Územní plánování
metoda a proces, legislativa, postup zpracování, pořizování,
schvalování, závaznost ÚPD
Pro ty, kteří stojí poprvé před územním plánem nebo jiným dokumentem obdobného významu, je
třeba vysvětlení, proč a k čemu vlastně územní plánování potřebujeme. Žijeme v malém státě
uprostřed Evropy, naše země je historicky se vyvíjející území s cennými doklady historického
vývoje. Na tomto území žijeme, pracujeme, využíváme jeho zdrojů, krajinného zázemí a kulturního
dědictví. Vytváříme hodnoty, ekonomicky s nimi nakládáme, ale také urbanizujeme krajinné zázemí,
zasahujeme do stávajících městských a venkovských struktur, znečišťujeme životní prostředí.
Území na kterém žijeme, potřebujeme kultivovat a rozvíjet. Naše činnost musí být koncepční,
koordinovaná a smysluplná, tak abychom nám svěřené území předali příštím generacím v co
nejlepším harmonickém stavu.
Říká se tomu trvale udržitelný rozvoj a jeho součástí je územní plánování.
Nelze nezmínit vazbu na okolní státy s nimiž je potřebná koncepční spolupráce, zejména ve smyslu
jednotných pravidel územního plánování, ale i koncepčních přístupů platných pro státy EU.
Územní plánování je polyfunkční disciplina, využívající poznatků vědních oborů, vyvíjející se
postupně v závislosti na podmínkách a vytvářející podmínky pro vyvážený rozvoj území.
Legislativní základ - /Zákon č.50/1976 o územním plánování a stavebním řádu
/stavební zákon/ ve znění pozdějších předpisů a vyhl. 135/2001 o územně
plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci
Obsah:
1. Cíle a úkoly územního plánování
2. Nástroje územního plánování
Územně plánovací podklady
- urbanistická studie
- územní generel
- územní prognóza
- územně technické podklady
Územně plánovací dokumentace
- územní plán velkého územního celku
- územní plán obce
- regulační plán
3. Postup zpracování územně plánovací dokumentace
4. Orgány územního plánování
5. Pořizování územně plánovací dokumentace
6. Schvalování, závaznost a změny územně plánovací dokumentace
7. Protipovodňová ochrana v územně plánovací dokumentaci
8. Praktické poznatky ze zpracování a projednání ÚPN O.
9. Poznatky z návrhu nové právní úpravy stavebního zákona, týkající se
oblasti územního plánování
2
Cíle a úkoly územního plánování
Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví
zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti
ovlivňující rozvoj území.
Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech
přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na
péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek ­ půdy, vody, ovzduší.
Úkoly územního plánování:
/dle zákona č. 50 /1976 o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/ ve
znění pozdějších předpisů a vyhl. 135/2001 o územně plánovacích podkladech a
územně plánovací dokumentaci/
ˇ stanoví limity využití území;
ˇ reguluje funkční a prostorové uspořádání území;
ˇ určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a
stanoví způsob jeho dalšího využití;
ˇ vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná
pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak a zabezpečuje
ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a
ochranných pásem;
ˇ určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně
soustředěné výstavby, nebo více stavebníků;
ˇ posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a
jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, které
podmiňují jejich plné využití;
ˇ řeší umístění staveb. Stanoví územně technické, urbanistické a
architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci;
ˇ navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější
urbanistický rozvoj;
3
ˇ vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení
území;
ˇ navrhuje pořadí výstavby a využití území
ˇ navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení
optimálního uspořádání a využití území;
ˇ vymezuje území dotčená požadavky ochrany obyvatelstva.
Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací
podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.
Uspořádání území
Obsah územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace se
stanoví způsobem, který umožní navrhnout využití vymezených území, ploch a
pozemků a jejich vzájemné uspořádání a vazby v souladu s cíli a úkoly
územního plánování.
Účelem návrhu tohoto členění a volby jeho podrobností je zejména vytvářet
podmínky pro rozvoj území, zabezpečit soulad jednotlivých činností v území, za
předpokladu omezení negativních vlivů na přípustnou míru, zajistit zlepšování
kvality životního prostředí, umožňovat pouze přiměřené využívání obnovitelných
přírodních zdrojů a zachovávat kvalitativní ukazatele obnovitelných přírodních
zdrojů.
