Role státu v podpoře vývoje tržních vztahů, aneb jak reformovat systémy sociálního investování a pojištění Doc.Radim Valenčík, CSc. Vysoká škole finanční a správní, Praha vedoucí katedry ekonomie a mezinárodních vztahů Je nutná modernizace, reforma, nebo transformace sociální politiky? Modernizace - mírná změna při uchování stávajícího způsobu fungování. Reforma - významná změna založená na uplatnění nové myšlenky či nového principu. Transformace - přeměna systému na zcela jiný. Globalizace a globální konkurence (hyperkonkrence) Přechod ke znalostní či vzdělanostní společnosti Jak spolu souvisí? Vzdělanostní společnost: vzdělání dominantní produkční sektor, včetně podílu na HDP, nový typ růstu Systémy sociálního investování a pojištění (Financování vzdělání, penzijní pojištění, zdravotní pojištění) Přímá funkce státu - nahrazování nedokonalostí trhu vyplývajících z jeho nevyvinutosti. Nepřímá funkce státu - odstraňování nedokonalostí trhu (zejména kapitálového) formou jeho kultivace a rozvíjení. Přímá - alokace redistribuce, regulace. Nepřímá - institucionální prostředí, technické prostředí (redukce transakčních nákladů, informovanost subjektů trhu, nové produkty). Příklad: Propopulační politika přímou formou - zvýšení dotací na dítě (až do výše, kdy se projeví efekt). Bude stimulována porodnost v těch domácnostech, jejichž potomci přispívají do investičních a pojišťovacích sociálních systémů? Propopulační politika nepřímou formou - využití investičního principu, stimulace nejen pořízení, ale í péče o potomky, převod procentuálně stanovené částky z odvodů potomka do sociálních systémů na penzijní účet jeho rodičů či pěstounů. Kde vzniká větší tlak na efektivnost a menší distorze? Princip přenesené ceny (HCC- Human Capital Contracts): - Každý platí až z toho, co mu sociální investice (např. do vzdělání) vynese. - Každý platí podle toho, co mu sociální investice (např. do vzdělání) vynese. - Každý platí přímo tomu, kde rozhoduje o sociální efektivnosti investice (např. do vzdělání). Plní funkce: - Úvěrovou - eliminuje bariéru rozpočtového omezení (může studovat každý). - Pojišťovací - více úspěšní odvádějí z budoucího příjmu více, neúspěšní nic. - Motivační - motivuje poskytovatele vzdělávacích služeb co největší kvalitě z hlediska uplatnění vzdělání. - Informační - informuje o tom, kdo jak kvalitní služby byly poskytnuty. Klíč k reformě financování vzdělání. Reforma vzdělání klíčem k reformě ostatních pojišťovacích a investičních sociálních systémů, zejména: - Zejména financování péče o zdraví a penzijního systému. - Ale i - zvýšení zaměstnanosti, financování rekvalifikací, bydlení, podpory menšin... Role zvýšení efektivnosti vzdělání - zvýšení příjmů Role zvýšení efektivnosti vzdělání - snížení nezaměstnanosti Role zvýšení efektivnosti vzdělání - prodloužení doby produktivního uplatnění (nejdůležitější, klíč k reformě systému financování zdravotnictví). Praktická realizace - v případě vzdělání několik forem Základ - vždy odvod procentuálně stanovené částky z výdělku: - Po dobu produktivního uplatnění (Friedman již v roce 1955). - Do doby splacení neúročeného závazku se zvýhodněnou přímou platbou (Austrálie, systém HECS, od roku 1987, nejlépe fungující). - Po definovanou dobu let bez ohledu kolik zaplatí (systém MyRichOncle v USA na soukromé bázi, od roku 2003, určité problémy a s nimi spojené změny). - Do doby splacení (nízko) úročeného závazku (Anglie, Maďarsko - četné změny, vyvolává protesty). Zkušenosti: - Nutno poskytnutí transakční dálnice státem pro příslušné transakce. - Prvotním věřitelem musí být samotná vysoká škola. - Poskytnutí transakčních dálnic státem k realizaci kontraktů (odvody v návaznosti na daňový systém). - Spojení s informačním systémem (každý musí vědět, co která škola dokáže). - Hlavní cíl - zvýšení efektivnosti vzdělání z hlediska uplatnitelnosti. - Návaznost na celoživotní vzdělání (otevřít přístup všem věkovým kategorií, absolventské sítě). - Prodloužení horizontu produktivního uplatnění. - Trpělivá osvětová práce. Souběžná reforma - zdraví, vzdělání, penze. Jak a proč? Celoživotní vzdělání, nadstandard po 50 letech, jak vzniká efekt. Vše