Segmentace na trhu práce Pracovní trh Druhy pracovních trhů podle Kerra: n Dokonalý trh práce – mzda je určena S a D n Neoklasický trh práce – méně dokonalý, kulturně dané standardy, distribuční mechanismy n Přirozený trh práce – individuální nedostatek znalostí, kvalifikace, dovednosti… n Institucionální trh práce – intervence sociálních institucí n Řízený trh práce – intervence státu Segmentace pracovního trhu Segmentace – sociální procesy: - které vedou k vzájemnému oddělení určitých skupin prací či sektorů pracovního trhu. - k rozlišení rozdílných příležitostí různých jednotlivců či skupin. Zdroj segmentace - Heterogenita a diferenciace prací (požadavků na pracovní místa) posílena dalšími sociálně-ekonomickými podmínkami v jednotlivých oblastech - Heterogenita a diferenciace pracovníků – lidský kapitál (Becker) Segmentace trhu práce - Insider-outsider theory - Teorie duálního trhu (primární a sekundární trh práce) - Formální a neformální Teorie pracovníků „uvnitř“ a pracovníků „venku“ („insiders“ a „outsiders“) Insiders – zkušení, déle zaměstnaní, stabilní, jejich pozice jsou chráněny a pro firmy je nákladné je propustit. Outsiders – nezaměstnaní, zaměstnaní v neformálním sektoru a na nejistých prac. Místech „Nově vstupující“ – šance získat status pracovníků „uvnitř“ Vliv na mzdy n Moc insiderů n Mzdy „uvnitř“ jsou vyšší než mzdy, za které jsou pracovníci venku ochotni pracovat Ale: Náklady na obrat pracovní sílu: - náklady spojené s produkcí - náklady spojené s propouštěním Teorie duálního trhu n Primární trh práce n Sekundární trh práce n Formální trh práce n Neformální trh práce Segmentace pracovníků - Kvalita lidského kapitálu - Charakteristika pracovníků - diskriminace Segregace a diskriminace postižených osob n Nahromadění sociálního rizika na trhu práce – riziko propouštění, riziko delší délky nezaměstnanosti n Fixní neměnné charakteristiky – podle věku, pohlaví, rasy, apod. n Diferenciace profesních kategorií Posun poptávky k mladším a vzdělanějším pracovníkům. Marginalizace na pracovním trhu n Marginalizace na pracovním trhu pak označuje proces, v němž jsou jisté pracovní pozice přiřazeny specifickým segmentům pracovní síly, které jsou sice ochotné k zaměstnání, a to na plný úvazek, nejsou však schopné docílit plné integrace v dlouhodobější formě zaměstnání, která by plně využila jejich pracovní potenciál. Marginalizace na trhu práce n Pojem a formy marginalizace na pracovním trhu n Faktory ovlivňující marginalizaci na pracovním trhu (určité skupiny osob, soutěžení,..) n Specifická míra dlouhodobé nezaměstnanosti – indikátor marginalizace určitých sociálních kategorií Strategie marginalizovaných osob n Snaha proniknout na primární trh, nebo přijetí pozice na sekundárním trhu, popř. na neformálním v kombinaci se sociálními dávkami n Strategie směřující mimo trh práce – klient sociálního státu, strategie jiných aktivit (bezdomovectví, šedá ekonomika..) Faktory ovlivňující marginalizaci n Kvalifikace n Pracovní zkušenosti n Ohrožené skupiny – starší, ženy, ZP n Soutěžení a produktivita n Motivace k přijetí konkrétních zaměstnání na straně nezaměstnaných. Vzdělávání a trh práce Lidský kapitál - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Milton Friedman - Gary Becker – nejen na trhu, ale ve všech oblastech člověk porovnává výnosy a náklady každého rozhodnutí - specifický charakter – vázán na člověka, utváří se v průběhu života (vzdělání, zkušenosti, osobní vlastnosti, ale i např. oblékání). Náklady na vysokoškolské vzdělání - individuální • Přímé (pouze náklady související s návštěvou školy, částečně náklady na jídlo a ubytování jen jsou-li vyšší) • Náklady obětovaných příležitostí (ušlé příjmy) • Psychické náklady Výnosy z investic do vzdělání - individuální n Vyšší očekávané příjmy n Příjemnější práce n Nižší očekávaná míra nezaměstnanosti n Psychický přínos – studentské prostředí Nezaměstnanost dle vzdělání. 2. čtvrtletí 2007 Dlouhodobě nezaměstnaní dle vzdělání (v tis.) 2006 Doba hledání zaměstnání dle vzdělání (v tis.) 2006 Náklady a výnosy ze vzdělání Vliv vzdělání na produktivitu pracovníka n Čím vyšší investice do lidského kapitálu, tím vyšší může být jejich zhodnocení. n Mzda (odměna za práci samotnou + výnos z lidského kapitálu – čím vyšší investice do lidského kapitálu, tím vyšší může být jejich zhodnocení) n Vztah investic do vzdělání a produktivitou práce – zvyšuje se množství statků a služeb, které je schopen průměrný pracovník vyprodukovat. Rostou mzdové sazby n Ochota nést náklady na vzdělávání n Pozitivní externalita Faktory ovlivňující investice do lidského kapitálu n Úroková míra n Věk n Náklady na vzdělání n Mzdová diferenciace SŠ a VŠ absolventy Mzdová diferenciace mezi SŠ a VŠ absolventy Aspekty přechodu ze školy do práce n Časový rozsah – z hlediska věku absolventů, posun k stále vyššímu věku absolventů. n Kombinace studia a pracovního poměru – odlišnosti dle regionů (Dánové 40 % (Nizozemí, Británie), Francie 1-4 % (Španělsko, Itálie, Řesko..)) Kvalifikace n Výsledek historického společenského vývoje a postupné dělby práce. Je to souhrn schopností, které v určitém čase a prostoru vyžaduje společnost pro výkon určitých povolání. - Fyzická a smyslová způsobilost - Duševní způsobilost (inteligence, nadání, vlohy) - Teoretické vědomosti všeobecného a odborného charakteru získané vzděláním - Praktické zkušenosti (zručnost, šikovnost, pohotovost) Potřeba nového chápání kvalifikace - souvisí se strukturálními změnami ekonomiky. - Cesta uplatňovaná v Japonsku - Cesta uplatňovaná ve vyspělých ekonomikách západní Evropy - Cesta uplatňovaná v USA Pavučinový teorém – aplikace na kvalifikaci a trh práce n Cobwebův model n Vysvětlení chování ceny a množství práce v čase (opožděná reakce nabídky) Rovnováha na trhu práce (dlouhé období) Trh práce – krátké období Reakce na zvýšenou mzdu Rovnováha na trhu práce v krátkém období – nově vyškolení pracovníci vstoupili na trh práce Rovnováha – dlouhé období Vztah mezi kvalifikovaným a nekvalifikovaným pracovním trhem Kvalifikační struktura populace v ČR n Vysoký podíl osob se středním vzděláním n Nízký podíl osob s vyšším a základním vzděláním n Kvalifikační nepoměr a věkové skupiny n Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve srovnání s EU je podstatně nižší Vzdělanostní struktura populace v tis. (2.čtvrtletí 2007) Podíl výdajů na vzdělávací instituce na HDP (1995, 2004)