červenec 2006 Ministerstvo financí České republiky odbor Finanční politika Makroekonomická predikce České republiky 2 Obsah: Komentáře: A Východiska predikce....................................................................................................................................... 4 A.1 Vnější prostředí....................................................................................................................................... 4 A.2 Fiskální politika....................................................................................................................................... 4 A.3 Měnová politika ...................................................................................................................................... 4 A.4 Strukturální politiky ................................................................................................................................ 4 B Ekonomický cyklus......................................................................................................................................... 6 B.1 Pozice v rámci ekonomického cyklu....................................................................................................... 6 B.2 Individuální konjunkturální indikátory ................................................................................................... 7 B.3 Kompozitní předstihový indikátor........................................................................................................... 8 C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů........................................................................................... 9 C.1 Ekonomický výkon ................................................................................................................................. 9 C.2 Ceny zboží a služeb............................................................................................................................... 11 C.3 Trh práce a domácnosti ......................................................................................................................... 12 C.4 Vztahy k zahraničí................................................................................................................................. 13 C.5 Úspory a investice................................................................................................................................. 14 C.6 Demografie............................................................................................................................................ 14 C.7 Úrokové sazby....................................................................................................................................... 15 C.8 Vládní sektor......................................................................................................................................... 15 C.9 Světová ekonomika............................................................................................................................... 17 C.10 Mezinárodní srovnání............................................................................................................................ 18 D Konsenzuální předpověď .............................................................................................................................. 19 Tabulky a grafy: 1. Ekonomický výkon ....................................................................................................................................... 20 2. Ceny zboží a služeb....................................................................................................................................... 25 3. Trh práce a domácnosti................................................................................................................................. 28 4. Vztahy k zahraničí ........................................................................................................................................ 33 5. Úspory a investice......................................................................................................................................... 40 6. Demografie.................................................................................................................................................... 41 7. Úrokové sazby............................................................................................................................................... 43 8. Vládní sektor................................................................................................................................................. 46 9. Světová ekonomika....................................................................................................................................... 52 10. Mezinárodní srovnání.................................................................................................................................... 55 Makroekonomická predikce je zpracovávána v odboru Finanční politiky MF ČR se čtvrtletní periodicitou. Je publikována zpravidla v druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí a je rovněž dostupná na internetových stránkách MF ČR na adrese: http://www.mfcr.cz/makropre Poznámka: V prognózách uvádíme středy intervalových odhadů. Publikované součtové údaje v tabulkách jsou v některých případech zatíženy nepřesností na posledním desetinném místě vzhledem k zaokrouhlování. 3 Seznam použitých zkratek: b.c. ........................................................................................................................ běžné ceny BÚ ........................................................................................................................ běžný účet platební bilance GFS ....................................................................................................................... metodologie vládní finanční statistiky Mezinárodního měnového fondu HDP ....................................................................................................................... hrubý domácí produkt HICP ...................................................................................................................... harmonizovaný index spotřebitelských cen HMU ...................................................................................................................... hospodářská a měnová unie NFC........................................................................................................................ nepalivové komodity NZI ........................................................................................................................ neziskové instituce obd. ........................................................................................................................ období OSS........................................................................................................................ organizační složka státu proc. bod, p.b. ....................................................................................................... procentní bod předb. ..................................................................................................................... předběžně s.c. ........................................................................................................................ srovnatelné ceny st.obd.p.r................................................................................................................. stejné období předchozího roku TI ........................................................................................................................ transformační instituce VS ........................................................................................................................ vládní sektor Základní pojmy: předb. (předběžné údaje)..........................................data z čtvrtletních národních účtů, zveřejněná ČSÚ, která dosud nebyla ověřena ročními národními účty odhad........................................................................prognóza minulých čísel, z různých důvodů nedostupných v termínu zpracování publikace, např. HDP z předcházejícího čtvrtletí predikce....................................................................prognóza budoucích čísel, používající expertní i matematické metody výhled.......................................................................prognóza vzdálenějších budoucích čísel, používající především extrapolační metody Značky použité v tabulkách: - ..........................................................................pomlčka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval . ..........................................................................tečka na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý x, (mezera) ...............................................................křížek nebo mezera na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů Uzávěrka datových zdrojů: 30.6.2006 4 A Východiska predikce A.1 Vnější prostředí Predikce je založena na předpokladu pokračování dynamického růstu světové ekonomiky s mírným zvolněním v roce 2007. Ke globální dynamice budou stále výrazně přispívat asijské ekonomiky, zejména Čína a Indie. Sníží se dynamika růstu USA. Rizikem pro globální ekonomickou rovnováhu bude i nadále deficit běžného účtu a veřejných financí ekonomiky USA, jakož i s tím související nestabilita dolaru. Růst v eurozóně se mírně zvýší, stále však zůstane pomalejší proti ostatním hlavním regionům. Světovou konjunkturu budou brzdit vysoké ceny surovin, především ropy. Předpokládáme, že se vysoká dolarová cena ropy (kolem 65 USD/barel) udrží v celém horizontu predikce, tj. až do roku 2007. Toto zvýšení je hlavním rozdílem proti dubnové predikci. Podrobnější údaje o vnějším prostředí jsou uvedeny v kapitole C.9. A.2 Fiskální politika Příznivý vývoj výběru daňových příjmů společně s úsporami ve výdajích jsou hlavní příčinou pozitivních výsledků hospodaření veřejných rozpočtů. I přes využívání jednorázových příjmů se však udržuje relativně vysoké tempo růstu vládního dluhu. Pokračují růstové tendence na výdajové straně. Její struktura zůstává bez výraznějších změn a nadále je zatížena vysokým podílem sociálních mandatorních výdajů. Výdaje jsou proto pouze zčásti alokovány do oblastí, které by z dlouhodobého hlediska vyvolávaly pozitivní multiplikační efekty. Veřejné rozpočty nesou náklady spojené se zlepšováním úrovně infrastruktury a náklady přizpůsobování politik, právního a institucionálního rámce a ekologických norem standardům EU. Pozitivní vývoj hospodářského růstu v krátkém období přispívá k plnění cílů realizované reformy veřejných rozpočtů. Ve snaze o trvalou redukci fiskálních deficitů stanovila vláda fiskální cíl pro rok 2006 jako podíl deficitu vládního sektoru (bez čistých půjček a dotací transformačním institucím) na HDP ve výši 3,7 % v metodice GFS 1986. Cíl uvedený v Konvergenčním programu činí 3,8 % HDP v metodice ESA 95. Předpokládáme, že cíle stanovené pro rok 2006 budou dodrženy. Základní nástroje poklesu fiskálního deficitu a dosažení vymezeného cíle spočívají ve stanovení závazných střednědobých výdajových rámců, které limitují objem výdajů státního rozpočtu a státních fondů v horizontu 3 let a umožňují tak získat kontrolu nad vývojem výdajů. Výdajové stropy a pravidla postavená na střednědobém rozhodování by měly vést k adresnějšímu stanovení výdajových priorit, a tím i k větší efektivnosti rozpočtové alokace. Tento postup je zohledněn v rozpočtových pravidlech. Nově přijaté zákony pro sociální oblast negativně ovlivní v roce 2007 příjmy i výdaje veřejných rozpočtů. Pokud nebudou vytvořeny podmínky pro dodržení stanoveného fiskálního cíle (např. realizace úsporných opatření u ostatních vládních výdajů, odložení účinnosti některých nově přijatých zákonů), vzniká současně riziko nenaplnění cíle stanoveného pro rok 2007 v Konvergenčním programu. Řešení tohoto problému se bude odvíjet od přístupu příští vlády k fiskální politice. Podrobnější údaje o veřejných rozpočtech jsou uvedeny v kapitole C.8. A.3 Měnová politika a směnné kurzy Měnová politika České národní banky je založena na režimu cílování inflace. Od ledna 2006 je inflační cíl definován jako meziroční přírůstek CPI ve výši 3 %. ČNB se zavázala, že bude na základě této strategie usilovat, aby se skutečná míra inflace neodchýlila od stanovené cílové hodnoty o více než 1 procentní bod na obě strany. Cíl bude platný až do okamžiku přistoupení ČR k eurozóně. Velmi obezřetná měnová politika ČNB, jež převážně drží meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen pod inflačním cílem, by měla umožnit plnění inflačního konvergenčního kriteria. Nová makroekonomická predikce vychází z předpokladu mírného nárůstu úrokových sazeb v druhé polovině roku 2006 a na počátku roku 2007. U směnného kurzu k euru by měla pokračovat dlouhodobá tendence k nominálnímu i reálnému zhodnocování. Podrobnější údaje o úrokových sazbách jsou uvedeny v kapitole C.7. A.4 Strukturální politiky Predikce je založena na platné legislativě. Nebere tedy v úvahu případné změny hospodářských politik uskutečněné novou vládou vzniklou po červnových volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Strukturální opatření na trzích produktů, práce a kapitálu směřují ke zlepšování prostředí pro růst potenciálního produktu, konkurenceschopnosti ekonomiky a zaměstnanosti. I v dalším období bude pokračovat liberalizace sítí, dokončování privatizace a rozvoj konkurence v sektoru služeb. A Východiska predikce 5 V první polovině roku 2005 byla připravena střednědobá Strategie hospodářského růstu, která je postavena na efektivní podpoře hospodářského růstu a zaměstnanosti při pokračující fiskální konsolidaci. Její priority zahrnují trvalou kultivaci podnikatelského prostředí, vytváření prostředí pro inovace, výzkum a vývoj, zvyšování flexibility pracovního trhu, posilování průmyslové kapacity prostřednictvím podpory podnikání a lepšího využití zdrojů na výzkum a vývoj, podporu investic do inovací a posilování kapitálových trhů. Předpokládáme, že nová vláda vzniklá po volbách do PS Parlamentu ČR tuto orientaci nezmění. Podnikatelské prostředí Od července 2006 vstupuje v účinnost novela živnostenského zákona. Jejím smyslem je umožnit kompletní registraci podnikatele přímo na živnostenském úřadu, včetně registrace pro daňové účely a pro sociální a zdravotní pojištění. Na stejném místě bude možné hlášení volných pracovních míst. Platné novely obchodního zákoníku a občanského soudního řádu mají za cíl zkvalitnit organizaci obchodního rejstříku. Umožnily zavedení 5 denní lhůty (ve složitějších případech 10 denní) pro zápis do obchodního rejstříku. Zrychlené odpisování movitých věcí a daňová podpora výdajů firem na výzkum a vývoj společně s poklesem sazby DPPO na 24 % v roce 2006 snížily efektivní zdanění firem, což by České republice mělo zajistit vyšší konkurenceschopnost a tím podpořit zájem investorů. Mezi nejvíce kritizované oblasti podnikatelského prostředí v ČR patří institucionální a právní rámec firemního úpadku. Od 1. července 2007 nabude účinnosti nový úpadkový zákon, který upevní postavení věřitelů, omezí zájem na prodlužování bankrotů a umožní pokračovat životaschopným částem firem. Trh práce Vzhledem k vysokému růstu HDP mají současné problémy na trhu práce především strukturální charakter. Mezi klíčové oblasti patří předcházení dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti ohrožených skupin, vyšší motivace k práci, zvyšování zaměstnanosti starších pracovníků a modernizace systému vzdělávání v souladu s měnícími se požadavky trhu práce. Nabídková strana trhu práce je v průběhu roku 2006 ovlivňována zvýšením životního minima od začátku roku a dvojím zvýšením minimální mzdy od ledna a července. Tato opatření vedou ke zvýšení sociálních dávek, což snižuje motivaci lidí hledat a udržovat si práci. Řešením by měly být změny v systému sociálních dávek obsažené v nových zákonech o pomoci v hmotné nouzi a o životním a existenčním minimu a v novele zákona o státní sociální podpoře, které s účinností od 1. ledna 2007 přinesou výrazný zásah do struktury a konstrukce sociálních dávek s cílem zvýšit rozdíl mezi příjmy z práce a ze sociálních dávek. Obecně by se měl prohloubit rozdíl v příjmech ze sociálních dávek mezi těmi, kteří aktivně hledají práci, a těmi, kteří ji nehledají. Pozitivní dopady na nabídkovou stranu trhu práce lze očekávat i od novely zákona o daních z příjmů fyzických osob. Od začátku roku 2006 se snížily dvě nejnižší mezní sazby daně z 15 na 12 % a z 20 na 19 %, valorizovala se hranice prvního pásma a standardní odčitatelné položky byly nahrazeny slevami na dani. Zároveň se zvýšily výdajové paušály pro živnostníky. Cílem je zvýšení disponibilního příjmu z práce zejména u nízko- příjmových skupin a větší vertikální daňová spravedlnost. Další impulsy by měly přinést připravované změny nemocenského pojištění s účinností od 1. ledna 2007 spočívající ve snížení sazby pojistného placeného zaměstnavatelem a zároveň v přenesení povinnosti vyplácet dávky v nemoci v průběhu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti na zaměstnavatele. Fungování trhu práce by měl od začátku roku 2007 ovlivnit i nový zákoník práce. Ve větší míře by mělo být umožněno sjednávat odchylky od obecné úpravy zákoníku práce smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele, při respektování směrnice ES a dalších mezinárodních standardů ochrany pracovněprávních vztahů. Trh finančních služeb Ve finančním sektoru dochází stejně jako v reálné ekonomice ke stále těsnějšímu propojení se zahraničím. Působení zahraničních subjektů přináší ostřejší konkurenci na straně poskytovatelů finančních služeb a zároveň vytváří výzvy pro účinný dohled nad finančním sektorem. Významnou změnou plynoucí z novely zákona o ČNB (s účinností od 1. dubna 2006) je sloučení dohledů nad finančním trhem do ČNB, které bylo motivováno jeho zeefektivněním a zjednodušením komunikace regulovaných subjektů s orgánem dohledu. Ve střednědobé perspektivě by tento systémový krok měl napomoci dalšímu upevnění finanční stability české ekonomiky. 