Členění systémů finančního účetnictví a oceňování majetku podniku. Účetní výkazy – primární informační zdroj pro finanční řízení podniku: - uživatelé požadují hodnověrné informace, - uživatelé přijímají rozhodnutí s dlouhodobými důsledky, - mezinárodní finanční toky a globalizace trhu vede k nutnosti přibližování (harmonizace) obecných účetních zásad a postupů (účetní standardy). Odlišnosti účetních systémů jsou dány: - vymezením okruhu uživatelů účetních výkazů, - mírou regulace účetnictví, - řešením vztahu mezi účetnictvím a daněmi (v SRN jsou účetní výkazy totožné s daňovými; v USA,VB i ČR se účetní výkazy liší od daňových, které jsou předkládané finančnímu úřadu), - vykazováním daně ze zisku, - stupněm uplatňování opatrnosti při vykazování hospodářského výsledku, - volbou oceňovacích veličin, - stupněm zohlednění inflace. Členění účetních systémů: Makroekonomický koncept Geografické členění účetních systémů: - Britské společenství národů, - Latinská Amerika a Jižní Evropa, - Severní Evropa a Střední Evropa, - Sféry vlivu amerického účetnictví, - Samostatná skupina. Regulace účetnictví: - regulace vnější prostřednictvím státu nebo profesních svazů, - regulace vnitřní, podnikem (samoregulace). Účetní systém v ČR: - platný od 1.1.1993 (konstruován tak, aby vyhovoval požadavkům tržního prostředí a podával informace vedoucí k posouzení finanční situace podniku a efektivnosti jeho činnosti), - orientován přednostně na uspokojení požadavků vyplývajících z potřeb finančního řízení podniku, - je regulován státem (Ministerstvo financí) prostřednictvím legislativy (Zákon o účetnictví; Účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele), - respektuje specifiku společností (banky, pojišťovny, rozpočtové a příspěvkové organizace, obecně prospěšné společnosti). Požadavky na účetní výkazy: - pro potřebu finančního řízení vlastní firmy (tomu se podřizuje jak členění aktiv a pasiv v rozvaze, tak i obsah nákladů, výnosů a koncepce hospodářského výsledku ve výsledovce), - pro potřebu externích uživatelů (informace o finančním postavení podniku, o efektivnosti jeho činnosti, o změnách ve finanční situaci, o úrovni hospodaření podnikového managementu, o struktuře zisku nebo ztráty). Kvalitativní charakteristiky účetních informací: - relevantnost informací (schopnost informací umožnit uživateli rozlišení zobrazovaných skutečností tak, aby byl schopen potvrdit nebo opravit svá očekávání), - hodnota informace (umožňuje dostatečné poznání daných skutečností i dostatečnou pravděpodobnost předvídat budoucí tendence), - včasnost informace (rozumí se taková pohotovost informace, která je schopna ovlivnit rozhodování uživatele), - spolehlivost (důvěryhodnost) informací (představuje základní smysl a význam zobrazovaných skutečností, který eliminuje omyly, chyby a nepřesnosti, které by mohly informace deformovat), - věrnost zobrazení (zahrnuje jak věcnou, tak kvantitativní identifikaci jednotlivých kategorií účetních výkazů), - ověřitelnost informací (prostřednictvím vnitřního i vnějšího kontrolního systému), - porovnatelnost (založená na souměřitelnosti a možnosti odhalovat různé typy rozdílů), - objektivnost (znamená splnění kritéria pravdivého a věrného informování konkrétních zainteresovaných subjektů), - významnost (podstatnost) informací. Obecné zásady finančního účetnictví: - předpoklad pokračující činnosti podniku v dohledné budoucnosti, - nákladový princip (předurčuje zásady oceňování majetku a dluhů v rozvaze a odvozeně i výnosů a nákladů ve výsledovce), - předpoklad periodizace vykazování změn majetku, - výnosový princip (odvozují se z něj pravidla vykazování výnosů ve výsledovce), - princip věcné a časové souvislosti (je východiskem pravidel přiřazování nákladů výsledovky příslušejícímu období), - princip opatrnosti (při oceňování majetku a závazků doporučuje brát zřetel na případná rizika a nejistoty). Účetní výkazy – hlavním cílem je podávat věrný obraz o podniku: - Rozvaha (informace