Jednotlivé obory kultury 4. Přednáška EKMA 24. 10. 2007 Obory kultury, dle MK ČR p Památková péče p Muzea a galerie p Literatura a knižní kultura p Veřejné knihovny p Profesionální umění n Audiovizuální produkce vč. filmu v rámci masmédií Výčet hodnot historického kulturního dědictví vč. památek( tj. architektonických hodnot) je následující: p hodnota historicko-dokumentární n doklad, svědectví a soustava informací o jednotlivých etapách vývoje minulosti, architektury, stavitelství a řemeslech s aktivním vztahem k současnosti, p hodnota vědecká n zkoumání historického vývoje minulosti, souvislostí a vazeb na ostatní filosofické discipliny a vědní obory, p hodnota filosofická n reflexe světonázorových postojů a filosofických myšlenek, p umělecká a estetická hodnota n působení estetické hodnoty památek a tvůrčího projevu autora, reflexe kulturní úrovně společnosti, estetické cítění, potřeba vnímání kulturních hodnot, kultivace společnosti, p jedinečnost díla n individuálnost tvůrčího projevu, stylovost, originálnost, nenapodobitelnost, hluboký emocionální prožitek, p společensko-ekonomická a užitková hodnota n vychází z možností funkčního využití objektů, areálů, prostředí, ve kterém se nachází. Tyto možnosti jsou odvislé od historické hodnoty, konkrétního stavu památky, souvisí s vlastnictvím a možnostmi odpovídajícího využití v současnosti. Legislativní úprava památkové péče v ČR p zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči - upraven a zákonem číslo 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů p Podpůrnou funkci plní v tomto směru „Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005“, schválená usnesením vlády ze dne 22. 4. 1998 č. 278. p dvě mezinárodní smlouvy upravující památkovou ochranu hmotného kulturního dědictví: n Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy n Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy Organizace státní památkové péče p Správní úřady n MK ČR n Kraje n Obecní úřady s rozšířenou působností p Kraje a obce ve své samostatné působnosti dbají o ochranu a rozvoj kulturních hodnot ve svém území, včetně schvalování a zajišťování územně-plánovací dokumentace. p Odborná organizace státní památkové péče n Národní památkový úřad MK – odbor památkové péče p prohlašuje/ruší věci a jejich soubory za kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny p poskytuje dotace na podporu záchranných archeologických výzkumů, zajišťuje finanční podporu a hodnocení projektů v účelově a institucionálně zaměřeném výzkumu a vývoji v památkové péči. p Odbor má 3 oddělení: n oddělení ochrany kulturních památek, n oddělení regenerace kulturních památek a památkově chráněných území n ekonomicko-právní oddělení. Národní památkový ústav p 1. 1. 2003 - příspěvková organizace s celostátní působností, která je odbornou organizací státní památkové péče dle zákona č. 20/1987. p Předchůdcem ústředního pracoviště NPÚ byl Státní ústav památkové péče (1958 - 2002). p Úkolem Národního památkového ústavu je zejména vlastníkům a uživatelům jednotlivých složek předmětu památkové ochrany, správním úřadů, krajům, obcím a dalším osobám, jejichž činnost je pro státní památkovou péči významná, jako jsou např. tvůrčí architekti a stavební inženýři, restaurátoři, odborné stavební podniky, řemeslníci nebo občanská sdružení, poskytovat bezplatně odborné služby, soustavně poznávat a dokumentovat památkové hodnoty dochované v České republice a na potřebné odborné úrovni rozvíjet metody jejich ochrany vycházející podle povahy věci z jednotných, prakticky využitelných teoretických východisek (konceptů). Další odborná činnost NPÚ p vzorová správa a prezentace vybraného souboru zpravidla národních kulturních památek v majetku státu pro kulturní a výchovně vzdělávací účely. p Tyto úkoly pro výkon státní památkové péče zajišťují ústřední pracoviště, územní odborná pracoviště, detašovaná pracoviště a dislokovaná pracoviště. p Statutárním orgánem NPÚ je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr