Hospodářská politika ve stárnoucí společnosti Zdeněk Tomeš, MU Brno tomes@econ.muni.cz HROZBA: Populace stárnou…… …podíl starých osob poroste… …pracujících bude méně a méně... …náklady na penze porostou… …a politická síla starších poroste. Stárnutí je hrozba… Populace stárnou → podíl starých osob poroste → pracujících bude méně a méně → náklady na penze se zvýší → politická síla starých vzroste. ZÁVĚR: Je potřeba s tím něco udělat! POLEMIKA: o Stárnutí je cyklický a konečný proces. o Dopady demografických změn jsou nadhodnocovány ukazatelem indexu stáří o Větší význam než demografické ukazatele, mají indikátory pracovní participace Oscilace věkové struktury Věková skladba ČR; podíly na celkové populaci (%) Věková skladba; podíly na celkové populaci (%); 2003 Délka života versus věk odchodu do důchodu q Německý systém důchodového pojištění začal jako systém s povinným věkem odchodu do důchodu 70 let, kdy očekávaná délka dožití u mužů byla méně jak 45 let. q V současnosti je očekávaná délka dožití pro muže více jak 75 let, ale průměrný věk odchodu do důchodu je méně než 60 let a ještě méně ve Východním Německu. (Boersch-Supan, Wilke 2004, p.4) ZÁVĚRY: q Populační stárnutí ve vyspělých zemích probíhá již dvě století, které byly obdobím bezprecedentního hospodářského růstu a rozvoje sociálních systémů. q Stárnutí nehrozí zlikvidovat současné důchodové a zdravotní systémy, pouze vynucuje změnu jejich současného nastavení. ZÁVĚRY: Životní úroveň budoucích generací bude daleko víc ovlivněna: q tempem dlouhodobého růstu q mírou pracovní participace ……………….. než tempem stárnutí. ZÁVĚRY: q „Stárnutí je využíváno jako neutrální, ne-ideologický a apolitický podtext pro legitimizaci redukcí ve veřejných a obzvláště sociálních výdajích. q Předpoklad “příliš mnoho starých lidí“ implikuje nutnost potřeby a urgence reformy důchodového zabezpečení.“ (Mullan 2000, p. 93) Hospodářská politika ve stárnoucí společnosti DĚKUJI ZA POZORNOST!