1
Fiskální nerovnováha
Petra Dvořáková
KVE ESF MU
2
Obsah přednášky
Teorie krátkodobé fiskální
nerovnováhy (vznik, členění,
financování)
Teorie dlouhodobé fiskální
nerovnováhy (členění, aspekty)
Fiskální kritéria (Maastrichtská
kritéria)
3
Definice fiskální nerovnováhy
nesoulad mezi veřejnými
příjmy a veřejnými výdaji
a) krátkodobá fiskální nerovnováha:
­ přebytek, vyrovnaný rozpočet,
deficit
b) dlouhodobá fiskální nerovnováha:
­ dluh 4
Krátkodobá fiskální nerovnováha
Obecně nesoulad mezi rozpočtovými
příjmy a rozpočtovými výdaji v rámci
jednoho rozpočtového období.
Rozpočtový deficit = situace, kdy jsou
rozpočtové příjmy nižší než rozpočtové
výdaje.
Rozpočtový přebytek = situace, kdy jsou
rozpočtové výdaje nižší než rozpočtové
příjmy, tzv. negativní vládní úspora.
5
Primární x sekundární deficit
primární deficit - převis veřejných výdajů
nad veřejnými příjmy v daném rozpočtovém
roce (bez započtení úroků z veřejného
dluhu)
sekundární deficit ­ spojený s náklady
financování veřejného dluhu
celkový deficit = primární deficit + úroky
z veřejného dluhu
(úroky jsou mandatorním výdajem vlády,
v posledních letech rostou nejrychleji ze
všech výdajů)
6
Graf: Vývoj mandatorních výdajů v ČR (1995 ­ 2007).
Zdroj: MF ČR, Návrh SR na 2007.
0
100000
200000
300000
400000
500000
600000
700000
800000
mil.Kč
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2005 2006 2007
výdaje na dluhovou službu celkové mandatorní výdaje bez dluhové služby quasi mandatorní výdaje
2
7
Složky deficitu
Strukturální (aktivní) složka
vzniká na základě rozhodnutí vlády
je nástrojem fiskální politiky vlády
Faktory vzniku
expanzivní politika vlády (zvýšení výdajů nebo
snížení daní)
vládní populismus a s ním související růst vládních
výdajů k ovlivnění voličů
snaha rozložit důsledky výdajového šoku do více let
snaha rozložit daňovou zátěž (např. u nákladných
veřejných projektů)
8
Složky deficitu
Cyklická (pasivní) složka
vzniká vlivem průběhu hospodářského cyklu či
vlivem jiných exogenních faktorů (nikoliv
rozhodnutím vlády)
Faktory vzniku
hospodářský pokles (deprese)
zvýšení cen základních surovin (např. ropné šoky)
mimořádné události (válečný konflikt, přírodní
katastrofa apod.)
úrok z veřejného dluhu (pokud hrazen
z rozpočtových výdajů)
9
Členění deficitů dle hlediska času
plánovaná nerovnováha - např. Návrh SR,
který jde každoročně do PSP ČR
nerovnováha v průběhu rozpočtového
období - dynamický pohled
(Plnění SR - MF ČR)
nerovnováha na konci rozpočtového
období - statický (bilanční) pohled
10
Graf: Rozdíl mezi rozpočtovaným a skutečným výsledkem
hospodaření SR v letech 1993 ­ 2005 (v mld. Kč).
-140,0
-120,0
-100,0
-80,0
-60,0
-40,0
-20,0
0,0
20,0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Mld.Kč
Schválený výsledek hospodaření SR Skutečný výsledek hospodaření SR
Zdroj: Autor na základě dat MF ČR.
11
Graf: Vývoj deficitu v ČR v letech 1995 -
2005 (v % HDP).
Zdroj: MF ČR, 2006.
12
Konsolidační přístup k deficitu
zajímá nás, kde deficit vznikl
v případě ČR vzniká největší část deficitu
u státního rozpočtu (centrálních rozpočtů)
menší část vzniká u místních rozpočtů
(v některých státech ze zákona zakázáno)
nutno rozlišit deficit státního rozpočtu a
konsolidovaný veřejný
3
13
Způsoby krytí deficitu
1. monetární
- emise měny  inflace
2. rozpočtové
- zvýšení daní (jiných veřejných příjmů)
- snížení výdajů
3. dluhové
- prodej vládních cenných papírů
- domácí či zahraniční vládní úvěry
- transformace do veřejného dluhu
4. aktivy
- např. výtěžkem z prodeje státního
majetku či výnosy z privatizace 14
Rozpočtové důsledky deficitu
Krátkodobé
umožňuje zvětšení vládního
rozpočtového omezení
nemusí způsobit výrazné rozpočtové
komplikace
Dlouhodobé
může vést k rostoucí úrokové zátěži
nebo k inflaci
15
Makroekonomické důsledky deficitu
neoklasický přístup - hodnotí deficit
negativně  odmítá jej
keynesiánský přístup - hodnotí aktivní
deficit pozitivně  v určitých
případech ho doporučuje
neoricardiánský přístup - popírá
makroekonomické důsledky deficitu 
je vůči němu neutrální
16
Dlouhodobá fiskální nerovnováha
Veřejný dluh
souhrn pohledávek ostatních
ekonomických subjektů vůči státu
zjednodušeně kumulace dosavadních
rozpočtových deficitů
je jednou z variant řešení krátkodobé
fiskální nerovnováhy
17
Veřejný dluh
hrubý VD
čistý VD = hrubý VD  státní finanční aktiva
SFAK... finanční rezervy a účelové
prostředky vlády vedené na zvláštních
účtech centrální banky (finanční rezervy na
rizika vládních úvěrů, pohledávky vůči
zahraničí...)