kultury. Předmět památkové ochrany Kulturní památky jsou: p nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,které mají přímý vtah k významným osobnostem a historickým událostem, p soubory věcí podle ods. 1 zákona, i když některé věci z nich nejsou kulturními památkami. rozlišujeme p Národní kulturní památky (198)– prohlašuje je vláda ČR nařízením p Památkové rezervace – městské (40) a vesnické (61) - prohlašuje vláda ČR nařízením p Památkové zóny – městské (209) , vesnické (164), krajinné (17), a archeologické lokality (10) - prohlašuje vláda ČR vyhláškou p Ústřední seznam kulturních památek, vedený NPÚ, eviduje v současnosti n cca 43 000 nemovitých kulturních památek n cca 835 000 movitých památek p v UNESCO – 12 kulturních statků – ČR světová kulturní velmoc Finanční pomoc při zachování památky p vlastník sám akceptuje svoji zodpovědnost za uchování souhrnné hodnoty svého majetku kulturní povahy. p MK má k dispozici v této oblasti několik specializovaných programů: n Havarijní program n Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón n Program záchrany architektonického dědictví n Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny n Program restaurování movitých kulturních památek Výdaje MK na pět výše uvedených programů za období 1998 až 2005 (v mil. Kč) Muzea a galerie p Období let 1998-2003 – velké změny. K těm nejdůležitějším patří: n přijetí zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, n rozsáhlé změny majetkové i organizační spojené s reformou veřejné správy p A to na základě zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, a zákona 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, n přijetí Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2003-2008 (koncepce rozvoje muzejnictví) v roce 2003. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy p ukládá základní povinnosti vlastníkům a správcům sbírek muzejní povahy, tedy zejména muzeím a galeriím, ve vztahu k uchovávání a správě sbírek muzejní povahy. p Navazuje na oborovou legislativu existující od roku 1960, ale povinnosti vlastníků a správců sbírek stanoví konkrétně a závazně a umožňuje vymáhání jejich dodržování. p Pro obor muzejnictví je zřízeno pět specializovaných muzeologicko-metodických pracovišť, která poskytují informace a služby vlastníkům a správcům sbírek muzejní povahy a dalším zájemcům, vydávají metodické pokyny a texty a také poskytují konsultace. Jedná se o centrální evidence sbírek (CES), která jsou informačním systémem přístupným veřejnosti. p V historii českého muzejnictví (téměř 200 let) poprvé existuje přehled o sbírkách muzejní povahy, o jejich oborové struktuře a o jejich vlastnících a správcích. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy p V CES bylo k 6. 12. 2006 zapsáno 321 sbírek, strukturovaných na 2 367 oborových částí („podsbírek“), obsahujících miliony evidenčních čísel sbírkových předmětů, podle nichž lze tyto předměty identifikovat ve sbírkové evidenci vlastníků a správců. p CES je průběžně aktualizována. p Zákon také umožňuje mezinárodní výměnu kulturních hodnot, jíž je zejména vystavování sbírkových předmětů v zahraničí. n V letech 2001-2003 se takových vývozů na zahraniční výstavy uskutečnilo celkem 271, týkaly se více než 5,5 tisíce sbírkových předmětů. Reforma VS v muzejnictví p zasáhla do organizační struktury českého muzejnictví, p přinesla razantní změny majetkové. n Až do roku 2001 všechna větší muzea a všechny galerie (muzea výtvarného umění) státní a také většina obecních muzeí spravovala státní sbírky. n Počínaje rokem 2001 a následně pak v roce 2003 přešlo více než 90 sbírkově velmi bohatých muzeí a galerií do majetku a působnosti krajů. Nutno dořešit p druhou etapu materiálního a prostorového zabezpečení tzv. národních muzeí a galerií, p druhou etapu rehabilitace památníků p důsledně naplňovat koncepci rozvoje muzejnictví, na níž by měly navazovat koncepce krajské. p Kvalitativně nový přístup ke správě sbírek, vyplývající