Seminář – úterý 20.11.2007 Marek Bizoň 1. Je vůbec možný TUR efektivní v globálním měřítku, když neexistuje ani jednotná definice TUR, ani jednotné ekologické normy a v podstatě ani globální autorita, která by případně tyto normy mohla nařídit a vynucovat? Pojem „trvale udržitelný rozvoj“, tak jak je vnímán a obecně formulován, představuje spíše morální apel, než návod jak konkrétně postupovat, či konkrétní předpisy určující, co se smí a co ne. Jeho význam je ve vytýčení směru žádoucího počínání lidské společnosti. Daniela Kroupová 1. Myslíte si, že domněnka, že se zasloužím méně, než mám, může snížit satisfakci? (nebo ji vždy zvýší?) Velmi zajímavá otázka. Je patrně možné obojí. Když například to co mám, považují za dílo šťastné náhody, pak se satisfakce zvýší. Pokud jsem však přesvědčen, že to co mám jsem získal, resp. bylo mi dáno, na úkor někoho jiného, kdo si to zaslouží více, může se dostavit pocit studu, což vede ke ztrátě satisfakce. 2. Proč by měla spokojenost oscilovat okolo konkrétní stálé hodnoty? Od čeho tuto hodnotu odvozujete? To, co jsem uvedl, je asi příliš zjednodušené. Průměrná úroveň spokojenosti není patrně u všech stejná. Kdyby byla sledována dle jednotlivých skupin, či dokonce dle jednotlivců, byly by nepochybně zřejmé nemalé rozdíly. Stejně tak by byl nesporně patrný vývoj „průměrné spokojenosti“ v čase. Na druhé straně je však zcela evidentní, že žádný člověk se necítí být trvale spokojený, nebo trvale nespokojený. V lidské psychice totiž probíhají adaptační procesy: Na lepší podmínky si zvykáme (tj. pocit satisfakce, který z nich čerpáme, postupně vyprchává), s horšími podmínkami se smiřujeme (např. nevyléčitelné zdravotní postižení) a dokážeme nalézat spokojenost i v rámci nich. Zuzana Zavadilová 1. Jak ve výrobě poznám úzké místo? Jakou speciální pozornost mu mám věnovat? Pokud se zvýší kapacita úzkého místa, zvýší se výkon celého procesu. Úzká místa je třeba hledat a snažit se o to, aby neexistovala. To znamená, vytvořit kapacitu všech prvků procesu tak velkou, aby byly plně vytíženy. Pak bude celý proces fungovat nejefektivněji. Tomáš Urban 1. Co si představujete (názorně) pod kvalitativním růstem hospodářství? Možná by bylo lepší hovořit o vývoji, než o růstu. Obecně vzato kvalitativně odlišné výrobky a služby a kvalitativní změny v životním stylu. 2. Myslíte si, že zvyšování počtu etických kodexů firem ovlivňuje i chování podniků kladným směrem? Myslím celkově, nejen ve firmách, které ten etický kodex mají. Ano. Etický kodex je známkou uplatňování podnikové etiky a ta se dnes stává stále významnějším faktorem konkurenceschopnosti. Deklarace podnikové etiky může být samozřejmě i falešná, ale nevěřme tomu, že se tak děje v hromadném měřítku. Tereza Dostálová 1. Myslíte, že se metoda „kaizen“ může uplatnit/uplatňuje v českých poměrech? Jsou k tomu čeští pracovníci nějakým způsobem stimulováni, vedeni? Metoda kaizen se u nás uplatňuje, a to nejvíce v podnicích vlastněných japonskými společnostmi. 2. Bohužel mě žádné jiné otázky nenapadly. Co se dá dělat. Michaela Dvořáková 1. Myslíte si, že pokud bude naše populace stále růst, opravdu nedojde k cílené likvidaci lidí, i když je to proti naší přirozenosti? Regulace růstu populace se provádí regulací porodnosti. Může jít dokonce i o explicitní politiku vlády – viz. Čína. Umělá přerušení těhotenství jsou mravně sporná. Regulace populace likvidací žijících lidí je za normálních podmínek mravně nepřijatelná. Růst populace však bude způsobovat stále větší napětí s nebezpečím válečných konfliktů, kdy k fyzické likvidaci lidí dochází až do úrovně genocidy. (Viz. nacistické koncentrační tábory za II. svět. války - a nejen tam) 2. Myslíte