Nezaměstnanost ve vývoji ekonomického myšlení závěrem… n Přístup liberální q Pracovní trh = trh jako každý jiný, cenou je zde mzda q Nezaměstnanost je způsobována především nepružností nabídky práce a přemrštěnými požadavky pracovníků na mzdu q Nezaměstnanost je převážně krátkodobá a dobrovolná q Sociální stát svými opatřeními situaci na trhu práce spíše zhoršuje q Boj proti inflaci má přednost před bojem proti nezaměstnanosti n Přístup keynesiánský q Příčinou masové a přetrvávající nezaměstnanosti jsou především technologický pokrok a chronický nedostatek poptávky q Nezaměstnanost reálně existuje ve formě nezaměstnanosti nedobrovolné q Mzda má dvojí charakter – nejde jen o výrobní náklady ale současně také o hlavní zdroj kupní síly obyvatelstva q Státní intervence do ekonomiky napomáhající agregátní poptávce jsou smysluplné q Nezaměstnanost je „technickým problémem“, který lze vhodnou regulací udržet v žádoucích mezích n Monetaristická reakce na Keynese q Tento směr kromě jiného zdůrazňuje nutnost vytvářet produktivní pracovní místa formou investic, u nichž se očekává návratnost, tedy zisk. Tato cesta je lepší než převod stále většího množství pracovních míst do veřejného sektoru, či vytváření poptávky růstem peněžní expanze. n Přístup marxistický q Nezaměstnanost je spjata s kapitalismem, který je vnitřně neschopný vyhnout se opakujícím se krizím a masové nezaměstnanosti q Problém nezaměstnanosti plní důležité funkce při udržování kapitalistické ekonomiky q Nezaměstnanost je pojímána jako důsledek nerovnováhy mezi reprodukcí pracovních sil a akumulací kapitálu. Odstranit ji lze pouze zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků. anebo tak… klasické paradigma n 2. pol. 18. století – postupný vznik politické ekonomie jako moderní vědy q liberální myšlení q principy svobodné tržní konkurence a svobody obchodu n laissez faire, laissez passer n neviditelná ruka trhu q hospodářství má svůj vlastní přirozený spontánní řád a řídí se přirozenými zákony, které jsou nezávislé na vůli a rozhodování lidí q tyto zákony lze zkoumat a poznávat, nikoli však měnit n liberalismus klasiků v přístupu k hospodářské politice, zdrženlivost v oblasti státních zásahů q PE: věda o tvorbě a rozdělování bohatství n zkoumání chování velkých společenských tříd: q kapitalistů q dělníků q pozemkových vlastníků n kapitalista jako ústřední postava klasické PE q může spořit – nespotřebovávat svůj důchod – investovat q akumuluje kapitál a vytváří mzdový fond, který umožňuje zaměstnávat dělníky n zálohování životních prostředků dělnické třídě/vytváření tzv. mzdové zálohy n velikost zaměstnanosti je funkcí akumulace kapitálu U = f(A^k) q tyto prostředky musí kapitalista vyčlenit na výplaty mzdových záloh – tzv. mzdový fond n akumulovaný kapitál umožňuje prostřednictvím mzdového fondu zaměstnávat práci n poptávka po práci se zvyšuje s růstem národního bohatství a nejvyšší mzdy jsou v zemích, které bohatnou nejrychleji n výše mzdy je určena existenčním minimem n „Člověk musí vždycky žít ze své práce a jeho mzda musí přinejmenším stačit na jeho obživu. Ve většině případů musí být mzda o něco vyšší, jinak by nebylo možné, aby si založil rodinu.“ Adam Smith q přirozená mzda – mzda k ní dlouhodobě směřuje q tržní mzda – ovlivněná krátkodobě poptávkou po práci, osciluje kolem přirozené mzdy q existenční minimum bylo tím dlouhodobým základem, který určoval výši přirozené mzdy (mechanismus tvorby mezd) n nedostatek pracovníků c zaměstnavatelé přeplácejí c zvýšení dělnické populace c nouze o zaměstnání c dělníci nuceni podbízet se c snížení mezd na nejnižší možnou úroveň n mzda se může dlouhodoběji držet nad EM, pokud populace roste pomaleji než kapitálová akumulace n peněžní cenu práce determinuje nejen poptávka po práci, ale i ceny potravin a dalších životních prostředků n zavádění strojů do výroby n A. Smith: pružný vztah mezi počtem dělnické populace a proměnlivou hodnotou existenčního minima vylučuje existenci dlouhodobě nezaměstnaných dělníků Ricardova nezaměstnanost v důsledku změny skladby kapitálu n možnost vyřazení některých pracovníků z práce v důsledku zavádění strojů do výroby n modifikace EM: je ovlivněno historicky dosaženou životní úrovní v zemi, zvyky, tradicemi, kulturou. Může tedy být různé v různých zemích a dobách. q EM je taková úroveň mzdy, která nevede ani k růstu, ani k poklesu dělnické populace q „železný mzdový zákon“: vztah výše mzdy, nabídky práce a dělnické