1
1
FINANČNÍ SYSTÉM
OBCÍ A KRAJŮ
8. přednáška z předmětu
Veřejné finance I.
Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc.
2
Obsah přednášky
1. Teoreticko-metodologický úvod
2. Rozpočtový proces úsc
3
Soustava veřejných rozpočtů ČR
Dotace
Příjmy
Dotace
Výdaje
Fondové
financování
Výdaje
Státní
rozpočet
Příjmy
Dotace
Výdaje
Výdaje
Rozpočty
obcí
Rozpočty
krajů
Příjmy
Příjmy
Dotace
Fondové
financování
může být také
na krajské
úrovni a obecní
úrovni
4
Teoretické (,,učebnicové") požadavky
na finanční systém úsc
Formulovány na bázi teorií zobecněných
historických (empirických) zkušeností.
stabilita
adaptabilita
účinnost
autonomnost
administrativní nenáročnost
transparentnost
konzistence
5
,,Evropské požadavky"
Projednány a schváleny Radou Evropy a
následně EU:
1. Evropská charta místní samosprávy ­
zavazující dokument
2. Evropská charta regionální samosprávy ­
pouze doporučující
6
Evropská charta místní samosprávy
stanoví následující principy (ČR 3,5,6)
1. Místní společenství mají v rámci hospodářské politiky
státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se
kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat.
2. Finanční zdroje místních společenství jsou úměrné
odpovědnosti stanovené ústavou a zákonem.
3. Alespoň část finančních zdrojů místních společenství
pochází z místních daní a poplatků, jejichž sazbu mohou
místní společenství v mezích zákona stanovit.
4. Finanční systémy, na nichž se zakládají zdroje, které jsou
místním společenstvím k dispozici, musí být natolik
různorodé a pružné, aby umožňovaly, že tyto zdroje budou
pokud možno stále odpovídat skutečnému vývoji nákladů
na plnění úkolů, které místní společenství mají.
2
7
Evropská charta místní samosprávy
stanoví následující principy (ČR 3,5,6)
5. Ochrana finančně slabších místních společenství volá po
zavedení postupů finančního vyrovnávání nebo rovnocenných
opatření, jež mají korigovat důsledky nerovného rozdělování
potenciálních finančních zdrojů a finančního zatížení, které je
třeba z nich hradit. Takové postupy nebo taková opatření
nesmějí omezovat volné uvážení, které místní společenství
mohou v rámci své vlastní odpovědnosti uplatňovat.
6. S místními společenstvími se vhodným způsobem konzultuje,
jak se jim přerozdělované zdroje mají přidělovat.
7. Dotace místním společenstvím se pokud možno předem neváží
na financování konkrétních projektů. Poskytování dotací
nelikviduje základní svobodu místních společenství uplatňovat v
rámci své působnosti volné uvážení.
8. Za účelem získávání úvěru na kapitálové investice mají místní
společenství v mezích zákona přístup na národní kapitálový trh.
8
Evropská charta regionální
samosprávy
1. Systém financování má poskytnout regionům předem
určitelný objem prostředků, jenž je přiměřený
zabezpečovaným úkolům a dovoluje regionům provádět
vlastní politiku.
2. Finanční zdroje regionů by měly být různorodé a
přizpůsobivé, aby bylo možné pružně reagovat na reálný
růst nákladů veřejných služeb i na celkové změny
hospodářského vývoje.
3. Pokud se týká výkonu vlastní působnosti, měly by být
používány zejména vlastní příjmy, s nimiž mohou
regionální orgány volně zacházet.
4. Ve shodě s principem solidarity zavede každý stát
mechanismus finančního vyrovnání, jenž počítá jak
s potenciálními zdroji, tak s potřebami s cílem zaručení
přijatelné životní úrovně obyvatel jednotlivých regionů.
9
Evropská charta regionální
samosprávy
5. Prostředky jsou regionům zásadně poskytovány na
neziskovém základě. Podmínky finančních transferů i
případné sdílení daňových výnosů jsou upraveny předem
na základě objektivních kritérií zohledňujících potřeby
jednotlivých regionů.