6 B Ekonomický cyklus B.1 Pozice v rámci ekonomického cyklu Koncept potenciálního produktu a produkční mezery je používán pro analýzu ekonomického vývoje a pro výpočty strukturální bilance veřejných rozpočtů. Potenciální produkt, specifikovaný na základě výpočtu Cobb- Douglasovy produkční funkce, udává úroveň HDP při průměrném využití výrobních faktorů. Růst potenciálního produktu popisuje možnosti udržitelného růstu ekonomiky bez vzniku nerovnováh. Lze jej rozložit na příspěvky pracovní síly, zásoby kapitálu a souhrnné produktivity výrobních faktorů. Produkční mezera identifikuje pozici ekonomiky v cyklu a vyjadřuje vztah mezi HDP a potenciálním produktem. Graf B.1: Produkční mezera Graf B.2: Tempo růstu potenciálního produktu -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 % -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 procentníbody Pracovní síla Zásoba kapitálu Souhrnná produktivita výr. faktorů Potenciální HDP Graf B.3: Využití kapacit v průmyslu Graf B.4: Souhrnná produktivita výrobních faktorů 79 80 81 82 83 84 85 86 87 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 % -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 meziročnírůstv% SPVF Trend Pozn.: Zpomalení růstu potenciálního produktu a snížení příspěvku zásoby kapitálu ve 2. pololetí let 1997 a 2002 (Graf B.2) bylo způsobeno škodami při povodních. Revize dat o růstu HDP (viz Box C.1) se projevila ve změně průběhu časových řad produkční mezery a růstu potenciálního produktu. Podle současných poznatků se záporná produkční mezera uzavřela až ve 2. pololetí roku 2005. V 1. čtvrtletí 2006 vznikla kladná produkční mezera na úrovni zhruba 1,2 %. Tento výsledek je nutno interpretovat opatrně. Není podpořen pozorováním nerovnováhy v oblasti cen, může však souviset se zpomalením růstu přebytku obchodní bilance či s mírným zrychlením růstu mezd. Postupné zrychlování meziročního růstu potenciálního produktu podle našich současných propočtů vedlo v 1. čtvrtletí roku 2006 k dosažení tempa cca 5,1 %. Hlavním faktorem je akcelerace růstového trendu souhrnné produktivity výrobních faktorů na 3,7 % ročně. Je výsledkem volného pohybu zboží i kapitálu po vstupu do EU, náběhu nových vysoce produktivních výrobních kapacit, stability finančního systému a snižování sazeb daně z příjmů právnických osob. Trvalý předstih růstu souhrnné produktivity by se měl stát nejdůležitějším parametrem přibližování výkonnosti české ekonomiky k úrovni zemí eurozóny. Dlouhodobě stabilní je příspěvek zvýšení kapitálové vybavenosti ekonomiky, kde investiční aktivita vede ke zlepšení infrastruktury i k vytváření nových kvalitních a konkurenceschopných výrobních jednotek. Od roku 2004 se připojil i kladný příspěvek pracovní síly, který vyplývá z nárůstu míry participace. Přesto se domníváme, že strukturální problémy trhu práce nadále brání rychlejšímu růstu ekonomického potenciálu. B Ekonomický cyklus 7 B.2 Individuální konjunkturální indikátory Konjunkturální ukazatele vyjadřují názory respondentů na současnou situaci a vývoj v blízké budoucnosti a slouží k identifikaci možných bodů obratu ekonomického cyklu. Hlavní výhoda spočívá v rychlé dostupnosti výsledků, do kterých se promítá široký okruh vlivů formujících očekávání ekonomických subjektů. Od ledna 2006 je souhrnný indikátor důvěry prezentován v souladu s metodikou EU jako vážený průměr sezónně očištěných indikátorů důvěry v průmyslu, stavebnictví, obchodě, ve vybraných odvětvích služeb a indikátoru spotřebitelské důvěry. Vzhledem k zahrnutí indikátoru ve vybraných odvětvích služeb je používán nový váhový systém: indikátoru důvěry v průmyslu je přiřazena váha 40 %, ve stavebnictví a obchodě po 5 %, ve službách 30 % a indikátoru důvěry spotřebitelů je přiřazena váha 20 %. Graf B.5: Indikátory důvěry Indikátor důvěry v průmyslu -30 -20 -10 0 10 20 1/98 7 1/99 7 1/00 7 1/01 7 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 sezonně očištěné údaje 4měsíční klouzavé průměry Indikátor důvěry ve stavebnictví -60 -50 -40 -30 -20 -10 0 10 1/98 7 1/99 7 1/00 7 1/01 7 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 sezonně očištěné údaje 4měsíční klouzavé průměry Indikátor důvěry v obchodě -5 0 5 10 15 20 25 30 1/98 7 1/99 7 1/00 7 1/01 7 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 sezonně očištěné údaje 4měsíční klouzavé průměry Indikátor důvěry ve vybraných službách 10 15 20 25 30 35 40 45 50 1/98 7 1/99 7 1/00 7 1/01 7 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 sezonně očištěné údaje 4měsíční klouzavé průměry Indikátor důvěry spotřebitelů 65 70 75 80 85 90 95 100 105 110 1/98 7 1/99 7 1/00 7 1/01 7 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 průměr2005=100 sledované údaje 4měsíční klouzavé průměry Ve 2. čtvrtletí 2006 se důvěra podnikové sféry v českou ekonomiku i nadále udržela na vysoké úrovni a saldo souhrnného indikátoru důvěry dosáhlo v červnu nejvyšší hodnoty ve své historii. V průmyslových podnicích pokračovalo příznivé hodnocení současné ekonomické situace. Zvýšilo se hodnocení celkové poptávky po produkci i zahraniční poptávky. Pro další tři měsíce očekávají podniky v návaznosti na dosaženou úroveň zakázek růst výrobní činnosti i zvýšení zaměstnanosti. Ve stavebnictví je důvěra dlouhodobě stabilizovaná. Příznivě byla hodnocena současná ekonomická situace. Respondenti očekávají pro 3. čtvrtletí 2006 převážně udržení celkové poptávky i počtu zaměstnanců. V oblasti obchodu hodnotili respondenti vývoj ve 2. čtvrtletí méně optimisticky. Červnové B Ekonomický cyklus 8 hodnocení však již naznačilo zlepšování indikátoru důvěry. Současná ekonomická situace respondentů vybraných odvětví služeb byla i nadále dobrá. U poptávky byly změny jen mírné, pro další tři měsíce se počítá s jejím zlepšením. V příštích šesti měsících je očekáván příznivý vývoj ekonomické situace v průmyslových a stavebních podnicích, v obchodě i ve vybraných odvětvích služeb. Šetření u spotřebitelů v červnu 2006 mírně snížilo jejich očekávání z května, kdy indikátor spotřebitelské důvěry dosáhl rekordní hodnoty. To se týká jak celkové ekonomické, tak i finanční situace. Podíl spotřebitelů, kteří počítají se zvýšením nezaměstnanosti, vzrostl. Ze šetření rovněž vyplývá vyšší podíl respondentů, kteří mají v úmyslu spořit. Na základě vývoje souhrnného indikátoru důvěry (vážený průměr pěti základních dílčích indikátorů důvěry) je možné předpokládat i nadále udržení vysoké úrovně ekonomického růstu v roce 2006. Graf B.6: Souhrnný indikátor důvěry 65 70 75 80 85 90 95 100 105 110 1/98 7 1/99 7 1/00 7 1/01 7 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 průměr2005=100 sledované údaje 4měsíční klouzavé průměry B.3 Kompozitní předstihový indikátor Kompozitní předstihový indikátor je sestaven z výsledků konjunkturálních průzkumů, které splňují základní požadavky kladené na předstihové indikátory cyklu ­ jsou ekonomicky interpretovatelné, vykazují statisticky pozorovatelný vztah k průběhu ekonomického cyklu a jsou rychle a pravidelně dostupné. Vzhledem k tomu, že v důsledku revize údajů o HDP z června 2006 (viz Box C.1) se mírně změnil odhad cyklického vývoje HDP provedený na základě statistického vyrovnání, došlo i k částečnému narušení vztahu mezi kompozitním indikátorem a cyklickou složkou HDP. Graf B.7: Kompozitní předstihový indikátor synchronizováno s cyklickou složkou HDP zjištěnou na základě statistických metod (Hoddrick-Prescottův filtr) -2,0 -1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 %HDP 84 88 92 96 100 104 108 112 116 2000=100 HDP, cyklická složka kompozitní indikátor (pravá osa) Důvěra ekonomických subjektů vyjádřená prostřednictvím konjunkturálních průzkumů dosahuje historicky nejvyšších hodnot. Kompozitní indikátor, sestavený jako vážený průměr vybraných indexů důvěry, již více než dva roky kolísá na zhruba stálé úrovni bez zřetelného signálu obratu ve vývoji ekonomického cyklu. Tento vývoj nesvědčí o další budoucí akceleraci ekonomického růstu, současně ovšem nejsou z konjunkturálních průzkumů patrné známky případného zpomalení. V 1. pololetí 2006 indikátor nevybočuje z rozmezí, ve kterém se pohyboval v posledních dvou letech. Poslední údaje tak ukazují na postupný návrat ekonomické dynamiky přibližně na potenciální úroveň a zastavení nárůstu kladné produkční mezery. 9 C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů Údaje z předchozí predikce z dubna 2006 jsou vyznačeny kurzívou. Údaje vztahující se k rokům 2008 a 2009 jsou extrapolačním scénářem, který naznačuje směr možného vývoje a není v dalším textu komentován. Vývoj hlavních makroekonomických indikátorů české ekonomiky a jejich predikce jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka C.1: Hlavní makroekonomické indikátory 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2005 2006 2007 Predikce Predikce Minulá predikce Hrubý domácí produk t růst v % , s.c. 1,9 3,6 4,2 6,1 6,2 5,0 6,0 5,6 5,0 S potřeba domácnos tí růst v % , s.c. 2,2 6,0 2,6 2,3 3,5 3,9 2,6 3,1 3,6 S potřeba vlády růst v % , s.c. 6,7 7,1 -3,2 0,7 0,6 0,5 0,8 0,5 0,2 Hrubá tvorba fixního k apitálu růst v % , s.c. 5,1 0,4 4,7 3,6 7,2 7,6 3,7 4,2 7,3 Příspěvek ZO k růstu HDP proc.body, s.c. -2,0 -0,6 1,4 4,0 1,9 0,6 4,4 2,8 0,8 Deflátor HDP růst v % 2,8 0,9 3,5 0,9 1,3 2,5 0,0 0,7 2,4 Průměrná míra inflace % 1,8 0,1 2,8 1,9 2,6 2,8 1,9 2,6 2,7 Zaměstnanost (VŠPS) růst v % . -0,7 -0,6 1,2 1,3 0,8 1,2 1,1 0,7 Míra nezaměs tnanos ti (VŠPS) prům ěr v % 7,3 7,8 8,3 7,9 7,6 7,4 7,9 7,6 7,4 Objem mezd a platů (dom.k oncept) růst v % , b.c. 6,6 6,0 6,4 6,6 7,2 7,5 6,5 6,5 6,9 Podíl BÚ na HDP % -5,5 -6,2 -6,0 -2,1 -3,0 -2,6 -2,1 -2,3 -1,6 Předpok lady: S měnný k urz CZK/EUR 30,8 31,8 31,9 29,8 28,4 27,9 29,8 28,5 28,0 Dlouhodobé úrok ové sazby % p.a. 4,9 4,1 4,8 3,6 3,9 4,4 3,6 3,5 3,9 Ropa Brent USD/barel 25,0 28,8 38,3 54,4 66,6 64,5 54,4 60,0 56,8 HDP eurozóny (EU-12) růst v % , s.c. 1,0 0,7 1,8 1,4 1,9 1,7 1,3 1,9 2,1 C.1 Ekonomický výkon Český statistický úřad v červnu zveřejnil revidované časové řady čtvrtletních i ročních národních účtů včetně HDP a složek jeho tvorby a užití za roky 1995 až 2005. Touto revizí mimo jiné splnil povinnost provést metodické změny vyplývající z členství v EU. Výsledkem by mělo být zlepšení mezinárodní porovnatelnosti ukazatelů národního účetnictví. Box C.1: Revize časových řad národních účtů Revize zahrnuje metodické úpravy a zpřesnění dosud platných údajů na základě dodatečných informací. 1. Základní metodická změna spočívá v zachycení finančních zprostředkovatelských služeb nepřímo měřených (FISIM), které byly dosud kompletně považovány za mezispotřebu a nově jsou podle charakteru čerpání vykázány zčásti jako mezispotřeba a zčásti jako konečná spotřeba, případně dovoz a vývoz. Současně je FISIM alokován mezi jednotlivá odvětví na straně tvorby HDP. Tato metodická změna zvyšuje hladinu hrubého domácího produktu v každém roce celé časové řady o 9 až 35 mld. Kč v závislosti na výši úroků, resp. rozdílu mezi přijatými a vyplacenými úroky a úroky odvozenými z referenční úrokové sazby. 2. Další metodická úprava se vztahuje k přehodnocení tržního a netržního charakteru některých služeb. Zejména jde o služby bydlení poskytované v obecních bytech, které jsou nově považovány za tržní služby vzhledem k tomu, že provozní náklady na tyto činnosti jsou pokryty z příjmů z těchto činností z více než 50 %. Tato metodická změna snižuje HDP v jednotlivých letech v rozsahu od 6 do 13 mld. Kč. 3. Do revize HDP jsou promítnuty i revidované výstupy dvou nejvýznamnějších statistických zjišťování u podnikatelských subjektů, které byly provedeny od roku 2000. Za roky 1995 ­ 1999 byl proveden pouze kvalifikovaný odhad všech složek tvorby, užití a tvorby důchodů HDP, a to v odvětvové a věcné struktuře. Dopad zpřesněných údajů ze zpracování statistických zjišťování zvyšuje HDP v rozsahu 8 až 26 mld. Kč. 4. V rámci běžné revize semidefinitivních, resp. předběžných údajů za roky 2003 a 2004 je přepočet do stálých cen zčásti ovlivněn uplatněním zcela nového, podstatně sofistikovanějšího modelu přepočtu. 5. ČSÚ přechází na nový referenční rok pro výpočet zřetězených objemů, kdy dosavadní referenční rok 1995 je nahrazen rokem 2000. Tato změna na rozdíl od dříve používané metody přepočtu do stálých cen nevede k přehodnocení meziročních temp růstu, zmenšuje se však absolutní hodnota diskrepance mezi údajem o reálném HDP spočteným metodou zřetězení a součtem jeho jednotlivých složek vyčíslených stejnou metodou. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 10 Výsledkem revize je zvýšení úrovně HDP v jednotlivých letech v průměru o 1,4 % a změna temp reálného růstu HDP od ­0,5 do +0,4 p.b. Odlišnosti mezi původními a nově revidovanými časovými řadami HDP a složek jeho užití jsou zachyceny v následujících grafech. Časový průběh reálného růstu HDP se změnil jen minimálně, došlo k mírnému vyhlazení cyklického kolísání. Růst deflátoru HDP byl za rok 2003 snížen o 1,6 p.b. (vlivem snížení deflátoru spotřeby domácností), a v roce 2005 pak zvýšen o 1,0 p.b. (změna názoru na vývoj směnných relací). Tato změna významně ovlivnila predikci vývoje nominálního HDP. Graf C.1.1: Reálný HDP Graf C.1.2: Deflátor HDP 101 102 103 104 105 106 107 108 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 stejnéobdobípředchozíhoroku=100 před revizí po revizi 99 100 101 102 103 104 105 106 107 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 stejnéobdobípředchozíhoroku=100 před revizí po revizi Výrazné změny zaznamenala časová řada reálné spotřeby domácností. Její růst v roce 2000 byl snížen o 1,6 p.b. (z 2,9 % na 1,3 %) a v roce 2003 byl vrchol růstového cyklu naopak navýšen o 1,4 p.b. z 4,6 % na 6,0 %. Změněný způsob přepočtu do stálých cen (viz bod 4 výše) se pravděpodobně projevil v tom, že průběh růstu deflátoru spotřeby domácností se opět přiblížil vývoji indexu spotřebitelských cen. Graf C.1.3: Reálná spotřeba domácností Graf C.1.4: Deflátor spotřeby domácností 100 101 102 103 104 105 106 107 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 stejnéobdobípředchozíhoroku=100 před revizí po revizi 99 100 101 102 103 104 105 106 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 stejnéobdobípředchozíhoroku=100 před revizí po revizi CPI U reálné spotřeby vládních institucí bylo tempo růstu zvýšeno v roce 2002 o 2,2 p.b., v roce 2003 pak o 3,3 p.b. z 3,8 % na 7,1 %. V případě hrubé tvorby fixního kapitálu byly úpravy většinou protisměrné k revizím spotřeby domácností a vlády. Např. za rok 2003 došlo ke snížení tempa růstu o 4,3 p.b. z 4,7 % na 0,4 %. Graf C.1.5: Reálná spotřeba vlády Graf C.1.6: Reálná hrubá tvorba fixního kapitálu 94 96 98 100 102 104 106 108 110 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 stejnéobdobípředchozíhoroku=100 před revizí po revizi 98 100 102 104 106 108 110 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 stejnéobdobípředchozíhoroku=100 před revizí po revizi Zdroje: ČSÚ, vlastní propočty C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 11 Analýza cyklického průběhu ekonomického výkonu a její implikace pro makroekonomickou predikci jsou do značné míry ovlivněny průběžně se měnící datovou základnou. Nejistota je znásobena absencí znalostí vládních priorit v oblasti fiskální politiky a zejména výdajové strany veřejných rozpočtů v roce 2007 a rovněž v oblasti strukturálních politik. V každém případě se česká ekonomika pohybuje po růstové trajektorii nad tempem růstu potenciálního produktu. Podle posledních platných údajů ČSÚ v 1. čtvrtletí 2006 dosáhl meziroční přírůstek reálného HDP 7,4 % (proti odhadu z dubna 2006 ve výši 6,5 %), což je historicky rekordní hodnota za období popsané relevantními daty1 . Tempo mezičtvrtletního růstu sezónně vyrovnaného HDP si podle tohoto odhadu udrželo dynamiku ze 4. čtvrtletí 2005 na úrovni 2,0 %. V roce 2006 očekáváme dosažení růstové dynamiky na úrovni 6,2 % (proti 5,6 %). V následujícím období očekáváme postupné uzavírání kladné produkční mezery a návrat k potenciálnímu produktu spojený s mírným zpomalením růstu HDP doprovázeným další akcelerací růstu potenciálního produktu. Pro rok 2007 odhadujeme přírůstek HDP na 5,0 % (odhad neměníme). Výdaje na HDP Struktura růstu se v čase mění. V současné době je tažen zejména hrubou tvorbou kapitálu, přičemž vysoký příspěvek změny zásob k růstu HDP je obtížné ekonomicky interpretovat. Roste vliv spotřeby domácností a naopak klesá příspěvek salda zahraničního obchodu zbožím i službami. Meziroční růst reálných výdajů domácností na konečnou spotřebu ve 1. čtvrtletí 2006 vzrostl na 3,4 % (proti 2,8 %). Příznivá příjmová situace domácností spolu s růstem zadlužení domácností povedou k dalšímu růstu jejich spotřeby. V roce 2006 by se spotřeba domácností měla zvýšit proti předchozímu roku o 3,5 % (proti 3,1 %) s následnou akcelerací na 3,9 % (proti 3,6 %) v roce 2007. Výdaje vlády na konečnou spotřebu v 1. čtvrtletí 2006 klesly o 1,0 % (proti vzestupu o 0,7 %). Odhadujeme, že za rok 2006 dosáhne meziroční přírůstek spotřeby vlády cca 0,6 % (proti 0,5 %). V roce 2007 předpokládáme růst spotřeby vlády o 0,5 % (proti 0,2 %). Objem hrubé tvorby fixního kapitálu se v 1. čtvrtletí 2006 proti stejnému období předchozího roku razantně zvýšil o 7,1 % (proti 4,0 %). Příznivý vývoj zisků zejména u podniků pod zahraniční kontrolou a trvající příliv zahraničních investic by se měly odrazit v silné investiční aktivitě, která by měla být převážně proexportně orientována. Zároveň předpokládáme, že zahraniční vlastníci v ČR 1 Reálný hrubý domácí důchod, který zohledňuje i vývoj směnných relací, vzrostl ,,pouze" o 5,5 %. reinvestují značnou část zisků. Zvyšující se příspěvky z fondů EU poplynou převážně do infrastrukturních investic. V roce 2006 by měl objem investic vzrůst o 7,2 % (proti 4,2 %). V roce 2007 očekáváme přírůstek ve výši 7,6 % (proti 7,3 %). V roce 2005 bylo dosaženo pozitivního příspěvku zahraničního obchodu k růstu HDP v rekordní výši 4,0 p.b. Opakování této vysoké hodnoty nepovažujeme za pravděpodobné, ale i v dalších letech počítáme s udržením kladného příspěvku při zvyšování podílu obratu zahraničního obchodu na HDP. Pro rok 2006 odhadujeme příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP ve výši 1,9 p.b. (proti 2,8 p.b.), v roce 2007 pak na 0,6 p.b. (proti 0,8 p.b.). Důchodová struktura HDP (v nominálním vyjádření) HDP v běžných cenách vzrostl v prvním čtvrtletí o 8,3 % (proti 6,0 %). V roce 2006 čekáme přírůstek o 7,5 % (proti 6,4 %) a stejně tak i v roce 2007 (odhad neměníme). Vyšší predikce nominálního růstu vyplývá jednak z revize dat za poslední období, jednak z rychlejšího růstu jednotlivých důchodových složek. Náhrady zaměstnancům podle domácího konceptu2 se v 1. čtvrtletí zvýšily o 7,1 % (proti 6,7 %). V roce 2006 očekáváme růst o 7,3 % (proti 6,7 %), v roce 2007 pak o 7,5 % (proti 7,0 %). Mzdový vývoj je podrobněji rozebrán v kap. C.3. Hrubý provozní přebytek stoupl v 1. čtvrtletí o 10,6 % (proti 5,2 %), v roce 2006 očekáváme jeho růst o 7,9 % (proti 6,0 %), v roce 2007 pak o 8,5 % (proti 8,1 %). Prokazuje se, že vysoké ceny ropy a dalších surovin ovlivňují důchodovou situaci podnikové sféry méně, než jsme se domnívali před revizí národních účtů. C.2 Ceny zboží a služeb Spotřebitelské ceny Na konci května 2006 se meziroční růst hladiny spotřebitelských cen zrychlil na 3,1 % (proti 2,8 %) při příspěvku administrativních opatření ve výši 2,5 p.b. (proti 2,4 p.b.). Na zrychlení inflace mělo vliv především zvýšení cen tarifů u pevných telefonních linek a pohonných hmot. Dlouhodobě je inflace tažena zejména cenami elektřiny a plynu pro domácnosti, což se projevuje v růstu nákladů na bydlení. K celkovému meziročnímu růstu cen v květnu 2006 ceny z tohoto oddílu přispívají 2,0 p.b., což jsou téměř dvě třetiny meziročního růstu cen. Vysoké ceny ropy se v růstu cenové hladiny projevují jen omezeně. Meziroční růst dolarových cen (v květnu 2006 o 44 %) je tlumen zhodnocením kurzu CZK/USD a vysokým stabilním zdaněním 2 Jedná se o objem náhrad vyplacených na území ČR jak rezidentům tak i nerezidentům (tedy bez náhrad vyplacených rezidentům mimo území ČR). C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 12 z větší části vztaženým k objemovým parametrům. Průměrná cena nejprodávanějšího benzínu Natural 95 tak byla vyšší jen o 11,6 %. Nepřímé a sekundární dopady na ostatní ceny zatím byly zaznamenány jen okrajově. Pokles cen domácích zemědělských výrobců patrný od 2. pololetí 2004 ovlivňuje dosud se zpožděním meziroční pokles cen potravin, který se však od počátku roku 2006 postupně zmenšuje. Navíc v segmentu pekárenských výrobků se do jejich cen promítl vliv zvýšení cen technologických energií. V roce 2006 předpokládáme průměrnou míru inflace 2,6 % (predikci neměníme). K jejímu nárůstu oproti roku 2005 přispělo hlavně zvýšení regulovaných cen energií a změny věcně usměrňovaných cen. Většina administrativních opatření byla (na rozdíl od roku 2005) načasována na počátek roku 2006, což zvýšilo meziroční cenový růst v prvních měsících roku. Výjimkou je jen další etapa úpravy spotřebních daní u cigaret, která by se měla v jejich cenách projevit