Regionální školství ISCED 1997- Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání International Standard Classification of Eduaction- ISCED, stupně: ISCED 0 předprimární vzdělávání ISCED 1 primární vzdělávání ISCED 2 nižší sekundární vzdělávání ISCED 3 vyšší sekundární vzdělávání ISCED 4 postsekundární vzdělávání ISCED 5 první stupeň terciárního vzdělávání ISCED 6 druhý stupeň terciárního vzdělávání Legislativa n ZÁKON č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) n VYHLÁŠKA č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách n NAŘĺZENĺ VLÁDY č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání n VYHLÁŠKA č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání n VYHLÁŠKA č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami n VYHLÁŠKA č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři n VYHLÁŠKA č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání n VYHLÁŠKA č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy n VYHLÁŠKA č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku n VYHLÁŠKA č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti Vzor služebního průkazu školního inspektora n VYHLÁŠKA č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách n VYHLÁŠKA č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem n VYHLÁŠKA č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky n VYHLÁŠKA č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích Legislativa (II) n VYHLÁŠKA č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání n VYHLÁŠKA č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů n VYHLÁŠKA č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech) n VYHLÁŠKA č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání n VYHLÁŠKA č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních n VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných n VYHLÁŠKA č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání n VYHLÁŠKA č. 107/2005 Sb., o školním stravování n VYHLÁŠKA č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních n VYHLÁŠKA č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání n VYHLÁŠKA č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení) n VYHLÁŠKA č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče n VYHLÁŠKA č. 492/2005 Sb., o krajských normativech n VYHLÁŠKA č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona n VYHLÁŠKA č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích n ZÁKON č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací sokromým školám, předškolním a školským zařízením Vzdělávací systém v ČR n Vzdělávací systém v České republice vychází z dlouhé tradice počínající rokem 1774, kdy byla zavedena povinná školní docházka. n Dnes fungují v ČR všechny typy vzdělávání - od předškolního, přes základní, střední, vysoké, postgraduální až po celoživotní. Vzdělávací soustavu tvoří n školy n mateřská škola, základní škola n střední škola (gymnázium, SOŠ, SOU) n konzervatoř, základní umělecká škola n jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky n školská zařízení n školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických prac. n školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání n zařízení školního stravování n školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení n školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči Školy, které poskytují společensky uznaný stupeň vzdělání - základní školy (ZŠ) - střední školy (SŠ) - konzervatoře - speciální školy - vyšší odborné školy (VOŠ) - vysoké školy (VŠ) Druhy škol, které neposkytují stupeň vzdělání n · mateřské školy (MŠ) n · střední a vyšší odborné školy, poskytující "odborné pomaturitní studium" n · základní umělecké školy (ZUŠ) n · jazykové školy n · instituce dalšího vzdělávání Struktura vzdělávacího systému (regionální školství) n Předškolní vzdělávání - jesle, mateřské školy n Základní vzdělávání - základní školy, gymnázia, konzervatoře, speciální školy, zvláštní pomocné školy n Střední vzdělávání - gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště n Vyšší odborné školy Regionální školství, počet škol podle typů Počet škol podle typů zřizovatele Předškolní vzdělávání n vyhláška č. 14/2005 o předškolním vzdělávání n ISCED 0- předprimární výchova n je institucionálně zajišťováno mateřskými školami, popř. je realizováno v přípravných třídách základních škol n se zpravidla organizuje pro děti ve věku od 3 do 6 (7) let. n MŠ se dělí na třídy, je možné vytvářet homogenní, věkově heterogenní třídy třídy integrované n MŠ s jednou