7. kapitola MANAGEMENT KAPITÁLOVÉHO RIZIKA Cíl kapitoly: Cílem této kapitoly je pochopit podstatu, význam a obsah řízení kapitálového rizika, zejména v oblasti kapitálové přiměřenosti. Časová zátěž: maximálně 8 hodin Vlastní kapitál je pro banku nesmírně důležitý, a to nejenom co do jeho výšky, ale i co do struktury. Z hlediska bankovního managementu je nezbytné rozlišovat mezi kapitálem z hlediska účetního a kapitálem z hlediska regulačního. 7.1 Vlastní kapitál a kapitálová přiměřenost Vlastní kapitál má v bance více funkcí – zřizovací funkci, funkci ručení, financování a vymezení obchodů. Pro banky s kvalitními aktivy a silným potenciálem růstu a výnosů existuje několik zdrojů kapitálu, které uvádí následující schéma. Schéma č. 41 Zdroje kapitálu banky interní kapitál, generovaný externí kapitál, generovaný prostřednictvím příjmů prostřednictvím nevyplacených ve formě dividend emise kmenových akcií emise preferenčních akcií emise podřízeného dluhu Pramen: vlastní schéma Výhody emise kmenových akcií: § regulačními orgány jsou preferovány jako zdroj externího kapitálu, § v případě, že aktiva banky se stanou nedobytná, znamenají kmenové akcie pro banku největší ochranu, ztrátami je možné zatížit ekvitu, ale ne dluh, § znamenají trvalý zdroj fondů (nemají žádnou fixní splatnost), § výplata dividend probíhá na základě uvážení, kmenové akcie tedy neznamenají fixní zatěžování výnosů, § banka může relativně levně vydávat akcie současným akcionářům. Nevýhody emise kmenových akcií: § kmenové akcie mají vysoké náklady, dividendy jsou vypláceny z výnosů po zdanění, § akcionáři očekávají, že výška dividend na akcii bude růst s růstem výnosů banky, § transakční náklady nových emisí převyšují porovnatelné náklady na podřízený dluh, čímž může dojít ke zkrácení výnosů banky, na což jsou akcionáři obzvlášť citliví - banky proto často s emisí kmenových akcií čekají až jsou ceny akcií vysoké a výnosové výsledky silné a až potom prodávají akcie, § emise kmenových akcií často není životaschopnou alternativou pro banku, která potřebuje kapitál, protože když je současná cena akcie hluboko pod účetní hodnotou, nové emise zmenší vlastnické zájmy současných akcionářů, § když jsou ceny akcií nízké, mnohé velké banky emitují dluh, který je konvertovatelný na kmenové akcie. Výhody emise preferenčních akcií: § je to forma ekvity, u které jsou nároky investorů nadřízeny nárokům kmenových akcionářů, § znamenají ochranu při ztrátách, § vyplácejí se z nich akcionářům dividendy, které mohou být nižší než dividendy z kmenových akcií, § v případech nízké ceny akcií dochází k menšímu “zředění” nároků těchto akcionářů, § není potřeba mít umořovací fondy. Nevýhody emise preferenčních akcií: § z preferenčních akcií se dividendy vyplácejí ze zisku po zdanění, § mají vysoké náklady, § jejich transakční náklady převyšují náklady emise dluhu. Výhody emise podřízeného dluhu: § nízké náklady, protože platba úroků z něho je zpravidla odečitatelnou položkou z daňového nákladu, § nedochází k zmenšování výnosů na akcii, § chrání nároky vkladatelů, § některé formy konvertovatelného dluhu je možné konvertovat na kmenový kapitál. Nevýhody emise podřízeného dluhu: § nemůže být součástí kapitálu 1. vrstvy, protože v konečném důsledku se v určité lhůtě splatí a musí se znovu doplnit, § regulační orgány upřesňují ekvitu, § úrokové platby z něj jsou povinné, dluh pak zatěžuje banku úrokovými náklady v čase jejích nízkých příjmů. Všimněte si: Pro banku je důležitá absolutní výše vlastního kapitálu. Čím více má kapitálu, tím více prostředků do ní vložili nebo nahospodařili akcionáři a tím větší mají zájem na jejím správném chodu. Stejně důležité