6. V mezích zákona mají regiony přístup na kapitálový trh a
mohou si zde půjčovat finanční prostředky za
předpokladu, že prokáží schopnost splácet dlužné částky
z vlastních příjmů.
7. Zákonný požadavek dodržovat rozpočtová a účetní
pravidla nelze považovat za zásah do finanční autonomie
regionů.
10
Rozpočtové zásady a pravidla
Rozpočtové zásady (teorií zobecněná praxe)
Rozpočtová pravidla obecná (transformace
zásad do aplikovatelné podoby)
Rozpočtová pravidla konkrétní ,,přeložená" do
paragrafů zákona (zákonů), případně
dokumentů obcí a dalších veřejnoprávních
institucí
V ČR pro úsc samostatná (,,malá")
rozpočtová pravidla (některé úsc svoje RP)
11
Vztah mezi rozpočtovými zásadami, obecnými
a konkrétními rozp. pravidly
Zásady
Obecná rozpočtová pravidla
Konkrétní rozpočtová pravidla
(paragrafové znění zákona)
Případně rozp. pravidla kraje, obce, apod.
12
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů
Obecná ustanovení
Finanční hospodaření územních
samosprávných celků
Rozpočtový proces
Organizace územních samosprávných celků
Hospodaření svazků obcí
Zákon se vztahuje na všechny 4 územní
rozpočty ČR!
3
13
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém
určení daní
Daňové příjmy rozpočtů krajů
Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí
na procentní části celostátního hrubého
výnosu daní
Daňové příjmy rozpočtů obcí
Tabulka rozdělení obcí podle počtu obyvatel
a koeficienty velikostní kategorie obcí
14
Rozpočtový proces
Pracovní (technologický) postup členěný do
etap či fází
Kontinuální a víceletý
Jeho ,,produktem" je rozpočet (rozpočtový
výhled), který se pohybuje v operačním
prostoru rozpočtového procesu
Je vymezen legislativou, procedurami
rozpočtové politiky a rolí aktérů
(zastupitelstvo, rada úsc, odbory, výbory
atd.)
15
Fáze rozpočtového procesu
Sestavování
Schvalování
Realizace
Kontrola
16
Rada Komise
Závěrečný
účet
Projednání
Schvá
lení
Finanční výbor
Realizace a
kontrola
Zastupitelstvo
Návrh
rozpočtu
Ostatní
odbory
Finanční
odbor
Rozpočtový
výhled
17
Rozpočtová politika úsc
Proces rozpočtování (činnosti, procedury,
technologie, schémata rozpočtování, nástroje
rozpočtové politiky atd.)
Uplatňování (respektování) rozpočtových zásad a
rozpočtových pravidel
Realizace rozpočtového procesu (nejde o samoúčel,
ale efektivní plnění cílů veřejných politik)
Odborně-technologická stránka (rozhodující)
Aspekty politicko-ideologické na regionální a
municipální úrovni by neměly převažovat
18
Rozpočtová politika úsc
Směry (cíle) rozpočtové
politiky
Agregátní fiskální
disciplína (fiskální
udržitelnost)
Alokační efektivnost
(efektivnost alokací)
Operační (technická,
provozní) efektivnost
Aktuální nástroje RP
vhodné i pro úsc
Řízení výdajů
Víceleté rozpočtování
Programové
rozpočtování
Výkonnostní
rozpočtování
Řízení fiskálních rizik
4
19
Rozpočtový výhled (zákon č. 557/2004
Sb. ­ ,,povinný")
Je pomocným nástrojem ÚSC sloužícím pro
střednědobé finanční plánování rozvoje jeho
hospodářství. Sestavuje se na základě
uzavřených smluvních vztahů a přijatých
závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po
roce, na který se sestavuje roční rozpočet.
Obsahuje:
souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích
o dlouhodobějších závazcích a pohledávkách
o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě
realizovaných záměrů
20
Rozpočet ÚSC a svazku obcí
Je finančním plánem, jímž se řídí financování
činnosti ÚSC a svazku obcí. Rozpočet se
schvaluje zpravidla jako vyrovnaný. Může být
schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy
daného roku jsou určeny k využití až
v následujících letech nebo jsou-li určeny ke
splácení jistiny úvěrů z předchozích let.
