Evropský pojistný trh a ukazatele jeho úrovně Ing. Svatopluk Nečas Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Lipová 41a, 602 00 Brno tel.: 549 496 214; e-mail: necas@econ.muni.cz Struktura přednášky n Legislativní vývoj v EU n Směrnice vztahující se k oblasti pojišťovnictví n Pojišťovnictví v Evropě - ukazatele n Pojišťovnictví v nových členských zemích n Životní pojištění v Evropě n Porovnání českého pojistného trhu se stavem v EU Legislativní vývoj v EU O/ Jednotný pojistný trh - vytvoření kvalitativně nové základny pro aktivity evropských pojistitelů, O/ právní realita pro členské státy Evropského společenství od 1. července 1994, O/ proces postupného přijímání jednotlivých direktiv ES, který se odehrával v časovém horizontu více než dvaceti let, Legislativní vývoj v EU O/ vznik jednotného právního prostoru tzv. jediné licence (single licence), vymezený pěti principy: • první princip (základní) – režim jediné licence, • druhý princip (přímý důsledek prvního) – zrušení systému dvojího povolování, nahrazeno oznamovací procedurou, • třetí princip – vzájemné uznání povolení vydaných dozorčími orgány zemí EU, Legislativní vývoj v EU • čtvrtý princip – téměř úplné zrušení dřívější kontroly pojistných podmínek a sazeb a její nahrazení dozorem nad solventností pojišťovny, jejími akcionáři a managementem, • pátý princip – liberalizace pravidel pro investování části technických rezerv s cílem splnit další základní princip Římské smlouvy, tj. volný pohyb kapitálu. Legislativní vývoj v EU O/ cíl legislativy Evropské unie v oblasti pojišťovnictví: dosažení integrace, globalizace a fungování jednotného pojistného trhu v zemích EU; O/ snaha o odstranění všech překážek projevujících se zejména v národním právu, které brání nebo omezují vytvoření a fungování tohoto jednotného trhu; O/ sjednocení pravidel podnikání a maximální ochranu klientů pojišťoven. Legislativní vývoj v EU O/ motiv integrace: snaha pojistitelů rozšířit nabídku a prodej svých pojistných produktů do zahraničí; O/ vytvoření a fungování jednotného evropského trhu služeb předpokládalo a předpokládá jistý stupeň harmonizace legislativy členských států, Právní akty EU Systém komunitární legislativy tvoří: O/ závazné právní akty: • Smlouva o Evropských společenstvích – primární právo, ostatní jsou prameny sekundární • Nařízení (vlastní zákon ES, zavazuje vlády i jednotlivce – je bezprostředně použitelné, má přednost před národním právem) - vhodné k provádění společných politik Společenství (např. společný celní tarif, společná zemědělská politika, společná dopravní politika, politika hospodářské soutěže) Právní akty EU • Směrnice (rámcový zákon závazný pro každý členský stát, kterému je určen; závazný je však pouze cíl - tedy výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům) • Rozhodnutí (právní úprava jednotlivých případů, závazné pro adresáty ve všech svých bodech, musí být zdůvodněno) Právní akty EU O/ nezávazné právní akty: • Doporučení (pomáhá při plnění úkolů ze smluv, předpokládá dobrovolné plnění ze strany členského státu) • Stanoviska (vyjádření názorů Rady ministrů či Komise ES ke skutkovým nebo právním otázkám) Legislativní vývoj v EU O/ harmonizace neznamená pouhé přenášení směrnic ES do národních legislativ; O/ směrnice poskytují možnost brát v úvahu národní zvláštnosti a zachovat právní řády členských zemí – občanské právo, obchodní právo, pracovní právo; O/ uplatňuje se princip tzv. minimální harmonizace - členské státy, aplikující tento princip, nemají možnost vytvořit liberálnější prostředí, než jaké vytvářejí směrnice. Legislativní vývoj v EU O/ z hlediska vnitřního jednotného trhu EU upravují oblast pojišťovnictví zejména směrnice k životnímu a neživotnímu pojištění; (V případě ČR bylo nutné implementovat nejen směrnice vertikální, které se týkají přímo pojišťovnictví, ale také směrnice horizontální, které nejsou určeny přímo pro pojišťovnictví, ale významně s tímto sektorem souvisí). Legislativní vývoj - zajištění O/ jednotný vnitřní trh EU byl budován postupně v průběhu relativně dlouhého časového období; O/ rok 1961 – EHS přijalo program pro pojišťovnictví; O/ cíl: dosáhnout svobody zakládat podniky a svobody poskytovat služby nejprve v oblasti zajištění, poté dosažení svobody