1 1 Reforma VEFI 4. přednáška z předmětu Veřejné finance I. Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. 2 Obsah přednášky Reformy VEFI a nové nástroje rozpočtové politiky (zejména propojení programového rozpočtování, víceleté rozpočtování a výkonového rozpočtování) Reforma VEFI v ČR 3 Komplexní pojetí reformy VEFI Reforma veřejných rozpočtů (státní rozpočet, regionální rozpočty, místní rozpočty) Reforma důchodového systému Reforma zdravotního systému Reforma rozpočtové politiky (nástrojů rozpočtování) 4 VÝVOJ VEŘEJNÝCH FINANCÍ OD 70. ­ 80. LET DO SOUČASNOSTI ­ KLÍČOVÉ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍ ANALÝZY A KOMPARACE (OECD, SB, MMF, EU) ­ GENERACE STANDARDŮ, ETALONŮ, DOPORUČENÍ VF ŘÍZENÍ VÝDAJŮ VÍCELETÉ ROZPOČTOVÁNÍ (STŘEDNĚDOBÉ VÝHLEDY) PROGRAMOVÉ ROZPOČTOVÁNÍ VÝKONOVĚ ORIENTOVANÉ ROZPOČTOVÁNÍ AKRUÁLNÍ PRINCIP VE VF ŘÍZENÍ FISKÁLNÍCH RIZIK 5 FISKÁLNÍ CÍLENÍ (STŘEDNĚDOBÉ VÝDAJOVÉ RÁMCE) AUDIT VÝDAJŮ PROGRAMOVÉ SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTU ROZŠÍŘENÍ STŘ. VÝDAJOVÝCH RÁMCŮ O VÝDAJE MIMOROZPOČTOVÝCH FONDŮ STÁTNÍ POKLADNA 1. AGREGÁTNÍ FISKÁLNÍ DISCIPLÍNA (fiskální udržitelnost) 2. EFEKTIVNOST ALOKACE (ALOKAČNÍ EFEKTIVNOST) 3. OPERAČNÍ (PROVOZNÍ, TECHNICKÁ) EFEKTIVNOST NOVÉ NÁSTROJE implementované v ČR INOVAČNÍ SMĚRY ROZPOČTOVÉ POLITIKY SB 6 - vymezení problematiky - střednědobý přístup k rozpočtování - programová struktura rozpočtu - orientace rozpočtu na výkon - situace v ČR 2 7 Příčiny reformních snah Vymezení problematiky - rostoucí objem finančních prostředků v rozpočtech - fiskální nerovnováha (narůst deficitu a veřejného dluhu) - nutnost objektivizace a identifikace výdajů v rozpočtech - nevyhovující struktura rozpočtu neumožňující efektivní rozhodování (horizont sestavování, struktura oblastí) - probíhající změny v systému řízení veřejného sektoru (NPM,CAF, Benchmarking, ISO normy apod.) 8 Vývoj Vývojové trendy rozpočtování - PPBS ­ alokační systém založený na ekonomické analýze (60. léta v USA) - ZBB ­ rozpočtování vycházející z nuly, každoroční obhajování rozpočtových položek - víceleté rozpočtování a programové financování - nástroj k identifikaci a evidenci existujících programů a přidělování prostředků na ně v dalších rozpočtech - na nástroj řízení výdajů a přidělování zdrojů v rámci tvrdých rozpočtových omezení - orientace rozpočtu na výkon 9 Základní cíle rozpočtového (výdajového) výhledu: Výdajový program ­ základní charakteristika - zlepšit makroekonomickou bilanci na základě vývoje konzistentního a reálného výdajového rámce - - zlepšit alokaci zdrojů směrem ke strategickým prioritám - zvýšit snahy o předpověditelnost politiky a financování - poskytovat výdajovým organizacím striktní rozpočtové limity společně se zvýšenou autonomii v rozhodování o těchto prostředcích 10 Předpoklady pro efektivní fungování: Výdajový program ­ základní charakteristika - spolehlivost prezentovaných odhadů hospodářského vývoje a dalších podkladů - dostatek informací - reálné stanovení limitů - vhodná struktura rozpočtu - disciplína v systému ­ autonomie, erudice, kontrola 11 Veřejný výdajový program Výdajový program ­ základní charakteristika - soubor projektů s vymezeným cílem - časový harmonogram - vymezený rozpočet - daná pravidla pro realizaci a financování, hodnocení