou 3 542 21 499 896 209 579729 Pec pod Sněžkou CHATA TAMA CH 40 Velká Úpa 102 542 21 603 809 972 www.chata-tama.cz/ 579730 Pec pod Sněžkou TURISTICKÁ CHATA BRANÍK CH Velká Úpa 296 542 21 499 736 469 579731 Pec pod Sněžkou CHATA TOSCA CH Velká Úpa 542 21 499 896 319 579732 Pec pod Sněžkou CHATA VELKÁ ÚPA CH Velká Úpa 95 542 21 499 736 101 579733 Pec pod Sněžkou CHATA VIKTORKA CH Pec pod Sněžkou 40 542 21 499 896 334 579734 Pec pod Sněžkou TURISTICKÁ CHATA VÝROVKA CH 35 Pec pod Sněžkou 204 542 21 499 736 282 579735 Pec pod Sněžkou CHATA ZÁKOUTÍ CH Pec pod Sněžkou 542 21 499 736 215 579736 Pec pod Sněžkou CHATA ZLATÁ HVĚZDA CH Pec pod Sněžkou 542 21 499 736 342 579737 Pec pod Sněžkou CHATA ZVONIČKA CH Zahrádky 32 542 21 499 896 190 579738 Pec pod Sněžkou CHALUPA KOVÁRNA CH Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 223 579739 Pec pod Sněžkou CHALUPA NA ROZCESTÍ CH Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 295 579740 Pec pod Sněžkou ČERVENOKOSTELECKÁ BOUDA CH Velká Úpa 307 542 21 499 736 281 579741 Pec pod Sněžkou LUČNÍ BOUDA CH 250 Pec pod Sněžkou 203 542 21 499 736 144, 499 896 356 579742 Pec pod Sněžkou MĚLNICKÁ BOUDA CH Pec pod Sněžkou 245 542 21 499 896 346-7 579743 Pec pod Sněžkou BOUDA NA LUČINÁCH CH Pec pod Sněžkou 27 542 21 499 896 337 579744 Pec pod Sněžkou HORSKÁ BOUDA NA VÝSLUNÍ CH Modrý Důl 102 542 21 499 895 122 navysluni.hyperlink.cz/ 579745 Pec pod Sněžkou LIDICKÁ BOUDA CH 35 Pec pod Sněžkou 217 542 21 499 732 026, 499 732 028-9 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 145 spol. s r. o. 579746 Pec pod Sněžkou BOUDA POD SNĚŽKOU CH Pec pod Sněžkou 542 21 499 895 100 579747 Pec pod Sněžkou BOUDA RACEK CH Pec pod Sněžkou 235 542 21 499 896 272 579748 Pec pod Sněžkou PRAŽSKÁ BOUDA CH 75 Bobí louka 542 21 499 896 325 WIEN@volny.cz www.mujweb.cz/www/prazskabouda/ 579749 Pec pod Sněžkou BOUDA RŮŽOHORKY CH Pec pod Sněžkou 182 542 21 499 895 112 579750 Pec pod Sněžkou SMÍCHOVSKÁ BOUDA CH 45 Pec pod Sněžkou 29 542 21 499 896 284 579751 Pec pod Sněžkou LETENSKÁ BOUDA CH Velká Úpa 52 542 21 499 736 217 579752 Pec pod Sněžkou BOUDA U LIŠKY CH Velká Úpa 58 542 21 499 891 277 579753 Pec pod Sněžkou PORTÁŠOVY BOUDY CH Pec pod Sněžkou 542 21 499 736 287 579754 Pec pod Sněžkou SAGASSEROVY BOUDY CH Velká Úpa 542 21 499 891 302 579755 Pec pod Sněžkou SAGASSEROVY BOUDY U BOHOUŠE CH Velká Úpa 114 542 21 499 891 300 579760 Pec pod Sněžkou BOUDA NA STRÁNI CH 22 Pec pod Sněžkou 31 542 21 499 896 318 579762 Pec pod Sněžkou VEBROVY BOUDY CH Pec pod Sněžkou 318 542 21 499 736 272 579652 Rudník UBYTOVÁNÍ CH 6 Janovice 504 543 72 499 400 253 mujweb.cz/cestovani/jvesely/krkonose.htm 579696 Strážné CHATA ZVONAŘKA CH 52 Strážné 32 543 52 499 434 164 579704 Strážné CHATA BERNARDÝN CH 18 Strážné 543 52 499 434 236, 607 977 460 bernardyn@mujmejl.cz www.bernardyn.cz 579705 Strážné CHATA STYL CH 22 Strážné 144 543 52 499 434 172, 724 284 525 styl@mybox.cz www.mybox.cz/styl 579715 Strážné REKREAČNÍ CHATA FERRA CH Strážné 160 543 52 499 434 162 579716 Strážné CHATA HERLÍKOVKA CH Strážné 183 543 52 499 434 123 www.mujweb.cz/www/herlikovka/ 579717 Strážné CHATA JAWA CH Strážné 180 543 52 499 434 010 579718 Strážné CHATA POPELKA CH Strážné 148 543 52 499 434 195 579719 Strážné REKREAČNÍ CHATA CH Strážné 23 543 52 499 434 227 579720 Strážné CHATA ROZHLED CH Strážné 100 543 52 499 434 176 579721 Strážné CHATA U WENDLERŮ CH Strážné 35 543 52 499 434 156 579722 Strážné CHATA ZO OSK CIEB- KAHOVEC s.r.o. CH Strážné 162 543 52 499 434 173 579723 Strážné CHATA STRÁŽNÁ HůRA CH 6 Strážné 543 52 777 571 017, 606 536 205 chata.strazne@volny.cz www.volny.cz/rodsvoboda/index.html 579724 Strážné CHATA SPOJE CH 33 Strážné 543 52 499 434 003, 603 506 188 www.ceskehory.cz/spoje 579725 Strážné CHATA MOTEX CH Strážné 543 52 499 434 152, 272 702 437 579726 Strážné HORSKÁ CHATA KUPROVKA CH 40 Strážné 109 543 52 777 011 262 www.kuprovka.wz.cz/hlavnimenu.htm 579727 Strážné HUCULSKÁ BOUDA CH Lahrovy boudy 82 543 52 499 434 137 579728 Strážné JIČÍNSKÁ BOUDA CH Strážné 81 543 52 499 434 127 579729 Strážné GROHMANOVA BOUDA CH Zadní Rennerovky 106 543 52 499 434 130, 499 434 249 579730 Strážné DVORSKÁ BOUDA CH Strážné 111 543 52 499 896 247, 499 896 357 moudry@vmoudry.cz www.vmoudry.cz/ 579731 Strážné FRANTOVA BOUDA CH Strážné 66 543 52 499 434 235 579732 Strážné HŘÍBĚCÍ BOUDA CH 70 Strážné 63 543 52 499 434 187 www.volny.cz/hribeci/ 579733 Strážné BOUDA U LESA CH Strážné 45 543 52 499 692 468 579734 Strážné HORSKÁ BOUDA ANDULA CH 84 Stážné 94 543 52 499 434 234, 601 282 589 www.vrchlabi.cz/friesovky 579735 Strážné FRIESOVY BOUDY CH 80 Strážné 94 543 52 499 434 243, 499 434 159 www.friesovyboudy.cz 579736 Strážné HORSKÁ CHATA PENCOVKA CH 42 Lahrovy boudy 543 52 603 726 137 www.volny.cz/pencovka 579737 Strážné LAHROVY BOUDY CH Strážné 85 543 52 499 434 167 579742 Špindlerův Mlýn MEDVĚDÍ BOUDY CH 110 Špindlerův Mlýn 84 543 51 499 421 751 garpo@medvedibouda.cz www.medvedibouda.cz/ 579744 Špindlerův Mlýn CHATA VATRA CH 26 Špindlerův Mlýn 91 543 51 499 523 636 www.chatavatra.cz/ 579763 Špindlerův Mlýn MILUŠKA CH 23 543 51 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 146 spol. s r. o. 579767 Špindlerův Mlýn ERLEBACHOVA BOUDA CH 160 Špindlerův Mlýn 109 543 51 499 523 329 betlem@spmlyn.cz www.erlebachovabouda.cz 579768 Špindlerův Mlýn JOSEFOVA BOUDA CH 45 Špindlerovská 194 543 51 499 523 422 info@josefovabouda.cz www.josefovabouda.cz 579789 Špindlerův Mlýn CHATA ZDEŇKA CH 11 Svatý Petr 61 543 51 499 523 413, 606 446 307 krkonose.nasehory.cz/zdenka 579816 Špindlerův Mlýn HORSKÁ CHATA LABSKÁ 66 CH 25 Labská 66 543 51 602 747 086 pavel.zatloukal@email.cz www.mujweb.cz/cestovani/xzatloul/ubyt.htm 579868 Špindlerův Mlýn CHATA BESEDA CH Sedmidolí 94 543 51 499 523 590 579869 Špindlerův Mlýn CHATA BUMBÁLKA CH Labská 50 543 51 499 523 539 579870 Špindlerův Mlýn REKREAČNÍ CHATA FIŠEROVÁ IRENA CH Labská 14 543 51 499 523 104 579871 Špindlerův Mlýn CHATA JASANKA CH Labská 5 543 51 499 523 324 579872 Špindlerův Mlýn CHATA JELENKY CH Špindlerův Mlýn 141 543 51 499 523 757 579873 Špindlerův Mlýn CHATA KOVOŠROT CH Labská 55 543 51 499 523 108 579874 Špindlerův Mlýn CHATA LOVĚNA CH Špindlerův Mlýn 26 543 51 499 523 265 lovena@matrix.cz www.matrix.cz/lovena/ 579875 Špindlerův Mlýn CHATA LUCERNA CH Okružní 29 543 51 499 433 075 579876 Špindlerův Mlýn HORSKÁ CHATA PANORAMA CH Svatý Petr 136 543 51 499 523 352 579877 Špindlerův Mlýn CHATA PETRKLÍČ CH údolí sv.Petra 68 543 51 499 523 831 579878 Špindlerův Mlýn CHATA ŘÍČANKA CH Labská 2 L 543 51 499 523 646, 323 603 385 579879 Špindlerův Mlýn CHATA ŠKOLIČKA CH Sedmidolí 114 543 51 499 433 370 579880 Špindlerův Mlýn CHATA SOLUNKA CH Špindlerův Mlýn 543 51 499 523 393 579881 Špindlerův Mlýn CHATA ŠPINDLER CH 15 Sedmidolí 172 543 51 499 523 241 579882 Špindlerův Mlýn CHATA TESLA CH Špindlerův Mlýn 150 543 51 499 523 231, 499 433 218 579883 Špindlerův Mlýn CHATA TEXTIL CH Labská 9 543 51 499 523 449, 499 523 535 579884 Špindlerův Mlýn CHATA TIBY CH Labská 23 543 51 499 523 621 579885 Špindlerův Mlýn CHATA TOČNÍK CH Špindlerův Mlýn 91 543 51 499 523 199 579886 Špindlerův Mlýn CHATA TOS CH Labská 7 543 51 499 523 236 579887 Špindlerův Mlýn PATEJDLOVA CHATA CH Špindlerův Mlýn 543 51 499 421 752 579888 Špindlerův Mlýn CHATA ÚSVIT CH Špindlerův Mlýn 543 51 499 523 451 579889 Špindlerův Mlýn HORSKÁ CHATA BÍLÉ LABE CH Špindlerův Mlýn 176 543 51 499 422 121 579890 Špindlerův Mlýn KRKONOŠSKÁ CHALUPA CH Bedřichov 70 543 51 499 523 561 