Osnova seminární práce a její presentace

   

               Název, identifikační údaje (autor, čas, organizace)

         0.   Obsah, seznam příloh, obrázků, tabulek a grafů

    1. Úvod (geneze, téma a cíl seminární práce)
    2. Popis/definice řešeného problému
    3. Bližší vymezení zaměření seminární práce (bližší vymezení problému)
    4. Stanoviska literatury k řešenému problému
    5. Hodnocení stanovisek literatury k řešenému problému (shody, rozdíly, chyby)
    6. Stanovisko autora seminární práce k řešenému problému (vlastní výsledek seminární práce,
       řešení problému), se zdůrazněním přínosů autora
    7. Zdůvodnění předkládaného řešení, se zvláštním zaměřením na přínosy autora(diskuse)
    8. Souhrn a závěr (možnost dalšího řešení daného problému)
    9. Přílohy
   10. Seznam literatury
   11. Poznámkový aparát (rozlišovat od poznámek pod čarou)

   

   Komentáře

   I.                   Podstatou a hlavním smyslem našich seminárních prací je sdělení kolegům
   ze seminární skupiny a uvědomění si tohoto poslání seminární práce.

               Z toho mohou vyplývat i specifika presentace seminární práce (méně formální

               přístup při respektování odborných aspektů včetně terminologie, kolektivní

               forma presentace, využití technických pomůcek, ilustračních materiálů a vzorků,

               atd., atd.).

   II.                 Rozsah seminární práce je odhadován minimálně na cca10-12 stran. Výše
   uvedená osnova má charakter doporučení. Body osnovy nedefinují nezbytně nutně kapitoly
   seminární práce, jde spíše o uvedení informačních okruhů, které by neměly být opomenuty.

   III.               Doporučená délka presentace je cca 12-15 minut, což ale v žádném případě
   není dogma! Celkový čas mohou prodloužit ku příkladu průběžné otázky (pokud budou povoleny),
   dodatečné datové vstupy či ilustrační příklady, závěrečná diskuse případně i jiné další vlivy.

   IV.              Způsob citací v textu není předepsán. Domácí norma není závazná. Jsou vítány
   standardy, používané v zahraničních pramenech. Podstatné je, aby bylo možné identifikovat
   zdroj citované informace až po stránku pramene včetně. Doporučuje se uvádění pramenů pod čarou
   na téže stránce, kde je v textu pramen citován. Výjimkou z této zásady jsou citace tabulek,
   grafů a obrázků, kdy se pramen uvádí přímo pod přebíraným objektem.

   V.                 Hlavním výsledkem či výstupem seminární práce nemusí být ve všech případech
   přínos (vlastní stanovisko, řešení) autora seminární práce. Je možno presentovat i originální
   stanoviska pramenů (s případnými komentáři autora seminární práce), chybná či překonaná
   stanoviska presentovaná v pramenech, případně i názorový vývoj jednotlivých autorů pramenů.

   

   30. 9. 2007

   Kalouda