Veřejná volba II Normativní a pozitivní přístupy – vybrané problémy Veřejná volba (Public choice) Veřejná volba n Ekonomická studie netržních rozhodovacích procesů n Aplikace ekonomie v politických vědách Zajímá se o ¨ Volební pravidla,chování voličů,chování politických stran, byrokracii „Tradiční“ pojetí kolektivního rozhodování n Vychází z Bergson-Samuelsonovy společenské funkce blahobytu (SWF) n Víme-li jaké je pravidlo agregace a jaká fce má být maximalizována, pak jako ekonomové můžeme rozhodnout „Tradiční“ pojetí kolektivního rozhodování n Fce blahobytu předpokládá existenci „vševědoucího plánovače“ n Člověk se chová jako jedinec maximalizující užitek s výjimkou některých oblastí, kde jde o veřejný zájem/blaho Pojetí „klasické“ školy veřejné volby (Buchanan, Tullock) n metodologický individualismus n hledání veřejného zájmu je jako hledání Svatého grálu n veřejný zájem nelze oddělit od individuálního n ideálem (benchmarkem) „efektivnosti“ je výsledek jednomyslné volby Škola veřejné volby n Jedinec je racionální stejně jako na trhu n Kolektivní rozhodování není přímou analogií trhu (liší se způsob transformace individuálních preferencí do kolektivních) n Kolektivní rozhodnutí je zatíženo nejistotou n Účast na kolektivním rozhodování není povinná (na rozdíl od trhu) Normativní vs Pozitivní PC n pozitivní ¨ Vychází z metodol. individualismu ¨ Není podstatné ohodnocení výsledku volby ¨ Potřeba kolektivního rozhodování je „objektivní“ n Normativní ¨ vychází z požadavků na SWF, efektivnost výsledku ¨ Způsob nalezení „veřejného zájmu“ ¨ Je nalezený veřejný zájem ten „správný“ Pozitivní Public Choice n Proč voliči volí? n Jak se liší výsledky u různých pravidel? n Jaký je vliv chování voličů na výsledky? n Logrolling n Jaký je vliv zájmových skupin, byrokracie n Rent-seeking Normativní Public Choice Jak jsou základní hodnoty společnosti vyjádřeny prostřednictvím politického procesu ¨ Hledá nástroje k dosažení efektivnosti rozhodnutí ¨ Posuzuje jednotlivá pravidla z tohoto hlediska ¨ Studuje odchylky od ideálu Normativní přístupy n Rawls - Veil of ignorance (viz text na IS) n Buchanan-Tullock: Social Contract n Bergson-Samuelson: SWF ¨ Jaká má být, jaké má mít vlastnosti ¨ Jak vybrat mezi Paretovsky efektivními stavy ¨ Arrowovy axiomy Arrowovy axiomy Požadavky na hlasovací mechanismus n Paretovská efektivnost n Transitivita n Neomezený dosah n Nezávislost irelevantních alternativ n Nediktátorství Arrowovy axiomy 1. Paretovská efektivnost n Žádná z variant není všemi hlasujícími řazena výše než ta, která je vybraná na základě mechanismu společenské volby (MSV) Arrowovy axiomy 2. Transitivita n Hlasovací mechanismus přináší konsistentní uspořádání všech možných alternativ n Zachovává transitivitu preferencí (uspořádání) Arrowovy axiomy 3. Neomezený dosah n Všechna možná uspořádání individuálních preferencí jsou povolena (mohou vstoupit do pravidla) n Nelze vyloučit voliče, kteří mají „divné“ preference Arrowovy axiomy 4. Nezávislost irelevantních alternativ n Relativní pořadí dvou alternativ nezávisí na pořadí těchto alternativ vzhledem k jiným (třetím) n Vylučuje využití „strategického hlasování“ či logrollingu Arrowovy axiomy 5. Nediktatura n MSV není diktátorský. Neexistuje volič, jehož pořadí vždy odpovídá výsledkům hlasování bez ohledu na preference ostatních členů (voličů). ¨ Hledáme demokratický volební mechanismus Arowův teorém n Neexistuje žádný MSV, který by zároveň splňoval podmínku paretovské efektivnosti, nezávislosti irelevantních alternativ a podmínku transitivity s neomezeným polem působnosti a zároveň nebyl diktátorský Důsledky Arrowova teorému n MSV splňuje podmínky pouze pro nekonečný počet voličů (tedy čím více voličů, tím „efektivnější“ rozhodnutí) n Každý volební systém (MSV) je nějak „poškozen“ n Uvolněním některých podmínek, lze konstruovat „vyhovující“ MSV (např. existence jednovrcholových preferencí u většinové volby) Projevy Arrowova teorému n Cyklická volba – pozitivní popis výše uvedené skutečnosti pro většinové hlasovací pravidlo n Podobný „paradox“ potenciálně obsahuje jakékoliv pravidlo (s výjimkou jednomyslné shody) Pozitivní přístupy n Důvody kolektivní volby (4. blok) n Proč lidé volí? (Downs) n Veřejná volba v přímé demokracii ¨ Hlasovací pravidla, jednomyslná shoda n Veřejná volba v zastupitelské demokracii ¨ Mediánový volič, systém více politických stran Evaluační kritéria MSV n Condorcetovo kritérium n Konsistence n Implementační kritérium (jednoduchost) n Nezávislost irelevantních alternativ n Monotónnost n Neutralita n Paretovská efektivnost n Proporcionalita n Tendence k podnícení manipulace Efektivnost vybraných MSV n Viz např. http://lorrie.cranor.org/pubs/diss/node4.html Proč lidé volí? n Hypotéza racionálního voliče (Downs,1957) n Jednotlivec posuzuje zda se mu účast vyplatí – posuzuje náklady volby s jejími možnými přínosy n Teorie racionální ignorace voličem (rational voter ignorance) Proč lidé volí? Výsledek volby ovlivním jen když: n hlasy jsou rovnoměrně rozloženy mezi voliči (P[1]) [n ] preferovaný výsledek by prohrál o 1 hlas (P[2] ) [ ]n Celková pravděpodobnost Proč tedy lidé volí? n Získávají užitek z aktu volby n povinnost a občanské právo n Minimax strategie n Etický volič n existence altruistů ve společnosti zvyšuje volební účast Veřejná volba v přímé demokracii n Variantní hlasovací pravidla ¨ Jednomyslná shoda ¨ Méně než jednomyslná shoda – optimální hlasovací pravidlo ¨ Většinové pravidlo a důvody jeho obliby Hlasovací pravidla Hlasování n jednomyslné rozhodnutí O/ časově náročné, oportunistické jednání, obchodování s hlasem n většinový systém Optimální hlasovací pravidlo