v průběhu 2. pololetí 2006. Tržní pohyb cen by měl zůstat mírný vzhledem k trvajícímu zhodnocování směnného kurzu. Meziroční index spotřebitelských cen v prosinci by se neměl výrazně lišit od roku 2005. Pro rok 2007 očekáváme zvýšení průměrné míry inflace na 2,8 % (proti 2,7 %). K jejímu nárůstu by měly přispět kromě zvýšení regulovaných cen energií i další etapy harmonizace spotřebních daní u cigaret a změny věcně usměrňovaných cen. Současně bude zahájen proces postupného narovnávání cen dosud regulovaného nájemního bydlení. Do predikce není zahrnut odhad dopadu ekologické daně. Deflátory Růst deflátoru domácího konečného užití, který zahrnuje vedle spotřeby domácností i spotřebu vlády a hrubou tvorbu kapitálu, sledoval pohyb inflace. V prvním čtvrtletí 2006 stoupl o 2,8 % (proti odhadu 1,7 %). V odchylce predikce od vykázané skutečnosti se promítla revize datové základny (viz Box C.1). V roce 2006 by tento deflátor měl vzrůst o 2,7 % (proti 2,1 %) . V roce 2007 by měl zaostat proti tempu spotřebitelských cen o 0,3 p.b. a dosáhnout úrovně 2,5 % (proti 2,2 %). Růst deflátoru hrubé tvorby fixního kapitálu je a zůstane nižší zejména v segmentu investic do strojů a zařízení vlivem zhodnocení směnného kurzu. Deflátor spotřeby domácností by měl sledovat růst CPI. Růst implicitního deflátoru HDP je snižován extrémními cenami ropy, které přispívají ke zhoršení směnných relací (viz Graf 2.4). V 1. čtvrtletí 2006 růst deflátoru dosáhl 0,9 % (proti poklesu o 0,4 %). Pro rok 2006 očekáváme, že deflátor HDP dosáhne 1,3 % (proti 0,7 %), v roce 2007 předpokládáme růst o 2,5 % (proti 2,4 %). C.3 Trh práce a domácnosti Vývoj na trhu práce v 1. čtvrtletí 2006 v zásadě nadále reflektoval pokračující ekonomický růst. Počet zaměstnaných osob se zvyšoval, mírně ubylo nezaměstnaných a pracovní síla i ekonomická aktivita rostly. Přes příznivé vnitřní ekonomické prostředí však přetrvávají strukturální problémy. Zaměstnanost (v metodice VŠPS) Vykázaný růst zaměstnanosti v 1. čtvrtletí 2006 o 1,7 % (proti 1,4 %) odpovídal příznivé cyklické pozici a byl nejvyšší od počátku roku 1994. Významně se projevil ve zpracovatelském průmyslu, kde namísto obvyklého poklesu proti předchozímu čtvrtletí došlo k dalšímu zrychlení růstu zaměstnanosti. Na vrcholu ekonomického cyklu jsou do pracovního procesu přednostně zapojováni nikoli nezaměstnaní, ale spíše osoby mimo ekonomickou aktivitu s odpovídající kvalifikací, často v důchodovém věku a cizí státní příslušníci. Z hlediska věkové struktury vývoj zaměstnanosti reflektoval uzákoněné postupné prodlužování doby pracovní aktivity i větší ochotu pracovat za méně příznivých podmínek u osob vyšších věkových kategorií (55 ­ 65 let). Vývoj zaměstnanosti z pohledu postavení v zaměstnání odrážel rozšíření spektra možností tvorby pracovních příležitostí (přírůstek zaměstnanců o 2,4 %). Na růstu zaměstnanosti se však, na rozdíl od předchozího roku, podílel i přírůstek počtu podnikatelů se zaměstnanci. Úbytek sebezaměstnaných zpomalil, nadále ubývalo členů produkčních družstev. V průběhu let 2006 i 2007 očekáváme vzhledem k růstové fázi ekonomiky i různým formám aktivní podpory tvorby pracovních míst pokračující růst zaměstnanosti, v průměru meziročně o 1,3 % (proti 1,1 %) a 0,8 % (proti 0,7 %) při trvajícím nárůstu míry zaměstnanosti i ekonomické aktivity. Nezaměstnanost Relativně pomalé snižování počtu nezaměstnaných na sezónně očištěných datech má převážně cyklický základ, strukturální problémy se významně nezlepšují. Z regionálního hlediska docházelo v posledním období spíše ke stírání rozdílů, zejména díky výraznější podpoře okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Zejména v severních regionech se však projevují strukturální problémy a nepřizpůsobení některých segmentů populace a míra nezaměstnanosti neklesá úměrně investovaným finančním prostředkům i úsilí úřadů práce i dalších institucí. Bez významné změny motivačních podmínek v poměru rozsahu sociálních dávek a příjmů z práce nelze v krátkém časovém horizontu očekávat výraznou změnu chování problémových C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 13 nezaměstnaných. Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti budou přetrvávat, zejména díky nižší adaptabilitě a kvalifikačnímu nesouladu v nabídce a poptávce po pracovní síle v problémových regionech. Očekáváme, že počet nezaměstnaných bude nadále se sezónními výkyvy mírně klesat kvůli efektům ekonomického růstu a aktivní politiky zaměstnanosti. Zdroje pro výraznější pokles nezaměstnanosti však již narážejí na bariéru strukturální nezaměstnanosti. U obou základních statistik očekáváme obdobný průběh. Mezinárodně srovnatelná obecná míra nezaměstnanosti podle VŠPS by se měla snížit ze 7,9 % v roce 2005 na 7,6 % (beze změny) v roce 2006 a na 7,4 % v roce 2007. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v nové metodice MPSV by měla z 9,0 % v roce 2005 poklesnout na hodnotu 8,3 % (proti 8,4 %) v roce 2006 a na 8,0 % (proti 8,2 %) v roce 2007. Mzdy Vyvážený vývoj produktivity práce a mezd nadále přispívá k nízkoinflačnímu prostředí v ČR. Zatímco růst produktivity práce (HDP na zaměstnaného z VŠPS) dosáhl v 1. čtvrtletí 2006 rekordní hodnoty ve výši 5,6 %, mzdové nárůsty byly poměrně mírné. Objem mezd a platů podle domácího konceptu vzrostl o 7,0 % v důsledku souběžného růstu průměrných mezd (mzdy na zaměstnance VŠPS vzrostly o 4,7 %, průměrná měsíční mzda o 6,9 %) i počtu zaměstnanců (podle VŠPS o 2,2 %). Stabilita mzdového vývoje je dána převážně politikou odměňování v produkčních odvětvích, kde růst odměn za práci závisí souběžně na výkonnosti jednotlivce a na hospodářském výsledku podniku. Úplné jednotkové náklady práce (růst nominálních náhrad zaměstnanců podle domácího konceptu na jednotku reálného HDP) tak v prostředí extrémně rychlého ekonomického růstu, podobně jako v předchozím čtvrtletí, meziročně klesly o 0,3 %. Očekáváme, že tento příznivý vývoj je pouze krátkodobého charakteru. Rostoucí počet vykázaných volných pracovních míst a problémy při obsazování nových kapacit pracovníky s vhodnou kvalifikací by se měly projevit mírným zrychlením růstu mezd, který však bude tlumen rostoucí zaměstnaností cizích státních příslušníků ochotných pracovat za nižší mzdy. Nominální přírůstek objemu mezd a platů podle domácího konceptu pro rok 2006 předpokládáme ve výši 7,2 % (proti 6,5 %), v roce 2007 by měl vzrůst na 7,5 % (proti 6,9 %). Průměrná měsíční mzda by za těchto podmínek měla v tomto roce překročit hranici 20 000 Kč a v roce 2007 se přiblížit úrovni 22 000 Kč. Úplné jednotkové náklady práce by se měly zvýšit o 1,1 % v roce 2006 a o 2,5 % v roce 2007. Tento růst by měl být přibližně na úrovni deflátoru HDP a neměl by zakládat proinflační impulsy. Domácnosti (v metodice národních účtů v běžných cenách) V účtu sektoru domácností došlo v důsledku revizí obdobně jako u údajů za HDP k více či méně významným úpravám jednotlivých položek a tím i pohledu na minulost jako východisko pro predikci (zejména u spotřeby a míry úspor). Nominální disponibilní důchod domácností však beze sporu v posledním období roste bez výrazných výkyvů, což je dáno zejména relativně stabilním vývojem mezd a platů. Růst sociálních příjmů v 1. čtvrtletí 2006 (o 7,1 %) zrychlil zejména díky srovnatelně výrazně vyšší valorizaci starobních důchodů (o 6 % u starodůchodců a 4 % u novodůchodců + 70 Kč zvýšení základu u všech) a zvýšení životního minima zakládajícího nárok na zvýšení části dávek. V předběžných údajích účtu domácností se v 1. čtvrtletí 2006 objevilo výrazné meziroční snížení u daní z důchodu a jmění v důsledku zahrnutí vratek ze společného zdanění manželů do tohoto čtvrtletí. Ve spotřebě domácností průběžně roste podíl výdajů spojených s bydlením, rovněž alokace zdrojů domácností na investice do bydlení prokazatelně roste. Motivace ke zvyšování úspor je založena převážně výhodností státem podporovaných produktů pro stavební a důchodové spoření, u bankovních vkladů většinou dochází ke znehodnocení úspor. Předpokládáme, že růst nominálních výdajů na spotřebu domácností v roce 2006 dosáhne 6,1 % (proti 5,0 %). V roce 2007 očekáváme úměrně k vyšším příjmům zrychlení na 6,8 % (proti 5,8 %). Míra úspor domácností by měla v důsledku zrychlení spotřeby v uvažovaných dvou letech mírně klesat. C.4 Vztahy k zahraničí (v metodice platební bilance) Podíl salda běžného účtu (BÚ) na HDP se od 3. čtvrtletí 2004 do konce roku 2005 zlepšil z ­7,0 % na ­2,1 %. V 1. čtvrtletí 2006 (v ročním vyjádření) se však mírně zhoršil a dosáhl ­2,6 %. Zpomalil se strmý nárůst přebytku obchodní bilance, ke zhoršení podílu BÚ/HDP přispěly i meziročně horší výsledky bilance služeb, běžných převodů a bilance výnosů. Schodek bilance výnosů se od poloviny roku 2005 neprohlubuje, bude však i v následujících letech určující pro výši deficitu BÚ. V dubnu 2005 se úhrnné roční saldo obchodní bilance dostalo poprvé v historii ČR do přebytku, který se rychle zvyšoval a do konce roku dosáhl 39,5 mld. Kč. V 1. čtvrtletí 2006 se však zlepšování přebytku obchodní bilance zpomalilo. Největší měrou k tomu přispěly vysoké ceny ropy a plynu, což se projevuje v narůstajícím schodku palivové části obchodní bilance (SITC 3). Přestože nepředpoklá- C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 14 dáme další růst cen ropy, jejich hladina zůstane zhruba na stávající vysoké úrovni a vlivem zpoždění, vyplývajícího z využívání termínovaných kontraktů, by měl schodek v tomto roce dosáhnout rekordní úrovně 148 mld. Kč (proti 133 mld. Kč). Přebytek nepalivové části bilance v roce 2005 vzrostl o více než 100 mld. Kč a dosáhl 153 mld. Kč. V dalším období by mělo být jeho zvyšování pozvolnější vzhledem k vyčerpání efektu nových kapacit a vyšší dynamice dovozu, takže v roce 2006 odhadujeme jeho výši na 205 mld. Kč (proti 213 mld. Kč). Pozitivní vývoj obchodní bilance vyplývá z příznivého působení volného pohybu zboží po vstupu ČR do EU a z náběhu nových exportních kapacit odvětví zpracovatelského, zejména automobilového průmyslu. Navíc tyto kapacity ve stále větší míře využívají služeb tuzemských subdodavatelů, což vede k substituci dovozů. Příznivě působilo i zlepšení ekonomické situace zemí eurozóny. V této souvislosti došlo po předchozím zvolnění (od 3. čtvrtletí 2004 do poloviny roku 2005) k opětnému zrychlení růstu exportních trhů3 , které by mělo pokračovat i v následujících letech. Růst exportních trhů by se měl v roce 2006 přiblížit 10 %, což by bylo nejvíce od roku 1997. Vedle tradičních trhů český vývoz využívá i výhod plynoucích z dynamického růstu ekonomik evropských tranzitivních zemí a zemí SNS. Trvající zlepšování exportní výkonnosti (o téměř 6 % v roce 2006), které indikuje zvyšování podílu českého zboží na exportních trzích, by mělo umožnit dosažení tempa růstu reálného vývozu zboží ve výši 16 %. Na druhé straně očekávané zrychlení domácí poptávky podstatně zvýší dynamiku růstu reálného i nominálního dovozu zboží. V predikci uvedená úroveň směnného kurzu nepředstavuje pro obchodní bilanci zásadní riziko. Reálný směnný kurz vůči Německu (viz graf 4.2) se stále nachází pod dlouhodobým trendem. Zhodnocení nominálního kurzu je kompenzováno růstem produktivity práce při minimálním inflačním diferenciálu. S ohledem na naznačené tendence by v roce 2006 mělo dojít ke zpomalení zlepšování salda obchodní bilance na 58 mld. Kč (proti 80 mld. Kč). V roce 2007 by se přebytek měl při udržení současných pozitivních tendencí a odeznění vlivu růstu cen paliv zvýšit na cca 75 mld. Kč (proti 115 mld. Kč). Saldo bilance služeb je v ročním klouzavém úhrnu od roku 2003 dlouhodobě stabilní na úrovni 0,4 ­ 0,6 % HDP. K opětovnému navázání na růstový trend přebytku by mohlo dojít s postupným oživováním v původních zemích EU, především v oblasti cestovního ruchu i dopravy. 3 Vážený průměr růstu dovozu zboží sedmi nejvýznamněj- ších obchodních partnerských zemí. Schodek bilance výnosů, která zahrnuje reinvestované i repatriované zisky zahraničních investorů, se sice v posledních čtvrtletích přestal zvyšovat, vzhledem ke stálému přílivu přímých zahraničních investic a s ním souvisejícím odlivem zisků se dá očekávat spíše jeho opětovný nárůst. Deficit u náhrad zaměstnancům bude plynule narůstat vlivem rostoucí zaměstnanosti cizinců v ČR. V roce 2006 očekáváme, že podíl schodku běžného účtu na HDP dosáhne 3,0 % (proti 2,3 % HDP), predikce na rok 2007 činí 2,6 % HDP (proti 1,6 % HDP) s tím, že v delším horizontu by se měla projevit tendence k vyrovnávání běžného účtu. C.5 Úspory a investice Od roku 2004 trvá trend nárůstu podílu hrubých národních úspor na HDP vlivem zvýšené tvorby úspor v sektorech finančních i nefinančních institucí a vlády. Finanční bilance ekonomických institucí (rozdíl mezi úsporami a investicemi) by se v roce 2007 měla poprvé v historii dostat do přebytku a rozhodující měrou tak přispět k procesu vyrovnávání běžného účtu platební bilance. C.6 Demografie4 Podle nejnovějších údajů o populační struktuře se dále zvyšuje porodnost a snižuje úmrtnost. Vedle toho se před očekávaným poklesem stabilizoval podíl počtu obyvatel ve věkové skupině 20 až 59 let. Jsme tedy svědky počátku procesu stárnutí obyvatelstva. Podíl mladých věkových kategorií se bude nadále snižovat. Příčinou je nízká míra porodnosti. V roce 2005 sice úhrnná plodnost5 vzrostla na 1,28 (proti minimu 1,13 v roce 1999), ale tato hodnota je stále velmi vzdálená referenční hodnotě 2,04, která zajišťuje dlouhodobou stabilitu populace. Nízká porodnost je ovlivněna změnou životního stylu i stále velmi obtížnou dostupností bydlení pro mladé rodiny. Naopak počet i podíl seniorů v populaci poroste v důsledku demografické struktury a prodlužování střední délky života. Nepříznivý vývoj může být pouze částečně přitlumen imigrací. Demografický vývoj představuje riziko pro vývoj ekonomiky ve středním a dlouhém období. Ke zmírnění nepříznivých dopadů stárnutí obyvatelstva na veřejné rozpočty byla přijata opatření typu parametrické reformy. Do roku 2016 je legislativně stanoveno postupné prodlužování zákonného věku odchodu do důchodu. V rámci reformy veřejných financí byly provedeny další 4 Zpracováno na základě demografické projekce ČSÚ z konce roku 2003. 5 Počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu, pokud by po celé její reprodukční období zůstala její plodnost stejná jako v uvedeném roce. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 15 změny, např. zrušení dočasně krácených předčasných důchodů. Přesto se od konce roku 2003 počet starobních důchodců opět zvyšuje (viz graf 6.4). V budoucnosti vzhledem ke stárnutí obyvatelstva bude důchodový účet v tradičním průběžném systému vystaven deficitním tendencím. Proto byl vytvořen Výkonný tým pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě v ČR, který v červnu 2005 publikoval Závěrečnou zprávu shrnující možnosti a výhledy různých variant důchodové reformy. Konečné rozhodnutí o reformě bylo odloženo na období po volbách do Poslanecké sněmovny. C.7 Úrokové sazby ČNB své referenční úrokové sazby ani v průběhu jara 2006 nezměnila. V oficiálním vyjádření na poslední tiskové konferenci však guvernér naznačil, že pravděpodobnost růstu klíčových sazeb se zvýšila. V současné době jsou referenční úrokové sazby nastaveny následovně: 2T repo sazba na 2,00 %, diskontní sazba na 1,00 % a lombardní sazba na 3,00 %. Za hlavní proinflační rizika své inflační prognózy centrální banka považuje: možné větší poptávkové tlaky, vyšší než očekávanou inflaci v květnu a vyšší cenu ropy. Naopak protiinflačně působí silnější kurs koruny, který ČNB oproti ostatním institucím očekává na relativně slabší úrovni, a slabší kurz USD. Na rozdíl od ČNB americký FED a Evropská centrální banka měnovou politiku neustále přitvrzují. Od poloviny června 2006 je v EMU klíčová úroková sazba stanovena na hodnotě 2,75 %. Tímto opatřením se záporný úrokový diferenciál vůči sazbám ČNB prohloubil na 0,75 p.b. Oslabení směnného kursu koruny však nelze připisovat jen rozdílu nastavení referenčních úrokových sazeb. V úvahu je také nutné vzít fakt, že došlo ke korekci předchozí rychlé apreciace. Dále oslabení koruny do značné míry souvisí se zhoršeným sentimentem na emerging markets. V USA v červnu zvýšil FED referenční sazbu na 5,25 %. Klíčové úrokové sazby v USA tak převyšují sazby ČNB již o 3,25 p.b. Pohyb výnosové křivky mezibankovních úrokových sazeb PRIBOR v 2. čtvrtletí 2006 byl ovlivněn sílícím očekáváním účastníků peněžního trhu na růst základních úrokových sazeb ČNB. Na základě toho došlo k posunu dlouhého konce peněžní výnosové křivky směrem nahoru. Je to značná změna názorů v porovnání s předchozím čtvrtletím, kdy se objevily spekulace na pokles sazeb a křivka klesala. Průměrná hodnota tříměsíční sazby PRIBOR dosáhla v 2. čtvrtletí 2006 hodnoty 2,1 %. V roce 2006 ji odhadujeme průměrně na úrovni 2,2 % (proti 2,1 %), v roce 2007 potom na 2,6 % (oproti 2,4 %). Výnosy do doby splatnosti 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely6 na začátku tohoto roku klesly na průměrnou hodnotu za 1. čtvrtletí 2006 ve výši 3,46 %. Ve 2. čtvrtletí však opět došlo k jejich markantnímu nárůstu. Hlavní příčinou je slabá poptávka, resp. odliv velkého objemu finančních prostředků (jež nemá žádnou souvislost s vývojem domácích fundamentů) na americké trhy a požadavek vyšší rizikové prémie u finančních instrumentů na emerging markets. Pro rok 2006 odhadujeme hodnotu 3,9 % (proti 3,6 %), pro rok 2007 nárůst na 4,4 % (oproti 4,0 %). Všechny klientské úrokové sazby během 1. čtvrtletí 2006 mírně vzrostly. Průměrné sazby z vkladů domácností dosáhly hodnoty 1,22 %. V letošním roce předpokládáme jejich nepatrný nárůst na úroveň 1,3 % (odhad neměníme). Úrokové sazby z celkového stavu úvěrů nefinančním podnikům v 1. čtvrtletí 2006 dosáhly hodnoty 4,19 %, v roce 2006 předpokládáme 4,3 % (odhad neměníme), v roce 2007 potom 4,7 % (oproti 4,4 %). C.8 Vládní sektor (v metodice GFS - Government Finance Statistics Mezinárodního měnového fondu) Od roku 2002 zaznamenává hospodaření veřejných rozpočtů lepší vývoj, než činila původní očekávání. V roce 2005 deficit očištěný o čisté půjčky a dotace transformačním institucím (fiskální cílení) klesl na 53,6 mld. Kč, tj. na 1,8 % HDP. V porovnání se stanoveným cílem na rok 2005 byl ukazatel pro fiskální cílení o 2,2 p. b. nižší než činil původní záměr. Pozitivní vývoj hospodaření veřejných rozpočtů byl dán jak dosažením vyšších než očekávaných příjmů, tak nižšími uskutečněnými výdaji. Zvýšené příjmy přitom nejsou zdůvodnitelné vysokým ekonomickým růstem, jelikož nominální HDP a jeho komponenty rozhodující pro výběr daní dosáhly téměř přesně výše předpokládané v návrhu státního rozpočtu pro rok 2005. Výsledky veřejných rozpočtů byly stejně jako v předchozích letech ovlivněny především hospodařením státního rozpočtu7 , jehož schodek dosáhl 59,7 mld. Kč (očištěný o převody z a do rezervních fondů a fondu státních záruk) a byl o 37,5 mld. Kč nižší než předpokládal schválený rozpočet (vč. uvažované úhrady ztráty ČKA). Do výsledků se velmi výrazně promítaly převody neutracených prostředků organizačních složek státu do rezervních fondů ve výši 46,7 mld. 6 ČNB harmonizovala metodiku sledování dlouhodobých úrokových sazeb tak, aby odpovídala jejich vykazování pro plnění příslušného Maastrichtského kritéria. 7 V metodologii GFS 1986 je deficit SR navýšen o 30 mld. Kč v důsledku úhrady ztráty ČKA na základě Zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části ztráty ČKA, vzniklé přebíráním nebonitních aktiv v letech 1991 až 2003. Rozpočtovaná částka činila 14,1 mld. Kč. