4. STÁRNUTÍ POPULACE











Implikace populačního stárnutí pro českou ekonomiku



q   Ekonomické důsledky populačního stárnutí jsou významným tématem ekonomických diskusí.

q   Interpretace jeho dopadu na ekonomiky vyspělých zemí osciluje na jedné straně mezi populačním
pesimismem, který varuje před negativními dopady populačního stárnutí na hospodářství vyspělých
zemí. Z tohoto důvodu pak obhajují potřebu cílených zásahů hospodářské politiky v boji s důsledky
populačního stárnutí.

q   Na druhé straně odpůrci tohoto přístupu obviňují první skupinu z demografického alarmismu a
argumentuje přirozeností demografického vývoje a řešitelnosti způsobených problémů v rámci
existujících systémů hospodářské politiky.

Populační pesimismus a optimismus

Mainstream:

Populace stárnou → podíl starých osob poroste → pracujících bude méně a méně → náklady na penze se
zvýší → politická síla starých vzroste.

Závěr: Je potřeba s tím něco udělat!



Polemika:

Stárnutí je cyklický a konečný proces.

Dopady demografických změn jsou nadhodnocovány ukazatelem indexu stáří

Větší význam než demografické ukazatele, mají indikátory pracovní participace



Měření populačního stárnutí

K měření intenzity populačního stárnutí se používají dva způsoby. První metodou je měření podílu
seniorů k ostatním věkovým skupinám. Druhou možností je měření pomocí mediánu věku populace.



Populace s vysokými hodnotami těchto ukazatelů je stará, společnost s rostoucími  hodnotami těchto
ukazatelů je potom stárnoucí.

Tabulka: Populační stárnutí v ČR
Zdroj dat: United Nations: World Population Prospects: The 2006 Revison Population Database.
2010-2050: Medium variant prognosis

Populační stárnutí

n   Populační stárnutí je definováno jako změna věkové skladby populace s posuny ve prospěch
starších věkových skupin (Demeny 2003).

n   Pokud vyjdeme ze základního věkového členění populace na tři věkové skupiny: dětské (věk 0-14
let), dospělé (15-64 let) a seniorské (65+ let), potom proces populačního stárnutí způsobuje růst
podílu seniorské věkové skupiny na úkor produktivní a dětské.

n   Populační stárnutí ve vyspělých zemích je způsobeno jednak poklesem porodnosti, který snižuje
podíl dětí v populaci a  dále prodlužováním délky života, které zvyšuje zastoupení starších
věkových skupin v populaci.

Oscilace věkové struktury

Věková skladba ČR; podíly na celkové populaci (%)

Věková skladba; podíly na celkové populaci (%) 2005

Věková skladba; podíly na celkové populaci (%) 2005

Vývoj věkové skladby 1950-2000

Vývoj věkové skupiny 15-64 (% v celkové populaci)

    Vývoj věkové skupiny 15-64 v populaci tří
        vyspělých zemí 1850-2050 (% podíl na celkové populaci)

Velbloud – model vývoje věkové skupiny 15-64 v populaci vyspělých zemí 1850-2050 (% podíl na
celkové populaci)

Věková skupina 15-64 v ČR 1850-2050
(% podíl na celkové populaci)

Věková skupina 15-64 v ČR 1950-2050
(% podíl na celkové populaci)

Ekonomické důsledky

•     Penzijní systém

•     Zdravotnictví

•     Nabídka práce

•     Úspory

•     Lidský kapitál

•     Ekonomický růst

•     Hospodářská politika

Délka života versus věk odchodu do důchodu



q  Německý systém důchodového pojištění začal jako systém s povinným věkem odchodu do důchodu 70
let, kdy očekávaná délka dožití u mužů byla méně jak 45 let.



q  V současnosti je očekávaná délka dožití pro muže více jak 75 let, ale průměrný věk odchodu do
důchodu je méně než 60 let a ještě méně ve Východním Německu.



                     (Boersch-Supan, Wilke 2004, p.4)



ZÁVĚRY:

q  Populační stárnutí ve vyspělých zemích probíhá již dvě století, které byly obdobím
bezprecedentního hospodářského růstu a rozvoje sociálních systémů.



q  Stárnutí nehrozí zlikvidovat současné důchodové a zdravotní systémy, pouze vynucuje změnu jejich
současného nastavení.

ZÁVĚRY:

Životní úroveň budoucích generací bude daleko víc ovlivněna:

q   tempem dlouhodobého růstu

q   mírou pracovní participace



……………….. než tempem stárnutí.

ZÁVĚRY:

q  „Stárnutí je využíváno jako neutrální, ne-ideologický a apolitický podtext pro legitimizaci
redukcí ve veřejných a obzvláště sociálních výdajích.



q  Předpoklad “příliš mnoho starých lidí“ implikuje nutnost potřeby a urgence reformy důchodového
zabezpečení.“



                     (Mullan 2000, p. 93)