Úvod do ekonomiky školství, vzdělávání a trh práce Ekonomika školství • Hraniční vědní disciplína ekonomiky a pedagogiky. Dělení: • Odvětvová ekonomika – ekonomické aspekty školství jako odvětví • Speciální ekonomická disciplína – zabývá se vzájemným vztahem vzdělání a ekonomiky Členění • Vnitřní ekonomika školství – zkoumá mikroekonomické aspekty výchovy a vzdělávání • Vnější ekonomika školství – zkoumá makroekonomické aspekty vzdělávání Odvětví školství: • Zdrojový charakter – ovlivňuje pracovní sílu a zprostředkovaně další faktory • Cílový charakter – harmonický rozvoj člověka Okruhy problémů, které EŠ zkoumá • Vzájemný vztah vzdělání a vědecko-technického pokroku • Financování školství • Prognózování školství • Veřejná správa ve školství • Odměňování pedagogických a nepedagogických pracovníků • Terciální vzdělávání • Vyhodnocení nákladů na vzdělání • Hmotné zabezpečování žáků a studentů Školství se skládá z: • Školského systému • Školské soustavy (soubor výchovně-vzdělávacích zařízení) • Školských subsystémů (předškolní výchova, základní, střední…) Výchova – vzdělávání - vzdělání Výchova – cílevědomá, společensky determinovaná činnost, která je zaměřená na formování člověka. Je to proces, v kterém se záměrným působením utváří osobnostní, morální a charakterové vlastnosti jedince a v kterém si jedinec sám osvojuje určité normy a způsoby chování ve společnosti. Vzdělávání – proces, v kterém převažuje informativní aspekt a v kterém jedinec získává a osvojuje si soustavu poznatků, vědomostí, zručností a návyků. Vzdělání – výsledný efekt výchovy a vzdělávání. Jeho subjektem (nositelem) je člověk, který získává určité vzdělání, anebo společnost jako celek (vzdělanostní struktura obyvatelstva). Má nehmotný charakter, je pouze vlastností člověka, který s ní může disponovat a dále kultivovat. Pojetí vzdělání • Osobnostní (složka kognitivní vybavenosti osobnosti) • Obsahové (učivo, obsah vzdělání, vzdělávací cíle) • Institucionální pojetí (organizovaná činnost zabezpečována institucí školství, formálního vzdělávání, celoživotního učení) • Socioekonomické pojetí (charakteristika populace) • Procesuální pojetí (proces, jímž se realizují stavy jedince a společnosti ve smyslu pojetí 1-4) Funkce vzdělání • Ekonomická – vzdělání je nevyhnutelnou podmínkou ekonomického růstu. Tuto funkci plní vzdělání prostřednictvím kvalifikace. • Sociálně- kulturní – vliv na rozvoj mimoekonomických oblastí života společnosti (lidské hodnoty, stabilitu, výchovu dětí…) • Preventivní – zajištění svojí životní existence, osobního rozvoje, podpora a rozvoj sociálního bezpečí a suverenity. • Nápravná – pomáhá léčit už existující problémy • Socializační – formování člověka jako společenské bytosti, tj. pracovní síly a lidské osobnosti. Kvalifikace • Výsledek historického společenského vývoje a postupné dělby práce. Je to souhrn schopností, které v určitém čase a prostoru vyžaduje společnost pro výkon určitých povolání. - Fyzická a smyslová způsobilost - Duševní způsobilost (inteligence, nadání, vlohy) - Teoretické vědomosti všeobecného a odborného charakteru získané vzděláním - Praktické zkušenosti (zručnost, šikovnost, pohotovost) Potřeba nového chápání kvalifikace - souvisí se strukturálními změnami ekonomiky. - Cesta uplatňovaná v Japonsku - Cesta uplatňovaná ve vyspělých ekonomikách západní Evropy - Cesta uplatňovaná v USA Vzdělávací politika v ČR - vývoj - odlišnosti oproti jiným vzdělávacím systémům - Klíčové problémy - Financování vzdělávání v ČR Vzdělávání a trh práce • Možnost volby druhu a obsahu vzdělání • Nutnost zvyšování kvality vzdělávacího procesu • Konkurence mezi vzdělávacími institucemi Vliv vzdělání na produktivitu pracovníka • Čím vyšší investice do lidského kapitálu, tím vyšší může být jejich zhodnocení. • Mzda (odměna za práci samotnou + výnos z lidského kapitálu) • Vztah investic do vzdělání a produktivitou práce • Ochota nést náklady na vzdělávání • Pozitivní externalita Aspekty přechodu ze školy do práce • Časový rozsah • Kombinace studia a pracovního poměru Vztah mezi kvalifikovaným a nekvalifikovaným pracovním trhem Náklady na vysokoškolské vzdělání • Přímé • Náklady obětovaných příležitostí • Psychické náklady Výnosy z investic do vysokoškolského vzdělání • Vyšší očekávané příjmy • Příjemnější práce • Nižší očekávaná míra nezaměstnanosti • Psychický přínos Faktory ovlivňující investice do lidského kapitálu • Úroková míra • Věk • Náklady na vzdělání • Mzdová diferenciace mezi SŠ a VŠ absolventy Mzdová diferenciace mezi SŠ a VŠ absolventy Pavučinový teorém – aplikace na kvalifikaci a trh práce