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 16 Kč, zatímco čerpání rezervních fondů vytvořených v minulých letech činilo pouze 21,8 mld. Kč. Uspořené prostředky mohou zvýšit výdaje v dalších letech. Aby tyto převody nezkreslily výsledky hospodaření vládního sektoru, metodologie GFS 1986 (stejně jako metodologie ESA 95, která je relevantní pro výpočet Maastrichtských kritérií) vylučuje ze salda rozdíl mezi neutracenými prostředky převedenými do rezervních fondů organizačních složek státu a neutracenými prostředky z minulých let načerpanými naopak z rezervních fondů v průběhu roku do příjmů. Provedení této úpravy vedlo v roce 2005 ke zlepšení deficitu o 24,9 mld. Kč. Průběžné nadhodnocování odhadů deficitů státního rozpočtu a mimorozpočtových fondů se promítá do konečných výsledků veřejných rozpočtů. Dosažení lepších výsledků se může prvotně jevit jako pozitivní, ale současně také svědčí o neodpovídající kvalitě rozpočtového procesu a potřebě urychlení jeho reformy. Celkové příjmy meziročně vzrostly o 9,7 %, podíl příjmů vládního sektoru na HDP ve srovnání s rokem 2004 zaznamenal podstatný růst (o 0,9 p.b.) a dosáhl 39,0 % HDP. Tento vývoj byl výsledkem výrazného meziročního růstu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení, které mají na celkových příjmech veřejných rozpočtů nejvyšší podíl. Jejich růst se ve srovnání s rokem 2004 meziročně zvýšil o 2,5 p.b. na 10,1 %. Konsolido- vaná daňová kvóta v roce 2005 meziročně vzrostla o 1,0 p.b. a činila 35,6 % HDP. S výjimkou majetkových daní a příjmů z cel (souvisí se vstupem do EU) došlo k dynamickému růstu u všech kategorií daňových příjmů. Přetrvával trend růstu podílu nepřímých daní. Oproti původním očekáváním se příznivě vyvíjel zejména výběr daně z příjmů právnických osob a také inkaso spotřebních daní. Zatímco v minulých letech docházelo zpravidla k nadhodnocování odhadů privatizačních příjmů, v roce 2005 skutečnost předčila prvotní odhady o téměř 50 mld. Kč. Privatizační příjmy tak dosáhly 107,3 mld. Kč, což bylo dáno zejména privatizací Českého Telecomu (82,6 mld. Kč). Tato skutečnost příznivě ovlivnila výsledky hospodaření FNM, který při navýšení příjmové strany ponechal výdajovou stranu bez výraznějších změn a jeho hospodaření skončilo přebytkem o více než 50 mld. Kč vyšším, než tomu bylo v době schvalování státního rozpočtu. Ve srovnání s rokem 2004 vzrostl podíl výdajů vládního sektoru (bez čistých půjček) na HDP o 0,7 p.b. a dosáhl 42,3 %.Ve výdajové struktuře nedochází k výrazným změnám. Nejvyšší podíl nadále představují transfery obyvatelstvu včetně neziskových institucí, které jsou z více než 70 % tvořeny mandatorními výdaji a realizovány především státním rozpočtem. V jejich rámci představují nejvýznamnější výdajovou zátěž dávky důchodového zabezpečení, které tvoří 50 % celkových transferů obyvatelstvu. Další významnou skupinou mandatorních výdajů jsou sociální výdaje - dávky nemocenského pojištění, systému státní sociální podpory a sociální péče vyplácené prostřednictvím obcí. Sociální transfery představují podstatnou část celkových výdajů státního rozpočtu a přispívají k jeho celkové nevyrovnanosti. Pozitivní vývoj salda veřejných rozpočtů byl výrazně ovlivněn běžnou bilancí8 . Ta se ve srovnání s rokem 2004 zlepšila o 1,2 mld. Kč na 26,3 mld. Kč a její přebytek činil stejně jako v roce 2004 0,9 % HDP. Schodek primární bilance9 se naopak v roce 2005 meziročně zhoršil o 4,6 mld. Kč, podíl na HDP se však meziročně téměř nezměnil a činil 2,4 % HDP. Pokles deficitů vládního sektoru ovlivnil vývoj vládního dluhu, jehož dynamika se ve srovnání s rokem 2004 snížila o 3,6 p.b. a činila 15,6 %. Dluh vlády dosáhl 762,1 mld. Kč, tedy 25,6 % HDP. Ve struktuře zadluženosti si nejvyšší váhu zachovává státní dluh (89,8 %), který roste rychleji než dluh vládní. Další segmenty si zachovávají v podílu na celkové zadluženosti stálé pořadí: následují územní samosprávné celky (jejich dluh vzrostl meziročně o 4,4 mld. Kč), mimorozpočtové fondy a zdravotní pojišťovny. U mimorozpočtových fondů došlo v roce 2005 k růstu zadlužení z 1,2 mld. Kč v roce 2004 na 2,4 mld. Kč v roce 2005. Aktualizované odhady naznačují, že příznivý vývoj z roku 2005 se v roce 2006 nebude opakovat. Očekávaný meziroční růst výdajů doprovázený poklesem příjmů bude hlavní příčinou deficitnosti veřejných rozpočtů. Meziročně se zhorší především očekávané výsledky hospodaření státního rozpočtu a bývalého Fondu národního majetku. V porovnání s dubnovým odhadem dochází v našich odhadech jen k mírným změnám. Odhadovaný deficit pro fiskální cílení (bez zahrnutí čistých půjček a dotací transformačním institucím) se meziročně výrazně zvýší o 1,9 p.b. na 3,7 % HDP, tj. 119,8 mld. Kč (proti 117,0 mld. Kč). Tím bude dodržen fiskální cíl stanovený pro rok 2006. Promítají se zde také mimořádné výdaje spojené s likvidací povodňových škod ve výši 5 mld. Kč. Očekávané saldo státního rozpočtu (bez operací Národního fondu a bývalého Fondu národního majetku)10 bude činit -77,5 mld. Kč. Oproti dubnu došlo ke zhoršení očekávaných výsledků hospodaření u Státního fondu dopravní infrastruktury (o 6 mld. Kč), u Státního fondu rozvoje bydlení (o 3 mld. Kč) a u Národního fondu 8 Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji. 9 Saldo s vyloučením čistých půjček plus výdajové úroky. 10 V metodologii GFS 1986 je deficit SR navýšen o 20 mld. Kč v důsledku úhrady ztráty ČKA na základě Zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části ztráty ČKA, vzniklé přebíráním nebonitních aktiv v letech 1991 až 2003. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 17 (o 1,3 mld. Kč), zatímco očekávaný výsledek hospodaření FNM se zlepšil o 3,2 mld. Kč. Lze přepokládat, že příjmy vládního sektoru v roce 2006 relativně vzrostou o 7,8 %. Projeví se zde vysoká základna z roku 2005 a také legislativní změny daně z příjmu fyzických osob (snížení sazeb, rozšíření pásem a nahrazení odečitatelných položek slevami na dani), které povedou k poklesu inkasa přímých daní. Tento vývoj ovlivní složenou daňovou kvótu, která meziročně klesne o 0,9 p.b. na 34,7 % HDP. Ve srovnání s rokem 2005 se očekává zrychle- ní růstu výdajů o 1,8 p.b. na 10,6 %. Dojde i k zhoršení běžné a primární bilance. Běžná bilance se ve srovnání s rokem 2005 zhorší o 1,2 p.b. a její deficit bude činit 0,3 % HDP. Deficit primární bilance meziročně vzroste o 0,8 p.b. na 3,2 % HDP. Predikce pro běžný rok je do značné míry ztížena obtížnou predikovatelností převodů neutracených prostředků organizačních složek státu do rezervních fondů, které mohou být použity na posílení výdajů v dalších letech. Kumulace prostředků v rezervních fondech a možnost jejich použití s časovým odstupem (např. až v době před vstupem do měnové unie) se současně stává jedním z rizik budoucího vývoje veřejných financí. Vývoj deficitů vládního sektoru ovlivní také očekávaný vládní dluh, který dosáhne 855,1 mld. Kč a v porovnání s rokem 2005 se zvýší o 1,1 p.b. na 26,7 % HDP. Vývoj vládního a zejména pak státního dluhu v delším časovém horizontu vykazuje růstové tendence a s nimi spojený růst nákladů dluhové služby. C.9 Světová ekonomika Dynamický růst světové ekonomiky pokračuje. Nejrychleji stále roste Čína, Indie a další asijské ekonomiky, oživení posiluje i v Japonsku. Vývoj zejména ve vyspělých zemích brzdí vysoké ceny surovin, které dosahují nových rekordů. Americká ekonomika vzrostla za rok 2005 o solidních 3,5 % a za 1. čtvrtletí 2006 o 3,7 %. Převážně se o to zasloužila soukromá spotřeba. Vzhledem k cenám paliv se ovšem čeká zpomalení spotřebitelských výdajů, což společně se zvýšením úrokových sazeb indikuje zpomalení ekonomiky. Výraznou nerovnováhu představuje stále expandující deficit běžného účtu, který se pohybuje kolem 6,5 % HDP, a také vysoký deficit rozpočtu. Na cenové tlaky, způsobené především rostoucími náklady vstupů (květnová inflace byla 4,2 %), reagovala centrální banka průběžným zvyšováním referenční úrokové sazby na úroveň 5,25 % v červnu 2006. Od dubna počal dolar ostřeji znehodnocovat vůči euru i jenu a jeho budoucí kurz je předmětem řady spekulací. V roce 2006 očekáváme v USA růst 3,3 % (beze změny) a pro následující rok o 2,8 % (proti 2,9 %). Ekonomický růst eurozóny se z 1,8 % v roce 2004 zpomalil na 1,4 % v roce 2005. Přesto jsou očekávání optimistická ­ roste export, investice, indexy podnikatelské důvěry a oživení pomalu sílí. Potřebná stále zůstává silnější spotřeba domácností, která teprve může dát růstu potřebnou robustnost. To platí zvláště v německé ekonomice, kde se v souvislosti s chystaným zvýšením DPH o 3 p.b. na 19 % očekává růst spotřeby v závěru roku. Jinak je růst tažen vysokou dynamikou exportu. Reálnost předpokladů o silnějším oživení se ovšem bude muset teprve prokázat, mnoho bude záležet na mixu hospodářské politiky. Zvýšení DPH bude mít pravděpodobně dopad na zpomalení ekonomiky v první polovině roku 2007. ECB zvýšila po dlouhém období stability úrokovou sazbu na nynějších 2,75 %. Rizikem pro oživení zůstává vysoká cena surovin a také možnost fluktuací v kurzu eura vůči dolaru. Pro rok 2006 odhadujeme pro EU-12 růst na 1,9 % (beze změny), pro rok 2007 očekáváme růst HDP o 1,7 % (proti 2,1 %). Středoevropské ekonomiky rostou rychleji než západoevropské, ovšem diferencovaně. Slovenská ekonomika v roce 2005 vzrostla o 6,0 %, což je nejrychlejší růst v regionu po české ekonomice. Dynamika je i nadále tažena zejména spotřebou domácností a očekává se náběh exportu (automobilky). Růst společně s plánovaným zvýšením cen energií opět oživil inflaci (4,5 % za prvních pět měsíců 2006), což vede k růstu úroků. NBS zvýšila na konci května základní sazbu o půl procenta (na 4,0 %). Vysoká zůstává nezaměstnanost - okolo 16 % za rok 2005. Hospodářská politika právě sestavené vlády není dosud jasná. Mezi analytiky však převládá názor, že v krátkém horizontu by nemělo dojít k zásadním změnám. Předpokládáme pokračování stabilního růstu HDP o 6,0 % v obou uvažovaných letech (proti 5,7 % v roce 2006 a beze změny v roce 2007). Růst v Polsku v roce 2005 zpomalil na 3,2 % proti 5,3 % v předchozím roce. Ve druhé polovině roku však počal opět akcelerovat (4,2 % proti 2. pololetí 2004) a v 1. čtvrtletí 2006 dosáhl meziročně 5,2 %. Růst byl podpořen zejména investicemi, mzdový růst koncem roku 2005 podpořil ochablou spotřebitelskou poptávku. Inflace je velmi nízká (1,2 % v květnu), úroky jsou na historickém minimu. Výzvou pro hospodářskou politiku zůstává fiskální konsolidace a strukturální reformy pro zvýšení produktivity. Pro rok 2006 předpokládáme růst HDP o 4,4 % (proti 4,0 %), v roce 2007 o 4,6 %. Cena ropy Brent dosáhla za rok 2005 průměrné výše 54,4 USD za barel, což je o 42 % více proti roku 2004. V 1. čtvrtletí 2006 činila 61,9 USD, ve druhém se odhaduje dokonce na 69,1 USD. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 18 Trvale vysoká poptávka (Čína, Indie, USA) nasvědčuje tomu, že je třeba dlouhodobě počítat s velmi vysokou cenou. Geopolitická rizika, zejména v kriticky citlivé oblasti Perského zálivu, se spojují s dalšími komplikacemi na straně nabídky. Pro rok 2006 odhadujeme průměrnou cenu na 66,6 USD (proti 60 USD) s velmi mírným poklesem (asi o 2 USD za barel) pro rok 2007. C.10 Mezinárodní srovnání11 Porovnání ekonomického výkonu jednotlivých zemí je většinou prováděno pomocí parity kupní síly, což je takový poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor statků v obou zemích. Při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly má od roku 2000 proces přibližování ekonomické úrovně ČR směrem k průměru eurozóny, podobně jako v ostatních středoevropských ekonomikách, setrvalou tendenci. 11 Srovnání za období do roku 2005 vychází ze statistik OECD a Eurostatu. Od roku 2006 jsou použity vlastní propočty na bázi reálných směnných kurzů. Vzhledem k tomu, že ve většině přistupujících zemí došlo nebo dochází, podobně jako v ČR, k procesu harmonizace národních účtů se standardy Eurostatu, je zatím nezbytné přistupovat k výsledkům těchto propočtů s velkou dávkou obezřetnosti. V roce 2006 dosáhne HDP České republiky na obyvatele cca 22 400 USD, což odpovídá dosažení hranice 72 % ekonomického výkonu eurozóny. ČR se tak pohybuje na úrovni Portugalska jakožto nejméně ekonomicky rozvinuté země EU-12. Alternativní přepočet prostřednictvím běžného směnného kurzu bere v úvahu tržní ocenění měny jako důsledek ekonomické konkurenceschopnosti a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. HDP na obyvatele v tomto vyjádření by mohl v roce 2006 vzhledem k apreciaci koruny dosáhnout úrovně 13 700 USD, což odpovídá cca 42 % úrovně EU-12. Podíl směnného kurzu a běžné parity kupní síly vyjadřuje komparativní cenovou hladinu HDP. V roce 2006 by vzhledem ke zhodnocení směnného kurzu mohla dosáhnout až k 58 % průměru EU-12. 19 D Konsenzuální předpověď MF ČR pořádá dvakrát ročně setkání institucí, které se zabývají analýzou a prognózováním makroekonomického vývoje ČR ­ tzv. Kolokvium. Posledního, v pořadí již 21. Kolokvia, které se konalo 31. května 2006, se zúčastnilo 16 institucí státní správy (včetně MF ČR), ČNB, tuzemských bankovních ústavů, poboček zahraničních bank, investičních společností i výzkumných a akademických pracovišť. V rámci této akce zúčastněné instituce předkládají své představy o očekávaném vývoji ekonomiky v běžném a následujícím roce, jejichž shrnutí (konsenzuální předpověď), je reprezentativním přehledem názoru české ekonomické veřejnosti na budoucí vývoj. Shrnutí předpovědí je uvedeno v tabulce: Tabulka D.1: Konsenzuální předpověď červenec 2006 červenec 2006 m in. max. konsenzus predikce M F m in. m ax. konsenzus predikce M F Hrubý dom ácí pro dukt % , s.c. 5,5 6 ,9 6,0 6,2 4,5 5,8 5,1 5,0 Spotřeba dom ácností % , s.c. 2,5 3 ,8 3,1 3,5 2,5 4,0 3,3 3,9 Spotřeba vlády % , s.c. -0,3 1 ,5 0,7 0,6 -0,8 1,5 0,3 0,5 Tvorba f ixního kapitálu % , s.c. 3,5 6 ,8 4,6 7,2 3,0 7,3 4,9 7,6 Def látor HDP rů st v % 0,0 2 ,1 0,8 1,3 0,7 3,0 2,0 2,5 Prům ěrná m íra inf lace v % 2,3 3 ,0 2,6 2,6 2,3 3,5 2,7 2,8 Zam ěstnano st VŠPS rů st v % 0,1 1 ,5 1,1 1,3 -0,3 1,5 0,7 0,8 Míra nezam ěstnano sti VŠPS v % 7,4 8 ,5 7,6 7,6 7,0 8,0 7,4 7,4 Podíl B Ú na HDP v % -2,5 -1,3 -2,1 -3,0 -2,1 0,3 -1,4 -2 ,6 20 06 2 007 květen 2006 květen 2006 Většina institucí potvrzuje tyto základní tendence hospodářského vývoje: Pokračování v nastartované dynamice ekonomického růstu, který by měl v letošním roce dosahovat hodnot okolo 6 %. V roce 2007 se očekává jeho mírné zpomalení (reálný růst okolo 5,1 %). HDP by měl být nadále tažen vývozem zboží a služeb a hrubou tvorbou fixního kapitálu. Mírně se dynamizující růst spotřeby domácností, který by měl být podproporcionální vůči HDP. Míra inflace by se měla pohybovat těsně pod inflačním cílem ČNB. Zlepšování indikátorů trhu práce - nárůst celkové zaměstnanosti při mírném snižování nezaměstnanosti. Přebytek obchodní bilance by se měl nadále zvyšovat, což by mělo vést ke snižování podílu deficitu běžného účtu na HDP. V následujících letech se nadále očekává posilování české koruny jak k euru, tak k americkému dolaru. Průměrná cena ropy Brent by měla v roce 2006 přesáhnout 66 USD/barel. V roce 2007 se pak očekává její mírný pokles. Úrokové sazby (krátkodobé i dlouhodobé) by měly nadále setrvat na nízké úrovni, i když pro rok 2007 se očekává jejich mírné navýšení. Celkově lze shrnout, že předpovědi MF ČR jsou ve shodě s ostatními institucemi a v naprosté většině ukazatelů se pohybují v mezích daných prognózami těchto institucí, rozdíly jsou minimální a ve většině případů jsou pod hranicí přesnosti statistických zjišťování. Box D.1: Respondenti Výsledek jarního 21. Kolokvia byl sestaven na základě podkladů obdržených ze strany následujících institucí, jimž tímto způsobem děkujeme za spolupráci: Ministerstvo průmyslu a obchodu HVB Bank Ministerstvo práce a sociálních věcí Komerční banka Česká národní banka Liberální institut Atlantik Patria Finance CERGE-EI WOOD&Company Citibank VŠE Katedra ekonomické statistiky Česká spořitelna Živnostenská banka ČSOB 20 1. Ekonomický výkon Prameny kapitoly 1: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka 1.1: HDP reálně ­ roční zřetězené objemy, referenční rok 2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Předb . Predikce Predikce Výhled Výh led Hrubý domácí produk t m ld. Kč 20 00 2189,2 2242,9 2285,5 2367,8 2467,6 2617,8 2779 2917 3056 3203 p ředch.r.=1 00 103,6 102,5 101,9 103,6 104,2 106,1 106,2 105,0 104,8 104,8 Výdaje domácnos tí na s potřebu 1 ) m ld. Kč 20 00 1149,2 1174,0 1199,7 1271,5 1304,7 1335,1 1382 1436 1493 1555 p ředch.r.=1 00 101,3 102,2 102,2 106,0 102,6 102,3 103,5 103,9 104,0 104,1 Výdaje vládních ins t. na s potřebu m ld. Kč 20 00 460,9 477,6 509,6 546,0 528,8 532,2 536 538 537 535 p ředch.r.=1 00 100,7 103,6 106,7 107,1 96,8 100,7 100,6 100,5 99,7 99,7 Hrubá tvorba k apitálu m ld. Kč 20 00 645,1 688,0 720,0 709,6 768,0 790,0 862 936 1009 1084 p ředch.r.=1 00 110,6 106,6 104,6 98,6 108,2 102,9 109,1 108,7 107,7 107,5 - fixní k apitál m ld. Kč 20 00 612,5 652,9 686,1 689,1 721,8 747,8 802 863 929 1003 p ředch.r.=1 00 105,1 106,6 105,1 100,4 104,7 103,6 107,2 107,6 107,7 108,0 - změna zás ob a cennos tí m ld. Kč 20 00 32,6 35,2 33,9 20,5 46,2 42,1 60 74 80 81 Vývoz zboží a s lužeb m ld. Kč 20 00 1387,4 1542,5 1575,2 1688,5 2044,1 2260,4 2577 2858 3151 3480 p ředch.r.=1 00 116,5 111,2 102,1 107,2 121,1 110,6 114,0 110,9 110,3 110,4 Dovoz zboží a s lužeb m ld. Kč 20 00 1453,5 1639,2 1721,7 1859,1 2196,9 2305,7 2576 2844 3116 3421 p ředch.r.=1 00 116,3 112,8 105,0 108,0 118,2 104,9 111,7 110,4 109,6 109,8 Domácí k onečné užití m ld. Kč 20 00 2255,3 2339,6 2429,2 2530,2 2600,6 2655,3 2771 2895 3013 3137 p ředch.r.=1 00 103,6 103,7 103,8 104,2 102,8 102,1 104,4 104,5 104,1 104,1 Metodick á dis k repance 2) m ld. Kč 20 00 0,0 0,0 2,6 11,2 19,0 5,7 -2 -8 -18 -29 Přís pěvk y k růs tu HDP 3) : - domácí k onečné užití p ro c.bo dy 3,7 3,9 3,9 4,2 2,8 2,1 4,3 4,4 4,0 4,0 - - k onečná s potřeba p ro c.bo dy 0,8 1,9 2,6 4,7 0,6 1,3 1,9 2,0 1,9 1,9 - - hrubá tvorba k apitálu p ro c.bo dy 2,9 2,0 1,4 -0,4 2,2 0,8 2,4 2,4 2,1 2,1 - s aldo zahraničního obchodu p ro c.bo dy 0,0 -1,4 -2,0 -0,6 1,4 4,0 1,9 0,6 0,8 0,9 1) Spotřeba neziskových institucí je zařazena do spotřeby sektoru domácností. 2) Deterministicky určený vliv používání cen a struktury předchozího roku jako základu pro výpočet reálných přírůstků. 3) Výpočet na základě cen a struktury předchozího roku, kde jsou příspěvky beze zbytku sčitatelné. Tabulka 1.2: HDP reálně ­ čtvrtletní zřetězené objemy, referenční rok 2000 2005 2006 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Předb. Předb. Předb. Předb. Předb. Odhad Predikce Predikce Hrubý domácí produk t m ld. Kč 2000 609,5 667,7 663,8 676,7 654,6 708 702 715 st.obd.p.r.=100 105,4 106,1 105,9 106,9 107,4 106,0 105,7 105,6 Výdaje domácností na spotřebu m ld. Kč 2000 310,8 331,2 343,7 349,5 321,3 343 356 362 st.obd.p.r.=100 101,8 102,5 102,6 102,4 103,4 103,5 103,6 103,6 Výdaje vládních inst. na spotřebu m ld. Kč 2000 123,0 134,6 132,3 142,3 121,7 136 133 145 st.obd.p.r.=100 98,6 100,8 104,5 99,0 99,0 101,2 100,4 101,7 Hrubá tvorba k apitálu m ld. Kč 2000 178,0 209,6 202,8 199,6 207,8 225 218 211 st.obd.p.r.=100 101,9 100,6 101,9 107,3 116,7 107,2 107,5 105,8 - fixní k apitál m ld. Kč 2000 170,8 193,2 189,0 194,7 182,9 207 203 209 st.obd.p.r.=100 102,3 103,8 103,8 104,4 107,1 107,1 107,4 107,2 - změna zásob a cenností m ld. Kč 2000 7,1 16,3 13,8 4,9 24,8 18 15 2 Vývoz zboží a služeb m ld. Kč 2000 519,8 573,7 562,8 604,1 608,4 649 635 685 st.obd.p.r.=100 116,5 105,9 110,9 110,1 117,0 113,2 112,8 113,4 Dovoz zboží a služeb m ld. Kč 2000 522,1 581,4 578,9 623,3 602,0 643 639 691 st.obd.p.r.