4
Funkční využití území
Základními funkcemi v území jsou:
a. bydlení
- v bytových domech
- v rodinných domech
- jiné druhy
b. pracovní aktivity - výroba a technická vybavenost
- průmyslová výroba, řemesla a služby
- zemědělská výroba
- výrobní služby
c. sport a rekreace
- zařízení distribuce, stravování
- kulturní zařízení
- školská zařízení
d. plochy smíšené - bydlení, obchod, služby /jádrové plochy/
e. plochy specifické - armáda, věda a výzkum, výstavní plochy
f. zeleň - sídelní, krajinná, lesní půdní fond, produkční, ochranná,
zvláštního určení
g. zemědělský půdní fond
h. vodní toky a plochy
i. dopravní a technická infrastruktura
5
Limity využití území
jsou jednak omezující faktory, vyplývající z obecně závazných předpisů a
vyhlášek, které jsou pro řešení závazné a musí být respektovány. Dále jsou to
opatření vyplývající z navrženého řešení, které projednáním návrhu a
zakotvením do závazné části územně plánovací dokumentace nabývají platnosti
limitu ­ závazného regulativu.
Příklady nejčastějších limitů:
ˇ limity zakazující nebo omezující činnosti, které mohou vyvolat znečištění
životního prostředí
ˇ ochrana území nebo objektu před nežádoucími vlivy okolního prostředí,
omezení nežádoucích vlivů v území na určitou limitní hodnotu
ˇ omezení nežádoucích vlivů vyplývajících z estetické nebo architektonické
úrovně lokality /limit výšky, počtu podlaží, zachování horizontu/
ˇ limitem je možno chránit území vyhrazená pro efektivní ekonomické činnosti
ˇ limitem je možné chránit zdroje vody, nerostných surovin, zemědělský půdní
fond
ˇ limitem je možné stanovit maximální míru využití území, cenu pozemků
ˇ limity pomáhají vytvářet a chránit standard využití a uspořádání území ve
smyslu co nejvyšší úrovně prostorového komfortu pro obyvatele
a jejich aktivity.
Správné sestavení vhodných limitů pro územně plánovací dokumentaci konkrétního
území vyžaduje podrobnou znalost území, jeho vnějších vazeb a správné posouzení
možností budoucího využití, včetně rozvojových předpokladů.
Druhy limitů využití území:
Základní třídění vychází z potřeby využití území /objektu/ a z limitovaného jevu.
Třídění druhů limitů je možné z více hledisek, například:
ˇ podle funkčních složek /bydlení, rekreace, výroba/
ˇ podle oborů kterých se týkají /ekologie, ekonomie, estetika, památková péče/,
ˇ podle doby platnosti /s trvalou nebo omezenou platností/
ˇ podle rozsahu závaznosti /limity s místní, regionální, celostátní účinností/
ˇ podle limitovaného procesu / limity omezující provoz, výstavbu,/
ˇ podle stupně závaznosti /limity zásadně nepřekročitelné, limity podmíněně
překročitelné/
6
Územně plánovací podklady
Územně plánovací podklady slouží především pro zpracování nebo změnu
územně plánovací dokumentace a není-li tato dokumentace zpracována, pro
územní rozhodování a pro sledování vývoje a vyhodnocování stavu a možností
rozvoje území.
Územně plánovací podklady jsou:
ˇ urbanistická studie
ˇ územní generel
ˇ územní prognóza
ˇ územně technické podklady
Urbanistická studie
řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území.
Zpracovává se obvykle pro ucelené území s ohledem na jeho využití za účelem
získání variantních řešení pro zvolení optimální varianty.
Obsah a rozsah studie, počet variant řešení se stanoví v zadání studie. Má-li být
studie využita při pořizování územního plánu obce, vychází se při stanovení
jejího obsahu přiměřeně z obsahu příslušné územně plánovací dokumentace.
Územní generel
se zpracovává v případě, že je účelné ověřit samostatně funkci některé složky
osídlení a krajiny mající podstatný vliv na využití území.
Například:
- generel bydlení
- generel výroby
- generel dopravy
- generel specifických funkcí
- generel zeleně
pořizuje se v potřebném rozsahu například před zpracováním nového územního
plánu
7
Územní prognóza
slouží k prověření možností dlouhodobého rozvoje území na základě
rozboru územně technických podmínek, stavu životního prostředí území,
demografických a sociologických podkladů a ekonomických předpokladů rozvoje
území.
Zpracovává se pro více obcí, nebo okresů, případně pro území kraje, nebo
statutárních měst.