Rozpočet může být schválen jako schodkový jen
v případě, že schodek bude možno uhradit:
finančními prostředky z minulých let
smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou
finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje vlastních
dluhopisů
21
POZOR: Vymezení rozpočtu úsc teorií
Decentralizovaný peněžní fond
Bilance příjmů a výdajů za rozpočtové období
Finanční plán na rozpočtové období
Právní dokument schválený zastupitelstvem
Nástroj veřejných politik na krajské a obecní
úrovni
Nástroj (finanční) kontroly
Ekonomický vztah
22
Obsah rozpočtu
Příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace
Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní
operace:
a) cizích prostředků
b) sdružených prostředků
c) podnikatelská činnost se sleduje účetně
mimo rozpočtové příjmy ­ na konci roku se
promítne do závěrečného účtu
23
Rozpočtové provizorium
Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k
zajištění plynulosti hospodaření na vlastní
úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové
soustavy a u právnických osob
financovaných z územních rozpočtů stanoví
zastupitelstvo obce resp. kraje (a orgány
svazku obcí pro hospodaření DSO)
Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v
době rozpočtového provizoria se stávají
příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení
24
Peněžní fondy úsc
ÚSC mohou zřizovat peněžní fondy účelové i
neúčelové.
Zdrojem peněžních fondů:
- Přebytky hospodaření minulých let
- Příjmy (nevyužité) běžného roku
- Převody prostředků z rozpočtu během roku
5
25
Příjmy rozpočtu obce
příjmy z vlastního majetku a majetkových práv
příjmy z výsledku vlastní hospodářské činnosti
příjmy z hospodářské činnosti právnických osob
příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní
správy (správní poplatky, pokuty a odvody v pravomoci obce)
výnosy z místních poplatků
výnosy z daní nebo podíly na nich
dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů
dotace z rozpočtu kraje
dary a příspěvky
jiné příjmy
prostředky Národního fondu
návratné zdroje (půjčka, úvěr, komunální obligace)
návratná finanční výpomoc (bezúročná)
26
Daňové příjmy rozpočtů obcí
a) výnos daně z nemovitostí
b) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu
DPH
c) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu
daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze
závislé činnosti a funkčních požitků
d) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu
daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob
vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou
výnosů, uvedených pod písmenem c)
e) podíl na 20,59 % z 60 % z celostátního hrubého
výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických
osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c)
a d)
f) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu
daně z příjmů právnických osob
27
Daňové příjmy rozpočtů obcí
g) 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických
osob, které mají na území obce bydliště ke dni
jejich splatnosti, a výnos daně (vyrovnání a
dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená
daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území
obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího
období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s
výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní
sazby a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze
závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a
odváděných plátcem daně daň z příjmů
h) právnických osob v případech, kdy poplatníkem je
příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou
podle zvláštní sazby
i) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně
(záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti odváděné zaměstnavatelem
28
Obce s počtem obyv.- Koef. vel. kat. obcí
do 100 obyvatel 0,4213
101 - 200 obyvatel 0,5370
201 - 300 obyvatel 0,5630
301 - 1 500 obyvatel 0,5881
1 501 - 5 000 obyvatel 0,5977
5 001 - 10 000 obyvatel 0,6150
10 001 - 20 000 obyvatel 0,7016
20 001 - 30 000 obyvatel 0,7102
30 001 - 40 000 obyvatel 0,7449
40 001 - 50 000 obyvatel 0,8142
50 001 - 100 000 obyvatel 0,8487
100 001 - 150 000 obyvatel 1,0393
150 001 a výše obyvatel 1,6715
Hlavní město Praha 2,7611
29
Příjmy obcí (návrh 2007)
Daňové příjmy = 57,3 %
Nedaňové příjmy = 9,4 %
Kapitálové příjmy = 5,7 %
Dotace = 27,6 %
30
Příjmy rozpočtu kraje
příjmy z vlastního majetku a majetkových práv
příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti
příjmy z hospodářské činnosti organizace zřízených nebo
založených organizací
