PŘEDMĚT FILOSOFIE A METODOLOGIE VĚDY Přednášející: Prof. PhDr. František Ochrana,DrSc. (ochrana@vse.cz) Rozsah přednášek: 24 hod. Stručná anotace předmětu Obsahem předmětu jsou následující okruhu problémů: 1. Vymezení předmětu výzkumu, výzkumné cíle,metody a metodologie řešení vědeckých problémů při zpracování disertace.Vztah mezi metodologií, metodami vědecké práce a metodikou. 2. Věda, filozofie, metodologie. Normativní a nenormativní metodologie. 3. Pozitivistická a postpozitivistická metodologie. Problém verifikace. Kritický racionalismus. Falsifikace. Problém paradigmatu ve vědě. Metodologie vědeckých výzkumných programů. Metodologický anarchismus. Strukturalistická metodologie. Konstruktivismus. Operacionalismus. Karteziánská a nekarteziánská epistemologie. Fenomenologie. Hermeneutika. Dialekticko-materialistická metodologie. Postmodernismus.Možnosti použití jednotlivých druhů metodologií v ekonomickém zkoumání. 4. Obecné a specifické metody vědeckého zkoumání. Podrobná osnova kursu „Filosofie a metodologie vědy“ Blok číslo 1: Úvod do metodologie vědecké práce a význam metodologie pro zkoumání v oblasti ekonomických věd Rozsah: 6 hodin - vymezení pojmu „metodologie vědy“ - vztah mezi metodologií, metodou a metodikou vědecké práce - roviny metodologie vědy, problém metodologie při zkoumání ekonomických jevů - volba metodologie při psaní doktorské disertace v oblasti ekonomických věd - metodologie, metoda a metodika psaní doktorské disertace - problém vědy a vědeckého jazyka, komunikace ve vědě, resp. v oblasti ekonomických věd, definování pojmů - problém „porozumění“ ve vědecké rozpravě - axiologická metodologie a její průměty do normativního zkoumání prostřednictvím ekonomických věd (aplikace) - pozitivní metodologie jako teoretické východisko pozitivní ekonomické teorie (aplikace) - pojetí vědy v dějinném vývoji (pojem „epocha vědy“, epocha starověké vědy a její atributy, epocha středověké vědy, epocha novověká vědy, epocha postnovověké vědy) Blok číslo 2: Základní koncepce metodologie vědy a možnosti jejich využití pro zkoumání v oblasti ekonomických věd Rozsah: 18 hodin) - pojem „typ metodologie“ - metodologické nástroje pozitivistické a postpozitivistické analýzy využitelné v ekonomickém zkoumání: Analýza relevantních metodologií významných pro vědecké zkoumání sociální reality: a) Pozitivistická a neopozitivistická metodologie a její význam pro oblast ekonomického zkoumání - Comtovo pojetí problému teologie,metafyziky a pozitivní filozofie a jeho význam pro zkoumání ekonomických jevů, ekonomický jev jako „fakt“, problém metody deskripce a verifikace v ekonomických vědách - empiriokriticismus (R. Avenarius, E.Mach): čistá zkušenost, neutrální elementy jako základ světa a jako zkoumání čisté zkušenosti - novopozitivistické pojetí filozofie metodologie vědy (Vídeňský kruh, logický pozitivismus, logický empirismus, logický atomismus, význam novopozitivismu pro oblast ekonomického zkoumání, problém verifikace ve vědeckém zkoumání, přímá a nepřímá verifikace v oblasti ekonomických věd, kontext objevu a kontext zdůvodnění v ekonomických vědách, indukcionistický model vědeckého poznání a jeho aplikace do podmínek ekonomického zkoumání, problém verifikace a demarkace metafyzických výroků a vědeckých výroků, význam problému demarkace pro oblast normativních a nenormativních ekonomických teorií b) Pojetí vědy a metodologie v díle A.N. Whiteheada (věda a moderní svět, svět a poznávání, filozofická tradice a věda, věda z pohledu netradiční epistemologie, podmínky společenského pokroku) c) Nekarteziánský racionalismus (G. Bachelard) (aplikovaný racionalismus, epistemologická revoluce, relativnost výpovědí ve vědeckém poznání, výstavba dynamických modelů zobrazujících sociální skutečnost) d) Konstruktivismus v sociálním poznání (Ullmovo pojetí vědeckého obrazu jako konstrukce bez metafyzické existence a jeho význam pro sociální zkoumání, role modelu a subjektu při modelování sociálních jevů) e ) Metodologie vědy Y. Prigogina (řád z chaosu, kritika absolutního determinismu, stability, řádu, stejnosti, rovnováha jako výjimka stability systému, fluktuace, nevratnost procesů, význam Prigoginovy teorie pro zkoumání ekonomických jevů f) Strukturalismus (totalita, struktura, epistémé, diskurs,vědecká výpověď v diskursu, archív, archeologie vědění, význam strukturalistické metodologie