je i stanovení kapitálové přiměřenosti ve vztahu k rizikům, která bankovní hospodaření obsahuje. Rozdíl mezi vlastním kapitálem a kapitálovou přiměřeností: Vlastní kapitál zachycuje současnou hodnotu subjektu a kapitálová přiměřenost si klade ambicióznější cíl – ohodnocení perspektivy banky v budoucnosti. Důležité: Podstatou koncepce kapitálové přiměřenosti je změření rizik daného subjektu a stanovení odpovídající minimální úrovně kapitálu. Kapitálová přiměřenost představuje ohodnocení bezproblémového chodu finanční instituce v budoucnosti, tj. je ukazovatelem finanční síly a důvěryhodnosti banky. Definice kapitálového rizika: Je to riziko nedostatečné výše vlastního kapitálu vzhledem na pokrytí ztrát banky. Schéma č. 42 Pokrytí ztrát banky potenciální ztráty spojené s dnešními existující ztráty - jejich promítnutí riziky – pokrytí vnitřními zdroji banky, do hospodářského výsledku tj. kapitálem akcionářů /následně do kapitálu/ Pramen: vlastní schéma vytvořená na základě Jílek, J.:Finanční rizika, Grada, Praha 2000, str. 226 Všimněte si: Případné ztráty v budoucnosti mají pocítit zejména vlastníci banky. Význam kapitálové přiměřenosti: Jeho význam kromě stanovení potřebné výše kapitálu spočívá zejména v tom, že obsahuje univerzální a praxí osvědčené postupy měření a regulace úvěrových a tržních rizik. Důležité: Význam určité minimální výše bankovního kapitálu vyplývá z těchto faktů: · kapitál banky tvoří nárazník na absorbování ztrát banky, · vyšší poměr kapitálu k rizikovým aktivům zlepšuje přístup banky na finanční trhy, · rizikově vážené normy poskytují základní rámec pro hodnocení všech bank, · rizikově vážené normy omezují bankám možnosti riskovat tím, že omezují růst rozvahových a podrozvahových aktiv. Schéma č. 43 Vliv požadavků kapitálové přiměřenosti na obchodní politiku banky ohraničují růst mění složení mění oceňování mění kapitálový aktiv aktiv aktiv mix Pramen: vlastní schéma Všimněte si: Historicky byly kapitálové požadavky založeny na různých poměrech, například na poměru kapitálu a celkových aktiv bank, růst podrozvahových aktivit však způsobil, že celková aktiva ztratila vypovídací schopnost o bankou podstupovaných rizicích. Schéma č. 44 Vývoj kapitálové přiměřenosti basilejského výboru stanovení kapitálové požadavky rozšíření kapitálové přiměřenosti vzhledem k úvěrovému riziku za účelem zahrnutí tržního rizika první mezinárodní dokument pro dodatek kapitálové dohody o zahrnutí regulatorní měření finančních rizik tržních rizik /amendment to the capital /capital accord – BASLE I/, z roku accord to incorporate market risks – 1988 BASLE II/, z roku 1996 Pramen: vlastní schéma 7.1.1 Kapitálová přiměřenost podle BASLE I Kapitálová přiměřenost stanovená podle BASLE I sledovala určité cíle. Schéma č. 45 Cíle BASLE I posílit zdraví a stabilitu snížit konkurenční nerovnost zabránit bankám mezinárodního bankovního tak, aby banky s nízkou kapitálovou zaujímat nadměrná systému a zajistit mezinárodní přiměřeností nemohly provádět úvěrová rizika konvergenci regulací kapitálové vyšší rozsah bankovní činnosti a a učinit regulační přiměřenosti bank s mezinárodní bankám se silným kapitálovým kapitál citlivější aktivitou zázemím přebírat klienty na rozdíly v rizicích jednotlivých bank zohlednit podrozvahové zvýšit motivaci pro držení aktivity likvidních aktiv a nízkorizikových aktiv Pramen: vlastní schéma podle: Jílek,J.: Finanční rizika, Grada, Praha 2000, str. 230 Důležité: Basilejský poměr kapitálové přiměřenosti byl plně přijat mezinárodní finanční komunitou jako indikátor finanční síly bank. Struktura kapitálu podle BASLE I: § BASLE I rozlišuje kapitál ve formě tier 1 a tier 2, § obě složky kapitálu mají být schopné pokrýt běžné ztráty, přičemž se předpokládá, že banka pokračuje ve své činnosti /going concern/, § každému aktivu se přiřazuje určitá váha vzhledem na úvěrové riziko, § rizikové váhy se přiřazují i podrozvahovým aktivům, § podrozvahová aktiva se před přiřazením rizikových vah konvertují na úvěrové ekvivalenty. Kapitálové přiměřenost se stanovuje takto: kapitál tier 1 + tier 2 - O kp = -------------- = ------------------------ . 