o reformě: www.isea-cz.org www.vsfs.cz - Věda a výzkum - Teoretický seminář EPS (http://www.vsfs.cz/vyzkum-a-projekty/seminar/index.php) Kdo brání (výsledky zjištěné prostřednictvím aplikace teorie her): - Za prvé jsou to ty skupiny, které se snaží získávat si společenské postavení formou investice do společenské pozice, spojily s tím svůj způsob života i budoucí očekávání (a to i v dynastickém smyslu). - Za druhé jsou to skupiny, které jsou bezprostředně spojeny s realizací sociálně orientovaného přerozdělování. - Za třetí jsou to skupiny, které vycházejí z přesvědčení nezvratnosti vývoje směrem k majetkové divergenci, narůstání a vyhrocování sociálních rozporů až do překročení mezí únosnosti, což následně vede k fatální nutnosti velkého sociálního konfliktu, který je podle nich nezbytnou podmínkou i prostředím řešení sociálních problémů. Aktuální situace v ČR: Odborná problematika přespříliš zpolitizována. Příloha: Role kapitálového trhu při využívání investičních příležitostí Pokud by byl dostatečně rozvinut kapitálový trh v oblasti investování do rozvoje schopností člověka (zejména v oblasti využívání jeho sekundárních investičních příležitostí), nehrálo by rozpočtové omezení domácností či samotných jednotlivců prakticky žádnou významnou roli. Každý by měl přístup ke kvalitnímu vzdělání nezávisle na majetkových a příjmových poměrech svých, resp. domácnosti, jejímž je členem. Situaci, která by na dostatečně rozvinutém kapitálovém trhu vznikla, si můžeme přiblížit názorně obrázkem, který vychází z toho, že na kapitálovém trhu proti sobě - přitom v opačném gardu - stojí: - Nabídka a poptávka investičních prostředků (věřitel nabízí vlastní investiční prostředky a dlužník poptává cizí investiční prostředky). - Poptávka a nabídka investičních příležitostí (věřitel poptává cizí investiční příležitosti a dlužník nabízí vlastní investiční příležitosti). Každý je vlastníkem investičních prostředků i investičních příležitostí. Co rozhoduje o tom, kdo bude věřitelem a kdo dlužníkem? K tomu viz následující graf poptávky a nabídky investičních prostředků a investičních příležitostí: MY´ Y[1] + Y[2 ] linie D[1] rozpočtu S[2 ] E i Y Y[1] Y[2 ] Kde je: Y - současný příjem MY´- budoucí příjem vyjádřený v mezních veličinách. Y[1] - rozpočtové omezení prvního subjektu. Y[2] - rozpočtové omezení druhého subjektu. D[1] - mezní výnos z realizace vlastních investičních příležitostí prvního subjektu = poptávka po cizích investičních příležitostech (do linie rozpočtu) = poptávka po cizích investičních prostředcích (od linie rozpočtu) S[2] - mezní výnos z realizace vlastních investičních příležitostí druhého subjektu = nabídka vlastních investičních prostředků (do linie rozpočtu) = nabídka vlastních investičních příležitostí (od linie rozpočtu) i -míra výnosu z vlastních investičních prostředků poskytnutých k realizaci cizích investičních příležitostí (úroková míra) Literatura: (úplný seznam viz též: http://www.vsfs.cz/vyzkum-a-projekty/index.php?id=lide&osoba=Valenčík,%20Radim) Výběr nejdůležitějších titulů: Matějů, Petr - Schneider, Ondřej - Večerník, Jiří (eds.) Proč tak těžko ...? 1. vydání. Praha: ISEA, 2003. ISBN 80-903316-0-2. Matějů, Petr - Straková, Jana (eds.) Vyšší vzdělání jen pro elitu? 1. vydání. Praha: ISEA, 2003. ISBN 80-903316-1-0. Matějů, Petr - Simonová, Natálie (eds.) České vysoké školství na křižovatce? Sociologický ústav AV ČR. ISBN 80-7330-072-9. Valenčík, R. Rozšířený koncept všeobecné ekonomické efektivnosti. In: Politická ekonomie 1/2004. Valenčík, Radim. Ekonomie produktivní spotřeby. 1. vydání. Praha: VŠFS, 2003. 34 s. ISBN 80-86754-07-3. Valenčík, Radim. Lidský kapitál a kapitálový trh. Praha: Ivo Ulrych - Růžičkův statek, 2001. 91 s. ISBN 80-8657900-X. Valenčík, Radim. Zvýšení efektivnosti uplatnění absolventů prostřednictvím absolventských sítí. In: Blažek, Ladislav (ed.) Podniková ekonomika a management: sborník referátů z mezinárodní konference. 1. vydání. Brno: MU, 2004. s. 111-116. ISBN 80-210-3414-9. Valenčík, Radim. Jak si nejlépe koupit vzdělání - princip přenesené ceny. In: Vzdělání a trh. Praha: Liberální institut, 2003. s. 21-23. ISBN 80-86389-31-6.