1 Veřejná volba II Normativní a pozitivní přístupy ­ vybrané problémy Veřejná volba (Public choice) Veřejná volba Ekonomická studie netržních rozhodovacích procesů Aplikace ekonomie v politických vědách Zajímá se o UVolební pravidla,chování voličů,chování politických stran, byrokracii ,,Tradiční" pojetí kolektivního rozhodování Vychází z Bergson-Samuelsonovy společenské funkce blahobytu (SWF) Víme-li jaké je pravidlo agregace a jaká fce má být maximalizována, pak jako ekonomové můžeme rozhodnout 2 ,,Tradiční" pojetí kolektivního rozhodování Fce blahobytu předpokládá existenci ,,vševědoucího plánovače" Člověk se chová jako jedinec maximalizující užitek s výjimkou některých oblastí, kde jde o veřejný zájem/blaho Pojetí ,,klasické" školy veřejné volby (Buchanan, Tullock) metodologický individualismus hledání veřejného zájmu je jako hledání Svatého grálu veřejný zájem nelze oddělit od individuálního ideálem (benchmarkem) ,,efektivnosti" je výsledek jednomyslné volby Škola veřejné volby Jedinec je racionální stejně jako na trhu Kolektivní rozhodování není přímou analogií trhu (liší se způsob transformace individuálních preferencí do kolektivních) Kolektivní rozhodnutí je zatíženo nejistotou Účast na kolektivním rozhodování není povinná (na rozdíl od trhu) Proč lidé volí? Hypotéza racionálního voliče (Downs,1957) Jednotlivec posuzuje zda se mu účast vyplatí ­ posuzuje náklady volby s jejími možnými přínosy Teorie racionální ignorace voličem (rational voter ignorance) 3 Proč lidé volí? Výsledek volby ovlivním jen když: hlasy jsou rovnoměrně rozloženy mezi voliči (P1) preferovaný výsledek by prohrál o 1 hlas (P2 ) Celková pravděpodobnost )1(22 3 2 1 2 )1)(1(2 21 - =+= --- N e PPP pN Proč tedy lidé volí? 1. Získávají užitek z aktu volby T povinnost a občanské právo 2. Minimax strategie 3. Etický volič T existence altruistů ve společnosti zvyšuje volební účast Výběr volebního pravidla Public Choice se zde dělí na pozitivní není podstatné ohodnocení výsledku volby normativní vychází z požadavků na SWF, efektivnost výsledku Individuální preference týkající se alternativního sociálního stavu Společenská a kolektivní volba sociálního stavu Pravidlo společenské/ kolektivní volby 1.Jak by měly být sloučeny individuální preference? 2.Jakým kritériím by měla podléhat společenská a kolektivní volba? 3.Jak jsou v praxi slučovány individuální preference? Jaká je podstata konstituce nebo pravidel, která již existují? Je dodržování těchto pravidel nákladné? 4. Splňují pravidla bodu 3 kritéria podle bodu 2? Normativní hlediska Pozitivní nebo empirická hlediska Pramen: JACKSON, P.M. BROWN, C.V. Ekonomie veřejného sektoru. Str.116 4 Pozitivní Public Choice Proč voliči volí? Jak se liší výsledky u různých pravidel? Jaký je vliv chování voličů na výsledky? Jaký je vliv zájmových skupin, byrokracie Logrolling Rent-seeking Normativní Public Choice Hledá nástroje k dosažení efektivnosti rozhodnutí Posuzuje jednotlivá pravidla z tohoto hlediska Studuje odchylky od ideálu Arrowovy axiomy 1. Žádný z kandidátů není všemi hlasujícími řazen výše než kandidát, který je řazen nejvýše pomocí mechanismu společenské volby (MSV) U Podmínka paretovské efektivnosti Arrowovy axiomy 2. Mechanismus (MSV) je vždy úplný a tranzitivní, jsou li preference každého z voličů kompletní a transitivní U úplný - MSV vždy musí vést k rozhodnutí U Tranzitivita preferencí, i pro jakoukoli podmnožinu voličů U Jsou-li tam voliči s netransitivními preferencemi, MSV se může chovat podivně ­ ,,garbage in, garbage out" 5 Arrowovy axiomy 3. Relativní pořadí 2 kandidátů nezávisí na pořadí těchto kandidátů vzhledem k jinému kandidátu Arrowovy axiomy 4. MSV není diktátorský. Neexistuje volič, jehož pořadí vždy odpovídá výsledkům hlasování bez ohledu na pořadí ostatních členů (voličů). U Hledáme demokratický volební mechanismus Arowův teorém Neexistuje žádný MSV, který by zároveň splňoval podmínku paretovské efektivnosti, nezávislosti irelevantních alternativ a podmínku transitivity s neomezeným polem působnosti a zároveň nebyl diktátorský Důsledky Arrowova teorému MSV splňuje podmínky pouze pro nekonečný počet voličů (tedy čím více voličů, tím ,,efektivnější" rozhodnutí) Každý volební systém (MSV) je nějak ,,poškozen" Uvolněním některých podmínek, lze konstruovat ,,vyhovující" MSV (např. existence jednovrcholových preferencí u většinové volby) 6 Ostrogorského paradox Ukazuje rozdíl mezi přímou a reprezentativní demokracií Volby, kde je více témat než polit. stran Volič vybírá stranu, která má v programu co nejvíce preferovaných stanovisek Ostrogorského paradox A N N A Muzeum AAAD (40%) NNAC (20%) NANB (20%) NNNA (20%) hlas proObchvatStadion Logrolling a politické koalice ,,klasický" trh s hlasy je obvykle zakázán V praxi často existuje neformální trh Reprezentativní demokracie: U,,Když podpoříš můj návrh, podpořím tvůj" Označuje se jako Logrolling Logrolling - efektivní projekty 50 100 -30 -30 Muzeum 5060NB -30-30Strana C 100-20Strana B -20110Strana A ObchvatStadion 7 Logrolling ­ neefektivní projekty -50 20 -30 -40 Muzeum -20-20NB -30-30Strana C 50-40Strana B -4050Strana A ObchvatStadion Použitá literatura FIALA, P. Skupinové rozhodování. Praha : VŠE, 1997. 193 s. ISBN 80- 7079-044-X CULLIS, J., JONES, P. Public finance and public choice. 2nd ed. Oxford : Oxford University Press, 1998. 422 s. ISBN 0198775792 MUELLER, D. C. Public choice III. 1st ed. Cambridge : Cambridge University Doporučená literatura ARROW, K. 1951. Social Choice and Individual Values. New York: Wiley. BLACK, D. 1958. The Theory of Committees and Elections. London and New York. Cambridge University Press. DOWNS, A. 1957. An Economic Theory of Democracy. New York. Harper. OLSON, M. 1965. The Logic of Collective Action. New York. Schocken.