Zkouska konci v 17.55h. 


-----------------------------Priklad 3:
dne 13.  3. 2012 banka vyhlasila rocni urokovou miru  depozit 0.0530.
dne 13.  4. 2012 banka zmenila rocni urokovou miru depozit na 0.0380. 
Za dobu od 13.  3. 2012   do 13.  4. 2012 byla inflace s mirou 0.006700
Dalsi hodnoty ukazuje tabulka:
| datum zmeny  | rocni urokova mira | mira inflace|
| 13.  3. 2012 |     0.0530         |   0.007300    |
| 13.  4. 2012 |     0.0380         |   0.006700    |
| 13.  5. 2012 |     0.0270         |   0.006200    |
| 13.  6. 2012 |     0.0200         |   0.005400    |
| 13.  7. 2012 |     0.0140         |   0.005000    |
| 13.  8. 2012 |     0.0980         |   0.004400    |
| 13.  9. 2012 |     0.0710         |   0.004300    |

Kazdy mesic se plati dan z vynosu 15 procent.(Plati se v okamziku zmeny urokobve sazby)
Jaka byla mira cisteho realneho vynosu od 13.  3. 2012 do 13.  9. 2012
?

-----------------------------Priklad 10:
Rocni mira inflace je v cas t (mereno od zacatku roku, jednotkou casu je den) hodnotu t -> .5e-1+1/500*sin(t)+1/1000*sin(2*t)+3/500*sin(3*t)+7/1000*sin(4*t).
Jaka je  mira inflace za poslednich 100 dni roku? (, tj. od okamziku t=266 po okamzik t=366, rok je neprestupny)
------------------------------

Rekapitulace dat:
Priklad 10.:
t -> .5e-1+1/500*sin(t)+1/1000*sin(2*t)+3/500*sin(3*t)+7/1000*sin(4*t)

-----------------------------Priklad 11:
Mate libovolne delitelny kapital velikosti 1 a pro kazde N mate tuto investicni moznost:
pro N=1 ulozite polovinu na zacatku a polovinu na konci roku

pro N=2 ulozite tretinu na zacatku, tretinu uprostred a tretinu na konci roku

pro N=3 ulozite ctvrtinu na zacatku, po prvni a druhe tretine roku a na konci roku

 . . .

 Obecne pro kazde prirozene N ulozite N+1 ulozek v ekvidistantnich okamzicich, tak ze prvni bude na zacatku a posledni na konci roku a vsechny budou mit stejnou velikost: castka/(N+1)
jaka je limita budouci hodnoty kapitalu pro N jdouci k nekonecnu na konci roku pri urokove mire xi = 21773/100000, pokud je pocatecni velikost kapitalu 1?

-----------------------------Priklad 13:
Sporite si na duchod 387.000000 rupii mesicne Po dobu 608.000000 mesicu --- zde to znamena, ze  608 krat ulozite, a po teto dobe si od dalsiho mesice nechate vyplacet duchod 387.000000 rupii mesicne Vas ucet se uroci urokovou mirou 0.004400 p. a. , pokud je na nem mene nez 128000.000000 a urokovou mirou 0.002300 p. a. pokud je na nem vice nez 128000.000000,Zmena urokove sazby se provede v prvnim okmziku nektere vasi platby nebo vyplaty, ve kterem bude zjistena prekrocena hranice zustatku. Kolik mesicu vam bude trvat  vyplaceni (pocitame i posledni mesic, ve kterem bude vyplcena neuplna castka a zajima nas  doba, od prvni do posledni vyplaty (jsou-li vyplaty dve, je tato doba 1 (mesic)))?

Rekapitulc dat prikladu 13: 
 [UrokovaMira = [.440000000000e-2, .230000000000e-2], Hranice = 128000., DobaSporeni = 608., Ulozky = 387.]

-----------------------------Priklad 16:
Stavebni sporitelna vam nabizi penize, ktere budete spalcet takto: 
Nejprve po dobu 820.000000 mesicu
budete spalcet meziuver splatkami 880.000000 pri urokove mire 0.077000
a pritom dosporovat ulozkami 590.000000 pri urokove mire 0.038000
pak se cast dluhu umori nasporeou castkou a zbytek splatite 580.000000 splatkami  o velikost 700.000000 pri urokovemire 0.069000
 abychonm mohli porovnt tuto nabidku s nabidkami hypotecnich bank, potrebujeme spocitat jednu, tj. prumernou urokovou miru z urokovych mer 0.038000, 0.077000, a 0.069000. Pri jake urokove mire byste splatili tentyz dluh splatkami 
 stejnymi a stejne distribuovanymi v case, jake by byly vase platby stavebni sporitelne? (splatky jsou mesicni, urokove miry rocni)

-----------------------------Priklad 19:
Kolik si maximalne muzete pujcit na dum, pokud jste ochotni splacet anuitne 1603.000000 Kc mesicne,a urokova mira zavisi na dobe splaceni, pri delce splaceni N mesicu je  0.120910022693*N-1.26682089236
Priklady vypocitejte, a vysledky 
#poslete e-mailem takto:

#adresa: pmfima@matematika.webzdarma.cz
#subject: zkouska
zapiste do souboru takto:
v tele dopisu bude 7 radku. Na vsech budou pouze cisla:
1. radek UCO
2. radek cislo prvniho 
3. radek vysledek prvniho prikladu
4. radek cislo druheho prikldu
5. radek vysledek druheho prikladu
. . .
Jako oddelovace desetin pouzivejte tecku, ne carku.
)