KOMUNIKACE PhDr. Milada Blažková Obsah • Úvodem o komunikaci obecně • Užitečnost komunikace v práci manažera • Proces efektivní komunikace • Komunikační dovednosti • Mentální strategie • Komunikační kanál a způsob komunikace • Závěr • Literatura 1. O KOMUNIKACI OBECNĚ l Co to komunikace je a jak komunikace probíhá? l Které vědy se jí zabývají? Komunikace - co to je a k čemu slouží? Předávání informací Přesvědčování o názoru/získávání souhlasu Řešení konfliktů Jak probíhá komunikace ODESÍLATEL SIGNÁL FILTR SIGNÁL PŘÍJEMCE Struktura komunikačního procesu - jak je obvykle komunikace popisována l Odesílatel – osoba, od které sdělení vychází l Příjemce - ten, komu je sdělení předáváno l Obsah sdělení l Komunikační kanál – cesta , po níž komunikace probíhá l Psychický účinek sdělení Základní typy sociální komunikace l meziosobní komunikace- přirozené východisko pro ostatní typy l skupinová komunikace – vytváří složitější komunikační sítě l masová- hromadná komunikace uskutečňovaná prostřednictvím médií Sociální psychologie rozlišuje tři druhy komunikace l verbální, slovní komunikace l neverbální, mimoslovní komunikace l komunikace činy 2. UŽITEČNOST KOMUNIKACE V PRÁCI MANAŽERA Zkuste odhadnout, co rozhoduje o úspěchu manažera: technologické znalosti (znalost technologií, technik, metod,vzorečků, programů a postupů ) nebo sociální dovednosti manažera – (sebeuvědomnění, seberegulace, sebemotivace, sociální dovednosti – komunikace) Poměr mezi sociálními a technologickými dovednostmi manažera 3. PROCES EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE 4.KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI l rozhodnout se, co chci sdělit- znát svoji mapu l vybrat vhodné komunikační kanály a způsoby komunikace l znát mentální strategie příjemce l znát příjemcovu mapu světa l vyslat informace po komunikačních kanálech l pozorovat, co se děje l udělat změnu v chování 5. KOMUNIKAČNÍ KANÁL Co to je a jak ho využívat? Komunikační kanály volíme podle potřeb příjemce Příjemce je zaměřen: l vizuálně: má potřebu vidět důkaz l sluchově: má potřebu slyšet, diskutovat l na čtení: má potřebu číst l na čin: má potřebu vidět jednání Způsob, jak komunikační kanál využívat l Počet příkladů: potřebují dostat informaci několikrát než jsou přesvědčeni l Automatičtí: potřebují jen částečnou informaci l Konzistentní: potřebují mít informaci vždy , aby se přesvědčili, a pak vždy jen pro daný případ l Časové období: potřebují, aby informace zůstala konzistentní po nějaké časové období. 6. MENTÁLNÍ STRATEGIE l Co to je? l Jak je poznáme? Mentální strategie – metaprogramy způsoby, kterými zpracováváme informace l proaktivní přístup – reaktivní přístup l orientace na cíl (směrem „k“) – orientace na překážky (směrem „od“) l důvěra ve vlastní normy -„interní“ orientace – potřeba dodržování vnějších předpisů a pokynů „externí“ orientace l orientace na volbu – orientace na jednoznačný postup l orientace na celek („obecní“) – orientace na detail („určití“) l orientace na shodu - orientace na rozdíl Proaktivní a reaktivní mentální strategie l proaktivně orientovaná osoba vyvolává akci, l reaktivně orientovaná osoba čeká na druhé, až oni zahájí akci a až něco nastane, nejprve si nechá čas na rozbor a porozumění věci. Mentální strategie směrem „k“ – směrem „od“ l osoba orientovaná směrem „k“ zůstává zaměřena na své vlastní cíle a je motivována dosažením pokroku,jde přes překážky, které na začátku nevidí nebo podceňuje l osoba orientovaná směrem „od“ se na problémy zaměřuje nebo je obchází (hnidopich). Mentální strategie interní – externí l osoba, užívající mentální strategii orientovanou na své nitro, má svůj vnitřní standard a rozhoduje se za sebe. l osoba s externí mentální strategií si bere standard z vnějšku a potřebuje nasměrování a instrukce od druhých. Mentální strategie zaměřená na možnost volby- na předepsané postupy • lidé s potřebou možnosti volby chtějí volnost v rozhodování a jsou dobří v rozvíjení alternativ, • lidé s potřebou předepsaných postupů jsou dobří při dodržování předpisů. Nejsou iniciativní, jsou dobří kontroloři. Orientace na celek„obecní“ – orientace na detail „určití“ Lidé orientovaní na celek se cítí dobře, když mají k dispozici hodně informací. Nevěnují pozornost detailům. Lidé orientovaní na detail, věnují pozornost detailům. Stačí jim malé množství informací, aby pochopili smysl většího obrazu. Orientace na shodu - orientace na rozdíl • Lidé hledající shodu si při srovnávání všimnou většinou podrobností. • Lidé, hledající rozdíly si všimnou při srovnávání rozdílů. Mentální strategie l zaměření proaktivní- reaktivní l zaměření na detail/zaměření na obecné l zaměření na shodu/zaměření na rozdíl l zaměření podle směru postupu – (směrem „od“ / směrem „k“) l zaměření podle důvodů k činu (nutnost/možnost) l zaměření podle referenčního systému (interní/externí) l změření podle preference smyslového kanálu Zaměření na detail l „pojďme do podrobností“ l „podívejme se na detail“ l „upřesněme to“ l „orientační bod“, „bod“ l „podrobně“ l „soustřeďme se na detail“ l „prohlédnout“ l „aspekt“ Zaměření na obecné l „obecně vzato“ l „ z obecného hlediska“ l „scéna“ l „rámec“ l „horizont“ l „náznakový přehled“, „přehled“ l „obraz“, „celkový obraz“ l „z ptačí perspektivy“ Zaměření na shodu l „rezonovat“ l „vypadá jako“ l „jsme na stejné lodi“ Zaměření na cíl l „perspektivně“, „perspektiva“ l „předvídat“ l „výhled“ l „cíl“ l „pohled“ l „pohled do budoucna“ Zaměření na rozdíl l Nejdříve si všimnou rozdílů,podrobností, pak shod. Co je důležité při vedení lidí l sebeuvědomění l seberegulce l sebemotivace l sociální uvědomění l sociální dovednosti Efektivní manažerská komunikace zahrnuje dovednosti: l rychle se dostat k jádru věci l izolovat přesně problém l odhalit skryté záměry mluvčího l řešit problémy kladením jasných a na problém zaměřených otázek (coaching) Výběr z literatury Adler,H: Neurolingvistické programování pro manažery, Pragma, 1997 Goleman,D.: Emoční inteligence, Columbus, 1997 Lewis,D: Tajná řeč těla, Victoria Publishing McDermott, L,O ´Connor,J.: Neurolingvistické programování v manažerské praxi, Management Press, 1999 O´Connor,J.,Seymour,J.: Úvod do neurolingvistického programování (NLP), Institut pro NLP 1998 Watzlawik,P. a kol.: Pragmatika lidské komunikace, Konfrontace, HK,1999 Whitemore,J.: Koučování. Rozvoj osobnosti a zvýšení výkonnosti. |Management Press, 2004