Téma 1

•      1.1 VÝVOJ NÁZORŮ NA PODSTATU MZDY



•      1.2 ZÁKLADNÍ PRACOVNĚ PRÁVNÍ  A MZDOVÉ POJMY

                               1.1.1 Názory na podstatu a funkci mzdy

•      Na mikroekonomické úrovni – jak ovlivňuje nabídka práce a poptávka po práci vytvořenou výši
mezd?

•      Na makroekonomické úrovni – průměrná výše mezd a mzdová kvóta.

                                               1.1.1

•      předklasické období: merkantilisté (minimální mzda) a fyziokraté (zvýšení mezd = podnět k
hospodářskému růstu),

•      klasická škola:

    -  A. Smith (mzdová pyramida),

   -  D. Ricardo (existenční minimum),

•      Teorie tzv. mzdového fondu



                                               1.1.1

•      neoklasická teorie: zkoumání otázek užitečnosti práce, vztahu mzdy a množství produkce
vytvořené jednotkou práce,

•      J. B. Clark: výši mzdy určuje fyzická velikost mezního produktu práce

                                    1.1.2 Ekonomické funkce mzdy

3 základní makro- i mikroekonomické funkce

•      směrovací (alokační) funkce – pohyb pracovních sil,

•      vyrovnávací funkce – mzda jako cena práce v souladu s nabídkou a poptávkou,

•      selektivní funkce – pro zaměstnavatele.



                                               1.1.2

•      ve vztahu k zaměstnancům plní mzda stimulační funkci,

•      v tržní ekonomice: mzda = cena práce pro zaměstnavatele,

•      mzdy a zaměstnanost ovlivňují zásadně i sociální smír a politickou stabilitu,

•      aktuální legislativní úprava – zák. 1/1992 Sb. o mzdě, odměně za prac. pohotovost..

                                               1.1.2

    KLEIBL, J., DVOŘÁKOVÁ, Z., HUTTLOVÁ, E.: Stimulace pracovníků a tvorba mzdových soustav. 1.
vyd., Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 147 s. ISBN 80-7079-202-7



                             1.2 Základní pracovněprávní a mzdové pojmy

•      Vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli upravuje zejména zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce
a jeho prováděcí předpisy (vyhlášky).

                                 1.2.1 Zaměstnanec a zaměstnavatel

Zaměstnanec („pracovník“) - fyzická osoba způsobilá mít v pracovněprávních vztazích práva a
povinnosti, od 15 let, po skončení základní školní docházky (1 výjimka).



Zaměstnavatel („organizace“) – právnická nebo fyzická osoba (OSVČ i občan)



                                     1.2.2 Pracovněprávní vztah

•      Pracovněprávní vztah vznikne jako:

  - pracovní poměr (pracovní smlouva, volba nebo jmenování),

  - dohoda: o provedení práce,

                   o pracovní činnosti.

                                       1.2.3 Pracovní smlouva

Pracovní smlouva – písemná forma, datum podpisu, 3 náležitosti:

•      druh práce,

•      místo výkonu práce,

•      den nástupu do práce.

Další ujednání: doba neurčitá a určitá, zkušební doba, pracovní doba, konkurenční doložka.



                               1.2.4 Informace o právech zaměstnance

Individuální informace o právech a povinnostech zaměstnance:

    konkretizace druhu a místa výkonu práce, délka dovolené,

   výpovědní doba,

   údaje o mzdě a výplatním termínu.



                                      1.2.5 Odlišnost dohod …

Pracovní poměry – hlavní (tzv. plný úvazek), vedlejší, souběžné.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – menší rozsah, odchylky v rozvržení pracovní
činnosti, řízení práce:

    - dohoda o pracovní činnosti,

   - dohoda o provedení práce



                            1.2.6 Osobní evidence a ochrana osobních dat

Osobní (personální) evidence = soubor informací, kterými potřebuje disponovat zaměstnavatel k plnění
svých funkcí:

•      příjmení, jméno, titul, datum a místo narození, rodinný stav, státní občanství, adresa
trvalého pobytu, RČ

•      doklady o předchozím pracovním poměru,

•      údaje o kvalifikaci (a zdravotním stavu).



                                               1.2.6

•      záznamy o voj. službě a pobírání důchodu,

•      evidence pracovní doby, mzdový list, ELDZ, prohlášení k dani z příjmu,

•      jiné doklady – např. upozornění na porušení pracovní kázně, informace poskytnuté,

•      doklady o změnách a skončení pracovního poměru.

                                               1.2.6

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů – ke zpracování většiny osobních údajů
zaměstnavatelem není třeba zvláštní souhlas zaměstnance, s výjimkou tzv. citlivých údajů (národnost,
etnikum, politické a náboženské postoje, členství v odborové org., zdravotní stav).