1
Daňová incidence
a spravedlnost
Přednáška č. 3
3.10.2006 2
Daňová spravedlnost
ˇ Co to je?
ˇ Podle čeho ji budeme teoreticky
posuzovat?
ˇ Jak ji prakticky ověřovat (měřit)
ˇ Jaké problémy jsou s tím spojené?
3.10.2006 4
Co to je daňová spravedlnost?
poplatník by měl nést "správný
podíl" nákladů vlády
3.10.2006 5
Obsah přednášky
Přístupy k daňové spravedlnosti
filozofické přístupy
zdanění podle užitku
zdanění podle schopnosti daňové úhrady
(horizontální a vertikální spravedlnost)
Daňový přesun
daňový přesun na konkurenčních trzích
daňový přesun na trhu práce
daňový přesun v monopolním prostředí
Měření daňové incidence
Lorenzova křivka, Giniho koeficient
Pechmanova studie: Kdo platí daně 1966-
1985 USA
3.10.2006 6
Přístupy k daňové spravedlnosti (1)
historicky jde o nejdůležitější otázku
daňové teorie - kdo a v jaké výši má daně
platit, kdo má právo je vybírat
normativní záležitost - ekonom nemůže dát
odpověď na to, co je spravedlivé, to je
práce pro politika (filozofa)
ekonom může na základě společenské
objednávky (volby?) vypracovat daňový
systém a kontrolovat, jestli daňovou zátěž
nesou skutečně ty skupiny poplatníků, jak
bylo zamýšleno
2
3.10.2006 7
Přístupy k daňové spravedlnosti (2)
Barr, N.: Economics of the welfare state. Fourth Edition. Oxford University Press 2004
TVS
libertariánství (Nozick X Hayek)
liberalismus
utilitarismus
rawlsovo pojetí spravedlnosti
kolektivismus (demokratický
socialismus, marxismus)
3.10.2006 8
Teorie daňové spravedlnosti
zásada užitku
spravedlivý je takový systém, v němž každý
daňový poplatník přispívá v závislosti na
užitku, který má z veřejných statků
zásada schopnosti daňové úhrady
systém sám o sobě nezávisle na stanovení
výdajů
3.10.2006 9
Problémy těchto teorií
žádné z těchto pojetí nelze zavést
zásada užitku
jak zjistíme konkrétní užitek pro konkrétního
poplatníka?
existují VS, které jsou nedělitelné
můžeme alokovat daňový výnos, který
odpovídá nákladům na veřejné statky, jak ale
zajistíme daně potřebné na financování
transferů (redistribuční cíle VF)?
zásada schopnosti daňové úhrady
jak budeme měřit schopnost daňové úhrady?
je spravedlivé platit daně na základě
schopnost daňové úhrady?
3.10.2006 10
Schopnost daňové úhrady
pohledy na ,,spravedlnost"
McGee (2004, str. 114): ,,Jestliže vycházíme
z premisy, že jakákoliv akce je neetická už
v okamžiku porušení individuálních práv člověka,
není žádný důvod měřit užitky a ztráty této akce, ale
pouze určit, zda-li práva byla nebo nebyla
porušena. Utilitaristi by dospěli k závěru, že
jakákoliv akce je etická, i když při ní došlo
k porušení individuálních práv, právě tehdy, když
z ní vzejde víc ,,vítězů" než ,,poražených" nebo
právě tehdy když přírůstek užitku je větší než jeho
ztráta. No a toto je podstatný kaz utilitárního
přístupu."
McGee (2004, str. 114): ,,Jestliže vycházíme
z premisy, že jakákoliv akce je neetická už
v okamžiku porušení individuálních práv člověka,
není žádný důvod měřit užitky a ztráty této akce, ale
pouze určit, zda-li práva byla nebo nebyla
porušena. Utilitaristi by dospěli k závěru, že
jakákoliv akce je etická, i když při ní došlo
k porušení individuálních práv, právě tehdy, když
z ní vzejde víc ,,vítězů" než ,,poražených" nebo
právě tehdy když přírůstek užitku je větší než jeho
ztráta. No a toto je podstatný kaz utilitárního
přístupu."