Obsah a rozsah územní prognózy se stanoví v jejím zadání. V podstatě se jedná
o koncepční rozvojový dokument, postihující v textové a výkresové části
zejména:
ˇ vzájemné vazby a základní podmínky vývoje území, ochrany přírodních,
civilizačních a kulturních hodnot
ˇ rozvojové předpoklady a podmínky vývoje území,
ˇ návrh rozvoje sídelní struktury,
ˇ návrh uspořádání území a významných ploch nadmístního významu,
ˇ limity využití území nadmístmího významu
ˇ návrh dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu
ˇ vymezené ploch pro dobývání ložisek nerostů
ˇ návrh regionálního a nadregionálního územního systému ekologické
stability
ˇ vymezení koridorů veřejně prospěšných staveb
ˇ vyhodnocení rozvojových
ˇ návrh řešení požadavků civilní ochrany
ˇ návrh regulativů struktury osídlení
Má-li být územní prognóza využita při pořizování územního plánu velkého
územního celku, vychází se při stanovení jejího rozsahu přiměřeně z obsahu
územního plánu VÚC.
Územně technické podklady
jsou účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizující
stav a podmínky území. Obsahují informace o stavu, možnostech a limitech
využití území a jiných závazných omezeních vyplývajících z právních předpisů,
schválené územně plánovací dokumentace a platných správních rozhodnutí.
8
Územně plánovací dokumentace
Územně plánovací dokumentaci tvoří:
ˇ územní plán velkého územního celku
ˇ územní plán obce
ˇ regulační plán
Územní plán velkého územního celku
stanoví uspořádání a limity řešeného území, vymezí významné rozvojové plochy,
hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické
stability a další území specifických zájmů. Územní plán velkého územního celku
se zpracovává pro vymezené území více obcí, popřípadě okresů.
Obsahem územního plánu VÚC je zejména:
ˇ základní podmínky vývoje území a ochrany jeho přírodních, civilizačních a
kulturních hodnot
ˇ návrh rozvoje sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů
jednotlivých obcí
ˇ návrh uspořádání území, vymezení významných rozvojových ploch
nadmístního významu a případně území speciálních zájmů
ˇ limity využití území nadmístního významu, včetně stanovených
záplavových území
ˇ návrh dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu
ˇ návrh regionálního a nadregionálního ÚSES
ˇ vymezení koridorů veřejně prospěšných staveb
ˇ vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení /zejména
ekonomických, sociálních kulturních a územně technických/ a dále
vyhodnocení jeho vlivů na ŽP
Elaborát obsahuje závaznou část ve formě regulativů.
Výkresová část se zpracovává v měř. 1 : 50 000, 1 : 25 000, 1 : 10 000
9
Územní plán obce
stanoví urbanistickou koncepci řeší přípustné, nepřípustné případně podmíněné
funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a
vymezuje hranice zastavitelného území obce. V územním plánu obce se vyznačí
hranice současně zastavěného území obce.
Územní plán obce se zpracovává pro celé území obce nebo po dohodě
schvalujících orgánů pro více obcí. Může být také zpracován pro vymezenou
část území hlavního města Prahy a územně členěných statutárních měst.
Cílem řešení územního plánu obce je:
ˇ navrhnout koncepci rozvoje obce v intencích trvale udržitelného rozvoje, tj.
že současný rozvoj nebude na úkor potřeb budoucích generací
ˇ vymezit plochy pro rozvoj a prosperitu obce, s ohledem na identitu,
kulturní hodnoty a nové společenské podmínky
ˇ stanovit optimální využití jednotlivých funkčních ploch včetně příslušných
regulativů zástavby
ˇ zhodnotit podmínky životního a přírodního prostředí, navrhnout lokální
systém ekologické stability
ˇ řešit koncepci a systém vybavení obce dopravní a technickou
infrastrukturou v závislosti na koncepci rozvoje obce
ˇ stanovení limitů využití území včetně záplavových území
ˇ vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby
ˇ vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní
prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí
lesa
ˇ rozlišit zastavitelné plochy /stavební/ a tzv. volné plochy /nestavební/
Elaborát obsahuje závaznou část ve formě regulativů.
Používaná měřítka výkresové části:
1 : 5 000, případně podrobnější, nebo 1 : 10 000
10
Funkční využití ploch zahrnuje:
V současně zastavěném a zastavitelném území obce:
ˇ plochy bydlení
ˇ plochy veřejné vybavenosti
ˇ plochy pracovních aktivit
ˇ plochy pro sport a rekreaci
ˇ plochy veřejné zeleně a veřejných prostranství
ˇ plochy pro obsluhu území a technickou infrastrukturu
ve volném /nezastavěném území/
ˇ krajinné zóny s převažující produkční funkcí
ˇ krajinné zóny s převažující přírodní funkcí
ˇ plochy individuální rekreace /zahrádkářské a chatové oblasti/
ˇ vodní plochy
Regulační plán
stanoví využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a
prostorového uspořádání. V případě že není pro řešené území schválen
územní plán obce, stanoví regulační plán hranice zastavitelného území a
vyznačí hranice současně zastavěného území. Regulační plán se zpracovává
pro část území obce nebo pro celé území obce s jednoznačnými územně
technickými a urbanistickými podmínkami.