populace – fakticky vylučuje možnost dlouhodobého zvýšení mezd a růstu životní úrovně dělnické třídy n cesta ke zvýšení mezd: zefektivněním výroby, kdy na výrobu životních potřeb dělníků bude stačit menší množství práce n kapitál q oběžný (zálohování mezd) q fixní (budovy, stroje, zařízení) n pokud by došlo ke změně kapitálové skladby ve prospěch fixního kapitálu, k čemuž se zaváděním strojů do výroby docházelo, mohlo by to zmenšit mzdový fond a tím i zaměstnanost… pokud by kapitalista financoval nákup strojů z mzdového fondu a nikoliv ze zisku n Ricardo nebyl proti zavádění strojů – obával se přelití kapitálu do ciziny n Ricardo nepoužil myšlenku udržení zaměstnanosti prostřednictvím snížení mezd: myšlenka EM byla v klasické PE silně zafixována n neuvažoval ani o možnosti zaměstnání vytlačených dělníků při výrobě strojů neoklasická teorie zaměstnanosti n mzda se rovná příjmu z mezního produktu práce (w = MPR[L]) n na trhu je zaměstnáno takové množství práce, při němž se příjem z mezního produktu práce rovná mezní újmě z práce n akceptování Sayova zákona trhů/každá nabídka si vytvoří na agregátní úrovni svoji adekvátní poptávku q … všechny nákladové položky výroby jsou zároveň něčí důchody… garance rovnováhy AS a AD při plném využití zdrojů; reálná mzda pak odpovídá plné zaměstnanosti, tedy maximální zaměstnanosti, která je slučitelná s danou reálnou mzdou n neoklasici nevylučují frikční nezaměstnanost (připouští existenci dobrovolné nezaměstnanosti) q k žádné jiné nezaměstnanosti ani dojít nemůže, neboť reálné mzdy se pružně pohybují a vyčišťují pracovní trhy od převisů nabídky či poptávky po práci; nabídka práce je samozřejmě citlivá na reálné mzdové sazby n nezaměstnanost je tedy především funkcí mzdové politiky, která se včas nepřizpůsobuje změnám funkce reálné poptávky po práci n nedobrovolná nezaměstnanost tedy vzniknout nemůže/výjimkou je pouze existence bariér volného pohybu mezd n pokles cenové hladiny v depresi (který je rychlejší než pokles nominálních mezd) zvyšuje reálnou hodnotu peněz, které domácnosti drží, a vyšší reálné bohatství stimuluje spotřební výdaje, zvyšuje poptávku a zaměstnanost. j.m. keynes a teorie nedobrovolné nezaměstnanosti n reakce na realitu počátku 20. století a pochybnosti o samoregulačních schopnostech ekonomiky n JMK prokazoval, že tržní ekonomika může upadnout do recese svým přirozeným fungováním, aniž by v sobě našla dostatečně silné samoregulační tržní síly, které by vyvolaly oživení. q příčinu vysoké nezaměstnanosti viděl v nedostatečné efektivní poptávce spjaté s nízkými podněty k investicím a v technologickém pokroku vytlačujícím lidskou práci q JMK zpochybňuje Sayův zákon trhů, nově definuje funkci úspor (závislost především na běžných důchodech domácnosti, nikoliv na úrokové míře); pokles spotřeby nezvyšuje úspory, ale vyvolá snížení důchodů výrobců spotřebního zboží a z nižších důchodů budou nižší úspory. Paradox spořivosti – omezení spotřeby vede k poklesu úspor. q mechanismy utváření úspor a investic jsou nezávislé, tyto se proto nemusejí vždy rovnat n Skutečný objem zaměstnanosti závisí na efektivní poptávce, je tedy funkcí výdajů na spotřebu a výdajů na investice. q protože u spotřeby existuje zpětná funkční vazba (sama spotřeba je funkcí zaměstnanosti), je zaměstnanost v konečné instanci funkcí investic n nedostatečnost soukromých investic tak způsobuje, že ekonomika funguje při neúplném využívání zdrojů, resp. dosahuje rovnováhy při existenci nezaměstnanosti – tzv. keynesovská nezaměstnanost je tak důsledkem nedostatečné výše efektivní/agregátní poptávky n stálá nedobrovolná zaměstnanost (zejména technologická – problémem není technologický pokrok jako takový, ale jeho rychlost)) n zpochybnění stimulace zaměstnanosti poklesem mezd / v depresi není řešením snižování mezd, ale stimulace poptávky n problém není v kapitalistickém systému, jde o problém spíše „technický“ n ekonomika není schopna sama vytvořit podmínky pro opětovné plné využití zdrojů q Smithovu neviditelnou ruku trhu měla nahradit viditelná ruka státu n progresivní zdanění důchodů, které snižuje disponibilní důchody a tím zvyšuje sklon ke spotřebě n měnová politika udržující nízké úrokové míry a zvyšující sklon k investicím n fiskální politika, kdy by vládní výdaje měly doplňovat nedostatečnou soukromou spotřební a investiční poptávku nová keynesovská makroekonomie n teorie implicitních pracovních smluv n teorie efektivnostních mezd