=100 110,1 99,7 106,3 104,8 115,3 110,6 110,5 110,9 Metodick á disk repance m ld. Kč 2000 0,0 -0,1 1,2 4,6 -2,5 -2 -1 4 1 Ekonomický výkon 21 Tabulka 1.3: HDP-užití v běžných cenách - roční 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Předb. Predikce Predikce Výhled Výhled Hrubý domácí produk t m ld. Kč 2189,2 2352,2 2464,4 2577,1 2781,1 2978,2 3202 3443 3710 4002 předch.r.=100 105,2 107,4 104,8 104,6 107,9 107,1 107,5 107,5 107,8 107,9 Výdaje domácnos tí na spotřebu m ld. Kč 1149,2 1220,3 1262,4 1332,5 1408,8 1467,7 1558 1664 1783 1903 předch.r.=100 104,4 106,2 103,4 105,6 105,7 104,2 106,1 106,8 107,1 106,7 Výdaje vládních inst. na spotřebu m ld. Kč 460,9 496,7 549,5 603,2 624,2 663,9 705 740 772 807 předch.r.=100 104,6 107,8 110,6 109,8 103,5 106,4 106,2 105,0 104,3 104,5 Hrubá tvorba k apitálu m ld. Kč 645,1 694,0 704,0 700,3 764,0 788,9 867 945 1021 1112 předch.r.=100 114,4 107,6 101,4 99,5 109,1 103,3 109,9 109,0 108,0 108,9 - fixní k apitál m ld. Kč 612,5 659,3 677,8 687,5 729,3 758,7 821 887 961 1050 předch.r.=100 108,9 107,6 102,8 101,4 106,1 104,0 108,2 108,0 108,3 109,3 - změna zás ob a cenností m ld. Kč 32,6 34,8 26,2 12,8 34,7 30,2 46 59 61 62 S aldo zahraničního obchodu m ld. Kč -66,1 -58,8 -51,4 -58,8 -16,0 57,7 72 93 133 180 - vývoz zboží a služeb m ld. Kč 1387,4 1537,2 1484,1 1592,2 1974,9 2135,8 2370 2623 2945 3307 předch.r.=100 120,2 110,8 96,5 107,3 124,0 108,2 111,0 110,7 112,2 112,3 - dovoz zboží a služeb m ld. Kč 1453,5 1596,0 1535,5 1651,0 1990,8 2078,1 2298 2531 2811 3127 předch.r.=100 123,4 109,8 96,2 107,5 120,6 104,4 110,6 110,1 111,1 111,2 Hrubý národní důchod 1 ) m ld. Kč 2139,7 2273,2 2352,1 2466,1 2621,9 2843,7 3020 3233 3472 3736 předch.r.=100 105,3 106,2 103,5 104,8 106,3 108,5 106,2 107,0 107,4 107,6 S aldo prvotních důchodů 2 ) m ld. Kč -49,5 -79,0 -112,3 -111,0 -159,2 -134,5 -182 -210 -238 -266 1) Hrubý národní důchod je součtem HDP a salda čistých prvotních důchodů se zahraničím. Představuje úhrn prvotních příjmových důchodů rezidentů (náhrady zaměstnancům, čisté daně na výrobu a dovoz, důchody z vlastnictví, hrubý provozní přebytek a smíšený důchod). 2) Saldo čistých prvotních důchodů rezidentů ve vztahu k zahraničí je součtem rozdílu přijatých a vyplacených mezd a důchodů z vlastnictví (úroků, dividend a reinvestovaných zisků z aktiv vlastněných nerezidenty). Věcně odpovídá bilanci výnosů platební bilance. Tabulka 1.4: HDP-užití v běžných cenách ­ čtvrtletní 2005 2006 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Předb. Předb. Předb. Předb. Předb. Odhad Predikce Predikce Hrubý domácí produk t m ld. Kč 691,1 757,9 752,1 777,0 748,8 811 805 837 st.obd.p.r.=100 107,4 106,7 106,5 107,7 108,3 107,0 107,1 107,7 Výdaje domácností na spotřebu m ld. Kč 339,5 362,5 379,3 386,4 360,7 386 403 408 st.obd.p.r.=100 103,4 104,0 104,4 104,9 106,2 106,5 106,2 105,6 Výdaje vládních inst. na spotřebu m ld. Kč 147,7 166,0 163,8 186,3 154,2 177 174 200 st.obd.p.r.=100 105,8 106,1 111,1 103,1 104,4 106,8 105,9 107,3 Hrubá tvorba kapitálu m ld. Kč 176,9 208,9 202,9 200,2 207,9 227 218 214 st.obd.p.r.=100 102,5 100,5 101,0 109,7 117,5 108,5 107,5 107,1 - fixní k apitál m ld. Kč 172,4 195,7 192,1 198,4 186,3 212 208 215 st.obd.p.r.=100 103,0 104,0 104,0 105,0 108,1 108,1 108,4 108,2 - změna zásob a cenností m ld. Kč 4,4 13,2 10,8 1,8 21,5 15 10 0 S aldo zahraničního obchodu m ld. Kč 27,1 20,4 6,1 4,1 26,1 21 11 15 - vývoz zboží a služeb m ld. Kč 492,8 544,9 530,5 567,6 567,4 595 580 628 st.obd.p.r.=100 114,5 103,7 107,8 107,7 115,1 109,2 109,4 110,6 - dovoz zboží a služeb m ld. Kč 465,7 524,4 524,4 563,6 541,3 574 570 613 st.obd.p.r.=100 108,9 99,2 105,4 104,9 116,2 109,5 108,7 108,8 1 Ekonomický výkon 22 Graf 1.1: Hrubý domácí produkt meziroční indexy růstu, sopr=100 9 7 ,0 9 8 ,5 1 0 0 ,0 1 0 1 ,5 1 0 3 ,0 1 0 4 ,5 1 0 6 ,0 1 0 7 ,5 1 0 9 ,0 1 1 0 ,5 1 1 2 ,0 1 1 3 ,5 1 /9 7 3 1 /9 8 3 1 /9 9 3 1 /0 0 3 1 /0 1 3 1 /0 2 3 1 /0 3 3 1 / 0 4 3 1 / 0 5 3 1 / 0 6 3 1 /0 7 3 % n o m in á ln ě re á ln ě d e flá t o r P re d ik c e Graf 1.2: Hrubý domácí produkt ­ příspěvky k růstu rozklad meziročního růstu -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 1 9 9 7 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 2 0 0 9 procentníbod s p o t ře b a h ru b á t v o rb a k a p it á lu s a ld o Z O p řírů s t e k H D P P re d ik c e 1 Ekonomický výkon 23 Graf 1.3: Spotřeba domácností (včetně neziskových institucí) meziroční indexy růstu, sopr=100 % 9 7 9 8 9 9 1 0 0 1 0 1 1 0 2 1 0 3 1 0 4 1 0 5 1 0 6 1 0 7 1 0 8 1 0 9 1 1 0 1 1 1 1 1 2 1 /9 7 3 1 /9 8 3 1 /9 9 3 1 /0 0 3 1 /0 1 3 1 /0 2 3 1 /0 3 3 1 /0 4 3 1 /0 5 3 1 /0 6 3 1 /0 7 3 % n o m in á ln ě re á ln ě d e f lá t o r P re d ik c e Graf 1.4: Hrubá tvorba fixního kapitálu meziroční indexy růstu, sopr=100 9 4 9 6 9 8 1 0 0 1 0 2 1 0 4 1 0 6 1 0 8 1 1 0 1 1 2 1 /9 8 1 /9 9 1 /0 0 1 /0 1 1 /0 2 1 /0 3 1 /0 4 1 /0 5 1 /0 6 1 /0 7 % n o m in á ln ě re á ln ě d e flá to r P re d ik c e Graf 1.5: Podíl vývozu a dovozu zboží a služeb na HDP (v b.c.) z ročních klouzavých úhrnů 4 8 5 2 5 6 6 0 6 4 6 8 7 2 7 6 8 0 8 4 1 /9 6 1 /9 7 1 /9 8 1 /9 9 1 /0 0 1 /0 1 1 /0 2 1 /0 3 1 /0 4 1 /0 5 1 /0 6 1 /0 7 1 /0 8 1 /0 9 % vývo z d o vo z P re d ik c e 1 Ekonomický výkon 24 Tabulka 1.5: HDP - důchodová struktura ­ roční 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Předb. Predikce Predikce HDP m ld. Kč 1996,5 2080,8 2189,2 2352,2 2464,4 2577,1 2781,1 2978,2 3202 3443 předch.r.=100 110,2 104,2 105,2 107,4 104,8 104,6 107,9 107,1 107,5 107,5 Saldo daní a dotací m ld. Kč 161,0 179,2 186,9 192,6 211,5 218,7 270,1 284,5 294 312 předch.r.=100 100,9 111,3 104,3 103,0 109,8 103,4 123,5 105,3 103,4 106,1 - Daně z výroby a dovozu m ld. Kč 218,9 240,3 247,9 258,0 268,0 286,9 334,3 356,2 375 399 předch.r.=100 104,8 109,8 103,2 104,1 103,9 107,1 116,5 106,5 105,3 106,3 - Dotace na výrobu m ld. Kč 57,9 61,1 61,0 65,4 56,6 68,2 64,2 71,7 81 87 předch.r.=100 117,5 105,5 99,8 107,3 86,5 120,6 94,1 111,7 113,1 107,0 Náhrady zaměstnancům m ld. Kč 840,4 868,6 917,9 994,7 1064,4 1129,0 1202,9 1282,2 1376 1480 domácí předch.r.=100 105,5 103,4 105,7 108,4 107,0 106,1 106,5 106,6 107,3 107,5 - Mzdy a platy domácí m ld. Kč 639,2 659,9 693,6 754,8 804,8 853,3 908,0 967,9 1038 1116 předch.r.=100 105,3 103,2 105,1 108,8 106,6 106,0 106,4 106,6 107,2 107,5 - Příspěvky na SZ placené m ld. Kč 201,2 208,7 224,4 239,8 259,6 275,6 294,9 314,3 338 364 zaměstnavatelem předch.r.=100 106,4 103,7 107,5 106,9 108,3 106,2 107,0 106,6 107,4 107,7 Hrubý provozní přebytek m ld. Kč 995,2 1033,0 1084,3 1164,9 1188,6 1229,4 1308,1 1411,4 1532 1651 předch.r.=100 116,4 103,8 105,0 107,4 102,0 103,4 106,4 107,9 108,5 107,8 - Spotřeba fixního kapitálu m ld. Kč 396,5 421,9 451,5 477,4 491,6 508,7 537,2 567 599 633 předch.r.=100 108,9 106,4 107,0 105,8 103,0 103,5 105,6 105,5 105,6 105,7 - Čistý provozní přebytek m ld. Kč 598,7 611,2 632,9 687,5 697,0 720,7 770,9 845 934 1019 předch.r.=100 121,9 102,1 103,6 108,6 101,4 103,4 107,0 109,6 110,5 109,1 Tabulka 1.6: HDP - důchodová struktura ­ čtvrtletní 2 0 0 5 2 0 0 6 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 P řed b . P řed b . P řed b . P řed b . P řed b . O d h a d P red ikce P red ikce HD P m ld . K č 6 9 1 ,1 7 5 7 ,9 7 5 2 ,1 7 7 7 ,0 7 4 8 ,8 8 1 1 8 0 5 8 3 7 p řed ch .r.=1 0 0 107,4 106,7 106,5 107,7 108,3 107,0 107,1 107,7 S aldo daní a dotací m ld . K č 6 5 ,2 7 2 ,7 7 6 ,6 7 0 ,0 6 7 ,0 7 5 7 9 7 3 p řed ch .r.=1 0 0 108,3 107,4 109,1 97,3 102,8 103,1 103,7 103,9 N áhrady zam ě s tnancům m ld . K č 2 9 7 ,1 3 1 3 ,6 3 1 9 ,4 3 5 2 ,1 3 1 8 ,1 3 3 6 3 4 3 3 7 8 dom ác í p řed ch .r.=1 0 0 105,9 106,4 107,7 106,3 107,1 107,2 107,3 107,4 - Mz dy a platy dom ácí m ld . K č 2 2 4 ,3 2 3 6 ,6 2 4 1 ,2 2 6 5 ,8 2 4 0 ,1 2 5 4 2 5 9 2 8 5 p řed ch .r.=1 0 0 106,1 106,2 107,6 106,4 107,0 107,2 107,3 107,4 - P ř ís pěvk y na S Z plac ené m ld . K č 7 2 ,8 7 7 ,1 7 8 ,3 8 6 ,2 7 8 ,0 8 3 8 4 9 3 z am ěs tnavatelem p řed ch .r.=1 0 0 105,3 107,0 108,0 106,0 107,3 107,4 107,5 107,6 Hrubý pr ovozní pře bytek m ld . K č 3 2 8 ,9 3 7 1 ,6 3 5 6 ,1 3 5 4 ,8 3 6 3 ,7 3 9 9 3 8 3 3 8 6 p řed ch .r.=1 0 0 108,6 106,8 105,0 111,5 110,6 107,5 107,5 108,8 Graf 1.6: HDP - důchodová struktura z ročních klouzavých úhrnů 4 1 4 2 4 3 4 4 4 5 4 6 4 7 4 8 4 9 5 0 5 1 1 / 9 6 1 / 9 7 1 / 9 8 1 / 9 9 1 / 0 0 1 / 0 1 1 / 0 2 1 / 0 3 1 / 0 4 1 / 0 5 1 / 0 6 1 / 0 7 % 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 % N á h r a d y z a m ě s t n a n c ů m ( d o m . k o n c e p t ) H r u b ý p r o v o z n í p ř e b y t e k S a l d o d a n í a d o t a c í ( p r a v á o s a ) P r e d i k c e 25 2. Ceny zboží a služeb Prameny kapitoly 2: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka 2.1: Ceny zboží a služeb ­ roční 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 P red ikce P red ikce Výh led S potřebitels k é ceny průměr rok u p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 96,2 100,0 104,7 106,6 106,7 109,7 111,7 114,6 117,8 121,4 - průměrná míra inflace rů st v % 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,6 2,8 3,0 k oncem rok u p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 97,3 101,2 105,3 105,9 107,0 110,0 112,4 114,7 118,0 121,3 - zvýš ení cen v průběhu rok u rů st v % 2,5 4,0 4,1 0,6 1,0 2,8 2,2 2,0 2,9 2,7 - z toho přís pěvek p ro c. b o d y 1,4 1,8 2,3 0,7 0,3 1,7 1,9 1,4 2,0 2,2 adminis trativních 1 ) opatření HICP 2 ) p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 96,2 100,0 104,5 106,0 105,9 108,7 110,4 112,8 115,6 118,8 rů st v % 1,8 3,9 4,5 1,4 -0,1 2,6 1,6 2,2 2,5 2,7 Ceny průmys lových výrobců průměr rok u p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 95,3 100,0 102,8 102,3 101,9 107,7 110,9 112,3 114,4 116,4 p řed ch .r.=1 0 0 101,0 104,9 102,9 99,5 99,7 105,7 103,0 101,2 101,9 101,7 Deflátory HDP p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 98,5 100,0 104,9 107,8 108,8 112,7 113,8 115,2 118,0 121,4 p řed ch .r.=1 0 0 102,8 101,5 104,9 102,8 100,9 103,5 100,9 101,3 102,5 102,9 Domácí k onečné užití p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 96,7 100,0 103,1 103,6 104,2 107,6 110,0 112,9 115,7 118,7 p řed ch .r.=1 0 0 103,1 103,4 103,1 100,5 100,6 103,2 102,3 102,7 102,5 102,6 S potřeba domácnos tí (vč. N ZI) p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 97,0 100,0 103,9 105,2 104,8 108,0 109,9 112,7 115,9 119,4 p řed ch .r.=1 0 0 101,9 103,1 103,9 101,2 99,6 103,0 101,8 102,5 102,8 103,0 S potřeba vlády p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 96,2 100,0 104,0 107,8 110,5 118,0 124,7 131,7 137,6 143,9 p řed ch .r.=1 0 0 106,3 103,9 104,0 103,7 102,4 106,9 105,7 105,6 104,5 104,6 Tvorba fixního k apitálu p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 96,4 100,0 101,0 98,8 99,8 101,0 101,5 102,4 102,8 103,4 p řed ch .r.=1 0 0 103,3 103,7 101,0 97,8 101,0 101,3 100,4 100,9 100,4 100,6 Vývoz zboží a s lužeb p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 96,9 100,0 99,7 94,2 94,3 96,6 94,5 92,0 91,8 93,4 p řed ch .r.=1 0 0 101,1 103,2 99,7 94,5 100,1 102,5 97,8 97,3 99,8 101,8 Dovoz zboží a s lužeb p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 94,2 100,0 97,4 89,2 88,8 90,6 90,1 89,2 89,0 90,2 p řed ch .r.=1 0 0 101,7 106,1 97,4 91,6 99,6 102,0 99,5 99,0 99,7 101,4 S měnné relace p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 102,9 100,0 102,4 105,6 106,2 106,6 104,8 103,1 103,1 103,6 p řed ch .r.=1 0 0 99,5 97,2 102,4 103,2 100,5 100,4 98,3 98,3 100,1 100,4 1) Změna regulovaných maximálních nebo věcně usměrňovaných cen a nepřímých daní. 2) HICP ­ harmonizovaný index spotřebitelských cen. Slouží mimo jiné k posouzení cenové stability podle Maastrichtských kritérií. Tabulka 2.2: Ceny zboží a služeb ­ čtvrtletní průměr období 2005 2006 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce S potřebitels k é ceny prům ěr 2000=100 110,9 111,3 112,0 112,6 114,0 114,5 114,9 114,8 st.obd.p.r.=100 101,6 101,6 101,9 102,4 102,8 102,9 102,5 102,0 HICP prům ěr 2000=100 109,5 110,0 110,8 111,3 112,1 112,8 113,3 113,1 st.obd.p.r.=100 101,4 101,2 101,6 102,2 102,4 102,6 102,2 101,6 Ceny průmys lových výrobců prům ěr 2000=100 111,2 110,9 110,7 110,9 111,6 112,2 112,4 112,8 st.obd.p.r.=100 106,9 104,1 101,3 100,0 100,3 101,1 101,6 101,8 Deflátor HDP prům ěr 2000=100 113,4 113,5 113,3 114,8 114,4 114,5 114,8 117,1 st.obd.p.r.=100 102,0 100,6 100,6 100,8 100,9 100,9 101,3 102,0 Deflátor domácího k onečného užití prům ěr 2000=100 108,6 109,4 110,1 111,7 111,6 112,7 112,8 114,6 st.obd.p.r.=100 102,5 101,9 102,0 102,6 102,8 103,0 102,5 102,5 2 Ceny zboží a služeb 26 Graf 2.1: Spotřebitelské ceny 3,0 2,6 2,8 1,9 0,1 1,8 3,9 4,7 2,1 2,8 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 1/99 5 9 1/00 5 9 1/01 5 9 1/02 5 9 1/03 5 9 1/04 5 9 1/05 5 9 1/06 5 9 1/07 5 9 1/08 5 9 % inflační cíl ČNB klouzavá míra inflace růst proti stejnému měsíci předch.r. Predikce Graf 2.2: Spotřebitelské ceny rozklad zvýšení spotřebitelských cen v průběhu roku (prosinec proti prosinci předchozího roku) -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 procentníbody Příspěvek administrativních opatření Příspěvek tržního pohybu cen Predikce Graf 2.3: Cenové okruhy meziroční růsty cen -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 I/94 III I/95 III I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III % Spotřebitelsk é ceny Ceny průmyslových výrobců Deflátor HDP Predikce 2 Ceny zboží a služeb 27 Graf 2.4: Deflátor HDP meziroční indexy deflátoru domácího konečného užití a směnných relací 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III st.obd.p.r.=100 D eflátor H D P S m ěnné relac e D eflátor dom ác ího k oneč ného už ití P redik c e Graf 2.5: Směnné relace 90 92 94 96 98 100 102 104 106 108 110 112 I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III st.obd.p.r.=100 Deflátor vývozu zb oží a služeb Deflátor dovozu zb oží a služeb Směnné relace Predikce 28 3. Trh práce a domácnosti Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka 3.1: Zaměstnanost a nezaměstnanost ­ roční 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 P re d ik c e P re d ik c e Vý h le d V ýbě r ové š e tř e n í pr ac ovn í c h s i l - Č S Ú: Z am ě s tn an os t 1 ) p rů m ě r v tis.o so b 4 7 6 4 4 7 3 2 4 7 5 0 . . . . . . . p rů m ě r v tis.o so b . . 4 7 2 8 4 7 6 5 4 7 3 3 4 7 0 7 4 7 6 4 4 8 2 6 4 8 6 3 4 8 8 1 p ře d c h .r.= 1 0 0 97,9 99,3 100,4 (100,8) 99,3 99,4 101,2 101,3 100,8 100,4 - z am ě s tn an c i 2 ) p rů m ě r v tis.o so b 4 0 7 9 4 0 2 3 4 0 3 3 . . . . . . . p rů m ě r v tis.o so b . . 4 0 1 4 4 0 0 2 3 9 2 2 3 9 1 4 4 0 0 1 4 0 6 6 4 0 9 7 4 1 0 5 p ře d c h .r.= 1 0 0 97,1 98,6 100,2 (99,7) 98,0 99,8 102,2 101,6 100,8 100,2 - podn ik ate l é 3 ) p rů m ě r v tis.o so b 6 8 5 7 0 8 7 1 8 . . . . . . . p rů m ě r v tis.o so b . . 7 1 4 7 6 3 8 1 1 7 9 2 7 6 3 7 6 0 7 6 5 7 7 6 p ře d c h .r.= 1 0 0 103,3 103,4 100,8 (106,8) 106,4 97,6 96,3 99,6 100,7 101,4 M ak r oe k on . pr odu k ti vi ta pr ác e 4 ) p ře d c h .r.= 1 0 0 1 0 3 ,5 1 0 4 ,4 1 0 2 ,1 (1 0 1 ,1 ) 1 0 4 ,3 1 0 4 ,8 1 0 4 ,8 1 0 4 ,8 1 0 4 ,2 1 0 4 ,4 N e z am ě s tn an os t p rů m ě r v tis.o so b 4 5 4 4 5 5 4 2 1 . . . . . . . p rů m ě r v tis.o so b . . 4 2 1 3 7 4 3 9 9 4 2 4 4 1 0 3 9 5 3 9 0 3 9 0 M í r a n e z am ě s tn an os ti p rů m ě r v % 8 ,7 8 ,8 8 ,1 7 ,3 7 ,8 8 ,3 7 ,9 7 ,6 7 ,4 7 ,4 P r ac ovn í s í la p rů m ě r v tis.o so b 5 2 1 8 5 1 8 6 5 1 7 1 . . . . . . . p rů m ě r v tis.o so b . . 5 1 4 9 5 1 3 9 5 1 3 2 5 1 3 1 5 1 7 4 5 2 2 1 5 2 5 3 5 2 7 1 p ře d c h .r.= 1 0 0 100,3 99,4 99,7 99,8 99,9 100,0 100,8 100,9 100,6 100,3 P oč e t obyvate l ve vě k u 1 5 - 6 4 l e t p rů m ě r v tis.o so b 7 1 3 9 7 1 6 6 7 1 9 2 . . . . . . . p rů m ě r v tis.o so b . . 7 1 6 5 7 1 8 3 7 2 1 4 7 2 4 7 7 2 7 0 7 3 0 3 7 3 2 4 7 3 2 7 p ře d c h .r.= 1 0 0 100,4 100,4 100,4 100,3 100,4 100,4 100,3 100,4 100,3 100,0 M í r a z am ě s tn an os ti 5 ) p rů m ě r v % 6 6 ,7 6 6 ,0 6 6 ,0 6 6 ,3 6 5 ,6 6 4 ,9 6 5 ,5 6 6 ,1 6 6 ,4 6 6 ,6 M í r a par ti c ipac e 6 ) p rů m ě r v % 7 3 ,1 7 2 ,4 7 1 ,9 7 1 ,5 7 1 ,1 7 0 ,8 7 1 ,2 7 1 ,5 7 1 ,7 7 1 ,9 R e g is tr ovan á n e z am ě s tn an os t - M P S V : P oč e t n e z am ě s tn an ýc h p rů m ě r v tis.o so b 4 4 3 ,2 4 7 0 ,0 4 4 3 ,8 4 7 7 ,5 5 2 1 ,6 5 3 7 ,4 5 1 4 ,3 4 8 7 4 7 3 4 7 1 M í r a n e z am ě s tn an os ti 7 ) p rů m ě r v % 8 ,5 4 9 ,0 2 8 ,5 4 9 ,1 6 9 ,9 0 1 0 ,2 4 9 ,7 9 . . . p rů m ě r v % . . . . . 9 ,2 8 ,9 7 8 ,3 8 ,0 7 ,9 U ukazatelů Výběrového šetření pracovních sil je vždy v prvním řádku uvedena časová řada nezahrnující výsledky Sčítání lidu 2001, ve druhém řádku je řada po převážení na výsledky Sčítání.V těchto řadách navíc nejsou data za rok 2001 srovnatelná s následujícími roky vlivem harmonizace dotazníku se standardem Eurostatu. Rozdíly mezi nezaměstnaností podle VŠPS a podle registrace na úřadech práce vyplývají jednak z odlišné definice obou ukazatelů a jednak ze způsobu šetření VŠPS, který pravděpodobně systémově snižuje vykazovaný počet nezaměstnaných (pořadí otázek v dotazníku, struktura non-response). 1) Zaměstnaní s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). 2) Včetně členů produkčních družstev. 3) Včetně pomáhajících rodinných příslušníků. 4) Reálný hrubý domácí produkt připadající na 1 zaměstnaného. 5) Podíl zaměstnaných na populaci ve věkové skupině 15-64 let. 6) Podíl pracovní síly na populaci ve věkové skupině 15-64 let. 7) V prvním řádku podle ,,staré" metodiky, ve druhém řádku podle ,,nové" metodiky. Tabulka 3.2: Zaměstnanost a nezaměstnanost ­ čtvrtletní 2 0 0 5 2 0 0 6 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 O d h a d P r ed ik ce P r ed ik ce V ýbě r ové š e tř e n í pr ac ovn íc h s il - Č S Ú: Z am ě s tn an os t p rů m ě r v tis.o so b 4 7 0 4 4 7 5 1 4 7 9 7 4 8 0 4 4 7 8 5 4 8 1 0 4 8 5 6 4 8 5 3 st.o b d .p .r.= 1 0 0 100,6 101,1 101,7 101,5 101,7 101,2 101,2 101,0 - z am ě s tn an c i p rů m ě r v tis.o so b 3 9 3 7 3 9 8 2 4 0 3 9 4 0 4 5 4 0 2 5 4 0 5 0 4 0 9 5 4 0 9 3 st.o b d .p .r.= 1 0 0 101,7 101,9 102,9 102,3 102,2 101,7 101,4 101,2 - podn ik ate lé p rů m ě r v tis.o so b 7 6 7 7 6 9 7 5 8 7 5 9 7 6 0 7 6 0 7 6 0 7 6 0 st.o b d .p .r.= 1 0 0 95,2 96,9 95,9 97,4 99,1 98,9 100,2 100,2 N e z am ě s tn an os t p rů m ě r v tis.o so b 4 2 9 4 0 2 4 0 5 4 0 5 4 1 4 3 8 5 3 8 8 3 9 2 M ír a n e z am ě s tn an os ti p rů m ě r v % 8 ,4 7 ,8 7 ,8 7 ,8 8 ,0 7 ,4 7 ,4 7 ,5 P r ac ovn í s íla p rů m ě r v tis.o so b 5 1 3 4 5 1 5 3 5 2 0 2 5 2 0 8 5 1 9 9 5 1 9 5 5 2 4 4 5 2 4 5 st.o b d .p .r.= 1 0 0 100,3 100,6 101,2 101,2 101,3 100,8 100,8 100,7 R e g is tr ovan á n e z am ě s tn an os t - M P S V : P oč e t n e z am ě s tn an ýc h p rů m ě r v tis.o so b 5 5 2 ,6 5 0 7 ,4 5 0 0 ,7 4 9 6 ,5 5 2 4 ,0 4 7 9 4 7 2 4 7 2 M ír a n e z am ě s tn an os ti p rů m ě r v % 9 ,6 3 8 ,8 4 8 ,8 1 8 ,5 8 9 ,0 2 8 ,2 8 ,1 8 ,0 3 Trh práce a domácnosti 29 Graf 3.1: Míra participace a míra zaměstnanosti podíl pracovní síly a zaměstnanosti na počtu obyvatel ve věkové skupině 15-64 let 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 1 999 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2007 2008 % Míra p a rticip a ce Míra z a m ě s tn a n o sti P re d ik ce Časová řada míry zaměstnanosti mezi roky 2001 a 2002 není metodicky konzistentní. Blíže viz pozn. u tab. 3.1. Graf 3.2: Nezaměstnanost čtvrtletní průměry 0 6 0 1 2 0 1 8 0 2 4 0 3 0 0 3 6 0 4 2 0 4 8 0 5 4 0 6 0 0 6 6 0 I/9 2 III I/9 3 III I/9 4 III I/9 5 III I/9 6 III I/9 7 III I/9 8 III I/9 9 III I/0 0 III I/0 1 III I/0 2 III I/0 3 III I/0 4 III I/0 5 III I/0 6 III I/0 7 III I/0 8 III tis.osob 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 % P o če t n e z a m ě stn a n ých re g . Míra n e z a m ě stn a n o sti re g istr.n o vá (p r.o sa ) Míra n e z a m ě stn a n o sti re g istr. sta rá (p r.o sa ) Míra n e z a m ě stn a n o sti - V Š P S (p r.o sa ) P re d ik ce Graf 3.3: Ekonomický výkon a nezaměstnanost meziroční přírůstky reálného HDP a registrované nezaměstnanosti -1 0 0 -7 5 -5 0 -2 5 0 2 5 5 0 7 5 1 0 0 1 2 5 1 5 0 1 7 5 I/9 7 I/9 8 I/9 9 I/0 0 I/0 1 I/0 2 I/0 3 I/0 4 I/0 5 I/0 6 I/0 7 I/0 8 meziročnízměnapočtunezaměstnanýchvtis.osob 9 7 9 8 9 9 1 0 0 1 0 1 1 0 2 1 0 3 1 0 4 1 0 5 1 0 6 1 0 7 1 0 8 meziročníIndexreálnéhorůstuHDP N e z a m ě s tn a n í (M P S V ) H D P s .c . (p ra vá o s a ) P re d ik c e 3 Trh práce a domácnosti 30 Tabulka 3.3: Trh práce - analytické ukazatele 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Předb. Predikce Predikce Náhrady na 1 zaměstnance: 1 ) - nominální předch.r.