výsledků - strategický dokument - vnější a vnitřní faktory ovlivňující program 12Výdajový program ­ schéma 3 13Orientace na výkon Orientace na výkon - systematická implementace mechanismů sledujících efektivitu vynakládaných prostředků - moderní systémy řízení (NPM, CAF, Benchmarking, ISO normy apod.) - rozpočet se vymezuje nejen výdaji, ale především výstupy a účinky výdajů - problém stanovení ukazatelů pro celý program - kontroly plnění ­ operativní, podrobné 14Nástroje pro zlepšování odpovědnosti manažerů Vláda hledá nejefektivnějšího dodavatele (i v rámci soukromého sektoru) ­ tedy toho, který poskytne službu za nejvýhodnější cenu při stanovených podmínkách Testování trhu Vláda vytváří prostředí pro možnou volbu mezi poskytovateli služeb v rámci interního trhu vládního sektoru Oddělení poskytovatel -příjemce Explicitní specifikace výstupů dává manažerům jistotu o tom, jaký se od nich očekává výkon Specifikace výstupu Snižování provozního rozpočtu v souvislosti s plánem na růst produktivity nutí manažery hledat zlepšení Dividenda z efektivity Manažeři dostávají přidělené zdroje na provozní výdaje na základě vlastního uvážení rozhodují o vstupech Rozpočet nákladů na provoz VýhodyNástroj 15Stanovení výkonových ukazatelů na program Náklady na vyřízenou žádost budou průměrně 150 Kč Náklady Alespoň 65% klientů bude spokojenoKvalita služeb Chybovost posouzení požadavků nepřekročí 2% Kvalita práce 97% bude vyřízeno do 3 dnů, 99,9% do 5 dnů Včasnost Bude vyřízeno 500000 žádostíObjem práce PříkladMěřítko 16 17Střednědobý přístup k rozpočtu 18Střednědobý přístup k rozpočtu 4 19Situace v ČR - po roce 1989 redefinice systému řízení NH, redefinice systému VEFI, restrukturalizace, privatizace apod. - hospodářská recese 96/97 - 1999 pětiletý fiskální výhled -z. č. 218/2000, o rozpočtových pravidlech zavedení víceletého rozpočtování (rozpočtových výhledu) - programové financování především v oblasti reprodukce investičního majetku - vymezuje dokumentaci programu, ISPROFIN, systém schvalování programů 20 Víceleté rozpočtování v ČR Rozpočtové výhledy na 2 roky (sestavuje MF ČR, vláda předkládá s návrhem SR do PS, PS bere na vědomí) - na více let: programy, státní záruky, programy a projekty EU Zpočátku rozpočtové výhledy měly jen orientační charakter a chyběla provázanost mezi rozpočtovým výhledem a státním rozpočtem Později v rámci EU doporučovaného fiskálního cílení byla zavedeny výdajové rámce (rozpočtové stropy) v rámci dokumentů SR a schvalované PS 21 Střednědobý výhled obsahuje (č. 18/2000) vývoj zákl. ukazatelů NH (zejména HDP a spotřebitelské ceny) záměry vlády týkající se P, V a salda SR a SF částky střednědobých výdajových rámců (dle kapitol SR a SF) celkové příjmy a výdaje SR a SF P a V jednotlivých kapitol SR a SF výdaje na programy (na dobu fin.) schválené vládou výdaje na programy a projekty EU přehled závazků fyz, a práv. osob, za které se zaručily jménem státu OSS v případě schodku předpokládaný způsob jeho financování 22 Střednědobý výdajový rámec (č. 18/2000) celkové výdaje SR v návrhu SR se stanoví na základě střednědobého výdajového rámce střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, a stanoví jej na návrh vlády PS v usnesení k vládnímu návrhu zákona o SR, a to vždy jednou částkou (výjimky např. realizace