ze zákona č. 122/2000 Sb., bude třeba využít k její modernizaci a především jej směrovat i k moderním formám využívání sbírek pro veřejnost, včetně postupného vytváření katalogu vybraných sbírkových předmětů v digitální podobě. p Velkým úkolem pro následující období je zvyšování úrovně managementu muzeí a galerií a další otevírání se muzeí a galerií veřejnosti. p Limitujícím faktorem úspěšného rozvoje českého muzejnictví v dalším období zůstávají nízké platy odborných zaměstnanců muzeí a galerií. Koncepce rozvoje muzejnictví p významným nástrojem prosazování Kulturní politiky státu v oblasti péče o movité kulturní dědictví. p Počet muzeí a galerií i počet veřejnosti přístupných expozic neustále mírně rostl, p počet návštěvníků expozic, výstav a muzejních programů se stabilizoval kolem 10 milionů návštěvníků ročně. p Muzea a galerie se podílely na reprezentaci českého kulturního dědictví v tuzemsku i v zahraničí účastí na některých mimořádných a úspěšných projektech, např. „Praha – evropské město kultury 2000“ p Návštěvnost muzeí a galerií byla v letech 1998-2002 stabilizovaná, n v tomto období navštívilo muzea a galerie celkem 49 738 000 návštěvníků, n v průměru 9 948 000 návštěvníků ročně. n Nejedná se ovšem o počet osob, které muzea a galerie navštívily, ale o počet návštěv, v uvedených počtech jsou pochopitelně zahrnuty i návštěvy opakované. n Od roku 2003 lze zaznamenat rostoucí trend návštěvnosti muzeí a galerií. Podpora rozvoje oblasti muzeí a galerií p naplňování programu Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví n účelové dotace na vybavení objektů, v nichž jsou uloženy předměty movitého kulturního dědictví, elektrickými zabezpečovacími systémy, požárními zabezpečovacími systémy a mechanickými zábranami p výkupy předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu. n přístup správci všech sbírek muzejní povahy ve vlastnictví České republiky, krajů a obcí, zapsaných v CES. p dotace na ochranu proti nepříznivým vlivům prostředí, konkrétně dotace na vybavování restaurátorských, konzervátorských a preparátorských pracovišť p dotace na vybavování depozitářů a expozic a dotace na náročné restaurování, konzervaci a preparaci sbírkových předmětů, n přístup vlastníci, resp. správci, všech sbírek muzejní povahy zapsaných v CES. Literatura a knižní kultura p Základním právním předpisem, který přímým způsobem upravuje vydavatelskou činnost, je n zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, n vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích (ve znění vyhlášky č. 156/2003 Sb.). n Nepřímá návaznost na vydavatelskou činnost: p zákon č. 455/ 1991 Sb., o živnostenském podnikání ve smyslu jeho novely č. 356/199 Sb., p zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), p a dále předpisy obecné, jako je především občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon o dani z přidané hodnoty, celní zákon. MK - oddělení literatury a knihoven jako součást odboru umění a knihoven p Jeho legislativní a správní činnost zahrnuje oblast vzniku literárního díla, jeho publikování, šíření a jeho propagaci jako součásti státní kulturní prezentace. p Tím se rozumí i vztah MK k profesním organizacím v této sféře a jejich vzájemná spolupráce. p Celkový počet vydavatelů od r. 1998 až do roku 2001 rostl, v roce 2002 mírně poklesl. n Nyní činí zhruba 3 300 subjektů, z uvedeného počtu však soustavněji vydává n jen jejich menší část. cca 70 vydavatelů vydá ročně 25 – 100 titulů, n více než 100 titulů pak vydává, jestliže pomineme vydavatelství vysokých škol, jen asi 20 vydavatelských subjektů. Stát v oblasti vydavatelské a literární činnosti p sehrává úlohu garanta při prosazování kvalitní nekomerční literatury p vytvořil ucelený systém literárních grantů, podporujících kulturní aktivity v oblasti literatury a knižní kultury v rámci výběrového řízení projektů občanských sdružení, ale i dalších právnických a fyzických osob. Podpora státu v oblasti literatur a knižní kultury - jedná se o: p státní příspěvky na pořádání odborných akcí, p rozvoj spolkové a zájmové činnosti na profesním základě, p podpora vydávání literárních sborníků a periodik, (což představuje jen v této oblasti kolem 120 projektů asi 90 žadatelů.) Další státní podpora je určena na vydávání: p děl původní české umělecké tvorby včetně autorů literatur národnostních menšin, p děl literární vědy a kritiky, p překladů uměleckých děl do češtiny, p původní české ilustrované tvorby pro děti a mládež, p české literatury v zahraničí. Další aktivity státu: p Projekt Česká knihovna - na podporu nákupu původní české tvorby pro veřejné knihovny, která pomůže nakladatelům v odbytu, a v r. 2000 dvouletý grant na podporu vytvoření a vydání literárního díla. p Ve všech výše uvedených aktivitách se stát, aniž by přímo zasahoval do tržního procesu, snaží pomoci tzv. nekomerčním projektům. p Tato pomoc nakladatelům je vždy přímo úměrná množství finančních prostředků ze státního rozpočtu na tyto aktivity uvolňovaným. p Dotace v grantovém řízení projednávají a doporučují odborné literární komise. Další aktivity státu: p Od roku 2000 je v oblasti literatury a knižní kultury podporována vědecko-výzkumná činnost. n V rámci tematického okruhu „Česká literární historie, teorie a kritika – profilace autorů, osobností a institucí“ bylo v letech 2000 – 2002 na 21 projektů zpracování a zhodnocení literárně-archivních fondů, kritických edic literárních souborů a spisů literárních děl uvolněno téměř 18 600 tis. Kč. p V uplynulých pěti letech docházelo podle statistického zjišťování Národní knihovnou k postupnému nárůstu vydavatelské produkce, která v roce 2002 činila již 14 278 titulů neperiodických publikací. Statistiky Národní knihovny Struktura naší knižní produkce v posledních letech zásadně nemění: n Převažují knihy v češtině (90 %). n V cizojazyčné produkci knih českých nakladatelů výrazně dominuje angličtina, dále pak němčina a francouzština. n V Národní knihovně ČR zaznamenali v posledních dvou letech výrazný nárůst titulů vydaných ve slovenštině (108 v r. 2002). n Poměr překladů k původní české literatuře zůstává již po několik let na stejné úrovni, překlady tvoří zhruba jednu třetinu celkové české knižní produkce. n Zajímavým prvkem v překladové literatuře je dynamický nárůst překladů u slovenštiny (čtyřnásobek v r. 2002 oproti r. 2001 a předchozím letům). n Podíl beletrie na celkové knižní produkci ČR činí v posledních letech něco kolem 25 %, což odpovídá průměrnému trendu většiny ostatních evropských literatur. n Přestože u vydávání dětské literatury naopak pokračuje setrvalý trend nárůstu počtu vydávaných titulů, zůstává podíl této knižní produkce oproti celku zhruba 4 %. Průvodní jevy v oblasti literární a vydavatelské činnosti p Průvodním jevem kvantitativního rozvoje vydavatelské činnosti je výrazný nárůst cen knih, který se však v posledních letech stabilizoval, i když zatím cena knih na tuzemském trhu ještě nedosahuje evropského průměru. p Nárůst cen knih souvisí zejména s celosvětovým růstem cen papíru, nárůstem mezd a dalších vstupů do výroby a snižováním tiráže titulů. I při absenci systému pevných cen knih se v zásadě dodržují ceny doporučované nakladateli. p Na zisku z prodeje knih se výrazným procentem rabatu podílejí hlavně distributoři a knihkupci. p Nedostatkem a omezováním finančních prostředků na literaturu a knižní kulturu ze státního rozpočtu je tlumena možnost ministerstva přispět více ke státní reprezentaci na mezinárodních knižních veletrzích, např. ve Frankfurtu n/M., v Lipsku a jinde. n Prvořadým cílem propagace české literatury a české knihy v zahraničí, je široká prezentace českých autorů formou autorských čtení, besed, kulatých stolů apod. Veřejné knihovny p komplexní legislativní úprava oblasti knihovnictví, zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), p a příslušných prováděcích předpisů: n vyhláška č. 88/2002 Sb., k provedení knihovního zákona, n nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla na poskytování dotací na podporu knihoven. n novelizace zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, včetně prováděcího předpisu n zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku (tiskový zákon), jež určuje vydavateli povinnost bezplatně odevzdat z každého vydání periodického tisku stanovený počet exemplářů vybraným knihovnám. Funkce a systém knihoven v ČR p Funkce: n informační, n vzdělávací a n kulturní v tom nejširším slova smyslu; n v mnoha menších místech jsou často jedinými organizátory kulturního života. n V posledních letech se knihovny stávají moderními informačními institucemi, vybavenými výpočetní technikou a přístupem na internet. p Systém - dělení dle n Zřizovatele p MK (3 knohovny) p Kraje (regionální fce) p obce n Knihovního fondu p Základní p specializované n Dostupnosti služeb pro veřejnost Dělení dle dostupnosti služeb pro veřejnost p Veřejné knihovny – veřejně dostupné knihovny, které své služby poskytují všem, čtenářský průkaz je nutný většinou jen pro služby výpůjční, organizují různé kulturní a vzdělávací akce dostupné veřejnosti. p Knihovny obecní, městské, krajské a národní – knihovny s univerzálním fondem, někdy i se speciální sbírkou vztahující se k určitému místu, regionu. p Specializované knihovny – zaměření na jednotlivé obory lidského vědění – knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR. p Vysokoškolské knihovny – se specializovaným fondem tištěných i elektronických zdrojů zaměřeným na zabezpečení vyučovaných oborů, nejen z hlediska získání informací, ale i rozvoje daného oboru v rámci výzkumných prací, p Specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech – knihovny výrobních a obchodních organizací, výzkumných ústavů, nemocnic, atd. Knihovny se specializovaným fondem tištěných i elektronických zdrojů, p Zámecké knihovny – umístěné v konkrétním objektu nebo knihovny, jež jsou ve správě Národního muzea v Praze, p Školní knihovny – knihovny pro žáky a učitele na základní, střední nebo vyšší odborné škole, zřizovaná a udržovaná z rozpočtu školy. Statistické údaje: p Knihovny zřízené dle zákona č. 257/2001 Sb., jsou zapsány v evidenci knihoven. p Databáze evidence je veřejně přístupným informačním systémem dostupným na webových stránkách MK. p Celkový počet veřejných knihoven v České republice přesahuje hranici 6000; od roku 1998 tedy o něco poklesl. p Obdobná situace nastala také u poboček knihoven. n V letech 1999 - 2003 se výrazně zvýšil počet čtenářů a návštěvníků knihoven, n od roku 1998 o 3,7 %, resp. o 17,3 %. n Výrazný nárůst lze zaznamenat i u počtu výpůjček, proti roku 1998 činí více než 13,2 %. n V roce 2004 došlo k poklesu počtu knihoven na 5 870, čímž došlo ke snížení počtu návštěvníků knihoven i výpůjček. Podpora státu v oblasti knihoven: p 1997- 2000 byl vyhlašován program Rozvoj informačních sítí veřejných knihoven (RISK) - dotovány projekty připojení veřejných knihoven k internetu, p 2000 byl v souladu se státní informační politikou nahrazen programem Veřejné informační sítě knihoven (VISK), jehož základním cílem je inovace veřejných knihovnických a informačních služeb na bázi ICT. p V roce 1998 byl naposledy vyhlášen program Knihy a čtení, podporující projekty zaměřené na rozvoj čtenářství, přednášek, seminářů, besed, soutěží, výstav a vydávání publikací. p Od roku 1999 ho nahradil nový program Knihovna 21. století - mění se v závislosti na aktuálních potřebách oboru: n podpora regionálních funkcí knihoven, n podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro handicapované občany, n knihy a čtení, n podpora integrace do EU, n podpora práce s národnostními menšinami a n ochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí. Veřejné služby knihoven p poskytnutí veřejně přístupných míst s kvalifikovanou obsluhou a vybavených ICT, která garantují rovné podmínky přístupu k informačním zdrojům a sítím pro všechny skupiny občanů; p podporu celoživotního vzdělávání a uspokojování kulturních potřeb občanů; p