100%, rva rva kde: kp - kapitálová přiměřenost rva – rizikově vážená aktiva O – odečitatelné položky Má platit: kp ≥ 8% Schéma č. 46 Kapitálové vrstvy podle BASLE I kapitál 1. vrstvy /tier 1/ - kapitál 2. vrstvy /tier 2/ - obsahuje základní kapitál obsahuje rezervy, dlouhodobý akcionářů /equity/ podřízený dluh, příp. jiné hybridní typy dluhových nástrojů Pramen: vlastní schéma Všimněte si: Z pohledu regulátora je zde důležitý zejména kapitál 1. vrstvy, poněvadž tvoří nejsilnější část kapitálu banky s nejmenšími restriktivními dopady. Problémy v oblasti stanovení kapitálové přiměřenosti podle BASLE I: § vážení aktiv podle rizika svádí banky, aby obchodní úvěry nahrazovaly státním dluhem na úkor soukromých dlužníků, § jednotná riziková váha 100% na obchodní úvěry soukromému sektoru je nejvážnější spornou otázkou BASLE I, § BASLE I nestanovuje žádné směrnice na tvorbu opravných položek k úvěrům, § opravné položky ve vztahu ke zhoršené kvalitě aktiv nazývá specifickými rezervami, které není možné zahrnout pro potřeby kapitálové přiměřenosti, § BASLE II vymezuje tzv. obecné rezervy jako rezervy, které nejsou alokovány k určitému zhoršení aktiv, které je možné zahrnout do kapitálu tier 2 apod. 7.1.2 Kapitálová přiměřenost podle BASLE II V roku 1996 vydal basilejský výbor dodatek kapitálové dohody o zahrnutí tržních rizik – BASLE II, který obsahuje výpočet kapitálových požadavků na otevřené úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice. V důsledku toho banka činí rozdíl mezi: § bankovním portfoliem /banking book/, § obchodním portfoliem. / trading book/. Všimněte si: Cíle BASLE II jsou shodné s cíly BASLE I. Dodatek měl být zapracován do konce roku 1997, přičemž se předpokládalo denní monitorování kapitálové přiměřenosti. Stanovení kapitálové přiměřenosti podle BASLE II: Kapitálová přiměřenost se podle BASLE II definuje jako poměr kapitálu /tier 1 plus tier 2 mínus odečitatelné položky/, zvýšeného o využitý tier 3, a kapitálových požadavků A a B s tím, že tento poměr se násobí 8%, tj.: tier 1 + tier2 - O + tier 3využitý kp = ---------------------------------------------- . 8%, A + B kde: kapitálový požadavek A odpovídá kapitálovému požadavku k úvěrovému riziku /rovná se 0,08 . rva/, kapitálový požadavek B je kapitálovým požadavkem k tržnímu riziku. Vymezení tier 3: Obsahuje krátkodobý podřízený dluh a čistý zisk obchodního portfolia. Jde o “méně kvalitní” druh regulačního kapitálu. Důležité: Minimální úroveň takto definované kapitálové přiměřenosti činí 8% a je třeba ji dodržet na konci každého pracovního dne /dohledu se vykazuje zpravidla měsíčně/. Dosadíme-li za A hodnotu 0,08 . rva, potom lze předcházející vztah kapitálové přiměřenosti upravit na tento tvar: tier 1 + tier 2 - O + tier3 využitý kp = ------------------------------------------------ . 100%, rva + 12,5 . B přičemž má platit, že KP ≥ 8%. Navíc se definuje kapitálová přiměřenost nevyužitého kapitálu takto: tier 3 nevyužitý kp nevyužitého tier 3 = ------------------ . 