3.10.2006 11
Zásada zdanění podle užitku
(1)
Poplatník A má příjem
10 000 Kč
oceňuje jedno projetí
mostem na 1 Kč
Poplatník B má příjem
20 000 Kč
oceňuje jedno projetí
mostem na 2 Kč
Obecná daň z užitku
co když ocení most na 5 Kč
co když jenom na 1,50 Kč
co když létá helikoptérou
využívají bohatí více
nebo méně veřejné
statky?
3.10.2006 12
Zásada zdanění podle užitku (2)
skutečný předpis daně bude záviset na
stupnici preferencí, přesněji na
důchodové elasticitě poptávky (EID) po VS
a na cenové elasticitě poptávky (EPD) po
VS
EID=(Q/Q)/(I/I) EPD=(Q/Q)/(P/P)
EID/EPD=(P/P)/(I/I)
EID/EPD < 1 daň je regresivní
EID/EPD = 1 daň je lineární
EID/EPD > 1 daň je progresivní
jak ale určíme elasticity?
3
3.10.2006 13
Zásada zdanění podle užitku (3)
použití
ve specifických případech jsme schopni
tuto daň - poplatek na základě užitku určit
možno zavést tam, kde veřejně
poskytované služby mají povahu
soukromého zboží (jedince lze vyloučit ze
spotřeby)
mostné, mýtné, vydávání licencí, městská
doprava, ...
v jiných případech je použití této metody
nemožné - příspěvky na sociální
zabezpečení (politika zaměstnanosti) 3.10.2006 14
Zdanění podle schopnosti
daňové úhrady
zde existuje problém daní sám o sobě,
abstrahujeme od výdajů
uvažujeme určitý objem příjmů a ptáme
se kolik zaplatí každý daňový poplatník
podle své schopnosti daňové úhrady
zdanění podle schopnosti daňové úhrady
vede k tomu, že lidé se stejnou platební
kapacitou platí stejně (horizontální
spravedlnost) a lidé s větší kapacitou
platí více (vertikální spravedlnost)
3.10.2006 15
Horizontální spravedlnost
podle jakého ukazatele budeme posuzovat
schopnost daňové úhrady?
IDEÁL: celkové ,,štěstí", které můžeš získat
využitím všech dostupných možností
(spotřeba, bohatství, volný čas, ...)
Příklad: zdraví X nemocný
ženatý muž
nejčastěji se pro účely kvantifikace
schopnosti daňové úhrady používá: důchod,
spotřeba, bohatství
3.10.2006 16
Horizontální spravedlnost (2)
Důchod versus spotřeba jako daňová
základna
důchod se používá jako základna u daní
osobních, přímých
spotřeba se používá jako základna u daní
nepřímých, neosobních
je důležité přesně vymezit základny pro
daň, tzn., že u důchodu uvažovat i úroky,
dividendy, zhodnocení aktiv, možnost
bydlení ve vlastním domě, práci v
domácnosti
u spotřeby pak i spotřebu, za kterou jsme
neplatili tržní cenu (neprošla zdaněním),
např. jablka ze zahrádky
3.10.2006 17
Horizontální spravedlnost (3)
Bohatství jako daňová základna
pokud se budeme na bohatství dívat jako
na kapitalizovanou hodnotu důchodu z
kapitálu, můžeme považovat daň z
bohatství za ekvivalent k dani z tohoto
důchodu
ale: dodatečný užitek ve formě většího
bezpečí, větší ekonomická volba, ...
3.10.2006 18
Vertikální spravedlnost
předpoklad: za daňovou základnu
považujme důchod
otázka: jak by se měla lišit velikost daně
u poplatníků s různým důchodem?
