Celoživotní vzdělávání Význam a cíle celoživotního vzdělávání • Zvýraznila vysoká strukturální nezaměstnanost (zejména nízkokvalifikovaných lidí) • Demografický vývoj • Lisabonská strategie Definice celoživotního vzdělávání • „Každá vzdělávací činnost uskutečněná v průběhu života s cílem zlepšit poznatky, způsobilost a schopnosti v rámci osobnostní, občanské, společenské a/anebo se zaměstnáním související perspektivy.“ (Dudová, 2003). Lifelong learning • Celoživotní vzdělávání/celoživotní učení • Kontinuální vzdělávací proces. • Změna v přístupu ke vzdělávání- získávání kvalifikace různými vzdělávacími cestami v průběhu celého života. • Formalizovaný vzdělávací systém jako nezbytný základ, ale pouze součást CV. • Vzdělávání dospělých – pouze část CV. CV zahrnuje • Získávání a aktualizaci všech druhů schopností, zájmů, vědomostí a kvalifikace od předškolního věku do odchodu do důchodu. • Aktualizace všech forem učení včetně formálního a neformálního učení. Celoživotní učení Spojuje individuální i společenský rozvoj ve všech směrech a prostředcích – v rámci formalizovaném, v prostředí neformálním. Jedná se o systémový přístup: zaměřuje se na standardy vědomostí a dovedností, které platí pro všechny, všude a bez ohledu na věk. V rámci celoživotního učení rozlišujeme: • Formální vzdělávání • Neformální vzdělávání • Informální učení Formální vzdělávání • Realizováno ve vzdělávacích institucích, jejichž funkce, cíl, obsah, prostředky a způsoby jsou definovány a legislativně vymezeny (škola). Jeho výsledkem je daný stupeň vzdělání (zpravidla certifikováno). Neformální vzdělání • Veškeré vzdělávání, které nevede k ucelenému školskému vzdělání. • Realizuje se mimo formální vzdělávací systém. • Je zaměřeno na určité skupiny populace a organizují jej různé instituce Informální vzdělávání • Proces získávání vědomostí, osvojování dovedností a postojů z každodenních zkušeností, z prostředí, z kontaktů. • Neinstitucionální • Neorganizované • Nesystematické Cíle • Prvořadým úkolem je rozvoj osobnosti jedince. • Podpora aktivního života (občanství) • Podpora zaměstnanosti Znaky CV • Předpoklad, že vzdělání má hodnotu samo o sobě • CV musí být dostupné všem • CV není možné omezit institucionálně • Musí využívat široké palety prostředků a metod výuky a učení • Uvědomělé vzdělávání v průběhu celého života Strategie CV • Osobní rozvoj jedince • Sociální soudržnost • Hospodářský rozvoj Celoživotní učení • Počáteční vzdělávání - veškeré vzdělávání, které probíhá před prvním vstupem na trh práce. • Další vzdělávání - je jakékoliv vzdělávání či učení, které probíhá po prvním vstupu vzdělávajícího se na trh práce. Může být formální i neformální. Počáteční vzdělávání • Podmínky, které ovlivňují podobu PV: • Odstranění diskriminace • Posílení motivace k učení a dalšímu vzdělávání • Posilování všeobecného vzdělanostního základu • Zvyšování účasti na terciární úrovni • Odstraňování bariér při prostupnosti vzdělávacího systému • Využívání informačních technologií • Důraz na jazykové vzdělávání • Komplementarita mezi školním vzděláváním a dalším vzděláváním • Účast dospělých na dalším vzdělávání • Lepší podmínky pro vzdělávání v již započaté pracovní kariéře. Vzdělávání dospělých • Nezaměňovat s dalším vzděláváním, nebo CU • 2 význam: Vzdělávací proces • obecný pojem pro vzdělávání dospělé populace • Zahrnuje veškeré vzdělávací aktivity, realizované jako řádné školské vzdělávání dospělých (získání stupně vzdělávání) nebo jako další vzdělávání. • Již vstoupili na trh práce. Vzdělávací systém - Systém organizovaného vzdělávání ale i individuálních vzdělávacích aktivit. Další vzdělávání • Vzdělávací proces zaměřený na poskytování vzdělávání po absolvování určitého školského vzdělávacího stupně • Po absolvování počátečního vzdělávání, navazuje na pracovní praxi. Další vzdělávání - dělení • Občanské vzdělávání (k rodičovství, občanství, ke zdravému živ. Stylu) • Zájmové vzdělávání (sociokulturní) • Další profesní vzdělávání Funkce dalšího vzdělávání • Humanizační • Integrační • Kvalifikační Organizace dalšího vzdělávání 1) Aktivity poskytované/organizované státem • Kurzy pro doplnění základního vzdělání • Kurzy pro získání vzdělání poskytovaného zvláštními školami a pomocnými školami • Ostatní formy studia na středních, vyšších a vysokých školách • Rekvalifikace (Specifická, nespecifická) • 2) Aktivity poskytované/organizované podniky, organizacemi • Zaměstnanecké rekvalifikace • Vzdělávání v rámci podniku • 3) Aktivity poskytované/organizované vzdělávacími organizacemi • Zájmové vzdělávání • 4) Aktivity poskytované/organizované nadacemi a mezinárodními organizacemi. Aspekty celoživotní, respektive dalšího vzdělávání • Posuzování celoživotního vzdělávání ze dvou základních dimenzí (formální, neformální) a (počáteční povinné, pokračující nepovinné) • Analýza bariér, které v prostupnosti vzdělávacího systému existují, versus pobídky pro další vzdělávání • Další vzdělávání v kontextu oboru a úrovně vzdělávání v návaznosti na dovednosti, znalosti a kompetence nutné pro uplatnění (nejen na trhu práce). • Analýza postavení dalšího vzdělávání v systému vzdělávání • Certifikace dalšího vzdělávání • Účast na formálním vzdělávání a osobní neformalizované vzdělávací aktivity. • Cíle vzdělávání • Rozsah vzdělávacích aktivit • Účast zaměstnavatelů Koncepční dokumenty • „Národní program rozvoje vzdělávání – Bílá kniha“. • „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR • Strategie celoživotního učení ČR (2007) Dlouhodobý záměr • V nově navrhovaném DZ ČR 2007 byly zvoleny následující základní strategické směry: • A) Rovnost příležitostí ke vzdělávání • B) Kurikulární reforma – nástroj k modernizaci vzdělávání s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí • C) Podpora cizích jazyků, informačních a komunikačních technologií • D) Tvorba a zavádění systémů kvality, metod hodnocení a vlastního hodnocení škol a školských zařízení • E) Zvyšování profesionality a zlepšování pracovních podmínek pedagogických pracovníků • F) Podpora dalšího vzdělávání. • Další vzdělávání má v ČR slabší pozici než v některých zemích, především severských. Účast v dalším vzdělávání se v ČR pohybuje na úrovni 5,9 % z populace 25-64letých, v zemích EU 15 je to 12,1 % a zemích EU 25 dosahuje podíl 11,0 %