Vzdělávání a trh práce Lidský kapitál - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Milton Friedman - Adam Smith – vzdělání – investice, která zvyšuje produktivní schopnost člověka a jeho celoživotní příjem. - Gary Becker – nejen na trhu, ale ve všech oblastech člověk porovnává výnosy a náklady každého rozhodnutí - Schultz a Becker – první pokus o změření míry návratnosti investic do vzdělání. - specifický charakter – vázán na člověka, utváří se v průběhu života (vzdělání, zkušenosti, osobní vlastnosti, ale i např. oblékání). Lidský versus fyzický kapitál (Schultz 1987) n Lidský kapitál je nepřenosný, zaniká se smrtí jednotlivce a k jeho využití je třeba jeho nositele osobně n Lidský kapitál nemůže sloužit jako předmět zástavy, nelze jej prodat ani nikomu věnovat n Jednotlivec nemůže rozprostřít své riziko jako vlastníci fyzického kapitálu n Je efektivní investovat do zisku lidského kapitálu v mládí, protože zde je třeba nejméně času k jeho získávání. Investice do vzdělání n Optimální investice – prostřednictvím cost-benefit analýzy n Srovnání návratnosti investic do různých typů vzdělání, v různém čase, v různých zemích.. n Individuální versus společenská návratnost investic do vzdělání Mezinárodní srovnání – obecné závěry (Psacharopoulos a Woodhall 1985, Psacharopoulos 1994, Woodhall 2001) n Individuální míra návratnosti do vzdělání je vyšší než společenská míra návratnosti, zejména u terciárního vzdělávání n Ze všech vzdělávacích stupňů je nejvyšší míra návratnosti do základního školství n Míra návratnosti do vzdělání je vyšší v rozvojových zemích n Míra návratnosti do lidského kapitálu je v rozvojových zemích, nikoli však nutně v zemích rozvinutých, vyšší než průměrná míra návratnosti do fyzického kapitálu Původní teorie lidského kapitálu n Výška příjmů jednotlivce se odvíjí výhradně od jeho schopností a dovedností, ty zase od výše dosaženého vzdělání. Vzdělání – lepší schopnosti a dovednosti – vyšší příjmy. Kritika původního modelu n Schopnosti a dovednosti – vliv genetiky, kulturních a sociálních faktorů. Vzdělání + další faktory – lepší schopnosti a dovednosti – vyšší příjmy. - alfa koeficient (0,6 - 0,8) Kritici teorie LK (třídící hypotéza) n Vzdělání nezvyšuje produktivitu jednotlivce n Ale: formálně označuje již dané rozdíly mezi lidmi. n Vzdělání – prostředek k třídění a filtrování lidí. Obecně (měkčí verze) - zaměstnavatelé užívají dosažené vzdělání a kvalifikaci jako jeden z nepřímých indikátorů schopností a vlastností uchazeče o zaměstnání. - Vzdělání – nemá vliv na produktivitu – zamítnuto. Definice LK LK – znalosti, dovednosti a vlastnosti jednotlivců, které přispívají k vytváření osobní spokojenosti, společenského blaha a ekonomické prosperity. - přestává být výhradně ekonomickým pojmem Koncept LK by měl zahrnovat: - Základní lidský kapitál – produktivní schopnosti a dovednosti v širokém slova smyslu - Širší lidský kapitál – charakteristiky, které umožňují jednotlivcům vytvořit, spravovat a dále rozvíjet základní lidský kapitál Koncept klíčových kompetencí „Cílem školního vzdělávání není jen osvojení poznatků a dovedností, ale i vytváření způsobilostí přesahujících do mimoškolního prostředí.“ TEORIE MNOHACETNÝCH FOREM KAPITÁLU 2006 Arnošt Veselý Verejná politika a prognostika PPF – 014, FSV UK, ISSN 1801-5999 Motivem – zájem o kvalitu vzdělávání a efektivitu. (V roce 2000, 60,3 % v EU osob dosáhlo vyššího středního vzdělávání, ale 8 % osob (25-64 let) bylo zapojeno do dalšího vzdělávání) - celoživotní učení – do popředí - Zaměření na úspěšnou aplikaci vědomostí a dovedností než na pouhé předávání Lisabonský proces n Strategický cíl pro rok 2010 „ nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou světa, která čerpá ze znalostí a je schopna nepřetržitého hospodářského růstu při současném dosažení většího množství lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržnosti.“ - modernizace systémů vzdělávání Definice klíčových kompetencí - EK „ Klíčové kompetence představují přenosný a multifunkční soubor vědomostí, dovedností a postojů, které potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro zapojení se do společnosti a úspěšnou zaměstnatelnost. Základy těchto klíčových kompetencí by měly být osvojeny do ukončení povinné školní docházky a měly by vytvářet základ pro další vzdělávání jako součást celoživotního učení.“ Dva hlavní proudy pojímání klíčových kompetencí n Předmětové pojímání klíčových kompetencí n Kompetence všeobecné (nadpředmětové) - EK oba proudy kombinuje - Rozdílné v jednotlivých společnostech Priority pro proces výběru klíčových kompetencí Pro období povinného vzdělávání EK stanovila tyto kompetence: n Komunikace v mateřském jazyce n Komunikace v cizím jazyce n Matematická gramotnost a kompetence v oblasti přírodních věd a technologií n Kompetence v oblasti informační a komunikační technologie n Učit se učit n Podnikatelské dovednosti n Kulturní rozhled Náklady na vysokoškolské vzdělání - individuální • Přímé (pouze náklady související s návštěvou školy, částečně náklady na jídlo a ubytování jen jsou-li vyšší) • Náklady obětovaných příležitostí (ušlé příjmy) • Externality Výnosy z investic do vzdělání - individuální n Vyšší očekávané příjmy n Příjemnější práce n Nižší očekávaná míra nezaměstnanosti n Psychický přínos – studentské prostředí Nezaměstnanost dle vzdělání. 2. čtvrtletí 2007 Dlouhodobě nezaměstnaní dle vzdělání (v tis.) 2006 Doba hledání zaměstnání dle vzdělání (v tis.) 2006 Vliv vzdělání na produktivitu pracovníka n Čím vyšší investice do lidského kapitálu, tím vyšší může být jejich zhodnocení. n Mzda (odměna za práci samotnou + výnos z lidského kapitálu – čím vyšší investice do lidského kapitálu, tím vyšší může být jejich zhodnocení) n Vztah investic do vzdělání a produktivitou práce – zvyšuje se množství statků a služeb, které je schopen průměrný pracovník vyprodukovat. Rostou mzdové sazby n Ochota nést náklady na vzdělávání n Pozitivní externalita Faktory ovlivňující investice do lidského kapitálu n Úroková míra n Věk n Náklady na vzdělání n Mzdová diferenciace SŠ a VŠ absolventy Mzdová diferenciace mezi SŠ a VŠ absolventy MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ Zkrácená metoda Míra návratnosti investice do vzdělání Soukromá N – soukromé náklady na studenta na vzdělání V – výdělky po zdanění Společenská N – všechny náklady na vzdělání V – hrubé výdělky + externality Fiskální N a V – vznikají v státu v souvislosti s podporou vysokoškolského vzdělání Pavučinový teorém – aplikace na kvalifikaci a trh práce n Cobwebův model n Vysvětlení chování ceny a množství práce v čase (opožděná reakce nabídky) Rovnováha na trhu práce (dlouhé období) Trh práce – krátké období Reakce na zvýšenou mzdu Rovnováha na trhu práce v krátkém období – nově vyškolení pracovníci vstoupili na trh práce Rovnováha – dlouhé období Vztah mezi kvalifikovaným a nekvalifikovaným pracovním trhem Kvalifikační struktura populace v ČR n Vysoký podíl osob se středním vzděláním n Nízký podíl osob s vyšším a základním vzděláním n Kvalifikační nepoměr a věkové skupiny n Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve srovnání s EU je podstatně nižší Vzdělanostní struktura populace v tis. (2.čtvrtletí 2007)