579891 Špindlerův Mlýn LABSKÁ REKREAČNÍ CHALUPA CH Labská 48 543 51 499 329 341-4 579892 Špindlerův Mlýn MARTINOVA BOUDA CH 49 Špindlerův Mlýn 29 543 51 499 422 235 579893 Špindlerův Mlýn LABSKÁ BOUDA CH Bedřichov 31 543 51 499 421 755 579894 Špindlerův Mlýn ŠPINDLEROVA BOUDA CH 200 Špindlerův Mlýn 108 543 51 499 433 342 www.spmlyn.cz 579895 Špindlerův Mlýn BOUDA HÁJENKA NA PLÁNI CH Přední Labská 74 543 51 499 523 398 579896 Špindlerův Mlýn JÍLEMNICKÁ BOUDA CH Špindlerův Mlýn 543 51 499 433 402 579897 Špindlerův Mlýn MORAVSKÁ BOUDA CH Špindlerův Mlýn 90 543 51 499 523 755, 499 522 050-2 579898 Špindlerův Mlýn BOUDA NA PLÁNI CH Špindlerův Mlýn 543 51 499 523 384 latinova@profi-net.cz www.fw.cz/bouda_na_plani/index1.htm/ 579899 Špindlerův Mlýn NOVOPACKÁ BOUDA CH Špindlerův Mlýn 222 543 51 499 523 408 579900 Špindlerův Mlýn STAROMÍSEČNÁ BOUDA CH Špindlerův Mlýn 543 51 499 523 639 579901 Špindlerův Mlýn PETROVA BOUDA CH Špindlerův Mlýn 89 543 51 499 523 331, 499 523 266 579902 Špindlerův Mlýn PATEJDLOVA BOUDA CH Špindlerův Mlýn 83 543 51 499 421 831 579903 Špindlerův Mlýn FUČÍKOVY - BRÁDLEROVY BOUDY CH Špindlerův Mlýn 543 51 499 422 056 579035 Trutnov CHATA U MAMINKY CH Babí 541 01 499 733 248 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 147 spol. s r. o. 579824 Vlčice CHATA POHODA CH 8 Vlčice 103 542 41 603 726 337, 604 867 354 antosp1.epo@mail.cez.cz 579825 Vlčice CHALUPA - RVES CH Vlčice 542 41 499 899 119 579858 Vrchlabí CHALUPA VRCHLABÍ CH 11 543 01 499 426 388, 737 748 133 579875 Vrchlabí CHATA PEKLO 296 CH 20 V Pekle 296 543 01 416 535 229, 602 369 888 pavel.tschakert@michelin.cz krkonose.nasehory.cz/chatapeklo 579889 Vrchlabí CHATA MORAVĚNKA CH Svatý Petr 60 543 01 499 523 278, 499 522 007-9 579890 Vrchlabí CHATA MALINA CH Herlíkovice 543 01 481 582 467, 602 258 203 informace@chatamalina.cz www.chatamalina.cz/winter.asp 579891 Vrchlabí CHALUPA ZDENĚK CH Krkonošská 182 543 01 499 429 657 579892 Vrchlabí CHALUPA RVES CH kpt. Jaroše 496 543 01 499 405 511, 499 422 218 579893 Vrchlabí BOUDA ŠESTIDOMÍ CH Labská 298 543 01 499 425 783-6 579894 Vrchlabí SMEJKALOVA BOUDA CH Kněžice 1 543 01 499 421 237, 605 800 908 smejkalovabouda@mybox.cz smejkalovabouda.wz.cz/ 579882 Žacléř CHATA OZON CH Rýchory 21 542 01 499 776 701-2 579159 Dolní Kalná AUTOCAMPING DOLNÍ KALNÁ K Dolní Kalná 543 74 499 448 137 579124 Dolní Branná MOTOREST NA KOVÁRNĚ M 36 Dolní Branná 182 543 62 499 423 293, 499 422 042 579158 Dolní Kalná MOTOREST SELSKÁ CHALUPA M Dolní Kalná 543 74 499 488 183 579600 Pilníkov MOTEL PILNÍKOV B&B M Pilníkov 103 542 42 499 898 166, 499 898 034-6 579030 Trutnov MOTEL HORAL M 98 Krkonošská 770 541 01 499 853 113, 603 897 502 krkonose.nasehory.cz/horal 579895 Vrchlabí MOTOREST M Horská 451 543 01 499 422 585 579050 Bernartice PENSION MARIE P Bečkov 70 542 04 499 876 446 579050 Bernartice PENSION POD VRANÍMI HORAMI P 34 Bernartice 542 04 499 879 173, 499 879 053-5 www.skolous.cz/Ubyt/vc/Pod_Vranimi_horami.htm 579050 Bernartice PENZION POD LIŠČÍMI KAMENY P Křenov 5 542 04 499 776 246, 499 692 470-2 579050 Bernartice PENZION RAMON P 55 Bernartice 125 542 04 499 879 149, 449 879 035-7 579050 Bernartice PENZION VILA P 22 Bernartice 11 542 04 499 876 033 579050 Bernartice PENZION ZÁTIŠÍ BEČKOV P 65 Bečkov 270 542 04 499 879 138 579050 Bernartice PENZION ŽLUTÝ DůM P 22 Bernartice 46 542 04 499 879 397, 608 240 103 petrdavid@volny.cz www.volny.cz/r.i.c/ 579050 Bernartice 50 PENZION TU P 22 Bernartice 542 04 www.ceskehory.cz/pensionbernartice 579106 Čermná PENZION A POHOSTINSTVÍ P 20 Čermná 39 543 77 499 441 162 579119 Černý Důl PENSION GENDORF P 40 Čistá v Krkonoších 15 543 44 499 435 273, 607 590 761 pension@partyservis98.cz www.partyservis98.cz 579120 Černý Důl PENSION ODDECH P 45 Černý Důl 213 543 44 499 896 355 579121 Černý Důl PENSION A&B P 16 Čistá v Krkonoších 543 44 499 435 166 pension_a-b@iol.cz 579123 Černý Důl PENZION BOHEMIA P Černý Důl 86 543 44 499 435 170 579124 Černý Důl PENZION DORO P 16 Černý Důl 22 543 44 499 435 235, 499 435 034-6 Vlastimil.Baroch@seznam.cz www.volny.cz/pension_doro/ 579125 Černý Důl HORSKÝ PENZION - NÁCHODSKÁ BOUDA P 60 Černý Důl 206 543 44 499 896 341 nachodskabouda@post.cz 579132 Černý Důl PENZION ELDOSTAV P 33 Černý Důl 107 543 44 499 435 231, 603 537 226 www.sweb.cz/penzion_u_moniky 579150 Černý Důl PENZION NATTY P 17 Černý Důl 71 543 44 606 453 721, 606 448 265 natty@atlas.cz www.penzion-natty.cz 579150 Dolní Dvůr PENSION LUISA P Dolní Dvůr 143 543 42 499 522 378 579151 Dolní Dvůr PENZION ČESKÁ CHALUPA P 23 Dolní Dvůr 169 543 42 499 432 359, 732 813 263 pajerovi@tiscali.cz 579152 Dolní Dvůr PENZION DUHA P 90 Dolní Dvůr 56 543 42 499 522 397, 499 432 313 579153 Dolní Dvůr PENZION FKC P 51 Dolní Dvůr 22 543 42 499 522 388, 499 432 301 fkc.vic@quick.cz krkonose.nasehory.cz/penzionfkc 579154 Dolní Dvůr PENZION HOFMANN P 60 Dolní Dvůr 3 543 42 499 432 162, 499 432 158 krkonose.nasehory.cz/hofmann 579155 Dolní Dvůr PENZION JITKA P Dolní Dvůr 53 543 42 499 522 495 579156 Dolní Dvůr PENZION MATY P 28 Dolní Dvůr 64 543 42 499 432 308, 601 247 875 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 148 spol. s r. o. 579162 Dolní Dvůr PENZION BARONOVA BOUDA P 17 Dolní Dvůr 117 543 42 499 522 380, 604 239 328 579157 Dolní Kalná RESTAURACE A PENZION POD FAROU P Dolní Kalná 11 543 74 499 488 168 579160 Dolní Kalná RODINNÝ PENZION V RÁJI P 18 Dolní Kalná 169 543 74 499 448 117 krkonose.nasehory.cz/vraji 579165 Dolní Lánov PENZION BERTÍK P 14 Dolní Lánov 543 41 579262 Horní Maršov PENZION SVATÝ HUBERT P 65 Dolní Lysečiny 42 542 26 499 874 151, 603 723 119 svaty.hubert@email.cz krkonose.nasehory.cz/pensionsvatyhubert 579263 Horní Maršov PENSION ADAM P 30 Horní Maršov 31 542 26 499 874 190, 499 874 200, 605 937 379 krkonose.nasehory.cz/adam 579264 Horní Maršov PENSION HABR P 27 Horní Maršov 54 542 26 499 874 340, 603 227 745 habr.cz@volny.cz www.volny.cz/habr.cz 579274 Horní Maršov PENZION STARÁ CELNICE P 30 Horní Albeřice 48 542 26 499 895 156, 605 853 054 www.sweb.cz/st.celnice 579275 Horní Maršov PENZION ARNICA P Horní Albeřice 35 542 26 499 895 159 579276 Horní Maršov PENZION COUNTRY HILL P Horní Albeřice 27 542 26 499 895 116, 499 895 208-10 579277 Horní Maršov PENZION HAVRANKA P Horní Maršov 542 26 499 874 190 579278 Horní Maršov PENZION HERTA P 41 Dolní Lysečiny 13 542 26 499 874 253, 499 874 439, 603 494 292 pensionherta@atlas.cz www.pensionherta.cz 579279 Horní Maršov PENSION HONZÍK P 36 Horní Maršov 216 542 26 499 874 437-8 www.pensionhonzik.cz 579280 Horní Maršov PENZION IRIS-SORE P Dolní Lysečiny 14 542 26 499 874 163 579281 Horní Maršov PENZION MYSLIVNA P Temný Důl 73 542 26 499 874 452, 499 874 456, 828 198-9 579282 Horní Maršov PENZION SEDMIKRÁSKA P Dolní Lysečiny 20 542 26 499 874 176 579283 Horní Maršov PENZION TEMNÝ DŮL P Temný Důl 63 542 26 499 874 108 579284 Horní Maršov PENZION U HLAVÁČŮ P Horní Maršov 68 542 26 499 874 112 579285 Horní Maršov PENZION VESELÝ VÝLET P 12 Temný Důl 46 542 26 499 874 398 579286 Horní Maršov PENZION U ZÁMKU P Horní Maršov 84 542 26 499 874 294, 281 914 524 579287 Horní Maršov PENZION VARTA P Horní Maršov 180 542 26 499 874 193 579288 Horní Maršov PENZION ZVONIČKA P Dolní Lysečiny 23 542 26 499 874 261 579289 Horní Maršov PENSION ČERT P 29 Horní Albeřice 58 542 26 499 874 005, 737 868 985 krkonose.nasehory.cz/pensioncert 579290 Horní Maršov PENSION KRAKONOŠ P 37 Dolní Albeřice 28 542 26 499 874 517 579291 Horní Maršov PENZION ASIA P 11 Horní Maršov 38 542 