Obsah a rozsah regulačního plánu stanovuje v zadání
Regulační plán obsahuje zejména:
ˇ vazby řešeného území na širší okolí a ostatní části obce
ˇ návrh urbanistické koncepce
ˇ regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení
/například uliční a stavební čáry,výšky, objemy a tvary zástavby, ukazatele využití
pozemků, nadzemní podlažnost a využití podzemí, prvky územního systému
ekologické stability/ a další podmínky pro umístění staveb
ˇ limity využití území včetně stanovených záplavových území
ˇ návrh řešení dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady
ˇ vymezení pozemků pro veřejně prospěšné stavby, asanace a asanační úpravy
ˇ vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí,
ZPF a na pozemky určené k plnění funkce lesa dle zvláštních předpisů
Elaborát obsahuje závaznou část ve formě regulativů. Používaná měřítka výkresové
části: 1 : 1 000, 1: 500
11
Územní řízení
Umisťování staveb, rozhodování o využití území a ochraně důležitých zájmů je
možné jen na základě územního rozhodnutí, kterým je:
- rozhodnutí o umístění stavby,
- rozhodnutí o využití území,
- rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
- rozhodnutí o stavební uzávěře,
- rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.
Územní rozhodnutí nevyžadují:
- stavební úpravy a udržovací práce,
- drobné stavby,
- stavby umisťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se
nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,
- informační, reklamní a propagační zařízení,
- dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny
jiným rozhodnutím.
Územní řízení může být v některých případech sloučeno se stavebním řízením.
K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.
Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace,
není-li zpracována, mohou postačovat např. územně plánovací podklady,
zejména US.
Průběh územního řízení, podklady pro zahájení, účastníci územního řízení -
jsou obsahem stavebního zákona a vyhl. č.132/1998 Sb., kterou se provádí
některá ustanovení stavebního zákona.
V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a
stanové podmínky k ochraně veřejných zájmů v území.
Orgány územního plánování
Orgány územního plánování jsou:
ˇ obce,
ˇ kraje,
ˇ Ministerstvo pro místní rozvoj
ˇ Ministerstvo obrany
12
Obec pořizuje v přenesené působnosti územní plán obce, regulační plány a
územně plánovací podklady.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností pořizuje na žádost obce
územní plán obce, regulační plán a územně plánovací podklady.
Krajský úřad
ˇ vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro
obce.
ˇ pořizuje územní plány velkých územních celků,
ˇ pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost
Ministerstvo pro místní rozvoj
ˇ pořizuje územní plány velkých územních celků, kterých si schválení
vyžádá vláda
ˇ pořizuje územní plány VÚC zahrnujících území více krajů v případě, že
se příslušné kraje nedohodnou který z nich bude tuto územně
plánovací dokumentaci pořizovat
ˇ pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost
ˇ vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro
hlavní město Prahu a pro kraje
Ministerstvo obrany pořizuje územně plánovací podklady a územně
plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů.
13
Pořizování územně plánovací dokumentace
Orgány územního plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací
dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území.
O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje z vlastního nebo jiného
podnětu ten orgán, který je příslušný k jejímu schválení.
Náklady na pořízení
Náklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace a územně
plánovacích podkladů hradí orgán územního plánování, který je pořizuje, nebo
obec, na jejíž žádost jsou pořizovány.
Orgán územního plánování však může požadovat částečnou nebo plnou úhradu
nákladů od fyzických osob nebo právnických osob, jejichž výhradní potřebou bylo
pořízení vyvoláno.
Schvalování, závaznost a změny územně plánovací
dokumentace
Schvalování územně plánovací dokumentace
Územní plány velkých územních celků pro svá území schvaluje kraj.
Územní plány obcí a regulační plány pro svá území schvaluje obec.
Územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů schvaluje
ministerstvo obrany.
Vláda schvaluje územní plány velkých územních celků zahrnující území více krajů.
Vláda si může vyhradit schválení územně plánovací dokumentace kompetenci
Ministerstva obrany.
Postup zpracování ­ viz příloha
14
Závaznost územně plánovací dokumentace.
Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení.
Závazná část územně plánovací dokumentace je vyjádřena ve formě regulativů,
obsahujících závazná pravidla, která omezují, vylučují, případně podmiňují
umisťování staveb, využití území nebo opatření v území a stanoví zásady pro jeho
uspořádání.
