1
Efektivnost ve VS
Problémy reálného dosahování efektivních
stavů aneb ,,už žádné modely"!
13. přednáška
Efektivnost jako pojem
Alokační efektivnost v reálném
světě?!
efektivnost jako cíl apod.
optimum - dynamická rovnováha zájmů
a subjektivních představ
Jak dosahovat efektivních stavů?
příčiny neefektivnosti VS (+velikost VS)
faktory efektivnosti
pro připomenutí:
problém definování DOBRA (P1)
historická podmíněnost našich názorů
(P2)
subjektivnost kategorie užitku
v realitě je dokonce obtížné
identifikovat, proč vláda konkrétní
aktivitu realizuje (zejména se těžko
odděluje alokační a distribuční fce)
Efektivnost - klasický přístup
znamená produkovat zboží nebo
služby s nejmenšími možnými
náklady
,,a penny saved is a penny earned"
Ben Franklin
Taylor: efektivnost primární cíl pro
management
2
Simon
The criterion which the administrator
applies to the facultual problems is one of
efficiency. The resources, the input, at the
disposal of the administrator are strictly
limited.... It is his function to maximize the
attainment of governmental objectives
(assuming they have been agreed upon) by
the efficient employment of the limited
resources that are available to him.
pro Simona slouží efektivnost jako
standard při rozhodování uvnitř
organizace a prostředek jejího řízení.
Definuje ji jako maximalizaci poměru
čistých kladných výsledků k nákladům
příležitosti.
příklad knihovny
která knihovna je efektivní?
jaký to má vztah k cílům a zájmům
klientů (co když chtějí šetřit
především čas (Stone, 1988)
Další příklady: vysoká škola,
nemocnice, ústav sociálních služeb
V realitě je efektivnost ...
cílem?
uspořádat za všech okolností společenské
systémy tak, aby dosahovaly ,,žádoucích" efektů
s co nejlepším poměrem C/E? Ale kdo definuje
(má definovat) ,,žádoucí"??
nástrojem?
např. k správnému plnění nějakých ,,funkcí"?
Kritériem selekce?
Výmluvou pro prováděná a realizaci
individuálních a skupinových zájmů?
3
Optimum ve VS?
motivace (vlastním prospěchem?) +
potenciální přítomnost donucení +
neexistence apriorního žebříčku hodnot +
objektivní nároky na přežití a rozvoj
kladené prostředím a ostatními komunitami
=>
optimem se zdá být dynamická
rovnováha zájmů zainteresovaných
subjektů, která dlouhodobě osciluje
kolem takového uspořádání, které
(snad) generuje dostatečné podmínky
pro přežití (rozvoj, úspěch) komunity
Příčiny neefektivnosti
proč je VS neefektivní?
viz VE, resp. Strecková (nepřítomnost
zisku, obtížnost vyjádření užitků, sklon k
byrokratizaci...)
jednou z nich špatná struktura, velikost
VS
Optimální velikost VS
"Bod optima velikosti a struktury
veřejného sektoru se nachází v
prostoru, kdy ztráty, vyplývající z toho,
že určité ekonomické aktivity jsou
zabezpečovány trhem, jsou větší, než
ztráty, které vyplývají z toho, že určité
ekonomické aktivity jsou zajišťovány
veřejným sektorem." Strecková
Faktory
ovlivňující reálnou velikost a
strukturu veřejného sektoru
- ekonomické
- geopolitické
- historické
- kulturně náboženské
- politické
- závěry
4
Ekonomické faktory
fáze ekonomického rozvoje
nerozvinuté
rozvojové
industriální
postindustriální
bariéra spotřeby
bariéra výkonnosti
Závěry 1
Nelze vytvořit jeden obecný model velikosti
a struktury veřejného sektoru, který by
zajišťoval jeho optimální
národohospodářskou efektivnost.
Mezinárodní komparace a studium zkušeností
jiných zemí je sice inspirativní, ale poznatky nelze
chápat izolovaně. Musí být vždy posuzovány z
hlediska širších souvislostí, z hlediska stavu a
vývoje podstatných faktorů.
Závěry 2
Ani pro jednu zemi nelze vytvořit jeden
ideální model. Faktory, které ovlivňují
optimální velikost a strukturu
veřejného sektoru se samy o sobě
vyvíjí a kladou tedy rozdílné nároky
jak na velikost, tak na strukturu
veřejného sektoru
Faktory efektivnosti
Vnější
jsou výsledkem celkového uspořádání
společnosti a fungování jeho ekonomiky
- politické uspořádání společnosti
- fungování tržního sektoru.
- konkurenční prostředí mezi institucemi
veřejného sektoru
- financování veřejného sektoru podle jeho
výkonů a užitků.
5
pokr.
vnitřní
- věda a technika.
- struktura veškerých činností.
- všechny formy dělby práce.
- kvalifikace pracovníků.