=100 108,7 106,5 107,2 108,1 107,3 108,2 106,7 104,3 105,6 106,7 - reálné 2 ) předch.r.=100 98,2 104,3 103,1 103,3 105,4 108,1 103,8 102,4 102,9 103,8 Průměrná měsíční mzda 3) - nominální Kč 11 801 12 797 13 614 14 793 15 866 16 917 18 035 19 030 20 300 21 800 předch.r.=100 109,2 108,4 106,4 108,7 107,3 106,6 106,6 105,5 106,6 107,4 - reálná Kč 2000 12 523 13 298 13 614 14 131 14 888 15 857 16 443 17 034 17 700 18 500 předch.r.=100 98,7 106,2 102,4 103,8 105,4 106,5 103,7 103,6 103,9 104,5 Úplné jednotk ové nák lady práce 4 ) předch.r.=100 106,3 102,0 102,0 105,8 105,0 102,4 102,2 100,5 101,1 102,5 Podíl náhrad zaměstnancům na HDP % 42,1 41,7 41,9 42,3 43,2 43,8 43,3 43,1 43,0 43,0 1) Náhrady zaměstnancům (domácí koncept) na 1 zaměstnance podle VŠPS. 2) Deflováno indexem spotřebitelských cen. 3) Zahrnuje pouze subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci a všechny organizace nepodnikatelské sféry. 4) Objem nominálních náhrad zaměstnancům na jednotku HDP ve stálých cenách. Graf 3.4: Úplné jednotkové náklady práce (domácí koncept) 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III st.obd.p.r.=100 Úplné jednotkové náklady práce Deflátor HDP Predikce Graf 3.5: Průměrná mzda - nominální 1 0 0 1 0 1 1 0 2 1 0 3 1 0 4 1 0 5 1 0 6 1 0 7 1 0 8 1 0 9 1 1 0 1 1 1 I/0 0 III I/0 1 III I/0 2 III I/0 3 III I/0 4 III I/0 5 III I/0 6 III I/0 7 III st.obd.p.r.=100. M z d y (d o m á c í k o n c e p t) n a z a m ě s tn a n c e P rů m ě rn á m ě s íč n í m z d a P re d ik c e 3 Trh práce a domácnosti 31 Tabulka 3.4: Zdroje a užití důchodů v sektoru domácností ­ roční metodika národních účtů ­ národní koncept 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Předb. Pred ikce Pred ikce Běžné příjmy m ld. Kč 1596,7 1667,4 1748,5 1844,2 1940,0 2057,0 2157,1 2273,6 2408 2559 p řed ch.r.=100 105,8 104,4 104,9 105,5 105,2 106,0 104,9 105,4 105,9 106,3 Náhrady zaměs tnancům m ld. Kč 826,0 855,0 909,6 981,8 1048,9 1120,1 1183,9 1256,1 1344 1438 p řed ch.r.=100 105,1 103,5 106,4 107,9 106,8 106,8 105,7 106,1 107,0 107,0 - Mzdy a platy (včetně naturálních) m ld. Kč 629,1 650,4 688,0 745,7 793,7 848,2 894,0 949,0 1015 1085 p řed ch.r.=100 104,8 103,4 105,8 108,4 106,4 106,9 105,4 106,2 106,9 106,9 - S ociální přís pěvk y zaměs tnavatelů m ld. Kč 196,8 204,7 221,6 236,1 255,1 271,9 289,8 307,0 329 352 p řed ch.r.=100 106,1 104,0 108,3 106,6 108,0 106,6 106,6 105,9 107,2 107,1 Hrubý s míš ený důchod 1) m ld. Kč 338,7 358,4 374,0 390,6 395,2 425,0 449,3 466,2 485 515 p řed ch.r.=100 107,0 105,8 104,3 104,4 101,2 107,5 105,7 103,8 104,1 106,0 Přijaté důchody z vlas tnictví 2) m ld. Kč 137,4 125,4 101,7 103,4 98,1 97,0 96,1 101,5 101 104 p řed ch.r.=100 114,6 91,2 81,1 101,6 94,9 98,9 99,0 105,7 99,4 103,5 S ociální dávk y m ld. Kč 232,2 252,7 276,8 289,7 312,9 324,3 335,2 352,4 376 396 p řed ch.r.=100 109,3 108,8 109,6 104,6 108,0 103,6 103,4 105,1 106,7 105,4 Os tatní přijaté běžné trans fery 3) m ld. Kč 62,4 75,9 86,3 78,7 84,8 90,6 92,6 97,3 102 107 p řed ch.r.=100 83,6 121,6 113,7 91,2 107,8 106,8 102,2 105,1 105,2 104,0 Běžné výdaje m ld. Kč 461,7 486,0 517,4 551,0 591,5 648,2 697,1 734,5 780 834 p řed ch.r.=100 105,5 105,3 106,5 106,5 107,4 109,6 107,5 105,4 106,2 107,0 Placené důchody z vlas tnictví 4 ) m ld. Kč 20,8 23,3 16,4 15,5 12,7 18,9 21,3 22,6 26 30 p řed ch.r.=100 106,9 111,7 70,4 94,6 82,0 149,0 112,4 106,4 116,8 114,0 Běžné daně z důchodu a jmění 5) m ld. Kč 94,2 93,5 100,1 106,0 114,6 128,2 138,1 144,9 151 161 p řed ch.r.=100 107,8 99,2 107,1 105,9 108,0 111,9 107,7 104,9 103,9 107,1 S ociální přís pěvk y 6) m ld. Kč 290,4 301,1 328,0 350,4 382,4 408,1 442,1 469,5 501 537 p řed ch.r.=100 106,3 103,7 109,0 106,8 109,2 106,7 108,3 106,2 106,8 107,0 Os tatní placené běžné trans fery 7 ) m ld. Kč 56,3 68,2 72,9 79,1 81,9 93,0 95,7 97,5 101 106 p řed ch.r.=100 98,2 121,2 106,9 108,5 103,4 113,7 102,8 101,9 104,0 105,0 Dis ponibilní důchod m ld. Kč 1134,9 1181,4 1231,1 1293,2 1348,4 1408,8 1460,0 1539,1 1629 1725 p řed ch.r.=100 105,9 104,1 104,2 105,0 104,3 104,5 103,6 105,4 105,8 105,9 Výdaje na k onečnou s potřebu m ld. Kč 1037,2 1086,8 1134,7 1206,9 1248,1 1317,4 1391,1 1449,0 1538 1643 p řed ch.r.=100 108,0 104,8 104,4 106,4 103,4 105,6 105,6 104,2 106,1 106,8 Změny čis tého podílu v penzijních fondech 8) m ld. Kč 7,6 6,1 7,6 9,4 11,5 13,3 17,1 18,8 21 23 Hrubé ús pory m ld. Kč 105,3 100,6 103,9 95,6 111,8 104,6 86,0 108,9 111 105 Kapitálové trans fery (příjem (-) / výdaj (+)) m ld. Kč -12,2 -15,6 -16,4 -16,5 -35,9 -21,1 -23,3 -19,1 -19 -19 Hrubá tvorba k apitálu m ld. Kč 92,8 111,2 115,5 117,0 125,2 119,3 131,8 132,2 136 144 p řed ch.r.=100 98,9 119,8 103,8 101,3 107,0 95,3 110,5 100,4 102,8 106,0 Změna finančních ak tiv a pas iv m ld. Kč 24,7 5,0 4,9 -4,8 22,6 6,4 -22,5 -4,2 -6 -20 Dis ponibilní důchod reálný 9) m ld . Kč 2000 1204,3 1227,6 1231,2 1235,4 1265,3 1320,5 1331,1 1377,7 1422 1464 p řed ch.r.=100 95,7 101,9 100,3 100,3 102,4 104,4 100,8 103,5 103,2 103,0 Míra hrubých ús por domácnos tí 1 0) % 9,3 8,5 8,4 7,4 8,3 7,4 5,9 7,1 6,8 6,1 1) Smíšený důchod drobných podnikatelů, který je souhrnem důchodu z podnikání (zisku) a důchodu z jejich pracovní činnosti pro vlastní podnik. 2) Přijaté úroky, dividendy, důchody z půdy, čerpání podnikatelského důchodu, důchodu z rozděleného zisku apod. 3) Náhrady z neživotního pojištění, soukromé mezinárodní transfery, výhry v sázkách a loteriích, státní příspěvky na stavební spoření apod. 4) Placené úroky. 5) Daň z příjmu, daň z převodu nemovitostí, místní poplatky a používání dálnic. 6) Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění, penzijní připojištění a zákonné úrazové pojištění placené zaměstnavatelem i zaměstnancem a tzv. imputované příspěvky (nenávratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnavatelem). 7) Čisté pojistné na neživotní pojištění, soukromé mezinárodní transfery, pokuty ve správním a blokovém řízení, sázky apod. 8) Rozdíl mezi přijatým pojistným a vyplacenými důchody. 9) Deflováno indexem spotřebitelských cen. 10) Podíl hrubých úspor na disponibilním důchodu. 3 Trh práce a domácnosti 32 Graf 3.6: Mzdy a platy 1 0 0 1 0 1 1 0 2 1 0 3 1 0 4 1 0 5 1 0 6 1 0 7 1 0 8 1 0 9 1 1 0 I/0 0 III I/0 1 III I/0 2 III I/0 3 III I/0 4 III I/0 5 III I/0 6 III I/0 7 III st.obd.p.r.=100. N á r o d n í k o n c e p t D o m á c í k o n c e p t P r e d i k c e Graf 3.7: Podíl bankovních úvěrů domácnostem na disponibilním důchodu z ročních klouzavých úhrnů 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 % O s tatní Spotřeb itels ké úvěry Úvěry na b ydlení Úvěry dom ác nostem c elk em 33 4. Vztahy k zahraničí Prameny kapitoly 4: ČNB, ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka 4.1: Směnné kurzy ­ roční 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 O d h a d P re d ik c e P re d ik c e S m ě n n é k u r z y n om in ál n í: C Z K / EUR 1 ) ro č n í p rů m ě r 3 6 ,1 6 3 6 ,8 8 3 5 ,6 1 3 4 ,0 8 3 0 ,8 1 3 1 ,8 4 3 1 ,9 0 2 9 ,7 8 2 8 ,4 2 7 ,9 in d e x zh o d n o c e n í p ře d c h .r.= 1 0 0 99,0 98,1 103,6 104,5 110,6 96,8 99,8 107,1 105,0 101,5 C Z K / US D ro č n í p rů m ě r 3 2 ,2 7 3 4 ,6 0 3 8 ,5 9 3 8 ,0 4 3 2 ,7 4 2 8 ,2 3 2 5 ,7 0 2 3 ,9 5 2 2 ,9 2 2 ,3 in d e x zh o d n o c e n í p ře d c h .r.= 1 0 0 98,3 93,3 89,7 101,5 116,2 116,0 109,8 107,3 104,6 102,4 N om .e fe k ti vn í s m ě n n ý k u r z p rů m ě r 2 0 0 0 = 1 0 0 9 5 ,7 9 8 ,6 1 0 0 ,0 1 0 4 ,4 1 1 6 ,5 1 1 6 ,0 1 1 6 ,4 1 2 3 ,5 1 2 9 1 3 2 in d e x zh o d n o c e n í p ře d c h .r.= 1 0 0 101,5 103,0 101,4 104,4 111,6 99,5 100,4 106,1 104,8 101,7 R e áln ý s m ě n n ý k u r z 2 ) vů č i N ě m e c k u p rů m ě r 2 0 0 0 = 1 0 0 9 4 ,8 9 4 ,5 1 0 0 ,0 1 0 8 ,2 1 2 1 ,4 1 1 7 ,3 1 2 0 ,3 1 2 9 ,5 1 3 7 1 4 1 in d e x zh o d n o c e n í p ře d c h .r.= 1 0 0 110,2 99,6 105,8 108,2 112,2 96,7 102,6 107,6 105,8 103,2 1) Do roku 1998 směnný kurz CZK/ECU. 2) Index popisuje meziroční reálné zhodnocení CZK proti EUR v Německu, deflováno deflátory HDP. Tabulka 4.2: Směnné kurzy ­ čtvrtletní 2 0 0 5 2 0 0 6 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 O d h a d P re d ik c e P re d ik c e S m ě n n é k u r z y n om i n ál n í : C Z K / EUR 3 0 ,0 1 3 0 ,1 3 2 9 ,6 8 2 9 ,3 0 2 8 ,6 0 2 8 ,4 2 8 ,3 2 8 ,2 in d e x zh o d n o c e n í st.o b d .p .r.= 1 0 0 109,5 106,4 106,4 106,2 104,9 106,1 104,9 104,0 C Z K / US D 2 2 ,9 0 2 3 ,9 4 2 4 ,3 1 2 4 ,6 6 2 3 ,7 9 2 2 ,6 2 2 ,6 2 2 ,5 in d e x zh o d n o c e n í st.o b d .p .r.= 1 0 0 114,9 111,1 106,4 97,4 96,3 106,0 107,4 109,4 N om i n ál n í e fe k ti vn í s m ě n n ý k u r z p rů m ě r 2 0 0 0 = 1 0 0 1 2 3 ,1 1 2 2 ,4 1 2 3 ,7 1 2 4 ,9 1 2 7 ,7 1 3 0 1 3 0 1 3 0 in d e x zh o d n o c e n í st.o b d .p .r.= 1 0 0 108,4 105,9 105,6 104,7 103,8 105,8 105,0 104,4 R e ál n ý s m ě n n ý k u r z vů č i N ě m e c k u rů m ě r 2 0 0 0 = 1 0 0 1 2 8 ,1 1 2 7 ,8 1 2 9 ,7 1 3 2 ,6 1 3 5 ,2 1 3 6 1 3 7 1 4 0 in d e x zh o d n o c e n í st.o b d .p .r.= 1 0 0 110,8 106,6 106,8 106,5 105,6 106,5 105,7 105,4 Graf 4.1: Nominální směnné kurzy čtvrtletní průměry 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 3 0 3 1 3 2 3 3 3 4 3 5 3 6 3 7 3 8 3 9 4 0 I/9 1 I/9 2 I/9 3 I/9 4 I/9 5 I/9 6 I/9 7 I/9 8 I/9 9 I/0 0 I/0 1 I/0 2 I/0 3 I/0 4 I/0 5 I/0 6 I/0 7 7 8 8 2 8 6 9 0 9 4 9 8 1 0 2 1 0 6 1 1 0 1 1 4 1 1 8 1 2 2 1 2 6 1 3 0 1 3 4 1 3 8 1 4 2 1 4 6 1 5 0 průměr2000=100. C Z K / EUR (EC U) C Z K / USD N om .efek tivní s m ěnný k urz (pravá os a) Predik c e 4 Vztahy k zahraničí 34 Graf 4.2: Reálný směnný kurz vůči Německu čtvrtletní průměry, deflováno deflátory HDP, růst indexů indikuje reálné zhodnocení 70 80 90 100 110 120 130 140 150 I/95 III I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III průměr2000=100 Reálný kurz vůči Něm ecku Exponenciální trend Predik ce Graf 4.3: Reálný směnný kurz vůči Německu rozklad meziročního přírůstku na příspěvek nominálního kurzu a cenového diferenciálu deflátorů HDP, růst indikuje reálné zhodnocení -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 15 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III procentníbody Příspěvek nominálního kurzu Příspěvek diferenciálu deflátorů HDP Dlouhodobý trend (95Q1-06Q1) Přírůstek reálného kurzu Predikce 4 Vztahy k zahraničí 35 Tabulka 4.3: Platební bilance ­ roční 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 P red ikce P red ikc e V ývoz z bož í m ld . K č 8 3 4 ,2 9 0 8 ,8 1 1 2 1 ,1 1 2 6 9 ,6 1 2 5 4 ,4 1 3 7 0 ,9 1 7 2 2 ,7 1 8 7 5 ,2 2 1 0 4 2 3 4 4 p řed ch .r.= 1 0 0 117,6 108,9 123,4 113,2 98,8 109,3 125,7 108,9 112,2 111,4 D ovoz z bož í m ld . K č 9 1 8 ,2 9 7 4 ,6 1 2 4 1 ,9 1 3 8 6 ,3 1 3 2 5 ,7 1 4 4 0 ,7 1 7 4 9 ,1 1 8 3 4 ,9 2 0 4 7 2 2 6 9 p řed ch .r.= 1 0 0 106,2 106,1 127,4 111,6 95,6 108,7 121,4 104,9 111,5 110,9 O bc hodní bilanc e m ld . K č -8 4 ,0 -6 5 ,8 -1 2 0 ,8 -1 1 6 ,7 -7 1 ,3 -6 9 ,8 -2 6 ,4 4 0 ,4 5 8 7 5 z toho: - m ine r ální paliva ( S ITC 3 ) m ld . K č -3 3 ,2 -3 8 ,8 -8 5 ,7 -8 7 ,6 -6 4 ,3 -6 8 ,4 -7 2 ,2 -1 1 2 ,6 -1 4 8 -1 4 7 - os tatní m ld . K č -5 0 ,8 -2 7 ,0 -3 5 ,1 -2 9 ,1 -7 ,0 -1 ,4 4 5 ,8 1 5 3 ,0 2 0 5 2 2 2 V ývoz s lu ž e b m ld . K č 2 4 6 ,7 2 4 3 ,9 2 6 4 ,8 2 6 9 ,7 2 3 1 ,1 2 1 9 ,2 2 4 8 ,5 2 5 8 ,0 2 5 9 2 7 2 p řed ch .r.= 1 0 0 108,6 98,8 108,6 101,8 85,7 94,8 113,4 103,8 100,5 105,0 D ovoz s lu ž e b m ld . K č 1 8 4 ,8 2 0 2 ,3 2 1 0 ,2 2 1 1 ,7 2 0 9 ,3 2 0 5 ,9 2 3 6 ,0 2 3 8 ,6 2 4 5 2 5 5 p řed ch .r.= 1 0 0 107,9 109,5 103,9 100,7 98,9 98,4 114,6 101,1 102,8 104,0 B ilan c e s luž e b m ld . K č 6 1 ,9 4 1 ,5 5 4 ,6 5 8 ,0 2 1 ,9 1 3 ,2 1 2 ,5 1 9 ,4 1 4 1 7 B ilan c e výn os ů m ld . K č -3 5 ,1 -4 6 ,7 -5 3 ,0 -8 3 ,5 -1 1 5 ,6 -1 1 9 ,9 -1 5 7 ,8 -1 4 2 ,3 -1 8 2 -2 1 0 z toho: - náhr ady z am ě s tnanc ů m m ld . K č -1 4 ,4 -1 3 ,6 -8 ,3 -1 2 ,8 -1 5 ,5 -1 7 ,0 -1 7 ,1 -2 7 ,0 -3 2 -4 2 - inve s tič ní výnos y m ld . K č -2 0 ,7 -3 3 ,1 -4 4 ,7 -7 0 ,7 -1 0 0 ,1 -1 0 2 ,8 -1 4 0 ,7 -1 1 5 ,4 -1 5 0 -1 6 8 B ilan c e př e vodů m ld . K č 1 6 ,7 2 0 ,4 1 4 ,4 1 7 ,8 2 8 ,7 1 5 ,8 4 ,3 2 0 ,9 1 2 2 8 B ě ž ný úč e t m ld . K č -4 0 ,5 -5 0 ,6 -1 0 4 ,9 -1 2 4 ,5 -1 3 6 ,4 -1 6 0 ,6 -1 6 7 ,3 -6 1 ,7 -9 7 -9 0 Kapitálový úč e t m ld . K č 0 ,1 -0 ,1 -0 ,2 -0 ,3 -0 ,1 -0 ,1 -1 4 ,0 5 ,1 . . Finanč ní úč e t m ld . K č 9 4 ,3 1 0 6 ,6 1 4 8 ,0 1 7 2 ,8 3 4 7 ,8 1 5 7 ,1 1 8 3 ,7 1 3 7 ,9 1 0 4 1 0 0 - př ím é z ah r anič ní inve s tic e m ld . K č 1 1 5 ,9 2 1 5 ,7 1 9 0 ,8 2 0 8 ,3 2 7 0 ,9 5 3 ,5 1 0 1 ,8 2 4 2 ,7 . . - por tfoliové inve s tic e m ld . K č 3 4 ,5 -4 8 ,3 -6 8 ,2 3 4 ,9 -4 6 ,7 -3 5 ,7 5 9 ,4 -7 2 ,0 . . - de r iváty m ld . K č . . -1 ,4 -3 ,2 -4 ,3 3 ,9 -3 ,2 -2 ,8 . . - os tatní inve s tic e m ld . K č -5 6 ,1 -6 0 ,9 2 6 ,9 -6 7 ,1 1 2 7 ,9 1 3 5 ,5 2 5 ,7 -3 0 ,0 . . Zm ě na de viz ovýc h r e z e r v m ld . K č 6 2 ,6 5 7 ,1 3 1 ,6 6 7 ,2 2 1 6 ,9 1 2 ,9 6 ,8 9 2 ,9 . . D e viz ové r e z e r vy Č N B m ld . U S D k. r. 1 2 ,6 1 2 ,8 1 3 ,1 1 4 ,5 2 3 ,7 2 7 ,0 2 8 ,4 2 9 ,6 3 1 3 1 Zah r anič ní z adluž e nos t 1 ) m ld . U S D k. r. 2 4 ,3 2 2 ,9 2 1 ,6 2 2 ,4 2 7 ,0 3 4 ,9 4 5 ,2 4 5 ,8 4 8 5 0 O bc hodní bilanc e / HD P % -4 ,2 -3 ,2 -5 ,5 -5 ,0 -2 ,9 -2 ,7 -1 ,0 1 ,4 1 ,8 2 ,2 B ě ž ný úč e t / HD P % -2 ,0 -2 ,4 -4 ,8 -5 ,3 -5 ,5 -6 ,2 -6 ,0 -2 ,1 -3 ,0 -2 ,6 Finanč ní úč e t / HD P % 4 ,7 5 ,1 6 ,8 7 ,3 1 4 ,1 6 ,1 6 ,6 4 ,6 3 ,3 2 ,9 Zah r .z adluž e nos t / HD P 2 ) % 3 6 ,4 3 9 ,5 3 7 ,3 3 4 ,5 3 3 ,0 3 4 ,7 3 6 ,4 3 7 ,8 3 4 3 2 1) Zahraniční zadluženost je sumou devizových a korunových pasiv bankovní soustavy (vč. ČNB), podnikové sféry a vlády vůči nerezidentům. 2) Podíl zahraniční zadluženosti v Kč koncem roku na HDP v Kč vytvořeném v průběhu roku. Graf 4.4: Platební bilance roční klouzavé úhrny v procentech HDP -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 I/94 III I/95 III I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III %HDP Běžný účet Finanční účet Zm ěna rez erv Predikce 4 Vztahy k zahraničí 36 Tabulka 4.4: Platební bilance ­ čtvrtletní 2 0 0 5 2 0 0 6 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 O d h a d P re d ik c e P re d ik c e V ý vo z z bož í m ld . K č 4 3 7 ,7 4 7 7 ,3 4 5 9 ,5 5 0 0 ,7 5 0 9 ,8 5 2 7 5 0 9 5 5 9 st.o b d .p .r.= 1 0 0 11 6,2 10 3,7 1 08 ,1 10 8,7 1 16 ,5 11 0,5 1 10 ,7 11 1,6 D o vo z z bož í m ld . K č 4 1 1 ,5 4 6 2 ,7 4 6 0 ,3 5 0 0 ,3 4 8 4 ,3 5 1 1 5 0 4 5 4 8 st.o b d .p .r.= 1 0 0 10 9,8 9 8,7 1 06 ,2 10 6,0 1 17 ,7 11 0,4 1 09 ,5 10 9,5 O bc h odn í bil an c e m ld . K č 2 6 ,2 1 4 ,5 -0 ,8 0 ,5 2 5 ,5 1 7 5 1 1 - m in e r ál n í pal iva ( S IT C 3 ) m ld . K č -2 0 ,6 -2 5 ,3 -3 0 ,0 -3 6 ,6 -3 6 ,1 -3 5 -3 6 -4 1 - os ta tn í m ld . K č 4 6 ,8 3 9 ,9 2 9 ,2 3 7 ,1 6 1 ,6 5 1 4 1 5 2 V ý vo z s l u ž e b m ld . K č 5 8 ,1 6 7 ,6 6 9 ,4 6 2 ,9 5 6 ,7 6 8 7 0 6 5 st.o b d .p .r.= 1 0 0 10 9,9 10 5,2 1 05 ,6 95,8 9 7,6 10 0,0 1 01 ,0 10 3,0 D o vo z s l u ž e b m ld . K č 5 4 ,6 6 0 ,5 6 3 ,0 6 0 ,5 5 5 ,9 6 2 6 5 6 2 st.o b d .p .r.= 1 0 0 10 7,0 10 4,2 1 00 ,5 94,2 1 02 ,3 10 2,5 1 03 ,0 10 3,2 B i l an c e s l u ž e b m ld . K č 3 ,5 7 ,2 6 ,4 2 ,3 0 ,8 6 5 2 B i l an c e výn o s ů m ld . K č -2 2 ,7 -5 4 ,2 -3 6 ,8 -2 8 ,6 -2 6 ,5 -6 5 -4 7 -4 3 - n áh r a dy z am ě s tn an c ů m m ld . K č -6 ,1 -7 ,0 -7 ,9 -6 ,1 -7 ,3 -8 -8 -9 - in ve s tič n í výn os y m ld . K č -1 6 ,6 -4 7 ,3 -2 8 ,9 -2 2 ,6 -1 9 ,3 -5 7 -3 9 -3 4 B i l an c e př e vodů m ld . K č 1 1 ,8 3 ,2 0 ,6 5 ,2 0 ,5 4 4 4 B ě ž n ý ú č e t m ld . K č 1 8 ,8 -2 9 ,3 -3 0 ,5 -2 0 ,7 0 ,2 -3 9 -3 3 -2 5 Fin an č n í ú č e t m ld . K č -9 ,6 1 0 2 ,7 3 0 ,0 1 4 ,9 -1 ,5 4 1 3 6 2 8 - př í m é z ah r an ič n í i n ve s ti c e m ld . K č 3 2 ,0 1 3 4 ,6 4 2 ,6 3 3 ,5 1 8 ,9 . . . - por tfo li ové i n ve s ti c e m ld . K č -2 0 ,5 0 ,1 -3 3 ,0 -1 8 ,5 -5 ,5 . . . - de r i vá ty m ld . K č 1 ,1 -0 ,4 -2 ,8 -0 ,7 -1 ,6 . . . - os ta tn í in ve s tic e m ld . K č -2 2 ,3 -3 1 ,6 2 3 ,3 0 ,6 -1 3 ,3 . . . Z m ě n a de vi z ovýc h r e z e r v m ld . K č 3 ,2 8 3 ,7 2 ,7 3 ,3 0 ,7 . . . D e vi z o vé r e z e r vy Č N B m ld . U S D k o n c e m o b d . 2 7 ,5 3 0 ,1 2 9 ,9 2 9 ,6 2 9 ,7 3 1 3 1 3 1 Z ah r an ič n í z adlu ž e n os t m ld . U S D k o n c e m o b d . 4 4 ,5 4 3 ,2 4 5 ,4 4 5 ,8 4 5 ,9 4 8 4 8 4 8 Graf 4.5: Běžný účet platební bilance v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) -2,6 -6,0 -2,1 -3,0 -10 -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 I/9 6 III I/97 III I/9 8 III I/99 III I/0 0 III I/0 1 III I/0 2 III I/0 3 III I/04 III I/0 5 III I/06 III I/0 7 III %HDP Ob ch od ní b ila nce Bilan ce slu ž eb Výno sy a p řevod y Bě ž n ý ú če t Pred ik ce 4 Vztahy k zahraničí 37 Graf 4.6: Obchodní bilance v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) -10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III %HDP Minerální paliva (S ITC 3) O s tatní polož k y S aldo ob c hodní b ilance P redik ce Graf 4.7: Bilance služeb v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) -3 -2 -1 0 1 2 3 4 I/94 III I/95 III I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III %HDP Doprava O s tatní Ces tovní ruc h B ilanc e s luž eb P redik c e Graf 4.8: Bilance výnosů v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 I/94 III I/95 III I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III %HDP Náhrady z am ěs tnanc ům Inves tič ní výnos y B ilanc e výnos ů P redik c e 4 Vztahy k zahraničí 38 Tabulka 4.5: Rozklad vývozu zboží ­ roční 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Predikce Predikce Exportní trhy 1) prům ěr 2000=100 86,6 91,1 100,0 103,0 103,8 109,2 116,8 124,4 137 147 předch.r.=100 109,4 105,2 109,7 103,0 100,7 105,2 107,0 106,5 109,8 107,9 Exportní výk onnost 2) prům ěr 2000=100 88,6 91,7 100,0 110,7 116,4 120,9 139,0 146,0 154 160 předch.r.=100 104,5 103,5 109,0 110,7 105,1 103,9 115,0 105,1 105,7 103,6 Export reálně prům ěr 2000=100 76,8 83,6 100,0 114,1 120,8 132,0 162,4 181,7 211 236 předch.r.=100 114,4 108,9 119,6 114,1 105,9 109,3 123,0 111,9 116,1 111,8 S měnný k urz 3) prům ěr 2000=100 104,8 101,4 100,0 95,8 85,9 86,2 85,9 81,0 77 76 předch.r.=100 98,6 96,8 98,6 95,8 89,6 100,4 99,7 94,2 95,5 98,4 Dosahované ceny na zahr.trzích 4) prům ěr 2000=100 92,5 95,6 100,0 103,7 107,9 107,5 110,1 113,7 115 117 předch.r.=100 104,5 103,4 104,6 103,7 104,1 99,6 102,5 103,2 101,5 101,3 Deflátor exportu prům ěr 2000=100 97,0 97,0 100,0 99,3 92,7 92,7 94,6 92,0 89 89 předch.r.=100 103,1 100,0 103,1 99,3 93,3 100,0 102,1 97,3 96,9 99,6 Export nominálně prům ěr 2000=100 74,4 81,1 100,0 113,2 111,9 122,3 153,7 167,1 188 209 předch.r.=100 117,6 108,9 123,4 113,2 98,8 109,3 125,7 108,8 112,5 111,4 1) Index vyjadřující vážený průměr dovozů zboží sedmi nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR, jimiž jsou od roku 1998 stabilně Německo, Slovensko, Rakousko, Británie, Polsko, Francie a Itálie. 