příjmy ze správních činností včetně příjmů z výkonu státní správy
(správní poplatky, pokuty uložených v pravomoci kraje)
výnosy daní nebo podíly na nich
dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů
přijaté peněžité dary a příspěvky
jiné příjmy
prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu
návratné zdroje (půjčky, úvěry, výnosy z prodeje vlastních
dluhopisů)
návratná finanční výpomoc (bezúročná)
6
31
Daňové příjmy rozpočtů krajů
a) daň z příjmu PO, kdy poplatníkem je kraj
b) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu DPH
c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně
(záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
a funkčních požitků
d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně
z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní
sazby,
e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu
daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o
výnosy uvedené pod písm. c), d)
f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně
z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosu v písm. a) a
v § 4 odst. 1 písm. h)
32
Kraj Procento
Hlavní město Praha 3,183684
Středočeský 13,774311
Jihočeský 8,607201
Plzeňský 7,248716
Karlovarský 3,772990
Ústecký 8,242502
Liberecký 4,681207
Královéhradecký 6,442233
Pardubický 5,555168
Vysočina 7,338590
Jihomoravský 9,526055
Olomoucký 6,751705
Zlínský 5,251503
Moravskoslezský 9,624135
33
Příjmy krajů (návrh 2007)
Daňové příjmy = 36,4 %
Nedaňové příjmy = 2,3 %
Kapitálové příjmy = 0,3 %
Dotace = 61,0 %
34
Daňové příjmy rozpočtů úsc
Každý kraj se na procentní části
celostátního hrubého výnosu daně podílí
procentem stanoveným v příloze zákona o
rozpočtovém určení daní (vypočteno dle
přebraných kompetencí)
X
Každá obec se podílí dle stanoveného
koeficientu (podle počtu obyvatel)
35
Reforma ve Slovenské republice - obce
Podle počtu obyvatel
Koeficient nadmořské výšky
Podle počtu žáků
Podle počtu obyvatel nad 60 let
36
Reforma v SR - kraje
Podle počtu obyvatel
Podle počtu obyv. 15 ­ 18 let
Podle počtu obyvatel nad 60 let
Podle hustoty obyvatelstva
Podle délky komunikací II. a III. třídy
Podle rozlohy
7
37
Výdaje rozpočtu obce
závazky z povinností uložených zákony
výdaje na vlastní činnost v samostatné působnosti (zejména
výdaje spojené s péči o vlastní majetek a jeho rozvoj)
výdaje spojené s výkonem státní správy
závazky z uzavřených smluvních vztahů (vlastní a případně jejich
organizací)
závazky ze spolupráce s obcemi a dalšími subjekty (včetně
příspěvků na společnou činnost)
úhrada úroků z půjček a úvěrů
výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů
výdaje na podporu subjektů (veřejně prospěšné činnosti a
podpora soukromému podnikání prospěšného obci)
jiné výdaje (včetně darů a příspěvků na sociální a humanitární
účely)
splátky půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistin
dluhopisů
38
KRITIKA Svazu měst a obcí
Daň z nemovitosti (malé výnosy)
Stát přenáší na obce další kompetence a plně je
neuhrazuje
Zvyšuje se rozdíl mezi malými a velkými obcemi
(nespravedlivé koeficienty)
Stát si ponechává výnosnější daně
Stát si ponechává dotace (nespravedlivost a
korupce)
Zrušit ,,porcování medvěda" (,,pomníčky" poslanců =
6 mld. Kč)
39
Požadavky SMO na financování
Zahrnout do sdílených daní spotřební daň
Posílení motivačního prvku
Navýšit podíly daní na úkor dotací
Nahradit velikostní kategorie (koeficienty)
křivkou
Zavést systém obecních daní
Stabilita příjmů (při změně daní řešit vždy
výpadky pro obce)
40
Výdaje rozpočtu kraje
závazky z povinností uložených zvláštními právními předpisy
výdaje na činnost v samostatné působnosti (zejména výdaje spojené
s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj)
výdaje spojené s výkonem státní správy
závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů (vlastních a
případně jeho organizací)
dotace do rozpočtů obcí v kraji
závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky a dalšími
subjekty (včetně příspěvků na společnou činnost)
úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů
výdaje na emise dluhopisů a na úhradu výnosu
výdaje na podporu subjektů (veřejně prospěšné činnosti a na podporu
soukromého podnikání prospěšného kraji)
jiné výdaje (včetně darů a příspěvků na sociální a humanitární účely)
splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a
splátky jistin dluhopisů
41
Jiné třídění P a V x dle rozpočtové
skladby z hlediska
odpovědnostního (nepovinné pro úsc)
druhového (podle druhu)
odvětvového (podle odvětví)
konsolidačního (uvnitř veřejných rozpočtů)
Pozor! Rozpočtová skladba platí i pro úsc!