26 499 874 179 579292 Horní Maršov PENSION KNEIFEL P 17 Horní Maršov 61 542 26 499 874 123 579293 Horní Maršov PENSION LÍPA P 28 Horní Maršov 133 542 26 499 874 211 pension.lipa.web.wo.cz 579294 Horní Maršov LYSEČINSKÁ BOUDA P Horní Lysečiny 51 542 26 499 895 114 579351 Janské Lázně PENSION VLADIMIR P 25 Černohorská 156 542 25 499 875 109 protez.jl@volny.cz www.pensionvladimir.cz/ 579360 Janské Lázně PENSION BRIGÁDA P 109 Černohorská 57 542 25 499 875 293 brigada@iol.cz 579361 Janské Lázně PENSION MARIÁNSKÁ VÝŠINA P 36 Janské Lázně 64 542 25 499 875 252 marianska.vysina@seznam.cz 579367 Janské Lázně PENZION U STARÉ LANOVKY P 16 Černá Hora 542 25 499 875 342 579368 Janské Lázně PENSION SOLA FIDE P 60 Obchodní 14 542 25 499 875 425 579371 Janské Lázně PENSION KOTVA P 40 Lázeňská 40 542 25 499 875 248, 605 128 027 penzion.kotva@worldonline.cz penzion-kotva.unas.cz/ 579372 Janské Lázně PENSION U HRADECKÝCH P 542 25 499 875 178 hradeckyj@volny.cz 579376 Janské Lázně PENSION U SILNICE P 16 Krkonošská 239 542 25 499 875 106 svatyjakub@volny.cz 579377 Janské Lázně PENSION HORSKÝ DVůR P 542 25 499 875 301 svatyjakub@volny.cz svatyjakub@volny.cz 579378 Janské Lázně PENSION SVATÝ JAKUB P 542 25 499 875 301 svatyjakub@volny.cz 579379 Janské Lázně PENSION MARIANUM P 35 Janské Lázně 89 542 25 499 875 117 marianum@email.cz www.volny.cz/marianum/index.htm 579380 Janské Lázně PENSION SMRČINA P 70 Janské Lázně 141 542 25 499 875 324 smrcina@vonly.cz www.pavoucek.cz/~zabrodsky/smrcina 579382 Janské Lázně MODROKAMENNÁ BOUDA P 40 Janské Lázně 206 542 25 499 875 355, 777 075 355 modrokamennabouda.wz.cz Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 149 spol. s r. o. 579383 Janské Lázně PENSION ASTRID P 20 Lesní 50 542 25 499 320 633, 603 220 264 www.smsplus.cz/astrid/index.htm 579384 Janské Lázně PENSION KAMÍNEK P 21 Jánské Lázně 542 25 499 875 041 www.sweb.cz/acceuro/ucr/jla03/jla03.htm 579385 Janské Lázně PENSION BELVEDER P 542 25 jarda.suk@worldonline.cz 579386 Janské Lázně PENSION VILLA LUDMILA P 15 Janské Lázně 86 542 25 499 875 260 info@villa-ludmila.cz www.villa-ludmila.cz 579388 Janské Lázně PENSION VILLA P 542 25 499 875 470, 499 875 218 penzion.villa@email.cz 579390 Janské Lázně PENSION PROTĚŽ P 120 Janské Lázně 20 542 25 499 875 334 protez.jl@volny.cz 579395 Janské Lázně PENZION JANKA P Lázeňská 59 542 25 499 875 243 579432 Lánov PENZION LÁNOV P 90 543 41 579434 Lánov PENSION BARON P 36 Horní Lánov 1 543 41 499 522 302, 605 213 307 pensionbaron@centrum.cz www.pensionbaron.cz 579436 Lánov PENSION CHALUPA P 20 Horní Lánov 292 543 41 604 924 604 krkonose.nasehory.cz/pensionchalupa 579443 Lánov PENSION BÍLÝ HOŘEC P Horní Lánov 47 543 41 499 432 343-4 579444 Lánov PENZION BARON P Lánov 127 543 41 499 522 302 579445 Lánov PENZION SLUNKO P Lánov 86 543 41 499 432 329 579505 Malá Úpa CHATA MICHAELA P 46 Horní Malá Úpa 118 542 27 603 847 776 schimmer@mbox.vol.cz www.michaela.cz/ 579506 Malá Úpa PENSION JUNG P 20 Dolní Malá Úpa 122 542 27 579507 Malá Úpa PENSION U KOSTELA P 50 Horní Malá Úpa 113 542 27 602 147 694 patzelt@pvtnet.cz www.cernavoda.cz/ 579508 Malá Úpa PENSION U KOSTELA P 40 Horní Malá Úpa 72 542 27 602 147 694 patzelt@pvtnet.cz www.cernavoda.cz/ 579509 Malá Úpa PENSION VĚRA P 22 Malá Úpa 104 542 27 579510 Malá Úpa PENZION U MALÉ ÚPY P 27 Dolní Malá Úpa 26 542 27 579511 Malá Úpa PENZION SASANKA P 30 Dolní Malá Úpa 542 27 499 891 193 penzion.sasanka@seznam.cz 579514 Malá Úpa PENZION PERMONÍK P 40 Dolní Malá Úpa 115 542 27 603 264 422, 603 425 442 semeradovi@quick.cz mujweb.cz/cestovani/permonik 579518 Malá Úpa PENZION POD KOSTELEM P Malá Úpa 63 542 27 499 891 125, 499 891 901 info@podkostelem.cz www.podkostelem.cz 579519 Malá Úpa PENSION DRUŽBA P 90 Malá Úpa 542 27 499 891 210 jenek@volny.cz www.druzba.cz 579520 Malá Úpa PENSION HOŘEC P 46 Malá Úpa 542 27 499 891 210 jenek@volny.cz www.druzba.cz 579521 Malá Úpa PONSION ZÁMEČEK P 24 Malá Úpa 542 27 499 891 210 jenek@volny.cz www.druzba.cz 579522 Malá Úpa PENZION ČERNÁ VODA P 70 Horní Malá Úpa 22 542 27 499 891 118 579523 Malá Úpa PENSION HRADEČANKA P 34 Malá Úpa 542 27 499 891 210 jenek@volny.cz www.druzba.cz 579525 Malá Úpa PENZION JONÁŠ P 18 Spálený Mlýn 46 542 27 499 891 279, 603 874 735 alzbeta.vrublova@email.cz krkonose.nasehory.cz/pensionjonas 579527 Malá Úpa PENSION ANEŽKA P Horní Malá Úpa 14 542 27 499 891 194 579528 Malá Úpa PENSION PANORAMA P 19 Horní Malá Úpa 37 542 27 499 891 288 p.panorama@volny.cz www.volny.cz/p.panorama 579529 Malá Úpa PENSION U MLÝNA P Malá Úpa 24 542 27 499 891 102 579530 Malá Úpa PENSION U WONDRÁČKŮ P Dolní Malá Úpa 107 542 27 499 891 122, 499 891 253, 499 891 932 579531 Malá Úpa PENZION HONZÍČEK P 47 Dolní Malá Úpa 542 27 499 891 236 579532 Malá Úpa PENZION BUKOVKA P Dolní Malá Úpa 102 542 27 499 891 139 579533 Malá Úpa PENZION JEŘABINKA P 30 Malá Úpa 124 542 27 499 891 297 pension@jerabinka.cz www.jerabinka.cz/uvod.htm 579534 Malá Úpa PENZION POPELKA P 24 Horní Malá Úpa 114 542 27 499 891 245 www.geocities.com/Nashville/Rodeo/6301 579535 Malá Úpa PENZION LESNÍ ZÁTIŠÍ P Malá Úpa 110 542 27 499 891 246 579536 Malá Úpa PENZION U DOLU P Malá Úpa 78 542 27 499 891 283 579548 Mladé Buky RODINNÝ PENSION P 10 Mladé Buky 60 542 23 499 873 174, 603 416 716 krkonose.nasehory.cz/hubnerova 579551 Mladé Buky PENZION MILADA P 20 Mladé Buky 205 542 23 499 942 168 579581 Pec pod Sněžkou PENZION BIVOJ P 34 Pec pod Sněžkou 133 542 21 499 736 122 bivoj@cmail.cz www.cmail.cz/bivoj/ 579586 Pec pod Sněžkou PENSION HRADEC P 153 Pec pod Sněžkou 137 542 21 499 896 237, 602 119 909 579587 Pec pod Sněžkou PENSION ZVONIČKA P 33 Lučiny 327 542 21 777 254 542, 723 154 542 zvonicka@zvonicka.cz www.zvonicka.cz 579590 Pec pod Sněžkou PENSION SVOBODA P 22 Pec pod Sněžkou 218 542 21 603 107 263, 499 896 207 oddech.chata@worldonline.cz www.krkonose-pec.cz 579592 Pec pod Sněžkou PENZION ALENA P 14 Pec pod Sněžkou 193 542 21 499 896 291, 776 323 365 brat@pod.snezkou.cz pod.snezkou.cz/alena/index.html Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 150 spol. s r. o. 579593 Pec pod Sněžkou PENZION NIKOLA P 35 Pec pod Sněžkou 542 21 499 796 151 nikola-pec@volny.cz 579596 Pec pod Sněžkou HORSKÁ CHATA SLUNCE P 37 Velká Úpa 96 542 21 315 686 744, 602 218 092 chata.slunce@seznam.cz sweb.cz/chata.slunce/SLUNCE.htm 579600 Pec pod Sněžkou PEZINON U MIČÁNKů P 24 Velká Úpa 130 542 21 602 413 161, 607 513 393 krkonose.nasehory.cz/umicanku 579604 Pec pod Sněžkou PENSION U POTOKA P 542 21 499 796 161 579605 Pec pod Sněžkou PENSION BOUDA MÁMA P 34 Pec pod Sněžkou 124 542 21 499 896 273 pension@boudamama.cz www.boudamama.cz 579606 Pec pod Sněžkou PENZION U VLEKU JAVOR P 50 Zelený potok 246 542 21 499 896 227, 607 288 828 penzion.javor@mybox.cz krkonose.nasehory.cz/uvlekujavor 579617 Pec pod Sněžkou PENSION AEROLINIE P 44 Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 228, 602 481 920 www.csa.wz.cz 579618 Pec pod Sněžkou PENSION KUHN P 13 Pec pod Sněžkou 280 542 21 499 896 147, 607 589 087 krkonose.nasehory.cz/kuhn 579619 Pec pod Sněžkou PENSION NA SALAŠI P 33 Pec pod Sněžkou 157 542 21 499 736 258 krkonose.nasehory.cz/nasalasi 579620 Pec pod Sněžkou PENSION AVIA P 50 Pec pod Sněžkou 155 542 21 499 896 253, 777 070 958 avia@iol.cz www.web.telecom.cz/krkonose/avia 579621 Pec pod Sněžkou PENSION MÍŠA P 26 Velká Úpa 203 542 21 499 736 237 pension.misa@worldonline.cz krkonose.nasehory.cz/misa 579622 Pec pod Sněžkou PENSION RESTAURANT ORT P 6 Pec pod Sněžkou 288 542 21 krkonose.nasehory.cz/ort 