8% A + B Všimněte si: Podle dokumentu BASLE II si může banka vyčíslit tržní riziko buď stanovením standardní metody nebo na základě vnitřních modelů dané banky. Možnost použití vnitřních modelů banky akceptuje požadavek bank na použití vnitřních modelů měření rizik. Problémy v oblasti stanovení kapitálové přiměřenosti podle BASLE II: § začlenění tržního rizika do kapitálové přiměřenosti vyvolává řadu konverzních otázek, snad nejspornějším je rozsah, ve kterém by měl bankovní dohled přizpůsobit standardy kapitálové přiměřenosti ve snaze dosáhnout konkurenční rovnosti mezi bankami a nebankovními investičními podniky, § není jasně vyjádřen rozdíl mezi obchodním a bankovním portfoliem, což vyvolává možnost obcházení regulačního opatření, apod. 7.2 Plánování kapitálu banky K managementu kapitálu banky patří i kapitálové plánování.. Celý jeho proces lze shrnout do tří kroků, které uvádí následující schéma. Schéma č. 47 Základní kroky při kapitálovém plánování banky první krok: druhý krok: třetí krok: vypracování plánované volba vyplácených dividend analýza nákladů a výhod rozvahy a výsledovky a hodnocení kapitálové situace alternativních zdrojů banky banky externího kapitálu Pramen: vlastní schéma Bližší objasnění jednotlivých kroků kapitálového plánovaní banky: 1. Kapitálové plánování začíná tím, že vedení baky připraví odhadovanou rozvahu a výsledovku na několik následujících roků tak, že odhadne příjmy za předpokladu různých scénářů úrokových sazeb a projekcí neúrokových příjmů a výdajů, většinou se tento odhad vypracovává ve třech verzích jako: § nejlepší případ, § nejhorší případ, § nejpravděpodobnější případ. Všimněte si: Tento krok poskytne odhad pro množství kapitálu potřebného na financování aktiv, protože: § celkový potřebný kmenový kapitál se rovná zbytku mezi předpokládanými aktivy a předpokládaným dluhem /závazky/, § množství primárního a sekundárního kapitálu se musí rovnat alespoň regulačním minimům. 2. Vyplácení dividend redukuje množství nerozdělených příjmů banky a zvyšuje tlak na externí kapitálové financování. Všimněte si: Volba vyplácených dividend identifikuje, jaké množství kapitálu bude generované interně a jaké je potřebné množství externího kapitálu. 3. Banka v tomto kroku analyzuje náklady a výhody alternativních zdrojů externího kapitálu. Všimněte si: Když plánovaný růst aktiv překračuje růst interně generovaného kapitálu plus růst pasiv, daný rozdíl musí být financovaný externím kapitálem. Vedení banky potom musí zhodnotit náklady a výhody každého zdroje. Znamená to hodnocení různých alternativ. Vedení banky by mělo odhadnout její potřeby na několik let tak, aby bylo možné vypracovat dlouhodobý plán. Důležité: Problémy kapitálového plánování se zabývá zejména výbor pro řízení aktiv a pasiv. Zváží všechny možné alternativy a stanoví nejlepší plán. Co je nejlepší, ukáže porovnání nákladů každé alternativy. Pokud zvažuje vyloučení dividend, jde o závažný krok, protože toto rozhodnutí snižuje ceny akcií a způsobuje značné těžkosti při získávání externího kapitálu banky v budoucnosti. Všimněte si: V případě, že banka plánuje získat kapitál z externích zdrojů, musí s velkou pečlivostí změřit náklady na jejich umístění a následný dopad na ceny akcií. Například když banka vydá podřízený dluh, musí odhadnout přímé transakční náklady a odložit stranou část budoucích peněžních toků na obsluhu tohoto dluhu. To platí i pro emisi kmenového kapitálu a vyplácení dividend. 7.3 Řízení kapitálového rizika a opatření ČNB V oblasti řízení kapitálového rizika najdeme tato opatření ČNB: § Opatření č. 3/1999 o kapitálové přiměřenosti bank zahrnující úvěrové a tržní rizika , § Opatření č. 5/2000, kterým se mění Opatření č. 3/1999, § Opatření č. 2/2002 o kapitálové přiměřenosti bank a dalších pravidlech obezřetného podnikání na individuální základě /platné od 1.1.2003/. 