Závazná část územně plánovací dokumentace obsahuje zejména :
a) u územního plánu velkého územního celku
hlavní koridory a plochy umožňující umístění staveb dopravní a technické
infrastruktury nadmístního významu, vymezení regionálních a nadregionálních
územních systémů ekologické stability, limity využití území nadmístního významu,
vymezení koridorů a ploch pro veřejně prospěšné stavby,
b) u územního plánu obce
urbanistickou koncepci, využití ploch a jejich uspořádání, vymezení zastavitelného
území, omezení změn v užívání staveb, zásady uspořádání dopravního,
technického a občanského vybavení, vymezení územního systému ekologické
stability, limity využití území, plochy přípustné pro těžbu nerostů, vymezení ploch
pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanací nebo asanačních úprav,
c) u regulačního plánu
vymezení zastavitelného území, jednotlivých stavebních pozemků, jejich využití,
umístění staveb, omezení změn v jejich užívání, přístupy ke stavbám a napojení
na technické vybavení, prvky územního systému ekologické stability, pozemky
přípustné pro těžbu nerostů, pokud těžba přichází v úvahu, regulační prvky
plošného a prostorového uspořádání (např. uliční a stavební čáry, výška a objemy
zástavby, ukazatele využití území, řešení dopravy a technického vybavení), limity
využití území a vymezení pozemků pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení
asanací nebo asanačních úprav.
/Vyhláška MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci/
Ostatní části řešení jsou směrné.
15
Změny územně plánovací dokumentace
V průběhu vývoje a změn v území jsou časté změny územně plánovací
dokumentace. Například Územní plán města Brna registroval za 10 let 1 000
žádostí o změnu územního plánu. K pořízení změny územního plánu je
kompetentní příslušný orgán územního plánování. Změny podléhají pořizovacímu
a schvalovacímu procesu, který je obdobný s procesem pořízení územního plánu.
16
Poznatky z návrhu nového stavebního zákona, týkající
se oblasti územního plánování
/schválen usnesením vlády ČR ze dne 25. května 2005 č. 609/
Předmět úpravy
Zákon ve věcech územního plánován upravuje zejména cíle a úkoly územního
plánování, soustavu orgánů územního plánování, pořizování a uplatňování
nástrojů územního plánování, rozhodování v území, vyhodnocování vlivů na
podmínky udržitelného rozvoje a podmínky pro sloučení postupů při posuzování
vlivu záměrů na životní prostředí, podmínky pro přípravu veřejné infrastruktury
v rámci územního plánování, směnu pozemků pro účely územního plánování,
evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační podmínky pro územně
plánovací činnost.
Používané pojmy:
Trvale udržitelný rozvoj - vyvážený vztah požadavků na kvalitní životní
prostředí, sociálních požadavků a požadavků na hospodářský rozvoj, který
uspokojuje potřeby současné generace aniž jsou ohroženy podmínky života
generací budoucích,
Změnou v území je změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně
umisťování staveb a jejich změn,
Limity využití území - omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných
zájmů, vyplývající z právních předpisů nebo stanovené na základě právních
předpisů,
Veřejnou infrastrukturou - stavby, zařízení a pozemky sloužící obecnému
užívání; jsou to
ˇ dopravní infrastruktura (např. stavby pozemních komunikací, drah, vodních
cest, letišť a souvisejících zařízení),
ˇ technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně
související zařízení technického vybavení (např. vodovody, vodojemy,
kanalizace, čistírny odpadních vod, trafostanice, energetické a
telekomunikační vedení, produktovody),
ˇ občanská infrastruktura (např. stavby, zařízení a pozemky sloužící pro
vzdělávání, sociální služby, zdravotní služby, veřejnou správu, ochranu
obyvatelstva a související zařízení),
ˇ veřejné prostranství,
Veřejně prospěšnou stavbou - stavba určená pro veřejnou infrastrukturu
anebo pro ochranu životního prostředí, která je určena pro rozvoj nebo ochranu
území obce, kraje nebo státu a je takto označena ve schválené územně
plánovací dokumentaci,
17
Opatřením ve veřejném zájmu - opatření nestavební povahy, které je takto
označeno ve schválené územně plánovací dokumentaci a je určeno k tvorbě a
ochraně hodnot území a životního prostředí (např. snižování ohrožení území
povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování jeho retenčních
schopností a ekologické stability, založení parků a ploch veřejné zeleně),
k ochraně kulturního a archeologického dědictví,
Působnost ve věcech územního plánování:
Orgány obce: Obecní úřad, Stavební úřad, Zastupitelstvo obce, Rada obce
Orgány kraje: Krajský úřad, Zastupitelstvo kraje, Rada kraje
Rada obcí pro udržitelný rozvoj území
Ministerstvo obrany
Ministerstvo
Vojenské a stavební úřady
Změna kompetencí obecních úřadů:
týká se pořizovatelství územně plánovacích podkladů a územně plánovací
dokumentace. Obce s rozšířenou působností pořizuje územní plán, regulační
plán a územní studii pro obec s rozšířenou působností nebo na žádost obce ve
svém správním obvodu, jejíž obecní úřad nebyl určen pro výkon činnosti
pořizovatele.
