Patria Online, a.s., Škrétova 12, 12000 Praha 2. Tel.: (02) 2142 4111, Fax: (02) 2142 4222 Reuters: PTRR-Z; Bloomberg: PATR; Internet: www.patria.cz e-mail: marek@patria.cz Analýza listopad 2004 Změna životní úrovně v ČR v posledních padesáti letech Půl století je mezník, který lidé rádi oslavují. Málokdo se dožije sta let, a tak je padesátka patrně nejdůležitějším mezníkem v životě lidí. Ekonomové ovšem v takovém časovém horizontu pracují málokdy. Buď chybí dostatečně dlouhé časové řady, nebo s nimi lze obtížně pracovat kvůli výrazným změnám ve společnosti (války, revoluce apod.). To je i případ české ekonomiky, která byla převážnou část uplynulých padesáti let podřízena centrálnímu plánování a posledních patnáct let se transformuje na tržní ekonomiku. Ať byly distorze ekonomiky jakékoli, životní úroveň (resp. její ekonomickou stránku) definovaly především mzdy a jejich kupní síla. Samozřejmě lze namítat, že administrativně určené ceny a mzdy vytvářely implicitní dluhy a nerovnováhy v ekonomice. Přesto se podívejme, jak se žilo lidem v ČR před padesáti lety a dnes. Obr. 1: Průměrná nominální a reálná mzda 1954-2004 Zdroj: ČSÚ, Federální statistický úřad ČSSR; Výpočet: Patria Online 0 4 000 8 000 12 000 16 000 20 000 1954 1964 1974 1984 1994 2004 průměrná nominální mzda průměrná reálná mzda listopad 2004 Patria.cz 2 Údaje o průměrné mzdě v ČR (dříve ČSSR a ČSFR) jsme čerpali z historických statistických ročenek a aktuálních údajů ČSÚ. Data do roku 1968 neobsahují odměny v jednotných zemědělských družstvech (JZD). Výpočet průměrné reálné mzdy byl proveden pomocí indexu maloobchodních cen zboží a služeb (1954-1989) a indexu spotřebitelských cen (1990-2004). Výsledky zobrazuje první graf. V roce 1954 činila průměrná hrubá měsíční mzda 1 171 Kč. Průměr v první polovině letošního roku dosáhl 17 267 Kč. Mzdy se tedy za padesát let zvýšily téměř patnáctkrát (přesněji 14,8krát). Jenže nerostly jen mzdy, ale i ceny. Cenová hladina spotřebního zboží vzrostla zhruba pětkrát (5,3krát). Reálně se tedy průměrná mzda v uplynulém půlstoletí ztrojnásobila (přesněji zvýšila 2,8krát). Asi nejlepší představu o tehdejších úrovni mezd poskytne vyjádření reálné průměrné mzdy v roce 1954 v dnešních cenách. Výsledkem je 6 203 Kč. Do roku 1989 se nominální mzda příliš neodchylovala od reálné mzdy. V centrálně plánované ekonomice totiž v podstatě neexistovala inflace. Ceny spotřebního zboží byly stanoveny administrativně a skokově upravovány podle potřeby. Průměrná roční míra inflace v období 1954-2004 činila pouze 0,4 %. Hned v úvodu ekonomické transformace přišlo několikeré výrazné zdražení. Ještě v roce 1990 se spotřebitelské ceny zvýšily o 9,9 %, rok poté o 56,7 %. Mzdy se kvůli tomu reálně snížily o třetinu. Transformační propad reálných mezd byl vyrovnán až v roce 1996. Průměrná inflace v posledních letech činí 10,7 %. Vzhledem k posledním rokům s nízkou inflací to asi vypadá překvapivě, ale je to skutečně tak. Zde je důvod divergence nominálních a reálných mezd zobrazené na grafu č. 1. Otázkou je, zda růst mezd odpovídal výkonu ekonomiky. Srovnání hrubého domácího produktu ve stálých cenách v poměru k zaměstnanosti a průměrné reálné mzdy ukazuje, že oba parametry sledovaly v posledních padesáti letech až překvapivě shodnou dráhu. Obr. 2: Produktivita a mzdy (1954=100) Zdroj: ČSÚ, Federální statistický úřad ČSSR, Penn World Table; Výpočet: Patria Online 100 150 200 250 300 1954 1964 1974 1984 1994 2004 -20% -15% -10% -5% 0% 5% 10% 15% 20% průměrná reálná mzda HDP na zaměstnance jednotkové mzdové náklady listopad 2004 Patria.cz 3 K výraznější odchylce došlo až v úvodu transformace na začátku 90. let minulého století. Výkon ekonomiky, produktivita práce, tehdy také klesla, ale nikoli tak výrazně. Je zřejmé, že pokles jednotkových mzdových nákladů vytvořil jeden z důležitých ,,polštářů" transformace českého hospodářství. V letech 1990 a 1991 se jednotkové mzdové náklady snížily o 25 %. Z grafu je ovšem patrné, že v současnosti ze mzdového polštáře již nic nezbylo. Zajímavé informace přináší také srovnání mzdových relací mezi vybranými obory. Srovnání je pouze informativní, neboť jednotlivé statistické kategorie v letech 1954 a 2004 nejsou zcela shodné. V průběhu posledních padesáti let se v ekonomice snížil význam primární (zemědělství, lesnictví) a sekundární výrobní sféry (průmysl, stavebnictví), naopak vzrostl význam terciálního sektoru. Posun mzdových relací tomu odpovídá. Zatímco v roce 1954 průměrná mzda v průmyslu a stavebnictví přesahovala mzdový průměr v celé ekonomice, o padesát let později se v obou odvětvích vyplácely mzdy pod celkovým průměrem. Obdobně se snížily mzdy v poměru k průměrné mzdě v zemědělství a lesnictví. Naopak mzdy v obchodu se přehouply nad průměrnou mzdu. Nejvýrazněji se změnily mzdy ve finančním sektoru. V roce 1954 měli zaměstnanci bank na výplatní pásce v průměru 1 056 Kčs (90 % průměrné mzdy), zaměstnanci pojišťoven 1 156 Kčs (99 % průměrném mzdy). V 1. polovině letošního roku činila průměrná mzda ve finančním zprostředkování 35 815 Kč, což je více než dvojnásobek průměrné mzdy v české ekonomice. Přestože ekonomická teorie i praxe ukazuje, že zdrojem dlouhodobého hospodářského růstu je technologický pokrok, být vědeckým pracovníkem v České republice není jednoduché. Před padesáti lety byly mzdy ve vědě a výzkumu nejvyšší v celé ekonomice a přesahovaly průměrnou mzdu o 19 %. Nyní se v tomto oboru vyplácí mzdy zhruba odpovídající průměrné mzdě. Obr. 3: Mzdové relace před padesáti lety a nyní (průměrná mzda = 100 %) Zdroj: ČSÚ, Federální statistický úřad ČSSR; Výpočet: Patria Online 0% 50% 100% 150% 200% zemědělství lesnictví průmysl stavebnictví doprava obchod věda a výzkum školství zdravotnictví a soc. péče finanční zprostředkování 1954 2004