Samosprávné podnikatelské instituce a jejich spolupráce s úsc Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. KVE Obsah vystoupení n Terminologické poznámky n Formy interakce (spolupráce) úsc s podnikatelskou komunitou n Nekompatibilita institucionálních struktur VS a samosprávných podnikatelských institucí Terminologická poznámka n Podnikatelská komunita (sféra) a) podnikatelé a firmy – tržní sektor b) samosprávné podnikatelské instituce - reprezentace podnikatelské komunity, nositelé obecných a parciálních zájmů - neúzemní samospráva (samostatná a přenesená působnost) - plní různé funkce (seberegulace, lobby, servis) - součást širšího pojetí NNO Terminologická poznámka n Územní veřejná správa a) úsc – kraje a obce (samostatná a přenesená působnost) b) dobrovolné svazky obcí – mikroregiony (zatím jen samostatná působnost) c) státní správa v území (nebude řešeno) – např. úřady práce, ÚFO, KSSZ, OSSZ, policie, soudy atd. Terminologická poznámka Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) n Nejde o nástroj podpory podnikání, jak se někdy mylně interpretuje (i na ESF MU) n Jde o nástroj veřejné správy resp. veřejného sektoru k alternativnímu zajištění (financování) veřejných služeb (obdobně jako institut veřejných zakázek) n Jde o spolupráci se soukromými podnikatelskými subjekty na tržních principech n Pouze sekundárně „nástrojem“ k podpoře podnikání PPP versus Partnerství n Nezaměňovat s principem partnerství jako jednoho z principů strukturální politiky (partnerství, programování, monitorování a vyhodnocování, koncentrace, adicionalita, subsidiarita apod.) n Jde o participaci regionálních a místních orgánů, hospodářských a sociálních partnerů, NNO atd. n Např. při přípravě programových dokumentů, v monitorovacích orgánech atd. n Zde podnikatelskou komunitu reprezentují především zástupci samosprávných podnikatelských institucí (HK, AK, svazy, asociace, živnostenská společenstva apod.) Formy spolupráce úsc s reprezentací podnikatelské komunity n V legislativou vymezených strukturách (výbory zastupitelstva, komise rady) n Výbor regionálního rozvoje při Regionální radě – zákon č. 248/2000 Sb. n V dalších institucionalizovaných strukturách (Rada hospodářské a sociální dohody – tzv. krajská tripartita, Krajská rada pro rozvoj lidských zdrojů, Krajská podnikatelská rada) n Informační místa pro podnikatele (obce III.) Rada hospodářské a sociální dohody JMK n Podnikatelské svazy n Ing. Helena Pískovská - místopředsedkyně RHSD n Svaz obchodu ČR n Ing. Ota Horák n Vetropack Moravia Glass, a.s. n Ing. Jiří Urban n Nová Mosilana, a.s. n Doc. Ing. Lubomír Mikš, CSc. n Qualiform, a.s. n Ing. Josef Burda n Mercaton Co.spol. s r.o. n Ing. Petr Bajer - stálý host n OHK Brno n Ing. Hana Zezulová - stálý host n Okresní agrární komora BM a BO n Odborové svazy n Stanislava Slavíková n předsedkyně RROS JMK n Ing. Eva Miškeříková n Kordárna a.s. n Roman Onderka n OSŽ územní pracoviště n Jiří Havlík n OSPZV - ASO n Marie Hrdinková n Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče n Václav Keprt n odborový svaz peněžnictví a pojišťovnictví n Mgr. Marta Nováková n místopředsedkyně RROS ČMKOS JMK, odborový svaz občanských sdružení n Miloš Antoš - stálý host n ředitel RIPVC Akademie Komenského Rada hospodářské a sociální dohody JMK JMK n Ing. Stanislav Juránek n hejtman n RNDr. Miloš Šifalda n radní n Ing. Lubomír Šmíd n radní n JUDr. Marie Cacková n radní n Mgr. Václav Božek n