579623 Pec pod Sněžkou PENSION U PAŠÁKA P 41 Pec pod Sněžkou 196 542 21 499 736 275, 604 921 345 PenzionPasak@quick.cz krkonose.nasehory.cz/upasaka 579624 Pec pod Sněžkou PENSION OBZOR P 54 Hnědý vrch 221 542 21 499 896 224 chata.obzor@seznam.cz www.volny.cz/chata.obzor 579625 Pec pod Sněžkou PENSION DOULÍK P 30 Pec pod Sněžkou 174 542 21 499 736 265, 603 473 260 krkonose.nasehory.cz/doulik 579626 Pec pod Sněžkou PENSION LEVEL P 20 Malá Pláň 265 542 21 499 736 301, 602 830 667 krkonose.nasehory.cz/level 579627 Pec pod Sněžkou PENSION U ČEPELKů P 10 Pec pod Sněžkou 317 542 21 499 736 181, 606 613 870 krkonose.nasehory.cz/ucepelku 579634 Pec pod Sněžkou PENSION KOBR P 25 Velká Úpa 87 542 21 499 891 168, 603 475 107 pkobr@volny.cz krkonose.nasehory.cz/kobr 579635 Pec pod Sněžkou PENSION SLOVANKA P 34 Velká Úpa 223 542 21 499 736 247, 724 130 090 penzion.slovanka@email.cz krkonose.nasehory.cz/slovanka 579636 Pec pod Sněžkou PENSION V ÚDOLÍ P 21 Velká Úpa 144 542 21 499 736 412, 602 134 810 penzion.vudoli@worldonline.cz krkonose.nasehory.cz/vudoli 579637 Pec pod Sněžkou PENSION ŘÍP P 31 Velká Úpa 237 542 21 499 736 322, 606 600 100 pension_rip@volny.cz www.volny.cz/pension_rip 579638 Pec pod Sněžkou PENSION LUCIE P 33 Velká Úpa 6 542 21 499 736 204, 604 558 013 Pension-Lucie@seznam.cz krkonose.nasehory.cz/lucie 579639 Pec pod Sněžkou PENSION U LANOVKY P 35 Velká Úpa 126 542 21 499 736 444, 603 216 765 kvarda@volny.cz www.penzionulanovky.cz 579640 Pec pod Sněžkou PENSION PIANA P 38 Vavřincův Důl 11 542 21 499 896 101, 603 835 815 pension.piana@email.cz www.pension-piana.cz 579641 Pec pod Sněžkou PENSION STARÝ MLÝN P 30 Velká Úpa 240 542 21 499 736 205, 603 875 432 tomled@volny.cz krkonose.nasehory.cz/starymlyn 579642 Pec pod Sněžkou PENSION HORSKÝ RANČ P 20 Velká Úpa 97 542 21 499 896 186, 732 732 630 krkonose.nasehory.cz/horskranc 579643 Pec pod Sněžkou PENSION HORALKA P 38 Velká Úpa 165 542 21 603 549 469, 605 809 924 krkonose.nasehory.cz/horalka 579645 Pec pod Sněžkou PENSION U PECE P 19 Velká Úpa 131 542 21 499 329 453, 603 774 022 krkonose.nasehory.cz/pensionupece 579646 Pec pod Sněžkou PENZION LOVECKÁ CHATA P 20 Velká Úpa 204 542 21 499 736 349, 387 965 098 info@h-r.cz www.h-r.cz 579663 Pec pod Sněžkou PENSION ČERTICE P Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 269 579664 Pec pod Sněžkou PENSION LION P Velká Úpa 121 542 21 499 896 256 579665 Pec pod Sněžkou PENSION POUSTEVNÍK P Pec pod Sněžkou 16 542 21 499 896 241, 499 736 369 579666 Pec pod Sněžkou PENSION SNĚŽKA P Pec pod Sněžkou 192 542 21 499 736 429 579667 Pec pod Sněžkou PENSION MODŘANKA P 48 Pec pod Sněžkou 214 542 21 777 960 520 579668 Pec pod Sněžkou PENSION U ZEMANA P Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 232 579669 Pec pod Sněžkou PENSION VEPO P Malá pláň 294 542 21 499 896 297 579670 Pec pod Sněžkou PENSION BOLD P Velká Úpa 238 542 21 499 329 534 579671 Pec pod Sněžkou PENZION BARBORKA NA PLÁNI P Pec pod Sněžkou 148 542 21 499 736 293 579672 Pec pod Sněžkou PENZION FOMĚNKA P 23 Velká Úpa 116 542 21 499 896 164, 732 747 387 odbory@foma.cz 579673 Pec pod Sněžkou PENZION JOHN P Malá pláň 289 542 21 499 736 196 579674 Pec pod Sněžkou PENZION LESNÍ PRAMEN P Pec pod Sněžkou 156 542 21 499 736 248, 499 736 355-6 579675 Pec pod Sněžkou PENZION LOVECKÁ CHATA P Pec pod Sněžkou 204 542 21 499 736 349 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 151 spol. s r. o. 579676 Pec pod Sněžkou PENZION MILETA P Velká Úpa 152 542 21 499 736 381, 499 896 810 579677 Pec pod Sněžkou PENZION PAULŮ P Velká Úpa 79 542 21 499 736 226 579678 Pec pod Sněžkou PENZION PAVLOVKA P Velká Úpa 242 542 21 499 891 243, 499 891 018-9 579679 Pec pod Sněžkou PENZION POD LESEM P Pec pod Sněžkou 150 542 21 499 896 090 579680 Pec pod Sněžkou PENZION POMNĚNKA P 36 Velká Úpa 86 542 21 499 736 354 jaroslav.karlik@seznam.cz www.mujweb.cz/www/pensionpomnenka/ 579681 Pec pod Sněžkou PENZION ŠIMRAL P 22 Velká Úpa 122 542 21 499 736 389 579682 Pec pod Sněžkou PENZION TESLA - NA VĚTRNÍKU P Pec pod Sněžkou 177 542 21 499 895 102 579683 Pec pod Sněžkou PENZION TOPAS P 27 Velká Úpa 119 542 21 499 736 456, 499 692 354-6 www.penzion-topas.cz/ 579684 Pec pod Sněžkou PENZION TOSCA P Velká Úpa 202 542 21 499 736 339 579685 Pec pod Sněžkou PENZION U KARLA P Velká Úpa 271 542 21 499 896 105 579686 Pec pod Sněžkou PENZION U MODŘÍNU P 52 Velká Úpa 124 542 21 499 896 971-2 579687 Pec pod Sněžkou PENZION U POTOKA P Pec pod Sněžkou 229 542 21 499 736 161 579688 Pec pod Sněžkou PENZION U ROZVODNY P Velká Úpa 321 542 21 499 736 195 579689 Pec pod Sněžkou PENZION U VESELÝCH P Pec pod Sněžkou 542 21 499 736 235 579690 Pec pod Sněžkou PENZION VYSOKÁ STRÁŽ P 32 Vysoká Stráž 216 542 21 499 896 229, 499 896 188 web.telecom.cz/krkonose/vysoka_straz/vs_ok.htm 579691 Pec pod Sněžkou PENZION ZVONIČKA P Velká Úpa 269 542 21 499 891 276 579692 Pec pod Sněžkou PENZION SILNIČKA P Velká Úpa 115 542 21 499 736 218 579756 Pec pod Sněžkou PENZION URAN P 150 Velká Úpa 132 542 21 499 736 374 579757 Pec pod Sněžkou PENZION SASANKA P 36 Pec pod Sněžkou 44 542 21 499 736 305 579758 Pec pod Sněžkou PENZION PROTĚŽ P 45 Zahrádky 30 542 21 499 736 273 sweb.cz/chudek.v/ 579759 Pec pod Sněžkou PENZION DIMITROVKA P 40 Zahrádky 28 542 21 499 736 180 579599 Pilníkov PENZION OÁZA P 18 Pilníkov 103 542 42 499 898 166 579648 Rudník PENZION RESTAURANT HEŘMAN P 35 Rudník 129 543 72 499 440 219 herman@profi-net.cz krkonose.nasehory.cz/herman 579649 Rudník PENSION STARÁ FARMA P 30 Javorník 37 543 72 499 440 252, 606 885 061 stara.farma@worldonline.cz krkonose.nasehory.cz/starafarma 579651 Rudník PENZION BÍLÝ DVůR P 12 Roudník 21 543 72 499 440 425 579697 Strážné PENSION KAMENNÝ MLÝN P 29 Strážné 12 543 52 499 522 424 579699 Strážné PENSION NA VYHLÍDCE P 36 Strážné 195 543 52 499 434 118 navyhlidce.3web.cz 579701 Strážné PENSION BARABA P 60 Strážné 147 543 52 499 434 184 579702 Strážné PENSION ČERNÝ PETR P 32 Strážné 208 543 52 579703 Strážné PENSION ALPSKÝ DůM P 25 Strážné 205 543 52 499 434 209-10, 499 434 253, 604 114 866 aplskydum@seznam.cz krkonose.nasehory.cz/aplskydum 579706 Strážné PENSION PE&PE P 12 Strážné 201 543 52 499 434 157, 605 458 771 krkonose.nasehory.cz/pepe 579708 Strážné PENSION STARÁ ŠKOLA P Strážné 28 543 52 499 434 169 579710 Strážné PENZION BOUDA ŠESTIDOMÍ P 36 Strážné 41 543 52 499 434 150 579711 Strážné PENZION JANA P Strážné 543 52 499 434 224, 499 434 025-7 579712 Strážné PENZION KLECANDA P Strážné 67 543 52 499 434 193 579713 Strážné PENZION PÁNEK P Strážné 188 543 52 499 434 206, 499 434 146, 499 434 008-9 579714 Strážné PENZION U FILIPŮ P Strážné 144 543 52 499 434 151 579734 Svoboda n. Úp. PENZION U TOMA P 24 Svoboda n. Úp. 542 24 499 871 360 utoma@seznam.cz 579736 Svoboda n. Úp. RODINNÝ PENZION U HALLERů P 8 Úpská 415 542 24 499 771 117, 603 727 599 krkonose.nasehory.cz/uchalleru 579737 Svoboda n. Úp. PENSION JANA A PETR ČERMÁKOVI P 8 Horská 464 542 24 499 871 444 p.cermak@volny.cz krkonose.nasehory.cz/cermakovi 579738 Svoboda n. Úp. APARTMÁNY REVIS P 40 Lázeňská 316 542 24 499 871 345 revis@atlas.cz www.mujweb.cz/www/revis Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 152 spol. s r. o. 579739 Svoboda n. Úp. PENSION DAGMAR P 10 Lázeňská 298 542 24 499 871 298, 723 416 298, 776 616 298 www.volny.cz/pension-dagmar 579740 Svoboda n. Úp. SUNNY HILL PENSION & BAR P 18 Sluneční stráň 306 542 24 499 871 080, 732 864 240 info@sunnyhill.cz www.sunnyhill.cz 579749 Svoboda n. Úp. PENSION FAMILY HAVEL P Nový Svět 91 542 24 499 771 456, 499 771 002-3 579750 Svoboda n. Úp. PENZION MĚŠŤANSKÝ DŮM P 30 nám. Svornosti 97 542 24 499 871 319, 499 871 321 md.euweb.cz 579751 Svoboda n. Úp. PENZION DVOŘÁČEK P 14 Sluneční stráň 307 542 24 499 771 473 579752 Svoboda n. Úp. PENZION LUCINKA P 12 Luční 188 542 24 603 961 278, 604 968 612 web.quick.cz/Petr.Kodet 579753 Svoboda n. Úp. PENZION CALIMERO P 5.května 38 542 24 499 871 249 579754 Svoboda n. Úp. PENZION SATELIT BAR P 5.května 28 542 24 499 871 307 579743 Špindlerův Mlýn PENZION TOMAN P 70 Labská 31 543 51 499 523 412 krkonose.nasehory.cz/toman 579746 Špindlerův Mlýn PENSION FUKA P 20 Okružní 290 543 51 499 433 440 fukapension@volny.cz www.volny.cz/fukapension. 