18
Graf: Vývoj vládního dluhu v ČR
v letech 1995 - 2005.
Zdroj: MF ČR, 2006.
4
19
Graf: Primární deficit a veřejný dluh
Primární deficit (% HDP)
-18
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1000
Dluh (% HDP)
Deficit
Deficit bez reformy
Dluh
Dluh bez reformy
Zdroj: Konvergenční program ČR, 2004.
20
Forma dluhu
podle držitele (stav k 31. 8. 2006):
nefinanční podniky (0,70 %)
finanční instituce (73,34 %)
vládní instituce (1,44 %)
domácnosti (0,22 %)
neziskové instituce sloužící domácnostem (0,02 %)
nerezidenti (23,28 %)
podle instrumentu:
úvěr ­ hrají menší roli
krátkodobé CP: SPP ­ splatnost do 1 roku
dlouhodobé CP: SD ­ splatnost až 20 let
21
Vnější x vnitřní dluh
vnitřní = domácí dluh
vnější = zahraniční dluh
ČR dříve financovala výhradně
z domácích zdrojů ­ v roce 2004 byly
poprvé vydány dluhopisy v 
22
Struktura a vývoj státního dluhu
0,80,91,61,61,51,21,11,00,80,70,70,70,7
Směnky pro úhradu účasti
u EBRD a IBRD
0,00,00,00,00,18,98,88,88,88,88,88,98,9
Závazky převzaté od
ČSOB v nekonvertibilních
měnách
0,00,00,00,00,00,10,13,47,811,519,833,038,4
Závazky převzaté od
ČSOB v konvertibilních
měnách (CDZ)
29,720,711,72,50,00,00,00,00,00,00,00,00,0Půjčky od EIB
0,00,00,05,27,29,611,311,420,923,323,824,524,4
Půjčky na podporu platební
bilance
78,948,80,00,00,00,00,00,00,00,00,00,00,0Eurobondy
109,470,313,39,28,819,721,224,638,344,353,167,172,4Zahraniční dluh
0,00,00,00,00,00,00,00,26,04,317,638,149,9Ostatní zdroje
487,5397,0319,3222,6149,6104,377,070,057,943,941,728,319,5
Střednědobé a dlouhodobé
státní dluhopisy
94,2125,5160,6164,1186,6165,3130,199,870,962,642,023,817,0
Státní pokladniční
poukázky
581,8522,6479,9386,7336,2269,6207,1170,0134,8110,9101,290,286,4Domácí dluh
691,2592,9493,2395,9345,0289,3228,4194,7173,1155,2154,4157,3158,8STÁTNÍ DLUH CELKEM
2005200420032002200120001999199819971996199519941993
Zdroj: MF ČR, 2006.
23
Řízení státního dluhu
MF je oprávněno nabývat, zcizovat a právně
zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a
zcizovat dluhopisy ČNB (operace na
sekundárním trhu)
MF je oprávněno sjednávat obchody s
ostatními investičními nástroji vč. derivátů k
omezení úrokových, měnových aj. rizik
MF vytváří rezervu z výnosů emisí státních
dluhopisů pro úroková rizika a rizika
z neumístěných primárních emisí
24
Organizační schéma řízení státního dluhu
5
25
Metodiky pro stanovení velikosti deficitu (1)
metodika Eurostatumetodika MMF
,,širší" pojetí vlády,,užší" pojetí vlády
akruální princip,,cash" princip
aplikuje ČSÚaplikuje MF ČR
ESA 95GFS (1986)
26
Metodiky pro stanovení velikosti deficitu (2)
ESA 95GFS (1986)
- vyšší náročnost na
datové zdroje, výstupní
údaje s časovým
zpožděním
- nepodává komplexní
obraz hospodaření
vládního sektoru
+ poskytuje komplexní
pohled na hospodaření
vládního sektoru
(jednotky)
+ včasnost,
transparentnost, nízké
nároky na zdrojová data,
vazba na SR
27
Tabulka: Srovnání hodnoty vládního deficitu
dle GFS a ESA 95
2004*2003200220012000ESA 95
150,5328,5154,6149,896,7v mld. Kč
5,9 %12,9 %6,4 %6,4 %4,5 %v % HDP
5,2 %4,3 %3,7 %2,6 %3,1 %v % HDP
132,9109,289,359,966,8v mld. Kč
2004*2003200220012000GFS
Zdroj: MF ČR, ČSÚ
Poznámka: HDP je revidovaný z března 2004, * rok 2004 ­ predikce MF ČR.
