Koncepční dokumenty krajů Ing. Jan Binek Osnova Koncepční dokumenty krajů: O/Význam a postavení O/Hierarchie a členění O/Zákonná úprava O/Obsah jednotlivých typů O/Způsoby zpracování O/Ekonomické aspekty O/Problémy Aplikace na příkladu Jihomoravského kraje Význam a postavení Koncepční řízení O/ Nastavení rozvojových směrů O/ Efektivní využití zdrojů – územní, lidské, finanční O/ Nástroj pro tvorbu konsenzu a východisko pro spolupráci O/ Programování jako nástroj regionální politiky („koncepční činnost státu, regionálních a místních orgánů, jejímž cílem je …“) Soustava strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje České republiky Pramen: Strategie regionálního rozvoje ČR, 2005 Koncepční řízení rozvoje V ČR souběžně běží dva způsoby strategického plánování (v zahraničí tvořící jeden celek): O/ Strategické dokumenty – jsou aktivními nástroji (z pohledu času i finančních prostředků) O/ Územně plánovací dokumenty – jsou nástroji regulačními („regulace rozhodování v území“) v Tyto přístupy vytváří komplexní pohled na řízení rozvoje. Každý ze zmíněných přístupů má své silné stránky i omezení. v Je třeba usilovat o jejich koordinaci a sbližování v podobě konzistentních cílů bez negací. v Proces koncepčního řízení rozvoje proces je interaktivní a vyvíjí se a každá strana má šance specifikovat své záměry a nástroje, kterými bude další změny ovlivňovat. Strategické plánování O/ „Strategie“ z řeckého „strategos“= obecný O/ Určení celkového účelu či poslání subjektu, jeho dlouhodobých cílů nebo zaměření činnosti O/ Poprvé se objevuje za 2. Světové války v armádě USA O/ Od počátku 70.let se rozvíjí v podnikatelském sektoru O/ Postupné pronikání do veřejné správy O/ Musí být flexibilní a adaptovatelné na změny O/ Plánování v podmínkách neurčitosti O/ Dnes chápáno zejména jako „proces zahrnující výběr cílů, úkolů a činností potřebných k jejich dosažení“ Hierarchie strategických dokumentů O/Strategie O/Program O/(Plán) O/((Projekt)) Zákonná úprava I ZÁKON 248/2000 Sb.ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje v § 2 odstavec b) a c) vymezuje: O/ strategii regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, na období 3 – 7 let, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje; O/ státní program regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů, Jiná časová určení a definice v tomto zákoně nejsou. Zajímavé je, že strategie je zde uváděna jako střednědobý dokument, program stejně tak. Zákonná úprava II Programu rozvoje kraje se v zákoně 248/2000 týkají § 8, 9 a 10: § 8 – (1) Kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu (2) Pro podklady k vymezení regionů v programu rozvoje územního obvodu kraje a pro oblasti, na něž je podpora zaměřena, platí přiměřeně § 3 a § 5 odst. 2. § 9 – Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména: a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat, uvedení oblastí, na něž má být podpora zaměřena c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, atd. § 10 – Financování PRK Zákonná úprava III Zákon 129/2000 Sb., o krajích se programem rozvoje kraje vůbec nezabývá, mimo to, že je zde uvedeno, že ho schvaluje zastupitelstvo. Z výše uvedeného vyplývá, že délka platnosti PRK záleží na jednotlivých krajích. Např. na www stránkách JMK se při charakteristice PR JMK z roku 2002 uvádí: "PRK se zpravidla připravuje pro čtyřleté období. Tvorba PRK však není jednorázovým aktem pro příslušné období, nýbrž podle výsledků ročního hodnocení bude prováděna aktualizace dokumentu". Územně plánovací dokumenty kraje Pevná opora v zákoně: Od 1.1.2007 „Nový“ stavební zákon č. 183/2006 Sb. O/ Zásady územního rozvoje kraje O/ Regulační plány (Nyní územní plány vyšších územních celků) O/ Tyto dokumenty stanoví základní koncepci udržitelného rozvoje území, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání“. Strategie rozvoje kraje v Strategie rozvoje kraje je dlouhodobý koncepční dokument, který formuluje přístup kraje k podpoře rozvoje jeho územního obvodu. v Stanovuje strategické cíle rozvoje kraje jako celku a jeho funkčních částí, hlavní cesty k jejich dosažení a poskytuje potřebná východiska a základní rámec pro vypracování