o finančním postavení podniku k určitému datu), - Výkaz zisků a ztrát (informace o efektivnosti činnosti podniku v intervalu vykazovaného období), - Výkaz CF (informace o změnách ve finanční situaci podniku). Účetní závěrku v soustavě podvojného účetnictví v ČR tvoří: - rozvaha (bilance), - výkaz zisků a ztrát (výsledovka), - příloha. Příloha: - obecné údaje, - informace o účetních metodách a obecných účetních zásadách a způsobech oceňování, - doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisků a ztrát, - přehled o peněžních tocích (cash flow). Rozvaha Aktivum – majetek podniku. Vyjadřuje, co podnik vlastní. Pasivum – zdroj majetku podniku. Vyjadřuje, odkud majetek podniku pochází, nebo-li komu co patří. ROZVAHA A P +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Stálá aktiva |Vlastní kapitál | | | | |- dlouhodobý nehmotný majetek | | | | | |- dlouhodobý hmotný majetek |- základní kapitál | | | | |- dlouhodobý finanční majetek | | | | | | |- kapitálové fondy | | | | |Oběžná aktiva |i) emisní ážio | | | | |- zásoby |ii) ostatní kap. fondy | | | | |i) materiál | | | | | |ii) nedokončená výroba a |- fondy ze zisku | |polotovary | | | |i) zákonný rezervní fond | |iii) výrobky | | | |ii) statutární a ostatní | |iv) zvířata |fondy | | | | |v) zboží | | | | | |vi) poskytnuté zálohy na zásoby|- hospodářský výsledek | | | | | |i) výsledek hospodaření | | |minulých let | |- dlouhodobé pohledávky | | | |ii) výsledek hospodaření | | |běžného účetního období | | | | |- krátkodobé pohledávky | | | | | | |Cizí zdroje | | | | |- finanční majetek |- rezervy | | | | | |- dlouhodobé závazky | | | | |i) peníze |- krátkodobé závazky | | | | |ii) účty v bankách |- bankovní úvěry a výpomoci | | | | |iii) krátkodobý finanční | | |majetek | | | |Ostatní pasiva | |iv) nedokončený krátkodobý | | |finanční majetek |- přechodná pasiva - přechodné účty | | |pasiv | | | | | |- dohadné položky pasivní | |Ostatní aktiva | | | | | |- přechodná aktiva – přechodné účty | | |aktiv | | | | | |- dohadné účty aktivní | | | | | | | | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Platí bilanční rovnice: aa A = aa P Výkaz zisků a ztrát · prodejní činnost: tržby za prodané zboží TH obchodní marže · výrobní činnost: tržby za prodej výrobků - náklady na výrobu TH přidaná hodnota přidaná hodnota - osobní náklady - odpisy - ostatní výrobní náklady (i čas. rozlišení) ________________________________________________ = provozní hospodářský výsledek = EBIT (Earnings Before Interests and Taxes) · finanční činnost: výnosy z finančních operací - náklady z finančních operací = hospodářský výsledek z finančních operací · mimořádná činnost: mimořádné výnosy - mimořádné náklady - daň z mimořádné činnosti = mimořádný hospodářský výsledek ________________________________________________________________ S: Hospodářský výsledek za účetní období Oceňování majetku podniku Východiska : - Zvolený způsob oceňování ovlivňuje velikost individuálních aktiv a dluhů podniku a tím i celkovou sumu aktiv a celkovou sumu dluhů. V návaznosti na výši těchto veličin je ovlivněna i velikost vlastního kapitálu a odvozeně pak výše nákladů a výnosů (hospodářského výsledku). - Zvolený způsob oceňování má tedy zcela zásadní vliv na kvalitu a úroveň celkové finanční analýzy činnosti podniku. Jinak řečeno, bez důkladného zvládnutí problematiky oceňování v účetnictví nelze opravu dobrou finanční analýzu podniku provádět, vyvozovat z ní správné závěry o skutečné výkonnosti podniku a o tom, zda za dané účetní období došlo k růstu či poklesu hodnoty podniku z hlediska vlastníků. - Oceňování představuje složitý problém, zejména v podmínkách vyspělého tržního hospodářství, kde na jeho řešení působí rozhodujícím způsobem tyto dva faktory : a) běžná změna tržní ceny majetku v důsledku vývoje nabídky a poptávky na příslušných trzích (v některých případech např. u obchodovatelných CP velmi často, třeba i denně) a jejich obtížná prokazatelnost, b) změna kupní síly peněžní jednotky. 