st. záruk) od částky se odečítají (přičítají) některé výdaje (jiný vývoj spotřebitelských cen, změna zákonů o rozpočtovém určení daní, jiná výše zdrojů EU, mimořádné situace, jiné vlivy - dvě promile) 23 Programy programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro pořízení nebo tech. zhodnocení hmotného a nehmotného majetku, jeho údržbu, opravy atd. evidují se v ,,Informačním systému finan. reprodukce majetku" (ISPROFIN spravuje MF) registruje daný správce kapitoly (i změnu) se souhlasem MF výši účasti SR na fin. programu stanoví vláda od 5 mld. Kč a ministerstvo do 5 mld. Kč výdaje na program jsou účelově určené 24 Dokumentace programu a) identifikační údaje, podprogramy, harmonogram přípravy a realizace b) bilanci potřeb a zdrojů financování c) specifika cílů s technicko-ekonomickým zdůvodněním a vyhodnocením efektivnosti 5 25 ISPROFIN má následující funkce (Informační systém programového financování) Manažerský systém pro řízení a kontrolu čerpání položek státního rozpočtu. Pro každou akci, investiční nebo neinvestiční, plánovat finanční potřeby a zdroje podle podmínek stanovených vyhláškou MF. Akce je evidována, a v průběhu realizace sledována, podle hodnotových, termínových a technologických kriterií stanovených vyhláškou. Systém umožňuje průběžné operativní sledování průběhu realizace akce a zpracování požadované dokladové dokumentace. Zpracovává dokumentaci nutnou k uvolňování finančních prostředku v souladu se stanovenými postupy. Umožňuje export a import dat, jak v samotném sytému, tak i mezi cizími vnějšími informačními systémy. Základní údaje o jednotlivých akcí zpřístupňuje na Internetu. 26 Podíl programového financování na státním rozpočtu ČR 15,2% 16,3% 12,3% 13,2% 10,3% 9,2% 6,6% 6,9% % % % % % % % % % % 2000 2001 2002 2003 Podíl programového financování na SR Podíl programů reprodukce majetku na SR Podíl programů na rozpočtu 27 Dotace a návratné fin. výpomoci na dotace a návratné fin. výpomoci není právní nárok může poskytnout ústřední orgán st. správy, úřad práce, AV ČR, GAČR, OSS dle zákona rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce (vydá písemné rozhodnutí) poskytovatel uvede podmínky poskytnutí a zaznamená v Centrální evidenci dotací (CEDR) některé dotace na základě dohod mezi poskytovatelem a příjemcem (dle zvl. zákona) specifické dotace pro úsc (stanoví zákon o SR) 28 CEDR (informační systém pro centrální evidenci dotací) podpůrný nástroj pro sledování, evidenci, vyhodnocení a kontrolu dotací poskytovaných ze státního rozpočtu má vazby na další registry veřejné správy - Centrální evidenci obyvatel (CEO) a Automatizovaný registr ekonomických subjektů (ARES) a je koncipován na jednotném Územně identifikačním registru člení se do několika částí které jsou provozovány na jednotlivých stupních relevantních institucí (MF ČR, ÚFDŘ, FŘ a FÚ) a na dalších ministerstvech i agenturách, které poskytují dotace systém, který řeší státní podporu hypotečního úvěrování je provozován na MMR ČR 29 Uspořádání jednotlivých částí IS CEDR Schéma 30 Reforma veřejných rozpočtů v ČR Dokument schválen vládou v roce 2003 Příčiny reformy Opatření reformy 6 31 REFORMA VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ ČR 1. ETAPA ­ ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE (1. VARIANTA 