zakládat podniky a svobody poskytovat služby v oblasti životního a neživotního pojištění. O/ rok 1964 - přijata směrnice č. 64/225/EEC Směrnice ES k pojišťovnictví v letech 1973 – 1992 vydány tzv. první až třetí koordinační směrnice pro životní, resp. neživotní (jiné než životní) pojištění: • směrnice Rady č. 73/239/EEC – 1. směrnice neživotního pojištění, • směrnice Rady č. 88/357/EEC – 2. směrnice neživotního pojištění, • směrnice Rady č. 92/49/EEC – 3. směrnice neživotního pojištění; Směrnice ES k pojišťovnictví • směrnice Rady č. 79/267/EEC – 1. směrnice životního pojištění, • směrnice Rady č. 90/619/EEC – 2. směrnice životního pojištění, • směrnice Rady č. 92/96/EEC – 3. směrnice životního pojištění. Směrnice ES k pojišťovnictví O/ směrnice první až třetí generace korespondují se třemi etapami harmonizace právní úpravy, O/ první etapa představuje svobodu zakládání, druhá etapa svobodu poskytování služeb a třetí etapa princip tzv. jediné licence. Směrnice první generace n svoboda zakládání subjektů (FOE) n snaha o vytvoření podmínek pro provozování pojišťovací činnosti a ostatních souvisejících činností v členských zemích EU n vymezení základních pravidel činnosti v odvětví Směrnice první generace Předmět právní úpravy O/ podmínky pro zahájení pojišťovací činnosti a pro odnětí povolení k výkonu této činnosti O/ podmínky pro výkon pojišťovací činnosti O/ pravidla pro agentury nebo pobočky pojišťoven ze zemí mimo Společenství Směrnice první generace Ochrana finančního zdraví pojišťoven O/ ustanovení o míře solventnosti, garančním fondu a technických rezervách Výkon dozoru O/ povinnost navzájem si poskytovat potřebné informace a spolupracovat Směrnice první generace Nástroje dozoru O/ plán krátkodobého financování, O/ plán obnovy zdravé finanční situace, O/ převod pojistného kmene O/ odejmutí licence Výsledek O/ setrvání systému materiálního dozoru - ponechání práva dozorčích orgánů schvalovat všeobecné pojistné podmínky, pojišťovnami používané formuláře atd. Směrnice první generace Nové povinnosti: O/ povinnost pojišťoven předkládat roční účetní závěrku zahrnující všechny druhy operací, jejich finanční situaci a solventnost; O/ povinnost předložit obchodní plán; O/ vyloučení jakýchkoliv ostatních komerčních činností, které nesouvisí s pojišťovnictvím a mohly by zapříčinit střet zájmů Směrnice první generace O/ zákaz souběžného provozování životního a neživotního pojištění O/ výjimka pro již existující pojišťovny - důsledné oddělení provozování životního a neživotního pojištění. Směrnice první generace - resumé O/ prvotní poslání - usnadnění zakládání pojišťovacích podniků s minimem administrativních překážek a zabránění diskriminace mezi jednotlivými zeměmi; O/ základy ke sjednocení pravidel provozování životního a neživotního pojištění O/ nepodařilo se však vytvořit reálný jednotný trh pro tehdejších 12 členských států Směrnice druhé generace O/ svoboda poskytování služeb (FOS) O/ proces harmonizace a koordinace národních legislativ rozšířen na oblast poskytování služeb – zavedena dílčí svoboda služeb – u velkých rizik (neživotní pojištění) a u životních pojištění na základě iniciativy pojistníka (bez pohybu pojišťovny – tzv. pasivní FOS). O/ možnost nabízet produkty životního i neživotního pojištění v jiném členském státě přímo bez zřízení pobočky. Směrnice třetí generace n završení procesu liberalizace podmínek na pojistném trhu n směrnice třetí generace = směrnice „jediné licence“, tj. jednotné licence v rámci EU n harmonizace pravidel týkajících se technických rezerv, finančního umístění a pravidel pro kalkulaci technických rezerv ŽP n orgány dozoru nemohou požadovat schvalování ani předkládání pojistných podmínek či sazeb pojistného, Směrnice třetí generace § orgány dozoru nemohou kontrolovat formuláře či tištěné dokumenty, jež jsou určeny klientovi § dozorový orgán si může dokumenty vyžadovat – následná kontrola. § u povinných pojištění si je může dozor vyžádat předem – tj. před zahájením provozování činnosti § deregulace nastala také v oblasti investiční politiky – volné umísťování aktiv v rámci jednotného trhu. Doplňkové směrnice § z důvodu značných rozdílů mezi členskými zeměmi (např. směrnice k asistenci nebo pojištění právní ochrany, POV): O/ pojištění právní