si, že etické chování se podniku opravdu vyplatí (bude mít nějaké výhody)? Když se podíváte na nejvýše postavené politiky a podnikatele, dá se mluvit spíše o neetickém chování. Můžeme se setkat s etickým i neetickým chováním podniků. Zdá se však, že etické chování přináší stále častěji podnikům větší prospěch než neetické a proto mu dávají přednost. Lucie Hubaczová 1. Trvalý extenzivní růst v omezeném prostředí není možný. Co v této definici představuje omezené prostředí, je chápáno pouze z hlediska omezených přírodních zdrojů (neobnovitelných)? Jedná se o všechny zdroje, které jsou na Zemi k dispozici, tedy i tzv. obnovitelné zdroje, neboť ty se sice obnovují, ovšem nikoliv neomezenou rychlostí a za jakýchkoliv podmínek. 2. Myslíte si, že přílišné lpění na ochraně životního prostředí je efektivní? Protože např. v Rakousku začali stavět větrné elektrárny a dnes se ukazuje, že nejsou zcela efektivní a spíše se označují jako příklad plýtvání prostředků. Při řešení ekologických problémů je třeba postupovat velmi uvážlivě a komplexně. Setkáváme se bohužel v nejednom případě se špatnými řešeními, která jsou zatížena vlivem ideologií a emocí i skrytých vlivů různých lobby, nebo která přinášejí prospěch něčemu, (nebo někomu) úplně jinému, než je přírodní prostředí, nebo zdravý život lidí. 3. Je vůbec ještě pro člověka mravní omezení tak limitující? V době, kdy roste kriminalita a především korupce? Např. v oblasti manažerské etiky je uváděn příklad společnosti Skanska – v ČR musí každý manažer této společnosti podepsat tzv. Etický kodex, ale téměř nikdo se podle něj nechová, je to vůbec možné nějak efektivně řešit? Těžko říct, zda se morálka zlepšuje či zhoršuje. Osobně se domnívám, že v podnikatelské sféře dochází u nás od doby privatizace, kdy nastupující podnikatelé v nejednom případě ve velkém rozkrádali státní majetek či majetek svých společníků, nebo konkurentů, dochází k postupnému zlepšování situace. A to mimo jiné též pod vlivem systémů podnikové etiky, uplatňovaných v rámci nadnárodních společností, jejichž součástí dnes řada naších podniků je. To však vůbec nevylučuje možnost, že praktiky mnoha z nich, včetně společnosti Skanska, jsou v rozporu s dobrými mravy, byť deklarují pravý opak. (viz. Průvodce studiem s. 82, poznámka pod čarou) Julie Hrazdirová 1. Proč jsme nemohli více času věnovat vybraným přístupům a metodám současného managementu? Odkázal bych zejména na učebnici Veber, J. a kol. Management. 2. Má Corporate Social Responsibility souvislost s etikou? Samozřejmě ano. Iva Pospěchová 1. Jak daleká budoucnost se dá podle Vás předvídat ještě s relativně vysokou pravděpodobností, že bude tato předpověď správná? Závisí to na tom, co a s jakou podrobností chcete předvídat. Obecně však platí, že pod vlivem dynamiky a turbulence vývoje se doba, na kterou se dá úspěšně předvídat, zkracuje. 2. Která se zmiňovaných 4 strategií je podle Vás nejlepší? S ohledem na šetření zdroji bych preferoval defenzivní strategii intenzivní, která reprezentuje hledání efektivnosti v oblasti spotřeby. 3. Stačil by vám osobně u nějaké firmy fakt, že mají sepsán etický kodex, k tomu, že ji budete vnímat jako solidní? Existence kodexu nedává záruku solidnosti firmy. Pouze dává najevo, že firma přikládá existenci etického kodexu určitou důležitost. Jakub Svoboda 1. Jak moc časté je podle vás vytváření etických kodexů jen za účelem zvýšení důvěryhodnosti mezi stakeholdery? Pokud etický kodex a jeho aplikace na chování podniku vede ke důvěryhodnosti ve vztahu ke stakeholderům (a to co je v kodexu uváděno, je také plněno), pak je vše v pořádku. 