pro analýzu sociálních souvislostí a jejich interpretaci v dějinném kontextu) g) Historicko-logická metodologie (poznání jako sociálně podmíněný subjekto-objektový vztah, historická determinace sociálních jevů, společenský kontext vědeckého poznání, pojem „zákona v sociálních vědách“) h) Fenomenologická metodologie (evidence, vědosloví, zření podstaty, fenomenologická redukce, význam fenomenologické metodologie pro konstrukci protinormativně a antipsychologicky vytvářených teorií) i) Epistemologie „tichého vědění“ M. Polanyiho (osobní vědění, nevyslovené znalosti, nové pojetí normativismu a jeho význam pro vytváření normativních sociálních teorií) j) Pragmatismus (víra, pravda, zkušenost, význam pragmatické metodologie pro sociální zkoumání a pro zkoumání racionality chování sociálních subjektů) k) Model vědy, pojetí metodologie a metody u K. R. Poppera (logika falsifikacionismu a její význam pro zkoumání sociálních věd, kritérium demarkace, povaha vědeckého poznání, racionalita rol hypotézy ve vědeckém poznání, racionální rekonstrukce vědy a revize vědeckých teorií, hypotetický dedukcionismus a jeho význam pro oblast sociálního zkoumání, pojetí cyklů vědeckého poznání, racionalismus v oblasti sociálních věd a problém neoracionalistické interpretace sociálních jevů, konstituování sociálních teorií podle principu falsifikace, problém potvrditelnosti („koroborace“) v sociálních vědách, princip falsifikace a logická pravděpodobnost teorie, komparace metodologie logického empirismu a metodologie K.R. Poppera l) Kuhnova teorie vědeckých revolucí (vědecké společenství, normální věda, paradigma, anomálie ve vědeckém zkoumání, vědecká revoluce, kumulativní poznání, diskontinuita ve vědeckém poznání, pojetí paradigmatu v sociálních vědách) m) Lakatosova metodologie výzkumných programů (tvrdé jádro a jeho pojetí v sociálních vědách, progresivní a regresivní teorie, pozitivní heuristika, negativní heuristika,vědecká revoluce a její aplikace na oblast sociálních věd) n) Epistemologický anarchismus P.K. Feyerabenda a jeho projevy v sociálních teoriích (pluralistická metodologie v oblasti sociálního zkoumání, kontextová teorie významu, problém nesouměřitelnosti teorií, kritika monoteoretismu v oblasti vědeckého poznání, problém relevance modelů sociální skutečnosti, metoda vědy a problém metody sociálních věd, vědecké poznání jako proliferace, idea proliferace ve vztahu k sociálnímu zkoumání, teorie a struktura poznání) o) Postmodernismus (J-F. Lyotard): (vědění v informatizovaných společnostech, problém legitimizace, povaha společenské vazby, narativní vědění a vědecké myšlení, bádání a jeho legitimizace performitivitou,postmoderní věda jako vyhledávání nestabilit, postmoderní myšlení v sociálních vědách Učebnice: Fajkus,B.: Filosofie a metodologie vědy. Praha. Academia 2005 Doporučená odborná literatura Feyerabend,P.K: Rozprava proti metodě. Praha. Aurora 2001 Foucault,M.: Archeologie vědění. Praha.Herrman a synové, 2002. Husserl,E.: Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Praha. Academia. 1996 Lyotard,J.-F.: O postmodernismu. Praha. FÚ AV ČR, 1993 Ochrana,F.: Nový duch vědy Gastona Bachelarda. In: Filosofický časopis. Praha. Academia. 2/1998,ročník 46,s. 203-213 Popper,K.: Logika vědeckého zkoumání. Praha. OIKOMYMENH 1997 Prigogine,Y-Stengersová,I.: Řád z chaosu. Praha. Mladá fronta 2001 Wittgenstein,L.: Tractatus logico-philosophicus. Bratislava. Kaligram 2003 Požadavky na zkoušku Zkouška se skládá ze dvou částí: 1. Písemného projektu. Jeho obsahem je zpracování zámyslu disertace (objekt zkoumání, předmět zkoumání, výzkumné cíle, zvolená, resp. předpokládaná metodologie, předpokládané metody vědecké práce, hypotéza, očekávané přínosy pro teorii a praxi). Podrobné metodické odkazy na zpracování projektu viz přednášky. 2. Ústní část. Ta se skládá z obhajoby projektu, kde student v rozpravě zdůvodňuje svůj přístup. Diskuse je vedena v rozsahu přednášené a nastudované látky s ohledem na použitou metodologii a metody vědecké práce při zpracování projektu.a z řízené rozpravy. Její podstatou je schopnost studenta tvořivě reagovat na dotazy učitele v rozsahu přednášených metodologických problémů, které se vztahují ke zpracovanému projektu. Hodnotí se: úroveň zpracování projektu a tvořivé zvládnutí problémů filosofie a metodologie vědy v rozsahu přednášené a prostudované látky.