2) Index vyjadřující změnu podílu ČR na exportních trzích. Tento ukazatel vystihuje konkurenceschopnost českých výrobců na zahraničních trzích. 3) Převrácená hodnota nominálního efektivního směnného kurzu z tabulky 4.1. 4) Index vyjadřující změnu dosahovaných cen na exportních trzích v příslušných měnách. Tabulka 4.6: Rozklad vývozu zboží ­ čtvrtletní 2005 2006 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Odhad Predikce Predikce Exportní trhy prům ěr 2000=100 120,0 122,5 125,7 129,4 132 135 138 142 st.obd.p.r.=100 105,4 105,4 106,4 108,7 110,0 110,1 109,5 109,7 Exportní výk onnost prům ěr 2000=100 139,5 150,0 142,5 151,8 152 157 149 159 st.obd.p.r.=100 111,8 100,9 105,4 103,3 109,0 104,7 104,7 104,7 Export reálně prům ěr 2000=100 167,4 183,7 179,1 196,5 200,6 212 205 226 st.obd.p.r.=100 117,8 106,3 112,1 112,3 119,9 115,3 114,7 114,9 S měnný k urz prům ěr 2000=100 81,3 81,7 80,8 80,1 78,3 77 77 77 st.obd.p.r.=100 92,3 94,5 94,7 95,5 96,4 94,5 95,2 95,8 Dosahované ceny na zahr. trzích prům ěr 2000=100 113,8 113,2 113,4 114,2 115,8 115 115 116 st.obd.p.r.=100 106,1 103,0 101,9 101,9 101,7 101,5 101,4 101,4 Deflátor exportu prům ěr 2000=100 92,5 92,5 91,7 91,4 90,7 89 88 89 st.obd.p.r.=100 97,9 97,3 96,5 97,3 98,0 95,9 96,5 97,1 Export nominálně prům ěr 2000=100 154,8 169,9 164,2 179,6 181,9 188 182 200 st.obd.p.r.=100 115,2 103,5 108,2 109,3 117,5 110,5 110,7 111,6 4 Vztahy k zahraničí 39 Graf 4.8: HDP a dovoz zboží partnerských zemí tempa růstu -3 0 3 6 9 1 2 1 5 1 8 2 1 1 /9 6 1/9 7 1/98 1 /9 9 1/0 0 1/01 1 /0 2 1/0 3 1/04 1 /05 1/0 6 1/07 % 0 ,5 1 ,0 1 ,5 2 ,0 2 ,5 3 ,0 3 ,5 4 ,0 4 ,5 % R ůs t e xp.trh ů (levá o s a) V áž .prům ěr růs tu H D P (pravá os a) P redik c e Graf 4.10: Vývoz zboží reálně rozklad meziročního růstu -9 -6 -3 0 3 6 9 1 2 1 5 1 8 2 1 2 4 2 7 3 0 3 3 1 /9 7 1 /9 8 1 /9 9 1 /0 0 1 /0 1 1 /0 2 1 /0 3 1 /0 4 1 /0 5 1 /0 6 1 /0 7 % E x p .v ý k o n n o s t R ů s t e x p .trh ů V ý v o z z b o ž í s .c . P re d ik c e Graf 4.11: Deflátor vývozu zboží rozklad meziročního růstu -1 5 -1 2 -9 -6 -3 0 3 6 9 1 2 1 5 1 /9 7 1 / 9 8 1 / 9 9 1 / 0 0 1 / 0 1 1 /0 2 1 /0 3 1 / 0 4 1 / 0 5 1 / 0 6 1 /0 7 % D o s a h o v a n é c e n y S m ě n n ý k u rz D e flá to r P r e d ik c e 40 5. Úspory a investice Prameny kapitoly 5: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka 5.1: Úspory a investice ­ roční 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Předb. Predikce Predikce Hrubé inves tice = m ld. Kč 566,9 563,8 645,1 694,0 704,0 700,3 764,0 788,9 867 945 = hrubá tvorba k apitálu předch.r.=100 102,7 99,4 114,4 107,6 101,4 99,5 109,1 103,3 109,9 109,0 - fixní k apitál m ld. Kč 562,4 562,3 612,5 659,3 677,8 687,5 729,3 758,7 821 887 předch.r.=100 103,7 100,0 108,9 107,6 102,8 101,4 106,1 104,0 108,2 108,0 - změna zás ob a rezerv m ld. Kč 4,5 1,5 32,6 34,8 26,2 12,8 34,7 30,2 46 59 Hrubá tvorba fixního k apitálu / HDP % 28,2 27,0 28,0 28,0 27,5 26,7 26,2 25,5 25,6 25,8 Hrubé ús pory m ld. Kč 566,9 563,8 645,1 694,0 704,0 700,3 764,0 788,9 867 945 - zahraniční úspory = = deficit běžného účtu plat. bilance m ld. Kč 40,5 50,6 104,9 124,5 136,4 160,6 167,3 61,7 97 90 - metodologick á diference 1) m ld. Kč 0,9 1,1 -2,2 -0,8 14,3 7,4 8,5 0 0 0 - hrubé národní ús pory m ld. Kč 525,5 512,1 542,4 570,4 553,3 532,2 588,2 727 770 856 předch.r.=100 119,1 97,4 105,9 105,2 97,0 96,2 110,5 123,6 105,8 111,2 Hrubé vládní ús pory m ld. Kč 82,2 64,7 52,0 63,3 49,2 36,5 113,8 157 104 109 Hrubé ús pory domácnos tí m ld. Kč 105,3 100,6 103,9 95,6 111,8 104,6 86,0 108,9 111 105 Hrubé ús pory nefinančních podnik ů a finančních ins titucí m ld. Kč 337,9 346,8 386,5 411,4 392,3 391,1 388,5 461 554 642 Podíl hrubých národních ús por na HDP % 26,3 24,6 24,8 24,2 22,4 20,7 21,2 24,4 24,0 24,9 1) Diference mezi saldem běžných transakcí se zahraničím v pojetí národních účtů a běžným účtem v pojetí statistiky platební bilance. Graf 5.1: Podíly hrubých národních úspor a spotřeby na HDP z ročních klouzavých úhrnů 24,9 24,0 24,4 21,5 20,7 22,4 24,2 24,824,6 26,3 24,4 27,0 29,0 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 I/95 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 Hrubénárodníúspory/HDPv% 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 Spotřeba/HDPv%P Hrubé národní ús pory / HDP S potřeba / HDP Predik c e Graf 5.2: Finanční bilance sektorů rozdíl úspor a investic v jednotlivých sektorech -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 %HDP Finanční a nefinanční sektor Vláda Domácnosti Běžný účet plat. b ilance Pozn.: Rozdíl mezi součtem finančních bilancí a běžným účtem je způsoben metodologickou diferencí mezi národními účty a statistikou platební bilance. 41 6. Demografie Prameny kapitoly 6: demografická projekce 2003 ČSÚ, propočty MF ČR . Tabulka 6.1: Demografie v tis. osob koncem roku 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 2 0 0 9 P re d ik c e P re d ik c e V ý h le d Vý h le d P oč e t obyvate l 1 0 2 3 2 1 0 2 0 6 1 0 2 0 3 1 0 2 1 1 1 0 2 2 1 1 0 2 5 1 1 0 2 4 7 1 0 2 5 7 1 0 2 6 7 1 0 2 7 6 p ře d c h .r.= 1 0 0 99,6 99,7 100,0 100,1 100,1 100,3 . 100,1 100,1 100,1 V ě k ové s k u pin y: (0 - 1 9 ) 2 3 4 8 2 2 9 6 2 2 5 5 2 2 1 9 2 1 8 4 2 1 5 5 2 1 0 5 2 0 7 3 2 0 3 8 2 0 0 8 p ře d c h .r.= 1 0 0 97,5 97,8 98,2 98,4 98,5 98,7 . 98,5 98,3 98,5 (2 0 - 5 9 ) 6 0 0 3 6 0 0 5 6 0 1 6 6 0 2 2 6 0 2 0 6 0 4 2 6 0 3 5 6 0 1 2 5 9 9 8 5 9 8 5 p ře d c h .r.= 1 0 0 100,1 100,0 100,2 100,1 100,0 100,4 . 99,6 99,8 99,8 (6 0 a víc e ) 1 8 8 2 1 9 0 5 1 9 3 2 1 9 7 1 2 0 1 7 2 0 5 4 2 1 0 6 2 1 7 2 2 2 3 1 2 2 8 2 p ře d c h .r.= 1 0 0 100,5 101,2 101,4 102,0 102,3 101,9 . 103,1 102,7 102,3 S tar obn í dů c h odc i 1 9 1 9 1 9 3 5 1 9 2 1 1 9 3 3 1 9 6 5 1 9 8 2 2 0 0 7 2 0 3 4 2 0 6 4 2 0 9 5 p ře d c h .r.= 1 0 0 101,5 100,8 99,3 100,6 101,7 100,9 101,3 101,3 101,5 101,5 M ír y z ávis l os ti ( v % ) : D e m og r afic k á 1 ) 3 1 ,3 3 1 ,7 3 2 ,1 3 2 ,7 3 3 ,5 3 4 ,0 3 4 ,9 3 6 ,1 3 7 ,2 3 8 ,1 P odle platn é l e g is lativy 2 ) 3 3 ,0 3 2 ,8 3 2 ,8 3 2 ,8 3 2 ,8 3 3 ,0 3 3 ,0 3 3 ,3 3 3 ,7 3 4 ,1 Efe k tivn í m í r a z ávis los ti 3 ) 4 0 ,4 4 0 ,8 4 0 ,1 4 0 ,9 4 1 ,5 4 1 ,3 4 1 ,4 4 1 ,6 4 2 ,1 4 2 ,6 Úh r n n á pl odn os t 4 ) 1 ,1 4 4 1 ,1 4 6 1 ,1 7 1 1 ,1 7 9 1 ,2 3 0 1 ,2 8 1 ,2 4 1 ,2 6 1 ,2 8 1 ,3 0 P ř ír ů s te k popu l ac e -4 6 -2 6 -3 8 9 3 1 . 1 0 1 0 9 P ř ir oz e n ý př ír ů s te k -1 8 -1 7 -1 5 -1 8 -1 0 -6 -1 4 -1 5 -1 5 -1 6 Ź ivě n ar oz e n í 9 1 9 1 9 3 9 4 9 8 1 0 2 9 8 9 8 9 8 9 7 Z e m ř e l í 1 0 9 1 0 8 1 0 8 1 1 1 1 0 7 1 0 8 1 1 2 1 1 2 1 1 3 1 1 4 S aldo m i g r ac e 7 -9 1 2 2 6 1 9 3 6 . 2 5 2 5 2 5 Im ig r ac e 8 1 3 4 5 6 0 5 3 6 0 . . . . Em i g r ac e 1 2 1 3 2 3 4 3 5 2 4 . . . . D ife r e n c e př i S č í tán í lidu -3 5 x x x x x x x x x Údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na jejich státní občanství. Údaje o struktuře populace za rok 2005 (předběžná skutečnost) jsou odděleny od dat za rok 2006, protože data za minulost se do jisté míry odchylují od projekce. 1) Podíl počtu obyvatel v seniorském věku (nad 59 let) na počtu obyvatel v produkt. věku - nezohledňuje tedy prodlužování věku odchodu do důchodu. 2) Podíl počtu obyvatel v důchodovém věku podle platné legislativy na počtu ostatních obyvatel nad 19 let. 3) Podíl počtu vyplácených starobních důchodů na počtu zaměstnaných. 4) Počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu, pokud by po celé její reprodukční období zůstala její plodnost stejná jako v uvedeném roce. Pro udržení dlouhodobé stabilní populace by měl tento ukazatel v podmínkách ČR dosahovat hodnoty cca 2,04. Graf 6.1: Věkové skupiny strukturní podíly 19 ,5 21 ,0 3 0 ,0 2 2 ,2 20 ,0 1 7 ,4 5 8 ,2 5 8 ,95 9 ,0 5 2 ,6 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 9 8 5 1 9 8 7 1 9 8 9 1 9 91 19 9 3 1 9 9 5 1 9 9 7 1 9 9 9 2 0 01 2 0 0 3 2 0 0 5 2 0 0 7 2 0 0 9 % 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 % M lád e ž ( 0 -1 9 ) S e n io ři (6 0 +) P r o du k tivn í (2 0 -5 9 ) (p ra vá o s a ) P re d ik c e 6 Demografie 42 Graf 6.2: Střední délka života 79,679,1 74,7 75,7 73,272,9 67,5 68,2 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 roky Ženy Muži Predikce Graf 6.3: Míry závislosti definice ukazatelů viz poznámky k tabulce 6.1 38,1 34,0 31,2 33,7 33,2 34,1 33,0 37,9 32,8 37,7 42,640,8 36,8 36,3 32,0 30,0 31,5 33,0 34,5 36,0 37,5 39,0 40,5 42,0 43,5 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 % Demografická Podle platné legislativy Efektivní Predikce Graf 6.4: Starobní důchodci absolutní meziroční přírůstky v tis. osob ke konci období - 3 0 - 2 0 - 1 0 0 1 0 2 0 3 0 4 0 5 0 I/9 8 III I/9 9 III I/0 0 III I/0 1 III I/0 2 III I/0 3 III I/0 4 III I/0 5 III I/0 6 K rá c e n ý d ů c h o d P ln ý d ů c h o d S ta r.d ů c h o d y c e lk e m 43 7. Úrokové sazby Prameny kapitoly 7: ČNB, Patria Finance, propočty MF ČR. Tabulka 7.1: Úrokové sazby ­ roční průměrné sazby - v % p.a. 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 P red ikce P red ikce Výh led D is k ontní s az ba ( k o n e c ro k u ) 5 ,0 0 5 ,0 0 3 ,7 5 1 ,7 5 1 ,0 0 1 ,5 0 1 ,0 0 . . . R epo 2 T ( k o n e c ro k u ) 5 ,2 5 5 ,2 5 4 ,7 5 2 ,7 5 2 ,0 0 2 ,5 0 2 ,0 0 . . . Lom bardní s az ba ( k o n e c ro k u ) 7 ,5 0 7 ,5 0 5 ,7 5 3 ,7 5 3 ,0 0 3 ,5 0 3 ,0 0 . . . P R IB O R 3 M 1 ) 6 ,8 4 5 ,3 6 5 ,1 8 3 ,5 5 2 ,2 8 2 ,3 6 2 ,0 1 2 ,2 2 ,6 2 ,6 V ýnos do doby s platnos ti 5 R 7 ,5 7 6 ,7 7 5 ,9 7 . . . . . . . s tátních dluhopis ů pr o k onver g e nční úč ely 2 ) 1 0 R - - 6 ,3 5 4 ,9 4 4 ,1 2 4 ,7 5 3 ,5 6 3 ,9 4 ,4 4 ,0 Úrok ové s azby z úvě rů nefinanč ním podnik ům . . 6 ,8 3 5 ,8 2 4 ,5 7 4 ,5 1 4 ,2 7 4 ,3 4 ,7 4 ,8 Úrok ové s azby z vk ladů dom ác nos tí . . 2 ,8 7 2 ,0 0 1 ,3 3 1 ,2 8 1 ,3 0 1 ,3 1 ,5 1 ,5 R eálné s az by z úvěr ů ne finančním podnik ům 3 ) . . 4 ,7 5 ,7 3 ,7 1 ,1 1 ,6 1 ,8 1 ,9 2 ,2 Č is té re álné s az by z vk ladů domácnos tí s dohodnutou s platnos tí 4 ) . . -1 ,6 1 ,1 0 ,1 -1 ,7 -1 ,1 -0 ,8 -1 ,6 -1 ,4 1) 3měsíční sazba PRIBOR na mezibankovním trhu. 2) V letech 1998 až 2001 se jedná o výnos 5letých státních dluhopisů na sekundárním trhu do doby splatnosti podle statistiky Patria Finance. Od roku 2001 je uveden výnos 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely podle statistiky ČNB. Slouží k posouzení výše dlouhodobých úrokových sazeb podle Maastrichtských kritérií. 3) Deflováno meziročním růstem deflátoru domácí poptávky ve 4. čtvrtletí. 4) Deflováno růstem spotřebitelských cen v průběhu roku, uvažována jednotná 15% daň z kapitálových výnosů. Tabulka 7.2: Úrokové sazby ­ čtvrtletní průměrné sazby - v % p.a. Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Dis k ontní s azba (k onec období) 1,00 0,75 0,75 1,00 1,00 1,00 . . Repo 2T (k onec období) 2,00 1,75 1,75 2,00 2,00 2,00 . . Lombardní s azba (k onec období) 3,00 2,75 2,75 3,00 3,00 3,00 . . PRIB OR 3M 2,29 1,85 1,79 2,11 2,08 2,1 2,3 2,3 Výnos do doby s platnos ti 10letých s tátních dluhopis ů pro k onvergenční účely 1 ) 3,67 3,45 3,33 3,61 3,46 3,9 4,2 4,2 Úrok ové s azby z úvěrů nefinančním podnik ům 4,60 4,25 4,06 4,14 4,19 4,2 4,4 4,6 Úrok ové s azby z vk ladů domácnos tí 1,36 1,22 1,18 1,21 1,22 1,2 1,3 1,4 2005 2006 1) Viz poznámka 2 u tabulky 7.1. 7 Úrokové sazby 44 Graf 7.1: Úrokové sazby 0 1 2 3 4 5 6 7 8 I/01 II III IV I/02 II III IV I/03 II III IV I/04 II III IV I/05 II III IV I/06 II III IV I/07 II III IV %p.a. Úvěry nefin. podnikům Vklady domácností PRIBOR 3M Výnos 10R stát. dluhopisů konverg. Predikce Graf 7.2: Reálné sazby mezibankovního trhu PRIBOR 1R přepočteno růstem deflátoru domácí poptávky -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 %p.a. deflováno ex ante deflováno ex post Predikce Roční sazba PRIBOR na mezibankovním trhu přepočtená růstem deflátoru domácí poptávky. Při deflování ex post je použit růst cen za uplynulá čtyři čtvrtletí. Při deflování ex ante je použit růst cen v následujících čtyřech čtvrtletích, tedy do splatnosti mezibankovního vkladu. V případě, že skutečné hodnoty růstu cen ještě nejsou známy, je použito predikce. Deflování ex ante podle našeho názoru lépe odráží ekonomický charakter reálných úrokových sazeb. Graf 7.3: Průměrné reálné sazby z úvěrů a termínovaných vkladů Sazby z úvěrů přepočteny růstem deflátoru domácí poptávky v průběhu roku, sazby z termínovaných vkladů po zdanění deflovány růstem indexu spotřebitelských cen v průběhu roku. -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 %p.a. Čisté reálné sazb y z vkladů domácnostíí Reálné sazb y z úvěrů nefinančním podnikům Predikce 7 Úrokové sazby 45 Graf 7.4: Krátkodobý úrokový diferenciál -2,5 -2,0 -1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 proc.body PRIBOR 3M / CZK - Fed Funds Rate / USD PRIBOR 3M / CZK - EURIBOR 3M / EUR Graf 7.5: Dlouhodobý úrokový diferenciál (státní dluhopisy) -1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 proc.body SD 5Y / CZK - SD 10Y / EUR SD 5Y / CZK - SD 10Y / USD SD 10 Y / CZK - SD 10 Y / EUR SD 10 Y / CZK - SD 10 Y / USD Graf 7.6: Výnosové křivky PRIBOR 1,7 1,8 1,9 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 1D 2T 1M 2M 3M 6M 9M 1R splatnost %p.a. 06/05 12/05 03/06 06/06 46 8. Vládní sektor Prameny kapitoly 8: MF ČR ­ není-li uvedeno jinak Tabulka 8.1: Vládní sektor ­ příjmy 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Predikce Konsolidované příjmy vládního sektoru mld. Kč 665,8 709,7 743,7 779,4 849,9 901,4 981,0 1 060,5 1 162,8 1254 předch.r.=100 104,9 106,6 104,8 104,8 109,0 106,1 108,8 108,1 109,7 107,8 Celkové příjmy (včetně grantů) - státního rozpočtu 1) mld. Kč 486,0 520,9 545,6 573,5 601,8 653,9 683,9 750,4 805,6 896 předch.r.=100 105,3 107,2 104,7 105,1 104,9 108,7 104,6 109,7 107,4 111,2 - zdravotních pojišťoven mld. Kč 95,7 104,8 112,5 117,7 132,3 136,0 147,6 157,0 168,9 181 předch.r.=100 109,8 109,5 107,4 104,7 112,3 102,8 108,5 106,3 107,6 107,3 - mimorozpočtových fondů mld. Kč 8,6 7,6 5,7 8,5 35,0 31,9 44,8 46,8 51,4 94 předch.r.=100 98,8 88,6 75,8 148,1 411,4 91,1 140,7 104,4 109,7 184,0 - územních samosprávných celků 2) mld. Kč 145,3 157,2 165,6 181,8 192,4 236,6 298,9 306,7 331,6 351 předch.r.=100 88,7 108,1 105,4 109,8 105,8 122,9 126,4 102,6 108,1 105,7 Daňové příjmy celkem mld. Kč 610,6 652,6 688,2 721,1 782,0 833,1 894,7 963,1 1 060,0 1111 předch.r.=100 107,2 106,9 105,5 104,8 108,5 106,5 107,4 107,6 110,1 104,8 Daně na zboží a služby mld. Kč 211,3 216,5 240,3 247,6 255,5 265,4 282,1 306,0 343,3 376 předch.r.=100 107,7 102,5 111,0 103,1 103,2 103,9 106,3 108,5 112,2 109,5 - daň z přidané hodnoty mld. Kč 117,7 119,4 138,3 145,9 150,9 154,4 164,4 181,8 206,9 220 předch.r.=100 107,6 101,5 115,9 105,5 103,4 102,3 106,4 110,6 113,8 106,5 - spotřební daně mld. Kč 64,2 67,8 73,1 70,9 76,3 79,5 84,2 95,8 110,6 129 předch.r.=100 104,9 105,7 107,9 96,9 107,6 104,2 105,9 113,9 115,4 116,2 - clo mld. Kč 14,9 13,6 12,1 13,6 10,0 9,8 10,3 4,1 -0,1 0 předch.r.=100 75,9 91,2 88,5 113,0 73,6 97,6 104,9 39,9 x x - ostatní 3) mld. Kč 14,5 15,7 16,7 17,2 18,3 21,7 23,3 24,3 25,9 27 předch.r.=100 240,3 108,0 106,6 102,7 106,3 118,8 107,4 104,2 106,7 103,7 Pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení 4) mld. Kč 246,8 263,1 271,3 287,4 318,9 335,0 359,7 388,3 416,1 439 předch.r.=100 111,0 106,6 103,1 105,9 111,0 105,0 107,4 108,0 107,2 105,6 - státního rozpočtu mld. Kč 179,1 191,9 197,6 208,9 227,1 242,0 258,2 278,9 295,7 320 předch.r.=100 110,2 107,2 102,9 105,7 108,7 106,6 106,7 108,0 106,0 108,2 - zdravotních pojišťoven mld. Kč 76,6 80,2 84,0 89,0 102,3 104,5 114,1 122,5 134,1 137 předch.r.=100 112,3 104,7 104,7 106,0 115,0 102,1 109,2 107,3 109,5 102,2 Daně z příjmu, majetku a ostatní mld. Kč 152,6 173,0 176,6 186,1 207,6 232,7 252,9 268,7 300,5 296 předch.r.=100 101,4 113,4 102,1 105,4 111,6 112,1 108,7 106,3 111,8 98,4 - daň z příjmu fyzických osob mld. Kč 87,9 94,9 95,3 98,3 104,4 114,4 123,0 133,3 142,4 138 předch.r.=100 109,1 108,0 100,4 103,1 106,2 109,6 107,5 108,4 106,8 96,7 - daň z příjmu právnických osob mld. Kč 55,6 67,6 70,1 75,8 92,0 105,7 115,9 119,8 144,8 143 předch.r.=100 89,9 121,6 103,8 108,1 121,4 114,9 109,6 103,4 120,9 98,7 - daně z majetku a ostatní 5) mld. Kč 9,1 10,5 11,2 12,1 11,2 12,6 14,0 15,6 13,3 15 předch.r.=100 112,4 115,1 107,0 107,4 92,9 112,2 111,1 111,8 85,1 113,9 Nedaňové příjmy mld. Kč 46,0 47,3 46,4 47,7 55,4 54,7 62,7 60,5 58,0 55 předch.r.=100 80,3 102,8 98,0 102,7 116,3 98,7 114,6 96,5 95,9 95,7 Kapitálové příjmy mld. Kč 9,1 9,7 8,8 9,5 9,7 11,2 11,2 11,9 13,2 12 předch.r.=100 109,8 107,3 90,6 107,4 101,8 115,5 100,8 106,3 110,8 87,8 Dotace ze zahraničí mld. Kč 0,1 0,0 0,3 1,2 2,8 2,5 12,4 25,0 31,6 76 předch.r.=100 x 57,7 615,6 433,2 233,7 89,1 495,0 201,9 126,6 240,9 Veškeré údaje v tomto oddílu jsou uspořádány podle metodiky GFS (Government Finance Statistics) Mezinárodního měnového fondu. 1) V letech 1998-2005 včetně je zohledněno vyloučení rezervních fondů. Od roku 2000 jsou zde zachyceny i operace Národního fondu (předstrukturální a strukturální fondy EU), od roku 2006 Fond privatizace (právní nástupce po zaniklém Fondu národního majetku). 2) Územní samosprávné celky tvoří od roku 2001 obce a kraje, do roku 2000 tato položka představuje obce a okresy (v letech 2001 a 2002 tvořily okresní úřady kapitolu státního rozpočtu, zanikly k 1. 1. 2003). 3) Daně ze zvláštních služeb, poplatky a daně z vybraných činností a ostatní daně ze zboží a služeb - místní, správní a environmentální poplatky. 4) Součtové údaje u daňových příjmů celkem a u pojistného na sociální zabezpečení jsou sníženy o část příspěvku zaměstnavatelů na sociální a zdravotní pojištění (zaměstnanců vládního sektoru), která podléhá konsolidaci. 5) Ostatní daňové příjmy - např. zrušené daně z objemu mezd. 8 Vládní sektor 47 Tabulka 8.2: Vládní sektor ­ výdaje 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Predikce Kons olidované výdaje VS vč. čis tých půjček 1 ) m ld. Kč 685,6 738,0 754,9 841,6 898,7 912,8 1108,6 1 151,2 1 162,2 1398 předch.r.=100 107,3 107,6 102,3 111,5 106,8 101,6 121,4 103,8 101,0 120,3 Kons olidované výdaje VS bez čis tých půjček m ld. Kč 700,7 752,6 796,2 866,5 957,6 1054,5 1109,7 1 158,2 1 260,6 1394 předch.r.=100 106,1 107,4 105,8 108,8 110,5 110,1 105,2 104,4 108,8 110,6 Celk ové výdaje nek ons olidované (včetně položky čisté půjčky) - s tátního rozpočtu 2 ) m ld. Kč 503,5 546,8 580,5 625,6 665,1 699,6 788,8 814,9 865,2 1010 předch.r.=100 107,9 108,6 106,2 107,8 106,3 105,2 112,8 103,3 106,2 116,7 - zdravotních pojiš ťoven m ld. Kč 97,2 105,8 110,0 115,6 130,8 137,2 147,5 156,7 168,4 182 předch.r.=100 107,8 108,9 104,0 105,1 113,2 104,9 107,5 106,3 107,4 107,9 - mimorozpočtových fondů m ld. Kč 7,7 11,2 3,7 17,9 10,7 -8,4 65,4 63,4 -1,4 114 předch.r.=100 x 144,7 33,2 479,4 59,7 x x 96,8 x x - územních s amos právných celk ů 3 ) m ld. Kč 150,1 155,7 147,1 184,3 203,6 240,9 301,9 315,7 323,8 360 předch.r.=100 87,7 103,7 94,5 125,2 110,5 118,3 125,3 104,6 102,6 111,1 Nák up zboží a s lužeb m ld. Kč 140,7 152,1 166,7 179,6 183,5 208,3 204,6 201,9 219,9 237 předch.r.=100 100,6 108,1 109,6 107,8 102,1 113,5 98,2 98,7 108,9 107,8 - mzdy, platy m ld. Kč 62,3 62,6 69,4 70,3 76,2 83,0 81,8 83,8 89,2 101 předch.r.=100 108,5 100,6 110,8 101,2 108,5 108,9 98,5 102,5 106,4 113,5 - os tatní nák upy zboží a s lužeb m ld. Kč 78,5 89,4 97,2 109,3 107,2 125,3 122,7 118,0 130,6 136 předch.r.=100 95,1 114,0 108,7 112,5 98,1 116,8 98,0 96,2 110,7 104,0 Trans fery domácnos tem a nezis k ovým org. m ld. Kč 316,8 345,0 371,1 399,1 433,7 464,6 491,4 511,7 537,1 571 předch.r.=100 113,9 108,9 107,5 107,6 108,7 107,1 105,8 104,1 105,0 106,3 - zdravotních pojiš ťoven m ld. Kč 93,0 101,5 106,4 111,4 126,6 132,5 142,2 151,3 162,6 176 předch.r.