1. Platná právní úprava - účetní jednotky oceňují majetek a závazky : a) k okamžiku uskutečnění účetního případu podle následujících pravidel: - hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, - hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady, - zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami, - zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady, - peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami, - podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami, - pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou; závazky při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou, - nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady, - majetek v případech bezúplatného nabytí, anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit nebo jsou tyto náklady vyšší než reprodukční pořizovací cena tohoto majetku, reprodukční pořizovací cenou. b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje následujícími způsoby: - cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou 2. Majetek a závazky vyjádřený v cizí měně, se přepočítávají na českou měnu kursem stanoveným v kursovním lístku Centrální banky, a to v účetnictví ke dni uskutečnění účetního případu a v účetní závěrce ke dni jejího sestavení: - u pohledávek : “kurs devizy - nákup” - u závazků, nákupu cenných papírů, majetkových účastí a u HIM a NIM : “kurs devizy - prodej” - peněžní prostředky na bankovních účtech, pohledávky z úvěrů a závazky z vkladů u bank, případně poboček zahraničních bank : “kurs devizy - střed” - peněžní prostředky v hotovosti, ceniny : “kurs valuty - střed” 3. Závazné způsoby oceňování v účetních jednotkách: - HIM kromě majetku vytvořeného vlastní činností se oceňuje v PC nebo reprodukčními pořizovacími cenami, - HIM vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady, - nakoupené zásoby - oceňování PC, - zásoby z vlastní činnosti - vlastní náklady, - peněžní prostředky + ceniny v nominální hodnotě, - cenné papíry a majetkové účasti se oceňují cenami pořízení, - pohledávky a závazky se oceňují jejich nominálními hodnotami, - NIM nakoupený – PC, - NIM vytvořený vlastní činností - vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena. U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění považuje i ocenění cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetkového účtu se použije i jako první cena pro ocenění úbytku majetkového účtu (FIFO). - Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. - Reprodukční cena = cena za kterou byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. - Cena pořízení = cena bez nákladů s jeho pořízením souvisejících.. - Vlastní náklady - u zásob vytvořených vlastní činností = přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti. - Vlastní náklady u HIM A NIM - opět přímé náklady i nepřímé náklady vztahující se k výrobě nebo jiné činnosti. ! ! ! Zjistí-li se při inventarizaci zásob, že jejich prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem je nižší než cena použitá pro jejich ocenění v účetnictví - zásoby se ocení v závěrce touto nižší cenou tj. běžnými (čistými) realizačními cenami ! ! ! ! ! ! Zjistí-li se u závazků, že částka závazků je vyšší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v účetní závěrce ve zvýšeném ocenění. ! ! ! Tržní oceňování podniku Důvody existence (teoretická východiska): - v souvislosti s tržním hospodářstvím je potřebné stanovení tržní hodnoty podniku zejména ve finančním hospodaření podniku v souvislosti s koupí (prodejem) podniku, při spojování podniků, poskytování úvěrů, rozhodování o sanacích a zániku podniku, - tržní hodnotou rozumíme odhad peněžní částky, kterou můžeme získat, prodáme-li na trhu nějaký majetek: 1. na základě dobrovolného a legálního jednání, 2. obě strany musí mít zájem, 3. obě strany musí mít k dispozici všechny důležité informace, 4. musí existovat přiměřená konkurence. - podnik sám o sobě nemá