Zkouska zacina priblizne ve 13:15, konci v 17h. -----------------------------Priklad 11: Mate libovolne delitelny kapital velikosti 1 a pro kazde N mate tuto investicni moznost: pro N=1 ulozite polovinu na zacatku a polovinu na konci roku pro N=2 ulozite tretinu na zacatku, tretinu uprostred a tretinu na konci roku pro N=3 ulozite ctvrtinu na zacatku, po prvni a druhe tretine roku a na konci roku . . . Obecne pro kazde prirozene N ulozite N+1 ulozek v ekvidistantnich okamzicich, tak ze prvni bude na zacatku a posledni na konci roku a vsechny budou mit stejnou velikost: castka/(N+1) jaka je limita budouci hodnoty kapitalu pro N jdouci k nekonecnu na konci roku pri urokove mire xi = 12797/100000, pokud je pocatecni velikost kapitalu 1? -----------------------------Priklad 12: Produkty jako je preklenovaci uver stavebniho sporeni, nebo moznost splatit hypoteku zivotnim pojistenim maji spolecny princip. Cilem tohoto ukolu je kvantifikovat jejich vyhodnost. Odhlizime pritom od danovych ulev. Chcete si pujcit 718000.000000 korun na dobu 250 mesicu (behem niz dluh splatite). Urokova mira je 3/125 p. a. Po celou dobu budete splacet jen uroky (mesicne) a soucasne budete sporit mesicnimi ulozkami s urokovou mirou 1/100 p. a. tak, abyste za dobu 250 mesicu nasporili castku 718000.000000 korun kterou pak splatite zbytek dluhu. Najdete urokovou miru, pri ktere by pro vas bylo splaceni dluhu o velikosti 718000.000000 korun stejnymi platbami ve stejnych okamzicich jako v pripde predchozim, tj. anuitnimi splatkami po dobu 250 mesicu, stejne vyhodne jako je shora uvedena moznost umoreni. Priklad 12: UCO: 49441 Rekapitulace dat: [xi[1] = 1/100, xi[2] = 3/125, T = 250, Z = 718000] -----------------------------Priklad 13: Sporite si na duchod 615.000000 rupii mesicne Po dobu 471.000000 mesicu --- zde to znamena, ze 471 krat ulozite, a po teto dobe si od dalsiho mesice nechate vyplacet duchod 615.000000 rupii mesicne Vas ucet se uroci urokovou mirou 0.003800 p. a. , pokud je na nem mene nez 154000.000000 a urokovou mirou 0.002000 p. a. pokud je na nem vice nez 154000.000000,Zmena urokove sazby se provede v prvnim okmziku nektere vasi platby nebo vyplaty, ve kterem bude zjistena prekrocena hranice zustatku. Kolik mesicu vam bude trvat vyplaceni (pocitame i posledni mesic, ve kterem bude vyplcena neuplna castka a zajima nas doba, od prvni do posledni vyplaty (jsou-li vyplaty dve, je tato doba 1 (mesic)))? Rekapitulc dat prikladu 13: [UrokovaMira = [.380000000000e-2, .200000000000e-2], Hranice = 154000., DobaSporeni = 471., Ulozky = 615.] -----------------------------Priklad 20: Uvažujme dvě měny, CZK a USD, jejich kurzy v čase 0 a (skutečný) a v čase 1 (předpokládaný) jsou 26.440000 a 29.470000 (je to cena dolaru v korunách v čase 0 resp. 1). V case 0 je úroková sazba z depozit denominovanych v CZK 0.049600 a z depozit denominovanych v USD 0.032200. Investice vytvori tlak na urokovou miru depozit denominovnych v CZK a ta se postupne zmeni na hodnotu rovnovazneho stavu, ktery zajisti investorum investujicim v case 0 stejny vynos v case 1 v depocitech denominovanych CZK jako v USD. Jaka urokova mira to je? -----------------------------Priklad 25: Hodnota kuponoveho dluhopisu je 4500.000000 (v čase 0) na kupóny má být vyplácena částa 21.800000 7krát ve stejných intervalech delky jednotky času, poprvé v čase 1. Při výplatě posledního kupónu má být vyplacena i částka 4500.000000. Při jaké úrokové míře je hodnota tohoto dluhopisu rovn jeho ceně (tj. cena je spravedlivá)? ------------------------------ Rekapitulace dat: Priklad 25.: C = 21.8000000000 T = 7 F = 4500. p = 1 eta = 1 Priklady vypocitejte, a vysledky zapiste pod sebe na jednotlive radky takto: Na vsech budou pouze cisla: 1. radek UCO 2. radek cislo prvniho tj. 20 3. radek vysledek prvniho prikladu . . . 7. radek vysledek 3. prikladu Jako oddelovace desetin pouzivejte tecku, ne carku. Na znamku e je treba ze zadanych spocitt tripriklady. )