programu rozvoje kraje a strategických plánů rozvoje měst nebo jiných územních celků kraje. v Strategie rozvoje kraje vychází z analýzy vývoje a stavu hospodářského a sociálního rozvoje kraje a charakteristik slabých a silných stránek rozvoje regionů kraje. Program rozvoje kraje q Program rozvoje kraje je základním střednědobým koncepčním dokumentem k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. q Konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob financování a implementace. q Program rozvoje kraje navazuje na strategii rozvoje tím, že využívá struktury zde navržených strategických cílů a opatření, vytyčených k jejich naplnění a činí z nich základ pro vymezení hlavního rámce okruhů priorit, opatření a aktivit, která představují věcnou náplň. Vztah Strategie a Programu v Strategie rozvoje kraje koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje územního obvodu kraje ve všech základních oblastech na dlouhé období („kam jdeme“). v Program rozvoje kraje vychází a navazuje ze Strategie (samostatně ztrácí smysluplnost) a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření, která bude kraj realizovat, aby dosáhl strategických cílů. Akční plán O/ Krátkodobý dokument prováděcího charakteru O/ Jeho kostru tvoří konkrétní projekty a aktivity O/ Stanovení způsobu financování Sektorové koncepční dokumenty krajů O/ Strategie i programy – označení se liší podle jednotlivých sektorů Metodické problémy O/ Provázanost s komplexními koncepčními dokumenty O/ Soulad s ostatními sektorovými dokumenty O/ Intervaly aktualizace a jejich sladění s komplexními dokumenty - Nadřazenost či podřazenost zakotvených rozhodnutí O/ Problematika je stále „otevřená“ O/ Obtížná spolupráce jednotlivých složek krajského úřadu Nejčastější sektorové dokumenty krajů O/ Strategie rozvoje hospodářství O/ Program rozvoje cestovního ruchu O/ Dopravní koncepce O/ Plán vodovodů a kanalizací O/ Koncepce zdravotnictví O/ Koncepce ochrany přírody O/ Plán odpadového hospodářství O/ Energetická koncepce O/ Strategie rozvoje lidských zdrojů O/ Strategie udržitelného rozvoje (x) O/ a další … Pozn. Použita nejběžnější označení bez ohledu na metodickou správnost Ex-ante hodnocení O/ Ex-ante hodnocení – nezávislé posouzení kvality dokumentu – probíhá souběžně se zpracováním (obvyklé zejména u operačních programů EU) O/ Legislativní základ – Nařízení Rady (ES) 1083/2006 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, resp. Working Papers on Ex-ante Evaluation O/ Klíčové oblasti Ex-ante - Hodnocení analytické části - Hodnocení odůvodněnosti a celkové konzistence - Hodnocení koherence (soulad, provázanost) - Hodnocení očekávaných výsledků a dopadů - Hodnocení implementačního systému Posouzení SEA (Strategic Environmental Assessment) O/ Posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona 100/2001 Sb. (poslední novelizace zákon 163/2006 Sb.) + Posouzení vlivů na NATURA 2000 (podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) O/ Hodnocení metodou referenčních cílů O/ Fáze: - Oznámení koncepce - Zjišťovací řízení - Vyhodnocení koncepce - Veřejné projednání - Stanovisko Institucionální problémy Vztah jednotlivých krajských struktur ke koncepčním dokumentům O/ Komplexní dokumenty má v gesci obvykle odbor regionálního rozvoje X zastřešuje rámec činnosti všech odborů, ale odbor regionálního rozvoje nemá vzhledem ke svému postavení dostatečnou „autoritu“ O/ Struktura krajského úřadu vychází z povinností kraje v rámci přenesené působnosti – odbory „úřadují“ a komplexní rozvoj jejich oblasti stojí v pozadí („dělají co musí, ale nedělají, co by mohli“) Obecná struktura koncepčních dokumentů Analytická část O/ Profil (Komplexní charakteristika) O/ SWOT analýza Návrhová část O/ Vize, cíle, směry O/ Opatření O/ Specifikace opatření (nejčastěji aktivity) – dle charakteru dokumentu Dále: Implementační mechanismy Finanční stránka, Závěry Přílohy Ukázka I Členění Strategie rozvoje Jihomoravského kraje O/ Profil kraje O/ SWOT analýza O/ Návrhová část: § Strategická vize rozvoje kraje a globální cíl § Specifické cíle a strategická opatření k jejich naplnění (konkretizace rozvojových možností a jejich bližší popis) O/ Finanční rámec strategie (nástin disponibilních zdrojů a finančních trendů) O/ Stručná verze SRJMK O/ Vypořádání připomínek Ukázka II Členění Strategie rozvoje Libereckého kraje I. Úvodní část II.Analytická část O/ Všeobecná charakteristika O/ Socioekonomická analýza O/ SWOT analýza III. Návrhová část: O/ Rozvojová východiska – širší konceptuální rámec O/ Návrh nového zaměření strategie rozvoje O/ Vize, strategické cíle a rozvojová opatření IV. Analýza vazeb V. Závěrečná doporučení VI. Přílohy Ukázka III Členění Programu rozvoje Jihomoravského kraje Část A: VIZE A CÍLE - nástin dlouhodobé představy o možnostech rozvoje na území kraje. Část B: PRIORITY – OPATŘENÍ – AKTIVITY - základ „Návrhové části PR JMK“. Obsahuje podrobnou specifikaci všech opatření pro realizaci rozvojových možností ve struktuře: 6 okruhů priorit (označených A – F) a 26 opatření. Část C: ÚZEMNÍ A ODVĚTVOVÉ DISPARITY - návrh přístupu k vymezení území a oblastí, vyžadujících zvýšenou pozornost pro využití nástrojů a prostředků regionální podpory. Část D: FINANČNÍ PLÁN PRJMK - nástin disponibilních zdrojů a jejich možné alokace pro budoucí rozvojové aktivity. Část E: PŘÍLOHY: 1) Stručná verze SR JMK (obsahuje stručnou verzi ze zpracovaného Profilu rozvoje kraje, SWOT analýzy a základní rámec 2) Podklad pro oznámení dopadu koncepce na životní prostředí Fáze tvorby dokumentů Viz Veřejná politika (Potůček, M. a kol, 2005) O/ Záměr O/ Zpracování O/ Projednávání O/ Schválení O/ Realizace (monitoring, kontrola) O/ Vyhodnocení → aktualizace či nový dokument Přístupy k tvorbě dokumentů O/ Zpracování vlastními silami O/ Zadání odbornému subjektu – Kompletní zpracování – Poradenská role, metodické vedení O/ Výhody a nevýhody: přijetí za „své“ ze strany realizátora x kvalita dokumentu Subjekty zapojené do tvorby O/ Politická reprezentace kraje (schvalovatel) O/ Krajský úřad – odbory a oddělení (realizátoři) O/ Odborné poradenské struktury kraje – výbory, komise, pracovní skupiny O/ Relevantní subjekty kraje – např. hospodářské komory, úřady práce, hygienická stanice, vysoké školy a další O/ Veřejnost O/ Zpracovatel Procesy tvorby a vyjednávání O/ Průběžná jednání - se zadavatelem - s relevantními subjekty O/ Připomínkový proces - Vnitřní - Vnější O/ Veřejné diskuze (u územně plánovacích dokumentů a SEA proces upraven příslušným zákonem) Strategie a program rozvoje Jihomoravského kraje (SRJMK a PRJMK) - aplikace přístupů O/ Proces tvorby O/ Dílčí části O/ Zhodnocení SRJMK - Hierarchické uspořádání subjektů zapojených do přípravy programových dokumentů kraje SRJMK - Systém vyjednávání q Zveřejnění podkladů na interaktivních webových stránkách q Připomínkový proces pomocí internetové aplikace a práce odborných „konzultačních skupin“ q Zapracování připomínek na základě výsledků procesu vyjednávání q Prezentace předběžných výstupů orgánům kraje q Vytvoření výsledného dokumentu SRJMK - Schéma procesu zapojení subjektů SRJMK - Význam a role „konzultačních skupin“ O/ Konzultační skupina (dále KS) je odborným týmem pro vypořádání připomínek z procesu projednávání aktualizovaných dokumentů s veřejností i s odbornými složkami a orgány kraje O/ KS budou vytvářeny pro dohodnuté tématické okruhy projednávaných programových dokumentů O/ Členové KS: - pověření experti zpracovatele - zástupci útvarů KrÚ JMK (odbory, oddělení) - představitelé „klíčových partnerů“ kraje (!!!) - KS může na své jednání přizvat externí experty nebo vyzvat k účasti subjekty, které v rámci veřejné diskuse předložily závažnou připomínku nebo námět SRJMK - Proces veřejné komunikace a jeho zajištění v Technický základ – spolupráce v rámci projektu 3.3 SROP „Partnerství pro programy EU“ v Realizační základna: ve spolupráci s katedrou mediálních studií a komunikace FSS MU zajištěny technické a odborné předpoklady naplňování webových stránek, prostory pro jednání konzultačních skupin, způsob vzájemné komunikace všech zúčastněných subjektů, způsob komunikace s medii) v Webové stránky – vyzva.partnerstvi-jmk.cz v Přístup k jednotlivým částem dokumentu SRJMK a PRJMK - Harmonogram aktivit . SRJMK - Struktura Profilu kraje 1. RÁMCOVÝ POPIS KRAJE 2. SÍDLA 2.1. Osídlení 2.2. Dopravní dostupnost sídel 2.3. Bydlení a bytová výstavba 2.4. Venkov v Jihomoravském kraji 2.5. Marginalizovaná území 3. LIDSKÉ ZDROJE 3.1. Stav a vývoj obyvatelstva 3.2. Socioekonomická struktura obyvatelstva 3.3. Využití lidských zdrojů 3.3.1. Zaměstnanost 3.3.2. Nezaměstnanost 4. HOSPODÁŘSTVÍ 4.1. Charakteristika hospodářských odvětví 4.1.1. Průmysl 4.1.2. Stavebnictví 4.1.3. Obchod a služby 4.1.4. Zemědělství 4.1.5. Lesnictví 4.2. Výzkum, vývoj, inovace 5. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 5.1. Dopravní sítě 5.2. Telekomunikace 5.3. Energetika 5.4. Vodní hospodářství 5.4.1. Zásobování vodou 5.4.2. Odkanalizování a čištění odpadních vod 6. SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA 6.1. Síť škol a zařízení pro vzdělávací aktivity 6.2. Síť zdravotnických zařízení 6.3. Služby a zařízení v oblasti sociální péče 6.4. Síť kulturních zařízení 6.5. Zařízení a instituce pro sport, tělovýchovu a volnočasové aktivity 7. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PŘÍRODNÍ ZDROJE A KRAJINNÝ RÁZ 7.1. Ovzduší 7.2. Voda 7.3. Půda 7.4. Horninové prostředí a reliéf 7.5. Odpady 7.6. Ochrana přírody a krajiny 8. CESTOVNÍ RUCH 8.1. Potenciál Jihomoravského kraje 8.2. Turistická infrastruktura 8.3. Turistická návštěvnost 8.4. Organizace a řízení cestovního ruchu v kraji 8.5. Turistická poptávka 9. ÚZEMNÍ A REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE 9.1. Administrativně-správní struktura území JMK 9.2. Spolupráce subjektů na území kraje 9.3. Mezinárodní a meziregionální spolupráce 9.4. Rozvojové dokumenty SRJMK - Logická struktura návrhové části SRJMK - Připomínkové řízení O/ Celkem 490 připomínek (156 k profilu a SWOT, 334 k návrhové části O/ V 51 % případů připomínkovali členové pracovních skupin JMK a veřejnost, ve 23 % případů zástupci obcí, v 17 % krajští úředníci a v 9 % případů zastupitelstvo a rada. O/ Nejkomentovanější kapitoly profilu (pořadí podle četnosti): Životní prostředí, Technická infrastruktura, Hospodářství, Sociální infrastruktura, SWOT O/ Nejkomentovanější kapitoly návrhové části: Obyvatelstvo a trh práce, Doprava a dopravní infrastruktura, Životní prostředí, Obecné připomínky, Městská sídla SRJMK – Finanční rámec Logický přístup k tvorbě: O/ Analýza vývoje v minulém období O/ Současný stav O/ Možné trendy Struktura: O/ Analýza finančních prostředků v minulých letech O/ Zdroje EU v období 2007-2013 O/ Národní zdroje O/ Financování v období 2007-2013 O/ Přílohy PRJMK - Schéma opatření („pavouk“) PRJMK - Specifikace opatření – metodický list I O/ Ke každému opatření programu rozvoje JMK byla zpracována specifikace v následující struktuře PRJMK - Specifikace opatření – metodický list II PRJMK - Specifikace opatření – metodický list III PRJMK - Finanční plán Struktura: O/ Analýza plnění současného PRJMK O/ Alokace finančních prostředků v minulém a současném období O/ Finanční hospodaření v období 2007-2009 O/ Přílohy PRJMK - Finanční plán O/ Finanční plánování není provázáno s rozvojovým plánováním O/ Výdaje na rozvoj, např. v rámci jednotlivých dotačních titulů, nejsou (nebo jen omezeně) sledovány a analyzovány centrálně O/ Alokace finančních prostředků je závislá na jednotlivých rozhodnutích volených orgánů kraje na základě aktuálního vývoje, což omezuje možnosti plánování O/ Finanční plán vychází z analýzy rozpočtů a z rozpočtového výhledu PRJMK - Hodnocení financovatelnosti opatření PRJMK z OP Závěr Problémy strategického plánování O/ Nejednotná terminologie O/ V praxi chybné a nelogické postupy O/ Deformace zaměření dokumentů možnostmi financování z fondů EU O/ Nedostatečná provázanost mezi strategickým a finančním plánováním Vize koncepčního dokumentu Jeden strategický dokument tvořený hierarchicky odstupňovanými a vzájemně provázanými částmi. O/ Analytická část – průběžná aktualizace O/ Návrhová část - Strategická část („kam jdeme“) - Programová část („jak jdeme“) - Projektová část – akční plán („co děláme“) Roste frekvence aktualizace Transparentní způsob tvorby se zapojením všech aktérů Flexibilní systém aktualizace, monitoringu, implementace Programové financování Děkuji za pozornost Hezký den J Případné dotazy: janbinek@seznam.cz