zpřístupnění informací z oblasti veřejné správy ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; p poskytování informací na podporu cestovního ruchu, podnikání, právního vědomí, nezávislého rozhodování včetně poskytování speciálních knihovnických a informačních služeb sociálním a národnostním menšinám; p zprostředkování informací a dokumentů pro oblast výzkumu a vývoje; p uchování a zpřístupnění národního kulturního dědictví soustředěného v knihovních fondech. Profesionální umění – vliv MK ČR p Zřizovatelská funkce PO: n Národní divadlo p Opera, činohra, balet p Budovy ND, Nové scény, Divadla Kolowrat, Stavovské divadlo, otáčivé hlediště v Českém Krumlově n Státní opera Praha p Jeho součástí je Pražský komorní balet n Laterna magica n Česká filharmonie p Budova Rudolfina + Galerie Rudolfinum n Pražský filharmonický sbor n Divadelní ústav p Vědecká a informační instituce, p funkce sekretariátu národních středisek mezinárodních nevládních organizací p Součástí je i národní kancelář programu Culture 2000 p Podpora nestátních, především neziskových subjektů na základě soutěže: n výběru formou grantového řízení, jež jsou vyhlašovány vždy na podzim pro následující kalendářní rok n pro oblast profesionálního divadla, hudby a výtvarného umění, architektury, designu a uměleckého řemesla. n Projekty daných oblastí umění posuzují grantové komise, které jsou složeny z umělců, historiků a teoretiků umění, odborných pracovníků i pedagogů vysokých uměleckých škol. n Při výběru členů je kvůli objektivnímu přístupu k hodnocení rovněž zohledněna jejich regionální příslušnost. Dotace MK v oblasti umění za roky 2003 - 2005 (v tis. Kč) Hodnocená kritéria při posuzování dotací – společná všem oblastem: n přínos projektu pro obor (objevná dramaturgie, vysoká umělecká a odborná úroveň, koncepce apod.); n záběr působnosti z geografického hlediska (požadavek celostátního nebo mezinárodního, minimálně však nadregionálního významu); n reálnost projektu včetně přiměřenosti nákladů; n soulad projektu s příslušným vypsaným okruhem; n oprávněnost použití dotace v předchozím období včetně jejího vyúčtování. Další podpora MK p Podpora celoroční umělecké činnosti profesionálních divadel a profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů (převážně příspěvkových organizací obcí) prostřednictvím každoročně vyhlašovaných programů. p Hlavním cílem programů je částečně kompenzovat náklady zřizovatele na provoz profesionálních uměleckých těles, zřizovaných orgány samosprávy či státní správy (s výjimkou MK a hl. m. Prahy) a poskytujících kulturní služby v regionálním či nadregionálním rozsahu. p Programy: n Program podpory českého divadla n Program podpory stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů Klíčové problémy profesionál.umění p nedostatek finančních prostředků, zejména pro podpůrné programy (Kulturní aktivity), tj. grantová řízení pro nestátní neziskové subjekty a programy podpory českého divadla a podpory stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. p Disproporce mezi podporou státních organizací a nestátními subjekty tak přetrvává a prohlubuje se. p Nedostatek finančních prostředků a dosud nevyvážený stav státního rozpočtu neumožňují podporovat vybrané subjekty v delším než dvouletém období. Zvláště stálá umělecká činnost divadel, orchestrů, pěveckých sborů, významné oborové festivaly, umělecké časopisy, celoroční výstavní programy ad. Vyžadují státní podporu v systému víceletých grantů. p Chybí programy stáží a stipendií pro mladé umělce a teoretiky umění, které by byly připravovány ve spolupráci s vysokými školami a významnými uměleckými nadacemi, jeho příprava však musela být přerušena. p Se vznikem a působností krajů, se nedařilo naplňovat princip zakotvený v kulturní politice státu – princip vícezdrojového financování umělecké činnosti divadel, orchestrů a sborů, pořadatelů významných uměleckých akcí ad., a to opět v důsledku přetrvávající nevyváženosti státního a jiných veřejných rozpočtů.