ŘÍZENÍ AKTIV A PASIV BANKY Řízení bankovních aktiv a pasiv je těžištěm bankovního managementu, je podstatnou součástí finančního řízení banky. Je to způsob řízení struktury bankovní rozvahy. Management A a P se týká banky jako celku, snaží se zvládat bankovní rizika, jejich diverzifikaci, ohraničení rizik určením objemových hranic a zároveň respektuje kriterium ziskovosti a bankovní rentability. Původ a vývoj řízení bankovních aktiv a pasiv Do 50. let 20. století měly banky pasivní přístup k získávání zdrojů, získané vklady se potom půjčovaly formou úvěru nebo investovaly na konzervativním základě. Důraz se kladl spíše na stranu aktiv, na řízení podnikatelského bankovního portfolia. Řízení pasiv vzniklo v USA a Kanadě. Jeho úkolem bylo financovat strukturu aktiv tak efektivně, jak jen to bylo možné. Zpravidla se prosazovala zásada, že krátkodobá aktiva je nutno vázat na krátkodobá pasiva a dlouhodobější aktiva na dlouhodobější pasiva. Řízení bankovních aktiv a pasiv se postupně vztahovalo na aktiva i pasiva v domácí i v cizí měně. (Vývoj řízení aktiv a pasiv ovlivnily zejména: 70 léta 20. století - zvyšování míry inflace → růst úrokových sazeb, větší výkyvy v pohybu úrokových sazeb, od 60. let 20. století tendence k deregulaci.) Dnes se řízení aktiv a pasiv stalo jedním pojmem, což zdůrazňuje fakt, že obě strany bankovní rozvahy spolu úzce souvisejí. Řízení bankovních aktiv a pasiv funguje vždy v rámci prostoru vymezeném centrální bankou, s ohledem na opatření z hlediska obezřetného bankovního podnikání a měnové politiky. V poslední době se ukazuje růst bankovní zranitelnosti. Banky se z důvodu rostoucí konkurence snaží opatrněji rozdělovat získané zdroje. Rozvaha banky Aktiva Pasiva - Pokladní hotovost a vklady u emisních bank - Dluhopisy státní a emisních bank přijímané k refinancování - Pohledávky za bankami - Pohledávky za klienty - Dluhové cenné papíry - Akcie, podílové listy a ostatní podíly - Účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem - Hmotný a nehmotný majetek - Ostatní aktiva - Náklady a příjmy příštích období - Závazky vůči bankám - Závazky vůči klientům - Závazky z dluhových cenných papírů - Ostatní pasiva - Výnosy a výdaje příštích období - Rezervy - Podřízené závazky - Základní kapitál - Emisní ážio a kapitálové fondy - Rezervní a ostatní fondy ze zisku - Nerozdělený zisk z předcházejícího období - Zisk nebo ztráta za účetní období Ve srovnání s ostatními podniky je podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech banky poměrně nízký, banky při své činnosti využívají ve značné míře cizí kapitál. Funguje v prostoru vymezeném CB, s ohledem na její opatření z hlediska obezřetného bankovního podnikání a měnové politiky příslušné země. Přestože je nezbytné řízení A a P chápat jako celek, pro každou stranu rozvahy platí určitá pravidla a zvláštnosti. Řízení A Cílem je investování finančních prostředků tak, aby: - výnosy bylo co nejvyšší, - rizika byla přiměřeně omezena, - použití prostředků bralo ohled na struna pasiv (doby splatnosti, lhůty vázání prostředků, úroky atd.). - V rámci strany aktiv banka tvoří tyto základní skupiny: - primární rezervy Banka je tvoří povinně (na základě právních předpisů, zpravidla procentem z vkladu) nebo dobrovolně (rezervy vyplývající z rozhodnutí banky, respektují bankovní strategii, momentální stav eko. prostředí a typ bankovního podnikání. Z důvodu bankovní rentability by měly být co nejnižší). Přinášejí