Cíle a úkoly územního plánování:
vytvářet předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj spočívající ve vyváženém
vztahu podmínek pro příznivé ŽP, hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel
území.
Územní plánování rozvíjí a chrání přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území,
včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.
Úkolem je:
- zjišťovat a posuzovat stav území
- stanovovat koncepci, urbanistické, architektonické a estetické
předpoklady
- určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do
území
- vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních předpisů
- uplatňovat poznatky z oboru architektury, urbanismu, územního
plánování, ekologie a památkové péče
Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje,
zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních
18
podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území; jeho součástí je posouzení vlivů na životní
prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území.
Jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivů na
evropskou lokalitu nebo ptačí oblast.
Nástroje územního plánování:
1. Územně plánovací podklady
ˇ územně analytické podklady
/náhrada za územně technické podklady/
ÚAP obsahují zjištění a vyhodnocení stavu území, jeho hodnot, omezení
změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních
předpisů /limity využití území/ nebo vyplývající z vlastnosti území, záměrů
na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného
rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací
dokumentaci.
Pořizovatelem územně analytických podkladů je úřad územního plánování
pro obvod určené působnosti. Rozsah ÚAP je stanoven v rozsahu a
podrobnostech nezbytných pro pořízení územních a regulačních plánů.
ÚAP projednává Rada obcí pro udržitelný rozvoj, která se zřizuje jako
zvláštní orgán obce s rozšířenou působností pro obvod působnosti této
obce. Předsedou rady je starosta obce, který vydává její jednací
řád.Dalšími členy jsou starostové obcí ve správním obvodu a k jednání je
přizván zástupce kraje.
ˇ územní studie
Územní studie ověřuje požadavky na ochranu hodnot území, na jeho
rozvoj a na změny v území, na ochranu a řešení zásahů do krajiny.
Zpracovává se ve variantách, které je třeba posoudit, prověřit nejlepší
možné řešení. Po projednání může ÚS sloužit jako podklad pro aktualizaci
a změnu územně plánovací dokumentace.
19
2. Politika územního rozvoje
/nový strategický nástroj územního plánování na celostátní úrovni ­
v zásadě náhrada za územní prognózu/
Politika územního rozvoje je vysoce koncepční, strategický a koordinační
materiál, který konkretizuje úkoly územního plánování v republikových,
přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na
udržitelný rozvoj území. Je pořizován ministerstvem pro celé území ČR a
schvaluje ho vláda. Je závazný pro pořizování a vydávání zásad územního
rozvoje, územních plánů , regulačních plánů a pro rozhodování v území.
Součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný
rozvoj území a vlivů na ŽP.
Materiál "Politika územního rozvoje ČR" byl zpracován ÚÚR Brno v roce
2006.Jeho obsahem jsou tyto hlaví kapitoly:
ˇ Úvod ­ účel dokumentu a vazba Politiky územního rozvoje na mezinárodní
dokumenty, sousední státy a mezinárodní smlouvy. Vztah Politiky
územního rozvoje ČR k jiným nástrojům rozvoje
ˇ Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného
rozvoje území /účel a návrh/
ˇ Rozvojové oblasti a rozvojové osy
ˇ Specifické oblasti
ˇ Koridory a plochy dopravy
ˇ Koridory a plochy technické infrastruktury
ˇ výklad pojmů
ˇ Vztah rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí
Schémata:
ˇ Rozvojové oblasti a rozvojové osy
ˇ Specifické oblasti
ˇ Transevropské multimodální koridory
ˇ Železniční doprava
ˇ Silniční doprava
ˇ Vodní a letecká doprava
ˇ Energetika
ˇ Plynárenství
ˇ Dálkovody
20
3. Územně plánovací dokumentace
ˇ zásady územního rozvoje /snad náhrada za ÚPN VÚC/
Jsou koncepčně novým nástrojem územního plánování krajské územní
samosprávy, který má významnou funkci v propojení rozvojových
dokumentů jednotlivých obcí ve směru k celostátní úrovni.
Stanoví základní požadavky na koncepční rozvoj kraje, vymezí plochy a koridory
nadmístního významu, plochy a koridory veřejně prospěšných staveb a veřejně
prospěšných opatření a plochy územních rezerv.
Součástí zásad je vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný rozvoj území a na ŽP.
ˇ územní plán
stejně jako dosud se pořizuje dosud se pořizuje pro celé katastrální území obce
a je závazným dokumentem pro rozhodování v území a pro zpracování
regulačních plánů.