2. Přivítal byste vytvoření obecného etického kodexu, např. v oblasti podnikání, který by měl formu zákonné normy? (nad rámec současných právních úprav) Ne. Zdeněk Straka 1. Hovořil jste o panu Klausovi a jeho názoru na zdroje. Souhlasíte s tím, že se díky technickému pokroku, najdou v budoucnu vždy nové energetické zdroje? Je to pravděpodobné, ale není to jisté. Není dobré dnes plně spoléhat na to, co možná bude zítra. Je to podobné, jako kdyby si bral člověk půjčku, aniž by měl ponětí, jak ji splatí. Ondřej Sadílek 1. Co má větší vliv na růst spotřeby? Nárůst potřeb člověka nebo snaha o uspokojení „touhy“ spotřebovávat? Jinými slovy, zda spotřebováváme, abychom žili nebo žijeme, abychom spotřebovávali? Lepší je spotřebovávat proto, abychom žili. A je dobré, když je tento prostředek (spotřeba) využíván uvážlivě. Jakub Starý 1. Do jaké míry si myslíte, že může existence etického kodexu ve firmě přispět ke zlepšení hospodářského výsledku společnosti? Pokud je etický kodex aplikován dobře, má to pozitivní vliv na hospodářský výsledek podniku, i když se to empirickými šetřeními statisticky obtížně prokazuje. 2. Jakým způsobem může být firma za nedodržení svého etického kodexu perzekuována? Může jít například o veřejné morální odsouzení např. v tisku či v televizi, což se stává celkem běžně a dotyčným podnikům to pozitivní image jistě nezvýší. Z hlediska právního by možná mohlo v některých případech jít o stíhání za nedodržení něčeho, co bylo oficiálně (prostřednictví ustanovení etického kodexu) slíbeno. Nejsem si však jist, zda je to možné a nevím, zda se tak již někdy stalo. Dagmar Švecová 1. Zajímalo by mě, jestli má vedení naší fakulty či fakulta celá etický kodex nebo jiný dokument tohoto či podobného formátu. Začalo se na tom pracovat, a to dokonce na úrovni celé univerzity, ale nějak to vázne. 2. Byl byste pro, aby byl vytvořen nějaký obecný etický kodex podniků, který by byl právně vynutitelný a jeho porušení sankcionováno? Nebyl. To je věcí právních předpisů. Richard Malovič 1. Od koho pochází myšlenka trvale udržitelného růstu? Koncept trvale udržitelného rozvoje je poměrně široký myšlenkový proud, který se konstituuje zejména v posledních dvou dekádách dvacátého století a je spjat například se jmény G. Brutlandová, H. Daly, H. Hendersonová aj. 2. Existuje prokázaný vztah mezi etickým kodexem ve firmě a její výkonností? Statisticky se takové vztahy obtížně prokazují. Nicméně existenci takové závislosti lze důvodně předpokládat. Lukáš Merta 1. Kdy se zvyšování počtu etických kodexů zastaví? Bude mít jednou každá společnost svůj kodex? Je možné, že většina středních a velkých podniků bude mít svůj etický kodex. Zatím ho u nás má asi třetina podniků, ve vyspělých zemích je to podstatně více. Zuzana Opělová 1. Jaký je Váš názor na důležitost přítomnosti ekologického aspektu v podnikatelské činnosti? Je velmi důležitý. 2. Z jakého důvodu dochází k navrácení se k etickým hodnotám? Návrat k etickým hodnotám představuje, dle Lipovetskeho, reakci na individualistickou nezodpovědnost, na dekadentní vývojové trendy projevující se růstem násilí, brutality, kriminality, korupce v politickém a hospodářském životě, polarizací společnosti, kde na jedné straně dochází ke koncentraci nesmírného bohatství, jehož získání není často plně legitimní a na druhé straně roste chudoba spjatá s všeobecným úpadkem. Lipovetsky hovoří o tzv. etice nového typu. Silvia Fekiačová 1. Je možné, že kvalitní zpracování etických kodexů ve firmách může přispět i k zlepšení lidských vztahů mimo pracoviště? Určitě ano. Alena Šúrová 1. Jakým způsobem mohou manažeři ovlivňovat zaměstnance tak, aby se ztotožnili s etickým kodexem, který podnik přijal? Neplnění ustanovení etického kodexu může být kázeňsky postihováno.