minimální nebo nepřinášejí žádné výnosy. - sekundární rezervy Jsou vnitřní záležitostí každé banky. Jejich cílem je posílení likvidity banky. Patří sem krátkodobé likvidní cenné papíry (pokladní poukázky CB, státní pokladniční poukázky...). Tvoří se z důvodu sezónních vlivů, náhlých a nečekaných vlivů a cyklických vlivů. - Úvěry Jsou méně likvidní a rizikovější, jsou však vysoce rentabilní. - Investice Akcie, dluhopisy států, komunálních orgánů a podniků, popř. další cenné papíry. Řízení P Jeho cílem je získat prostředky, zdroje na financování. Přitom je třeba dbát na to, aby: - náklady na získání zdrojů byly nízké, - alespoň do jisté míry proběhlo sladění požadavků strany aktiv se stranou pasiv (doby jejich splatnosti, lhůty vázanosti prostředků, výšky úroků, částky atd.). Cizí zdroje tvojí podstatnou část bankovních pasiv: - vklady na požádání (nestabilní zdroj financování), - termínové vklady (stabilnější zdroj), - depozitní certifikáty (alternativa kr. a střednědobých vkladů, stabilní zdroj s vyššími náklady), - dluhopisy (dlouhodobější pasivum, stabilní, ale drahý zdroj), - úsporné vklady (relativně stabilní, nízké náklady), - úvěry od jiných bank (kr. zdroj, na vyrovnání deficitu), úvěry od centrální banky (kr. zdroj na doplnění deficitu čerpaný v rámci pravidel stanovených centrální bankou Řízení bankovní rozvahy jako celku Cílem je sladit peněžní zdroje s jejich použitím. Kromě sledování aspektu ziskovosti je nezbytné do rozvahy promítnout princip omezení rizik- zejména rizika likvidity, úrokové sazby, devizového rizika, kapitálového rizika a rizika portfolia CP. Cíle a úlohy řízení aktiv a pasiv musí vyplývat ze strategického plánu banky a respektovat strategické zaměření banky. K řízení rozvahy jsou důležité informace a zkušenosti odborníků. Konkrétní systém řízení aktiv a pasiv banky je výsledkem složité mezihry mezi zkušenostmi a informacemi, ve které se prolínají univerzálně použitelné prvky a prvky specifické právě pro tuto banku. V bankách se zpravidla vypracovává dokument řízení aktiv a pasiv (měl by být schválen představenstvem), který: - definuje koncepci a zásady řízení aktiv a pasiv (co spadá do oblasti řízení aktiv a pasiv, popsány odpovědnosti konkrétních osob, které se účastní procesu řízení aktiv a pasiv, stanovený obsah a periodicita hlášení o rizicích, popsány metody, které budou použity pro měření rizik a stanovení velikosti limitů pro rizika), - měl by popsat koncepci v oblastech řízení likvidity, tržních rizik, kapitálové přiměřenosti, úvěrových rizik, provozního rizika a ziskovosti. Konečnou výzvou, před kterou banky stojí, je spojit veškeré činnosti a informace tak, aby se staly skutečným řízením výkonnosti zohledňujícím riziko, tedy nejen pouhým měřením. Jako každý program zásadních změn, rovněž ALM vyžaduje pochopení a plnou odpovědnost vedení banky. Banky mají tendenci řešit tuto otázku ustavením výboru pro řízení aktiv a pasiv (ALCO). Stále častěji těmto výborům předsedá CEO, tedy generální ředitel, a jejich členy jsou finanční ředitel, pracovník treasury, vedoucí obchodních jednotek a případně hlavní ekonom, pokud tato funkce ve společnosti existuje. Ustavení výboru je jediná cesta, jak tuto oblast ošetřit - vzhledem k tomu, že řešení strategických otázek probíhá na nejvyšší úrovni řízení organizace. Kromě útvaru pro řízení aktiv a pasiv může v procesu jejich řízení sehrát důležitou roli i tzv. výbor pro řízení aktiv a pasiv (asset and liability