Péče o památky Marginalia ekonomie Jak přistoupit k problému? ˇ Vize jednoduchosti X ˇ Vize komplexnosti ­ Sekundární trhy, subjektivismus hodnocení, jedinečnost, ­ ,,Path dependency problem" Co je památka? ˇ Památky záměrné ­ dílo vytvořené s cílem zachovat ... skutky či osudy ˇ Památky nezáměrné ­ ve své době vznikaly za uspokojením praktických potřeb .... Nebyly míněny jako památky či doklad budoucím generacím Hodnota památky Péče o památkové hodnoty ˇ Vyžaduje, aby vlastník památku chránit: ­ Mohl a musel ­ Mohl a chtěl Nástroje památkové péče ˇ Veřejné vlastnictví ˇ Právní a organizační rámec památkové péče ˇ Motivace a pobídky ˇ Posilování racionality Veřejné vlastnictví ˇ Jako princip posílení státu (Josefinské reformy) ˇ Předpoklad vybudování nové společnosti (komunismus) ˇ Reziduum kolektivismu (dnes) Změna vlastnické struktury po r. 1989 Podíl kulturních památek Předchozí stav v % Po roce 1989 v % V majetku státu 45 10 V majetku církví 15 16,9 Ve vlastnictví obcí 4 24 Ve vlastnictví soukromých osob 36 49,1 Počet návštěvníků přepočtený na jeden památkový objekt podle druhu vlastnictví (v tis.) 0 20 40 60 80 100 120 2000 2001 2002 2003 2004 Počet návštěvníků na jeden památkový objekt v rezortu MK ČR Počet návštěvníků na jeden památkový objekt mimo rezort MKČR Počet návštěvníků na jeden památkový objekt v rukou soukromých vlastníků Počet návštěvníků kulturních akcí přepočtený na jeden památkový objekt podle druhu vlastnictví (v tis.) 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 2000 2001 2002 2003 2004 Památkové objekty v rezortu MK ČR Památkové objekty mimo rezort MK ČR Památkové objekty v rukou soukromých vlastníků Právní a organizační rámec památkové péče ˇ V monarchii ˇ V demokracii I. (1918-1939) ˇ V totalitním systému (1948-1989) ˇ V demokracii II. (1989-?) Legislativa a organizace památkové péče dnes ˇ Zákon 20/1987 Sb. O státní památkové péči ­ Prohlašování věci za kulturní památku, jejich evidence ­ Ochrana a užívání kulturních památek ­ Archeologické výzkumy a nálezy ­ Organizace státní památkové péče ­ Sankce ˇ Zákon 71/1994 Sb. O prodeji a vývozu předmětů K.H. ­ Lze vyvážet/prodávat pouze takové předměty kulturní hodnoty starší 50 let s cenou nad 30.000,- Kč, které mají osvědčení o tom, že nejsou kulturní památkou ­ Osvědčení vydávají muzea, galerie, archivy, knihovny a organizace Památkové péče ˇ Spor o vyhlašování kulturních památek ­ rozhodnutí Ústavního soudu ­ Vlastnictví nesmí být zneužito na újmu druhým ­ Dle Listiny základních lidských práv má vlastník nejen práva, ale i povinnosti ­ Omezení vlastníka památky jsou kompenzována řadou ustanoveními, nabízejícími možnost náhrady Motivace a pobídky ˇ Sledování vlastního zájmu ­ Pobídky soukromé ­ Pobídky veřejné ˇ Dosahování cílů instituce ˇ Prožitek dobrého nebo špatného Pobídky soukromé ˇ Maximalizace užitku jednotlivce může, ale nemusí vést k ochraně památkových hodnot ˇ Podobně rozporné výsledky i u firmy usilující o minimalizaci nákladů/maximalizaci zisku ˇ Problémem poptávka po starožitnostech získaných i nelegální cestou Odcizené předměty v brněnské diecézi Odcizené předměty dle druhu v jednotlivých letech 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Roky Početkusů Sochařské dílo Obraz Jiné Bohoslužebné náčiní Pobídky veřejné ˇ Přímá podpora­ výdaje státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu na péči o památky - Paragraf 332 Ochrana památek a péče o kulturní dědictví (v mil.) 0 100 200 300 400 500 600 700 800 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Pobídky veřejné ˇ Nepřímá podpora ­ Osvobození od daně z nemovitosti ­ Osvobození od daně ze staveb ­ Zvýhodněné odpisy u daně z příjmů ­ Osvobození od daně darovací u blízkých příbuzných Motivace a pobídky ˇ Sledování vlastního zájmu ­ Pobídky soukromé ­ Pobídky veřejné ˇ Dosahování cílů instituce ˇ Prožitek dobrého nebo špatného Ochrana památky jako cíl instituce/organizace ˇ Církve a náboženské společnosti ˇ Šlechtické rody ˇ Státní památková péče Ochrana památky jako příspěvek k obecnému blahu ˇ Charakteristickým rysem památkové péče je zapojení veřejnosti ­ Klub za starou Prahu, Společnost přátel starožitností českých, Klub československých turistů ­ Dnes hlavně občanská sdružení a nadace Posilování racionality ˇ Mezinárodní organizace ­ (projev kulturního internacionalismu) ­ UNESCO (pod UNESCO spadá i ICOMOS) ˇ Národní organizace ­ Památkový ústav ­ Nadace, občanská sdružení Závěr ˇ Účinná ochrana památek je možná jen za spolupráce všech tří sektorů hospodářství ­ obchodního, vládního a nezávislého ˇ Nutnou podmínkou je akceptování hodnotového rámce tohoto odvětví Navrhněte řešení: 1. Součástí památkové péče je již od doby Rakouska-Uherska omezení možností vývozu předmětů kulturní hodnoty. Myslíte si, že toto omezení volného trhu lze považovat za akceptovatelné i v dnešní době? Jaké jsou argumenty pro a proti tomuto ustanovení? 2. Konfiskáty po WW II. a zestátněním majetku církevních i šlechtických sídel nabyl náš stát značného množství movitých památek. Dnes je v depozitářích svozových hradů a zámků. Jak byste s tímto majetkem naložili? Proč vznikla památková péče? ˇ Obecně: ­ Dokončení transformace vlastnických práv a růst nových investičních možností ­ Růst tempa hospodářství a rostoucí konkurence ­ Růst urbanizace, nové standardy bydlení a dopravy ­ Rostoucí vliv státní byrokracie ˇ Konkrétně: ­ Vnímání památek jako národního bohatství a znaku národní identity ­ Destruktivní zásahy státu (u nás Josefinské reformy) ­ Ničivé účinky rostoucí ekonomiky (zejména v Praze) ˇ Věci staré přirozeně ustupují věcem novým má-li být památka zachována, je třeba aktivně zasáhnout. ˇ První předpisy o ochraně památek: ­ Předkupní právo státu u nalezených věcí (1776) ­ Zákaz vývozu specifických movitých památek (1818) ­ Předkupní právu státu u věcí vyvážených (1827) ­ Kontrola obchodu se starožitnostmi (1913) ˇ První organizace památkové péče: ­ Centrální komise pro výzkum a zachování stavebních památek (1850) ­ Klub za starou Prahu