579747 Špindlerův Mlýn PENZION U ŠRENKů P 25 Svatý Petr 62 543 51 499 433 266 usrenku@centrum.cz 579757 Špindlerův Mlýn PENSION BARYTKA P 20 Svatopetrská 54 543 51 579759 Špindlerův Mlýn PENSION LUCERNA P 35 Stříbrná 29 543 51 579760 Špindlerův Mlýn PENSION SEIDL P 28 Okružní 192 543 51 499 523 467 579764 Špindlerův Mlýn PENSION ANNA P 18 Špindlerův Mlýn 171 543 51 579765 Špindlerův Mlýn PENSION KUBů P 14 Horní 24 543 51 579774 Špindlerův Mlýn PENSION KRAKONOŠ P 46 Labská 26 543 51 499 433 109, 499 433 110 krausovy.boudy@worldonline.cz www.profi-net.cz/krausovyboudy 579775 Špindlerův Mlýn PENSION KRAUSOVY BOUDY P 35 Labská 13 543 51 499 433 110 krausovy.boudy@worldonline.cz www.profi-net.cz/krausovyboudy 579776 Špindlerův Mlýn PENSION SNĚŽENKA P 30 Sv.Petr 70 543 51 499 523 214, 604 652 984 krkonose.nasehory.cz/snezenka 579777 Špindlerův Mlýn PENSION 48 P 18 Svatý Petr 48 543 51 499 523 318 krkonose.nasehory.cz/pension48 579778 Špindlerův Mlýn PENSION JARUŠKA P 12 Okružní 166 543 51 499 523 310, 499 523 373, 603 318 914 krkonose.nasehory.cz/jaruska 579779 Špindlerův Mlýn PENSION FONTÁNA P 23 Špindlerův Mlýn 4 543 51 499 523 293, 602 517 955 krkonose.nasehory.cz/fontana 579780 Špindlerův Mlýn PENSION SLAVIE P 45 Špindlerův Mlýn 136 543 51 499 523 306, 777 215 977 kazil.tomas@worldonline.cz www.pensionslavie.cz 579781 Špindlerův Mlýn PENSION ENZIÁN P 30 Svatý Petr 51 543 51 499 523 193, 603 846 369 enzian@seznam.cz krkonose.nasehory.cz/enzian 579782 Špindlerův Mlýn PENSION ZDAŘ BůH P 55 Svatý Petr 174 543 51 499 523 287, 603 203 287 langmajer.j@seznam.cz krkonose.nasehory.cz/zdarbuh 579783 Špindlerův Mlýn PENZION LOVOCHEMIE P 55 Labská 20 543 51 499 433 128, 603 813 950 jaroslav.zbejval@mybox.cz penzionlovochemie.webpark.cz 579784 Špindlerův Mlýn HORSKÁ CHATA - PENSION INKA P 26 Svatý Petr 71 543 51 499 523 228, 777 626 251 inkapension@seznam.cz krkonose.nasehory.cz/inka 579785 Špindlerův Mlýn PENSION BRNĚNKA P 27 Okružní 18 543 51 499 433 530, 724 255 939 rezervace@brnenkapension.cz www.brnenkapension.cz 579786 Špindlerův Mlýn PENSION MICHLÁK P 42 Špindlerův Mlýn 543 51 michlak@accommodationinczech.com www.accommodationinczech.com 579817 Špindlerův Mlýn PENSION ADAMEC P 12 Svatý Petr 55 543 51 499 953 568 www.volny.cz/pension-adamec 579818 Špindlerův Mlýn PENSION BUFFALO P Labská 28 543 51 499 523 162 579819 Špindlerův Mlýn PENSION CENTRUM P Špindlerův Mlýn 169 543 51 499 523 739 579820 Špindlerův Mlýn PENSION HAPPY P Bedřichov 113 543 51 499 433 198, 499 433 812 579821 Špindlerův Mlýn PENSION HOŘEC P Okružní 132 543 51 499 433 412 579822 Špindlerův Mlýn PENSION HÜBNER P Bedřichov 38 543 51 499 523 259 579823 Špindlerův Mlýn PENSION JARO P Špindlerův Mlýn 185 543 51 499 523 433 579824 Špindlerův Mlýn PENSION KRAUS P Špindlerův Mlýn 108 543 51 499 523 263, 499 523 768, 602 406 071 579825 Špindlerův Mlýn PENSION LUKY P Krátká 131 543 51 499 433 280, 499 433 341 579826 Špindlerův Mlýn PENSION RÁJ P 33 Okružní 201 543 51 499 523 664, 499 433 378 579827 Špindlerův Mlýn PENSION SILVA P Špindlerův Mlýn 242 543 51 499 433 135 579828 Špindlerův Mlýn PENSION U CÍSAŘŮ P Bedřichov 128 543 51 499 433 422 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 153 spol. s r. o. 579829 Špindlerův Mlýn PENSION U PETRA P Špindlerův Mlýn 200 543 51 499 523 303, 499 523 867-9 579830 Špindlerův Mlýn PENSION VĚRA P Bedřichov 61 543 51 499 523 157 579831 Špindlerův Mlýn PENZION ELLA P 60 Jelení boudy 105 543 51 499 421 736, 603 827 306 www.ceskehory.cz/ella 579832 Špindlerův Mlýn PENZION ABM P 19 Špindlerův Mlýn 224 543 51 499 433 255, 499 433 332 579833 Špindlerův Mlýn PENZION ADOLF P Jelení boudy 100 543 51 499 433 413 579834 Špindlerův Mlýn PENZION AERO P 63 Okružní 119 543 51 499 523 336 579835 Špindlerův Mlýn PENZION ALBA P Krátká 126 543 51 449 433 181, 499 433 119, 499 433 497-9 579836 Špindlerův Mlýn PENZION ASTORIA P 38 Okružní 218 543 51 499 523 147, 499 523 027-9 www.volny.cz/pensionastoria 579837 Špindlerův Mlýn PENZION BELLEVUE P Okružní 193 543 51 499 523 201 579838 Špindlerův Mlýn PENZION BRUK P 24 Špindlerův Mlýn 104 543 51 499 433 240 579839 Špindlerův Mlýn PENZION BYSTŘENKA P 35 Svatopetrská 209 543 51 499 523 143 www.aa.cz/bystrenka/ 579840 Špindlerův Mlýn PENZION DOMOVINA A BELLEVUE P Okružní 186 543 51 499 523 850 579841 Špindlerův Mlýn PENZION ELISABETH P 38 Špindlerův Mlýn 38 543 51 499 523 688, 499 523 420 579842 Špindlerův Mlýn PENZION FIŠERKA P Labská 92 543 51 499 523 268 579843 Špindlerův Mlýn PENZION FONTÁNA P Bedřichov 145 543 51 499 523 795, 499 433 102 579844 Špindlerův Mlýn PENZION FORTUNA P 43 Svatopeterská 160 543 51 499 433 559, 499 433 418 579845 Špindlerův Mlýn PENZION HORSKÉ ZÁTIŠÍ P Špindlerův Mlýn 139 543 51 499 523 627 579846 Špindlerův Mlýn PENZION HRADEČANKA P Bedřichov 15 543 51 499 523 616 579847 Špindlerův Mlýn PENZION INTERPROJEKT P Špindlerův Mlýn 205 543 51 499 523 353 579848 Špindlerův Mlýn PENZION KATEŘINA P Špindlerův Mlýn 18 543 51 499 523 485 579849 Špindlerův Mlýn PENZION KRISTÝNA P Špindlerův Mlýn 59 543 51 499 523 538 579850 Špindlerův Mlýn PENZION KŘIVÁNEK P Horská 143 543 51 499 523 289 579851 Špindlerův Mlýn PENZION KUBŮ P Horní 24 543 51 499 433 112 579852 Špindlerův Mlýn PENZION LESANA P 76 Bedřichov B/93 543 51 499 523 698, 499 523 854-6 579853 Špindlerův Mlýn PENZION LUCERNA P Stříbrná 29 543 51 499 433 180 579854 Špindlerův Mlýn PENZION POD JASANY P Špindlerův Mlýn 213 543 51 499 433 520-7 579855 Špindlerův Mlýn PENZION POPELKA P Přední Labská 96 543 51 499 523 528 579856 Špindlerův Mlýn PENZION PROTĚŽ P Labská 10 543 51 499 523 100 579857 Špindlerův Mlýn PENZION ROSA P Bedřichov 112 543 51 499 523 754 579858 Špindlerův Mlýn PENZION RUSALKA P Bedřichov 16 543 51 499 523 797 579859 Špindlerův Mlýn PENZION SLUNEČNICE P Svatý Petr 67 543 51 499 433 329, 499 433 715 579860 Špindlerův Mlýn PENZION SVATÝ HUBERT P Špindlerův Mlýn 310 543 51 499 523 154 579861 Špindlerův Mlýn RESTAURANT A PENZION U ČEŇKŮ P Okružní 12 543 51 499 523 700 579862 Špindlerův Mlýn PENZION U KOTLE P 20 Horní Mísečky 137 543 51 499 523 220, 604 352 457 ukotle@centrum.cz www.ukotle.cz/ 579863 Špindlerův Mlýn PENZION U LEHÁRA P Špindlerův Mlýn 543 51 499 523 197 579864 Špindlerův Mlýn PENZION VILLA KLÁRA P 34 Krátká 125 543 51 499 523 111, 499 523 800 www.ceskehory.cz/villaklara 579865 Špindlerův Mlýn PENZION VILLA ZDEŇKA P 23 Krátká 132 543 51 499 523 832 www.ceskehory.cz/villazdenka 579866 Špindlerův Mlýn PENZION ZVON P Špindlerův Mlýn 543 51 499 523 254 579867 Špindlerův Mlýn HORSKÉ PENZIONY POD ŠIŠÁKEM P 70 Špindlerův Mlýn 190 543 51 499 523 217 579025 Trutnov PENZION WEBROVKA P 70 Voletiny 130 541 01 499 817 904 579026 Trutnov PENZION ÚSVIT P 150 M.Gorkého 421 541 01 499 811 405 usvit@zpa.cz 579033 Trutnov PENZION - HOSPODA U TOMANŮ P Rýchorská 563 541 01 499 732 909 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 154 spol. s r. o. 579034 Trutnov PENZION VERONIKA P Rýchorská 96 541 01 499 732 694 579823 Vlčice PENZION U ZÁMKU P Vlčice 30 542 41 499 899 124 579859 Vrchlabí PENISON KNĚŽICKÁ CHALUPA P 19 Kněžice 5 543 01 499 429 181 knezickachalupa@iol.cz www.knezice.cz 579861 Vrchlabí PENZION KOBR P 16 Svatopluka Čecha 175 543 01 604 239 407 www.perpetum.cz/pension 579864 Vrchlabí PENSION OPOČENSKÝ P 10 Herlíkovice 543 01 579868 Vrchlabí PENZION MAŠKOVI P 16 U Kaménky 500 543 01 499 426 344 mmasek@cbox.cz www.vrchlabi.cz/maskovi/ 579869 Vrchlabí PENZION ANNA P 23 Hořejší Vrchlabí 284 543 01 499 422 308, 603 145 621 penzion-anna@volny.cz penzion-anna.webpark.cz 579871 Vrchlabí PENSION VLOČKA P 28 Horská 420 543 01 499 434 111, 737 964 140 krkonose.nasehory.cz/vlocka 579874 Vrchlabí FAMILY PENSION "480" P 9 Lánovská 480 543 01 499 423 221, 604 138 934 n.kovalakova@worldonline.cz krkonose.nasehory.cz/familypension 579880 Vrchlabí PENSION 444 P Za Řekou 444 543 01 499 425 844 579881 Vrchlabí PENSION SPORT P Horská 192 543 01 499 421 974 579882 Vrchlabí PENZION SABI P Krkonošská 255 543 01 499 423 477 579883 Vrchlabí PENZION SASANKA P Herlíkovice 543 01 499 422 551 579884 Vrchlabí PENZION ČERI P 18 Lánovská 1424 543 01 499 422 753 www.mujweb.cz/www/pension-ceri 579885 Vrchlabí PENZION IMLAUF P 45 Vrchlabí 498 543 01 499 422 123 579886 Vrchlabí PENZION KOZEL P Kamenná cesta 129 543 01 499 424 632 579887 Vrchlabí PENZION MLÝN P Herlíkovice 381 543 01 499 425 155 579888 Vrchlabí PENZION U JÍLKŮ P Pod strání 480 543 01 499 426 257 579874 Žacléř ZELENÝ MLÝN P 46 Prkenný Důl 1 542 01 499 776 146 www.zacler.cz/arrakis 579877 Žacléř PENSION ČERNÁ VODA P 10 Černá Voda 196 542 01 499 876 652, 499 876 045-6 579878 Žacléř PENZION V PRKENNÉM DOLE P 28 Prkenný Důl 542 01 www.ceskehory.cz/pensionprkennydul 579879 Žacléř PENZION V PRKENNÉM DOLE P 20 Prkenný Důl 542 01 www.ceskehory.cz/pensionprkennydul2 579880 Žacléř PENZION NA NÁMĚSTÍ P 15 Rýchorské nám. 84 542 01 499 776 367 579881 Žacléř PENSION IVETA P 14 Komenského 19 542 01 499 876 439, 499 813 536 mujweb.cz/www/drive 579050 Bernartice APARTMÁN ASTRA Pr 8 Bernartice 542 04 499 816 378, 776 640 212 579133 Černý Důl Borská Jana Pr 10 Černý Důl 241 543 44 499 435 184 krkonose.nasehory.cz/janaborska 579134 Černý Důl Rodina Pavlíkova Pr 14 Černý Důl 128 543 44 499 435 289, 607 584 657 m.pavlikova@worldonline.cz www.sweb.cz/cerny-dul 579135 Černý Důl Flašinová Marta Pr 10 Černý Důl 212 543 44 499 435 146 krkonose.nasehory.cz/flasinova 579136 Černý Důl Hrubá Blanka Pr 12 Černý Důl 124 543 44 606 554 454 krkonose.nasehory.cz/hruba 579137 Černý Důl UBYTOVÁNÍ JAROSLAVA Pr 20 Černý Důl 252 543 44 499 435 245 cmates@atlas.cz krkonose.nasehory.cz/jaroslava 579138 Černý Důl PRIVÁT PATRIA Pr 15 Černý Důl 253 543 44 499 435 287 krkonose.nasehory.cz/korta 579139 Černý Důl Augustýn Nejezchleba Pr 8 Černý Důl 107 543 44 449 435 135, 776 228 323 krkonose.nasehory.cz/nejezchleba 579140 Černý Důl SKI CENTRUM Pr 12 Černý Důl 105 543 44 499 435 109 ski-smejdir@worldonline.cz www.ski-smejdir.cz 579141 Černý Důl Ladislav Truchlý Pr 8 Černý Důl 250 543 44 499 435 185, 737 429 543 truchly@mybox.cz www.mybox.cz/truchly 579142 Černý Důl PRIVAT JITKA Pr 7 Černý Důl 251 543 44 499 435 233, 603 333 780 penzionjitkacdul@centrum.cz krkonose.nasehory.cz/jitka 579143 Černý Důl PRIVAT ANNA Pr 8 Černý Důl 249 543 44 499 435 226 jana.kirchnerova@seznam.cz krkonose.nasehory.cz/anna 579144 Černý Důl PRIVAT CITA Pr 9 Černý Důl 239 543 44 499 435 114, 737 866 709 579161 Dolní Kalná CHATA MARTIN Pr 6 Dolní Kalná 167 543 74 605 784 234 dolni.kalna@centrum.cz krkonose.nasehory.cz/chatamartin 579265 Horní Maršov KOŘÍNKOVI Pr 9 Slovany 123 542 26 499 874 237, 499 874 293, 605 452 871 korinkovi@seznam.cz krkonose.nasehory.cz/korinkovi 579266 Horní Maršov HEŘMANOVI Pr 8 Horní Maršov 194 542 26 499 874 212, 603 906 895 anarkie@volny.cz www.volny.cz/anarkie 579267 Horní Maršov PRIVÁT VANĚK Pr 6 Horní Lysečiny 2 542 26 499 874 247 privatvanek@centrum.cz krkonose.nasehory.cz/vanek 579268 Horní Maršov STARÁ SKLÁŘSKÁ Pr 14 Temný Důl 26 542 26 499 874 149, 737 663 204 krkonose.nasehory.cz/starasklarska 579297 Horní Maršov CHALUPA KLOZ Pr 8 Horní Maršov 18 542 26 605 920 343 klozovi@email.cz marsov18.webz.cz/spodek2.htm Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 155 spol. s r. o. 579298 Horní Maršov APARTMÁN U MARKů Pr 6 Horní Albeřice 46 542 26 604 216 654, 732 104 753 vino-marek@seznam.cz krkonose.nasehory.cz/umarku 579366 Janské Lázně APARTMÁN 267 - Ivan Helzinger Pr 13 Krkonošská 267 542 25 499 775 007, 603 871 701 richterx@volny.cz krkonose.nasehory.cz/henzinger 579369 Janské Lázně UBYTOVÁNÍ U VORLů Pr 542 25 499 875 107 579370 Janské Lázně UBYTOVÁNÍ U LEIBNERů Pr 542 25 499 875 254 579433 Lánov APARTMÁN KERL Pr 9 Lánov 543 41 499 522 361 vlastimil.kerl@email.cz 579437 Lánov JINDRA A JIŘÍ ŠIMONOVI Pr 9 Lánov 127 543 41 499 522 545 krkonose.nasehory.cz/simonovi 579438 Lánov HAVLÍČKOVI Pr 8 Lánov 292 543 41 499 432 380, 499 432 220, 605 268 244 havlice.ivo@seznam.cz mujweb.cz/www/havlicek.Ianov 579439 Lánov SELSKÝ DůM Pr 10 Horní Lánov 90 543 41 499 522 490 krkonose.nasehory.cz/selskydum 579440 Lánov JAN VANÍČEK Pr 7 Horní Lánov 151 543 41 499 522 351, 728 210 934 krkonose.nasehory.cz/vanicek 579441 Lánov UBYTOVÁNÍ U STRÁNSKÝCH Pr 9 Horní Lánov 137 543 41 499 522 535, 604 794 600 579542 Malá Úpa UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ Pr 13 Horní Malá Úpa 30 542 27 499 826 596, 604 844 054 mujweb.cz/www/jarlinha/ 579549 Mladé Buky JAROSLAVA HAVLÍČKOVÁ Pr 9 Mladé Buky 226 542 23 499 773 280 krkonose.nasehory.cz/havlickova 579552 Mladé Buky UBYTOVÁNÍ DRÁBEK Pr 8 Na Vyhlídce 385 542 23 499 773 190 drabek@slunicko.cz drabek.slunicko.net/index.htm 579553 Mladé Buky UBYTOVÁNÍ Pr Mladé Buky 117 542 23 499 773 287, 499 773 026 579628 Pec pod Sněžkou HORSKÝ DůM Pr 20 Pec pod Sněžkou 542 21 499 896 145, 499 736 280 horskydum@pecsneska.cz www.pecsneska.cz 579645 Rudník APARTMÁN KAZIHNITKA Pr 14 Javorník 21 543 72 579741 Svoboda n. Úp. VĚRA KUNŠTÁROVÁ Pr 8 Lázeňská 214 542 24 499 771 257 kunstarovi@mybox.cz www.sweb.cz/kunstarova.v 579742 Svoboda n. Úp. MILOSLAVA POPELKOVÁ Pr 13 Úpská 154 542 24 499 771 455, 605 571 540 krkonose.nasehory.cz/popelkova 579743 Svoboda n. Úp. JAROSLAV KNĚZ Pr 9 Tyršova 549 542 24 499 771 475, 603 181 754 jaroslavknez@seznam.cz krkonose.nasehory.cz/knez 579744 Svoboda n. Úp. JIŘÍ CHMELÍK Pr 14 Pod Rýchorami 147 542 24 499 771 550 jiri-chmelik@seznam.cz krkonose.nasehory.cz/chmelik 579745 Svoboda n. Úp. MILAN ZELINSKÝ Pr 5 Pod Rýchorami 193 542 24 499 771 428, 607 182 933 zelisnkym@tiscali.cz krkonose.nasehory.cz/zelinsky 579746 Svoboda n. Úp. DAGMAR BERROVÁ Pr 10 Sluneční stráň 311 542 24 499 771 632, 608 203 948 krkonose.nasehory.cz/berrova 579747 Svoboda n. Úp. UBYTOVÁNÍ U POZDĚNů Pr 10 Tyršova 478 542 24 499 871 398, 606 505 780 579748 Svoboda n. Úp. PRUSKOVI Pr 8 Por Rýchorami 161 542 24 603 715 910 krkonose.nasehory.cz/pruskovi 579756 Špindlerův Mlýn APARTMÁNOVÝ DůM PRIMÁTOR Pr 22 Okružní 295 543 51 www.ceskehory.cz/primator 579787 Špindlerův Mlýn PRIVÁT 41 Pr 3 Špindlerův Mlýn 41 543 51 499 523 325, 603 996 173, 737 349 056 krkonose.nasehory.cz/privat41 579788 Špindlerův Mlýn UBYTOVÁNÍ U KLEPŠů Pr 8 Špindlerův Mlýn 154 543 51 499 523 146, 724 253 903 krkonose.nasehory.cz/uklepsu 579860 Vrchlabí CHALUPA