12/2002, 2. VARIANTA 5/2003) 2. ETAPA REALIZACE - NOVELIZACE LEGISLATIVY, NÁSTROJŮ ROZPOČTOVÉ POLITIKY APOD. 32 Vývoj příjmů, výdajů a deficitu veřejných rozpočtů v ČR 33,0 35,0 37,0 39,0 41,0 43,0 45,0 47,0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Příjmyavýdajev%HDP -7,0 -6,0 -5,0 -4,0 -3,0 -2,0 -1,0 0,0 Saldov%HDP Saldo VR bez čistých půjček a výdajů TI Příjmy Výdaje bez čistých půjček a výdajů TI 33 Vývoj celkových mandatorních výdajů Mandatorní výdaje výdaje vyplývající ze zákona (tj. sociální transfery, platba na penzijní připojištění, stavební spoření, platba státu do zdravotního pojištění, dluhová služba apod.) výdaje vyplývající z jiných právních norem a z výdajů vyplývajících ze smluvních závazků státu (záruky, transfery mezinárodním organizacím atd.) Quasi-mandatorní výdaje výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, na obranu, mzdy a platy v rozpočtové sféře a předurčené kapitálové výdaje 34 Důvody pro fiskální konsolidaci Důvody ,,vnitroekonomické" riziko domácího ekonomického vývoje zmenšování prostoru pro realizaci vládních rozpočtových priorit, pokles prostoru pro investice neexistence zabudovaných nástrojů pro zvrácení těchto nepříznivých tendencí Důvody vnější ­ integrace do EU/EMU ztráta dobré výchozí pozice ČR absolutní rozpor s principy platnými v EU penalizace finančními trhy z důvodu nedůvěry ve zdravý fiskální vývoj 35 Deficit veřejných rozpočtů kandidátských zemí 36 Mimořádné příjmy a výdaje veřejných rozpočtů 7 37 Dynamika veřejných výdajů 38 Švédský příklad 39 Holandský příklad 40 Poměr opatření na příjmové a výdajové straně 34,5% 65,5% 28,5% 71,5% 23,7% 76,3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 2004 2005 2006 Opatřenína příjmové straně Opatřenína výdajové straně 41 Příjmová a výdajová opatření ve státním rozpočtu 2004 ­ 2006 dle reformy Aktivní opatření na straně příjmů = 71,2 mld. Aktivní opatření na straně výdajů = 199 mld. Aktivní opatření celkem = 270,2 mld. Kč 42 Vývoj deficitů veřejných rozpočtů a veřejného dluhu ČR (bez závazků ČKA) v pasivním a aktivním scénáři -10 -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Deficitv%HDP 11 18 25 32 39 46 53 60 67 74 81 Dluhv%HDP Deficit - pasivní scénář Deficit - aktivní scénář Dluh - pasivní scénář Dluh - aktivní scénář Fiskální reforma Maastrichtské kriterium fiskálního deficitu a dluhu 8 43 Rizika dalšího pokračování reformy Nemocenské pojištění Sektor zdravotnictví Důchodové pojištění Střednědobý výdajový rámec Počty a platy státních úředníků Nastavení částek důchodového minima Státní sociální podpora Oblast sociální péče a další ... 44 Koncepce reformy veřejných rozpočtů ... Reforma nesmí být vnímána jako jednostranná akce ministerstva financí, jdoucí proti zájmům výdajových resortů. Jedině kolektivní odpovědnost celé vlády za fiskální reformu umožní nalézt žádoucí úspory a současně vytvořit prostor pro realizaci vytýčených vládních výdajových priorit. 