committee, ALCO). Jeho úlohou je sledování klíčových informací o řízení aktiv a pasiv a formování názoru na klíčová rozhodnutí v této oblasti, což má zajistit kvalitu a přijatelnost těchto rozhodnutí pro všechny útvary, kterých se to týká. V bankách se postupně ukázala potřeba vytvoření oddělení pro řízení aktiv a pasiv, výbor ALCO, která vypracovává a realizuje politiku řízení aktiv a pasiv banky. Strategie oddělení pro řízení aktiv a pasiv má dalekosáhlý vliv na: - řízení aktiv banky – jejich objem a strukturu, - řízení pasiv banky – jejich objem a strukturu, - řízení rozpětí úrokových sazeb – čisté úrokové marže, - řízení úvěrového rizika, - řízení likvidity banky, řízení kursového rizika, - řízení neúrokových nákladů a výnosů, - řízení daní, - řízení podrozvahových aktivit. Výbor ALCO má strukturu oficiálního výboru, do kterého jsou jmenováni členové, aby přijímali rozhodnutí, zejména v těchto oblastech: - investiční, - úvěrové, - oceňování. Hlavní trendy -ALM se stává více činností, kterou se zabývají vedoucí pracovníci, zatímco dříve bylo převážně záležitostí bilančních účetních. Jakmile si však pracovníci vedení uvědomili, že ALM bude mít dopad na výši potřebného kapitálu a že ALM lze využít ke zlepšení výkonnosti, pochopili, že se jedná o strategickou otázku. -Stále více společností chápe, že řízení aktiv a pasiv (ALM) není jen o riziku. Potřeba vyvážit riziko a výnos nevyhnutelně přivádí banky do veřejného prostředí měření výkonnosti zohledňující riziko ("risk-adjusted"), ekonomické alokace kapitálu a podobně. Pro banky, které jsou v oblasti řízení aktiv a pasiv na předních pozicích tato oblast představuje strategické řízení rizik, které pokrývá všechny tyto aspekty. -Spolu s rostoucím zájmem o takzvané řízení aktiv a pasiv (ALM) zaměřené na posílení zisku jsou banky nuceny získat i větší přehled o tom, odkud plyne jejich čistý úrokový výnos. Pochází z úvěrové činnosti, z přirážky nad mezibankovní sazbu, nebo je výsledkem strategických rozhodnutí v rámci treasury? Pokud je banka schopna úspěšně identifikovat tyto různé části, znamená to, že podnikla první krok k vývoji komplexního celopodnikového procesu měření výkonnosti s ohledem na riziko, což ovšem vyžaduje řadu dalších činností, jako přiřazování nákladů na základě činností ("activity based costing"), prognózování ztrát z úvěrů a systém transfer pricing. Je nezbytné zohlednit likviditu banky. Na tomto místě zasahuje opět centrální banka, která stanovuje povinné minimální rezervy ze získaných vkladů. Z důvodu zachování likvidity je vhodné volit ta pasiva, která jsou dlouhodoběji vázána, banka dokáže do značné míry určit, kdy bude klient své peníze požadovat zpět. Udržování souladu časové struktury aktiv a pasiv je základním předpokladem řízení tohoto typu rizika. Pro účely řízení rizika likvidity musí mít banky vypracované odpovídající postupy měření a sledování čistých peněžních toků a likvidní pozice v každé z hlavních měn, se kterými pracují. V případě řady položek aktiv a pasiv musejí banky při stanovování jejich doby splatnosti vycházet ze svých předpokladů založených na historické zkušenosti. Kromě standardních scénářů likvidity musejí mít banky připravené postupy pro případy mimořádných situací, které se týkají ať už banky samotné, či finančního trhu jako celku. Proto banky průběžně sledují možnosti přístupu na trh za účelem získání dodatečných finančních prostředků, resp. za účelem prodeje svých aktiv.