4
3.10.2006 19
Vertikální spravedlnost (2)
Funkce a křivka marginálního užitku
důchodu
otázka: jaký užitek nám přinese důchod ->
jaký dodatečný (marginální) užitek nám
přinese dodatečný (marginální) důchod?
předpoklad č.1: jsme schopni kardinálně
určit marginální užitek důchodu
předpoklad č. 2: křivka marginálního
užitku důchodu je pro každého stejná
(musí být a je?) 3.10.2006 20
Křivka mezního užitku
důchodu
M M'
poplatník s nízkým příjmem poplatník s vysokým příjmem
B B'
3.10.2006 21
Pravidla stejných obětí (1)
poplatník zaplacením daně obětuje část
svého celkového užitku, poplatníci s
různým příjmem utrpí zdaněním "stejnou
oběť"
Absolutní oběť
Proporcionální oběť
Marginální oběť
3.10.2006 22
Pravidla stejných obětí (2)
absolutní oběť
M M'
poplatník s nízkým příjmem poplatník s vysokým příjmem
C C'B B'0 0
D
E
E'
D'
SCBDE = SC'B'D'E'
3.10.2006 23
Pravidla stejných obětí (3)
proporcionální oběť
M M'
poplatník s nízkým příjmem poplatník s vysokým příjmem
B B'P P'0 0
K
D K'
D'
SPBDK/ S0BDM
=
SP'B'D'K'/ S0B'D`M`
3.10.2006 24
Pravidla stejných obětí (4)
marginální oběť
M M'
poplatník s nízkým příjmem poplatník s vysokým příjmem
B B'F F'0 0
G
D
G'
D'
FG = F'G'
5
3.10.2006 25
Pravidla stejných obětí (5)
M M'
poplatník s nízkým příjmem poplatník s vysokým příjmem
C C'B B'P F P'F'0 0
KG
D
E
G'K'E'
D'
3.10.2006 26
Další komplikace související
s daňovou spravedlností
víme už, že daň nesou vždy jednotliví jedinci
ve společnosti
žádný problém u ,,přímých" daní
ale co daně nepřímé?
má právnická osoba svou daňovou kapacitu?
chceme daní z alkoholu ,,ztrestat" jeho
výrobce
ne ­ zde musíme brát v úvahu, že daň může
být přesunuta
3.10.2006 27
Jaké otázky si klademe?
zajímá nás, na které poplatníky dopadají
existující nebo nově zaváděné daně:
jestli daň nedopadá na poplatníky např.
regresivně
nebo jestli výrazněji nedopadá na určitou
skupinu obyvatelstva ­ důchodci
nebo jestli je daňová úleva poskytována
efektivně
zabývat se pouze absolutní daňovou
incidencí není uspokojivé, vždy bychom ji
měli zvážit spolu s výdajovou incidencí
3.10.2006 28
Dopad zdanění - zásady
daň dopadá na subjekty dvěma způsoby:
zákonný dopad daně - plyne ze zákona
skutečný (efektivní) dopad daně - plyne
ze skutečnosti, že plátce může daň
přesunout na jiný subjekt - poplatníka
3.10.2006 29
Daňový přesun (1)
plátce má možnost přesunout daň
dopředu nebo dozadu
otázka k zamyšlení: Rothbard ­
žádnou daň nelze přesunout zpět
dopředu - na kupujícího na trhu ve
smyslu zvýšení ceny
dozadu - na prodávajícího na trhu ve
smyslu snížení ceny vstupů
přesun může být nulový, částečný,
stoprocentní, ale i více než stoprocentní
3.10.2006 30
Daňový přesun (2)
subjekt, na který je daň přenášena ji může
zkusit přenést dále na jiné subjekty
tímto způsobem dochází k tomu, že daň
je přesouvána stále dále od původního
(zákonného) zdaněného subjektu
určení skutečného rozdělení daňového
břemene vyžaduje analýzu
přizpůsobovacích procesů (dílčí X celková
rovnováha (J-B, 404-419))
6
3.10.2006 31
Daňový přesun (3) - příklad
na koho se přesune DPPO (a. s.) ?
část daně ponesou vlastníci akciové
společnosti (snížení dividend)
část daně ponesou spotřebitelé - zvýšení
ceny výrobků (přesun dopředu)
část daně ponesou dodavatelé - snížení
ceny vstupů (přesun dozadu)
část daně se přesune na zaměstnance -
snížení mzdy (přesun dozadu)
3.10.2006 32
Co ovlivňuje přesun daně
přesun dopředu
roste
ePS
ePD
T (?)
podíl daně placené
zákonným plátcem
roste
ePS
ePD
T (?)