28
GFS a ESA 95
Do budoucna předpoklad výrazného snížení
rozdílu mezi GFS-deficitem a ESA 95-
deficitem ­ důvody:
postupné ukončování činnosti TI,
neočekávají se další významné imputace
státních záruk,
MF ČR pracuje na implementaci metodiky
GFS 2001 ­ zahrnuje ,,širší" pojetí vlády.
29
Maastrichtská konvergenční kritéria
Čtyři kritéria stability:
Pevná pozice vládních financí.
Jejich výše se měří podle dvou ukazatelů ­ max. 3 % HDP roční
rozpočtový schodek a 60 % HDP celkového zadlužení.
Vysoká míra cenové stability.
Inflace nesmí překročit 1,5 % tří nejlepších členských zemí, měřeno
podle cenové stability předchozího roku.
Stabilita směnných kurzů.
Měna členské země se musí nacházet minimálně dva roky v rámci
normálních stanovených hranic fluktuačního pásma Evropského
monetárního systému (EMS).
Dlouhodobě založené úsilí o konvergenci.
Dlouhodobé úvěrové sazby nesmějí překročit průměr tří členských
zemí EU, které mají nejnižší sazby, o více než 2 %.
30
Maastrichtská kritéria
uvádí Smlouva o EU
pro přechod k EMU stanovena tato
konvergenční kritéria týkající se fiskální
politiky:
1. Kritérium deficitu vládního sektoru -
poměr deficitu vládního sektoru k HDP
nepřekročí 3 %
2. Kritérium hrubého vládního dluhu - poměr
vládního dluhu k HDP nepřekročí 60 %
6
31
Pakt stability a růstu
podepsán v r. 1997
objasňuje opatření z Maastrichtské dohody
související s postupy při nadměrném
rozpočtovém deficitu (nad 3 % HDP)
požadavek na členské země EMU, aby ve
střednědobém horizontu dosáhly téměř
vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu -
členské státy EU musí 2x ročně překládat
Radě svá rozpočtová data
32
Pakt stability a růstu (2)
V krátké historii Paktu limity nedodržely
Portugalsko, Německo a Francie, se kterými
Evropská komise zahájila řízení.
Kritéria podmínkou vstupu do EMU, ale při
neplnění kritérií neexistuje hrozba vyloučení
z EMU.
Placení sankcí se projevuje v dalším nárůstu
deficitu a veřejného dluhu.
Rada nemá kompetence, aby intervenovala
přímo do národních fiskálních politik.
33
Deficit veřejných financí v ČR a
Maastrichtské kriterium
Vládní deficit podle Maastrichtu
-2,4
-4,9
-3,6 -3,6
-5,8
-6,8
-6,6
-2,9
-2,6
-3,6
-8
-7
-6
-5
-4
-3
-2
-1
0
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*
%HDP
34
Graf: Srovnání deficitu nových členských zemí EU.
35
Srovnání se zeměmi EU ­ výše deficitu
- 2,6 %EU25- 2,8 %Dánsko
- 6,1 %Řecko- 2,5 %Nizozemí
- 5,2 %Malta- 2,5 %Litva
- 4,8 %Polsko- 1,9 %Slovinsko
- 4,5 %Maďarsko- 1,3 %Rakousko
- 4,2 %Kypr- 1,1 %Lucembursko
- 3,7 %Francie- 0,8 %Lotyšsko
- 3,7 %Německo- 0,3 %Španělsko
- 3,3 %Slovensko0,1 %Belgie
- 3,2 %Velká Británie1,3 %Irsko
- 3,0 %Itálie1,4 %Švédsko
- 3,0 %ČR1,8 %Estonsko
- 2,9 %Portugalsko2,1 %Finsko
Zdroj: MF ČR, březen 2005.
36
Veřejný dluh ČR a Maastrichtské
kritérium
Vládní dluh podle Maastrichtu
28,5 30,1 30,7 30,3 30,3
0
10
20
30
40
50
60
70
2002 2003 2004 2005 2006*
%HDP
7
37
Srovnání se zeměmi EU ­ výše dluhu
63, 8 %EU2548, 9%Španělsko
110,5 %Řecko45,1 %Finsko
105, 8 %Itálie43,6 %Slovensko
95,6 %Belgie43,6 %Polsko
75,0 %Malta42,7 %Dánsko
71,9 %Kypr41,6 %Velká Británie
66,0 %Německo37,4 %ČR
65,6 %Francie29,9 %Irsko
65,2 %Rakousko29,4 %Slovinsko
61,9 %Portugalsko19,7 %Litva
57,6 %Maďarsko14,4 %Lotyšsko
55,7 %Nizozemí7,5 %Lucembursko
51,2 %Švédsko4,9 %Estonsko
Zdroj: MF ČR, březen 2005.
38
KONEC