Zkouska konci v 17.55h. 


-----------------------------Priklad 7:
Na pocatku se z vaseho uctu odecte  vstupni poplatek ve vysi 8602.700000 korun.
Kazdy mesic ukladate 11948.000000 korun. Ty se uroci slozenym urokem 0.020000 p. a.  

1. 3., 1. 6., 1. 9. a 1. 12 kazdy rok se odecte poplatek poplatek 450.000000 za vedeni uctu.
Na konci roku se spocita nasporena castka, coz je soucet vsech ulozek za tento rok (statni podpora se nepocita), a uroku (ze vsehch deponovanych penez vcetne statni podpory). Nasledujici rok se 1. brezna pripise na ucet statni podpora, ktera je min(4500,1/4*NasporenaCastkaZaPredchoziRok) Kolik nasporite  od 11. 11. 2000 do 1. 3. 2005.
 pokud prvni ulozku ulozite 11. 11. 2000
 a pokud vsechny ulozky ukladate 11. den v mesici
 a posledni ulozku ulozite v 11. 12. 2004
------------------------------

Rekapitulace dat:
Priklad 7.:
[CilovaCastka = 860270, xi = 1/50, VstupniPoplatek = 86027/10, PoplatekZaVedeni = 450, Pocatek = 314, Ulozka = 11948]

-----------------------------Priklad 11:
Mate libovolne delitelny kapital velikosti 1 a pro kazde N mate tuto investicni moznost:
pro N=1 ulozite polovinu na zacatku a polovinu na konci roku

pro N=2 ulozite tretinu na zacatku, tretinu uprostred a tretinu na konci roku

pro N=3 ulozite ctvrtinu na zacatku, po prvni a druhe tretine roku a na konci roku

 . . .

 Obecne pro kazde prirozene N ulozite N+1 ulozek v ekvidistantnich okamzicich, tak ze prvni bude na zacatku a posledni na konci roku a vsechny budou mit stejnou velikost: castka/(N+1)
jaka je limita budouci hodnoty kapitalu pro N jdouci k nekonecnu na konci roku pri urokove mire xi = 21319/100000, pokud je pocatecni velikost kapitalu 1?

-----------------------------Priklad 12:
Produkty jako je preklenovaci uver stavebniho sporeni, nebo moznost splatit hypoteku zivotnim pojistenim maji spolecny princip. Cilem tohoto ukolu je kvantifikovat jejich vyhodnost. Odhlizime pritom od danovych ulev.
 Chcete si pujcit 133000.000000 korun na dobu 249 mesicu (behem niz dluh splatite).
 Urokova mira je 27/1000 p. a.
 Po celou dobu budete splacet jen uroky (mesicne) a soucasne budete sporit mesicnimi ulozkami s urokovou mirou 1/50 p. a. tak, abyste za dobu 249 mesicu nasporili castku 133000.000000 korun kterou pak splatite zbytek dluhu.
 Najdete urokovou miru, pri ktere by pro vas bylo  splaceni dluhu o velikosti 133000.000000 korun stejnymi platbami ve stejnych okamzicich jako v pripde predchozim, tj. anuitnimi splatkami po dobu 249 mesicu, stejne vyhodne jako je shora uvedena moznost umoreni.
Priklad 12:
 UCO: 86027 
 Rekapitulace dat:
[xi[1] = 1/50, xi[2] = 27/1000, T = 249, Z = 133000]

-----------------------------Priklad 13:
Sporite si na duchod 525.000000 rupii mesicne Po dobu 525.000000 mesicu --- zde to znamena, ze  525 krat ulozite, a po teto dobe si od dalsiho mesice nechate vyplacet duchod 525.000000 rupii mesicne Vas ucet se uroci urokovou mirou 0.004000 p. a. , pokud je na nem mene nez 148000.000000 a urokovou mirou 0.002100 p. a. pokud je na nem vice nez 148000.000000,Zmena urokove sazby se provede v prvnim okmziku nektere vasi platby nebo vyplaty, ve kterem bude zjistena prekrocena hranice zustatku. Kolik mesicu vam bude trvat  vyplaceni (pocitame i posledni mesic, ve kterem bude vyplcena neuplna castka a zajima nas  doba, od prvni do posledni vyplaty (jsou-li vyplaty dve, je tato doba 1 (mesic)))?

Rekapitulc dat prikladu 13: 
 [UrokovaMira = [.400000000000e-2, .210000000000e-2], Hranice = 148000., DobaSporeni = 525., Ulozky = 525.]

-----------------------------Priklad 14:
Mate-li ulozeny 
kapital o velikosti   620 pri urokove mire 0.045000 
a kapital o velikosti   290 pri urokove mire 0.060000 
a kapital o velikosti   580 pri urokove mire 0.066000 po dobu  86
jaká je agrgatní (průměrná) úroková míra, se kterou se po dobu  86 uročil váš diverzifikovaný kapital  1490?

Priklad 14.
RekapitulaceDat:
[xi = [.450000000000e-1, .600000000000e-1, .660000000000e-1], z = [620., 290., 580.], T = 86.]

-----------------------------Priklad 15:
Uzavřeny podilovy fond, za jehoz spravu jste odpovedni, mel v poslednich 11 letech tyto vynosy:
| rok  | vynosnost|
|  1   |  0.06000 |
|  2   |  0.08600 |
|  3   |  0.06400 |
|  4   |  0.05900 |
|  5   |  0.05500 |
|  6   |  0.08600 |
|  7   |  0.06800 |
|  8   |  0.01200 |
|  9   |  0.05100 |
| 10   |  0.08500 |
| 11   |  0.07100 |
Jaky byla jeho prumerna vynosnost za poslednich 11 let (tj. konstantni vynosnost, kterou by fond musel mit, aby byl vynos z podilu, ktery se za 11 let nezmenil stejny, jako je tomu pri vznosech, ktere skutecne mel?

Priklad 15:
RekapitulaceDat:
 [.600000000000e-1, .860000000000e-1, .640000000000e-1, .590000000000e-1, .550000000000e-1, .860000000000e-1, .680000000000e-1, .120000000000e-1, .510000000000e-1, .850000000000e-1, .710000000000e-1]Priklady vypocitejte, a vysledky 
#poslete e-mailem takto:

#adresa: pmfima@matematika.webzdarma.cz
#subject: zkouska
zapiste do souboru takto:
v tele dopisu bude 7 radku. Na vsech budou pouze cisla:
1. radek UCO
2. radek cislo prvniho 
3. radek vysledek prvniho prikladu
4. radek cislo druheho prikldu
5. radek vysledek druheho prikladu
. . .
Jako oddelovace desetin pouzivejte tecku, ne carku.
)