zastupitel n PaedDr. Ilona Sokolová n zastupitelka n Ing. Pavel Březa n zastupitel n Ing.Bc. Jiří Crha - stálý host n ředitel KrÚ Formy spolupráce úsc s reprezentací podnikatelské komunity n Na tvorbě strategických, rozvojových a programových dokumentů (Strategie rozvoje kraje – obce, Program rozvoje kraje – obce, Strategie rozvoje hospodářství v JMK) n Strategie rozvoje mikroregionů (dobrovolných svazků obcí) n Sdružení obcí s třetím subjektem n RRA JM (Sdružení měst a obcí JMK, KHK, Jihomoravský kraj) Formy spolupráce úsc s podnikateli a firmami n Sdružování zdrojů pro společné investice n Zakládání společných obchodních společností n Veřejné zakázky n PPP n Průmyslové zóny n Pronájem a prodej obecních budov a pozemků pro podnikání n Dotační a grantová podpora podnikatelů Netransparentnost samosprávných podnikatelských institucí n Roztříštěnost a nepřehlednost svazů, asociací, živnostenských společenstev a profesních komor na centrální, regionální i místní úrovni n Vertikální nejednotnost v definici regionální a místní složky (filiálky) n Horizontální konkurence až řevnivost v rámci oboru či sektoru n Legislativní nejednota (např. u profesních komor – konstituce dle zákona i jako sdružení) n Nejednoznačnost v určení obecného zástupce podnikatelské komunity ve směru k veřejné správě i veřejnosti (HK a AK?) Samosprávné podnikatelské instituce Kdo je reprezentant podnikatelské komunity? n Hospodářská komora n Svaz průmyslu a dopravy ČR n Svaz obchodu a cestovního ruchu n Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů n Podnikatelská a zaměstnavatelská rada ČR (HK, AK, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů) Hospodářská komora n 14 KHK (z toho 10 KHK jeden právní subjekt, 4 KHK jako sdružení komor nebo jen částečně sloučené) n 61 okresních hospodářských komor n 102 živnostenských společenstev, svazů a asociací n Asi celkem cca 15 tisíc členů n Počet podnikatelů v ČR asi 2 mil. (z toho 243 tisíc právnické osoby) Samosprávné pod. instituce v JMK (počet podnikatelů 250 tisíc) Nekompatibilita struktury HK s veřejnou správou n HK se na ústřední úrovni člení na regionální část (KHK a OHK) a oborovou část (asociace, svazy a živnostenská společenstva) n Členění HK na nižších úrovních již není společné (samostatně působí regionální část i oborová část) n Na úrovni krajů (regionální část) jsou někde koncipovány HK jako sdružení okresních HK – není dostatečně legitimní partner pro interakci s krajskou samosprávou n Koncovým článkem jsou Okresní HK – nemají partnera v územní VS n Na úrovni obcí III. je v oblasti HK naprosté vakuum Problém na straně ÚSC n Kraje – není dokončen proces fiskální decentralizace (8,92 % daňové určení) n Rozdílná velikost (počet obyvatel) obcí III. resp. jejich správních obvodů n Fragmentace VS – malé obce n DSO (mikroregiony) – problémy: a) účelové a rozvojové b) pouze samostatná působnost c) vágní legislativa d) malé finanční zdroje e) nedostatečná majetková základna Další bariéry spolupráce (interakce) n Protikladná teoretická vymezení funkce státu (VS) a funkce komor a názorů na formy jejich interakce n Rozporná stanoviska politických stran a také uvnitř politických stran n Nedůvěra podnikatelů ke komorám, svazům n Malá členská základna komor, svazů atd.: a) problém legitimity a demokratičnosti b) „malá“ protiváha vůči st. orgánům c) nebezpečí prosazování skupinových zájmů d) orientace na komerční aktivity (kvůli financím) Děkuji za pozornost!