(Vyhláška MF č.323/2002 Sb.)
42
Účelovost rozpočtových prostředků
individuálně ve vztahu ke konkrétnímu
úkolu
odvětvově ve vztahu k potřebám daného
odvětví
územně ve vztahu k potřebám
vymezeného území nebo jeho částí
anebo místa
8
43
Účelovost rozpočtových prostředků
Rozpočtové prostředky nevyužité do konce
roku nepropadají. Převádějí se do příštího
roku se zachováním účelovosti. Výjimkou
jsou účelově a časově vymezené dotace
nebo příspěvky, které poskytovatel
požaduje vyúčtovat a vrátit.
44
Rozpočtové opatření (nutnost změny)
přesun rozpočtových prostředků, aniž by
se změnil celkový objem nebo schválený
rozdíl
použití nových nepředvídaných příjmů
k úhradě nových, nezajištěných výdajů
(zvýší se celkový objem rozpočtu)
vázání rozpočtových výdajů, jestliže je
ohroženo krytí neplněním příjmů (sníží
se objem rozpočtu)
45
Změny rozpočtu úsc z důvodu
změny v organizaci hospodářství
financovaného rozpočtem (organizační
změny)
změny právních předpisů (metodické
změny), cenové změny
změny objektivně působících
skutečností ovlivňujících plnění
rozpočtu (věcné změny)
46
Porušení rozpočtové kázně
Každé neoprávněné použití nebo zadržení
peněžních prostředků patřících či svěřených
úsc.
Odvod příslušné částky do rozpočtu a penále
(povinná osoba).
Pokutu může uložit ÚFO a MF ČR vůči úsc.
Možnost zamezení tvrdosti (prominutí MF
ČR)
47
Závěrečný účet
V závěrečné účtu jsou obsaženy údaje o
plnění rozpočtu příjmů a výdajů v členění dle
rozpočtové skladby a o dalších finančních
operacích, včetně tvorby a použití peněžních
fondů v tak podrobném členění, aby bylo
možné zhodnotit finanční hospodaření úsc a
svazku obcí a jimi zřízených nebo založených
právnických osob a hospodaření s jejich
majetkem.
48
Závěrečný účet
Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních
vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů (u
obcí), státním fondům, NF a jiným rozpočtům a k
hospodaření dalších osob.
Závěrečný účet přezkoumává u obcí a DSO kraj
nebo auditor, u krajů a RRRS MF ČR.
Předmětem přezkoumání je hospodaření podle
rozpočtu, hospodaření s finančními prostředky a
nakládání s majetkem (podrobněji zákon č.
420/2004 Sb.)
9
49
Závěrečný účet
Schvaluje zastupitelstvo a uzavírá
vyjádřením:
a) souhlasu s celoročním hospodařením bez
výhrad
b) souhlasem s výhradami, na základě nichž
příjme úsc a DSO opatření potřebná k
nápravě zjištěných chyb a nedostatků a
vyvodí závěry vůči příslušným osobám
50
Děkuji za pozornost!