- iniciativa pracovníků
- systém řízení.
Konkurence jako faktor
efektivnosti
Strecková:
,,Praxe dokazuje, že vytváření konkurenčního
prostředí uvnitř veřejného sektoru všude tam, kde je
to provozně možné a finančně únosné, přináší typický
efekt konkurence a tím je zlepšování vztahu mezi
velikosti nákladů a produkovaným užitkem
(zdůraznil I.M.). Svobodná volba školy stejného
druhu, svobodná volba lékaře, zadání veřejných
zakázek veřejnému sektoru cestou grantů, veřejných
soutěží apod., to vše přispívá k vytvoření prostředí
efektivnosti ve veřejném sektoru. Toto konkurenční
prostředí ovšem přináší svůj efekt pouze tehdy,
jestliže je uveden do života další jmenovaný faktor, a
to je financování podle jeho výkonů a užitků..."
Na druhé straně jsme právě v praxi často
svědky, že konkurence je vnímána
v prostředí veřejného sektoru jako něco
cizího, nevítaného, škodlivého. Jako jev,
který je nežádoucí, neboť vede k vyšším
nákladům, nevyužití kapacit a zdrojů.
setkáváme se s požadavky na redukci
kapacit v zájmu nižších nákladů, vytváření
,,promyšlených" sítí poskytovatelů služeb,
které by zajistily koordinovanou investiční
politiku a bojovaly s možnými duplicitami
v nabízených službách, apod.
6
Reforma VF v ČR:
vnitřní konkurence o dané finanční zdroje.... ,,tolik
nutný prvek ..."
Konkurence je zde v jedné řadě s dalšími moderními
(a žádoucími) prvky nové fiskální soustavy: tlakem
na výkonově orientované rozpočtování, nastartováním
procesu výdajových auditů, periodickým
monitorováním a analýze výsledků a přínosů
konkrétních výdajových programů, vyšší odpovědnosti
správců kapitol za plnění cílů s danými finančními
prostředky, vyšší otevřenosti a transparentnosti vůči
nejširší veřejnosti ­ klientům
VS a konkurence
A: Která jsou relevantní místa výskytu a
kontaktu VS s konkurencí?
B: O co se soutěží?
C: Kdo s kým?
D: Předpoklady...
E: Dopady absence předpokladů...
A. Která jsou relevantní místa výskytu a
kontaktu VS s konkurencí?
uvnitř VS
jeden typ služeb (činností) zajišťuje potenciálně
více subjektů)
institucionálně
finančně
boj o rozpočtové prostředky (viz odkaz (3))
(jednotlivá ,,odvětví", resp. jejich ,,veřejné"
části)
VS kontra další sektory
ziskový privát (cream skimming)
neziskový (NGO) (zejména sociální služby)
domácnosti (např. vzdělávání)
B: O co se soutěží?
obecně o peníze a v návaznosti na to:
klienty, výkony, služby, kapacity (možnost
jejich budování) pokud s sebou přinášejí
prostředky
přízeň politiků (lobbing, PR, mediální politika)
zřizovatele
zařazení do garantovaných sítí
o možnost dělat věci tak, jak chtějí (míra
autonomie, seberealizace, vědecké
aspirace, svoboda tvorby...)
o jiné než finanční zdroje
kvalitní pracovní sílu
budovy, majetek...
7
soutěžní prvky se vyskytuje i tam,
kde se bezprostředně nefinancuje
podle výkonu, ale není to tak výrazné
a převažuje spíše koordinace ­
postupy státního zastupitelství,
soudů...
naopak tendence ,,rozdělovat a
panovat" viz VZP
C: Kdo s kým?
C: kdo s kým:
manažeři reprezentující celé instituce
výkonní pracovníci mezi sebou a
někdy (soutěž o granty) s jinými
jinde
...
D. Předpoklady k tomu, aby konkurence
napomáhala vyšší efektivnosti využití zdrojů:
financování podle výkonů
vícezdrojové financování
pokud možno soulad jurisdikce s okruhem
potenciálních uživatelů veřejně
poskytovaných statků a služeb
vyřešení otázky ,,co s těmi, kdo
v konkurenci podlehnou"
standardizace výstupu, resp. schopnost
artikulovat parametry (kvantitu a kvalitu)
výstupu
...?
E. Co se děje, když podmínky
splněny nejsou:
Růst fixních nákladů
rigidita kapacit a s ní související přebytek nabídky.
Je to dražší (z pohledu veřejných rozpočtů, je tu
ještě subproblém celkových nákladů ­ např. náklady
domácností...),
na druhé straně to přináší potenciálně vyšší úroveň
kvality (dostupnost služeb, větší variabilita služeb,
méně klientů na poskytovatele.
Nezbytně to nemusí být neefektivní.
Distribuční problémy ­ někde mají služby lepší a platí
stejně jako jinde...