=100 107,8 109,1 104,8 104,8 113,7 104,6 107,3 106,4 107,4 108,0 - důchody (včetně trans ferů do zahraničí) m ld. Kč 151,1 166,1 177,9 186,9 201,1 212,6 225,8 230,9 247,4 264 předch.r.=100 118,4 109,9 107,1 105,1 107,6 105,7 106,2 102,2 107,1 106,5 - os tatní 4 ) m ld. Kč 72,8 77,5 86,9 100,8 105,9 119,5 123,4 129,5 127,2 132 předch.r.=100 113,1 106,5 112,1 116,1 105,0 112,9 103,2 104,9 98,2 103,9 Dotace podnik ům a fin. ins titucím m ld. Kč 129,3 139,3 139,0 157,7 205,9 236,7 244,2 237,8 280,2 293 předch.r.=100 103,1 107,7 99,8 113,4 130,6 115,0 103,2 97,4 117,8 104,5 - trans formačním ins titucím (TI) 5 ) m ld. Kč 11,6 18,4 7,6 20,1 51,1 64,0 31,2 20,2 44,1 20 předch.r.=100 104,5 158,4 41,4 264,9 253,7 125,2 48,7 64,8 218,2 45,3 - os tatní m ld. Kč 117,7 120,9 131,4 137,5 154,8 172,7 213,0 217,6 236,1 273 předch.r.=100 102,9 102,7 108,7 104,7 112,5 111,6 123,3 102,2 108,5 115,6 Úrok y m ld. Kč 20,7 21,3 19,5 19,8 19,2 13,4 18,6 29,0 25,4 39 předch.r.=100 127,3 103,0 91,3 101,8 96,8 69,9 138,8 155,4 87,6 152,9 Kapitálové výdaje m ld. Kč 91,5 93,2 97,6 107,6 112,0 128,5 137,3 159,7 168,9 219 předch.r.=100 91,4 101,9 104,7 110,2 104,2 114,7 106,8 116,3 105,7 129,9 Dotace do zahraničí m ld. Kč 1,6 1,7 2,4 2,7 3,2 2,9 13,6 18,1 29,1 35 předch.r.=100 257,4 106,7 140,5 112,5 120,0 88,8 471,3 133,0 161,0 118,7 Čis té půjčk y m ld. Kč -15,1 -14,6 -41,4 -24,9 -58,9 -141,6 -1,1 -7,0 -98,3 4 - z toho příjmy z privatizace (-) 6 ) m ld. Kč -13,3 -14,9 -26,0 -20,5 -59,9 -126,6 -25,4 -16,5 -107,3 -3 1) čisté půjčky = poskytnuté půjčky minus splátky půjček, jedná se o příjmové a výdajové operace spojené se změnou stavu majetkových účastí státu a dalšího finančního majetku: nákup a prodej akcií a majetkových podílů (privatizační příjmy), splátky dříve poskytnutých vládních půjček, realizace státních záruk za předpokladu jejich budoucího opětovného splacení apod. 2) Viz poznámka 1 pod tabulkou 8.1 3) Viz poznámka 2 pod tabulkou 8.1 4) Dávky státní sociální podpory, nemocenské dávky, podpory v nezaměstnanosti a ostatní transfery obyvatelstvu a neziskovým organizacím. 5) Dotace transformačním institucím zahrnují úhrady ztrát ČKA/KoB a ČNB (konsolidace a stabilizace bankovního sektoru) ze státního rozpočtu a dotace z FNM pro finanční skupinu ČKA/KoB a Českou inkasní. 6) Příjmy z privatizace se v metodice GFS uvádějí jako položka snižující výdaje. 8 Vládní sektor 48 Tabulka 8.3: Vládní sektor - saldo a dluh 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Predikce Kons olidované s aldo VS vč. čis tých půjček m ld. Kč -19,8 -28,3 -11,2 -62,2 -48,8 -11,4 -127,7 -90,7 0,6 -144,2 Kons olidované s aldo VS bez čis tých půjček a dotací TI m ld. Kč -23,3 -24,6 -44,9 -67,0 -56,5 -89,0 -97,5 -77,5 -53,6 -119,8 Celk ové s aldo 1 ) - s tátního rozpočtu m ld. Kč -17,5 -25,8 -34,9 -52,0 -63,3 -45,7 -104,9 -64,5 -59,7 -114,3 - zdravotních pojiš ťoven m ld. Kč -1,5 -1,1 2,5 2,1 1,4 -1,2 0,1 0,2 0,5 -0,6 - mimorozpočtových fondů m ld. Kč 0,8 -3,6 2,0 -9,4 24,3 40,2 -20,6 -16,5 52,7 -19,6 - územních s amos právných celk ů m ld. Kč -4,8 1,5 18,5 -2,5 -11,2 -4,3 -2,9 -8,9 7,8 -9,1 Kons olidovaný dluh vládního s ek toru 2 ) m ld. Kč 217,5 240,0 275,2 332,4 404,5 444,5 553,0 659,4 762,1 855,1 předch .r.=100 105,2 110,3 114,7 120,8 121,7 109,9 124,4 119,2 115,6 112,2 - s tátní dluh (k ons olidovaný) m ld. Kč 172,2 193,6 226,8 287,4 342,5 392,9 488,8 585,8 684,2 767,0 předch .r.=100 106,6 112,4 117,1 126,7 119,1 114,7 124,4 119,8 116,8 112,1 - dluh zdravotních pojiš ťoven m ld. Kč 2,4 1,7 1,2 0,7 0,5 0,4 0,3 0,2 0,2 0,2 předch .r.=100 204,6 70,8 68,5 61,9 64,8 79,2 78,4 72,4 111,4 70,5 - dluh mimorozpočtových fondů m ld. Kč 17,2 15,0 16,6 14,3 22,4 3,2 2,2 1,2 2,4 3,7 předch .r.=100 76,3 87,2 110,7 85,9 157,2 14,1 69,9 55,4 194,3 157,9 - dluh územních s amos právných celk ů m ld. Kč 34,4 39,2 40,3 41,4 49,0 56,7 71,6 77,8 82,2 89,9 předch .r.=100 122,6 114,0 102,8 102,8 118,2 115,8 126,2 108,7 105,7 109,4 - domácí m ld. Kč 141,7 175,4 215,1 269,8 373,5 407,8 486,5 507,3 546,2 . předch .r.=100 103,2 123,8 122,6 125,4 138,4 109,2 119,3 104,3 107,7 . - zahraniční m ld. Kč 49,6 33,9 28,7 29,8 31,0 36,7 66,5 152,1 215,9 . předch .r.=100 86,8 68,3 84,7 104,0 103,9 118,3 181,3 228,6 142,0 . 1) Konsolidované saldo veřejných rozpočtů se liší od součtu sald jednotlivých složek. Příčinou jsou půjčky v rámci vládního sektoru, které jsou zaúčtovány jako výdaj věřitelské složky a financování dlužnické složky veřejných rozpočtů. 2) Hrubý vládní dluh nezahrnuje nepřímé závazky státu a územně samosprávných celků. Celkový dluh do roku 2000 v členění podle domácích a zahraničních věřitelů nezahrnuje neidentifikovatelnou část (část dluhu územně samosprávných celků). Členění dluhu na domácí a zahraniční je podle držitele. Tabulka 8.4: Vládní sektor - poměrové ukazatele v % HDP 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Predikce Kons olidovaná daňová k vóta 1 ) % 33,7 32,7 33,1 32,9 33,2 33,8 34,7 34,6 35,6 34,7 Daně na zboží a s lužby % 11,7 10,8 11,5 11,3 10,9 10,8 10,9 11,0 11,5 11,7 Pojis tné na s ociální zabezpečení % 13,6 13,2 13,0 13,1 13,6 13,6 14,0 14,0 14,0 13,7 Daně z příjmu, majetk u a ostatní % 8,4 8,7 8,5 8,5 8,8 9,4 9,8 9,7 10,1 9,2 Výdaje vládního s ek toru vč. čis tých půjček % 37,9 37,0 36,3 38,4 38,2 37,0 43,0 41,4 39,0 43,7 Transfery domácnostem a nezis k ovým org. % 17,5 17,3 17,8 18,2 18,4 18,9 19,1 18,4 18,0 17,8 S aldo vládního s ek toru vč. čis tých půjček % -1,1 -1,4 -0,5 -2,8 -2,1 -0,5 -5,0 -3,3 0,0 -4,5 S aldo vládního s ek toru bez čis tých půjček % -1,9 -2,2 -2,5 -4,0 -4,6 -6,2 -5,0 -3,5 -3,3 -4,4 Úrok y % 1,1 1,1 0,9 0,9 0,8 0,5 0,7 1,0 0,9 1,2 Primární s aldo VS očiš těné o čis té půjčk y % -0,8 -1,1 -1,6 -3,1 -3,8 -5,7 -4,3 -2,5 -2,4 -3,2 S aldo VS bez čis tých půjček a dotací TI % -1,3 -1,2 -2,2 -3,1 -2,4 -3,6 -3,8 -2,8 -1,8 -3,7 Primární s aldo VS očiš těné o čis té půjčk y a dotace TI % -0,1 -0,2 -1,2 -2,2 -1,6 -3,1 -3,1 -1,7 -0,9 -2,5 Cyk lick á s ložk a % 0,3 -0,5 -0,5 0,0 0,0 -0,4 -0,4 -0,4 -0,1 0,2 Cyk lick y očištěné primární s aldo % -0,5 0,3 -0,7 -2,2 -1,5 -2,7 -2,7 -1,4 -0,9 -2,7 Kons olidovaný dluh vládního s ek toru % 12,0 12,0 13,2 15,2 17,2 18,0 21,5 23,7 25,6 26,7 1) Jedná se o daňovou kvótu podle metodiky GFS s konsolidací pojistného na sociální a zdravotní pojištění hrazené vládním sektorem jako zaměstnavatelem. 8 Vládní sektor 49 Tabulka 8.5: Rok vzniku a rok úhrady ztrát KOB/ČKA hrazených ze státního rozpočtu 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Predikce ztráta za rok 1996 m ld. Kč 5,1 ztráta za rok 1997 m ld. Kč 10,4 ztráta za rok 1998 m ld. Kč 14,4 ztráta za rok 1999 - 1. čás t m ld. Kč 24,0 ztráta za rok 1999 - 2. čás t m ld. Kč 12,1 ztráta za rok 2000 m ld. Kč 3,6 ztráta za rok 2001 - 1. čás t m ld. Kč 33,2 ztráta za rok 2001 - 2. čás t m ld. Kč 18,6 ztráta za rok 2002 - 1. čás t m ld. Kč 18,2 ztráta za rok 2002 - 2. čás t m ld. Kč 30,0 ztráta za rok 2002 - 3. čás t m ld. Kč 20 Celk em m ld. Kč 5,1 10,4 0,0 14,4 27,6 45,3 18,6 18,2 30,0 20 Pramen: ČKA, MF Tabulka 8.6: Vládní deficit a vládní dluh podle Maastrichtu v % HDP, podle ESA 95 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Předb. Predikce saldo % -2,4 -4,9 -3,6 -3,6 -5,8 -6,8 -6,6 -2,9 -2,6 -3,6 dluh % . . . . . 28,5 30,1 30,7 30,3 30,3 Pramen: ČSÚ, MF ČR Poznámka: Revidovaná data o vládním dluhu do roku 2001 nejsou k dispozici. Graf 8.1: Konsolidovaná daňová kvóta a podíl vládních výdajů na HDP 32 34 36 38 40 42 44 46 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 % Konsolidovaná daňová kvóta Vládní výdaje bez čistých půjček a dotací TI / HDP 8 Vládní sektor 50 Graf 8.2: Podíl výnosu daní na HDP 8 9 10 11 12 13 14 15 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 % Pojistné SZ Daně na zboží a služby Daně z příjmu, majetku a ost. Graf 8.3: Podíl konsolidovaných výdajů vládního sektoru na HDP výdaje bez zahrnutí čistých půjček / HDP 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 % Ostatní Nákup zboží a služeb Dotace podnikům a fin.inst. Transfery domácnostem Graf 8.4: Podíl transferů domácnostem na HDP 3 4 5 6 7 8 9 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 % Důchody Zdravotní péče Ostatní 8 Vládní sektor 51 Graf 8.5: Podíl salda vládního sektoru na HDP -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 % Saldo vládního sektoru vč. čistých půjček / HDP Saldo vládního sektoru bez čistých půjček a dotací TI / HDP Graf 8.6: Konsolidovaný vládní dluh 0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 mld.Kč 0,0 2,5 5,0 7,5 10,0 12,5 15,0 17,5 20,0 22,5 25,0 27,5 30,0 % Konsolidovaný vládní dluh v mld. Kč Podíl konsolidovaného vládního dluhu na HDP v % 52 9. Světová ekonomika Prameny kapitoly 9: OECD - Main Economic Indicators, Quarterly National Accounts; The Economist; IMF ­ Financial Statistics; odhady MF; Eurostat (sezónně očištěná data) Tabulka 9.1: Hrubý domácí produkt ­ roční růst ve stálých cenách - v % 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 P re d ik c e P re d ik c e EU-2 5 3 ,0 3 ,0 4 ,1 1 ,9 1 ,2 1 ,2 2 ,4 1 ,6 2 ,1 2 ,0 EU-1 5 3 ,0 3 ,0 4 ,1 1 ,9 1 ,1 1 ,1 2 ,3 1 ,5 2 ,0 1 ,8 Eur oz óna 2 ,9 2 ,9 4 ,0 1 ,9 1 ,0 0 ,7 1 ,8 1 ,4 1 ,9 1 ,7 N ě m e c k o 2 ,0 2 ,0 3 ,2 1 ,2 0 ,1 -0 ,2 1 ,1 1 ,1 1 ,7 1 ,4 Fr anc ie 3 ,6 3 ,3 4 ,1 2 ,1 1 ,2 0 ,8 2 ,3 1 ,4 2 ,0 1 ,9 B r itánie 3 ,2 3 ,0 4 ,0 2 ,2 2 ,0 2 ,5 3 ,1 1 ,8 2 ,4 2 ,5 R ak ous k o 3 ,6 3 ,3 3 ,4 0 ,8 1 ,0 1 ,4 2 ,4 1 ,8 2 ,2 2 ,0 US A 4 ,2 4 ,4 3 ,7 0 ,8 1 ,6 2 ,7 4 ,2 3 ,5 3 ,3 2 ,8 J apons k o -1 ,0 -0 ,1 2 ,9 0 ,4 0 ,1 1 ,8 2 ,3 2 ,7 2 ,8 2 ,4 M aď ar s k o 4 ,9 4 ,2 5 ,2 4 ,5 3 ,8 3 ,4 4 ,5 4 ,3 4 ,5 4 ,4 P ols k o 5 ,0 4 ,5 4 ,2 1 ,1 1 ,4 3 ,8 5 ,3 3 ,3 4 ,2 4 ,5 S love ns k o 4 ,2 1 ,5 2 ,0 3 ,8 4 ,6 4 ,5 5 ,5 6 ,0 6 ,0 6 ,0 Č e s k o -0 ,8 1 ,3 3 ,6 2 ,5 1 ,9 3 ,6 4 ,2 6 ,1 6 ,2 5 ,0 Tabulka 9.2: Hrubý domácí produkt ­ čtvrtletní růst ve stálých cenách proti stejnému období předchozího roku - v % 2 0 0 5 2 0 0 6 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 P re d ik c e P re d ik c e P re d ik c e EU-2 5 1 ,5 1 ,4 1 ,8 1 ,9 2 ,2 2 ,0 2 ,3 2 ,4 EU-1 5 1 ,4 1 ,3 1 ,7 1 ,8 2 ,1 2 ,1 2 ,2 2 ,3 Eu r oz ón a 1 ,2 1 ,1 1 ,6 1 ,7 1 ,9 1 ,9 2 ,0 2 ,1 N ě m e c k o 0 ,6 0 ,8 1 ,6 1 ,7 1 ,4 1 ,7 1 ,9 2 ,0 Fr an c ie 1 ,7 1 ,0 1 ,7 1 ,2 1 ,5 1 ,6 1 ,8 2 ,0 B r itán ie 1 ,9 1 ,7 1 ,9 1 ,8 2 ,2 2 ,3 2 ,1 2 ,4 R ak ou s k o 2 ,5 1 ,8 1 ,5 1 ,9 2 ,4 2 ,3 2 ,2 2 ,4 US A 3 ,6 3 ,6 3 ,6 3 ,2 3 ,6 3 ,3 3 ,3 3 ,2 J apon s k o 1 ,1 2 ,7 2 ,7 4 ,0 3 ,0 3 ,0 2 ,3 2 ,4 M aď ar s k o 4 ,4 4 ,3 4 ,4 4 ,2 4 ,3 4 ,3 4 ,4 4 ,5 P ols k o 3 ,1 1 ,8 3 ,6 4 ,7 4 ,6 4 ,0 4 ,5 4 ,0 S love n s k o 5 ,7 5 ,6 6 ,1 7 ,0 6 ,5 5 ,5 5 ,7 6 ,1 Č e s k o 5 ,4 6 ,1 5 ,9 6 ,9 7 ,4 6 ,0 5 ,7 5 ,6 Graf 9.1: Hrubý domácí produkt růst proti předchozímu roku v % -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 eurozóna USA Česko Predikce 9 Světová ekonomika 53 Graf 9.2: Hrubý domácí produkt ­ vybrané tranzitivní země růst proti předchozímu roku - v % -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Polsko Maďarsko Slovensko Česko Predikce Tabulka 9.3: Spotřebitelské ceny ­ roční průměrná harmonizovaná míra inflace ze spotřebitelských cen - v % 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 P re d ik c e P re d ik c e EU-2 5 2 ,1 1 ,6 2 ,4 2 ,5 2 ,1 1 ,9 2 ,1 2 ,2 2 ,1 2 ,0 EU-1 5 1 ,3 1 ,2 1 ,9 2 ,2 2 ,1 2 ,0 2 ,0 2 ,1 2 ,1 1 ,9 Eu r oz ón a 1 ,2 1 ,1 2 ,1 2 ,4 2 ,3 2 ,1 2 ,1 2 ,2 2 ,1 2 ,0 N ě m e c k o 0 ,6 0 ,6 1 ,4 1 ,9 1 ,4 1 ,0 1 ,8 1 ,9 1 ,7 2 ,2 Fr an c ie 0 ,7 0 ,6 1 ,8 1 ,8 1 ,9 2 ,2 2 ,3 1 ,9 1 ,8 1 ,6 B r itán ie 1 ,6 1 ,3 0 ,8 1 ,2 1 ,3 1 ,4 1 ,3 2 ,1 2 ,0 1 ,9 R ak ou s k o 0 ,8 0 ,5 2 ,0 2 ,3 1 ,7 1 ,3 2 ,0 2 ,1 1 ,9 1 ,8 US A * ) 1 ,6 2 ,2 3 ,4 2 ,8 1 ,6 2 ,3 2 ,7 3 ,4 3 ,3 2 ,5 J apon s k o * ) 0 ,6 -0 ,3 -0 ,7 -0 ,7 -0 ,9 -0 ,3 0 ,0 -0 ,2 0 ,4 0 ,6 M aď ar s k o 1 4 ,2 1 0 ,0 1 0 ,0 9 ,1 5 ,2 4 ,7 6 ,8 3 ,5 3 ,2 3 ,2 P ols k o 1 1 ,8 7 ,2 1 0 ,1 5 ,3 1 ,9 0 ,7 3 ,6 2 ,2 1 ,5 2 ,0 S love n s k o 6 ,7 1 0 ,4 1 2 ,2 7 ,2 3 ,5 8 ,4 7 ,5 2 ,7 3 ,6 2 ,8 Č e s k o 9 ,7 1 ,8 3 ,9 4 ,5 1 ,4 -0 ,1 2 ,6 1 ,6 2 ,2 2 ,5 *) národní indexy inflace Tabulka 9.4: Světové ceny komodit ­ roční ceny okamžitého dodání 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 P re d ikc e P re d ik c e R opa B r e n t U S D /b a re l 1 2 ,7 2 1 7 ,7 0 2 8 ,3 1 2 4 ,4 1 2 5 ,0 1 2 8 ,8 3 3 8 ,3 3 5 4 ,4 3 6 6 ,6 6 4 ,5 p ře d c h .r.= 1 0 0 66,5 139,2 159,9 86,2 102,4 115,3 133,0 142,0 122,4 96,8 In de x v C ZK 2 0 0 0 = 1 0 0 3 7 ,6 5 6 ,1 1 0 0 ,0 8 5 ,0 7 4 ,9 7 4 ,5 9 0 ,2 1 1 9 ,3 1 4 0 1 3 2 p ře d c h .r.= 1 0 0 67,7 149,2 178,4 85,0 88,2 99,4 121,1 132,3 117,0 94,5 In de x N FC * ) ( U S D ) 1 9 9 5 = 1 0 0 8 1 ,6 7 6 ,1 7 9 ,5 7 6 ,3 7 6 ,7 8 2 ,1 9 7 ,3 1 0 7 ,3 1 2 6 1 1 5 p ře d c h .r.= 1 0 0 85,7 93,3 104,5 96,0 100,5 107,1 118,5 110,3 117,1 91,8 In de x N FC ( K č ) 2 0 0 0 = 1 0 0 8 5 ,8 8 5 ,8 1 0 0 ,0 9 4 ,6 8 1 ,8 7 5 ,6 8 1 ,5 8 3 ,8 9 4 8 4 p ře d c h .r.= 1 0 0 87,2 100,0 116,5 94,6 86,5 92,3 107,9 102,8 111,9 89,6 *) NFC ­ Nonfuel commodities (suroviny mimo palivových) 9 Světová ekonomika 54 Tabulka 9.5: Světové ceny komodit ­ čtvrtletní ceny okamžitého dodání 2 0 0 5 2 0 0 6 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 P re d ik c e P re d ik c e P re d ik c e R opa B r e n t U S D /b a re l 4 7 ,6 5 1 ,6 6 1 ,6 5 6 ,9 6 1 ,9 6 9 ,1 6 7 ,5 6 8 ,0 st.o b d .p .r.= 1 0 0 148,8 145,4 148,1 128,7 130,0 133,9 109,6 119,5 In de x v C Z K 2 0 0 0 = 1 0 0 9 9 ,5 1 1 2 ,8 1 3 6 ,8 1 2 8 ,1 1 3 4 ,5 1 4 3 1 3 9 1 4 0 st.o b d .p .r.= 1 0 0 129,5 130,8 139,2 132,1 135,1 126,4 102,0 109,3 In de x N FC ( U S D ) 1 9 9 5 = 1 0 0 1 0 5 ,2 1 0 6 ,2 1 0 7 ,0 1 1 0 ,8 1 2 2 ,4 1 3 5 1 2 5 1 2 0 st.o b d .p .r.= 1 0 0 108,6 107,1 109,9 114,0 116,3 127,1 116,8 108,3 In de x N FC ( K č ) 2 0 0 0 = 1 0 0 7 8 ,5 8 2 ,9 8 4 ,8 8 9 ,1 9 4 ,9 9 9 9 2 8 8 st.o b d .p .r.= 1 0 0 94,5 96,4 103,3 117,0 120,9 119,9 108,7 99,0 Graf 9.3: Dolarová cena ropy 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 I/92 III I/93 III I/94 III I/95 III I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III USD/barel Ropa Brent Predikce Graf 9.4: Korunové indexy světových cen komodit 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 I/93 III I/94 III I/95 III I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III Index2000=100a Ropa Brent NFC Predikce 55 10. Mezinárodní srovnání Prameny kapitoly 10: Eurostat, OECD, IMF, propočty MF ČR Tabulka 10.1: Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Predikce Predikce US A USD 31 700 33 200 34 800 35 500 36 400 37 700 40 000 42 100 44 500 46 500 EU 12 = 100 137 138 139 136 135 137 140 142 143 144 Rak ousko USD 25 300 26 600 28 400 28 900 30 000 30 800 32 500 33 800 35 500 36 900 EU 12 = 100 109 111 113 111 111 112 114 114 114 114 Britanie USD 23 200 24 000 25 600 27 000 29 000 29 600 30 800 32 100 33 700 34 800 EU 12 = 100 100 100 102 104 107 107 108 108 108 108 Francie USD 24 400 25 100 26 700 28 000 28 800 29 400 30 100 31 300 32 800 34 100 EU 12 = 100 105 105 107 108 107 107 106 106 105 105 Německ o USD 23 800 24 400 25 600 26 300 27 100 27 600 28 800 29 800 31 300 32 500 EU 12 = 100 103 102 102 101 100 100 101 101 101 100 Š panělsk o USD 18 500 19 800 21 100 22 300 23 800 24 800 25 900 27 300 28 600 29 800 EU 12 = 100 80 83 84 85 88 90 91 92 92 92 Řeck o USD 14 700 15 200 16 600 17 500 19 300 20 700 21 800 23 200 24 600 26 000 EU 12 = 100 63 63 66 67 71 75 76 78 79 80 S lovinsk o USD 15 200 16 200 17 000 17 900 18 900 19 500 21 200 22 300 24 000 25 500 EU 12 = 100 65 67 68 69 70 71 74 75 77 79 Česk o USD 13 900 14 200 14 800 15 800 16 900 17 400 18 700 20 500 22 400 24 000 EU 12 = 100 60 59 59 61 63 63 66 69 72 74 Portugalsk o USD 16 200 17 300 18 400 19 100 19 800 19 800 20 500 21 000 21 700 22 400 EU 12 = 100 70 72 73 73 73 72 72 71 70 69 Maď arsk o USD 10 700 11 200 12 100 13 400 14 500 15 100 15 900 17 200 18 600 19 900 EU 12 = 100 46 47 48 51 54 55 56 58 60 61 S lovensko USD 9 800 10 000 10 800 11 500 12 600 13 100 13 800 15 100 16 500 17 900 EU 12 = 100 42 42 43 44 47 48 48 51 53 55 Polsk o USD 9 400 9 900 10 700 11 000 11 600 12 000 13 000 13 800 14 800 15 900 EU 12 = 100 41 41 43 42 43 43 45 46 48 49 Paritou kupní síly je takový poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor statků v obou zemích. Graf 10.1: Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 EU12=100 Portugalsko Řecko Slovinsko ČR Slovensko Maďarsko Polsko 10 Mezinárodní srovnání 56 Tabulka 10.2: Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Predikce US A USD 30 500 31 700 33 200 34 800 35 500 36 400 37 700 40 000 42 100 44 500 EU 12 = 100 137 139 148 171 173 163 138 128 131 135 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 101 102 107 123 127 121 101 92 93 95 Rak ous k o USD 25 900 26 500 26 300 23 900 23 800 25 700 31 600 36 000 37 200 38 200 EU 12 = 100 117 116 117 117 116 116 115 116 116 116 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 106 107 106 103 104 104 103 102 102 102 Britanie USD 22 800 24 400 25 000 24 600 24 300 26 500 30 400 35 700 36 700 37 500 EU 12 = 100 103 107 111 120 118 119 111 115 114 114 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 103 107 111 118 114 111 103 106 106 105 Francie USD 24 500 25 200 24 800 22 500 22 600 24 400 30 000 34 200 35 100 35 900 EU 12 = 100 110 111 111 111 110 110 110 110 110 109 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 105 105 106 104 102 103 103 104 104 104 Německ o USD 26 300 26 600 26 100 23 100 23 000 24 500 29 600 33 300 33 900 34 300 EU 12 = 100 119 117 116 114 112 110 108 107 106 105 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 114 114 114 111 111 110 108 106 105 104 Š paněls k o USD 14 500 15 100 15 500 14 400 14 900 16 600 21 000 24 400 26 000 27 200 EU 12 = 100 65 66 69 71 73 75 77 78 81 83 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 84 83 83 84 85 85 85 86 88 90 Řeck o USD 11 300 11 300 11 500 10 600 10 900 12 300 15 900 18 900 20 300 21 500 EU 12 = 100 51 49 51 52 53 55 58 61 63 65 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 80 78 81 78 79 77 78 80 81 83 S lovinsk o USD 9 900 10 600 10 800 9 700 9 900 11 200 14 200 16 400 17 200 18 100 EU 12 = 100 45 47 48 48 48 50 52 53 54 55 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 70 71 71 70 70 72 73 71 71 72 Česk o USD 5 500 6 000 5 900 5 500 6 100 7 400 9 000 10 600 12 200 13 700 EU 12 = 100 25 26 26 27 29 33 33 34 38 42 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 40 44 44 46 49 53 52 52 55 58 Portugalsk o USD 11 100 11 700 12 000 11 000 11 200 12 300 14 900 16 900 17 300 17 700 EU 12 = 100 50 51 53 54 55 55 54 54 54 54 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 73 73 74 74 75 75 76 75 76 77 Maď arsk o USD 4 500 4 600 4 700 4 600 5 100 6 500 8 200 10 000 10 800 10 500 EU 12 = 100 20 20 21 23 25 29 30 32 34 32 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 45 44 45 47 49 54 55 57 58 54 S lovens k o USD 3 900 4 100 3 800 3 800 3 900 4 500 6 100 7 600 8 600 9 400 EU 12 = 100 18 18 17 18 19 20 22 25 27 29 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 42 43 40 43 43 43 47 51 53 54 Pols k o USD 4 100 4 500 4 300 4 500 5 000 5 200 5 700 6 600 7 900 8 500 EU 12 = 100 18 20 19 22 24 23 21 21 25 26 Index cenové hladiny HDP EU 12 = 100 46 48 47 51 57 54 48 47 53 54 Index cenové hladiny je podíl směnného kurzu a parity kupní síly mezi měnami. 10 Mezinárodní srovnání 57 Graf 10.2: Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 EU12=100 Portugalsko Řecko Slovinsko ČR Slovensko Maďarsko Polsko Graf 10.3: Komparativní cenová hladina HDP 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 EU12=100 Portugalsko Řecko Slovinsko ČR Slovensko Maďarsko Polsko