7.3.1 Opatření o kapitálové přiměřenosti bank zahrnující úvěrové a tržní rizika Opatřením č. 3/1999 o kapitálové přiměřenosti bank zahrnující úvěrové a tržní rizika byla stanovena kapitálová přiměřenost bank podle BASLE II. Schéma č. 48 Základní obsah opatření č.3/1999 stanovení kapitálového požadavku stanovení poměru stanovení stanovení k úvěrovému riziku, riziku úvěrové kapitálu k rizikově limitu limitu angažovanosti a tržnímu riziku banky váženým aktivům kapitálové úvěrové /úrokovému, měnovému, komoditnímu přiměřenosti angažovanosti a opčním kontraktům/ bankovního portfolia a limity pro měnové pozice Pramen: vlastní schéma vytvořená podle Opatření ČNB č. 3/1999 Důležité: Opatření ČNB č.3/1999 stanovilo kapitálový požadavek vyjadřující potřebu odpovídajícího kapitálového krytí rizik podstupovaných bankou. Strukturu kapitálového požadavku uvádí následující schéma. Schéma č. 49 Struktura kapitálového požadavku kapitálový požadavek A, který kapitálový požadavek B, který se rovná se rovná kapitálovému součtu požadavku k úvěrovému kapitálového požadavku k úvěrovému riziku bankovního riziku obchodního portfolia portfolia kapitálového požadavku k riziku úvěrové angažovanosti obchodního porfolia kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku kapitálovému požadavku k měnovému riziku kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku Pramen: vlastní schéma vytvořená podle Opatření ČNB č. 3/1999 Pro stanovení kapitálové přiměřenosti je důležité rozdělení nástrojů do obchodního a bankovního portfolia, které ukazuje následující schéma. Schéma č. 50 Zařazení nástrojů do obchodního a bankovního portfolia § do obchodního portfolia patří finanční a komoditní nástroje držené bankou za účelem obchodování a dosažení zisku z cenových rozdílů a změn úrokových měr v krátkodobém horizontu, zpravidla do 1 roku, a to v takovém množství, jehož zobchodování na veřejném trhu nemůže podstatně ovlivnit jejich ceny finanční nástroje určené k přímému prodeji, zpravidla mimo organizovaný trh, u kterých je o prodeji rozhodnuto a banka činí další kroky ke zvýšení výnosu /banka je v jednání s konkrétním partnerem o prodeji nástroje, příp. učinila veřejnou nabídku na prodej § do bankovního portfolia patří finanční a komoditní nástroje nezařazené do obchodního portfolia, zejména nástroje u nichž má banka úmysl a schopnost držet je do jejich splatnosti úvěry s výjimkou úvěrů poskytnutých nebo přijatých v rámci reverzních repo operací nebo repo operací půjčky a vklady Pramen: vlastní schéma vytvořená podle Opatření ČNB č. 3/1999 Pro stanovení kapitálové přiměřenosti je důležité vymezení kapitálu – obsah jeho jednotlivých vrstev, které podle Opatření ČNB č. 3/1999 ukazuje následující schéma. Schéma č. 51 Vymezení kapitálu TIER 1 splacené základní jmění zapsané v obchodním rejstříku splacené emisní ážio zákonné rezervní fondy ostatní rezervní fondy vytvořené ze zisku po zdanění s výjimkou rezervních fondů účelově vytvořených nerozdělený zisk z předchozích období po zdanění TIER 2 rezervy na krytí obecných rizik až do výše 1,25% rizikově vážených aktiv bankovního portfolia podřízený dluh A maximálně do výše 50% tier 1 TIER 3 podřízený dluh B Pramen: vlastní schéma podle Opatření č. 3/1999 Všimněte si: Podřízený dluh A představuje úvěr, půjčku nebo vklad poskytnutý věřitelem vykazující bance, přičemž musí být splněna určitá kriteria, zejména lhůta splatnosti delší než 5 let, má klauzuli podřízenosti, není zajištěn apod. Podobné vlastnosti má i podřízený dluh B s výjimkou požadované minimální splatnosti 2 roky. 7.3.2 Opatření o kapitálové přiměřenosti bank a dalších pravidlech obezřetného podnikání na individuální