Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva Lipová 41a, 602 00 Brno, Česká republika JUDr. Stanislav KADEČKA, Ph.D. • JUDr. Tomáš FOLTAS, Ph.D. JUDr. Jana JURNÍKOVÁ, Ph.D. • JUDr. Alena KLIKOVÁ Magisterský studijní program – programově povinný předmět Správní právo (PPSP) Teze k tématu „Veřejná služba“ – akademický rok 2006/2007 JUDr. Alena Kliková Úvod 1. definice a výklad některých pojmů 2. právní úprava veřejné služby v ČR 3. státní služba 4. právní postavení úředníků územně samosprávných celků 1. Definice a výklad některých pojmů · Veřejná služba – právní postavení veřejných zaměstnanců. · Veřejný zaměstnanec – je charakterizován určitými znaky: zaměstnanecký (obdobný) poměr je státu nebo jinému veřejnoprávnímu zaměstnavateli, vykazující určitou trvalost, spočívající v odborném zajišťování veřejných úkolů, zaměstnání placené z veřejných prostředků. · Systémy veřejné služby - kariérní systém: zákonná úprava služebních vztahů. Znaky: trvalý služební poměr a služební a platový postup. - smluvní systém: základem je katalog služebních míst, kdy na uvolněné místo se mohou hlásit uchazeči z veřejného i soukromého sektoru. 2. Právní úprava veřejné služby v ČR · Ústava ČR čl. 79 odst. 2 – „Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon“. · Listina základních práv a svobod – čl. 2 odst. 2 „Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“ – čl. 2 odst. 3 „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“ – čl. 36 odst. 1 „Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.“ – čl. 36 odst. 2 „Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.“ · zákon o státní službě č. 218/2002 Sb., který upravuje služební poměry státních úředníků, řízení ve věcech služby, odměňování, apod. (účinnost od 1.1.2009) · zákon o úřednících územně samosprávných celků č. 312/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3. Státní služba · Státní služba je výkon státní správy ve správních úřadech. · Správním úřadem se rozumí ministerstva, ústřední správní úřady a ostatní správní úřady (orgány státní správy), jestliže jsou zřízeny zvláštními zákony, jsou těmito zákony výslovně označeny jako ministerstva nebo správní úřady anebo orgány státní správy a vykonávají na základě těchto zákonů státní správu. Správní úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, je služebním úřadem. · Oborem služby se rozumí úsek činnosti služebního úřadu nebo jeho část vyplývající ze zvláštního zákona, který stanoví jeho působnost. · Státním zaměstnancem je podle služebního zákona fyzická osoba, která splňuje tímto zákonem stanovené předpoklady a požadavky, úspěšně ukončila přípravu na službu, byla jmenována do služby podle tohoto zákona k výkonu činností a složila služební slib. · Subjektem služebního vztahu jsou stát a státní zaměstnanci. · Předpoklady pro přijetí do služby jsou: písemná žádost o přijetí k přípravě na službu, uchazeč musí být státním občanem České republiky, věk alespoň 18 let, plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost; předepsané vzdělání pro obor služby, včetně odborného zaměření vzdělání, popřípadě požadavek kladený na znalost cizího jazyka nebo jiný oprávněný odborný požadavek určený služebním orgánem potřebný k výkonu služby, potřebná zdravotní způsobilost. · Příprava na službu se uskutečňuje v pracovním poměru podle pracovněprávních předpisů, není-li ve služebním zákoně stanoveno jinak. K přípravě na službu se uzavírá s uchazečem pracovní poměr na dobu určitou. Uchazeč přijatý k přípravě na službu se označuje jako čekatel pro obor služby, pro který se připravuje. Příprava čekatele na službu je zaměřena na zvládnutí základů výkonu služby v oboru služby, pro který se příprava provádí. Po ukončení přípravy na službu má čekatel právo na vykonání úřednické zkoušky před zkušební komisí, jejíž složení je podmínkou pro jmenování do služby. · Jmenování do služby provádí příslušný služební orgán rozhodnutím. Služební poměr na základě jmenování vzniká dnem, ve kterém je složen služební slib. · Povinnosti státních zaměstnanců jsou stanoveny služebním zákonem a jedná se např. o povinnost zachovávat při výkonu služby věrnost České republice, vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování, apod. · Práva státních zaměstnanců jsou taktéž stanoveny služebním zákonem, např. právo na odměnu, právo na rovné zacházení apod. · Jako zvláštní typ správněprávní odpovědnosti upravuje služební zákon disciplinární odpovědnost zaměstnanců ve státní službě, která upravuje a řeší kárná provinění státních zaměstnanců. · Organizace státní služby je stanovena systémem vnitřní organizace konkrétních správních úřadů, které se člení do sekcí, odborů a oddělení. 4. Právní poměry úředníků územně samosprávných celků · Úředníkem je zaměstnanec územně samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností v daném samosprávném úřadě. · Správní činností je plnění úkolů v samostatné nebo přenesené působnosti. · Předpoklady pro výkon funkce: státní občan ČR, popř. cizinec s trvalým pobytem, věk minimálně 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, ovládání jednacího jazyka a zvláštní předpoklady předepsané zvláštními právními předpisy. · Vzdělávání úředníků je povinností jednotlivých úředníků. Jedná se o vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání a ověřování zvláštní odborné způsobilosti.[1] ------------------------------- [1] Poznámka: vše podrobněji upraveno: Hendrych, D., Správní právo obecná část, 5. rozšířené vydání, C.H.BECK, Praha, 2003, str. 423-480