RODINY KNOTKOVÝCH Pr 13 Na stráni 101 543 01 776 159 923 f.knotek@worldonline.cz hutte.webpark.cz/ 579865 Vrchlabí UBYTOVÁNÍ V PEKLE Pr 7 Peklo 254 543 01 579866 Vrchlabí APARTMÁN VRCHLABÍ Pr 6 Horská 121 543 01 579873 Vrchlabí MELÁNIE NOVOTNÁ Pr 10 Bělopotocká 1290 543 01 499 423 829 krkonose.nasehory.cz/novotna 579896 Vrchlabí UBYTOVÁNÍ KLÍMA Pr 11 Hořejší Vrchlabí 113 543 01 499 426 388, 737 748 133 ivan.klima@worldonline.cz 579897 Vrchlabí UBYTOVÁNÍ TRČKA Pr 22 Opletalova 159 543 01 499 422 174 milan.trcka@worldonline.cz home-1.worldonline.cz/~cz264929/ 579900 Vrchlabí APARTMAN BELLA VISTA Pr 6 Pod Strání 474 543 01 499 423 071, 602 248 866 kletivk@havex.cz martins.cz/bellavista/cz/default.htm 579883 Žacléř UBYTOVÁNÍ PRKAS Pr 11 Prkenný Důl 12 542 01 499 776 147 prkas@volny.cz www.volny.cz/prkas/ 579114 Černý Důl REKREAČNÍ STŘEDISKO - ZOTAVOVNA CHATA MÍR RS Černý Důl 180 543 44 499 896 342 579373 Janské Lázně ŠKOLA V PŘÍRODĚ DUNCAN RZ 542 25 499 875 295 svp-duncan@volny.cz 579585 Pec pod Sněžkou VÉBROVY BOUDY RZ 70 542 21 579700 Strážné REKREAČNÍ STŘEDISKO HORSKÝ DOMOV RZ Strážné 543 52 499 434 300 horsky.domov@atlas.cz Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 156 spol. s r. o. 579905 Špindlerův Mlýn REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ LETKA RZ Okružní 145 543 51 499 523 509 579389 Janské Lázně TURISTICKÁ UBYTOVNA JITŘENKA U 45 542 25 499 875 277 jitrenka.jl@email.cz 579391 Janské Lázně APARTMÁNY REVIS U 40 Janské Lázně 542 25 499 942 400, 499 942 651 579424 Kunčice nad Labem PENZION SAVOJ U 30 Kunčice nad Labem 543 61 499 431 102 579446 Lánov BED&BREAKFAST MAJA U Lánov 260 543 41 499 432 317 info@maja-bb.net www.maja-bb.net/aboutc.html 579524 Malá Úpa UBYTOVNA ŠÁTEČEK U Malá Úpa 542 27 499 891 210 jenek@volny.cz www.druzba.cz 579603 Pec pod Sněžkou UBYTOVÁNÍ U SOCHORů U 542 21 499 896 144 transski@volny.cz 579602 Prosečné SELSKÝ DVůR U Prosečné 54 543 73 499 524 178 579650 Rudník TURISTICKÁ UBYTOVNA U BEDŘICHA U 80 Rudník v Krnonoších 72 543 72 602 846 300 krkonose.nasehory.cz/ubedricha 579906 Špindlerův Mlýn UBYTOVNA BEDŘICHOV U Bedřichov 543 51 499 523 327, 499 523 718 579027 Trutnov ATC DOLCA VILA U 541 01 579036 Trutnov ALPINA - UBYTOVÁNÍ U Rýchorská 428 541 01 499 732 916 579038 Trutnov HOSTINEC U KOPECKÝCH U 19 Polská 182 541 01 499 815 906, 499 816 057 579039 Trutnov UBYTOVNA - TECHINGSTAV U Žilná 541 01 499 841 786 579826 Vlčice UBYTOVNA U Vlčice 542 41 499 899 189 579872 Vrchlabí TURISTICKÁ UBYTOVNA SPARTAK U 100 Herlíkovice 372 543 01 499 425 541, 605 518 190 krkonose.nasehory.cz/spartak 579898 Vrchlabí UBYTOVNA BÍLÁ VLOČKA U Krkonošská 272 543 01 499 423 209 579899 Vrchlabí APARTMÁNY MARTINA U 20 Vančurova 373 543 01 499 421 333, 777 028 090 www.ceskehory.cz/martina 579901 Vrchlabí TURISTICKÁ UBYTOVNA U Herlíkovice 543 01 499 425 541, 499 425 826-8 Pramen: www stránky Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 157 spol. s r. o. Příloha 5: Přehled autobusových linek v Krkonoších v rámci jízdního řádu 2002/2003 Číslo a název linky Dopravce Zastávky (obce) v Krkonoších MEZINÁRODNÍ LINKY 000 140 Trutnov-Hr.Králové-Pardubice- Svitavy-Brno-Hodonín-Nitra-Žiar n.Hronom OSNADO spol. s r.o., Stará Paka; SAD Zvolen, š.p. Trutnov 000 163 Šp.Mlýn-Hr.Králové-Litomyšl- Prostějov-Kroměříž-Zlín-Strání- Mor.Lieskové-Piešťany KAD, spol. s r.o., Vrchlabí; SAD Trnava, š.p. Šp.Mlýn, Vrchlabí, Trutnov 000 218 Šp.Mlýn-Liberec-Hřensko-Dresden- Berlin ČSAD Semily, a.s.; FÜRST REISEN Berlin Šp.Mlýn, Vrchlabí 000 502 Vrchlabí-Neugersdorf-Bautzen KAD, spol. s r.o., Vrchlabí; Regionalbus Bautzen, Bautzen Vrchlabí DÁLKOVÉ LINKY 167 105 Praha-Jičín-Dolní Dvůr-Benecko ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o., Brandýs n.L.-St.Boleslav Dol.Kalná, Chotěvice, Hostinné, Vrchlabí, Lánov, Dol.Dvůr 169 101 Praha-Ml.Boleslav-Turnov-Semily- Jilemnice-Vrchlabí-Šp.Mlýn ČSAD Ústí n.Orl., a.s., Ústí n. Orl. Vrchlabí, Šp.Mlýn 169 105 Praha-Hořice-Trutnov-Pec p.Sn.-Horní Malá Úpa, Pomezní Boudy ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o., Brandýs n.L.-St.Boleslav Trutnov, Svoboda n.Úp., Hor.Maršov, Pec p.Sn., Malá Úpa 169 106 Praha-Jičín-Vrchlabí-Šp.Mlýn ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o., Brandýs n.L.-St.Boleslav Dol.Branná, Vrchlabí, Šp.Mlýn 169 107 Praha-Jičín-Trutnov-Janské Lázně/Pec p.Sn. ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o., Brandýs n.L.-St.Boleslav Trutnov, Svoboda n.Úp., Janské Lázně, Hor.Maršov, Pec p.Sn. 220 127 Kladno-Šp.Mlýn ČSAD Slaný a.s., Slaný Vrchlabí, Šp.Mlýn 540 701 Liberec-Jablonec n.N.-Tanvald- Vrchlabí-Trutnov-Náchod ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. Vrchlabí, Černý Důl, Mladé Buky, Trutnov 590 032 Ústí n.L.-N.Bor-Liberec-Jablonec n.N.-Vrchlabí-Šp.Mlýn-Pec p.Sn. ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. Vrchlabí, Šp.Mlýn, Rudník, Mladé Buky, Svoboda n.Úp., Hor.Maršov, Pec p.Sn. 600 660 Ledeč n.Sáz.-Havl.Brod-Chotěboř- Chrudim-Pardubice-Hr.Králové- Trutnov-Janské Lázně CONNEX Vých. Čechy a.s., Hr.Králové Trutnov, Svoboda n.Úp., Janské Lázně 610 110 Hr.Králové-Hořice-Jaroměř-Vrchlabí- Šp.Mlýn CONNEX Vých. Čechy a.s., Hr.Králové Dol.Branná, Dol.Olešnice, Hostinné, Lánov, Vrchlabí, Šp.Mlýn 650 240 Pardubice-Hr.Králové-Trutnov-Pec p.Sn. CONNEX Vých. Čechy a.s., Hr.Králové Trutnov, Mladé Buky, Svoboda n.Úp., Hor.Maršov, Pec p.Sn. 670 036 Harrachov-Rokytnice n.Jiz.-Hr. Králové-Brno ČSAD Semily, a.s. Vrchlabí, Hostinné 690 210 Pec p.Sn.-Trutnov-Náchod-Šumperk- Olomouc-N.Jičín-Ostrava OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Pec p.Sn., Hor.Maršov, Svoboda n.Úp., Trutnov 690 220 Pec p.Sn.-Trutnov-Vrchlabí-Semily- Želez.Brod-Jablonec n.N.-Liberec OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Pec p.Sn., Hor.Maršov, Svoboda n.Úp., Trutnov, Pilníkov, Hostinné, Lánov, Vrchlabí 690 230 Pec p.Sn.-Trutnov-Dvůr Králové n.L.- Jaroměř-Hr.Králové OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Pec p.Sn., Hor.Maršov, Svoboda n.Úp., Mladé Buky, Trutnov 690 240 Pec p.Sn.-Trutnov-Náchod-Rychnov n.Kn.-Svitavy-Brno OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Pec p.Sn., Hor.Maršov, Svoboda n.Úp., Trutnov 690 250 Pec p.Sn.-Trutnov-Dvůr Králové n.L.- Hořice-Poděbrady-Praha OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Pec p.Sn., Hor.Maršov, Svoboda n.Úp., Trutnov 690 252 Pomezní Boudy-Trutnov-Hostinné- N.Paka-Jičín-Ml. Boleslav / Poděbrady-Praha OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Malá Úpa, Pec p.Sn., Hor.Maršov, Svoboda n.Úp., Trutnov, Pilníkov, Chotěvice, Ml.Buky, Rudník, Hostinné, Dol.Olešnice, Hor.Olešnice, Dol.Kalná 690 260 Pec p.Sn.-Trutnov-Dvůr Králové n.L.- Hr.Králové-Praha OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Pec p.Sn., Hor.Maršov, Svoboda n.Úp., Trutnov 690 270 Pec p.Sn.-Janské Lázně-Trutnov-Jičín- Ml. Boleslav-Praha OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Pec p.Sn., Hor.Maršov, Janské Lázně, Svoboda n.Úp., Trutnov Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 158 spol. s r. o. Číslo a název linky Dopravce Zastávky (obce) v Krkonoších DÁLKOVÉ LINKY ( pokračování) 690 280 Pec p.Sn.-Trutnov-Hr.Králové- Pardubice-Čáslav-Kutná Hora-Tábor- Č.Budějovice-Č.Krumlov OSNADO spol. s r.o., Stará Paka; ČSAD České Budějovice, a.s. Pec p.Sn., Hor.Maršov, Svoboda n.