základě. Opatření ČNB č.2/2002 o kapitálové přiměřenosti bank a dalších pravidel obezřetného podnikání na individuálním základě stanoví /platné od 1.1.2003/: § limit kapitálové přiměřenosti banky na individuální základě, § pravidla úvěrové angažovanosti na individuálním základě, § omezení a podmínky pro nezajištěné devizové pozice banky. Poznámka: Banky postupují pro účely Opatření ČNB č. 2/2002 podle Vyhlášky ČNB č. 333/2002 Sb, kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. Vymezení pravidel pro stanovení kapitálové přiměřenosti: § banka člení všechny nástroje zachycené v účetnictví /příp. v jiné prokazatelné evidenci/ do obchodního a bankovního portfolia v souladu se strategií schválenou statutárním orgánem banky, § banka zachycuje všechny nástroje podle postupů účtování, § nástroje, pro něž nejsou postupy účtování stanoveny a finanční leasing, se zachycují podle mezinárodních účetních standardů. Podstatnou součástí opatření je stanovení limitů, které uvádí následující schéma. Schéma č. 52 Limity pro obezřetné podnikání banky § kapitálová přiměřenost banky musí dosahovat alespoň 8% § čistá angažovanost bankovního portfolia vůči jedné osobě nebo jedné ekonomicky spjaté skupině osob nesmí přesáhnout 25% kapitálu banky sníženého o využitý tier 3 § čistá angažovanost bankovního portfolia nesmí přesáhnout 20% kapitálu banky sníženého o využitý tier 3 vůči osobě se zvláštním vztahem k bance, ekonomicy spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je osobou se zvláštním vztahem k bance /případně alespoň na jedné osobě má kvalifikovanou účast osoba se zvláštním vztahem k bance/ právnické osobě,ve které má banka kvalifikovanou účast nebo na ekonomicky spjaté skupině osob, vníž alespoň jedna osoba je osobou, ve které má banka kvalifikovanou účast § úhrn čistých angažovaností bankovního portfolia vůči osobám nebo ekonomicky spjatým skupinám osob, vůči nimž čistá angažovanost dosahuje 10 a více procent kapitálu sníženého o využitý tier 3, nesmí přesáhnout 800% kapitálu banky sníženého o využitý tier 3 § banka je povinna dodržovat následující limity pro měnové pozice abslutní hodnota čisté měnové pozice v každé měně nesmí přesáhnout 15% kapitálu banky absolutní hodnota čisté měnové pozice v Kč nesmí přesáhnout 15% kapitálu banky celková měnová pozice nesmí přesáhnout 20% kapitálu banky Pramen: vlastní schéma podle Opatření ČNB č. 2/2002 Poznámka: Opatření ČNB č. 2/2002 vstupuje do platnosti od 1.1.2003 a zároveň ruší Opatření ČNB č. 3/1999 a Opatření ČNB č. 5/2000. Shrnutí kapitoly: Po prostudování kapitoly byste již měli znát: § podstatu kapitálového rizika, § zdroje kapitálu banky, § podstatu a význam kapitálové přiměřenosti, § vývoj kapitálové přiměřenosti, § podstatu a obsah kapitálové přiměřenosti stanovené v dokumentech BASLE I a BASLE II, § legislativní vymezení kapitálově přiměřenosti v ČR. Cvičení: 1. Odpovězte na tyto otázky: a) Jaké funkce má v bance vlastní kapitál? b) Jaký je rozdíl mezi vlastním kapitálem a kapitálovou přiměřeností? c) Definujte kapitálové riziko. d) Jaký útvar v bance se zpravidla věnuje kapitálovému plánování? e) Co je podstatou koncepce kapitálové přiměřenosti? f) Uveďte dvě základní etapy vývoje kapitálové přiměřenosti basilejského výboru. g) Která vrstva kapitálu je z pohledu regulátora nejdůležitější /má největší hodnotu/? Odpověď: a) Vlastní kapitál má v bance více funkcí – zřizovací funkci, funkci ručení, financování a vymezení obchodů. b) Vlastní kapitál zachycuje současnou hodnotu subjektu a kapitálová přiměřenost si klade ambicióznější cíl – ohodnocení perspektivy banky v budoucnosti. c) Je to riziko nedostatečné výše vlastního