třídou má nejméně 15 dětí, MŠ se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 18 dětí ve třídě n Neposkytuje stupeň vzdělání Základní školy n Vzdělávací programy: n základní škola, n obecná škola (Obecná škola přinesla do klasického stylu jisté novum, zejména zdůrazněním společenskovědní oblasti a také větší volnost. Výrazně odlišuje 1. a 2. stupeň. ) n národní škola (Obsahuje prvky, jejichž nezbytnost ve vzdělávání potvrdil vývoj, jako je např. multikulturalita, environmentální výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu) Základní školy n Typy základních škol: - základní školy - Gymnázia - Konzervatoře - speciální školy - zvláštní školy - pomocné školy Cíle základního vzdělávání n umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení n podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů n vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci n rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých n připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti n vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací n učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný n vést žáky k toleranci a ohleduplnost k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi Vývoj počtu základních škol Vývoj počtu ZŠ podle zřizovatele Střední školy n Všeobecné nebo odborné vzdělání Typy středních škol: n Gymnázia (čtyřleté, šestileté, osmileté) n Střední odborné školy (čtyřleté,ale i dvou nebo tříleté) - konzervatoř (šestileté nebo osmileté studium zakončené absolutoriem) - Nástavbové studium n Střední odborná učiliště (dvou až tříletá, ale i čtyřletá) - nástavbové studium (dvou leté – maturitní zkouška) Vývoj počtu SŠ Vyšší odborné školy n Poskytují nevysokoškolské terciální vzdělávání n Vysoká profesní specializace absolventů a dobré uplatnění na trhu práce n VOŠ realizují veřejné, soukromé a církevní instituce. n 3/3,5 leté studium n Studium na všech typech VOŠ je placené n Ukončení absolutoriem, vyšší odborné vzdělání (DiS.) Formy výuky - denní formou vzdělávání je výuka organizovaná pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku, - - večerní formou vzdělávání se rozumí výuka organizovaná v rozsahu 10 až 18 hodin týdně v průběhu školního roku, n - dálkovou formu vzdělávání charakterizuje samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce, n - distanční forma vzdělávání představuje samostatné studium uskutečňované prostřednictvím informačních technologií. Stejně jako u předchozí dálkové formy může být i distanční studium popřípadě spojeno s individuálními konzultacemi s lektorem. - kombinovanou formou vzdělávání se míní střídání denní a jiné formy vzdělávání. Studium tedy probíhá jak denně, tak dálkově či distančně. Financování českého školství n Z MŠMT prostředky na přímé náklady poskytovány školám předškolským a školským zařízením zřizovaných obcemi a kraji. n Provozní výdaje z rozpočtů krajů a obcí s rozšířenou působností n Dotace soukromým školám přerozdělují kraje, dotace církevním školám z MŠMT n Výdaje na regionální školství v roce 2005 cca 75 mld (108 mld. Výdaje MŠMT) Zaměstnanci a mzdové prostředky n V roce 2005 pracovalo ve školství celkem bez zaměstnanců státní správy 273,6 tisíce zaměstnanců n V regionálním školství pracovalo v roce 2005 celkem 238,1 tis. pracovníků, z toho 57,8 % (137,1 tis.) tvořili učitelé. Soukromé a církevní školy se na zaměstnanosti ve školství podílely 4,9 %. Počet pracovníků ve školství Průměrná mzda zaměstnanců ve školství Průměrná mzda zaměstnanců podle typů škol Geografická dostupnost škol n Před rokem 89 – školy rozmístěny rovnoměrně, na základě požadavků centrálního plánování n Po roce 89 – prudký zásah tržního mechanismu (rychle se měnící poptávka), posilování středoškolských oborů s maturitou a ekonomicky zaměřených, vznikalo mnoho škol i za situace demografického poklesu. n 1995 – novela zákona o státní správě a samosprávě, zřizovatel MŠMT, spádové oblasti pro ZŠ n 1997 – optimalizace škol, motivy: ekonomické, pedagogické, strategické. Nyní s ní pokračují a rozhodující úlohu hrají kraje (po roce 2001) Systém vzdělávacích programů n MŠMT zpracovává Národní program vzdělávání, který Vláda předkládá Posl. sněmovně a Senátu ke schválení n pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy, které vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů n kurikulum: n vzdělávací program, projekt, plán n průběh studia a jeho obsah n obsah veškerých zkušeností, které žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, jejich plánování a hodnocení