ochrany, O/ pojištění úvěru a záruky (kauce) O/ asistenční pojištění (cestovní ruch) O/ pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (POV) O/ rozšířený dozor nad pojišťovacími podniky ve skupině společností Doplňkové směrnice O/ zprostředkovatelé pojištění - vznik Jednotného trhu pro zprostředkovatele pojištění (1. směrnice 77/92/EEC a 2. směrnice 2002/92/EC s úkolem implementace do 15.1.2005 – některé země měly problémy) O/ pojištění v rámci soupojištění Jednotný pojišťovací trh v praxi Studie Swiss Re 1999 O/ FOS: v Evropě 1,9 % pojistného v NP a 0,6 % v ŽP O/ FOE: v Evropě 2,4 % pojistného u NP a 0,2 % v ŽP O/ výjimky: Irsko, Lucembursko: 15 - 20 % pojistného u NP realizují přes FOS a Lucembursko více než 50 % pojistného u ŽP přes FOS (vliv nízkých daní) Překážky jednotného trhu § malá důvěra klientů vůči pojišťovnám, které nejsou usídleny v daném členském státě, § neochota klientů uzavírat smlouvy na dálku § neharmonizované daně § neexistence harmonizované právní úprava pojistné smlouvy – ČR výjimkou Evropský pojistný trh O/ pojistný trh v Evropě, stejně jako v ČR, prošel v uplynulých letech výraznými změnami; O/ došlo k podstatnému nárůstu konkurence, vlivem postupné liberalizace trhu po přijetí klíčových direktiv ES; O/ pojišťovny jsou nuceny v důsledku těchto změn zaměřovat svou strategii na zvyšování konkurenceschopnosti: • přehodnocením podnikatelské strategie, • hledáním rezerv v nákladové oblasti, • inovací pojistných produktů apod. Evropský pojistný trh O/ v Evropě (státy CEA) působilo 5383 komerčních pojišťoven (dle údajů za rok 2006), O/ počet zaměstnanců činil více než 1 mil., O/ tři státy s nejsilnějšími pojistnými trhy (Velká Británie, Německo a Francie) mají největší počty pojistitelů (celkem 2319). Vývoj počtu pojišťovacích společností v EU (kromě Belgie, Řecka a Irska) Evropský pojistný trh O/ počet pojistitelů ale nutně nemusí vyjadřovat sílu a úroveň národního pojistného trhu; O/ pro drtivou většinu zemí je charakteristické, že pět až deset nejsilnějších pojistitelů kontroluje rozhodující většinu trhu. Evropský pojistný trh O/ pojišťovnictví jako součást ekonomického potenciálu vyspělých zemí; O/ prosperita a růst pojišťovacího sektoru velmi úzce souvisí s celkovým hospodářským vývojem jednotlivých států. Pojištěnost v Evropě O/ potenciál evropského pojistného trhu je možné dokumentovat některými ukazateli, např. podílem předepsaného pojistného na tvorbě hrubého domácího produktu (tzv. pojištěnost) nebo předepsaným pojistným na jednoho obyvatele apod. Pojištěnost v Evropě Pojištěnost v Evropě (v %) Pojištěnost v kandidátských zemích EU (v %) Pojištěnost v kandidátských zemích EU (v %) Český trh vs. trh EU - 2003 Životní pojištění v Evropě O/ posilování postavení životního pojištění, v posledních letech stagnace, O/ mezi jednotlivými zeměmi dost výrazné rozdíly v poměru ŽP a NP, O/ vyšší podíl životního pojištění na národním trhu je určitým indikátorem jeho vyspělosti. Životní pojištění v zemích CEA Vývoj poměru ŽP a NP v zemích CEA Životní pojištění v zemích CEA O/ v rámci zkoumaných států existují velké rozdíly ve významu a postavení životního pojištění na příslušném pojistném trhu a celé ekonomice, O/ především je to rozdíl mezi reformními státy střední a východní Evropy a mezi státy EU, O/ rozdíly jsou však i mezi členskými státy EU. Životní pojištění v zemích CEA Životní pojištění v zemích CEA – podíl na trhu CEA v roce 2000 Světový pojistný trh v roce 2005 (I.) Světový pojistný trh v roce 2005 (II.) Světový pojistný trh 2005 - shrnutí Srovnání českého a evropského pojistného trhu O/ srovnání vybraných ukazatelů pojistného trhu, popisujících jeho kvantitativní i kvalitativní stránku; O/ s ohledem na kvantitativní rozměr evropského a českého trhu má význam srovnávat především ukazatele relativní, tj. poměrové. Srovnání českého pojistného trhu a pojistného trhu EU za rok 2000 Srovnání trhů - resumé O/ český pojistný trh je ve srovnání se zeměmi EU na relativně solidní úrovni; O/ po více než 10 letech od postupného zavádění skutečného pojistného trhu je stále české pojišťovnictví na půli své cesty mezi evropské ekonomiky. Srovnání trhů - resumé O/ nízký podíl životního pojištění, O/ nízká pojištěnost, O/ vysoká koncentrace pojistného trhu.