kapitálu vzhledem na pokrytí ztrát banky. d) Problémy kapitálového plánování se zabývá zejména výbor pro řízení aktiv a pasiv. Zváží všechny možné alternativy a stanoví nejlepší plán. e) Podstatou koncepce kapitálové přiměřenosti je změření rizik daného subjektu a stanovení odpovídající minimální úrovně kapitálu. Kapitálová přiměřenost představuje ohodnocení bezproblémového chodu finanční instituce v budoucnosti, tj. je ukazovatelem finanční síly a důvěryhodnosti banky. f) Basilejský výbor v rámci dokumentu BASLE I stanovil kapitálové požadavky vzhledem k úvěrovému riziku /v roce 1988/ a v rámci dokumentu BASLE II rozšířil kapitálovou přiměřenost za účelem zahrnutí tržního rizika /v roce 1996/. g) Z pohledu regulátora je zde důležitý zejména kapitál 1. vrstvy, poněvadž tvoří nejsilnější část kapitálu banky s nejmenšími restriktivními dopady. 2. Máte k dispozici tato tvrzení: a) Vlastní kapitál je pro banku nesmírně důležitý, a to nejenom co do jeho výšky, ale …………….. b) Případné ztráty v budoucnosti mají pocítit zejména ……………….. c) Význam kapitálově přiměřenosti spočívá v tom, že kromě stanovení potřebné výše kapitálu obsahuje univerzální a praxí osvědčené postupy …………………………………… rizik. d) Basilejský poměr kapitálové přiměřenosti byl plně přijat mezinárodní finanční komunitou jako indikátor ………………. e) V roku 1996 vydal basilejský výbor dodatek kapitálové dohody o zahrnutí tržních rizik – BASLE II, který obsahuje výpočet kapitálových požadavků na …………………………………. pozice f) V případě, že banka plánuje získat kapitál z externích zdrojů, musí s velkou pečlivostí změřit ………………………………………………………… g) Pro stanovení kapitálové přiměřenosti je důležité rozdělení nástrojů do ……………………… ……………………..portfolia. Úloha: Doplňte uvedená tvrzení o chybějící části. Odpověď: a) ale i co do struktury. b) vlastníci banky. c) postupy měření a regulace úvěrových a tržních rizik. d) indikátor finanční síly bank. e) na otevřené úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice. f) změřit náklady na jejich umístění a následný dopad na ceny akcií. g) do obchodního a bankovního portfolia. 3. Máte k dispozici následující tvrzení: a) Z hlediska bankovního managementu je nezbytné rozlišovat mezi kapitálem z hlediska účetního a kapitálem z hlediska regulačního. b) Historicky byly kapitálové požadavky založeny na různých poměrech, například na poměru kapitálu a celkových aktiv bank, růst podrozvahových aktivit však způsobil, že celková aktiva ztratila vypovídací schopnost o bankou podstupovaných rizicích. c) Kapitál banky se skládá výlučně z interního kapitálu, generovaného prostřednictvím příjmů nevyplacených ve formě dividend a z emise kmenových akcií. d) Pro banky je důležitá pouze absolutní výše kapitálu, kapitálová přiměřenost nemá z hladiska jejího řízení žádný význam. e) Potenciální ztráty spojené s dnešními riziky jsou pokryty vnitřními zdroji banky, tj. kapitálem akcionářů, existující ztráty se promítají do hospodářského výsledku a následně do kapitálu. f) Kapitál 1. vrstvy /tier 1/ obsahuje rezervy, dlouhodobý podřízený dluh, příp. jiné hybridní typy dluhových nástrojů. g) Kapitálové plánování začíná tím, že vedení baky připraví odhadovanou rozvahu a výsledovku na několik následujících roků tak, že odhadne příjmy za předpokladu různých scénářů úrokových sazeb a projekcí neúrokových příjmů a výdajů. Úloha: Posuďte uvedená tvrzení a uveďte, zda jsou správná či nikoliv. Odpověď: a/ ano b/ano c/ne d/ne e/ano f/ne g/ano Elaborát: Najděte si na internetu opatření ČNB v oblasti kapitálové přiměřenosti. Prostudujte je a uveďte nejnovější změny v této oblasti. Vypracovaný elaborát odevzdejte na nejbližší konzultaci.