3.10.2006 33
Daňový přesun na
konkurenčních trzích
S
D
T
S`
Q0Q1 Q
P
P0
P2
P1
3.10.2006 34
Vysoká elasticita nabídky
S
D
T
S`
Q
P
3.10.2006 35
Nízká elasticita nabídky
S
D
T
S`
Q
P
3.10.2006 36
S
D
T
S`
Q
P
Vysoká elasticita poptávky
7
3.10.2006 37
S
D
T
S`
Q
P
Nízká elasticita poptávky
3.10.2006 38
S
D
T
S`
Q
P
2T
S``
Přesun a velikost daně
3.10.2006 39
Daň placená na různých
stranách trhu
S
D
T
S`
Q0Q1 Q
P
P0
P2
P1
D``D'
T
T
3.10.2006 40
Daňový dopad na trhu práce
S
D
L0 L1
w
w1
D`
L
w0
3.10.2006 41
Přesun v monopolním
prostředí
D
T
Q0Q1
Q
P
MR
P1
P0
částečný přesun daně
na spotřebitele
MC
3.10.2006 42
Přesun v monopolním
prostředí (2)
D
P
MR
P0=P1
MC
Q0=Q1
nulový přesun daně
8
3.10.2006 43
Přesun v monopolním
prostředí (3)
D
T
Q0Q1
MR
P1
P0
více než stoprocentní
přesun daně
MC
3.10.2006 44
Přesun v monopolním
prostředí (4)
D
T
Q0Q1
Q
P
MR
P1
P0
přesun jednotkové daně
v monopolním
prostředí
MC
3.10.2006 45
Přesun v monopolním
prostředí (5)
D
Q0Q1
Q
P
MR
P1
P0
přesun daně ad valorem v
monopolním prostředí
T
MC
3.10.2006 46
Přesun v monopolním
prostředí (6)
D
Q0Q1
Q
P
MR
daňový výnos při jednotkové a
ad valorem dani v
monopolním prostředí
MC
3.10.2006 47
Přesun v monopolním
prostředí (7)
přesun daně v
monopolním prostředí při
maximalizaci obratu
Z
Q
Z1
Q0Q1Q0=Q1
3.10.2006 48
Přehled faktorů ovlivňujících
daňový přesun a dopad
elasticita nabídky
elasticita poptávky
charakter trhu
významnost trhu
otevřenost ekonomiky
časový faktor
9
3.10.2006 49
Praktické určení dopadu daně
pro zjištění dopadu daně nutno znát
spotřebu jednotlivých členů společnosti
zdaněných komodit, velikost daně a jaký
díl daně se přenáší na spotřebitele,
případně zůstává na vlastníkovi kapitálu
obtížné pro praktické výpočty
nutno přijmout (většinou silné) incidenční
předpoklady (nejlépe variantně) ­ např.
Kakwaniho metoda
lokální, intervalová, globální progrese
3.10.2006 50
Pechmanova studie: Kdo platí
daně 1966-1985 v USA
Musgrave, Musgraveová: Veřejné finance v teorii a praxi
.
3.10.2006 51
Lorenzova křivka a Gini koeficient
požadavek daňové spravedlnosti je
zároveň i požadavkem po redistribuci
důchodů
daně krátí jedincům disponibilní důchody
(přímo, nepřímo)
vždy se musíme ptát kam se daná daň
přesunula (přesune se daň z piva na
konzumenty nebo na vlastníky pivovarů -
nemohli by vlastníci realizovat vyšší zisky,
kdyby daň nebyla?)
skutečná daňová incidence se dá měřit
podle Lorenzovy křivky
3.10.2006 52
Lorenzova křivka (1)Podíl na
celkovém
příjmu
25%
50%
75%
Podíl
populace
25% 50% 75%
3.10.2006 53
Lorenzova křivka (2)
Podíl na
celkovém
příjmu
25%
50%
75%
Podíl
populace
25% 50% 75%
zamyšlení
A
B
3.10.2006 54
KONEC