ˇ regulační plán
změnou proti platné právní úpravě je zejména to, že regulační plán nahrazuje
územní řízení ve věci vymezení pozemků a stanovení jejich funkčního
využití a stanovení podmínek staveb veřejné infrastruktury a opatření ve
veřejném zájmu.
Regulační plán bude pořizován jako skupinové územní rozhodnutí.
4. Územní rozhodnutí
Umisťování staveb, rozhodování o využití území a ochraně důležitých zájmů je
možné jen na základě územního rozhodnutí, kterým je:
ˇ rozhodnutí o umístění stavby
ˇ rozhodnutí o změně využití území
ˇ rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území
ˇ rozhodnutí o dělení a scelování pozemků
ˇ rozhodnutí o ochranném pásmu
Územní souhlas ­ nový pojem
Představuje souhlas příslušného stavebního úřadu s oznámením požadovaného
záměru v území, v případech vymezených zákonem. Pokud je územní souhlas
vydán, nevede se územní řízení.
Územní opatření
21
územní opatření je taktéž novým nástrojem územního plánování, novým
pojmem, který návrh stavebního zákona zavádí. Je to nástroj, který z důvodu
veřejného zájmu a s časově omezenou platností, upravuje poměry v území
ˇ územní opatření o stavební uzávěře
ˇ územní opatření o asanaci území
Úprava vztahů v území
ˇ rozhodnutí o výměně pozemku
ˇ předkupní právo
ˇ náhrady za změnu v území /od roku 2011/
22
Příloha I. Proces přípravy a pořizování ÚPD obce
/Dle dosud platné legislativy/
Jednotlivé fáze
ˇ 1. fáze PŘÍPRAVNÉ PRÁCE
ˇ 2. fáze ZADÁNÍ
ˇ 3. fáze KONCEPT
ˇ 4. fáze NÁVRH
1.fáze PŘÍPRAVNÉ PRÁCE , PRŮZKUMY A ROZBORY
spolupráce pořizovatele při přípravných pracech s dotčenými obcemi, kraji, orgány státní správy
a s právnickými a fyzickými osobami, které se podílejí na využití území
o vymezení řešeného území v mapových podkladech
o shromáždění dostupných podkladů a informací o stavu území a záměrech jeho využití
o vyhodnocení získaných podkladů a informací
zpracování průzkumů a rozborů
o zjištění a vyhodnocení současného stavu a podmínek využívání území, hodnot území,
rozvoj. tendencí, problémů a střetů zájmů
o stanovení okruhů problémů k řešení
o výkres limitů využití a problémový výkres
2.fáze ZADÁNÍ
zpracování zadání (povinný) rozsah včetně výkresů limitů
o návrh hlavních cílů ÚPD a požadavků pro její vypracování
o pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území
o stanovení podmínek rozvoje území a ochrany jeho hodnot
o stanovení požadavků na obsah a rozsah ÚPD (včetně případných požadavků na
zpracování alternativ nebo variant řešení)
projednávání zadání
o veřejná vyhláška o vystavení návrhu zadání a místu a dni projednávání
o vystavení návrhu zadání k nahlédnutí ­ 30 dnů
o zaslání návrhu zadání DOSS, obcím jako orgánům ÚP sousedních úz. obvodů jednotlivě
o veřejné projednání
o podněty občanů a organizací do 15 dnů od posled. dne vystavení
o stanoviska DOSS do 30 dnů po obdržení návrhu
o dohodnutí s DOSS, které uplatnily stanoviska ve lhůtě
o stanovisko nadřízeného orgánu ÚP
o schválení zadání
o schválení zastupitelstvem obce
3. fáze KONCEPT
sledování průběhu zpracování ÚPD a spolupráce se zpracovatelem
projednávání konceptu
o veřejná vyhláška 30 dnů před veřejných projednáním
o vystavení konceptu k nahlédnutí
o vyrozumění DOSS, obcí jako org. ÚP a nadříz. org. ÚP jednotlivě
o připomínky občanů a organizací
o stanoviska DOSS a námitky vlastníků do 30 dnů po jednání
o stanovisko nadřízeného orgánu ÚP jako DOSS
23
návrh souborného stanoviska s pokyny pro dokončení návrhu ÚPD
o dohodnutí souborného stanoviska s DOSS
o vyjádření nadřízeného orgánu ÚP
schválení souborného stanoviska
o návrh rozhodnutí o podaných námitkách
o schválení zastupitelstvem obce
o sdělení obcím a vlastníkům, jak bylo s jejich námitkami naloženo (do 30 dnů po
schválení)
4. fáze NÁVRH
projednání návrhu
o vyrozumění DOSS jednotlivě ­ 15 dnů před vystavením
o vystavení návrhu k nahlédnutí ­ 30 dnů
o veřejná vyhláška o vystavení návrhu