žádnou objektivně danou hodnotu TH nemůže tedy existovat ani jediné správné ocenění, použitelné pro všechny účely, - výše tržní hodnoty je založeno na určitém odhadu názorů příslušného trhu (jak trh hodnotí současný stav a výhledy podniku), - individuální pohled konkrétního podnikatele (odraz individuálního názoru, vizi o budoucnosti. Rozlišení oceňování PRO POTŔEBY PRO POTŘEBY STÁTNÍ PODNIKATELSKÉ ADMINISTRATIVY (daňové potřeby; k dědickým sporům apod.) Oceňování samotné může probíhat na základě dvou hledisek : - oceňování z pohledu podniku samotného “going concern” - jde o ocenění podniku na základě znalostí, které máme k určitému datu, může zahrnovat i pohled do budoucnosti, ale na základě současného stavu, - oceňování z pohledu záměrů, které by měly být uskutečněny v budoucnosti (lze do ocenění zahrnout i zásadní změny, o kterých uvažuje případný vlastník). Konkrétní podněty : - ocenění v souvislosti s koupí a prodejem, - ocenění za účelem získání dalšího vlastního nebo cizího kapitálu, - ocenění při uvádění podniku a burzu, - ocenění majetkových účastí (spory), - ocenění pro účely zdanění, - ocenění v rámci poskytování úvěrů. Metody oceňování: 1. metody založené na dosud vynaložených nákladech (substanční hodnota) 2. metody založené na oceňování výnosů podniku (diskontované CF) 3. určování tržní hodnoty na základě srovnání ad 1) Výpočet substanční hodnoty Každá složka aktiv je individuálně určitým způsobem oceněna. Součtem těchto hodnot pak získáme souhrnné ocenění aktiv podniku. Odpočteme-li všechny dluhy a závazky, dostáváme hodnotu vlastního kapitálu. Použít ocenění majetku v účetnictví nelze, protože je zpravidla jiné než odpovídá tzv. reálné hodnotě majetku (tedy hodnotě majetku v okamžiku prodeje). Reálným oceněním rozumíme takové ocenění, které by odpovídalo aktuálním cenám, za něž by bylo možné tento majetek znovu pořídit. Odtud pojem substance (podstata). Zejména v případě akvizic má hodnota substance jasný ekonomický význam. Řeší otázku, zda je výhodnější koupit již existující podnik nebo budovat nový. POZOR !!! Od reálného ocenění nutno odlišovat likvidační hodnotu. Jde o čistý prodejní výnos, který můžeme očekávat, prodáme-li jednotlivá aktiva podniku. Při oceňování podniku dochází ke zvýšení účetně vykazovaných hodnot řady aktiv. Zdrojem tohoto zvýšení jsou tiché rezervy. Tyto vznikají v důsledku : - růstu nákladů na znovupořízení v důsledku inflace, - odpisů, které byly větší, než by odpovídalo skutečné ztrátě hodnoty, - tvorba nákladů (REZERVY, OPRAVNÉ POLOŽKY) neodpovídající (převyšující) riziku, na které byly vytvořeny, - apod. Rovnice pro výpočet substanční hodnoty souhrn majetkových hodnot potřebných k dalšímu podnikání v aktuálních cenách + výnos z prodeje majetku, který k dalšímu podnikání není třeba = Substanční hodnota brutto - Hodnota všech závazků a dluhů = Substanční hodnota netto Ve skutečnosti ukazuje Sn pouze to, kolik kapitálu je v podniku investováno. Je ji přisuzována pomocná funkce. Především může tvořit horní cenovou hranici v případě pokračování podniku. Bude-li kupní cena podniku větší než jeho substanční hodnota, představuje tento rozdíl goodwill: · zkušený management¨ · školený personál · dlouholetá obchodní spojení · efektivní organizační struktura · atraktivní výrobní prognóza · efektivní odbytové kanály · zvláště příhodné umístění ap. ad 2) Technicky je výnosové oceňování založeno na investičním počtu. Zejména je nutno ozřejmit tyto otázky : · jak chápat a vypočítávat výnosy podniku · jak určit hodnotu budoucích výnosů · jak stanovit diskontní úrokovou sazbu · jak promítnout do ocenění riziko Schéma tvorby volného peněžního toku (free cash flow) Zisk před úroky a daněmi (EBIT) - Daně propočtené z EBIT + Odpisy - Výdaje na pořízení HIM a NIM - Zvýšení pracovního kapitálu ( + snížení pracovního kapitálu) = Peněžní toky k rozdělení ad 3) srovnávat lze podniky ve stejném odvětví s řádově podobnou velikostí, zaměřením odbytovými cestami ap.