45 Doporučení Rady ECOFIN použít dodatečné zdroje na snižování deficitu zavést rozpočtové cílování založené na střednědobých výdajových stropech vytvořit pravidla pro snižování rizika zvyšující se zadluženosti regionů a místních samospráv zahájit reformu penzijních a zdravotních systémů minimalizovat dopady operací České konsolidační agentury 46 Konkrétní cíle reformy Podpora hospodářského růstu s cílem dosáhnout jeho zrychlení (podpora nabídkové strany) Posílení konkurenceschopnosti ČR Podpora vzdělanosti Podpora rodin s dětmi se zaměřením na pracující rodiny (daňový bonus) 47 Snížení základní sazby DPH Snižuje se základní sazba DPH z 22% na 19% Sociálně citlivé položky zůstávají ve snížené 5% sazbě potraviny a nápoje, léky a zdravotnické prostředky, dodávky tepla, stavební práce související s bydlením, knihy a noviny, dětské autosedačky a dětské pleny, pohřebnictví a související služby, vnitrostátní hromadná osobní doprava. 48 Podpora rodin s dětmi Společné zdanění manželů s dětmi Přispěje k podpoře rodin, které žijí ve společné domácnosti se svými dětmi Jedná se o snahu zamezit negativnímu demografickému vývoji české populace Zavedení daňového bonusu (od 1. ledna 2005 dostane rodina za každé vyživované dítě 6 000 Kč ročně) 9 49 Podpora podnikání V roce 2006 budou v České republice firmy platit tak nízkou efektivní daň jako ve Slovenské republice Zjednodušení administrativních úkonů spojených se zahájením a v průběhu podnikání, zřízení centrálního místa pro registraci a kontakt s úřady Zrychlení odpisů 50 Podpora vědy a výzkumu Snížením daňového zatížení veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. Zavedením možnosti odpočítávat od základu daně dary veřejným vysokým školám a veřejným výzkumným institucím až do výše 10% základu daně. 51 Omezení daňových úniků Zamezení prodeje tabáku a lihovin na tržištích Zavedení registračních pokladen? Povinné značení lihu Omezení plateb v hotovosti Finanční policie 52 KONVERGENČNÍ PROGRAM ČR ­ (VSTUP DO EUROZÓNY) KONSOLIDACE VEŘEJNÝCH FINANCÍ deficit dluh 2003 6,6 % (11,7 %) 30,0 (38,3 %) 2004 2,9 % 30,6 % 2005 2,6 %??ČSÚ 30,5 2006 3,6 % 30,8 % 2007 3,3 % (3,8-4%) 37,9 % 2008 2,7 % 37,8 % PŘÍSTOUPENÍ K EURU 2010?? 53 Rada ECOFIN 2004 - listopad Ukončit situaci nadměrného schodku a snížit schodek do roku 2008 pod 3 % Důsledně realizovat opatření Konvergenčního programu, zejména snížení mzdových nákladů ve státní správě a snížení výdajů ministerstev Vyšší rozpočtové příjmy použít na snížení deficitu Zavést fiskální cílení založené na střednědobých výdajových rámcích Vytvořit pravidla pro snížení rizik zadluženosti úsc Zahájit reformu penzijního a zdravotního systému Minimalizovat negativní dopad ČKA 54 Rada ECOFIN 2005 - listopad KP se plní, ale je málo ambiciózní Přijmout výdajové škrty v oblasti spotřeby vlády, aby nebyly překročeny výdajové rámce Zvýšené příjmy použít na snižovaní deficitu Větší úsilí věnovat penzijní reformě a zdravotnictví Dosáhnout většího souladu dat se standardem ESA 10 55 Rada ECOFIN 2006 - leden Deficit na rok 2008 ­ 2,7 % = nedostatečná bezpečnostní rezerva Zvýšit kvalitu rozpočtového plánování (příčiny převodu neutracených výdajů do rezervních fondů) Posílit roli střednědobých výdajových rámců Zlepšit dlouhodobou udržitelnost VEFI urychlením důchodové reformy a reformy zdravotnictví 56 Rada ECOFIN 2006 - listopad ? 57 Komplexní reforma VEFI by měla zahrnovat reformu veřejných rozpočtů (realizuje se, byť nedůsledně) reformu sociálního systému, zejména důchodového systému (mění se jen parametry, nikoliv systém, chybí politický konsensus) reformu zdravotního systému 58 Děkuji za pozornost