o stanoviska DOSS, námitky, připomínky a nesouhlas s vyřízením námitek podaných ke
konceptu do 15 dnů od posledního dne vystavení
o dohodnutí s DOSS, které uplatnily stanoviska ve lhůtě
o případné řešení rozporů
o výzva DOSS, které nezaslaly stanovisko ke splnění povinnosti ­ po 15 dnech po
doručení výzvy platí, že nejsou námitky
prověření návrhu ÚPD
o úplnost dle přílohy 2 Vyhlášky
o dodržení regulativů stanovených vyšší ÚPD
o ověření souladu se souborným stanoviskem
o ověření splnění obecných technických požadavků na výstavbu
o ověření obsahu návrhu zásad a regulativů uspořádání a využívání území
o ověření kvality zpracování dokumentace a uplatnění nároku na odstranění případně
zjištěných závad
zpráva o projednání návrhu
o vyhodnocením stanovisek a připomínek
o návrh na rozhodnutí o námitkách a nesouhlasech s vyřízením námitek
- návrh na usnesení schvalujícího orgánu
- posouzení návrhu ÚPD nadřízeným orgánem ÚP
- dokončení úplného archivního čistopisu dokumentace
- schválení konečného znění ÚPD schvalujícím orgánem
Činnosti po schválení ÚPD zahrnují
- oznámení rozhodnutí o námitkách k návrhu ÚPD,
- oznámení rozhodnutí o nesouhlasech s vyřízením námitek podaných ke konceptu řešení,
-- opatření schválené ÚPD schvalovací doložkou,
- uložení a poskytnutí ÚPD příslušnému KrÚ , OÚ s rozšířenou působností, stavebnímu úřadu,
- zaslání obecně závazné vyhlášky obce o závazné části územního plánu obce nebo regulačního
plánu spolu se schématem hlavního výkresu dotčeným orgánům státní správy,
- oznámení nadřízenému orgánu územního plánování o vydání a o nabytí účinnosti obecně závazné
vyhlášky obce o závazné části územního plánu obce nebo regulačního plánu,
- poskytnutí údajů pro evidenci schválené ÚPD a zpracování registračního listu,
- sledování aktuálnosti ÚPD ve spolupráci s ostatními orgány územního plánování a stavebními úřady
a v případě potřeby předložení návrhu na zpracování změny schvalujícímu orgánu,
- pořizování (v případě potřeby) změn ÚPD
- rozhodování o případné úpravě směrné části ÚPD,
24
- oznámení nadřízenému orgánu územního plánování o ukončení platnosti ÚPD a o její archivaci v
souladu se zvláštními předpisy
Proces sledování aktuálnosti ÚPD obce
,,Aktualizace územního plánu" = vyhodnocení, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla
ÚPD schválena
Z prověření aktuálnosti ÚPD mohou být učiněny tyto doporučující závěry pořizovatele:
1) ÚPD zůstane v platnosti beze změn
2) Jsou potřeba jen změny v závazné části ­ pořídí se změny ÚPD
3) Jsou potřeba jen změny ve směrné části ­ provede se úprava směrné části
4) změnami je narušena koncepce územního plánu ­ pořídí se nový ÚP
Změny a úpravy ÚPD obce
1) Stejný postup jako u pořízení ÚPD obce
uplatnění přiměřenosti dle §31 se vztahuje na rozsah obesílaných DOSS a organizací a na možnost
spojení zpracování a projednání konceptu a návrhu)
- uplatněním přiměřenosti nelze krátit zájmy a práva účastníků v zákonem předepsaném procesu
(např. nelze opomenout či neprojednat výkres limitů)
2) Možnost spojení zpracování a projednání konceptu řešení a návrhu změn ÚPD obce
- návrh na spojení zpracování a projednání konceptu řešení a návrhu změn uvést a odůvodnit již v
návrhu zadání změn ÚP
Úprava směrné části ÚPD
O úpravě směrné části územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán, který je příslušný tuto
ÚPD pořídit.
Úprava směrné části územního plánu obce je interní činností orgánu územního plánování, která
neovlivňuje ale ani nesmí ovlivnit řešení dohodnuté s dotčenými orgány státní správy, které je
zakotvené ve schváleném územním plánu.
Nepřehlednost ÚPD vlivem pořízených změn
V případě, že vlivem změn či úprav ztratila schválená územně plánovací dokumentace
dostatečnou přehlednost, pořizovatel zajistí vyhotovení nového hlavního výkresu se zachycením
právního stavu k určitému datu.
Ukládání a evidence schválených změn ÚPD
Provádí se stejně jako u ÚP obce.