Úp., Trutnov 690 290 Šp.Mlýn-Vrchlabí-N.Paka-Jičín- Poděbrady-Praha OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Šp.Mlýn, Vrchlabí, Dol.Branná 690 700 Šp.Mlýn-Vrchlabí-Jilemnice-Semily- Turnov-Ml.Boleslav-Praha KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Šp.Mlýn, Vrchlabí 690 701 Šp.Mlýn-Vrchlabí-Jičín-Ml.Boleslav- Poděbrady-Praha KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Šp.Mlýn, Vrchlabí, Dol.Branná 690 702 Vrchlabí-Hr.Králové-Olomouc- Ostrava KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Vrchlabí, Hostinné 690 790 Vrchlabí-Jaroměř / Hořice-Hr. Králové KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Vrchlabí, Lánov, Hostinné, Dol.Olešnice, Dol.Branná 690 830 Hostinné-Dvůr Králové n.L.-Jaroměř- Hr.Králové OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Hostinné, Chotěvice, Dol.Olešnice 690 850 Vrchlabí-Jilemnice-Jablonec n.N.- Liberec-N.Bor-Ústí n.L. ČSAD Semily, a.s. Vrchlabí 720 260 Brno-Svitavy-Hr.Králové-Vrchlabí- Šp.Mlýn ČSAD Brno-město a.s., Brno Hostinné, Vrchlabí, Šp.Mlýn 720 261 Brno-Svitavy-Náchod-Trutnov-Pec p.Sn. ČSAD Brno-město a.s., Brno Trutnov, Svoboda n.Úp., Hor.Maršov, Pec p.Sn., Malá Úpa 720 308 Brno-Žďár n.S.-Chrudim-Pardubice- Hr.Králové-Vrchlabí-Šp.Mlýn ČSAD Ústí n.Orl., a.s., Ústí n. Orl. Dol.Branná, Vrchlabí, Šp.Mlýn REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ LINKY 630 089 Jičín-N.Paka-Horka u St.Paky- Hostinné-Trutnov ČSAD Semily, a.s. Dol.Kalná, Hor.Olešnice, Dol.Olešnice, Chotěvice, Hostinné, Pilníkov, Vlčice, Trutnov 640 376 Náchod-Červ.Kostelec-Rtyně v Podkr.-Úpice-Trutnov ČSAD Ústí n.Orl., a.s., Ústí n. Orl. Trutnov 670 063 Jilemnice-Benecko-Vrchlabí ČSAD Semily, a.s. Vrchlabí 670 072 Jilemnice-Vrchlabí ČSAD Semily, a.s. Vrchlabí 670 081 Rokytnice n.Jiz.-Jablonec n.Jiz.- Jilemnice-Vrchlabí ČSAD Semily, a.s. Vrchlabí 670 086 Harrachov-Jablonec n.Jiz.-Jilemnice- Vrchlabí ČSAD Semily, a.s. Vrchlabí 690 110 Trutnov-Vlčice-St.Buky-Hostinné OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov, Vlčice, Pilníkov, St.Buky, Chotěvice, Hostinné 690 120 Trutnov-Bernartice-Žacléř OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov, Zl.Olešnice, Bernartice, Královec, Lampertice, Žacléř 690 140 Trutnov-Radvanice-Adršpach OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov 690 150 Trutnov-Svoboda n.Úp.-Pec p.Sn. OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov, Mladé Buky, Svoboda n.Úp., Hor.Maršov, Pec p.Sn. 690 151 Pec p.Sn.-Svoboda n.Úp.-Janské Lázně OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Pec p.Sn., Hor.Maršov, Svoboda n.Úp., Janské Lázně 690 152 Pec p.Sn.-Svoboda n.Úp.-Janské Lázně-Vrchlabí-Šp.Mlýn OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Pec p.Sn., Hor.Maršov, Svoboda n.Úp., Janské Lázně, Černý Důl, Lánov, Vrchlabí, Šp.Mlýn 690 160 Trutnov-Malá Úpa, Pomezní Boudy OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov, Mladé Buky, Svoboda n.Úp., Hor. Maršov, Pec p.Sn., Malá Úpa 690 170 Trutnov-Janské Lázně OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov, Mladé Buky, Svoboda n.Úp., Janské Lázně 690 190 Trutnov-Žacléř OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov, Žacléř 690 200 Pec p.Sn.-Malá Úpa, Pomezní Boudy OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Pec p.Sn., Malá Úpa 690 255 Pec p.Sn.-Svoboda n.Úp.-Trutnov- Dvůr Králové n.L.-Hořice OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Pec p.Sn., Hor.Maršov, Svoboda n.Úp., Mladé Buky, Trutnov Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše ­ analytická část 159 spol. s r. o. Číslo a název linky Dopravce Zastávky (obce) v Krkonoších REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ LINKY (pokračování) 690 275 Pec p.Sn.-Janské Lázně-Černý Důl- Hostinné-N.Paka-Jičín OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Pec p.Sn., Hor.Maršov, Svoboda n.Úp., Janské Lázně, Černý Důl, Rudník, Hostinné, Dol. Kalná 690 295 Šp.Mlýn-Vrchlabí-N.Paka-Jičín OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Šp.Mlýn, Vrchlabí, Dol.Branná 690 310 Trutnov-Úpice OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov 690 311 Trutnov, Bohuslavice-Velké Svatoňovice OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov 690 312 Trutnov-Úpice-Maršov u Úp.-Hořičky OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov 690 320 Trutnov-Úpice-Rtyně v Podkr.- Červ.Kostelec-Náchod OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov 690 321 Trutnov-Radeč-Úpice OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov 690 440 Dvůr Králové n.L.-Trutnov OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov 690 710 Vrchlabí-Jilemnice KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Vrchlabí 690 711 Vrchlabí-Hor.Branná, Valteřice- Vrchlabí KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Vrchlabí, Dol.Branná, Kunčice n.L. 690 720 Šp.Mlýn-Vrchlabí KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Šp.Mlýn, Vrchlabí 690 721 Šp.Mlýn-Vrchlabí-Janské Lázně- Svoboda n.Úp.-Pec p.Sn. KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Šp.Mlýn, Vrchlabí, Lánov, Černý Důl, Janské Lázně, Svoboda n.Úp., Hor.Maršov, Pec p.Sn. 690 740 Šp.Mlýn-Vrchlabí-Černý Důl-Janské Lázně-Trutnov KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Šp.Mlýn, Vrchlabí, Lánov, Černý Důl, Janské Lázně, Svoboda n.Úp., Mladé Buky, Trutnov 690 741 Trutnov-Rudník-Černý Důl, Čistá- Vrchlabí KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Trutnov, Mladé Buky, Rudník, Černý Důl, Lánov, Vrchlabí 690 750 Vrchlabí-Dolní Dvůr KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Vrchlabí, Lánov, Dolní Dvůr 690 760 Vrchlabí-Dol.Branná-Dol.Kalná KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Vrchlabí, Kunčice n.L., Dol.Branná, Hor. Kalná, Dol.Kalná 690 770 Kunčice-Vrchlabí-Strážné KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Kunčice n.L., Vrchlabí, Strážné 690 780 Vrchlabí-Benecko-Vrchlabí, automobilka KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Vrchlabí 690 800 Herlíkovice-Vrchlabí,aut.nádr.-Podhůří KAD, spol. s r.o., Vrchlabí Vrchlabí 690 810 Trutnov-Hostinné-Horka u St.Paky- N.Paka-Jičín OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Trutnov, Vlčice, Pilníkov, Chotěvice, Hostinné, Dol.Olešnice, Hor.Olešnice, Dol. Kalná 690 820 Hostinné-Černý Důl-Rudník OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Hostinné, Rudník, Černý Důl 690 840 Hostinné-Vrchlabí OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Hostinné, Prosečné, Dol.Lánov, Lánov, Rudník, Černý Důl, Vrchlabí 690 851 Vrchlabí-Dol.Branná-Dol.Kalná OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Vrchlabí, Kunčice n.L., Dol.Branná, Hor.Kalná, Dol.Kalná 690 855 Vrchlabí-Horka u St.Paky-N.Paka- Mostek-Dvůr Král.n.L. OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Vrchlabí, Kunčice n.L., Dol.Branná 690 860 Hostinné-Chotěvice-Čermná OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Hostinné, Čermná, Chotěvice 690 870 Hostinné-Svoboda n.Úp. OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Hostinné, Rudník, Mladé Buky, Svoboda n.Úp. 690 880 Vrchlabí-Černý Důl-Rudník-Trutnov OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Vrchlabí, Lánov, Černý Důl, Rudník, Mladé Buky, Svoboda n.Úp., Trutnov 690 890 Hostinné-Klášterská Lhota-Kunčice- Vrchlabí OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Hostinné, Prosečné, Klášterská Lhota, Kunčice n.L., Vrchlabí 690 900 Hostinné-Hor.Olešnice-Dol.Kalná- Vidochov-N.Paka OSNADO spol. s r.o., Stará Paka Hostinné, Chotěvice, Dol.Olešnice, Hor. Olešnice, Dol.Kalná Pramen: Jízdní řády autobusové dopravy platné v období 2002/2003, www.jizdnirady.cz